NOVINKY aneb DENÍČEK KOCOURA AYDÍKA
6. října 2024 Výstava koček v Mladé Boleslavi.
Po dlouhé době jsme zavítali na kočičí výstavu. Mladá Boleslav je blízko a máme tam kamarády. Takže i přes velkou únavu dvounožců a „vykulenost“ Maxíka z jeho první účasti mezi lidma to byl skvělý den. Panička se sice zazdila hned po ránu Kinedrylem, ale na posouzení stačilo, aby otevřené oči měl kocour. Zrzounek překvapil. Je to slaďoušek. Kotěcí titul EX1 (a účast v rozstřelu do nom.) není důležitý, ale trénovat je dobré… Finská posuzovatelka Anne Paloluoma byla nadšená Maxíkovou roztomilou povahou. Jemná srst zatím kotěcí a větší tělo k menší hlavičce je v tomto věku pochopitelné. Ale ty tlapy, ouška, ocas, mohutné tělo, kulaté oči! Máme radost. A opět jsme se pobavili, že naše zrzavá tečka není tečka a ať jdeme v dospělosti do ověřovací třídy. Nevím sice, jak nás to pak ochrání před věčnýma diskuzema, když budeme chtít sbírat tečkované tituly. Umíte si představit přihlásit Maxíka jako solid (mezi celočervené)? Já Aydík jsem NEBYL NIKDY mramor a přitom jsem měl extra titul za úžasnou kresbu mramorovanou. Pamatujete na ty moje kontrastní kroužky na těle?! No jo, panička se vyžívá ve výzvách...
Nabízí se otázka, proč je těch zrzounů na výstavách tak málo, že?!!! Někdy už to ani nebaví...
Mad Max Britgrace*IT - 6,5 měs.
pro chov: genotyp BSH d
pro výstavy: fenotyp BSH d 24
1. října 2024 Toto léto bylo pro páníčky poněkud vyčerpávající… Domácí přestavby, rostlinné přesadby, spoustu kultury a akcí s kamarády, různá pracovní a zdravotní zatížení. Nečekaně na řecký ostrov Samos léčit si bolavé srdíčko. Jako druhá velká akce bylo plánované dobrodružné putování po Islandu. Bylo zahájeno výbuchem sopky zhruba 15 km od letiště a chrlením lávy tryskající z pěti kilometrové pukliny. Celodenní přejezd islandským vnitrozemím 35 km/hod. byl odměněný nečekaným setkáním s polární liškou v přírodě. Uchvátilo pozorování předčasné polární záře, koupání v přírodním termálním jezírku v zasněžených horách, setkání s velrybami, puťák v Duhových horách, výšlap na sopečný kráter… to je pouhý zlomek toho, co dvounožci zažili. Každopádně našli PÁR DOBRÝCH PŘÁTEL, které moc rádi zase uvidí!
Během vyčerpávající, ale mentálně očistné dovolené se páníčkové definitivně rozhodli, že si po příletu zajedou na italskou palmovou riviéru pro nového kocourka. Hlavním programem pátku třináctého byla tedy 17ti hodinová cesta autem bez větší pauzy, polovinu toho ve slejváku. Dorazili do Sal Benedetto del Tronto v Itálii po půlnoci. Fungovali jako kurýrní služba (převezli jiné kotě), přespali v dodávce, zažili pořádnou přímořskou bouřku a slunečné počasí na vylidněné pláži, sbírali pěší kilometry, odháněli hady a ještěrky na divoké pláži a dojeli si k porouchanému autu převzít v bouřce nové koťátko. A tak jak já odešel za svitu Jahodového úplňku v červnu, tak se zářiovým SUPERÚPLŇKEM (ten den jedinečná astronomická kombinace zatmění Měsíce a Superúplňku) vstoupil na půdu našeho domova nový člen naší rodiny. Zrzavý, tečkovaný půlroční kocourek Mad Max Britgrace*IT. „Šílený Max“ s kulatýma velkýma očima, huňatým ocasem jak veverka, podsaditým tělem dobře krmeného kotěte má povahu roztomilého štěňátka a úspěšně vyplňuje prasklinu po mém (Aydíkově) odchodu.
Poslední svoji energii vložila panička do péče o páníčkovy nové šrouby v tlapičce (po příjezdu si doma zlomil kloub ruky o kliku a musel na operaci), do hubení úporného vosího hnízda pod střechou u Zimní kočičí zahrady, do stěhování snad úplně všeho v domě i na zahradě a konečně do změn v „systému organizace“ naší chovky, který Maxíček zcela a do detailu rozvoral. Tímto i potvrzuju, že jste měli jedinečnou možnost vidět paničku prodávat párky v rohlíku na hostouňské Šlápotě naruby. Jestli jste to prošvihli, VAŠE CHYBA! To už nikdy nespatříte!
A teď už by to mohlo být všechno volnější…
...páníček
a panička...
Itálie - září:
Island - srpen:
10. srpna 2024 Aktuálně má Pifinka za sebou narkózu a vytržení tří zubů. Dva s kazem a třetí stoliču se zaníceným váčkem (ta byla fakt hnusná). Dostala ještě jedno pigáro s antibiotiky a od neděle bude mít tabletky ATB na pět dní. Doufám, že to panička do ní dostane. Myslím, že si minimálně od zítra Pifina uvědomí, jak je u nás dobře a už bezbolestně... Má 5 kg, takže ta dietka posledních dnů jí moc neuškodila, ba naopak...
8. srpna 2024 Vítejte do Klubu důchodců... Co nového? Rumunka Pifi už po týdnu dobrovolně vylézá z boudičky a kluky si umí srovnat. Paničce se ale zdálo, že moc nežere (hlavně granule nekouše), že je až nesmyslně podrážděná, že jazyk vystrčený z tlamičky je sice roztomilý, ale rozhodně to není normální. A že rozhodně nevoní. Takže dvounožka s vervou jí vlastní a s nasazenýma pracovníma rukavicema "přesvědčila" naší novou členku, že opravdu CHCE ostříhat drápy a pak spolu vyrazily na veterinu. Všechny kolem byli poučeni, že vezeme lvici, a nevíme, jak ji dostaneme z přepravky. Že se ještě moc s paničkou neskamarádily. A pak si Pifinka vykráčela z přepravky na oslovení, zalehla na vyšetřovacím stole a nechala si prohlédnout tlamu. Bez problémů dovolila stržení nánosu zubního kamene ze dvou zubů. Vzhledem k zánětu dásní, velkému nánosu zubního kamene a nutnosti vyndat minimálně jeden zub dostala preventivně antibiotika a termín operace na sobotu dopoledne. Zde opět apeluji, já děda Aydík, krmte kočičáky pořádnýma granulema, ať z těch měkkých kapsiček nemají pak zubní problémy... A tak dojela Pifinka domů a za odměnu dostala měkkou kapsičku na bolavou tlamičku...
6. srpna 2024 Asi se musím omluvit Lejdynce. Protože čím dál víc to vypadá, že Fanouška kousnul Kamík. Co na tom, že je to nejmazlivější a nejhodnější kocour pod sluncem. Když hormóny zavelí, tak ani bylinky nepomáhají. Panička občas mává ručníkem a rozhání válečnou chlupatou koupi, všude je extrémně naznačkováno. Kamík má dnes za sebou kastraci, zvládl to výborně. Budeme doufat, že se zklidní a přestane "ochcávat" všechno kolem sebe... Dneska se Pifinka vypravila ven z boudičky a jedla kapsičku vedle kluků. Dělá pomalé, ale jisté pokroky...
30. července 2024 Seznamování jde překvapivě dobře. Panička sice Pifinku každou chvíli vytahuje ze záchůdku, ale už druhý den odstranila z výběhu v Aydíkárně bezpečnostní klec. Co na tom, že v kožených rukavicích a přesto s krvavými šrámy na zápěstí. S tím se dalo počítat po tak dlouhé cestě do nového domova plného cizích pachů. Přesto panička zvolila dost riskantní kombinaci kamarádů. Fanda s hojícím se kousancem na bradě (vyteklo spousta zeleného hnisu, antibiotika zabrala) se schová překvapivě způsobně, ještě si nedovolil na nového člena rodiny hupnout, přestože je to vnouče po Lejdynce, se kterou se bytostně nesnáší. Pochybuju, že si uvědomuje, že je její mladší „brácha“. Prostě přijela nová, cizí kočka! Chování Kamíka je také ucházející. Občas zkouší hlasitě bručet jak „medvěd v říji“, ale zatím se nevrhnul na novou oběť. Ale značkuje na každém druhém kroku. Se nedivím, že z toho smradu je Pifinka rozhozená. Deset let si žila v nadýchaných peřinách v Transylvánii a teď je v Aydíkárně. Páníčkům posíláme fotky a videa, stále se zajímají a nemohou uvěřit, že by Pifi „Mici“ byla schopná ublížit. My ji z toho stresu za nějakou dobu určitě dostaneme. Už se nastavuje na česání a už vylézá na oslovení z úkrytu. Několikrát se jako hraběnka prošla po výběhu, zatímco oba kluci se tvářili, že tam nejsou. Fanda se pokusil o seznamovací čumákovku, Kamík se tvářil, že by se jednou moooožná mohl stát Pifinčim služebníkem. Ale to uběhne ještě dost času, než se zklidní vášně. Zatím si tahle partička dělá jasno, kdo bude v budoucnu šéfovat… Zatím to vypadá, že Pifi bude celá já - Aydík (děda) - mohutná a hodná, ale "nic nedá zadarmo". Kukuč má typický "ajdíkovský", který ani Lejdynku nezapře (babička)... prostě je to celá máma Anička.
Delia Pifina British Red*CZ ["Mici"] - 10 let
28. července 2024 Všechno se děje z nějakého důvodu. Já Aydík už musel "odejít"... "Odešla" i moje první dcera Anička... A tak se stalo, že zcela nečekaně a neplánovaně přišla v tuto chvíli domů místo nás Delia Pifina British Red*CZ. Kdo to je? Je to dcerka po Aničce a Bobelkovi (německém Slovákovi), naše odchované koťátko z vrhu "D". To je "produkt" opakovaných automobilových výprav do slovenské Nitry, 800 km na otočku několikrát sem-tam. Něco nezapomenutelného... Vlastně by se dalo říct, že Fanoušek je její pravý, mladší brácha! Narodil se ve vrhu po Pifině. Bude to teď náročné zvykací období. Pifi je 10ti letá vymazlovaná kočička. Jela k nám dnes 11 hodin z Rumunska (z důvodu dětské alergie). U nás se bude mít nejlépe! Předávání bylo velice emotivní... Držte palce, ať zvykání netrvá moc dlouho. Nejdřív byla Pifi v Zimní zahradě v izolaci. Tam dlouho nevydržela a panička ji přendala do Aydíkárny k Fanouškovi a Kamíkovi. Samozřejmě do extra klece na bernardýna. Že já Aydík jsem se v ní ale najezdil kilometrů po světě! Nejdřív Pifina na kluky vrčela a prskala. Kamík vypadá zamilovaně. No, možná si tu návštěvu vykládá úplně jinak... Fanoušek (s natrhlou držkou) dělá, že se ho to netýká. Uvidíme, co bude dál. Pobyt na čerstvém vzduchu ale rozhodně udělá všem dobře. Kéž by si Pifi, Kamík a Fanoušek na sebe brzy zvykli...
25. července 2024 Je to víc jak měsíc...tak už se snad vzpamatovali všichni z mého odchodu! Chvilku u nás vládla vzpoura o místo nejvyšší a probíhaly občasné boje i mezi kastráty. To se má asi takhle: Kamík nesnáší Šerlíka a Wotsíka, Wotsík snáší vlastně jen holky, Lejdynka nesnáší Fandu a kromě Šerlííka už možná nikoho. Ve svých 13ti letech chce mít klid. Jenže Fanoušek jí najust prohání. A tak se stalo, že možná zrovna bábrdle zapříčinila, že Fanda má tlamu jak po píchnutí vosou a léčí si abces antibiotiky. Kočky holky chtějí koťata a kocouři z toho šílí – značkují a řvou jak na lesy. Kája Meruňka se po návštěvě u Šerlíka zklidnila, tak uvidíme, jestli koncem září… A víte, co naučila panička našeho ovčáka Brixe? Řekne se Aydík a ten si běží hned lehnout k jednomu mramorovanému, červeně kvetoucímu keříku na konci naší zahrady…
22. června 2024 Narodil jsem se, abych do jedné člověčí rodiny přinesl změnu. Já, Supreme Champion Ayden Red Felicity*CZ, DVM (Distinguished Variety Merit) jsem nejen přinesl do své člověcí rodinky pravou zvířecí lásku, ale i spoustu přátel. Moje výstavní úspěchy i domácí průšvihy zná spousta lidí. Díky mé maličkosti mají páníčkové ze svého bydlení malou Zoologickou zahradu. Ale i tak jsem s nimi procestoval půl světa. Byl jsem značkovací přeborník, mrzoutský zrzounek i pečující pradědeček. Samozřejmě, že to paničku moc bolí. Ale měla čas se připravit, měli jsme čas se hezky rozloučit. Odešel jsem pomalu, bez nemoci a bolesti, z vlastní vůle, po poslední zahradní procházce (video na FB). Naposledy jsem zalehl páníčkovi jeho oblíbené křeslo a potěšil se s celou svou člověčí rodinkou. Byl jsem na světě 14,5 roku a 5 265 dní jsem žil ten nejbáječnější kočičácký život. Třicet sedm let si páníčkové pohrávají s číslem dva a dvacet! Narodil jsem se v pátek 22. ledna 2010 a v sobotu 22. června 2024 jsem usnul během "Jahodového" úplňku. Takový úplněk prý zvyšuje emoční úroveň - laskavost a empatii... Vzpomeňte si na mě, až měsíc zase uvidíte!!! Já Aydík, já Kocour Úžasňák tu budu ale stále... Dlouho jsem to promýšlel, ale nenechám přece psát tyhle řádky nikoho jiného. Teď budu už mít dost času dodělat si tu resty ...
19. června 2024 Dneska má kreslený Garfield 45.narozeniny. Se mnou Aydíkem to už lepší nebude, vedro mi dává zabrat. Ale panička už je skoro v pohodě. Jak to poznám? Konečně se podívala, co tady píšu... Poslední dobou jsem dost unavený a už nejsem ani mrzutý. Ušetřenou energii dávám do naší hry "na berany" s paničkou. Bydlím s klukama Kamíkem a Fanouškem. Zdá se, jako by mi spíš dělali čestnou stráž, už mě ani nezlobí. Ještě stále vyskočím do páníkova křesla! Holky kočky jsou přes léto v Šerlíkově výběhu s Wotsíkem. Ten překvapivě (kastrát) vypomáhá holkám překlenout neplodící období. V červenci se rozhodneme, jestli budou letos "pracovat na koťátkách" (pokud už bude panička ve formě). Šerlík se zamiloval do prababičky a bydlí s Lejdynkou. Vládne teď u nás klid a pohoda.
15. května 2024 Panička konečně ubírá plyn. Jak jedna kámoška říká, za pět minut dvanáct ... A já Aydík začínám vypadat jako vetchý stařík...
1. dubna 2024 Dlouho jsem se neozval. Měli jsme napilno. Mimo jiné, Šerlík byl u zubaře, já na rehabilitaci. To se Vám takhle panička koukne Šerlíkovi do tlamy a pak ho vláčí na veterinu. A přitom si Šerlík na nic nestěžoval. Na veterině v narkóze přišel o zubní kámen a o dva zkažené zuby. Tak jsme se vrátili k Royal Canin granulím. Prý mají lepší čistící schopnost. Krmíme tady jen RC a IAMS granulemi a občas dáváme pamlsky na zuby. Když se pan vveterinář ptal na věk, bylo paničce divné, že by tříletý kocour už měl potíže se zubama. No tak se podívala do svých poznámek a ejhle, kocourovi UŽ bude 7 let! Ještě půl roku a patří do seniorů...
Co se týče mého (Aydíkova) rehabilitačního cvičení pro seniory… Prý když může chodit na zahrádku Wotsík s Lejdynkou, můžeme je střídat já Aydík s Fanouškem. Lejdynka totiž nesnáší Fandu a spolu chodit nemůžou… Tedy Lejdynka se už taky nejraději jen vyhřívá na sluníčku (13 let)... A tak jsem se po několika letech arogantní plodné svéhlavosti dostal zase na tu zahrádku, kde jsem se mohl probíhat jako malé kotě. Rychlý krok už ale nepoužívám, klouby tuhnou… Vlastně na této zahrádce začala moje slavná kočičí kariéra. Panička nezapomene na situaci, když mě před první výstavou koupala v bublinkách a fénovala na lehátku, pod vzdáleným dozorem našich bývalých dvou německých ovčáků. Aferka kolem fotek byla tak slavná, že to paničce změnilo naivní pohled na svět a pustila se do chovatelství. Kdo si vzpomene, jak jsem se ÚDAJNĚ před 14ti lety topil v bazénu, aby mě pak následně sežrali psí bestie, které na mě pustila nezodpovědná a nespolehlivá panička… Takže až teď můžu zodpovědně říct, že na stará kolena jsem se konečně všetečně dostal do menší nádrže s vodou ve skleníku a trénoval tam svéhlavě ladný plavecký styl, aniž bych si hlavu namočil. Ujišťuji Vás, že plavu moc dobře. Když mě viděla panička, nepadla do mdlob, ale vytáhla mě a dala mi horkou vanu doma v koupelně. Za odměnu jsem vyfénovaný dosychal u kočičích holek. Všechny potencionální maminy zahodily stud a okamžitě mě začaly přemlouvat na rodičovství. Uvítal jsem, když mě panička odnesla zpátky ke klukům. Momentálně vypadám nejlépe ze všech. Lesklá, vyčesaná srst má něco do sebe!
Central European Winner Show – Evropská výstava koček
Cestu do Ostravy páníčkové pojali jako výlet se zastávkou ve Valašském Meziříčí a udělali si radost něčím kameninovým do zahrádky. Páteční dálnice byla v pohodě. Ráno vystřelili z Hostouně v 9 hodin a v 16 hodin už leželi v hotelu Imperiál. Kamík se celý víkend choval vybraně, neznačkoval. Na výstavě dostal hodnotný certifikát s titulem CAGCIB s výběrem do nominace. Hodnotný hlavně proto, že platí jako certifikát ze zahraniční. Co na celé výstavě bylo nejúžasnější? Jak IC Kamal Khan of Czankra*PL zcela ovládl posuzovatelský stolek a s holandkým posuzovatelem Alexeyem Shchukinem vytvořil roztomilou mazlící kombinaci. Ve výběru do nominace Kamíka odstřelil mnoho-titulovaný Národní vítěz barmské kočky, který pak všechno vyhrál. Výstava byla dvoudenní.Druhý den výstavy páníček pohlídal a panička se šla vyvenčit kolem Slezskoostravského hradu. Využila nádherné hřejivé sluneční počasí. Cesta domů byla dlouhá, ale pohodová a ve 22 hodin u nás už všichni spokojeně spali.
Následně nás pobavily novinové články typu: „Do Ostravy přijela kočičí šlechta Evropy…. Více než tři stovky koček i se svými páníčky z 18 evropských států se sjelo o tomto víkendu do Ostravy. Na výstavišti Černá louka jsou tak k vidění nejkrásnější kočky Evropy všech ras…“ cit.Moravskoslezký Deník.CZ
Já Aydík jsem dostal spoustu pamlsků, abych trochu přibral... začíná se na mě mých 14 let pomalu projevovat...
15. února 2024 Páníčkové jsou nějací rozbití... Nakonec všeho je pěkně zostra šlehla ošklivá chřipka. Začátek roku byl přímo strašný, ale mám pocit, že už bych měl zase začít psát něco veselého. Třeba, že panička se „pochlapila“ a nechala si udělat brýle na dálku. Tudíž očekáváme, že se zlepší i její rozpoznávací schopnost při potkávání svých kamarádů a známých na ulici. Nebo třeba, že přijedou nové kámošky - v sobotu nám přivezou zrzavé slepičky Isabrown. Prý se dají i ochočit, ale já pochybuju, že mezi ně bude panička pouštět zrovna mě, Aydíka...
Velká změna u nás nastala, když se panička rozhodla z výběhu přestěhovat Wotsíka Švéďáka od chovňáka Kamíka do našeho konkurenčního výběhu k Ukáčkovi Šerlíkovi. On ten dospívající mačo Kamík je strašně roztomilý medvídek! Ale vočůrává, co může a nesnáší právě toho vykastrovaného Wotsíka. Já s Fandou se nedáme, my se utlačovat nenecháme. Ale panička usoudila, že by mohlo být pro všechny přijatelnější, kdyby se dokázal Wotsík saturovat na místo Aničky, o kterou jsme v prosinci přišli. No řeknu Vám, prababička Lejdynka z toho nadšená vůbec nebyla. On ani Šerlík nemohl pochopit, proč mu cpou do výběhu konkurenčního kocoura. Hodně energie mu teď vzalo značkování záchůdků, které dorazily s novým členem. Mrazy napomohly sbližování v „telefonní budce“ a ani medvědí bručení či lví řvaní nedonutilo paničku změnit její rozhodnutí. Občas chlupy lítají, ale po 14ti dnech oba dokážou čekat na parapetu u jedné misky. Oba kočičáci jsou jak koule, tak zároveň naskočili na dietu. Dovolím si odhadnout, že ty nové granule (Ontario a Fitmin) jim stále moc nechutnají a hltají je bez kousání. To nahrává jak změně atletické kočičí postavy, tak vzniku zubního kamene. Šerlík teď nezvykle přestává do všeho kecat, což paničku značně znejistilo. Stav jeho zubů ji donutil objednat Šerlíka na odstranění nánosu zubního kamene a tento fakt zároveň zajistil čištění zubů i pro ostatní kočičáky. FAAAKT JSME Z TOHO CELÍ ODVAŘENÍ!!! Prý se na to báječně hodí ty mini - kartáčky z výletu po Japonsku… A čekáme na lepší zubní pastu (i když to, co nám na kartáčku cpe do tlamy panička teď, má báječnou mandlovou, olejovou chuť). Vracíme se ke granulím Royal Canin (větší granule pro britské kočky), které možná přece jen lépe odstraňují zubní plak. Už jsou na cestě a prý nás čeká převážení krmné dávky…😊
22. ledna 2024
Náš výsostný zakladatel chovatelské stanice červenych koček British Red* CZ (aneb Hostouňských Zrzounů), vytrvalý spisovatel webovek a láska našeho života... Pan Kocour SC Ayden Red Felicity*CZ DVM dnes slavi 14. narozeniny... Aydíku, za zpestření života moc děkujeme a do dalších let stále tak pevné zdraví přejeme!
12. ledna 2024 Dneska od nás odešla poslední dvě koťátka. Krémová kočička Skye a její červený bráška Zuma (vrh X). Přejeme jim co nejrychlejší adaptaci v novém domově...
U nás se dělají škatulata-škatulata. Pravděpodobně se jedna kočka skvělým zásahem postarala o to, abychom léčili poraněnou Káju Meruňku. Ta je známá tím, že krade miminka, když svoje koťata má, i když je nemá. 3 měsíce jsme tolerovali její žárlivé výpady a fixaci alespoň tedy na paničku. Můžeme se jen domnívat, že třeba mamině Saťulce už došla trpělivost a třeba i jen Kája zasyčela na probíhající mimina z vrhu X, tak už dostala vylágoš i s úrokama! Celá dolní čelist od zaschlého krvavého strupu, z uší a očí tekla čerstvá krev a panička by nejradši omdlela… Ale jelo se radši na veterinu. Nakonec roztržené tváře jak Joker z Batmana (asi od zubů) a drobné ranky v ušních boltcích (asi od drápů). Hypermangan, Betadin a antibiotika pro jistotu. Už druhý den vypadala Kája mnohem lépe. Dneska dostane třetí antibiotika za týden. Hojí se to dobře, Kája už začíná jíst. Je momentálně oddělená na marodce, takže se zase stěhovala velká škrabadla. Ale přes síťku se paradoxně v klidu zase čumákují všechny kočky, všechny včetně Satu chtějí taky jít na zrovna tuhle separaci k Meruňce. Nejspíš si to holky hned vysvětlily. Ale paničce hold musely zase zase všechno zkomplikovat! Momentálně se postupně stěhuje půl baráku k nám do Aydíkárny... Teda co tam uvnitř páníčkové zase vymýšlejí, to nevím... Chvilka klidu tu není!
2024
Štastný nový rok
plný dobrých přátel a pevného zdraví
přeje Aydík za všechny
26. prosince 2023 Tento prosinec je nebývale náročný. Panička není nijak významný společenský typ. Patří mezi ty „vysoce vnímavé jedince“, co mají rádi klid svého domova. O to zajímavější je, proč se pustila do chovatelství. Jenže některé věci ji přímo vyhecují k činnostem, do kterých by se za normálních okolností nikdy nepustila. Chovatelství s sebou také nese společenské návštěvy u nás doma. Za těch mých (Aydíkových) téměř 14 let jsme odchovali 24 vrhů, 75 koťátek. Statisticky vychází, že v průměru odchovala chovatelská stanice British Red*CZ 6 koťátek ročně, vytvořila nespočet papírů a zažila spostu zážitků... Přestože si panička není schopná zapamatovat všechny přezdívky našich odchovaných koťátek, vždycky si vzpomene na původní jméno v rodokmenu koťátka od nás. Legrace je pak spojit dohromady fotku, jméno kotěte, jeho rodné jméno a nového majitele. Myslím že oblíbený Hercule Poarot by v tom taky tápal... Všechna koťata jsou jedinečná. Je zajímavé dozvídat se o jejich chování v nových domovech. Přesto při otevírání každé zprávy se paničce (pro naši dvounožku typické) stáhne hrdlo, jestli je na druhé straně všechno v pořádku. Často si teď vzpomeneme na sourozence Aničky, která v prosinci nečekaně odešla za Duhový most. To o mě (o Aydíkovi) si panička myslí, že jsem nesmrtelný… Vzpomenete si určitě na Akdarku, která byla 56ti gramové (tzn. poloviční) první vypiplané mimísko (proto páníček dal jméno Radka pozadu), na Káju Tesaříčka (Tessie Charlie s 66 gramy), na prvního jedináčka Blejzíka a na všechna další… Naše zrzavé kočky posunuly mé páníčky o velký krok do civilizace! Mám slastný pocit, že naši kočičáci byli nejen úspěšní na výstavách, ale dokážou udělat radost a spojují lidi. Moc všem páníčkům našich chlupatých odchovanců děkujeme za jejich péči.
Hostouň se negativně proslavila. Nemůžeme ale šokujícím událostem posledních týdnů dovolit, aby negativně ovlivnily naše životy. Musíme dál žít pro ty, co tu jsou.
V posledních dnech odešel za Duhový most za naší kočičkou Aničkou i náš kamarád. Ani já jsem na něj nesyčel! Stále nemůžeme pochopit, proč nás „život“ vodí 30 let kolem dvou dvojic lidí tak blízko a seznámí nás až dva roky před tím, než nás Pája nečekaně opustí… ... Všechno má určitě nějaký důvod. Tenhle případ nás učí vážit si života, přátel, nevzdávat se a kašlat na nějaký ten bordel v baráku. Musím moc poděkovat všem přátelům, že nenechají páníčky v klidu... Děkuji i rodině, hlavně Kájovi a Terce, kteří ochočují koťátka a starají se o nás (o Zrzouny) v době, kdy se páníčkové rekreují...
Víte, já Aydík jsem takový testovací Zrzoun. Jsem morous, co nemá rád hluk, cizí chlapy a děti. Vždycky syčím, prskám a zdrhám. Panička se mě bojí k cizím lidem pouštět. A PŘITOM JSEM NIKDY NIKOMU NEUBLÍŽIL. Nepočítám rozdrápaný obličej a pokousané nohy paničky v mém produktivním období (hormony a geny po mém tatínkovi se nezapřely)… Já o seznamování s cizími lidmi nikdy neměl zájem. Snesl jsem cizáky jen na výstavách, abych to paničce diskvalifikací nepokazil. Ale řeknu Vám, jsem barometr na lidi. Naši odchovanci vyrůstají v rodinách, které jim vytvořily úžasné podmínky pro jejich nový život. 23. prosince od nás odešel poslední kocourek z vrhu „W“. A zase nebyl problém s aklimatizací... Momentálně máme u nás ještě mladší koťátka z vrhu „X“, která jsou rezervovaná téměř od narození. Zrzavý tečkovaný Zuma a krémová mramorovaná holčička Skye půjdou spolu do nového domova v lednu. Ochočujeme navzdory alergii páníčka na kočky a psy - nezastupitelnou funkci začalo plnit i syrové hovězí, mořský losos a tuba s vitamínovou pastou přímo z ruky… a Kája junior...
Fanoušek nám v listopadu docela nezvykle zhubnul. Z původního strachu skoro nic nezbylo - teď bychom řekli, že je jen zmlsaný. Že dlouho bojkotoval nové granule. Však ono mu to jen prospělo. Takže momentálně nejtlustější je tu teď Šerlík. Ale jak polevily mrazy, už zase skáče po kmenech ve výběhu, takže to snad brzy vyběhá…
V neposlední řadě je super, že až já tohle zveřejním na webovkách, že paničce v krátké době přistane v mobilu zpráva od její milé kamarádky... Ale jak ona to dělá, že si vzpomene otevřít naše webovky a tohle přelouská???
A co pozitivního ještě napsat do Deníčku? ... na Jaderce udělali dalšího doktora z našeho kluka, panička už má klid na práci (nebo v práci?!) a všichni doma se stále máme rádi... Krásné vánoční svátky i Vám!
4. listopadu 2023 Byli jsme na veterině. Celá tlupa se už pěkně pronese.Zvlášť, když je panička všechny nacpe do jedné přepravky. Prý aby se nebáli. Koťátka z vrhu „W“ dostali druhé očkování a připravují si ranečky do nových domovů. Začíná jejich nej-ochočovací období, kdy se zajímají víc o dvounožku a o to, co dobrého nese v ruce. Musíme ostříhat sameťáčkům drápky, na škrabadlech řádí s naprostou jistotou a když žuchnou dolů na zem, už vědí, jak dopadnout. Poprvé byli na očkování také koťátka z vrhu „X“. Červený tečkovaný kocourek X-Zuma a krémová mramorovaná holčička X-Skye. Oba také absolvovali čipování – vpravení poměrně velkého kovového válečku pod kůži zvládli bez jediného pípnutí. Ale dostat čipy mezi jejich hustou srst stálo pana veterináře větší úsilí. Nějaké W-éčko natrhlo X-ku prdku… Červený kocourek má tržnou ranku pod ocáskem. Přišlo se na to náhodou při důkladné prohlídce. V těch hustých chlupech by se na to ani nepřišlo. Je to čisté a budeme jen s Betadinem čekat, až se to úplně zacelí. Po očkování bude asi chvíli klid, ale jinak chlupáčkové lítají po celé Zimní zahradě s velkou radostí. Jsou velké mrazy, tak se zateplila i Telefonní budka Šerlíka a Lejdynky. A u nás v Aydíkárně se každý den válíme u krbových kamen. Panička, která letí z práce k nám zatopit, sice pokaždé frfňá, že se těší na léto a že připravenou knížku stále neá možnost číst, ale pak je ráda, že se u nás ohřeje u ohně...
18. listopadu 2023 Ačkoliv má panička co dělat zkrotit svoje viry, prskala tady včera na Šerlíkárnu (skupina chlupáčů kolem Šerlíka = Anička s Lejdynkou) s tím, že všechny upeče na pekáči. Co je to za počasí, že letos kočky dvakrát přesrsťují. Ale je fakt, že i na zahrádce nám teď v listopadu ještě znovu kvetou kytky, které by už dávno měly spát. A tak proběhl generální úklid "Telefonní budky" (speciální Šerlíkovic ložnice) a každo-večerní systematické vyčesávání.
Doposud nezabralo nic znatelně na černý "blivajz" z Aniččiných uší a z nosu. Jedenáctiletá bábrdle se tím moc netrápí. Nechá si šťourat do hloubky a snad se i tetelí blahem, že je středem pozornosti. Takže chlupatý bordel je všude v přízemí. Dneska děláme razantní krok. Je sobota dopoledne a nejen, že se zahájí nová léčba antibiotiky, ale panička už to nevydržela přehlížet a dohodla se na veterině Středokluky (MVDr. Dudek) na dnešním operačním výkonu (11 hod.) - vyndání ohraničeného útvaru na levé lopatce. Aničku ale netrápilo ani to, že to začalo trochu krvácet. Zato panička! Zase bojkotuje zamýšlenou odvykačku na sladké a rozhodně si dneska DORT musí dát!!!
Držte palce, ať je to všechno v pohodě, na poledne si jedeme pro naši odoperovanou jedenáctiletou dcerku Aničku (Aydíkovu a Lejdynčinu).
Anička po zákroku vypadá dobře...
Vazivová dutina s tekutým obsahem bez hnisu
Koťátka vrhu "W" a "X" se mají skvěle. Mají teď na návštěvě krémáčka Fanouška a snaží se komunikovat s novou chlupatou obludou. Starší koťátka baští tvaroh, masové konzervy Fitmin a Cosma, syrové hovězí maso a granulky Fitmin. Už čůrají do záchůdků a kdyby nelezli hladově do misek s granulema, tak by ta péče o jejich "Zimní zahradu" už nemusela být tak vyčerpávající. Ale když si panička lehne na kanapíčko, vždycky se přesouvají do její blízkosti. A vše odpuštěno!
Stále ještě s velkou bolestí (a v šoku) si musíme poznamenat, že Anička vypadala dobře do chvíle, než ji přepadl záchvat dušnosti a nebyla to ani jedna minuta, kdy se rozhodla odejít za Grejsinkou a Viríkem do Kočičího nebe (16:00 hod.). Nebudeme nic vysvětlovat, prostě se stalo, co stát se mělo!!! Anička, naše první kotě, navždy zůstane v našich srdcích. Všichni kočičáci teď baštíme hromady syrového masa, co nám panička donesla. STOP STAV se snížil na číslo 9. Zcela jistě se blížíme na konec éry našeho chovatelství, to říkám já zakladatel Aydík...
10. listopadu 2023 Z krémáčka vrhu X se vyklubala na holčička. Takže červený tečkovaný bráška X-Zuma má krémově mramorovanou sestřičku X-Skye. Pro naší paničku je to příjemná zpráva. Proč? Protože půjdou obě koťátka do jedné rodiny, kde se o zrzounka bude starat holčička Adélka a o Smetánku Skyi holčička Štěpánka. Já pradědeček Aydík už se moc těším, až mi budou posílat fotky mých pravnoučátek. Protože tahle naše říjnová "X-ka" jsou zase eXtrémně výstavní, roztomilé kulaťoučké hlavičky. Nejdřív to vypadalo, že kocourek s velkýma očima bude pěkný Rarášek. Ale to nejspíš v kontrastu toho, že jsme si dlouho mysleli, že krémáček je kluk. Je to nádherná smetanová holčička s krásným mramorovaným stínováním. Včera se konečně rozhodla používat svoje nožičky a běhá za bráškou a bratránkama. Nutno podotknouti, že záchůdek pochopila už v útlém věku ze všech nejlépe. Máme z ní velikou radost. A jsme rádi, že pocit paničky (nechat si ji) byl utlumen tím, že bude v nové rodině se svým bráškou. Však ono je paničky dost = ona by si nejraději nechala všechna koťátka. Nedokáže ani jmenovat žádné kotě z těch současných sedmi, které by bylo něčím výjimečné... Všechna jsou pro nás dokonalá! To máte jako s dětmi v lidské rodině... A hlavně. Hostouňští zrzounci mají STOP STAV!
Winnie měla návštěvu... a zase úžasně strávený čas s novou rodinkou. Vymazlování na plný pecky...
9. listopadu 2023 Opravdu velkou radost máme, že se naše chlupatá koulička Wallinka uválená dostane právě na Prahu 9. A nebude to jen tím, že tam prožil páníček své mládí...
6. listopadu 2023 První očkování a čipování koťátek z vrhu „W“. V autě ani nepípli. Na veterině jedno pigáro a jedno dělo s čipem zvládli výborně. Doma... usnula na zemi v Zimní kočičí zahradě dřív panička Další den bude nejspíš trochu unavený a bolavý.
4.- 5. listopadu 2023 Mezinárodní výstava koček - Brno
Pátek… Panička běžela z práce o 2 hodiny dřív, aby na dálnici do Brna nebyl až tak velký provoz. To by docela i vyšlo, stavěli jen jednou na bagetu. Kamík byl v autě jak myška. Chvilkama se panička bála, že ho nechali doma. V hotelu Orea byl pro ně připravený překvapivě luxusní pokoj. Už na recepci zjistili, že panička nemá doklady. Naštěstí se telefonicky vyloučila možnost, že by jí vypadly v bagetérii na dálnici. Že doklady zůstaly doma potvrdil telefonát od Káji juniora v 01:25 hod…
Kamík se zabydlel v prostorné koupelně. Víte přece, jak chovný kocour umí udělat „značkovací paseku“! Choval se způsobně v koupelně i na pokoji. Tam ale dostal „Aydíkovi trenýrky“ – kalhotky na pudla. To jsem já Aydík zamlada nosíval, abych taky mohl být v obýváku. Kamík tuto ponižující proceduru pochopil do pěti minut. Nejdřív mu „ochrnuly“ zadní nožičky, pak ale běháním po pokoji a skákáním na postel potvrdil, že trenýrkovou výhodu docenil.
Sobota… Jestli byl pátek náročný, tak sobota rozhodně nezůstala pozadu. Od 6 na nohou. Přestaly se sice dít různé nástrahy, poplatky zaplacené, očkovák v pořádku, veterinární prohlídka bez problémů… ale fyzicky a psychicky byli páníčkové na spodní hranici už ráno. Po šesti hodinách ve stylu sardinek v malém sálku plném návštěvníků a kočkařů se konečně dostali na oběd. Děkujeme všem kamarádům a známým, kteří se přijeli podívat. Nejvíc nás překvapila kolegyňka z kladenské nemocnice, která si udělala výlet s dcerkou a bydlela i ve stejném hotelu. Kamík, hlavní aktér víkendového soutěžního klání, se schovat v kleci pod pelíšek, aby se v klidu mohl připravit na posouzení. Ne že by se zúčastnit výstavy nutně potřeboval! Jak všichni víme, kočky (nepochopitelně pro nás) nepotřebují pro chovnost výstavu ani jednu... (raději bez komentáře, abychom se nepouštěli do vysvětlování, co je množírna)… Takže jsme jeli jen na výlet bez vysokých cílů. Ukázat se občas musíme už z principu. Vyšťavena, po deseti hodinách, jela naše výstavní delegace zpátky na hotel. Celodenní čekání na nic důležitého bylo korunován pečenýma žebírkama v brněnském pivovaru. Kamík byl rád, že už nikam nemusí a zalezl si do pelíšku. Sobota tedy proběhla dobře. Drobný renonc se udál jen v autě. Půjčili jsme totiž na chvilku narychlo přepravku na posouzení našim kamarádům "v nouzi" – pro jiného chovného kocourka. Už cestou na hotel bylo všem jasné, že to Kamík poznal a zápůjčku za jízdy zkasíroval. Pustil do ní celodenní značkovací nálož.
Neděle… na výstavu jsme mohli přijet až na devátou. Domů páníčkové naštěstí vyrazili včas a jen na chvíli se dostali do pořádného slejváku. Panička s hrůzou v očích sledovala (no, oči spíš zavírala) přeplněnou dálnici „D1“. Naštěstí žádná nehoda, žádné zdržení. Myslím, že s výstavou si páníčkové dají zase na dlouho pokoj. Doma dvě hodiny úklid u koťat v Zimní zahradě a vybalovat kufry se budou postupně během týdne. Všechno se musí pořádně vyprat a přerovnat. Na to už panička sílu neměla… Už teď se těší na (nějaký) víkend, kdy si konečně v klidu odpočine…
Výsledky Interšanpióna IC Kamal Khan Of Czankra*PL:
V sobotu u paní posuzovatelky Leny Venclíkové (CZ). Skvělý posudek, titul CAGCIB. Mise splněna. Dokonce postup v rozstřelu s Kartouzským kocourkem a Nominace Best in Show a účast na pódiu s kurilským bobtailem a kamarádem stříbrňákem. Bohužel, každý dostal ve finále hlas. A tak se o první místo v BIS losovalo se a my gratulujeme kamarádům. A ten dvoukilový pytlík granulí jim fakt přejeme... Neštěstí ve hře, štěstí v lásce…
V neděli titul CAGCIB a výběr do nominace u finského posuzovatele Veikko Saarely (FI). Ten má raději protáhlejší britské čumáčky a poslal do nominace modrého briťáka. To zrzouna nepřekvapí… Panička se ale i tak tetelila blahem, když vychválil mohuhutné osvalené tělo, skvělou Kamíkovu kondici a povahu.
IC Kamal Khan of Czankra*PL
Všechno nejlepší všem Karlíkům na světě!
Speciálně Kájovi juniorovi a našemu páníčkovi Karlíkovi!
Pátek - 3. listopadu 2023 Koťátka bychom s sebou nejraději vzali na výlet! Ale to opravdu nejde a my se zase po delší pauze musíme někde ukázat. Rozhodně nečekáme žádné medajle, ale páníčkové se už potřebují odreagovat "od všedních dnů... Já Aydík oceňuji, že se Fanoušek nepere, kocouři Kamík a Wotsík zakopali válečnou sekeru. Sem-tam někde něco označkují, ale asi se blíží zima, všichni se zklidňují. Žijeme si v Aydíkárně spokojeně, pospáváme nebo pozorujeme ptáčky ve výběhu. Druhá skupinka v čele s chovňákem Šerlíkem zrovna nedávno jednoho ptáčka lapla. Neptejte se, co se s ním pak stalo... Každopádně Lejdynka se s Šerlíkem překvapivě zkamarádila tak. že vedle sebe mohou ležet i v pelíšku. Že se k nim nacpe Anička (moje - Aydíkova a Lejdynčina 11-ti letá dcerka), je samozřejmostí. Aničku stále trápí výtok z oušek, ale je to pro ni spíš kosmetická vada, zdá se, že jí to nijak neomezuje. K bývalým RC granulím jsme se už nevrátili. Všem nám začalo chutnat konečně i něco jiného. Asi zůstaneme u Fitmin. Další náš alergik (páníček) se dnes chystá na výlet. Poveze tátu malých zrzounků z vrhu "W" do Brna. Držte jim všichni palce, ať ta "Dé jednička" je přijatelně průjezdná! Panička už je fakt na hranici svých sil a potřebuje energii do sebe dostat a ne ji nechat v kolonách...
31. října 2023 Ze sedmi koťátek máme volnou nejspíš už jen jednu červenou holčičku z vrhu "W". Tři koťátka jsou závazně rezervovaná (přijat rezervační poplatek). Čekáme spoooustu návštěv. Tak to abych se já Aydík zakladatel někam zašil...
25.října 2024 Koťátka z vrhu "W" už mají jména. Pokud jim ho nezměníme do čtrnácti dnů (než pošleme žádost o rodokmeny), už to tak zůstane. Takže se je ještě naučit! Koťátka z vrhu "X" už rozlepila očíčka. Občas jsou ještě ukoptění, ale zamiloval se do nich benjamínek Willíček.Stravování dravé zvěře probíhá tak, že se mámy kočky Lili a Satu střídají. Dokonce Kája Meruňka už přestává syčet na pobíhající mrňousky. Konečně už "Wéčka" chodí na záchůdek a udržují čistotu kolem. Bylo to tentokrát docela náročné. Poctivě vymazlujeme a dokrmujeme granulkama a kapsičkama...
9. října 2023 Koťátkům „W-éčkům“ je dnes jeden měsíc (respektive přesně 4 týdny). „X-kům“ je dnes jeden den. Jaké bylo překvapení, když po velkém úklidu našla panička u Saťulky nastěhovaný ostatní koťátka z vrhu „W“. Takže obě kočky zahřívají a kojí oba vrhy dohromady. Liliančí pomáhá Saťulce s péčí i miminka. Kája Meruňka syčí, ale vrátila se k ostatním do Zimní (kočičí) zahrady. Překousne ty drzý caparty jen proto, aby paničce tlapkou ťukala do obličeje a zvedala jí ruku ke hlazení… Už se to u nás zase všechno zklidňuje. Z vrhu „W“ začaly tři holčičky baštit masovou konzervičku. Začínají objevovat záchůdek… Tzn., že jsme zase všechno přestěhovali. Ale panička si pro tentokrát ustlala v Zimní zahradě a užívá si to!
Koťátka z vrhu "W" - 4 týdny
Koťátka z vrhu "X"
8. října 2023 Narodila se dvě koťátka z vrhu „X“.
Je to Saťulky první vrh. Nakrytí se podařilo až po měsíci na druhý pokus. Těhule byla nervózní, přestala se mazlit s paničkou, syčela na Liliančina miminka, která se narodila před měsícem a vyhýbala se jejich pelíšku velkým obloukem. Nejdřív to vypadalo na dvě mimina, pak se bříško pěkně zakulatilo a dalo se očekávat víc kousků. Satu porodila sama. V neděli dopoledne jsme našli v porodnici dvě krásné čisťounké kuličky. Červený - 122 g a krémový 105 g. Třem mimo porodnici už pomoci nebylo. Samozřejmě, že panička zase šílela do druhého dne do čtyř do rána, snažila se zahřívat a dokrmit dvě studené hlavičky, ale viditelně všichni okolo to vzdali hned na začátku. Můžeme se jen domnívat, že jedno velké zastavilo porod a dvě zbývající s nižší váhou už neměli sílu bojovat. Rozhodně to pro Saťulku lehké nebylo. Co na tom, že jsme čistili parapety a malovali stěnu. Hlavně že to holka rozběhala a nemusela na Císaře. Červenému tečkovanému a krémovému kresbovému koťátku moc držíme palce. Vypadá to na kluky. Ze začátku hodně pomohlo, že jim panička čistila zalepenou prdelku a obě se mohla dobře vyprázdnit. Vypadá to, že se vstupem do života problém nemají…
Winnie (fial) - Whoopi (oranž) - Walli (červ) - Willi (bez) - Wolfi (modr)
5. října 2023 Koťátkům jsou 3,5 týdne. Ani je už nevážíme. Všichni hezky prospívají a pečlivě se vymazlují. Na tři holčičky bylo pravděpodobně zaděláno dřív, jsou největší. Dvě z nich dokonce už ochutnaly masíčko z kapsičky. Už je začíná zajímat ta věc s kočkolitem. Třetí z nich, ta s červenoou značkou, je jak hebounký obláček. Když uslyší paničku, všeho nechá a už takhle malá rozrřeseně běží dvounožce na klín. Často ji poznáme podle toho, jak se vyvaluje na zádíčkách. Chlapeček s modrou značkou je od narození na dotek uječený a ustrašený, ale už začíná přicházet na chuť výhodám na klíně. Už při zvedání nepiští a místo toho se ohromeně dívá na paničku. Tipujeme ho na budoucího "závisláčka" Nejmenší a momentálně nejsvětlejší Wilík je roztomilost sama.
2. října 2023 Mimouškům z vrhu "W" jsou dnes 3 týdny. Daří se jim skvěle. Jak panička promluví, už s velkým jekotem berou dráhu ven z pelíšku. Zatím stále baští jen mlíčko od maminky Lili. Těhulka Saťulka čeká na svůj velký den. Měla by porodit za týden. My ostatní čekáme na to, až z nás spadnou chlupy… Probíhá výměna kožichů ve velkém. Chlupy jsou všude. A kde nejsou chlupy, tak to Kamík označkoval. Ale blíží se zima a už se zase trochu zklidňujeme. Jen psisko Brix má energie na rozdávání. Dokonce se během pár dnů naučil běhat slalom.
11. září 2023 Narodila se nám koťátka – vrh „W“ - celočervení sameťáčci
Byl to nejspíš nejlepší porod, jaký jsme kdy měli. Liliančí sice „zbouchnul“ Kamík mimo plánovaný termín, ale o to lépe všechno postupovalo. Už dlouho dopředu se dalo tušit, že jich bude víc. Lili se často pohybovala v závěsu za paničkou, která si chtěla dát jeden den volna na porod. Smůla, „Malá Anča“ se rozhodla rodit už 66. den v pondělí. V 5 hodin ráno (66.den) blaženě koukla na do práce odjíždějící paničku, aby pak porodila samostatně za dozoru páníčka. Šlo to nádherně. Když se panička narychlo vrátila z práce domů v 8 hodin, vylézalo už páté koťátko. Po delší době se narodilo šesté, které od začátku (jak to jen napsat neodborně...) jevilo známky dýchacích problémů z aspirace zkalené plodové vody. Panička tentokrát příliš nezasahovala - jen odsávala, zkusila nakrmit... Ona maminka Lilianne od začátku věděla, že večer zbude 5 zdravých, roztomilých drobečků. A TI TEDA JSOU!!! Když se na ně sáhne, vystřelí hlavičkama a krátce zakvíknou. Hned na to se nechají mazlinkovat, očuchávají lidské ruce a spokojeně se paničce tulí v pelíšku na klíně. A co na to Lili maminka? Ta už pár hodin po porodu baštila kapsičku dole v přízemí. Koťátka ani nemá snahu schovávat nebo přenášet.
Vrh "W" - 5 červených koťátek (lilianne British Red*CZ + IC Kamal Khan of Czankra*PL) - porod 66.den
Její kámoška Kája Meruňka (která, když je těhule, chce všechna miminka pro sebe) si překvapivě vůbec netroufne přiblížit se k porodnici. Saťulka vypadá, že se jí přece jen na druhý pokus podařilo otěhotnět - rozhodně se teď pyšní vzdouvajícím se malým bříškem. Občas přihlíží krmení malých šelmiček a Liliančí to vůbec nevadí. Budeme držet palce úplně všem…
3. září 2023 Nedělní euforie! Vypadá to, že se panička po půlroce už zase „chytá“. Návrat z dovolené (po rozsáhlé úpravě květinové zahrady a hektické rekonstrukci Nedonošeneckého oddělení na Kladně) s sebou nese dohánění práce na všech frontách. Ale už to není tak šílené a my kočičáci se těšíme z přívalů dobrot, vyčesávání a mazlení. Já Aydík pomalu začnu doupravovat webovky a fejsbůk. JSEM ZPĚT!!! Fanoušek způsobně chodí na procházku ke krbu, aniž by se pokoušel přeskakovat ke psům (odstranili jsme v lednu živý plot za plůtkem). Toto privilegium dnes měl i Wotsík. Aničku sice stále trápí ouška, ale to víte, ne všichni stárnou bez problémů. Jinak všichni ve velkém mění kožichy. Nakonec i poslední „koťátko“ se dočkalo svých páníčků. Valibuk si domluvil trávit léto ještě u nás, než se mu páníčkové vrátí z dovolené (zamluvený byl od podzimu). Tak doufáme, že si brzy v novém domově zvykne.
Díky Valdovi jsme vlastně včera málem přišli o slepici 😊 Při jeho odjezdu se naskytl takový chaos, že kdyby mladá slepice nevolala o pomoc, nezachránila by ji panička včas z tlamy Nyxe. Ten, kdo čte naše webovky, ví o tom, jak starouš Nyx umí sprovodit ze světa a zahrabat klidně pět slepic za necelou hodinku. Ještě že psí kluci občas umí i poslechnout. Oba se skvělou náladou přiběhli na zavolání, Nyxík s kropenkou v tlamě. Nebylo jasné, jestli slípka přežije, protože panička se musela s Valíkem ještě doloučit u auta na ulici, ale procento naděje tam bylo. Dvacet hodin se slepice hledala. Ke spokojenosti všech vykročila ráno zpod tůje u bazénu a rovnou se stížností, že se nemůže dostat zpátky na druhou zahradu. Takže momentální počet slepic je sedm. Také se hledaly nové rybičky v jezírku. Je to docela velký zápas, udržet vodu čistou. Páníčkové přidali fontánku a teď pět červených „brityšreďáckých mini-karásků“. Když už se smířili s tím, že z pěti zbyly jen dvě rybky (nejspíš je musel odnést jestřáb či co…), po zvednutí květníku s lekníny a výměně vody se zjistilo, že jsou rybky zatím všechny.
Vlastně díky Valíkovi budeme mít další koťátka od Lilianne. Naši páníkové si chtěli odpočinout. Malá Anča si měla počkat na příští rok. Ale když se panička byla s novou rodinou podívat tenkrát na miminko Valibuka a pak na jeho rodinu, proběhl nepozorovaně Kamík k Lilince a bylo zaděláno. Na to, že byli hned přistiženi po prvním činu, tak mamina vypadá, jak pátrací balón. Nejspíš jí dvě koťátka (která jí stejně znárodnila Kája Meruňka) moc neunavila. Měla by porodit v půlce září. O měsíc později by mohla rodit Saťulka svoje první koťátka. Na to, že panička vyhrožuje, že skončí s chovem, tak to vypadá, že zase bude co dělat…
Řecký ostrov Karpathos 8-2023 (15 dní)
22. července 2023 Představte si situaci, že máte vybraný nový pelíšek a čekáte 8 let, abyste si do něj vlezli. Když už si začnete myslet, že se přesouváte, 4x se to během posledního roku posouvá. To pak si řeknete: "Teď nebo nikdy. Už chci taky odpočívat a mít klid". A takhle panička došla do cíle a během dvou týdnů přehodila svůj pracovní pelíšek na úplně jiné pracoviště. Spousta věcí, spousta změn, spousta úprav... Když se dva pelíšky spojují do jednoho, nedělá to dobře nikomu. Ale prý díky spolupráci s ochotnými lidmi (téměř za provozu) je vše, jak má být. A nedonošená miminka a sestřičky to budou mít krásné!!! Dva týdny denně 10 km v poklusu s nákladem, nějaké to kilko dole, usínání večer i během telefonického hovoru... vlastně to nebylo pro paničku až tak špatné. Stres a únava pomohli minimalizovat šílený strach, že to neklapne. Už je líp... Dokonce začala chodit do jídelny prvně po 35 letech! Nooo, zatím musí zapracovat na prodloužení spořádání oběda v pěti minutách... Ale kdyby nás všechny tady v Hostouni tak nezanedbávala! Prý ode dneška začne dvounožka jiný život - všem to tady slíbila. Hmmm, to jsem zvědavý (já Aydík), jak se změní... Budeme vyčesávaní, opečovávaní, domečky vyluxované, mazlení zase na denním pořádku, četba, fotky, výlety, zvířata, zahrada, kamarádi a relax! A hlavně doplní se mnou naše webovky! Kočička Vanda a kocourek Victor Cherri a Upír Vendelín a Umberto si balí raneček a půjdou se vymazlovat také na nové "pracoviště"... Kocourek Valibuk tu s námi bude do září...
Děkuju všem - rodině, kolegyním a kamarádům,
jak paničku drželi nad vodou...
xxxxxxxxx
28. června 2023 Náš mladší neměcký ovčák Brix byl včera na psím semináři. Za měsíc oslaví 2 roky. Všichni ho tu moc chválíme, jaký pokrok udělal. Pravda, panička neměla s nikým z nás tolik práce, jako s naším šestým německým ovčákem (https://british-red.wbs.cz/Nas-pes.html) . Je to ale nejchytřejší, nejpracovitější náš pes, ale taky nejúnavnější, hyperaktivní závislák, nejagresivnější ve vztahu ke psům. Ale my víme, že to v podstatě malé ustrašené štěně! Paničce dá přednost i před miskou granulí, k lidem je milý, staršího Nyxe má za autoritu. Však má taky pár bílých chlupů na černé držce po vysvětlovacích jizvách. Panička říkala, že na semináři byl skvělej! A to se tolik bála! Co jsme si z toho vzali? Že cílem tohoto roku je naučit Brixe (i paničku) odpočívat. Takže nová lavička v Konnchiwa parčíku a ostatní nová odpočinková místa na zahradě konečně snad najdou uplatnění…
25. června 2023 Mimina se přestěhovala do Aydíkárny. Sice do menšího, ale má to své výhody. Páníčkové k nim jsou na zahradě blíž, není tam takové vedro jako pod střechou a na menším prostoru se koťata lépe vymazlují. Aktuálně jsou ve stádiu, že omezování svobody čili zvedání na klín je zdržující disciplína. Trvalo dva dny, než stěhování mámy-kočky skously. Ale došlo jim, jak je to výhodné. Dokonce Saťulku už neterorizují a využívají ji na hlídání. Kocouři (Kamík, Aydík, Fanoušek a Wotsík) si zase zvykli jen ve venkovním výběhu a pomalu se smířili s tím, že za skleněnýma dveřma uvnitř běhají malé zrzavé kuličky. Popravdě, Kamíka spíš zajímají tři kočky uvnitř. Hlavně musíme dát pozor, aby se k nim nedostal. Má to zase na rok „bez“… Zkulturnění vnitřní Aydíkárny po pobytu značkovacího kocoura dalo dost zabrat. Mít chovného kocoura je tedy věc!!! A mít dva je ještě suprovější! Šerlík je ve výhodě, ten na manželství úspěšně ukecává kastrátku Aničku. Červená kočička Satu má teď hotové genetické testy a mohla by mu být na chvilku „oporou“. Páníčkové si propočítávají termíny a zvažují, jestli mají energii a čas na Saťulčin vrh.
20. června 2023 Koťátka byla odčervena. Vlastně překvapila, jak hezky všichni spolkli tabletku. Proběhlo očkování a čipování. Moc paničku potěšila pochvala na veterině, že jsou to strašně milá a hodná koťátka, že to často nevidí. Všichni 4 kluci a jedna holčička bez pípnutí dojeli autem domů. Odeslali jsme Krycí listy se jmény od nových rodin a s čísly čipů na Plemenou knihu Českého svazu chovatelů.
14. června 2023 Panička na FB chodí minimálně. Skočil na ní ale odkaz ze skupiny Poradci chovu ČSCH koček, kde se řešila neohlášená změna složení granulí Royal Canin. 13 let nic a poslední dobou má Anička nevyjasněné potíže. Krev v moči, zvýšený výtok z uší, očí, rozdrásaná kůže, špatná srst. Poprvé jsme to řešili na veterině antibiotiky a kortikoidy. Padl termín alergie… Zlepšilo se to, ale stav rozdrásaná kůže se vrací. Šerlík ani Lejdynka se ve steném výběhu s Ančou za poslední půlrok ničím nenakazili, což opět nahrává alergii... Anička se nechala v klidu vykoupat a zdá se, že Zyrtec jí dělá dobře. V plánu je dokrmit Royal Canin ve výběhu u druhé skupiny kočičáků. Nějak víc se u nás zvrací (chomáče srsti jsou všude) a psi, i přes poctivou krmnou denní dávku, mají velký hlad. Brix je nezvykle hubený. Chystáme se přejít na jinou značku granulí.
Koťátkům bude 8 týdnů. Začneme řešit jejich nové bydlení. I když času dost, podle nového Chovatelského řádu musí odcházet do nových rodin načipovaní až ve 14. týdnu. Všechna koťátka jsou zatím zamluvená. Je těžké je fotit. Když už si k nim panička lehne a koťátka po ní skáčou nebo se konečně začnou mazlit, tak zase dvounožka nemá foťák u sebe. Každý den je přítulný někdo jiný. V danou chvíli je těžké poznat, kdo. Každé přerušení přirozeného pohybu koťátka naruší tu hezkou vymazlovací chvilku!!! Aktuálně je období, že si koťátka nejraději hrají mezi sebou, učí se bojovat a šplhat po škrabadlech do výšek.
7. června 2023 Koťátkům už bylo 6 týdnů. Malé zrzavé kuličky umí běhat po celé Zimní zahradě. Ještě se bojí nezvyklých zvuků, ale už se nebrání zvedání. Pro jistotu jim panička pouští televizi 😊 Koťátka baští RC granulky pro miminka, tvaroh, čerstvé a konzervované masíčko, občas nějaký pamlsek. Někdy se spletou a omylem prokousnou paničce prst. Stává se to čím dál méně. Jsou strašně šikovná a vynalézavá. Takoví mrňousci a tak vysoko na škrabadlo šplhají. Všude po zemi jsou „žíněnky“. 😊 Váhu už moc neřešíme. Zrzounci chodí způsobně na záchůdky do kočkolitu. Rádi se schovávali pod postel a to je teprve legrace, když je panička vytahovala ven… A tak u nás zase proběhlo stěhování, postel se dočasně složila, na zemi je od včera jen matrace. A víte, že je to na ochočování znatelně lepší?! Nejvíc to ocenila máma Lili, která dovedla hladové krky a kojila s kožichem přilepeným na ležící paničce. Kája Meruňka, jak dlouhá, tak vychrtlá, se radostně rozplácla na paničce a žárlivě sledovala Saťulku. Naši červenou juniorku jsme po šesti týdnech opatrně pustili do Zimní zahrady ke koťátkům. Máma Lilianne je zcela v pohodě, žárlivá Kája Meruňka pozorně sleduje situaci. Koťátka začíná zajímat jak teta Satu, tak škrabadla a už trochu i mávátko. Dvounožka je zatím posledním článkem v žebříčku hodnot.
Pomalu budeme muset přiřadit definitivní jména a poslat to na Plemennou knihu se žádostí o rodokmeny. Kolem 9. týdne proběhne očkování a čipování.
22.5. Máme frmol... Panička po pádu na zápěstí naštěstí jen ortézu, rodinná výročí a setkání, psí seminář, fotky ve foťáku, jedno celočervené koťátko zatím nejisté pohlaví, sekačka se rozbila a v práci ani nemluvě... Hoooodně čokolády bylo dneska... Ale zahrádka září a do 14 dnů se snad všechno zklidní. Panička konečně začala ve 21 hod po delší pauze cvičit s Brixem...
SOBOTA | U1 | U2 | V1 | V2 | V3 |
PH - 22.4. | 90g | 100g | 125g | 100g |
105g |
3.týden - 13.5. |
380g | 380g | 440g | 405g | 360g |
4.týden - 20.5. |
480g |
480g | 540g | 490g | 450g |
18. května 2023 Všechno nejlepší páníčkovi k narozenináááám! Ale že je to borec! Dneska jel 11 hodin autem, jen aby přivezl obrubníky do naší nové květinové zahrádky. Že nevíte, o co jde? No to Vám paničku v prosinci 2022 přepadla myšlenka, že by třicetiletá květinová zahrádka potřebovala změnit. Tak začala v myšlenkách pracovat na úpravě plácku před psí kotcí. Naši dva němečtí ovčáci se na tuto akci moooc těšili! Překvapil i páníček, který se vrhnul na stavební vychytávky. Panička začala v lednu přehazovat kolem dvou tuctů rostlin do skleníku. Páníček postupně pokácel čtyřicet starých, proschlých tůjí. Panička navozila 25 kubíků hlíny. Kde ji vzala? Radši se neptejte. Momentálně je specialistka na vykopávky ve zmrzlé Antarktidě. Značná část pozemku nám klesla o kousek níž 😊 Bylo až zarážející, že se všechny rostliny po přesazování na nové místo v březnu uchytily. Dokonce i Starkl poslal životaschopné trvalky. Jestli něco zašlo, tak by se to dalo spočítat na prstech jedné ruky a bylo to způsobeno spíš díky několikanásobnému, opětovnému přemístňování. Ano, panička měla obrovský, malovaný, čtverečkovaný, přelepovaný projekt na umístnění rostlin, ale realita je realita. Takže s přáním a obavami „aby to nebyla vopičárka“ stvořili páníčkové své životní dílo. Při detailnějším studiu rostlin se ukázalo, že značná část rostlin z naší zahrádky pochází z Japonska. Nejspíš podvědomě volí páníčkové východní květiny na základě své životní cesty do této země.
A tak této části naší zahrady budeme říkat „Parčík Konnichiwa“ (v překladu z japonštiny „Dobrý den“).
Oba páníčkové tomu dali půl roku života a hodně sil. A podle nás to jako „Vopičárna“ vůbec nevypadá. Těším se na srovnávací fotky, až to konečně dodělají. Ještě minimálně měsíc práce, ale už teď ten kousek půdy přináší klid a pohodu. Ne tedy ve chvíli, když se panička snaží naučit mladšího ovčáka Brixe chvíli posedět vedle lavičky… Po kom to zvíře je! Ale paničku přistihujeme, že sedí venku nebo doma na parapetu a jen slastně zírá… Jak nezvyklé…
10. května 2023 Koťátka se začínají mazlinkovat, přestávají vřeštět, když je panička bere na klín...
6. května 2023 Je sobota a koťátka oslavují druhý týden od narození. Večerní vážení v klidu, bez řevu. Mrňouskové se už tolik nebojí, mají otevřená očíčka. Kája Meruňka nabádá koťátka držet se v bezpečí a snídat uvnitř truhly, ale mimouškové už začínají vylézat ven, kde obvykle posvačí u maminko-tetičky Liliančí.
SOBOTA | U1 | U2 | V1 | V2 | V3 |
PH - 22.4. | 90g | 100g | 125g | 100g |
105g |
1.týden - 29.4. |
210g | 201g | 248g | 209g | 195g |
2.týden - 6.5. |
289g |
289g | 348g | 308g | 307g |
5. května 2023 Panička už hledá, kam schovala foťák, že by jako konečně nafotila koťátka. Trošku ji znervózňuje enormní zájem o zrovna naše zrzavá sluníčka. Nejradši by je nikomu nedala! Ale všichni tu víme, co je cílem tohoto koníčku... Odchovat vymazlená klubíčka, která bude mít každý rád. Moc pozdravů posílají zadaná koťátka novým rodinkám. Během víkendu se pokusíme ta malá torpéda vyfotit. Polovina z nich už běhá!!! Většina z nich otevírá očíčka.
30. dubna 2023 Je sobota a koťátka slaví svůj první týden na světě. Všech pět koťátek hezky prospívá...
28. dubna 2023 Každým rokem říkám paničce, že nemá cenu jít proti přírodě. Panička přišla z práce a rozloučila se s jedním koťátkem...
27. dubna 2023 Máme stále šest červených koťátek. Jednu červenou holčičku 2x denně trošku dokrmujeme, moc nepřibírá. Doufáme, že se to zlomí. Zatím si nejsme jisti pohlavím u jednoho mramoráčka, tak čekáme a jména zatím nehledáme.
24. dubna 2023 Do rodiny přibyl další člen. Pořídili jsme si poštolku. Dravec má za úkol odhánět vrabce, kteří uzobávají paničce kytičky na novém záhonku. Je to spíš takový relaxační květinový parčík… však víte, panička má zálibu v budování odpočinkových míst! Nooo, jednou je ale opravdu už začne využívat. Jenže teď jí do toho hupla koťátka… Mimochodem, ta poštolka je plastová a vrabci to asi poznali na první dobrou, ach jo.
Panička spala na zemi zase dva dny před porodem. Kája Meruňka (Kyou) jako nejzodpovědnější kočka naší rodiny každé dvě hodiny pečlivě budila paničku a upozorňovala na to, že žádná ze dvou těhulí ještě nerodí. Paničku mnohem víc dojímalo, jak obě kočky o sebe pečují a jak se láskyplně podporují před porodem.
V sobotu ráno v 8 hodin jsme si všimli, že Kája Meruňka začíná rodit. Před 10. hodinou začaly stahy u Liliančí. V 10:00 hodin se narodil první celo-červený sameťáček – 90 g. V 10:15 druhý sameťáček. Chvilka odpočinku byla od 12:00 narušena velkým Kájiným zájmem o Liliančina dvě koťátka (nejspíš kluky). Kojit začaly obě kočky. Ve 12:45 se narodilo třetí sametové koťátko – 105 g (holčička?). Nejspíš přiucpalo cestu ven čtvrtému koťátku, které se narodilo ve 13:25 hodin. Od první chvíle pšíkalo a nepomohlo ani odsávání. Následné chvíle Kája Meruňka zpestřovala přenášením Liliančiných koťatek do záchůdku. Paniččino hlídání a přehazovaní věcí nezabralo.
V 16 hodin začala Kája Meruňka (Kyou) konečně tlačit. Panička „odpískala“ vánoční dárek a na „Fantóma opery“ jeli všichni ostatní. O přestávku představení, na dotaz členů rodiny, až ve 20:25 hodin konečně Kája Meruňka porodila svoje vlastní mramorované miminko. 125 g kluk to všechno značně zdržoval! Hlavně že ale vylezl! Následovalo usínání paničky s hlavou mezi koťaty, neboť Kája nepřestala všechny stěhovat na kočkolit. Kdykoliv přistihla paničku klimbnout, už nesla kotě do záchůdku. Tahle zábava probíhala až do 02:30 hodin v neděli ráno. V tu dobu začalo pšíkající miminko strašně plakat a dralo se pryč. Nepomohlo přikládání, dokrmování, odsávání, mazlení... Kočky se tvářily velmi odtažitě a ke koťátku se neměly. Panička se srceryvně plačícím miminkem protrpěla půl hodinu a pak už bylo smutné ticho… Vzpamatovali jsme se všichni, až když Kája Meruňka začala po sedmi hodinách (po třetí hodině ranní) rodit. Je to neskutečná MATKA! Po hodině snažení (a visící nožičce z porodních cest) jsme už nečekali živé miminko. Zkusili jsme Meruňce důvěřovat a nezasahovat. Vyplatilo se to! Ve 04:45 se koncem pánevním narodilo druhé živé mramorované koťátko – kluk/holka? 100 g. Panička dala na svůj instinkt a čekala, že by mohlo být ještě jedno, i když tomu nic nenasvědčovalo. Takže předělávala pelíšek, záchůdek nebo stěhovala koťátka zpátky do pelíšku. Dost frustrující a vyčerpávající boj s instinkty naší matky - šelmičky Meruňky. A co Liliančí? Ta trpělivě chodila, kam Meruňka zavelela…
Zasloužená horká koupel ve vaně v 6 ráno, pak návrat ke koťatům a pak překvapivě a radostně to začalo to nanovo. "Božská Kája" v 8 hodin začala tlačit a v 8:25 porodila třetí zdravé miminko – 105 g (kluk).
Zbytek neděle probíhal v přesvědčování, že čistý pelíšek je bezpečnější než použitý kočkolit. V neděli před půlnocí to Panička vzdala a pohrozila, že jestli ráno nebudou všichni na správném místě, uvidí ji naposledy. Hlavu už má jak "pátrací balón" a potřebovala by chvíli klid!
A tak už můžu napsat, že od pondělí ráno kočky – matky začaly používat záchůdek na správný účel a pelíšek je plný červených koťátek. Opatrně potvrzujeme, že máme 3 sametová červená koťátka od Lili a Kamala = vrh „U“. A tři mramorovaná koťátka od Kyou a Yarona = vrh „V“. Vzhledem k času začátku porodu, narození koťátek se váže na sobotu 22. dubna 2023.
Pozdravujeme čekatele na naše koťátka Držte nám palce minimálně 14 dní… Pohlaví koťátek ověříme později. Kája Meruňka je nešťastná, když nám je musí půjčovat na vážení. Koťátka vypadají dobře, takže budeme vážit jednou denně večer. Zatím přibývají na váze. Obě kočky kojí jakékoliv koťátko...
22. dubna 2023 Narodila se nám sametově červená koťátka (vrh "U")
a červeně mramorovaná koťátka (vrh "V").
Satu British Red*CZ - 1 rok
15. dubna 2023 Je to až neuvěřitelné, že je zase další rok za námi. U Hostouňských Zrzounků se očekávají nové chlupaté kuličky (snad do týdne budou).
Loňská kočička Satu British Red*CZ, kterou jsme si nechali v naší chovatelské stanici, právě oslavila svůj první rok. Naše kočky mají pro sebe „modré z nebe“, takže nic speciálního nedostala. Ale skvěle načasovaný byl její narozeninový výlet ke Kájovi do bytu. Takže vlastně obdržela speciální wellness a junior spoustu benefitů v podobě zimní kočičích chlupů 😊 Gratulujeme úplně všem našim odchovaným koťátkům ke skvělým rodinám a děkujeme za pozdravy a fotečky, které přichází během celého roku.
Aktuálně panička připravuje porodnice pro Káju Meruňku i pro mramorovanou Liliančí. Obě holky by měly rodit současně. No to jsem zvědavý, já Aydík, jak to dopadne. Všichni mají od Ježíška lístky do divadla… Přesný termín porodu odhadnout nejde, ale panička má zase svůj typ a doufá…
My kluci jsme jarně napružení. Kamík občas vyjede na Wotsíka, protože na Fanouška a na mě (Aydíka) si moc netroufá. Ve druhém výběhu Šerlík obšťastňuje kastrátku Aničku a prababička Lejdynka přišla na to, že tenhle výběh (i s tím ukecaným Úkáčkem) je docela zábavná prolejzačka. Takže jí nevadí, že už nemůže volně na zahrádku. Bariéra z tůjí totiž zmizela, nové záhony začínají zarůstat a nikdo nechce, aby se všetečná Zrzka zase ztratila.
Těhulky
Kyou British Red*CZ (Kája Meruňka) + Lilianne British Red*CZ (Liliančí)
7. dubna 2024 Liliančí vypadá jak koule, dokonce i Kája Meruňka je očividně těhulka. Panička zase přesouvá škrabadla a připravuje "double-porodnici". Saťulka dostává každodenní vylágoš od Káji (tak se stále luxují chuchvalce chlupů), ale neohroženě spolu s Fanouškem pomáhají a ztrácí zimní kožich kde jen to jde...
3. dubna 2023 Páníčkové teď odpočívají a nabírají dech po tříměsíční předělávce na zahradě. Hotovo mají tak z poloviny. Koncem dubna by se měla narodit koťátka ze dvou vrhů. Tak čekáme...
Info pro nej-fanoušky: kolem 23.4.
10. března 2022 Saťulka (téměř 11 měsíců) nám začíná dospívat. Jak fyzicky, tak psychicky. První mroukání způsobilo jarní revoluci v celé smečce. Kamík dennodenně někomu z kluků kastrátů nabančí, zaměřuje se opět na Švéďáka Wotsíka. Nejspíš mu nemůže zapomenout, že občas přeznačkoval jeho podpisy. Takže Kamík značkuje, co může. Sem tam někomu vypráší kožich a řve jak lev. A že taky tak už vypadá – zmohutněl a má krásně celočervený kožich. Druhý chovňák Šerlík taky opět výrazně značkuje, je ukecanej až na půdu a má velkou výhodu. Přesvědčil svoji vykastrovanou lásku Aničku, že můžou žít jako manželé. Oproti tomu chovné kočky Kája Meruňka a Liliančí mají víc jak 3 týdny po plánovaném krytí. Mohlo být úspěšné vzhledem ke změně jejich chování. Nemroukají a psychicky jsou na tom asi nejlépe ze všech. Roztomilé, mazlivé, nehubnou, růžové cecíky. Kája Meruňka omezila pronásledování „malé“ Satu a netrhá z ní kožich, kdykoliv ji potká. Fanouška holky moc rády vidí, možná jako budoucí chůvu. Takže víkend mohli Frankie a Satu konečně strávit po baráku s volně pobíhající Kájou a Lili. Pro jistotu se zamezil přístup na palandu pod střechu v Zimní zahradě. Kája tam vždycky chtěla schovávat koťata… Oproti tomu Lejdynce prababičce nejspíš skončily prázdniny. S postupujícím oteplením se stěhuje od krbových kamen z Aydíkárny a bude se muset dělit o prostor. Ale kam s ní, když se překvapivě zrovna s Fandou nesnese? Volný přístup na malou zahrádku ke krbu jí už panička nechce dovolit, protože z (nové – budoucí) květinové zahrady u psího kotce zmizely vysoké tůje a ty už nebrání vstupu tam, kam kočky nesmí. Panička ani nechce, aby Lejdynka naučila mladého psa Brixe přeskakovat plůtek. Od prosince páníčkové svépomocí budují „Květinový ráj“. Hledá se po zahradě hlína, vozí se kompost, betonují se palisády… A tak se Lejdynce udělalo luxusní sídlo ve výběhu u Šerlíka. Holka si vzpomene na mládí. Chvíli Šerlíkovi trvalo, než mu došlo, že Lejdynka není pro něj! Bude to chtít zase víc času na zvykačku a snad to klapne…
Satu British Red*CZ - 10 měsíců
15. února 2023 Aktuálně nelze dobře odhadnout, jestli období pře osmi lety s nástupem na novou pozici a vyvrcholením studijních záměrů bylo stresovější, než současné období, kdy panička terorizuje techniky rozkreslenými plánky nového oddělení, odolává velkému tlaku svého pracovního okolí a maluje si novou třetinu páníčkovy zahrady. Myslím, že my kočičáci, pejsáci i ta kur domácí ji značně rekreujeme. Každopádně její civilní přátelé a možnost si už v únoru hrát s rýčem ji neskutečně nabíjí!!! Říkám si, co ta ženská bude dělat s volným časem, až tahle hrůza skončí…
Ač jsme se snažili, hlavně chovní kluci Šerlík a Kamík, ji všemocně pomáhat v přemlouvání chovných čičin, že nechat se nakrýt už v zimě, pomůže všem, nezadařilo se. Já Aydík jsem se usmíval pod fousky… prostě všechno má svůj čas, zrzouni nejsou blázni, aby chtěli mít zhýčkaná koťátka ústředním topením. Děvčata Kája Meruňka a Liliančí moc dobře vědí, který měsíc je nejlepší porodit koťátka. Nejsou to žádné venkovské "lehké" holky, takže zase po roce! Na sv. Valentýna obě kočky najednou rozjely svou mateřskou povinnost. Kája Meruňka jakoby se domluvila s Liliančí a nastejno se (přesně po roce) obě zamilovaly do kocoura. Červený Kamík nahání mramorovanou Liliančí a mramorovaný Šerlík zase mramorku Káju Meruňku. 15.2.2023 počítáme jako první den krytí pro červený a mramorovaný vrh „U“ a „V“. Od neděle budou holky oddělené od kocourů, hájené a rozmazlované. Třeba kolem 23. dubna budeme čekat na koťátka… teď se ještě nedá říct, jestli to tak bude…
22. ledna 2023 Aydík oslavil své 13.narozeniny.
SC Ayden Red Felicity, CZ DWM - 13 let
17. ledna 2023 Po prosincových dohadech (skoro každého člena naší zrzavé smečky), jsme si každý našel svůj pohodový koutek. Chovná kočička Lili a chovný Kamík se na sebe rozhodně netvářili zamilovaně a bylo to až nebezpečně vášnivé. Tak teď bydlí Liliančí (oddělená mřížkou) v Aydíkárně u Lejdynky. Prabába je překvapivě veselejší, zvykla si nečekaně rychle na mladou vetřelkyni. Zatím panička Lejdynku nehodila do vany a snaží se trpělivě vyčesávat její zplstnatělý kabátek. Jako každé jaro je s Lejdynčiným kožichem potíž. Asi by bylo jednodušší vzít ji holícím strojkem! Chovný Kamík se už trochu srovnal a neřítí se na vřeštící Lili hlava nehlava. Panička se opět oháněla větami, že rozhodně letos už končí s chovem! Třeba se Lili rozmrouká a změní názor. Obvykle se ke krytí mají až kolem března…
Chovná kočička Kája Meruňka je u Šerlíka a také se k ničemu se nemají. Kája se v „telefonní budce“ perfektně zabydlela a je nadšená, že chodí do venkovního výběhu. Pár dní trvalo, než se uklidnil i chovný Šerlík a přestal ji pronásledovat na každém kroku. Když kočka nemrouká, tak prostě nic nebude! A tak se chlapák dál tulí v pelíšku k babičce Aničce. My nemůžeme dát pryč naše důchodce. Dřív jak kdy jindy mají specifickou roli v naší smečce…
Jako třeba Fanoušek. Je z něj ohromný krémový kocour. Víc, než proběhnutí se po malé zahrádce u krbu, preferuje návštěvu ve velkém baráku. Tam ho s radostným kníkáním vítá Saťulka. Naši nejmladší kočičku si občas splete páníček s Fandou. Je mohutná a je rozkošná, když se vyvaluje s odhaleným pandírkem, když se rozplácne pod skříňku nebo když následuje paničku jako pejsek. Příliš si nerozumí s Kájou Meruňkou, která na ni žárlí. Ale co je Kája u Šerlíka, tak si Satu Cukřenka ráda hraje na škrabadlech nahoře v Zimní – kočičí zahradě a ukazuje Fanouškovi a mě (Aydíkovi), jak se dá vyšplhat až pod střechu. Má radost, když se panička vrátí z práce. Buď ji doprovází do každé místnosti nebo usíná blízko její hlavy nebo sleduje za oknem, jak panička zvyká psy na nové záhony. I páníčka si omotala kolem tlapky!
„Barbucha“ Wotsík má udělanou extra budku v Aydíkárně ve výběhu, aby se ve stavu nouze mohl někam schovat (to když to chovného Kamíka zase bere, všechno značkuje a napadá kamarády). Je to taková úžasná chlupatá koule, která na jaře (stejně jako Lejdynka) má potíž sundat kabátek. Po měsíci psychologické podpory se dá říct, že už je zase klid a chlapi se tak nervou. Ještě že tak! Páníčkové převorávají květinovou zahradu, panička přehazuje rostliny provizorně do skleníku a každý den překresluje její zahradní „projekt“. O stěhování v práci ani nemluvě…
Připravujeme se na moje (Aydíkovy) 13. narozeniny! Zdá se mi, že ze všech koček v naší rodině JÁ vypadám nejlíp. Stále mám nebezpečné drápy (které nechci stříhat) a stále je nebezpečné šimrat mě na bříšku. Ale stále to roztomile vyvaluju! Mám nádhernou kontrastní srst a, přestože barva mého oka už bledne s postupem věků, tak jsem v perfektní kondici.
2023
21. prosince 2022 Tak je to 5 týdnů od pobytu Šerlíka u Káji Meruňky. Nikdo tehdy nic neviděl… Teď už by to na ní mohlo být znát, ale je to hold Kája. Do porodu nic a pak najednou „Matka pluku“… Nechceme ji stresovat v autě a na veterině. Prostě počkáme, jestli se v druhé půlce ledna narodí nějaká mramorovaná koťátka.
Nám klukům v Aydíkárně plane oheň v krbových kamnech. Nejsem si jistý, že dokážu dobře ocenit, že mne panička zase začala pouštět na malou zahrádku. Vždyť už budu v lednu slavit 13. narozeniny! Tak kam bych utíkal! Naopak, jak se otevřou dveře, jdu se schovat do tepla a nevadí mi ani červeňák Kamík, ze kterého začíná „jít hrůza“ stejně jako tenkrát, když jsem býval chovný kluk… Mramorákovi Šerlíkovi to taky trochu leze na mozek, ale tomu stačí zatím, že své kastrátce Aničce stále něco mele do ouška a projevuje se jen verbálně. Legrační je prababička Lejdynka, která se pokaždé radostně rozeběhne k venkovním dveřím a jak na ni udeří mínusové teploty, okamžitě se obrací a běží zpět ke krbu.
5. prosince 2022 Ještě že má dneska (v pondělí) panička volno! Přesto ráno v 5 hodin zrcadle vypadala značně zuboženě. Proč vstávala tak brzy, to taky nechápu... Třeba že bude systematicky doplňovat chybějící tekutiny... Oproti tomu Kamík a Saťulka se zapojili do kolektivu viditelně odpočatí. Kamík srovnal do latě všechny kocoury ve výběhu a Saťulka se nadýmala pýchou (nebo už zase povyrostla), jak byla s dvounožcema na výletě. Momentálně se dost neurvale dohaduje s Kájou Meruňkou, koho má panička nejraději.
Mimichodem, dneska prvně páníčkové zatopili plynem, panička houževnatě svůj úmysl vykonala, nechala nás všechny mrznout. Ale topili nám krbovkama, nebojte...
3. - 4. prosince 2022 Mezinárodní výstava Olomouc
Pátek... Páníčkové přilítli dřív z práce, obstarali bleskurychle čtyřnožce (i dvojpařátky slepice) a ve 12 hodin vyjeli autem z Hostouně. Napojili se na kamarády a pokračovali směrem přes Poděbrady, Hradec Králové a Českou Třebovou (nějaké zařizování). V Poděbradech (podle servírky fakt vytuněný) svařák dodal potřebnou energii. V Olomouci (hotel Flora) byli po pěti hodinách cestování. V 18 hodin večeře a úžasná medovina na vánočním olomouckém náměstí. Kamík odděleně v koupelně, Saťulka na hotelové posteli načuřená, že chce za Kamíkem do umyvadla...
Sobota... Ráno vstávání po šesté. Z hotelu se pohodlně pěšky došlo 500 metrů do výstavní haly. Tohle a snídaně bylo na celém víkendu jedno z TOP zážitků. Veterina proběhla skvěle a kočičáci se bez potíží zabydleli ve výstavních "domečkách". Pak nastalo peklo! Kamarádka Lenka natlačila paničku do zkušební kabinky a navlíkala na ní spoustu barevných hadříků. Rezignovaná panička překvapila páníčka v novém outfitu - věřte, že si toho opravdu hned všiml... To zvedlo paničce náladu na celý den. Pak už to bylo pro ni zase hodně vysilující. Pak už se nestresovala, ani když kočičáky předváděl páníček (panička to nemá ráda). Dopoledne byl "boj" o poslední Kamíkův CACIB titul (k zakončení jedné série titulů). Posuzovatel Jaroslav Pánek udělil Kamíkovi CACIB a nominaci do BIS. A protože FAKT NEZVYKLE bylo na výstavě pět červených koček, byla i soutěž v Best in Variety. Kamík tuhle BIVku vyhrál. Z Kamíčka je teď IC - INTERCHAMPION... Nezvykle se uspořádala DRUHÁ výstava ten samý den. Odpoledne se konal "pokus" o titul v pokročilejší třídě. No je fakt, že to je to od kocoura, kterýmu budou dva roky až na konci března příštího roku, trochu troufalé... Kamík CAGCIB titul u posuzovatele Martina Urbana dostal, jen dál nepostoupil. Saťulka byla taky skvělá, výstavovatelsky relaxovaná, akorát se viditelně brityšreďácky mračila A když pořádně neotevře oči táta IC Kamal Khan od Czankra, PL, tak je rozhodně nehodlá otevřít ani dcerka Satu British Red, CZ. Posudek dostala i tak moc hezký, přestože oba tituly EX 1 v kategorii starších koťat (7 - 10 měsíců) k ničemu nepotřebuje.Tak si aspoň zvyká na jiné prostředí a cizí lidi. Dololedne byla vlastně i v nominaci BIS a odpoledne to v rozstřelu se zavřenýma očima už nechala jinému kotěti. My už počítáme s tím, že naše kočky, které jedou na hlučnou výstavu plnou lidí, se nebudou předvádět tak, jako když se doma honí za jiným chlupatým kamarádem nebo když je v mističce čeká nějaká mňamka. Jsme vlastně všichni rádi, že naši zrzouni bezvadně zvládají změnu prostředí, když celá naše rodina dvounožců upřednostňuje menší společenskou aktivitu... Přesto paničce udělalo velkou radost vidět se oba výstavní dny s kamarády chovateli a s lidmi, u kterých bydlí naše odchovaná "koťátka" nebo kteří už čekají na naše budoucí narozená chlupatá miminka... Moc si toho vážíme, děkujeme!
Na výstavě strávili páníčkové se Zrzounkama 11 hodin času. Ve 20 hodin večeře v Čínsko restauraci ala sníš, co můžeš... To vždycky vylepší den!
Neděle... Tak jsme si tady doma všichni tipovali, ke komu Kamík se Saťulkou půjdou na posouzení, když na této Mezinárodní výstavě bylo 16 posuzovatelů... V sobotu všechny rozesmálo, že to byli dva Češi. V neděli holandský Charles Spijker. Super, Kamík si nastřádal druhý titul CAGCIB do další "třídní kapsičky". Bude se to třeba v budoucnu hodit. No kde se to ještě stane, že ve dvou dnech má možnost získat tři tiluly!!!??? Takže MISE nadmíru splněna... Jo a Saťule s EX 1 byla ještě odpoledne na pódiu v nominaci BIS... Zase holka zdržovala...
Domů vyjeli brzy a po 3,5 hodinách po dálnici byli v 19 hodin v pořádku doma.
A teď už budeme zase delší dobu odpočívat a šetřit korunky na jiné radosti. Každopádně jsme si dokázali, že MY zrzouni na to máme.... i když nám radí, abychom do našeho chovu "lupli" velké kulaté oko nějakého modrého nebo černého kocoura (prý aby měli naši Zrzouni vykulenější oko a pak by vyhrávali líp)... My se ale nechceme kamarádit s jinou barvou, ani dělat černo-červené želvičky. Panička spíš přemýšlí, jestli to nezabalí a všechny nás nevykastruje... Kompromis asi bude, že necháme naše červéné kočky koukat, jak se jim zachce...
Vždyť mžourá i panička...
Saťulka
Kamík
26. listopadu 2022 Šišmarjáááá... To byl ale fičák! Taky máme tak napilno? Panička nesnáší věty typu, že nestíhá, ale je fakt, že to není žádné lážo plážo. Po Světovce my kočičáci docela vymýšlíme blbosti. Nejspíš proto, že je podzim a panička se chce víc soustředit na úklid baráku a zahrady před Vánocema. No jo! Dneska je první advent a u nás v Hostouni se rozsvěcel vánoční stromeček. Na cvičáku se ráno Brixíkovi nadšeně dařilo probíhat dosud nepoznané překážky - myslím, že všechny dost překvapil. Odpoledne se páníčkové vyhřívali u krbu a navečer se potkali s kamarády a navštívili nezvykle otevřený hostouňský kostel. Prostě nádherný den! Dokonce Kája Meruňka, která ještě včera nesnášela (žárlila) Saťulku, už si to se všemi vyříkala a snad přesteně natruc značkovat pelíšek. Panička trpělivě přepírá, ale stále vytrvale a razantně manipuluje se vztahy ve smečce. Drobný problém máme s tím, že babička Ladynka ve svém věku (11) přestala pečovat o svůj kožížek. Panička pohrozila, že jí vezme do vany nebo strojkem! Zkusíme jí v neděli ještě domluvit ...
Kája Meruňka byla na uklidněnou 4 dny se Šerlíkem. Oba byli spokojení, ale jestli z toho budou koťátka, to nebylo poznat. Každopádně je Kája znatelně "normálnější".
Někdy už mám pocit, že mi dochází energie ta psaní mých příběhů... Ale pak jen tak náhodou se někdo zmíní, že jsem už dlouho nic nenapsal a já Aydík si říkám, že škoda by bylo zahodit těch mých skoro 13 let...
Aydík
Světová výstava koček FIFe 2022
29. a 30. října 2022
Nekkerhal, Mechelen, Belgie
Czech team
Naše holčička Satu British Red*CZ
Táta Kamík a dcerka Saťulka Cukřenka
Johanova rodina
Náš CH Kamal Khan of Czankra*PL se svým chovatelem
27. října 2022 Ve čtvrtek naše chovatelská stanice vyrazila autem na výlet do Belgie (890 km). Po jedenácti hodinách jsme se dostali na hotel Park Inn nedaleko bruselského letiště. Chovný kocourek Kamík zabral prostornou koupelnu. Bylo třeba hlídat značkování a zamezit tvorbě nepatřičných potomků. Odchov ve stylu otec - dcera se neslučuje s Chovatelským řádem. Kamík si po několika vášnivých pokusech nechal od paničky domluvit. Možná, že byla přesvědčivější "nakládačka" od Saťulky... Oba červení kočičáci brzy pochopili, jaké výhody přináší „pouhé“ kamarádství a pak pod dohledem páníčků spolu mohli ležet i na posteli. Přesto oba překvapivě upřednostňovali luxus hotelové koupelny.
28. října 2022 Na pátek (státní svátek) byl naplánován poznávací výlet po Bruselu.
Autem a s kamarády dojeli páníčkové k Atomiu, ocelovému modelu základní buňky krystalové mřížky železa a k zábavnímu parku Mini Europe. Popojeli k největší bazilice světa ve stylu Art Deco = k bruselské Sacré-Coeur. Pěšky ušli šestnácti kilometrovou trasu historickým centrem Bruselu: brána Halle Gate – čůrající chlapeček Manneken Pis – čůrající pes Zinneke Pis – čůrající holčička Jeanneke Pis – nádherné náměstí Grand Place – katedrála St Michael a Gudula – Pahorek umění Mont des Arts – Královský palác Royal Palace – kostel Panny Marie Sablonské – Justiční palác. Večeře proběhla na hotelu ve stylu výtečného bufetu.
PS: rozseklé čelo z baziliky (aneb když se nekouká na cestu a v cestě je nepředvídatelná elektroskříňka) - boule zdobí paničky čelo dlouhé dny po návštěvě Belgie...
29.října 2022 Sobota – zahájení Světové výstavy koček v Belgii
Jet na Světovku pro nás znamená reprezentovat Českou republiku a prezentovat naší chovatelskou stanici. Nepatříme k těm, kdo by se zrzavou kočkou očekával ocenění „Světový vítěz“. Přesto, že dotazů na medaili jsem (já Aydík) dostával spoustu. Myslím, že páníčkové neprožívají ani konkurenční boje... Můžu Vám ale potvrdit, že Kamík a Saťulka absolvovali tento únavný víkend se ctí. Vědomí, že lze chovat koťatka, aniž by se jejich rodiče na nějaké výstavě alespoň jednou ukázali, u nás doma nikomu nejde do hlavy! No ale tak to prostě je. Takže pro naše páníčky takový víkend znamená, že jsou spolu, že vyrazí za „hranice všedních dnů“, potkají staré i nové přátele a užijí si spoustu legrace. Celkově čtyři kočičí noci a tři dny v Belgii vyšly na 28 tis.Kč. Jak je možné, že na Světové výstavě nepotkali žádného zrzavého krátkosrstého britáka???!!!
Kotě Satu British Red*CZ – červená půlroční kočička zvládla dlouhou cestu autem v absolutním klidu (tedy asi po 20 minutách nadávání). Podědila klidné geny táty Kamíka a maminky Liliančí. Převzala od svých předků (haha - ode mne Aydíka, prababičky Lejdynky, babičky Aničky = všechny máme stále u nás doma v Hostouni) i typický zrzounovský kukuč, tzn. „přivřít oči, kdykoliv o něco jde - speciálně na výstavě!" Sobotní posouzení našich chlupáčů proběhlo u německého posuzovatele - pan Dietmar Sagurski. Překvapivě ani vzdělávací diskuze kolem zrzavé kresby nebyla…
V katalogu bylo uvedeno 1 342 koček. 48 koček z Čech, 2 kočky ze Slovenska, nejvíc koček (202) bylo z Holandska. Přijely kočky z Mexika, Brazílie, Anglie, Portugalska, Litvy, Estonska, …
Saťulka Cukřenka (6,5 měsíce) – získala svůj první titul EX1 v kategorii pro nejmladší koťata. Byla pozvaná i do výběru do Nominace mezi šesti různými koťátky 4 – 7 měsíců (různá barva, různá rasa). Naše (na svůj věk) mohutná princezna byla mezi všema koťátky jak „Gulliver v zemi Liliputu“ 😊 Další postup jí ne-překvapivě zarazil modrý briťáček.
Náš dospívající kocourek CH Kamal Khan of Czankra*PL (1,5 roku) zabojoval o potřebný zahraniční titul pro budoucího Interchampiona. Naše mise byla v tuto chvíli splněna a páníčkové si konečně oddychli. Další postup mu zatrhnul mohutný tříletý modrý briťák pani posuzovatelky Nathalie (NL). Prémií pro Kamíka bylo pomazlení se s Kryštofem, svým chovatelem, který odchoval i naší prababičku Lejdynku. Oba naši zrzaví "závodníci" dostali příjemný posudek, který vyzdvihoval jejich roztomilé povahy.
Pokud bychom chtěli srovnávat předešlé Světové výstavy, kterých jsme se zúčastnili (Poznaň, Praha, Vídeň, Freiburg), byla belgická Světovka v Mekkelenu u Bruselu nejspíš poznamenaná světovou finanční krizí… Jak jinak si vysvětlit jeden jediný stánek na kávu, který 30ti metrovou frontou konkuroval jedinému krámku s kečupem na hranolkách. Naši dobře předem odhadli, že v neděli je v Belgii všude zavřeno. Zásoby z Čech přišly vhod! Překvapilo zpoplatněné WC (0,60 euro) ve výstavní hale - z důvodu vstupních poplatků (70 euro/kočku) to páníčkové statečně ignorovali. Na památku alespoň zakoupili plechovou zrzavou kočičku.
Kdo by odolal...
30.října 2022 Neděle – ukončení Světové výstavy
Odpoledne se fandilo v Nominaci našim kamarádům, hlavně orientální kotěcí holčičce. Česká republika dostala čtyři nominace do Best in Show. Jeden kastrát z ČR se stal Světovým vítězem. Hodně Světových vítězů odjíždělo zpátky do severských zemí. Třeba je tam chladněji a kočky teď jsou v Norsku, Dánsku a Švédsku v lepší kondici... Naše briťáky bychom museli převážet v chladících boxech. Cestou do Belgie bylo na teploměru krásných 27 stupňů.
Bombastická byla nedělní návštěva. Na výstavu za páníčkama přijely z Holandska sestry našeho kamaráda Johana. A s nimi "posluhovačka" červeného Alfíka, zrzounka z našeho vrhu „A“ (*2010, brácha naší kočky Aničky, kocourek Johana). Bylo to moc milé setkání...
1.listopadu 2022 Pondělí – návrat domů
Páníčkové odjížděli až druhý den ráno, aby necestovali na noc. Bohužel na hotelu v neděli byly k večeři už jen hranolky a hamburger... Jedenácti-hodinová cesta domů proběhla bez komplikací. Další týden se u nás vybalovalo, uklízelo, přepíralo. A z Kamíka se zase stal v tlupě našich kastrátů dospívající, řvoucí = chovný kocour. Saťulka má trošku teritoriální konflikty se žárlivou Kájou Meruňkou (nebo spíš je to naopak), ale nic si z toho nedělá a za paničkou běhá jak pejsek. Vždycky je nadšená, když na návštěvu zajde krémový Fanoušek!
Na Facebooku jsou fotky z našeho prodlouženého víkendu…
Vrh "A" - 12.10.2012 (od Aydíka a Lejdynky)
12. října 2022 Gratulujeme našim prvním koťátkům z vrhu „A“ k jejich 10. narozeninám!
Lejdynka (*2011 = 11,5 roku) je už prababičkou.
Já Aydík jsem zasloužilý pradědeček (*2010 = bude mi brzy 13 let).
Nechali jsme si doma naši dcerku – červenou Aničku (*2012), která právě dneska oslavuje 10. narozeniny.
Doma zůstal i krémový vnouček Fanoušek (*2016 = 6,5 let).
Nikam neodešla ani naše vnučka, poslední dcera Aničky - mramorka Lilianička (*2019 = 3,5 roku) a moje (Aydíkova) poslední dcera mramorka Kája Meruňka (*2019 = skoro 4 roky).
A konečně, pravděpodobně naše poslední kotě, které zůstává doma a završuje naše chovatelské úsilí, je Satu Cukřenka (*2022 = půl roku). Celočervená Saťulka je zosobněním něžnosti a roztomilosti.
Satu
11. září 2022 Krve by se ve mně nedořezal, když jsem viděl slepice na zahradě a puštěného Nyxe. Někdo si vzpomene, že právě tyto slepice jsme na Václava pořizovali před dvěma lety. Poté, co Nyxík ty původní bleskurychle pohřbil… Nyx se naštěstí soustředil na odchod štěněte Brixe na procházku. Oba pesani mají momentálně tvrdší režim. Panička se znovu vzchopila a po dlouhé pauze zase začala chodit s tím mladým raplem ven do ulic. Ano, šlo by to nechat ho jen na zahradě. Ale je to tak chytrý a energický pes, že je škoda, aby s námi nechodil na výlety. Panička změnila taktiku a snaží se zmírnit nesnášenlivost Brixe k psům na ulici. Vypadá to nadějně, ale je to celkem náročný výcvik. Přes všechny problémy si všichni stále myslíme, že je to moc hodný a roztomilý černý německý ovčák.
Nechali jsme si kočičku Satu doma. Bylo to těžké a dlouhé rozhodování. Zatím ji stále nemáme uvedenou na webovkách, ale asi už ji nikomu nedáme. Nahrazuje naši Grejsinku, která nedávno umřela. Běhá na zavolání jména, stejně jako Grejsí běží po spláchnutí WC do koupelny a čeká u umyvadla. Nechá si na sebe pouštět vodu z kohoutku a chytá proud vody do tlamičky.
Satu = Cukřenka
29. srpna 2022 Snad jedině panička si libovala v úmorných letních vedrech. Někteří z nás teď ještě sundávají staré kožichy. Jinak všichni jsme hodní a jsme rádi, že se nám páníčkové vrátili z výletů po Čechách. Hlavně roční Brix , který se už trochu zklidňuje. Má neskutečný apetit. Aby ne, vydává ze sebe spoustu fyzické energie, stále poskakuje a hraje přemýšlecí hry s paničkou. Konečně zvládne kladinu beze spěchu. Doma máme ještě poslední volné kotě „Cukřenku“. Satu si nás ochočila úplně všechny. Kája Meruňka se teď hodně mazlí, Liliančí hodně spí a Saťulka běhá za paničkou na zavolání. Zase máme jasný důkaz toho, že kotěti prospívá, když jde od chovatele později. Je to moc hodná kočička, umí být sama, je tichá a rozkošně roztomilá a je moc hezká! Pokud si o ni nikdo neřekne, bude se snažit kvalifikovat na Světovou výstavu.
29. července 2022 Panička nastupuje na "dovolenkový režim"... Vrhla se na nás a dohání zanedbané. Všichni shazujeme kožichy. Dokonce stříhání mých drápů (Aydíkových) se obešlo bez zranění. No, byli na mě dva. Musím říct, že česání také zvládám na etapy. Narozdíl ode mne, ostatní kluci a holky kočičí to mají moc rádi. Konečně na výhody "letního střihu" přišel i pes Brix a nechává se vyčesávat bez řečí. Nyxík snad prvně v životě o česání loudí. Jsou asi opravdu velká vedra! Paničce se nechtělo běhat na zahradě, štěně roční se nudilo = tak máme od Brixe očesané všechny broskve (vypadají přece jak aportovací míčky). Na zahráce jsou vyhloubené úžasné krátery. Takže se prý zase najede na psí hry a aktivity...
Kamíkovi chovňákovi se nelíbilo, že za dveřma se producírují holky Kája Meruňka s Lilianičkou a že on na ně nemůže. Rozhodl se jna sebe upozorňovat extrémním značkováním. Panička ustavičné omývání a praní pelíšků nevydržela a holky přestěhovala zpátky do baráku. Kamík se vpustil zase mezi ostatní kastráty a musím říct, že jsem mu domlouval i já Aydík. Už ten čas odloučení byl na hraně! Byl hodně arogantní na Wotsíka, na ostatní si tolik netroufal. Teď už se my tři kastrůlci (já kastát Aydík, Wotsík a Fanoušek) s chovňákem Kamíkem zase kamarádíme. Z návratu holek měla největší radost malá Cukřenka (Satu British Red*CZ). Panička jí už koťátko dala k dispozici, ale víc to neřeší. Te správný čas pro ni a spávný dvounožec na ni někde čeká. Nemůžeme se na ni vynadívat. Je opravdu moc povedená, ale nechat do chovu si ji nemůžeme, protože jeden chovňák je její táta a druhý její děda... Cukřenka je poslední volné koťátko tohoto roku a nová koťátka od nás minimálně rok nikdo pravděpodobně nedostane. Všichni si chceme od výchovy mimin, vymazlování a uklízení odpočinout. Holky (kočky matky) se řídí Chovatelským řádem a mají teď delší pauzu...
24. července 2022 Brix slaví 1 rok. Opravdu se už něco "zlomilo" - česání se mu začalo líbit...
Brix - 1 rok
21. července 2022 Toffynka je od pondělí ve své nové kočičí rodince. Štrůdlinka si chystá raneček na sobotu. Naše poslední volné koťátko "Cukřenka" (Satu British Red*CZ = japonsky cukr) se teprvé začne fotit. Je luxusní modelka... Obě holčičky začínají chodit za dvounožkou jako pejsek, v noci předou napláclé na obličeji naší paničky a největší zábava je v 03:15 hodin skákat po peřině páníčků...
Satu a Strudel British Red*CZ
Strudel British Red*CZ
20. července 2022 Máme doma poslední dvě kočičí holčičky. Strudel a Satu (japonsky = cukr). Obě holčičky se hned naučily do velké postele. Mámy se zklidňují a jdou s kastráty ve výběhu Aydíkárny. Kamík naopak přitvrdil. Panička ho musela oddělit od všech. Když vidí Wotsíka kastráta, tak řve jak grizzly. A označkoval, co mohl. Takže proběhl generální úklid Aydíkárny, ach jo. Odstanila se kotěcí škrabadla, vypraly se pelíšky, udělala se speciální opatření pro Wotsíka, kterého matky nechtěly pustit na zem. Holky bez koťat se po 14 dnech trochu uklidnily, snad i přiberou po ukončení kojení. Wotsík si teď užívá ležení v květníkách s trávou. Já Aydík jsem na něj trochu naštvaný, protože se tady zase všechno hejbalo podle něj. A stejně je to proto, že taky všude kastrát Wotsík značkoval. Není nad to dát vykastrovat kotě včas!
Štěně Brix je nejspíš momentálně v další pubertě. Jednou se nějakým zázrakem procpal mezi plaňkama plůtku ke krbu. Tam se zarazil, když potkal prababičku Ledynku na trávě. Ani se nehnul... a byl moc rád, když ho panička vysvobodila a vrátila zpátky na psí zahradu. S páníčkem si to rozházel, když mu očesal postupně letos první broskvičky...
Toffy British Red*CZ
18. července 2022 Koťátka odcházejí do nových domovů. Z deseti kousků jsou tu už jen tři. Znatelně lehčeji se koťátka „ochočují“. Přespávají sama ve velkém domě a do výběhu k dospělým si chodí hrát jen chvilku odpoledne – vlastně se tam chodí vyspat. Zamilovali si dovádět v obýváku na a pod gaučem. Jak když švihneš proutkem, místo kňourání po mamince a sourozencích dvě zbylá „Eska“ (Štrudlinka a Satu) běhají za paničkou, kam se hne. Už mají větší zájem o šimrání, konečně sama skáčou na postel v ložnici a předou. Malá (mladší) Toffynka je z toho ještě trochu rozhozená, ale běhá raději za ostatníma. Musí se dávat pozor, aby koťátka neskočila do napuštěné vany (Saffinka a Suki na to byli experti). Občas paničku přepadne tíseň, že už se koťátka rozutečou, ale na druhou stranu už plánuje, co všechno s volným časem podnikne… Toffynka pojede dneska večer domů. Štrůdlinka se sbalí za týden. Saťulku si necháváme nakonec.
Tigger British Red*CZ
Taita British Red*CZ
Saffie British Red*CZ + Tessie Charlie British Red*CZ
12. července 2022 Máme poslední volnou kočičku (12 týdenní) Satu. Je nádherná po tatínkovi Kamíkovi. .
Tatínek vrhu "S" Kamík = CH Kamal Khan of Czankra*PL
11. července 2022 Máme zkušenosti, že i největší náš poseroutka v nové rodině vyměkne. A do té doby, než se to stane, je panička trochu nesvá, aby se měla naše koťátka dobře v novém životě. Rarášek, Rorýsek a Sukíček už se zabydleli. Dostáváme zprávy, videjka a fotky. Všichni vypadají, že až tak moc nezlobí… Ostatní koťátka mají sbaleno. Vůbec jim nevadilo, že 4 dny byl barák bez vody. Vychutnávají si pobyt ve venkovním výběhu. Už jsou kompletně naočkovaná. Já Aydík s Fanouškem se o ně moc hezky staráme. Wotsík odmítal bydlet s „vyčůraným“ Kamíkem. Chovňák se dost rozeznačkoval a rozeřval, co má holky za dveřma. Snad ho to brzy přejde! Je tak teď sám a je víc v pohodě. Omezil trochu značkování na podložky před svými záchodky. Navštěvuje ho Fanoušek, který si ho umí srovnat. Holky byly taky rozdováděné. Wotsík (napachovaný Kamíkem) se bál slézt z výšin výběhu, aby zase od těch dvou mamin nedostal nakládačku. Je ale nad věcí - zabral pro sebe jednu z nejlepších „ložnic“ a koťátka sleduje z výšin. A je ukrutně roztomilej! Podezřívám ho, že se bojí i těch malých zrzavých kuliček, které mu občas zasyčí před čumákem. Malí zrzounci se střídají ve vekém domě a ochočují se. Plůtek do obýváku už panička uklidila, není už asi nikdo, kdo by ho nepřeskočil. A panička si udělala ve výběhu lůžkovou úpravu na čtení... Snad si sedne s knížkou dřív, než se všechna koťátka přestěhují...
Saffie a Tessie Charlie (Tesaříček)
7. července 2022 Proběhlo poslední odčervování a druhé očkování před odchodem koťátek do nových domovů. V sobotu odjíždí červený kocourek Suki. Takže tohle byl jeho věčer...
Suki British Red*CZ
6. července 2022 Všichni chlupáči jsou teď na letním bytě. Dokonce nám panička dotáhla do mého (Aydíkova) výběhu tu velkou, prostornou cestovní klec na bernardýna. Že jak máme rádi ty malý krabice, že se budeme rádi střídat v luxusně zařízené garsonce. Což o to! Já Aydík jsem se nenechal hned vytáhnout ven a Wotsík s Fanouškem si tam nastěhovali i několik koťátek. Jenže pro ně to nebylo! Kamík se měl střídat s kojícíma holkama... A protože z Kamíka se najednou stal sexuální maniak, který ustavičně řve jak hroch, panička to všechno zase hezky odnosila pryč. No klasika! S těma těžkýma věcma se plížila tak, aby ji nikdo z rodiny neviděl, že místo odpočívání vymýšlí v těch vedrech zase zbytečné blbosti. O dalším stěhování se s chovným kocourek nemuselo moc diskutovat. Chovné a plodné dvě maminy hned začaly plánovat nová mimina. Tak těm panička vysvětlila, že další koťátka minimálně až za rok!!! Holky to nesly těžce. Když se mezi koťátka vrátil tátou Kamíkem načichlý kastovaný strejda Wotsík, za jejich vyluzované zvuky by se nemusela stydět žádná operní pěvkyně. Jak gepardice se připravily k útoku a Wotsíka zachránilo pohotové "odkopnutí" od paničky. Wotsík šikovně prokličkoval mezi pařezy a milé kočky skočily omylem vzájemně na sebe. Chlupy lítaly... Chvíli trvalo, než děvčatům došlo, že Wotsíka minuly... V tuto chvíli bydlí Kamík ve vnitřní Aydíkárně a panička stále řeší extrémní značkování. Já 12ti-letý praděda Aydík jsem zase překvapil a přestože se mě cizí lidi bojí, tak se moc hezky starám o koťátka. Stejně tak náš krémový Fanoušek. Toho nerozhází vůbec nic. Je tak obrovský, že srovná i chovné kluky.
Prababička Lejdynka na svých 11 let vypadá výborně. Může běhat po malé zahrádce. Strašně jí baví lovit brabce. Není moc úspěšná, přestože jich tu máme milion. Ale aspoň mám letos ptáci tolik neničí čisté posezení u krbu... Občas může ven i babička Anička. Když ta ale viděla ve výběhu kolik koťat, dožadovala se vrácení do výběhu k Šerlíkovi. Chovňák ji miluje. Vypadá to, že láska je oboustranná, v "telefonní budce" spí spolu v jednou pelíšku.
Všechny kočky (i psi) teď ztrácejí chlupy ve velkém. Venkovní výběhy jsou fajn - kočky přes zimu mají skvělý kožich. Ale v létě je to mazec, než se ho zase zbaví. Teď se někteří proto vykoupali. A chtělo by to nějaké česáče dobrovolníky...
Koťátka pozná podle ksichtíku jen panička. Jsou načipovaní, tak je to jednodušší. Máme volnou už jen poslední holčičku. Paničce se nechce ještě řešit její budoucnoct. Je nádherná, ale nechat si ji nemá význam pro naši chovku (příbuzenstvo v rodokmenu). Takže si její vymazlování necháme, až drobotina odjede. Koťátka moc dobře snáší přesun na jiné místo a mezi jiné kočky. Doufáme, že jim tímto ulehčíme odjezd do nového domova. Neohroženě lezou po stromech, upozorňují na vetřelce z pole (slimáky) a čakájí, až si k nim panička konečně vezme knížku a bude jen sedět... No to asi budou muset počkat až na jejich nové mazlitele...
V sobotu odjíždí drahoušek Suki do nového domova. Tak to ona panička určitě vymyslí zase nějaké vymazlovací přesuny speciálně pro Sukíka...
Suki British Red*CZ
Praděda Aydík, Mamka Lilianne, Saffinka
26. června 2022 Koťata jsou všude! Krom ložnice = musíme nechat páníčkovi někde místo k nadechnutí… I když, když by kouliček pak bylo mííííň... Červená „Eska“ se už ničeho nebojí, pozor se musí dávat na toaletě nebo v koupelně. Strašná sranda je totiž skákat do vany. "Téčka" se ještě drží zpátky, ale sušené masíčko rvali zoubkama z ruky...
Fanoušek a Anička prošli dřezem ve skleníku. Tzn., že se pomohlo těm chlupatým koulím rychleji se zbavit jejich hustého kožichu. Teď se snadněji vyčesávají hromady zrzavých a krémových chlupů. Vše se obešlo bez velkého odmlouvání. Takže vedra jsou teď extrémní...
Máma Ančí sleduje svého nezbedného synka Fanouška ...
21. června 2022 Kocourci z vrhu "R" jsou již ve svých nových domovech. Najednou je to u nás doma tak tiché a klidné! Nahrávají tomu i tropické teploty a dusno před bouřkou. Každopádně o 3 týdny mladší koťátka z vrhu "S" se začínají aktivovat a musíme dávat pozor, kam šlapeme. Je znát ten týdenní rozdíl u koťátek z vrhu "T". Všichni podstupují intenzivní "ochočovací" kůru. U nás ve výbězích jen ležíme a převalujeme se na dlažbě...
17. června 2022 Chvilkama má panička pocit, že už jí klepne „pepka“. Sekačka na trávu se rozbila, zelenina nezřízeně (překvapivě letos konečně zase ) ve skleníku roste, sem tak dýl v práci (vlastně by se šiklo do práce nechodit vůbec), na cvičáku jedeme na doraz, blíží se odchod koťátek do nových domovů… Ale slepice snášejí, sítě na mouchy se zaměřují… Prostě to jde dobře. A páníček vyvezl dvounožku poprvé na svém novém skůtru (v nejhorším se musí přestat a odjet! ), až si ona připadala jak někde na ostrovní dovolené… Ve čtvrtek večer proběhlo krásně plynule první očkování a čipování osmi zrzavých koťátek. Bylo to náročné, ale dobře vychytané. Však víte, máme barevný plán práce... Začínají se balit koťátka z vrhu „R“, začínáme se loučit…
15. června 2022 Včera byl Rorýsek a Rarášek na druhém očkování. Kamík si to odbyl s nimi. Zvládli to perfektně. Akorát je to u nás poslední dobou trochu hektické. Zvlášť, když panička dá na schody misku s vodou nebo nechá otevřené dveře do kanceláře k páníčkovi. Z koťátek, která běhají z patra do přízemí, se stává zrzavé tornádo. Ve čtvrtek je naplánovaná další cesta na veterinu. Koťátka z vrhu „S“ a „T“ dostanou čip a první očkování. No už aby to panička měla za sebou! Je to možná horší záležitost než naučit psa Brixe chodit po kladině nebo "štěně" kartáčovat. V Aydíkárně máme konečně trochu uklizeno a zase malé vylepšení – záchodky jsou trochu poschovávané a přemístěné kvůli extra značkujícímu Kamíkovi. Rarášci tam teď bez dozoru nechodí – s chovným Kamíkem to teď dost cloumá a koťátka nemístně obtěžuje. O jejich taťkovi Šerlíkovi ani nemluvím... Fotit koťátka momentálně paničce příliš nejde. Koťátka jsou malé neřízené střely, fotky jsou rozmazané nebo panička třeba zrovna nemá u sebe foťák...
10. června 2022 Máme poslední dvě volná zrzavá koťátka. Péče o drobotinu (respektive záchodky a mističky) zabere dost času. Posílám tedy za všechny tady u nás pozdrav všem „úžasňákům - trpělivým čekatelům“ napříč celou republikou (a i dál) a všem našim věrným „čitatelům webovek“. Panička včera běhala po celém baráku a rozesílala videjka nebo fotky. Koťátka se mají k světu. Tento týden začala chodit sama do přízemí a zpět do Zimní kočičí zahrady. To diskutabilní (nebezpečné) schodiště je provizorně zataraseno krabicemi. Socializujeme na plné obrátky. Rorýsek a Rarášek chodí někdy na odpoledne do Aydíkárny k nám strejdům kocourům.
Suki British Red*CZ (chlapeček)
Satu British Red*CZ (holčička)
9. června 2022 Když se nám letos narodilo deset koťátek skoro najednou, věděli jsme, že jsme udělali dobře. Nejen že další dvě kočičí maminy adoptovaly, respektive zachránily, dvě Grejsinčina koťátka, ale koťátka si mají s kým hrát. My ostatní kočičáci uvítáme, že si panička pohraje s miminkama 3-4 měsíce a na zbytek roku se přesune její starostlivost zase zpátky na nás (a nebudeme na druhé koleji celý rok). Koťátka máme 1x ročně.
Už takhle nám do všeho „hodil vidle“ štěněcí kluk Brix. Je to hyperaktivní buldozer, co vyjíždí na všechny psy a přitom se bojí hřebenu, hrabiček a koštěte! 😊 Nooo, on osmiletý Nyxík zase nesnese sekačku na trávu a klidně by jí ukousl kolečka za jízdy. Takže panička chodí s 11ti měsíčním štěnětem na cvičák 2x týdně a dokupuje si materiály ke studiu. Na paničku totiž dost značně působí taková jedna skvělá psí „pani motivátorka“, že se prostě jen tak nechce dát a nechce to vzdát! Na zahradě trénuje na klikr psí kousky (co čas dovolí) a říká, že štěně to chápe víc jak ona! 😊 Aktuálně včera: teplá sprcha a šampónování ve skleníku proběhlo překvapivě v pohodě. Brixík si vybral mazlení a drbání (přestože pod vodou). Ale po pouhém přiložení kartáče na záda se „štěňátko“ (s gumovým kolečkem v hubě jako úplatek) roztočil tak, že klikr FAKT šel stranou a panička se zapomněla pustit. Věřte tomu, že jak nesnáší kolotoče, že i tato drobná aktivita jí odsunula večeři o další hodinu.
5. června 2022 Mrouká mamina Liliančí i Kája Meruňka. Vyřvává Šerlík a tulí se ke kastrátce Aniččce. Kamíkovi to dochází taky a začíná se ozývat...Jednoduchá rovnice. Koťátka "R" začínají jsou samostatná, v přízemí jsou jak doma. Učí se navštěvovat Aydíkárnu - mne dědu Aydíka a další kocoury. Naštěstí už mají čipy - ostatní je dorůstají. Koťátka "S" začínají být neřízená střela a pomalu se rozjíždí i "Téčka". Tesaříčka jsme museli označit, abychom ho poznali. Mimoušům dochází, že člověk není jen dávkovač krmení a soustavný čistič kočkolitu. Videjka na FB. Polovina koťátek už nám "nepatří" a jsou tu jen ve "školičce. Čekají na ně báječné rodiny.
3. června 2022 Jsme moc rádi, že naše koťátka se Vám líbí. Deset koťátek a dveře se netrhnou… Je to docela náročné, zvlášť, když se panička konečně dokopala pořádně uklidit barák a ve skleníku to roste. Mimochodem... od února vymazlenou sadbu dýní a cuket, několikrát přesazovanou, na nový vybetonovaný záhon s láskou zasazenou... no prostě slepice to srovnaly se zemí. Panička šla pro šnitlik přes celou druhou zahradu a nemohla uvěřit svým očím. Nic! Absolutně nic. Hmm, budou pěkný vajíčka...
Co se týče štěněte Brixíka, jezdí se 2x týdně socializovat a na cvičáku snese být od psa už na 5 metrů...
Tak přišel čas koťátka „řešit“ 😊 Snažíme se poslat fotky novým rodinám koťátek. Často je to obtížné, protože trlupa buď nezřízeně žere, rozpustile dovádí nebo spinkají. Rozhodně nechtějí v klidu pózovat. Videjka jsou na FB. Deset koťátek a jejich návštěvy... fakt to zatím stálo za to! Máme prostě štěstí na hodné lidi... Pod „tíhou“ zvyšujícího se zájmu o naše koťátka se panička pochlapila a udělala generální a definitivní prohlídku „S“ - chlupáčků celočervených. Její tušení se potvrdilo i rychlou odbornou konzultací a brzy budeme odesílat Krycí list na Plemennou knihu. Máme jednoho chlapečka Suki (jap. „Milovaný“) a tři kočičky. Kočička Saffie (= „Šafrán“) je opravdové červené koření pro dobrou náladu. Strudel (= Štrůdlinka) je roztomiloučká okatá holčička a budoucnost Cukřenky Suki (jap. „Cukr“) si necháme nakonec. Každopádně teď jedeme vysoký level mazlení, krmení a čištění záchůdků. Snad abychom prozkoumali ještě jednou mramorovaná "Téčka" ...
26. května 2022 Koťátka se mění každým dnem. Ještě že aspoň Rorýsek a Rarášek už mají čipy. Za chvíli je "Téčka" dorostou. Dokonce mimoušek Tesaříček je osvalené, akční koťátko s nádhernou kresbou. Žrádlo v miskách mizí závratnou rychlostí. Všichni už chodí na záchůdky. Rarášci dokonce do zavíracích dvířek.
25. května 2022 Rorýsek a Rarášek jeli prvně autem. Překvapivě vřeštěl pučmeloun Rarášek. I ten se na veterinářově stole viditelně bál víc než Rorýsek. Ale oba bez pípnutí zvládli vpravení čipu pod kůži tou tlustou jehlou a jehličku s prvním očkováním. Cestu v přepravce z auta za doprovodu dvou německých ovčáků absolvovali bez prskání a doma na nich nebylo znát, že někde byli. Jen vyběhli schody a místo do kuchyně chtěli ke svým adoptivním maminkám a „sourozencům“. Potěšilo je syrové hovězí i maso z konzervy a po náročném odpoledni jako první odpadli do Říše snů.
VRH "S"
Saffie Suki
Strudel Satu
VRH "T"
Taita Tigger
Toffy Tessie
18. května 2022 Další dny po výstavě následovalo uklízení Zimní zahrady. Vrcholí píglovací pohyb kolem na záchodky učících se koťátek. Jak jsem se už zmínil, všechny boudičky a pelíšky v Aydíkárně byly označkované, nejspíš od cestovatele Kamíka. Takže postupně se dělá jarní/letní úklid. Zbavit se všudypřítomného žlutého pylu bude na dlouho, ale zmírnit puch "rozjetého" chovného kocoura je boj s větrnými mlýny. Už to nejde páníčkům tak rychle, ale nutno podotknout, že konečně pohli trochu se zahradou. Panička se snaží zrýt a přeházet celý pozemek s myšlenkou, že je to nejspíš její poslední tahání těžkých věcí... Jen ještě to starý dřevo a železo... V páníčkovi se letos snad poprvé za 30 let probudil opravdový zahradnický gen (nebo ho musel teď nějak znovu-získat!) a viditelně pomáhá paničce. Ta si teď vysnila dny, kdy si dá nohy nahoru a bude popíjet kafíčko na zahrádce... ......... KECÁ!!!!! Zvířata - zahrada - rodina - jídlo! A s postupujícím věkem i kamarádi jsou přednější, něž klid a samota ...
K dnešním narozeninám přejeme velkýmu Karlikovi všechno nejlepší...
... ať Ti TVÝCH
osm nových ovocných stromků a šest keříků bobulovin pěkně roste...
Tesaříček = Tessie Charlie British Red*CZ - 3 týdny
14. a 15. května 2022 Mezinárodní výstava Praha 10 - sportovní hala Hagibor
Sobota... Nebylo špatné jet na výstavu, kde je poměrně málo lidí! Však bylo nádherné letní počasí...Páníčkové vyrazili před sedmou hodinou. Sportovní hala sice neposkytovala velký komfort, ale my jsme zvyklí na ledasco. Hlavně že posouzení s Kamal Khan of Czankra*PL bylo hned z kraje. Italského posuzovatele Fabio Brambila (IT) oslnil mohutný zjev teprve ročního Kamíka a jeho nezvykle sytě červená celo-litá barva. „Zkouška z červené barvy“ proběhla i s konzultací u vedlejšího posuzovatelského stolu. Obdivný termín „special warm red“ nás provázel celým víkendem. Omlouváme se kamarádkám, že skočily na vtípek o zelené barvě. Ne, fakt se Kami-Kami hodně líbil, přestože soutěží už v dospělých kocourech s mentalitou kotěte. Přestože pak po výstavě "pochcal" celou Aydíkárnu, choval se slušně také na pódiu. Prorazil ve výběru do nominace a zůčastnil se Best in Show, kde vyhrál čokoládový barmský kocour. Nám bohatě stačil titul CAC, čímž Kamík ukončil sérii titulů pro získání písmenka „CH“ před jméno – CHAMPION. Velmi nás potěšila hláška od jedné paní posuzovatelky, že si umíme vybírat jedince do chovu a že je obdivuhodné, že stále děláme jednu barvu a to ještě tu obtížnou červenou. No jo, panička nerada vyniká, ale ráda překonává výzvy… 😊 Kamík se nechal profesionálně vyfotit u pana Gorgoně, šéfredaktora našeho oblíbeného časopisu „Naše kočky“. Domů se dostali kolem 19 hod.
Neděle... Mohli jet až na desátou. Posouzení u nizozemského posuzovatele Charlese Spijkera (NL) opět potěšilo a první titul CACIB do další série. A zase ta skvělá červená… Ve výběru do nominace BIS Kamík překvapivě porazil modrého briťáka! Byl to zase příjemný den plný kamarádů a přátel. Domů páníčkové dorazili poměrně brzy.
Kamík na výstavě
10. května 2022 Máme za sebou náročnější, hektické období. Když pominu, že panička překonala zase sama sebe a odřídila prvně sama „na kraj světa“ (no co, Budějovice nejsou přece za humny!), tak nám kočičákům se daří výborně. Koťátka rostou a budeme muset vymyslet jména. Letos má panička na všechno nějak nezvykle dost času! Říká, že už stárne a že už si nebude honit triko. Podařilo se jí konečně zbavit „těch stresových“ 16 kg (po VŠ škole a jiných stresech) a tak má víc energie na to, aby chodila 2x týdně na cvičák s pošukem Brixem. Dokonce zjistila, že má i číslo psí průkazky. A to je fakt motivační! Tudíž se zapsala na sekání cvičáku a Brix se chodí socializovat, respektive snaží se dojít na cvičák tak, aby za ním panička nevlála. Na place se pokoušejí vydržet bez toho, že by naše štěňátko sežralo psího „kamaráda“ opodál. Pokrok! Už zvládne být na 10 metru od psa. Doma pak trénují to, co tam viděli. Černý Brixík je moc bystrý kluk a pro paničku by se rozkrájel. Staroušek Nyx za pamlsek napodobuje Brixíkovy úkoly, že by to jeden do něj už ani neřekl. Rozhodně oběma dieta taky prospěla. Adolescent Brix se například protáhl super úzkým prostorem mezi plůtkem a přišel se na páníčky podívat ke krbu. To je ale Lejdynky prostor! Páníček tuto aktivitu zručně zarazil a zase něco vyrobil. Kastrát krémový Fanoušek opět využil nezajištěných šoupaček, odšoupnul dveře v Aydíkárně a šel pomáhat paničce na zahrádku. Já Aydík s chovným Kamíkem jsme si řekli, že není kam se honit. Lejdynka se s Fanouškem nemusí, takže se zapikolíkovala do své boudičky. Fanda si nechal domluvit a v poklidu se vrátil do Aydíkárny. Wotsík Švéďák se ale tak roztomile pásl na zeleném, že panička přislíbila piknik v trávě pro kastráty další volné odpoledne.
Dnes je úterý a kocourci z vrhu „R“ mají 6 týdnů. Koťátko Rarášek je momentálně největší gauner. Ničeho se nebojí, nejraději rozvazuje tkaničky a kouše ponožky. Rád leze na klín a kouše do svého menšího brášky a dalších zrzavých kuliček. Rorýsek je okatý něžný ňuňánek a hodně nám připomíná jeho maminku Grace Kelly (opustila nás po porodu). Čekáme, až povyrostou i další koťátka, než je budeme nabízet. Výběr do chovu má přednost (viz pravidla v sekci Koťata). Ale myslíme hlavně na naše věrné zájemce – čekatele! Kocourci baští hovězí, masové konzervy a už i suché Royal Canin kotěcí granule.
Celočervená koťátka z vrhu „S“ (Sluníčka) budou mít v pátek 4 týdny a začínají odlepovat svoje napapaná bříška od podlahy, začínají se zajímat o záchůdek. Třítýdenní Merunčina o týden mladší mramorovaná koťátka z vrhu „T“ se snaží držet krok se svými staršími Liliančinými „brášky“.
Tesaříček - náš nedonošený, podle váhy o týden mladší kocourek než jeho bráškové z vrhu „T“, se má čile k světu. Je to dravé okaté miminko, už začíná vypadat jako kotě (viz video na FB). Kája Meruňka ho občas někam schová a panička pak vyšiluje. Většinou vždycky, když přijde mazlit někdo jiný než dvounožka. Naposledy po dlouhých několika minutách našla Tesaříčka s jedním „Sluníčkem“ nahoře na skříni u stropu. Každý den je to teď o trénování nových dovedností, o krmení, luxování a o vylepšování pozic boudiček a pelíšků ke spokojenosti mámy Káji Meruňky
Tesaříček s T-bráškou (3 týdny)
V naší sekci Koťata / Odchovy lze vyhledat podrobnosti k vrhům a porodům naší chovatelské stanice. Řídíme se pravidly Chovatelského řádu ČSCHK = naše kočičky mají koťátka max. 3x/2 roky, mohou rodit do devátého roku... Splněním všech předpisů a díky rodokmenu našich chovných chlupáčů dostanou od Plemenné knihy všechna naše koťátka Průkaz původu = rodokmen BRITSKÁ KOČKA krátkosrstá (BSH - british shorthair).
PS: jakákoliv koťátka, která nemají rodokmen, jsou kočičky "evropské" - "venkovní".
Holčička z vrhu "S"
Koťátka z vrhu "S"
Rory
Rary
28. dubna 2022 Kluci sirotci Rarášci (Rory a Rary) z vrhu „R“ jsou naprosto úchvatní!!! Už ve 3,5 týdnech se vrhli na talířek a dusili se velkými kousky syrového hovězího masa. Dostávají tvaroh, masové kapsičky aj. a k tomu si cucají mlíčko od tetiček. Lezou na klín a domáhají se vpuštění do zatím zamezených tajemných zákoutí našeho domu. Sluníčka z vrhu „S“ jsou jak valící se zrzavé housenky. Už se dívají na svět vlastníma očičkama a jsou to buclatí sameťáčci. Mramorovaní „Tesaříci“ taky pěkně nabotnali. Je krásné, jak se všichni pohromadě tulí a zahřívají nejmenšího „Tesaříčka“. Ano, ten dravec stále bojuje o život a v hromádce chlupatých mimísků už není snadno k poznání. Občas vypadá, že je víc široký, než dlouhý. Baští s velkou chutí! Dneska ráno už překonal 100 gramovou váhovou hranici Pravda, nemá ještě vyhráno, ale ustál i první vypadnutí z kukaně, kam Kája Meruňka nacpala celou desetičlennou smečku koťátek do prostoru, který byl ucpaný obrovským pelíškem. Na svoji postavičku je mrňousek dost akční! Panička tedy opět předělávala a zvětšovala kotěcí prostor, vylepšila skluzavku z kukaně. Starší dvě koťátka už sama slézají a navštěvují záchůdek. Je legrační, jak najednou začínají jevit zájem o hračky, loví prsty páníčků nebo kočičí ocas.
Tesaříček v kukani ucpané polštářem nebyl sám ... Nevešla se asi jen máma Lilianča
24. dubna 2022 První noc nechala panička konečně všechna koťátka samotná. A ráno našla "Pupíčka" živoucího a přicuclého. Přibírá velice pomalu, občas ho během dne dokrmujeme. Spíš ale trochu balamutíme nejstarší dvě R-koťátka, aby menší miminka měla na jídlo víc času. Rory a Rary si začínají hrát. Vypadají, že vědí přesně, jak je dobře na klíně u paničky... Vypadají, že vědí, kdo jim nahrazuje maminku
Kocourek z vrhu "R" a Tesaříček z vrhu "T"
23. dubna 2022 Tak v sobotu to šlo asi takhle... Na teplé podložce se začalo koťátko pozvolna dobarvovat. Panička masírovala, v noci po dvou hodinách dokrmovala, přikládala k cecíkům. Ráno Kája začala o koťátko jevit zájem a začala ho olizovat. Zpočátku se vlastně jen snažila... Bylo až hystericky dojemné, když ulepený „Pupíček“ visel na jazyku své mámy a ta s ním houpala jak na horské dráze ve snaze se té na jazyku přilepené věci zbavit... Člověk neví v tu chvíli, jestli má být zděšený nebo jestli mít radost, že se obě mámy zvedly od hromady koťátek a začaly se starat o toho drobounkého „Tesaříčka“. I pro paničku to byla náročná noc. V tom duchu, že je těžké ukočírovat téměř půlkilové dva sirotky, droucí se mezi dalších sedm koťátek. Nehledě na to, že desáté koťátko bylo na "intenzivce" stranou. Kontrolní váhy byly uspokojivé. Bohužel Pupíček i přes dokrmování umělým mlíčkem ubyl na váze na 62 g. Kočky k němu ale změnily přístup a my ostatní zatím doufáme. Z maličkého koťátka se do večera stal docela slušný dravec a v noci si už sám vybíral cecíky u Káji Meruňky nebo u Lilianičky. Vypadalo to, že pochopil fikanou strategii paničky = dostat se k mlíčku v době, kdy zbývající smečka spí. Panička přilepšuje maminám a předkládá syrové hovězí a masové konzervičky. Konečně to tady u nás někdo žere! Na talířky se vrhla „Grejsinčina osiřelá dvojčata“ (3,5 týdne). V chumlu to vypadá na samé kluky, možná jednu holčičku. Zatím je nám to fuk. Raději necháváme kojící maminy v klidu. Stačí, že Rory a Rary už začínají pobíhat mimo pelíšek a Kája Meruňka je z toho nervózní... PS: museli jsme zvětšit ohrádku...
Vrh "T" - bráškové
Kája Meruňka po porodu s vlastními koťátky
22. dubna 2022 Narodila se koťátka z vrhu „T“ - "Tesaříci"
(Kája Meruňka/Kyou + Šerlík/Yaron)
Číslo „22“ považují páníčkové za šťastné číslo od chvíle, co jsou spolu. V Zimní zahradě na dnešek spala panička zase na zemi u porodnice, páníček sám dole nevydržel 😊 V pátek v 6:00 hod začala Kája Meruňka (68.den) rodit Šerlíkova miminka. V 7:00 hod. se narodilo první koťátko. Vypadá to na chlapečka – 105 g. Rodila v chumlu - za asistence Liliančí, jejich čtyř koťátek a dvou Grejsinčiných kocourků. Panička jen dohlížela, zda vše probíhá podle plánu. Druhé koťátko se narodilo v 8:30 hod – 105 g. Přestože Kája celou dobu těhotenství nevypadala moc těhotně (vlastně konečně vypadala, že jí dávají nažrat), čekala panička intuitivně ještě třetí novorozeně. V 10:25 hod se narodilo třetí koťátko – 110 g. Mamina všechny opečovávala, posilnila se dvěma „plackama“, zároveň kojila jakékoliv dostupné kotě a nechala Lilianču pomáhat s očistou narozených drobků. Panička se jen snažila udržet dva R-výrostky opodál a raději pomohla protrhnout poslední vak s koťátkem, prý pro jistotu. Přece jenom to byla pro páníčky druhá náročná hlídací noc a nechtějí žádné komplikace.
Je neuvěřitelné, že nikdo nikoho nepošlape, nezalehne. A do toho změna! Po půl druhé začala Kája zase rodit. Všechna koťata vřeštěla, Kája začala kníkat a tulit se k Lilianičce. Očividně potřebovala pomoc. Ve 14 hodin z ní panička za nožičky vytáhla jedno extra malinké koťátko – 66 g (konec pánevní, kluk). Kočky přičuchly a dál si ho nevšímaly. Jooo, chtělo se to nechat přírodě! Panička JEN cvičně resuscitovala, odsávala, ale dál ho nechala na teplé podložce dodýchat v kočičí rodině, ať si příroda dělá, co chce. Pomalu (a překvapivě pravidelně, volně) dýchalo, žebírka vystouplá, kostřička potažená kůží, zlepšila se barva… Merunčino nečekané poslední koťátko ještě odnést nedokázala…
Nelze jinak než zopakovat, že jsme šťastní, že jsme si Káju Meruňku (Kyou po japonsku) nechali. Ano, není to vyloženě výstavní typ, je plachá a hubená. Ale je v ní plno lásky, oddanosti a mateřství. Je chytrá a její pohled paničce dává pocit chovatelského naplnění. Je neskutečná matka!!! A hlavně, je to poslední kočička, kterou jsem já Aydík zplodil (před kastrací), je neskutečně šikovná a hodná a je to poslední kočička od Grace Kelly, která měla v dalších dvou vrzích už jen kluky. Takže nechat si ji bylo fakt terno na poslední chvíli. Kyou British Red*CZ je teď naše velké citové naplnění Jsou v ní uschované pro nás vzácné geny… a vzpomínka na milovanou Grejsinku, která teď odešla do kočičího nebe (IC Ginger Toy´s Grace Kelly, NL)
Kája Meruňka rodí vrh "T"... (vlevo) - první koťátko je na světě (uprostřed)
Koťátko z vrh "S" (od Liliančí)
Kája Meruňka rodí
a některá koťátka na nové kamarády
Jména posledních koťátek Grace Kelly:
1. Rorýsek = Ruairí Kelly British Red*CZ = irské hláskování jména "Rory" - jméno, které se ve skotské gaelštině překládá na "ČERVENÝ KRÁL" + ve jménu chceme mít památku na jeho maminku Grace Kelly (koťátko na fotce uprostřed).
2. Rarášek = "Rary" = Ryuji Kelly British Red*CZ = v japonštině znamená "DRAČÍ MUŽ" = malý dravec, který upozornil svým řevem, že je zle a zachránil tak sebe i brášku (na fotce dole si mlaská u tetičky Liliannči) + ve jménu opravdu potřebujeme mít památku na jejich maminku!
19. dubna 2022 Koťátkům z vrhu "R" jsou 3 týdny. Dohání váhu, začala přibírat...
18. dubna 2022 Možná, že dva Grejsinčini kocourci už dostanou svá jména. Těhule Kája Meruňka a maminka Lili je adoptovaly a koťátka jsou spokojená. Dvě "eRka" i čtyři "eSka" přibyli konečně za den úctihodně na váze!
V neděli večer - 17. dubna 2022 odešla za "Duhový most" k Viríkovi naše milovaná raubířka Grejsinka (v čerstvých 9ti letech).
Jak s obvyklým legračním Aydíkovským nadhledem napsat, co zasáhlo do srdce celou naši rodinu?!? Nikdy už nebude bouchat na dveře od ložnice páníčků... Chtěla už jen spát, nechtěla ani krmit, ani pít vodu ze stříkačky, nezabrala antibiotika, ale analgetika snad ano. Usínala klidně na propoceném tričku paničky, obklopená láskyplnými hlasy její rodiny. Ve 2 hodiny ráno (18.dubna), za jasného svitu úplňku, našla trvalé místo na naší zahradě. V pondělí ráno s ní odešlo i jedno koťátko z vrhu "S".
16. dubna 2022 Přesto, že Grejsí už v sobotu ráno vypadala lépe než v noci, jelo se raději na veterinu (v Unhošti byli v sobotu dopoledne). Taková rozjetá sepse (z mastitidy) může způsobit, že pak už je na všechno pozdě… Grejsinka dostala antibiotika, léky na bolest i na teplotu. Páníčkové se za (prý skvěle odvedenou) péči v noci odměnili pěkně velkým dortíkem. Dvounožka stále jede celou sobotu na akční vlně adrenalinu a myšlenky ji nenechají usnout. Ta bude zase večer vypadat! Ale už opatrně věříme, že to dobře dopadne…Grejsinka po injekcích spí celé odpoledne (i večer) v pelíšku v obýváku a nechává si měnit studené octové obklady (už se obejde i bez prubanu přes celé tělo). Tabletkovou a sirupovou léčbu má na týden. Zkouší se, jestli nezačne něco konečně jíst… Zatím jen stříkačkou vodu, jídlo odmítá.
Holkám Lili a Meruňce bylo zatrhnuto se opakovaně stěhovat do ucpané kukaně na škrabadle. I tak se stále kontroluje, jestli někdo někoho náhodou nezalehnul. Přecejen jsou "Sluníčka" malé myšičky... Panička nechápe, jak se tam mohli vejít dva pelechy (pro ucpání), sedm koťátek a dvě velké kočky. Kája Meruňka se ujala všech mimoušů a Lili se chodí procházet. Aspoň, že koťat je víc a pro klid v rodině si je můžou holky půjčovat. Grejsinka včerejškem ukončila roli matky a až se vyhrabe z nejhoršího, doufáme, že se skamarádí s vybranou smečkovou skupinou... Zkusíme výběh Šerlíka s Aničkou. S výběrem jmen pro koťátka raději nespěcháme...
Na fotce dole: těhotná Kyou (Kája Meruňka) s Grejsinčinými "R"-koťátky.
Nahoře: Lilianne se svými "S"-koťátky. Každou chvíli je to jinak.
15. dubna 2022 Narodila se koťátka vrhu "S" - "Sluníčka" (Lilianne + Kamík)
Na Velký pátek se prý otvírají poklady! Nám se narodila koťátka vrhu „S“. Malinkatá, zrzavá sluníčka.
První pokus o miminka našeho celočerveného Kamíka (Kamal Khan of Czankra*PL) a druhý vrh naší Lilianne British Red*CZ vyšel až na 69.den od seznámení tatínka s maminkou Lili. Ne všechno přece jde hned… Máme v tuto chvíli 5 koťátek. V 19:30 se narodila červená holčička (100 g), během další půlhodiny dva červení chlapečkové (75 g a 100 g). Další kluk (80 g) vypadl ve 21:00 hod. a nakonec se ukázala celočervená holčička (95 g). Pohlaví koťátek bylo nezvykle jasné... takže to za týden může být třeba úplně jinak. Na Lilianču celý týden dohlížela její skoro-ségra Kyou (Kája Meruňka). Nehla se od ní ani na krok, objímala ji a olizovala, kdykoliv se panička probudila v noci na karimatce na zemi, aby je zkontrolovala. Fuč byla plachá Kája! Je z ní zase nejmazlivější okatá těhule, co tu máme. Moc velké bříško nemá, ale mohla by (snad) do týdne také porodit. Těhotně se chová už dva měsíce... Každopádně už nyní získává titul za MATKU ROKU!
Grejsinčila koťátka se 14 dní měla čile k světu. I Grejsinka vypadala v pohodě. Během posledních tří dnů začal váhově zaostávat prvorozený Rarášek. Na Škaredou středu a Zelený čtvrtek bylo patrné, že koťátka mají nedostatek mámina mlíčka. Grejsinka začala být apatická a o Velký pátek ji zduřely mléčné žlázy tak, že se paničce při kontrole bříška nečekaně vášnivě zakousla do ruky. Okamžitě došlo k odstavení koťátek. Kluci začali překvapivě řvát, a to velmi hlasitě a vytrvale, odhodlaně se pokoušeli přelézt vysokou papírovou zátarasu z Grejsinčina pelíšku. Bylo to dost frustrující!!! Škrábání papíru a jekot se odehrával zrovna v době, kdy Liliančí začala rodit. Maminka Grejsinka začala být apatická, bolavá a rozpálená.
Grejsinka
Kája Meruňka a Liliančí
Do toho proběhl pokus o oddělení Káji Meruňky od rodící kočky. Kája s vysokým stupněm odhodlanosti se vrhla na zasíťovaná vrátka a vypadala, že ji nemůže nic zastavit. Takže se ukázalo jako nejlepší řešení na síti visící a vřestící Káju nechat pomáhat Lili s porodem. Mramorovaní dva kocourci byli odděleni od Grejsinky a přidali se na hromadu. Kája Meruňka osušila narozená koťátka, zatímco se vypořádala Lili s placentou. Panička se zatím pokusila dokrmit stříkačkou dva hladové mramoráčky, kteří vypadali v zrzavém, mokrém chumlu jak sloni v porcelánu. Neuvěřitelná (snad těhotná) Kája se postarala jak o nově narozená koťátka, tak o Lili a ještě adoptovala Rarášky. Liliančí bylo úplně jedno, které koťátko pije u ní a které u tety Káji. Jsem na ty moje holky, já Aydík, moc pyšný. Kyou je moje poslední dcera, Lilianne je moje vnučka – poslední dcera naší Aničky. Přál bych Vám vidět dva šťastné páry očíček přisátých Rarášků mezi kouzelnou zrzavou hromádkou čerstvě narozených koťátek vrhu „S“… Dojemné pokoukáníčko!
Grejsinka byla odstavena dolů do koupelny. Během pár posledních hodin se z ní stala vyhublá, nešťastná kočka s nezájmem o jídlo, vodu, o cokoliv. Boule na břiše nebyla tvrdá - panička celou noc přikládala na horkost tvaroh a octové obklady, stříkačkou cpala do Grejšule vodu, k ránu si Grejsinka lízla „sůsku“ z kapsičky. Celou noc skoro nespala, ale ráno vypadala lépe než večer.
Lilianne (před porodem) s Kájou Meruňkou. Vyplatila se testovací návštěva Rarášků (aneb je dobré být připraven na nejhorší).
7. dubna 2022 Ladynka slaví 11.narozeniny. Zároveň gratulujeme k prvním narozkám vrhu "P" a pozdravujeme všechna ostatní naše koťátka v nových domovech. A děkujeme za Vaše fotky a pozdravy!
GIC Lady in Red of Czankra*PL (11 let)
5. dubna 2022 Koťátkům "Raráškovi a Rorýskovi" je jeden týden. Pro jistotu stále měnící se pracovní jména Kluci se snaží a baští mlíčko od maminky. Grejsinka dneska přestěhovala koťátka do budky 30 cm nad podlahu. Akorát, že by mohli kluci vypadnout... Takže velká domluva a nabídka dvou přízemních bejváků... Uvidíme zítra... Rarášek "Rary": 170 g (+ 56 g/týden), Rorýsek "Rory": 176 g (+ 46 g/týden ).
1.dubna 2022 Maminka Grejs je pro jistotu krytá antibiotiky, už ale jezdit na injekci nemusí. Začíná se víc starat o koťátka, která snad začnou už přibývat...
29. března 2022 Narodil se vrh "R" - Grace Kelly + Yaron
Nechci přehánět, ale zase to „stálo za to“!
Na čtvrtý rozvášněný pokus, těsně před posledními „chovnými narozkami“, se Šerlíkovi podařilo Grejsinku ukecat na „rodinné štěstí“. Nakonec se vyplatil záložní krycí manévr aneb Grejšule otěhotněla na poslední pokus těsně před 9. narozeninami. Vrh „R“ je v každém případě její poslední – řídíme se Chovatelským řádem. Dvounožka si ustlala na zemi před porodnicí. Máme to teď vychytané, v zimní zahradě je klidný porodní koutek, oddělený síťkou od ostatních koček. Těhule začala rodit v pondělí ve 20 hodin. V úterý 29.3. v 0:45 hod. se narodil první Rarášek červený mramorovaný - 114 g (PH = porodní hmotnost). Kusanec!!! Druhý chlapeček Rorýsek (pracovní jména) 130 g v 1:30 hod. To je obřík! Do rána se z miminek stali dravci. Zdálo se ale, že porod neskončil. Po poledni začaly ustávat stahy a Grejsinka se dívala tak, že se panička rozhodla jet na veterinu. Máme moc šikovného pana doktora ve Středoklukách. Obrovské kotě, které by spontánně neprolezlo, se zachránit nepodařilo, ale už za hodinu byla Grejsinka zpátky doma u koťátek (po Císaři a po kastraci). Koťátka si v teplíčku ani nevšimla, že byla mamča fuč. Ze začátku (po narkóze maminy) se dokrmovalo savičkou nebo stříkačkou, panička jim masírovala bříško, aby se vyčůrali… Grejsinka byla v noci koťátkům nebezpečná, motala se a nejevila o děti zájem, chvilku byla i lehce agresivní. Situaci vyhrotil paničky mobil, který se nedopatřením přepnul do jakéhosi systému, kdy slovně vysvětloval každé ťuknutí, aniž by panička se mohla někam v klidu dovolat. Po noční intenzivní péči o koťátka a popoperační péči o Grejsinku začali mimoušové naštěstí zase sami cucat mateřské mlíčko, dokrm se přesto ještě hodil. Po 20ti hodinách po operaci se Grejsinka rozkoukala a začala se o miminka starat. Dostala dvě dávky ATB. Čekáme, jak budou koťátka přibývat na váze… A držíme si palce…
Je otázka, zda rodit dvě noce není přece jen lepší, než trénovat a socializovat na cvičáku naše 7-měsíční potrhlý štěně Brixe. Zvlášť při tomhle nepříjemném poklesu teplot. Musím podotknout, že pesanovi „pozitivní myšlení s klikrem“ jde líp jak paničce. Ale nechce se s nikým kamarádit...
Na celém příběhu je zatím pozitivní zjištění, že když už je Grace Kelly vykastrovaná teď, tak bude u Šerlíka běhat po kočičích stromech mnohem dříve a nemusí na kastraci za půl roku (nebude hrozit nechtěné nakrytí). Až bude venku teplo, budou tam s taťkou snad celá rodinka (pokud Šerlík nebude dělat extra-blbosti).
Mimochodem, ukrajinský tatínek Šerlík postoupit díky dvěma posledním mezinárodním výstavám do vyšší třídy a je z něj GRANDINTERŠAMPION. (GIC Yaron Serenity, UA).
19. + 20. března 2022 Mezinárodní výstava České Budějovice
Sobota… Páníčkové přijeli do Budějic už v pátek. 2,5 hodinová cesta proběhla v klidu. Hotel Clarion obsadil Šerlík a Kamík. Šerlík potřebuje dokončit titul GIC. „Kotě“ Kamík vstupuje poprvé do Otevřené třídy mezi dospělé kocoury. Páteční noc proběhla relativně v poklidu, oba značkující a po kočkách toužící rivalové vydrželi spolu v koupelně, odděleni zavázanou sprchovou přepážkou. Vypadalo to čistě, pohodlně a idilicky – páníčkové očekávali skvělý relaxační víkend. Unavení po cestě prospali kocouři skoro celou noc do čtyř hodin ranních. Následovaly verbální výměny názorů. V Kulturním domě Slávie chytli v 8 hodin skvělé místo na balkóně, pět minut autem od hotelu. Překvapivě se dostavilo hodně návštěvníků, ale naši zrzouni to dobře snášeli. Celočervený Kamík (Kamal Khan of Czankra*PL) byl okouzlující jak na zádech rozvalený v pelíšku, tak u italského posuzovatele Cinque Francesca na stole. Se svými 11 měsíci získal svůj první titul CAC. Šerlík (IC Yaron Serenity*UA) se smířil s ostrým světlem a hlukem na pódiu u posuzovatele Jaroslava Pánka. Dostal svůj šestý titul CAGCIB a v rozstřelu postoupil do NOMINACE BIS. V 18 hodin se všichni celí a zdraví dostali zpátky na hotel. Kluci se prospali na výstavě, takže začali blbnout. Tedy hlavně ukecanej Ukrajinec, který si otvíral sprchovou přepážku, zakusoval se Kamíkovi do hřbetu a vášnivě mu značkoval druhou půlku koupelny. Kamík tedy probendil noc u páníčků na pokoji a v půl čtvrté ráno si přepravku spletl se záchodkem. 😊
Neděle… V neděli byl Šerlík zase pěkně blízko ke zlatému pohárku… 😊 Pan posuzovatel Francesco Cinque mu udělil poslední potřebný titul CAGCIB a NOMINACI BIS. Na podiu v Best in Show se potkal se stříbrným kamarádem Vinckem a oba briťáci nechali vyhrát kocourka barmy. Kamík si pelíškování v kleci doslova užíval a na posouzení u Jaroslava Pánka skvěle prezentoval svoji milou, pohodovou povahu. Se svou vyloženě výstavní povahou získalo naše červené „koťátko“ další titul CAC v dospělé třídě, zůčastnil se rozstřelu do Nominace (mimochodem, postupující barmský kocour pak porazil Šerlíka v Nominaci BIS). Večer kolem 20. hodiny už panička doma v Hostouni prala všechny pelíšky z výletu a vybalovala dárky pro nás ostatní Zrzouny.
A teď už se připravujeme na poslední termín porodu naší mramoračky Grejsinky, která čeká koťátka se Šerlíkem.
26. února 2022 Šerlík (náš ukecanej Ukrajinec IC Yaron Serenity, UA) je ze všeho kolem tak paf, že (snad podruhé za svých 4,5 let) se vykoupal ve vaně a to bez sebemenšího odporu, úplně v pohodě. Nebyl by to ON, kdyby u toho soustavně něco nevyprávěl. Fénování už taková pohodička nebyla. Chtěli bychom se zúčastnit Mezinárodní výstavy koček 19. a 20. března 2022 v Českých Budějovicích...
Kája Meruňka v očekávání ?? ... (aneb první trimestr opět blinkající)
Aktuálně se zdá, že těhulky jsou všechny tři kočky. Je tu ticho, pohoda a holky hodně spí. Grejsinka by měla porodit v půlce března, další Lili s Kájou Meruňkou o měsíc později. Nejvíc to zase prožívá Kája se svým blinkáním. Všechny kočky jsou extrémně mazlivé. Takže ani nebudeme jezdit na ultrazvuky. Necháme to plynout...
Liliančí se nikdy nemůže normálně vyfotit... ani jako maminka???
Nově jsme na INSTAGRAMu. Panička tomu stále vůbec nerozumí, ale trochu se snaží držet krok...
Grejsinka v pokročilém stádiu těhulkovství ... poslední kotátka? ;-)
21. února 2022 Fouká vítr, Internet jde špatně, panička má covidovou izolaci a nás tudíž "zanedbává". Prý z únavy a z ohleduplnosti. Člověk nikdy neví, co to udělá s kočkama... No jo, je zalezlá ve sklepě (kde razantně řeší krysu ve stropě), hodně spí, omezuje virtuální techniku, vylézá minimálně a i u nás v Aydíkárně má furt něco na tlamě... Je dost možné, že by měla být těhule minimálně ještě Kája Meruňka. V pořadníku na koťátka máme překvapivě PÁNY čekatele... O Liliančí se pokoušel poprvé Kamík... a taky to tak vypadalo. Něžností až na půdu! Ale jestli z toho budou miminka, to se teď říct nedá...
12. února 2022 Grejsinka se chová, jako když je těhulka... Počkáme do března, jestli se zadaří... Další děvčata jsou v řešení...
1. února 2022 Dneska byli Kája Meruňka (Kyou) a Šerlík (Yaron) na kontrolním HCM a EKG. Vyšetření srdce ultrazvukem u specialisty kardiologa MVDr. M.Fiedlera dopadlo výborně. Všichni máme radost. I když panička není přesvědčená, že dělat toto vyšetření je to nejdůležitější, stále se drží trendu dělat v chovatelství vše podle pravidel. (Množírny rozhodně nedávají např. za sono srdce 2 500 Kč každé cca 2 roky). Takže kámen padl ze srdce, že máme zdravou genetiku.
Hrůza nás obcházela, když jsme si představili, jak má vydržet cca 20 minut naše Kyou British Red*CZ (Kája Meruňka) v klidu připlácnutá na boku s hrudníkem ve vzduchu. „Leopardka“ Kája nesnáší být omezovaná v náručí! Zbožňuje oba páníčky a na klíně se pacičkou dožaduje hlazení. Tak jsme doufali, že ji udržíme a nebudeme ji hledat někde ve Slaném. Překvapila a docela brzy vzdala její úporné hlemejždění.
To kolega Šerlík (Yaron Serenity*UA) dělal mnohem větší divadlo. Problémy se svým huňatým kožichem kompenzoval náznakem kousnutí do paničky palce. Dostal pěkný sprďunk, tak zbytek ultrazvuju aspoň pronadával.
HCM (hypertrofická kardiomyopatie) = Kája i Šerlík - výsledek NEGATIVNÍ!
Mimochodem. Páníček zase tvořil pro kočičky. Přepažil část Zimní zahrady z praktických důvodů. Takže Grejsinka má své zázemí a nehází vztekle bobky pod gauč. Je to tak vychytaný, že se může s paničkou dívat na telku a zároveň obě sedí s ostatními v Zimní zahradě. Jen co zasíťovali vrátka, nakýblovali se všichni do menšího Grejsinčina prostoru a nechtěli pryč :-D
Kamík začal řvát na celý barák. Asi se zakoukal do Káji Meruňky. Ale toho tu máme, aby byl životním partnerem hlavně pro Lilianne. Tak ti dva jsou spolu. V přízemí Lili okusoje kytky, tak hlavně nahoře u Grejsinky. Ta eroticky na Kamína nevzhlíží, tak je třeba povedené krytí se Šerlíkem a budou za dva měsíce koťátka…
Anička je zase u Lejdynky v Aydíkárně, protože Kája Meruňka se teď za odměnu nastěhovala k Šerlíkovi.
20. ledna 2022 Grejsinka s Šerlíkem vzali přípravy na Aydíkovy narozeniny "z gruntu"! Byli spolu měsíc ve výběhu a nic. Když v tom se jeden den rvali v "telefonní budce" tak, že rozbili misky s granulema, rozlili vodu a panička musela dát pryč židličky a ostříhat oběma drápy. Grejsinčina nevraživost vůči zblblýmu Šerlíkovi byla očividná! Druhý den ráno se oba k sobě tulili v jednom pelíšku a je to teď láska jako trám. Nějaké náznaky probíhají a pokud to vyjde, budeme v očekávání koťátek za cca 67 dnů. Hlavní je, že už je klid a pohoda. Mimochodem, Grejsinka bude mít v letošním roce s velkou pravděpodobností svá poslední koťátka a pak už se zařadí mezi důchodce.
19. ledna 2022 Panička se připravuje na velkou slávu. Za pár dní mi bude 12 let. Já Aydík se už vůbec nechovám jako vůdce smečky. Je pravda, že ostříhat mi drápy si troufne málokdo, o cizí návštěvy příliš nestojím a na bříšku šimrání nedoporučuji (přestože se válím na zádech a pupík roztomile ukazuju). Mám rád úplně všechny kočky naší smečky. Odděleně, ale docela v překvapivé blízkosti snesu naše ztřeštěné pětiměsíční štěně. U obou psů vzbuzuji nevídaný respekt! Miluju, když se můžu vyhřívat u krbu a válet se paničce na klíně.
2022
Veselé Vánoce,
šťastný a zdravý nový rok 2022!
9. prosince 2021 V Aydíkárně si topíme v krbu, Grejsinka si definitivně prosadila bydlet v Šerlíkárně, chovné holky Kája s Lili lezou na klín a štěně Brix nechce pustit psa Nyxe k páníčkům. Žárlivka chodí denně (skoro) na výlety a študuje poslušnost. Už se v polích aspoň vyčůrá, když už hovínko nese zase zpátky domů. Ach jo… Pomalu a snad jistě končí páníček svůj pobyt s Covidem v izolaci ve sklepě.
17. listopadu 2021 Dneska slavíme! Možná, že Světový den předčasně narozených dětí (viz FB NedoKladno), ale hlavně to, že Kamík stále neznačkuje. Dokonce zatím stále může navštěvovat všechny party kočičí. Zlatíčko je tak roztomilé, že dneska páníček zařídil propustku do Zimní zahrady. Takže se teď dohaduje s Liliančí, jestli budou kamarádi. Ta jakoby věděla, že je to její budoucí ženich. Kája Meruňka ani Grejsinka si Kamíka moc nevšímají. Nepočítám-li, že Kami dostal facky, když vylezl k Meruňce do jejího pod-střešního království a brzy mu došlo, že tam už vylézat nechce. Kamík si s Lilianne poslední týdny hráli „pacičkovou“ jen přes skleněně šoupačky. Jeden nikdy neví, kdy by z toho mohli být „bezpapíráci“ (stále se nám daří hlídat režimová opatření na našem chovatelském prostoru, uff). Grejsinka se uklidnila a přestala očůrávat všechny gaučíky a pelíšky. Má poslední šanci na koťátka, než bude definitivně "důchodkyně". Byla na pár dní u Šerlíka, nikdo NIC neviděl, takže neví se... Panička si dneska konečně sedla k počítači, aby si přečetla, co jsem já Aydík napsal na webovky. Vzápětí místo toho zase začala přesouvat nábytek u koček. Prý úklid chlupů a blitků z toho vzniklých je momentálně strašně žádoucí. Páníček jen kroutí hlavou. Bylo mi vyčteno (mě, Aydíkovi), že jsem nestihl napsat nic na webovky ohledně bravurního vítězství Kamíka v Jaroměři. No tak pardón. Ale to víte! Už si topíme v krbu a koukáme do ohně raději, než vysedávat u psaní. A nehledě na to, že čtyřměsíční štěně Brixík už zná povel „kočičky – místečko“ a vždycky k nám do Aydíkárny zahučí na jeho krásnou měkkou psí deku u kamen. Já Aydík mu dovolím ležet před mříží, dál ani krok! A druhý pes Nyx? Ten tam ležel chvilku nehnutě jen jednou. Odmítá tam ke mě chodit! Takže panička nemá výčitky svědomí, že rozmazluje jen štěně. Brixík má ve 4 měsících kolem 20 kg, Nyx 8 let - 42 kg. Lejdynka bydlí odděleně právě na straně Brixo-krbové a štěně snáší z výšky. Občas se jde projít na zahrádku, ale už se teď raději drží u kamen. Šerlík s Aničkou jsou sice ve druhém výběhu, ale pěkně nabrali kilíčka a nepotřebují ani zateplenou boudičku. Večer zalézají do baráku do „telefonní budky“ a koukají, jak panička vaří. Dvounožka usoudila, že Ančí je kulatá jak kopací balón a začala ji tedy pouštět s Lejdynkou proběhnout se na (bezpečnou) malou zahrádku. Do té doby, než se Anička (dcera Aydíka a Lejdynky) naučí vracet do svého výběhu k Šerlíkovi na zavolání, tak panička moc nenakyne. Momentálně, kdyby Anča mohla, tak dělá dlouhý nos. Však on ji hlad naučí…
Takže když se vrátím k Mezinárodní výstavě v Jaroměři v neděli 7. listopadu 2021, kterou pořádala ZO Hradec Králové… Jelo se jen na neděli. To víte, covid x štěně x volejbal x rajóny… Posouzení u pí posuzovatelky Jany Stěničkové s krásným posudkem a kotěcím titulem EX1 pro Kamal Khan of Czankra, PL (Kamí). Ve výběru do nominace postup do BIS. Odpoledne na podiu a odchod se ctí, pohárem na oceněním Best in Show pro starší koťata naší skupiny 7 – 10 měsíců. Dobrý úlovek teprve sedmiměsíčního kotěte mezi různými rasami! No a díky COVID-19 asi zase poslední výstava na delší dobu.
A slyšeli jste už o tom, jak páníčkové strašně dlouho rozměřovali kufr auta, aby jim pak přišla z Holandska bezpečnostní klec do auta, která se tam ale vůbec nevejde??? ...Takže kdyby někdo potřeboval, páníček je k dispozici. Umí klec hliníkovo – dřevěnou nejen zkrátit na výšku, ale při druhém neuspěšném pokusu o vložení přepravky do kufru auta, ji umí znovu celou rozebrat a zůžit ještě ze strany a to i s dvířkama… Přes neuvěřitelné peripetie panička neztrácela naději, že bude moct vézt v zánovním kombíku psa. A už konečně může...
A posílám pozdrav těm, kdo paničku nahánějí, že nic není na webu dopsáno... Vánoce se tu neřeší, jen trošinku se redukují letité nashromážděné zásoby a opravují se resty... a preferují se prochajdy s pesany...
12. října 2021 Anička, moje první odchovaná kočička (Ayden + Lady in Red) slaví své deváté narozeniny. Všem bráškům (Archie, Ace, Auki, Alfi) a sestřičce Akdarce přejeme spoustu dalších krásných let.
Annie British Red*CZ (9 let) se Šerlíkem (4 roky) a Kamíkem (6 měsíců)
Anička s Kamíkem se zatím hezky snášejí se Šerlíkem. V Aydíkárně probíhá další rekonstrukce. Přes víkend se bouralo na komín, samozřejmě, že se to neobešlo bez komplikací. Ale vypadá to už slibně. Chovné holky jsou v Zimní zahradě a nejspíš tam probíhá boj o pozice. Grejsí hází bobek pod gauč, panička stále uklízí Savem. Takže gauč se složil a přidal se záchůdek na opačnou stranu místnosti. Přestože Grejsinka vypadá na šikanovanou důchodkyni, všechny holky lezou paničce na klín. Jejich chování se oproti pobytu ve smečce v Aydíkárně stoprocentně změnilo - k lepšímu. Klasika - mají už čas na paničku. Faktem je, že Lilianne bez pánského osazenstva začala mroukat. Kája Meruňka si hraje na pantera, pelíšek má na trámech pod střechou. Kamík se už na ně dívá pouze přes sklo a snad se z toho nerozeznačkuje. Budeme muset propočítat, kdy může Grejsinka mít poslední koťátka...
Moc děkujeme našim odchovancům za milé zprávy a fotky!
7. října 2021 Kromě toho, že se lovilo štěně z anglického dvorku (to je ta zamřížovaná díra u okna sklepa pod chodníkem) nebo že páníček nemohl pochopit, že štěně nakoupit nepůjde, se u nás skoro nic neděje. Brixík se občas ještě před vrátky rozhodne zakousnout do vodítka a tahá dvounožce zpátky domů k Nyxovi. Takže trénuje samostatnou chůzi na vodítku ke krámu, aby konečně jednou mohl v sobotu ráno jít s páníčkem pro rohlíky. Zahrada je plná hraček, speciálně rozkousaných od dospěláka Nyxe. V kotci deka nevydrží a oba pesani spí na mulčovací kůře pod tůjema. Kluci jsou na zahradě volně celý den. Možná díky té izolaci pod chodníkem Brixík už tolik nevřeští, když trénuje zavřený kotec. Panička má na levé straně těla obtisklé šutry ze skalky a obrubník chodníku. Kytku si utrhla, ale přepadla přes Brixe.
Lejdynka si bude muset asi zvyknout na společnost Kamíka. Dospívající, půlroční kotě občas už podezřele kníká po baráku a záchůdek se zdá být „napachovanější“. Chodí k Lejdynce na návštěvu do Aydíkárny spolu se štěnětem Brixem a trochu si na sebe zvykají. Já Aydík se s tím štěnětem taky srovnávám, ale Wotsík označkoval nový pelíšek a na Kamíka je dost neurvalý. Otázka je, zda chovňák Šerlík (Yaron) by puberťáka, budoucího chovného Kamal Khana nesnesl lépe než kastrát Wotsík... Holky (Grace Kelly, Lilianne a Kyou) se přesunuly zpátky do Zimní zahrady. Tam pro změnu teď už nemůže Kamík… Někdy je to u nás „na budku“, ale stojí to za to…
Kamí - 6 měsíců (Kamal Khan of Czankra*PL)
5. října 2021 Náš pes Nyx je už úplně vyčerpaný ze štěněte. Brixík miluje páníčky i svého staršího psího ochránce, začíná dorážet na své psí kamarádky na ulici. Běhen tří týdnů umí (samozřejmě jen na klidné zahradě) přivolání s předsednutím, povel sedni a „čůrá na požádání“ v jednom rohu zahrady. Začal luxovat granule v misce a zatím neútočí na slepice. Chodí k nám kočkám do Aydíkárny a začíná se chovat způsobněji, takže nepamatuji, kdy jsem (já Aydík) naposledy zaútočil. Panička s ním raději stále sedí před mříží u Lejdynky, kde má Brixík hračky a nádherný psí kobereček. "Kami-kami" je teď sám doma a tak s paničkou chodí vychovávat Brixe. Lejdynka štěně i půlročního kocourka začíná čím dál víc tolerovat. Kamí se začíná fixovat na páníčky (nebo je to naopak), hodně se mazlinkuje a dostal privilegium spát v ložnici na nočním stolku. Takže páníčkové zase vyměkli. Nikdo neví, na jak dlouho. Nejspíš do prvního značkovacího dne…
Brix (2,5 měsíce)
4. října 2021 Náše poslední letošní „koťátko“ si našlo svoji novou rodinu. Jsou dva typy lidí: jedni paničku dokážou rozhodit větou typu „On ho nikdo nechce??“ a druzí říkají něco jako „Neblbni a počkej s ním rok do chovu do zahraničí!!“. Existují ještě pochybní „zájemci“, ale s těmi byla panička vždycky rychle hotová. Takže všem, kdo Prófu chtěl, a přesto ho z jakéhokoliv důvodu mít u sebe nemohl, ještě jednou děkuji za zájem o našeho Zrzounka. Vyrostl z něho nádherný kocourek s výrazným kontrastem, už teď je mohutnější než jeho taťka Šerlík (Yaron). Prostě klasika… jak může takové nedochůdče Kája Meruňka (Kyou British Red*CZ, poslední moje - Aydíkova dcera) dělat tak krásná koťata?! Professor British Red*CZ se dostal do skvělé rodiny. Než odjel do nového domova, dostal možnost navštívit dvě Mezinárodní výstavy koček v Praze. Změny prostředí, spousta nových lidí a dostatečný čas na socializaci mu ulehčil příchod do nového domova. Doufáme, že naše další koťátka se mají také tak skvěle, jako Prófa v nové rodině. Při první fotce Prófy na gauči neskrývala panička velké dojetí.
Prófa v novém domově první den
29. září 2021 Dalo by se říct, že máme teď všichni nabourané stereotypy a nestíháme. Vypadá to, že největším bourákem by mohl být kastrát Wotsík. Jinak se mi nikdo jiný nezdá, že by měl problém se psem v kočičím výběhu Wotsík vždycky dělal machra na nováčky. Šerlíka nesnáší dodnes! Jeden z nás totálně zdevastoval exkrementy kočičí budku u stropu. A to dvakrát. Panička zvolila taktiku catnipu a kozlíku, umístnění dvou misek s granulemi do budky. Zabralo to = přes další noc se louže objevila na polici před budkou… Miska s vodou na polici a kočičí záchůdek dovnitř do Aydíkárny. Tak uvidíme. Chápu, že je to stres, když panička vodí na zrzouny zvykat štěně černé jako uhlí, ale já Aydík to mám pod kontrolou. Pod mým ostražitým pohledem se drží Brixík hezky za mříží a učí se aportovat míček. Panička má taky trochu napilno. Musí něco psa naučit, věnovat se víc i osmiletému Nyxovi, rozmazlovat dospívajícího Kamíka a loučit se s Prófou. Co přijeli z výstavy, udivuje milé chování Professora každou návštěvu, které se mramoráček otírá o ponožky. Výlet mu velice prospěl!
25. – 26. září 2021 Mezinárodní výstava Praha – sportovní hala Strašnice
Sobota… Rok a půl bez výstav byl sice fajn, ale chyběli nám kamarádi. A tak jsme vyrazili do Prahy, abychom se prezentovali s novým přírůstkem Kamal Khan of Czankra*PL, kocourkem z chovatelské stanice od naší zakladatelky Lejdynky. Kamík na své první výstavě byl naprosto nad věcí, spokojený v pelíšku i u posuzovatele na stole. Možná i proto, že s ním jel jeho velký kamarád Professor British Red*CZ. Oba soutěžili v kategorii mladších koťat. Pro Prófu to byl křest ohněm před odchodem do nového domova. Ten kluk uspěl na výbornou! Nejen, že ho moc chválili a byl o něj velký zájem, ale choval se tak, jako kdyby do společnosti jezdil každý týden. Panička z toho měla euforii na celý den, protože moc ráda předává vymazlená, socializovaná koťata. A Prófa se stěhuje už příští sobotu. Kluci si odnesli z dnešní soboty skvělé posudky. Nikdo nevěřil, že našim mohutným koťatům bude za chvíli pouhých 6 měsíců. Zúčastnili se i rozstřelu do nominace. Prófu vyšťouchla u Leny Venclíkové (CZ) stříbrná britská kočička, Kamík skončil u pí posuzovatelky Opatrné (CZ) pod kartouzačkou. My měli své červené tituly EX1 a obstáli jsme na výbornou. Po příjezdu domů se Prófa svalil paničce na klávesnici a pak k nohám pod počítač… ♥ Zítra se jede na pohodu a já Aydík budu zase fandit, aby nikdo nezdrhnul z posuzovatelského stolu!
Prófa
Neděle… Druhý den na výstavě je vždycky náročnější a mnohem únavnější. Ve sportovní hale Hagibor v Praze 10 bylo na padnutí, vzduch by se dal krájet, venku počasí jak v létě. Prófa se nestačil ani rozkoukat a už měl posouzení za sebou. To bylo super, mohl zbytek dne odpočívat! U holandské posuzovatelky Stephe Bruin (NL) dostal kotěcí titul EX1 za nádhernou kresbu a mohutnost. Díky mohutnosti ho opět tipovali minimálně už na kategorii "starší kotě". Můj (Aydíkův) další chovný nástupce "Kamí" (Kamal Khan of Czankra*PL) si na posouzení počkal až na odpoledne. Páníčkové se pak spokojili s gulášovkou v bufáči... Kamík byl tak okouzlující na posuzovatelském stole, že dostal ke kotěcímu titulu EX1 voňavý dáreček od paní posuzovatelky Venclíkové za skvělou výstavní povahu, slibnou amber barvu oka, super červenou barvu bez ghostmarkingu. Projel to v rozstřelu do nominace s dlouhosrstým kurilským bobtailem. Kamí nepřijal nabídku účasti v soutěži o sexy kočku, páníčkové ho nechali už odpočívat... Škoda, že už nemůže chodit k nám kastrátům do výběhu, protože tu máme sexuchtivé chovné holky. Večer kluci prošmejdili za odměnu Šerlíkovi výběh. Myslíme, že to bylo už možná taky naposledy. Uvidíme, zatím ho značkovat nebo dokazovat si nadřazenost nad druhým chovňákem nenapadlo. Proč ho ale dráždit a poňoukat k začátku značkování, když zatím ještě může být na gauči v obýváku... Panička po příjezdu z výstavy dotlačila páníčka k dalším drobným úpravám na mém (Aydíkovém) výběhu. Zděšení proběhlo, když odhalila v zateplené budce smradlavý kočičí záchůdek. Takže generální úklid následoval. Panička si u nás buduje posezení u krbu i se psem Brixem. Nikdo by nečekal, že zrovna Kája Meruňka bude nejvíc vítat blízkost našeho nového štěněte. Já Aydík začínám rezignovat a už nevypadám, že Brixíka sežeru... Ve 3 ráno panička dodělala fotky z výstavy na FB a hodlá si užívat volný den s naší smečkou.
Kamí
19. září 2021 Prófovi začíná náročné období extrémního vymazlování před stěhováním do nového domova...
Professor British Red,CZ roste do krásy, začíná se mazlinkovat čím dál víc - rezervovaný
Panička má dovolenou. Tak vychovává a přerovnává, zazimuje, vylepšuje. My všichni doufáme, že předměty už mají definitivní umístnění. Ale nutno říct, že bylo zajímavé, jak koťata navštívila chovného kocoura Šerlíka. Ti dva junioři už nemůžou ke klukům kastrátům, protože jsou tam teď všechny chovné holky. A vzhledem k pravidlům si nemůžeme dovolit nějaký incest. A on ten táta ukecanej ukrajinskej, kterého naši kastráti nemůžou ani vystát, přijal cizího dorostence Kamíka i svého syna Professůrka skvěle. Ani náznak rivality (vždyť ti dva by se už mohli rvát o prvenství). A Professor už je mohutnější než jeho vlastní táta. Zdědil geny po mamince Káje Meruňce, respektive po mě Aydíkovi – zakladateli Britišreďáckého klanu zrzounů. Panička měla velkou radost, že můžou dorostenci ven do výběhu, ani Anička neprotestovala. Juniorům se nechtělo ani moc zpátky na noc domů. No, kdo by se ale zase doma s paničkou ňuchňal v obýváku, že?! Obě starší koťata jsou dojemně roztomilá, jak si spolu hrají. Prófa leze paničce i na klín. Můžete zkouknout videa na Facebooku (páč panička momentálně zapomněla, jak že to dávala videa na You Tube).
30. srpna 2021 Páníčkové slaví 34 let od seznámení. Jak jinak než na Hostouňském posvícení nebo s Nyxíkem u rybníka nebo s Kamíkem na gauči. Panička si čte v Aydíkárně nebo v Šerlíkárně. Vrcholí odchlupovací etapa. Lejdynce po 2 měsících konečně dorazil "náhrdelník" s telefonním číslem. Kamí se často tulí k páníčkovi a za paničkou chodí jako pejsek, s Professorem v závěsu. Překvapují mazlícími gaučovými rituály a pletením se pod nohama. Kamík je s Prófou největší kámoš. Zatím oba jsou stále přihlášeni na svoji první Mezinárodní výstavu koček do Prahy Strašnic (25. + 26.9.2021). Z jakého důvodu? No přece my se máme čím pochlubit! Já Aydík už jsem ohledně výstav penzionován, já už tady vše řídím jen z Aydíkármy... A zrovna Prófa je moje věrná kopie!
19. srpna 2021 Páníček byl snad poprvé za 11 let sám na veterině. Zvládl skvěle očkování dvou koťat a všichni se vrátili zpátky domů celí. Kastrátka Anička má ohromnou trpělivost s chlípníkem Šerlíkem.
Desetiletá Lejdynka vypadá po vykoupání a vyčesání jak puberťačka. Výběhy čekají na zazimování…Panička to vůbec nemá už pod kontrolou! Zlatej půl úvazek! No bohužel… Tak zpětně se pokusila vyhledat fotky z pozdravů od našich odchovanců, z jejich nových domovů. Je to docela dobrý trénink na Alzheimera vzpomenout si na naše jména z rodokmenů a dostat všechno z mobilu přes mail na speciální british-red FB stránku odchovaných koťat.
17. srpna 2021 Poslední stříbřitě červený kocourek Quasar odjel do nového domova. Přejeme krásné vymazlování a děkujeme za první fotky.
15. srpna 2021 Tak holky jsou ze Zimní zahrady zase zpátky venku u kastrátů. Přecejen je tam chladněji a dvě mouchy jednou ranou. Já Aydík (kastrát) jsem hned obšťastnil Káju Meruňku. Naše nové kotě Kamík a dva odchovanci červený Prófa a stříbřitě červený Quasík se drží u paničky jak pejskové. A na blbosti je užije!
Kája s Vláďou slavili v pátek 30-tiny. Já Aydík jsem na nikoho nesyčel a tvářil jsem se velice přátelsky. A že těch lidí bylo! 28 dvounožců a 6 dvounožčat. Lejdynka dokonce běhala dvounožcům pod nohama a skákala na klín cizím lidem. Koťata z nás vydržela asi nejdýl vzhůru, ale v 5 ráno to už zalomili všichni. Skvělý bylo, že kombajny vyjeli až dneska v neděli. Sekají obilí a celá zahrada prochází nejhorší destrukcí za celý rok.
A naše babi slaví dneska 75!
12. srpna 2021 Bestie a jejich naschvály naschvály! To takhle panička plný ruce práce na všech frontách, vrátíc se po třech výletních dnech, přestěhovala chovné tři holky zpátky do jejich Zimní zahrady. Nemůžeme totiž riskovat "výrobu bezpapíráků" a dělat ze sebe množitele. My potřebujeme jen přiznaná koťata... Musíme si tedy dát práci z piglováním dalšího (na čas od chlupů a záchůdku prostého) pokojíčku pro kočky. A že teď línají všichni chlupáci fakt ve velkém! Co čert nechtěl, důchodkyně Grejsí to nesla velmi nelibě. Já chápu, že je skvělý nechat se obšťastňovat kastráty i v době, kdy není nárok na erotiku. Ale pochopí někdo paničku, že může dospívající kotě zbouchnout dospělou kočku?! Naštvaná Liliančí se rozpomněla na svoji obranářskou mateřskou periodu a pustila se do Grejsinky. A tak Grejsí hodila bobek pod gauč (nejen bobek). Paníčka se málem zadusila, když přišla po práci do vyhřáté Zimní zahrady. Takže začala prát pelíšky, deky, shazovat matrace z palandy pod střechou, rozebírat postel… a v tom to uviděla. Grejsí si v rohu pod postelí udělala trucovnu (záchod). Takže velká domluva, velký Savo-úklid. Jen koťata z těch pachů měla Vánoce!
2. srpna 2021 Páníčkové jedou na tři dny na výlet. No když vidím ta tři koťata, co tu máme, tak to pak bude mít panička plné ruce práce. Bude muset pak dohnat vymazlování... Náš nový kocourek Kamí to má v tuto chvíli "na háku", než mu dojde, že dvounožci odjeli. Ale budou tady jiní, co se o mazlení náležitě postarají. Stříbrňák Quasí se překvapivě konečně otrkal a už na ruce neječí. Po návratu se snad zase rozpomene. Nejklidnější Professor se začal podivně stranit kolektivu. Chová se, jak když se nemůže vyrovnat s odjezdem jeho sestřičky Polly. Teď ho asi dorazil odjezd jeho druhého "polštářku" stříbrňáka Quimby. Je také možné, že s Prófou začínají cloumat hormóny... Ze zkušeností vím (já Aydík), že stačí pár zvýšených mazlících dnů a bude zase dobře. Je až k neuvěření, že když tohle diktuju, přesně tohle ustrašené zlatíčko vyskočilo na psací stůl, lehlo se vedle klávesnice a hlasitě předouc zírá na paničku a chce hladit. Naštěstí situaci zachránila babička, která zůstala někde s autem a páníček pro ni jede. Takže panička se jde radši sbalit na výletování...
1. srpna 2021 Kocourek Quimba Tulipánek odjel dnes do nového domova. Moc mu držíme palce!
29. července 2021 Kamal Khan of Czankra má 4 měsíce. Váží 2,3 kg... A stále preferuje čerstvé maso. Ze začátku nic jiného nejedl. Jsou ale značné pokroky v přesvědčovací strategii po názvem "Granule jsou TOP!"
Náš nový chovný kocourek Kamal Khan of Czankra, PL
Založili jsme si novou záložku na webovky "Naši psi". Když už fotíme slepice, proč nemít památku a přehled našich pesanů!
27. července 2021 Tak jsme tady z nového prcka všichni „uvaření“! No jasně, že naše odchovy jsou nej, nej, nej! Ale když si přivezete miminko na mnoho dalších let PRO SEBE, je to něco jiného. To i bábrdle Lejdynka překvapila. Nejen, že zasyčela jen na první „čumákovku“, ale když panička vzala na kšírkách Kamíka poprvé ven ke krbu na lehátko, tak se držela kousek od něj a pak (nekecám!) před něj položila uloveného vrabce s dovětkem: “To máš ode mě na přivítanou!“ Panička na to zírala s uspokojujícím dojetím…
Fanoušek přijal prcka okamžitě, byl na něj nečekaně něžnej. Chovné holky se okamžitě zamyslely a začaly propočítávat, za jakou dobu bude dorostenec plnoletý. Já Aydík jsem mu láskyplně nabídl ochranu, dokonce ani žárlivka Wotsík nemňoukl na protest. A to už je co říct! Se Šerlíkem a Aničkou se vidí přes okno v kuchyni. Přehnaně je seznamovat nemá cenu. Až Kamal Khan trochu povyroste, nebude to dělat dobrotu mezi dvěma chovnými kocoury. Tak ať má ukecaný Šerlík zachovaný pocit jedinečnosti ve svém teritoriu, když už si způsobně ve svém výběhu značkuje jen do kočkolitu. Chovňák díky toužení zhubnul na 4,4 kg, shodil i zimní kožich a snad se začne zase dávat do formy, když se holky zklidnily. Kocourek Kamíček zapadl obdivuhodně rychle už jen díky tomu, že máme doma ještě poslední tři koťátka, která mu hodně pomohla. Hlavně ve stravování. Servírovat pouze syrové hovězí??? No na to zapomeň! V naší rodině se odjakživa baští všechno! Trvalo to víc jak týden, než panička prcka zmanipulovala a než si zobnul suchých granulí. „Kami – Kami“ už začíná slyšet na své jméno. Zaprodanec se tiskne spíš k páníčkovi, takže ten se v noci stěhuje ven a lape po čerstvém vzduchu. S vervou sobě vlastní se nechává promořovat novými kotěcími alergeny. Panička si užívá dovolenou v poměrně aktivním stylu. Páníček musel do práce a tak to odnáší ovčák Nyx. Trasa 5 – 7 km už dává dědoušovi (7,5 let) docela zabrat. A těch 11 km už bylo až moc. A takový to byl skokan!
Kamí a Frankie
Dneska odjela do nového domova kočička Pollyanna. Až se ochladí, budeme muset dopsat věci na webovky a přidělat záložku našemu novému kocourkovi.
20. července 2021 Vypadá to, že koťata pomohla Kamíkovi se rychleji adaptovat, začal pobíhat a trochu už baštil. Ještě budeme muset přeučit prcka na granulky. Momentálně jen zobne do masové konzervičky, kolem namočených granulek spíš uklízí, než že by se zdravě stravoval. Ale snaží se obejít zákaz a zdokonaluje skákání na kuchyňskou linku. Na noc byl s páníčkama a tulipánkovým Quimbíkem.
19. července 2021 Čtyři roky se snažíme najít vhodného chovného červeného kocourka pro naši Liliančí. V neděli jsme si přivezli domů Kamíčka (Kamal Khan je jakýsi princ z Jamese Bonda). Zcela neplánovaně jsme vezli cestou tam našeho stříbrno-červeného Questíka. Teď už bydlí s naším kocourkem Nemo z loňského vrhu. Nádhera! Náhoda tomu přála, že jsme koťátko předali v Damníkově, kam jeli Nemíkovi páníčkové k příbuzným. My tam plánovali přespat u našich kamarádů. Všechno proběhlo skvěle, záplavy v Litomyšli nás nezastavily. V sobotu jsme si udělali na cestě do Brna krátký pěší výlet a ve 13 hodin jsme si od Krzysztofa z chovatelské stanice Czankra,PL převzali nového člena naší rodiny. Nejspíš bychom kotě „vzali i bez ocasu“, jak se panička těšila, ale kocourek byl nádherný a se skvělou povahou. Vydržel další dvě hodiny v autě v přepravce a zabydlil se u kamarádů v ložnici. Když se druhý den ráno konečně vyčůral do kočkolitu, na který nebyl naučený, panička chtěla zase slavit. Ten syčák prý nechce suché granule! Je pravda, že si zatím jen zobnul kapsičky, ale v naší "žravé" rodině mu určitě všichni ostatní půjdou příkladem. Po příjezdu do nového domova v Hostouni u Prahy (v neděli v poledne), se jen pro fotku a pro legraci pozdravil se svojí desetiletou pratetou Lejdynkou. Lejdynka byla sice zvědavá, ale když si na ní otevřelo mimino tlamu, tak mu pěkně vynadala a odběhla zase pryč. Zatím nechceme nic uspěchat. Kamal Khan of Czankra, PL se seznamoval s přízemím, učil se na „SVOJE“ místo v obýváku a noc strávil přitisklý k páníčkovi v posteli.
Dneska slaví páníček Kája junior 30-tiny. Tak to rozjedem ve velkém stylu a zkusíme seznámit Kamíka s ostatními koťaty. A snad si dá už nějakou pořádnou porci nějaké mňamky...
Kamal Khan of Czankra, PL - první setkání s pra-pratetou GIC Lady in Red of Czankra, PL
Professor British Red*CZ
15. července 2021 To už si myslíte, že se nic nedaří a všechno se hroutí, až se všechno v dobré obrátí. Přestanou na chvíli chodit smsky typu „co za něj chcete“ a vy už se můžete začít těšit na "číslo 10". Už chystáme přepravku do auta. Konečně si pojedeme pro červeného chovného kocourka. Co na tom, že to vyšlo až na čtvrtý pokus (Wotsík – Virík – Mr.Google ...viz historie Novinek). V pátek vyrážíme na výlet na Moravu. Přespíme u kamarádů v Damníkově. V sobotu popojedeme do Brna, kam nám spřátelená chovatelská stanice přiveze naše nové miminko. A u nás doma zase probíhají strategické kočičí přesuny. 😊
Jak s oblibou říkám, všechno má svůj správný čas! O stínovaného, puntíkatého stříbrno-červeného Questíka včera požádali skvělí „rodiče“ našeho červeně mramorovaného Nemíka. Předávka bude v Damníkově, náhodou tam bydlí jejich babička Je skvělé, když půjde naše koťátko „Q“ ke kocourkovi z brityšreďáckého vrhu „N“. Je to milejší zjištění, než když najdete v mailu poptávku o kotě do USA...
13. července 2021 Neuvěřitelně to utíká! Phil a Pepinno jsou v novém domově a dostáváme úžasnou zpětnou vazbu. Jeden by byl i pyšný na svůj odchov... my jsme pyšní na rodiny, které si vybrali naše koťátka! Další dorostence neřešíme, máme zkušenost, že každé kotě má svůj správný čas na odchod do nového domova. My kočičáci si užíváme venkovních výběhů. Občas má někdo z nás přitroublý nápady, jako třeba dva kotěcí hubeňouři podlézají mříž do Aydíkárny. Ale bezpečí je zajištěno. Mimochodem tyto dny byli vybráni na převýchovu do páničkovy ložnice Šplhání po mříži a napodobování opiček je také pěkná legrace. Nebo jak Liliančí sekýruje Wotsíka s Fanouškem! Nikdy bych neřekl, že Wotsíka srovná do latě jedna vyhublá, kojící kočka. Lejdynka se po svém výletním víkendu nevzdaluje ze zahrádky a způsobně zase používá záchůdek u krbu. Jo a máme tři nové šedivo-reďácké slípky. Tzn., že na šedém podkladě mají náprsenku v barvě naší chovné stanice... Panička jim přistřihla křídla hned z kraje!
Pepinno British Red*CZ před odjezdem do nového domova
7. července 2021 Před týdnem odjel malý kocourek Phil do nového domova a už se zase balí Pepinno. „Péčka i Qéčka“ jsou kompletně naočkovaní, „Stříbrňáci“ se musí ještě trochu dovykrmit. Ale ač to nejsou naši typičtí „Zlaťáčci“, jsou rozkošní. Stínovaně tečkovaný Questík je mazlounek, stínovanému mramoráčkovi Quasarkovi to moc sluší, jak se typově podobá do rodiny svého stříbrného tatínka a stříbřitě – červený mramoráček Quimba má na čelíčku vymalovaný úžasný tulipán. Ještě se mrňousci protáhnou pod mřížovanýma dveřma v Aydíkárně, tak se musí zavírat vchodové dveře. Jsou ale už jen venku a domů chodí jednotlivě na "odvykačku" od smečky. Aby to měla koťata lehčí, až odjedou do nových domovů. Co se týče kotěcích zápasů na větvi stromu ve výšce a šplhání po mříži, jsou to velmi šikovné „opičky“. Jejich apetit je neutuchající! Granule, konzervičky… jedna slepice byla nucena nečekaně „ukončit svoji zobací kariéru“ a tak dostala koťata vrchovatě naservírováné vařené domácí slepičí maso. Po půlce slepice se jen zaprášilo; než panička obešla výběh, talíř byl prázdný! Druhou půlku zdlábli druhý den.
Quest British Red*CZ
Quasar British Red*CZ
Quimba British Red*CZ s tulipánem na čelíčku
Liliančí se vrátila zpátky k ostatním do výběhu. Fanouškovi a Wotsíkovi dala zase pěkně hlasitě najevo, až chlupy lítaly, že na koťata se neskáče, ale výpady už nejsou tak časté. Já kastrát Aydík „naoko“ uspokojuji Grejsinčiny touhy, Grejsinka občas zatáhne nějaké kotě k sobě na kojení. Kyou (Kája Meruňka) nahrazuje paničce pejska uvnitř domu a snaží se přibrat nad svých „vyříjených“ 2,7 kg. Ta chovná Kája Meruňka, aby bylo jasno! Občas se chce nacpat do nějaké vázy, ale jak je sama bez smečky, je to mazlivka.
Kája Meruňka (Kyou British Red*CZ)
Už víte, že naše Lejdynka babička se nesnese s ostatníma kočičákama. Stařecké manýry? To už i toho psa Nyxe lépe vystojí lépe. U něj, kdyby se nerozeběhla a nenadávala mu, by mohla i spát v boudě. Člověk ale nikdy neví - slepice už zahrabal ten náš lovec hordubal… prostě pozor radši dáváme… Přestože jsme Lejduši málem oplakali, teď úplně rozkvetla a vypadá nejlépe za posledních 10 let. Co se stalo? Neplánovaně nejspíš proklouzla do velké garáže. Nikdy se jí nestalo, že by ji před pátou ráno vzbudil hluk rozjíždějícího se auta. Takže jakmile se otevřela automatická vrata, musela Lejdynka ještě před autem vyletět z garáže ven na ulici. Odjíždějící panička zahlédla na okamžik jakási zářící světýlka na zídce plotu u sousedů. Napadlo ji, že by to mohla být kočka, ale přemýšlejte tak brzy po probuzení... U sousedů zatím nikdo nebydlí - snad nehupne do té jámy, co tam mají vykopanou na budoucí vodní nádrž… Večerní frmol s očkováním koťat a s přípravou na návštěvu - Lejdynka nikde. Ani nebylo na Nyxovi znát, že by ji potkal na druhé zahradě. On se vždycky tak přiblble tváří... Nejhorší pocit byl, když si páníčkové uvědomili, že dovnitř na náš pozemek jen tak něco neproklouzne a za zdí jsou širé lány obilí a kukuřice. Ježiší, přece ta kočka není tak hloupá, aby lezla do obilí a zabloudila! Když doma chyběla už druhý den, důvěra v její inteligenci se trochu otřásla. Panička sama doma, na tajňačku přelézající zeď, jala se prozkoumat sousedovic kráter. Kočka nikde… Kája junior najezdil kilometry na kole, panička dělala, že je nad věcí a babička přemýšlela, kdy že to vyjíždí kombajny do obilí. Páníček hned po ránu ještě před turnajem daleko odsud sekal kosou vysokánské kopřivy mezi zdí a obilím. Dojemná chvilka přišla po 2,5 dnech - Kája junior Lejdynku našel a s několika šrámy pod trikem ji dotáhl domů. Mírně vystrašená ano, ale hloupá rozhodně nebyla! Usídlila se u sousedů v polorozpadlé kůlně pod střechou. Taky mohla vylézt, když ji panička volala a byla od ní cca 3 metry. Možná byla zrovna na průzkumu na poli...
Ladynka (GIC Lady in Red of Czankra, PL)
Ani Šerlík (jak na potvoru) moc neřval „po holkách“ a nelákal kočky k nám. Docela zabralo, že má u sebe kastrátku Aničku. S oblibou usíná nalepený na skle před kuchyní. Panička usoudila, že často umývat oslintaná okna nemá tady u nás smysl. To je lepší věnovat čas soustavnému vyčesávání chlupáčů, línají teď v horku bravůrně!
Šerlík (IC Yaron Serenity*UA)
24. června 2021 Kotátka rostou před očima. Taky je to pěkně žravá smečka! Stříbřití mrňouskové jsou sice menší, ale bravůrně balancují u stropu na konci větve. Panička rozložila na zem žíněnky z polštářů, ale ještě se žádnému nepodařilo spadnout. Já Aydík se k mimouškům chovám dokonale dědouškovsky. V Aydíkárně je u mě na letním bytě Fanoušek, který docela sekýruje Wotsíka. Lejdynka už kvůli němu má svoje separé. Kája Meruňka s Liliančí už nevyvolávají mateřské roztržky, obě chovné kočky jsou ale skoro průsvitné. Zase touží po dalších koťátkách. Grejsinka občas dá jeden výchovný rozpustilým chlupáčkům, ale je teď spokojená venku. Však jsou dvounožci na zahradě do setmění. Tedy pokud se nepočítá, že jsou nějak dost v práci. Panička přijela dneska po ranní 12, odhodila tašky a šla stříkat strop Savem. Všechno vystěhovat, zakrýt a vyhnat chlupáče! Už to bude víc jak měsíc, co pršelo tak, že všechna voda z prvního patra prosákla do Aydíkárny. Střecha už je hotová, ale víc jak třicetistupňová vedra nadělala na stropě spolu s vlhkostí pěknou paseku. A panička o čtvrteční večer vymalovala můj (Aydíkův) pokojíček. O víkendu pokračování...
19. června 2021 Babička Lejdynka (10) se vyznamenala! Panička hlídala psa Nyxe, aby neublížil mladým kosáčatům, kteří vylétnou z hnízda u vchodu do psího kotce. Nenapadlo ji, že malý kosák přeskočí plůtek, Lejdynka ho čapne a jako malý buldoček s ním poběží pryč. Panička ji pro tentokrát doběhla.
V noci z pátku na sobotu spali dvounožci na lehátkách na zahradě pod širým nebem. Tropická noc to nebyla! Každopádně ráno v 6 hodin byli obdarováni uloveným vrabčákem. Lejdynka se vítězoslavně uvelebila páníčkovi na spacáku. Mimochodem, mlaďoši nám svěřili křečky a jeli na dovču... Prý nám kočkám je nepůjčí. Panička se ve čtyři odpoledne dozvěděla, že je potřeba jít za hodinu na noční 12. Po šestii letech stálé ranní je to pro ni nečekaný výkon...
16. června 2021 Máme hotovou střechu nad kůlnama, nad Aydíkárnou. A že to tedy byla akce! Kája Meruňka je strašně vyhublá a už zase mrouká. Ale přestala syčet na koťátka. Mimoušové umí běhat po schodech do přízemí a na zavolání zpátky do Zimní zahrady. Jasně, za úplatek… Dneska se všech sedm malých chlupáčků přestěhovalo ke mně (k Aydíkovi). Nečekaně rychle zapadla koťátka mezi kastráty a chovné kočky. Wotsík s Grejsí dělali nejdřív fóry, ale vyměkli. Když ta drobotina je tak legrační! Lezou po stromech a bez obav skáčou k dědovi (ke mně Aydíkovi) do košíku. Páníčkové jsou teď hodně na zahradě, tak jsou mimina v nejlepší společnosti.
11. června 2021 Není známo proč zrovna dneska, když všechna koťátka vrhu "P" a "Q" si zrovna krásně začínají hrát... ale panička se rozhodla pomalu začít nabízet naše koťátka. A i tak máme volná už jen tři koťátka, kterým je 9 týdnů. Podívejte se na ně do sekce "Koťata".
8. června 2021 Máme zprávy, fotky, videa = Okíček se má úžasně. Moc děkujeme!
A jak s dalšími koťátky? Než aby panička honila nové rodinky, snaží se víc relaxovat venku. Všechno má svůj čas. "Tlupa" koťátek běhá po celém baráku a zdá se, že Okíček je stačil dobře zaškolit. Zajímavé je, že všichni preferují usínat v Zimní zahradě a sami odskáčou nahoru po schodech. Na druhou stranu, největší švanda je honit se v obýváku pod gaučem.
5. června 2021 Oki British Red*CZ odjel do své nové rodinky. Co si zaslouží, dostal! Je to velice kontaktní kocourek. Kdo ví, kdo teď povede tu partu "housenek"...
3. června 2021 Děcka z vrhu "P" mají za sebou první očkování a čipování. Panička je spokojená, že už je nemusí "trápit" lakováním nehtů... páč to teď rychle mizí. Pro nezasvěcené Peppino, Phil, Professor a Pollyanna moc k rozeznání pouhým okem nejsou. Během veterinárního procesu ani nepípli a dostali pochvalu za slušné vychování. A že je to zákrok tou velkou čipovací jehlou! Okíček byl podruhé naočkovaný a je komplet připravený na odchod...
31. května 2021 To se mi snad zdá! Panička měla opravdu velmi aktivní narozeninový den. A koťatka se tento den značně zviditelnila! Větrací dírkou vlezla koťátka „Q“ zezadu do skříně. Což o to, mohla vylézt i ven. Akorát, že když tam strčil hlavu Okíček (o měsíc starší kocourek), nemohl ani dovnitř, ani ven. Páníček štípačkama zvětšil díru kolem jeho hlavy a Okí ani nepoděkoval. Prolétl lítačkama na záchůdek a slastně se vyčůral do kočkolitu. Nevím, jak dlouho tam byl uvězněný, ale choval se, jakoby se nic nestalo. Panička omdlévala... Zlatíčko pojede už v tuhle neděli domů…
30. května 2021 Lili převzala starost o koťátka. Kája Meruňka spí se mnou (Aydíkem) v pelíšku, Grace Kelly se zklidnila poté, co jsem já děda (kastrát Aydík) "zaskočil" za chovného kocoura. Šerlík už tolik nevyřvává na lesy, zabrala přítomnost kastrátky Aničky - hrajou si taky na "manželata". Oba spolu spí v "telefonní budce" a vyvalují se na sluníčku ve svém výběhu. Výměna střechy Aydíkárny se pomalu chýlí ke "konci". Páníček běhá s novýma taškama v oblacích, panička třídí hromady odpadu. Jeden den volna a obrovskou hromadu suti využila ke znovuzřízení skalky. Navozila si hlínu ze skleníku, takže teď můžeme dělat prohlídky místních katakomb... Každopádně vozit kolečka jde snadněji než třeba zašívat a psát na počítači. Hlásí se o slovo překvapivě druhý karpál. Koťátka bydlela týden dole v přízemí. Páteční volno věnovala panička úklidu a jejich stěhování zpátky nahoru. Na dnešek prvně spal Okíček sám u páníčků v ložnici. Je to strašně chytrej kluk! Brzy si začne balit raneček do nového domova... Ostatní koťátka se aktuálně věnují nejraději sami sobě a na paničku "pečou". Nyní jsou pro změnu v Zimní zahradě. Koťátka z vrhu "Q" dostala nová jména, je jim 7 týdnů...
Jméno Quimba [Kvimba] zní podobně jako děda Ramba. Koťátko Quasar [Kvejzár] dostalo jméno jako extrémně světelné jádro vzdálené galaxie. Koťátko Quest [Kvest] má jméno jako úkol, který hráč plní na dobrodružné výpravě za účelem získání odměny...
Koťátko od nás už je takovou chlupatou odměnou...
Vrh "P" - 5,5 týdnů
Pepinno
Professor
Pollyanna
Pomerange
Vrh "Q" - 5 týdnů
16. května 2021 Proč chodí všechna nemilá překvapení najednou?! Nejspíš proto, aby se z nás všech stali silnější jedinci… To třeba lezou páníčkové den co den ze střechy před 22. hodinou, připraví se na deštivé počasí a stejně se pak nějak stane, že mi v Aydíkárně přímo tečou proudy vody ze stropu do skříněk a pelíšků. Naštěstí jsme na to (my kocouři) koukali ze suchého výběhu. Nebo třeba jak všechny mámy od koťat začaly mroukat a popraly se mezi sebou. Takže my kocouři kastráti jsme nervózní, skáčeme po sobě, chovňák Šerlík je uřvaný jako blázen. Ale vyřešeno... Babička Lejdynka dostala svoje extra území u krbu a lítá po malé zahradě jako šťastná bláznivka. Paničce za odměnu drží po vykoupání a nechává si vyčesávat zimní dredy. Všechny naše kočky ztrácejí kožich ve velkém. Anička zvolila cestu diplomacie a paničce se takhle splnil sen. Annie kastrátka přestala uřvaného, natěšeného Šerlíka fackovat a trpělivě snáší Šerlíkovy nakrývací nápady. Láskyplně usínají spolu v pelíšku v „telefonní budce“ a courají spolu po venkovním výběhu. Grejsince už Lili s Kájou nechtějí půjčovat svoje koťátka (všechny mroukají), takže Grejsí se přestěhovala s 9-ti týdenním Okíčkem do obýváku a odsadili přízemí. Začíná vymazlovací a návštěvní období…
kojení za každé situace (u babi na klíně) - vrh "P" s tetou Lili
29. dubna 2021 Dopoledne jsme se rozloučili s paničky tatínkem. Děda by prý byl spokojený. Neměl rád "veřejné cavyky", ale já Aydík vím, že tohle by ho dostalo. Ostatně, vždyť ta jeho "síla ducha" tu je s námi napořád. Děkujeme všem za projevenou účast a podporu!
Takže teď dodělat střechu a pokračovat ve vymazlování koťátek. Mimina už na klíně nebrečí. Jen tři maminy jsou z toho trochu rozhozené. Každá je chce všechny mít u sebe... Kradou si je navzájem a v noci je ukládají na vícero míst. V zimní zahradě to má panička skvěle vychytané! Tlusťouši z vrhu "P" se začínají rozpohybovávat. Nožičky se jim třepou a rozjíždějí na dlažbě, ale už se začínají prát s kocourkem z vrhu "O". Zaučují se v batolení se na cestě ze záchůdku, očuchávají konzervičky, poznají hlas paničky. Panička usíná na jejich matračce nebo má sedm bucláčků - žížaláčků na klíně. Osmý Okíček lítá kolem a loví chlupaté kuličky. Stříbrňáci "Qéčka" jsou roztomiloučké sněhové kuličky, kde dominuje genetika jejich tatínka. Ale mají na kožíšku nádherné červené stopy dědy Aydíka a Šerlíka. Jak víme, modrá očíčka kotěcích zrzounků se přebarví na jantarovou. Stříbrňáci nás nechávají čekat, jestli budou mít kukadla po červené mamince nebo po stříbrném tatínkovi. Máma Okíčka, který má neskutečně krásně kulatá očíčka, nosí hračky a hlásí, že by chtěla další miminka...
Okíček se dneska seznámil s Fanouškem krémákem. A protože by kocoura holky do Zimní zahrady ještě nepustily, tak běhali spolu po přízemí. Kdo by to řekl, že se během pár minut Oki otrká a nebude se bát 6x tak velkého kocoura...
25. dubna 2021, 10:00 Udělat slušnou fotku koťátek nám moc zatím nejde. Příliš světla, málo světla, moc pohybu, málo pohybu, v záběru prdelka nebo kočičí maminka, ruce brní, klouby bolí, práce kolem čeká. Internet zlobí, sluníčko svítí zrovna, když chceme zkouknout fotky. Panička se těší s jednou fotkou ksichtíku zahraničního zrzounka, že další výběr chovného kocourka klapne, když před tím i to Rusko selhalo... Ale každopádně rozmazlujeme koťátka pro nové rodiny velkoplošně. Už tolik na klíně neječí, už přemýšlí, k čemu je to "ňuchňání" dobré. Jen co dorostou Oukíčka, začneme fotit víc povedených fotek (snad) a počítat, kdy odčervit, kdy prvně očkovat, kdy načipovat, kolik připravit konzerviček, kdy namočit granulky syčákům, kteří se jim zatím vyhýbají, aby je nakonec nemusely sníst pipiny, kolik koupit hovězího... Už se zase stěhovala celá miminkovská tlupa. Prostě bude fajn mít co nejkratší cestu ke kočkolitu a proč stěhovat záchůdky?!! Spočítáme, kdy nejdřív budou odcházet koťátka "domů" a pozveme jejich rodiny kolem 6. týdne. V úterý se těšíme na dědu, vše připraveno... Wotsík byl nominován a prochází školením na felinoterapeuta... Končím, paničce zvoní telefon...
...Interna Homolka, neděle 25.04.2021, 11:30... veliké díky sestřičkám a lékařům za citlivou péči, profesionalitu
a za umožnění rodině být s manželem, tatínkem, dědečkem v poslední chvíli...
"Tati, jsi formát, řekl jsi, že to dva roky vydržíš a dožiješ se 82 let (11.dubna).
Pokořil jsi statistiky, odborné předpovědi! Klobouk dolů za Tvoji houževnatost... a děkujeme za všechno!"
19. dubna 2021 Řeknu vám to takhle. Panička běží domů, odhazuje tašky. Vybíhá postupně schodiště 8x nahoru a dolů, válí se v jídelně na zemi s foťákem. Šlechetní zástupci vrhu "P" a "Q" (plus-mínus slavící jeden týden) brečí a otáčejí se proti světlu a objektivu prdelkou. Jak typické pro zrzounky. Do toho se doma ukazuje páníček. Nezvykle pomáhá nahánět Oukíčka z vrhu "O" (asi vidí to zoufalství v očích potácející se paničky). Koťátko Oki je fascinováno vším, kromě hraček a plazící se dvounožky. Ne že by nespolupracoval, jen se nenechá fotit na profilovku. Náramná legrace! Takže za odměnu dostává paštiku a pištící drobotina mlíčko od třech kojných. Vyčítavé pohledy koček - matek taky jednoho pěkně zmrazí! Takže naše budoucí lidské příbuzenstvo, prosím, buďte trpělivé. Musíme počkat, až koťátka povyrostou. Zatím se jim nelíbí být daleko od maminky a na přímém světle. Výlet byl vyčerpávající, všichni už spí, zatímco panička zjišťuje, že ze 234 pořízených fotek použije tak tři momentky. A samozřejmě dochází baterka ve foťáku a Internet skoro nejde...
Čerstvé videjko vrhu "P" a "Q" na FB.
Vrh "P" - 1 týden
Vrh "O" - Oki british Red*CZ - 5 týdnů
13. dubna 2021 Úterý... Lilianne pokračuje v porodu. V 0:40 hod se rodí třetí ŽIVÉ koťátko... 97 g, jako čtvrté v pořadí, po 37 hodinách od začátku porodu. Stačilo ho pouze trochu odsát...
Byl to ale zase super porod! (viz text dva dny před) Vlastně to nebylo až tak hrozné, jenom to bylo strašně dlouhé. Porod prvorodičky trval 37 hodin. Ale zvládlo se to bez sekce! Děkujeme páníčkovi, že občas vystřídal paničku v hlídání. Ta za dva dny naspala takových dobrých pět hodin. Dobře, že se rozhodlo mít všechny tři vrhy ve stejnou dobu. Grejsinka psychicky podporovala, Kája Meruňka všechno fyzicky oddřela. Káji tulení určitě moc pomáhalo i samotné rodičce. A pak že se ta holka nemazlí! Nezastupitelná byla pomoc s kojením a péčí o miminka. Vlastně proto šlo všechno tak v klidu...
Když panička vstávala před pátou do práce, koťátka byla životná, maminka spokojená. Páníček si vyměnil s paničkou místo na zemi v jídelně a poslal jí pak první společnou momentku:
Vrh "Q" pět hodin po porodu
První dvě "Q-éčka" - o den a půl starší než třetí koťátko
12. dubna 2021 Pondělí... Panička zůstává doma! V 10 hodin ráno odpadají i ti nejvytrvalejší... Grejsinka se ujala role matky a snaží se "vejrostka" Oukíčka držet stranou. Okaté třeštiprdlo je plné života... Svěží názor Káji Meruňky na pozitivní vliv procházek v zubech a na velký přínos kojení ve stylu "ber kde ber" nese ovoce. Dvě Q-éčka přibrala, Lilianička je klidná. Chodí si na záchůdek, krmí koťátka. Už nemá tak strašně naběhlé zadní cecíky, ale tváří se podezřele. Možná je to počasím, možná tím, že páníček zůstal dneska doma a betonuje ve sněhové nadílce střechu Aydíkárny... brrr...
Oukíček je zlatíčko. Jsou mu 4 týdny a umí používat záchůdek s kočkolitem! Váží 480 g a baští konzervičky, pacholíka a mlíčko od mámy Grejs. Je rozkošnej, když se propašuje mezi čtyři "P-éčka" a mazlí se s nima. Tetu Káju a hlavně Lili zbožňuje...
V pondělí odpoledne se maminka Liliančí přestává starat o miminka a smutně kouká.Panička hmatá na bocích postupující bouli... nebo spíš dvě... a rozhoduje se, že se večer po 19. hodině raději zajede na sono k MVDr. Dudkovi do Středokluk. Je to už dost dlouhá doba po porodu v neděli, hrozí Císařský řez, kastrace, ohrožení života kočky... Vše je připraveno k odjezdu, ale akce se ruší. Lili je zase přestěhovaná od ostatních se svýma dvěma koťátky do obýváku. V 18:40 začíná Liliančí zase rodit. V 19:40 se objevuje pod ocáskem bublinka. Lilinka má občasné porodní stahy a panička to vidí bledě. Když je hodně ouzko, kočky lezou na klín a ukazují bříško. Vypadalo to, že Lili chce porodit na klíně. Dvě miminka byla odnesena k ostatním koťátkům nahoru do Zimní zahrady. Vyplatilo se mít všechny vrhy najednou! Lili odmítá tlačit v porodnici, ignoruje koťátka a snaží se porodit na studené dlažbě. S obrovským úsilím dokázala vytlačit velké mrtvé kotě (112 g) přesně o půlnoci. Dvě její koťátka z neděle obstojně zaplnila prázdnotu a šikovně simulovala poporodní péči. Už jsme nepočítali s tím, že po tak dlouhé době od začátku porodu (neděle 11.4. ve 13 hod) by mohla být jedna boulička na bříšku ještě v pořádku...
11. dubna 2021 Neděle... Máme vrh "Q"
Náš děda slaví neuvěřitelných 82 let. Je to bojovník! Stejně tak naše "Malá Anča".
Předpokládalo se, že Lilianička bude rodit z úterka na středu. Ale vybočili jsme ze stereotypu (klasika 68.dne) a rodilo se 64. den! Prý to tak u stříbrňáků bývá (zapůjčený tatínek koťátek). Páníčkové se vrátili od babi a dědy ze slavnostního oběda ve 13 hod. a bylo jasné, že musíme připravit pomůcky k porodu. Lili se nastěhovala do jídelny. Samozřejmě, že si zase prosadila svou a chtěla mít porodnici na gauči u paničky. Takže zase stěhování do obýváku. Tatínkem budoucích koťátek je stříbrný kocourek a všichni jsou napnutí, jak příroda s červenou barvou zakouzlí. V 18:05 hodin se narodilo první koťátko, bílý kocourek s červenou kresbou, 88 g. Ve 21:10 hodin se narodilo druhé koťátko, se světlejší kresbou a bílou hlavičkou, 84 g. Oba nejspíš kluci. Po půlnoci panička raději koťátka zahřívala lahví s teplou vodou a dokrmovala druhého kocourka. První koťátko vypadalo, že saje bez problémů. K ránu jsme podali homeopatika na laktaci, ze dvou hodně naběhlých cecíků Lilince nic neteče, mamča je smutná. Když panička donesla malého Oukíčka a jeho mamču Grejsinku, prvorodička Lili znatelně ožila. V 6 ráno se miminka přesunula nahoru do Zimní zahrady k ostatním. Je až neuvěřitelné, jaká je Kája Meruňka matka. Kočka, která jediná nevyhledává návštěvy cizích lidí. A ona nejen že opečovává Lilinku, kojí nové dva mimísky, ale všechny stále přepočítává a nosí je na "procházku". Než panička dožene Káju s kotětem v zubech, Grejsí i Lili už bydlí na novém místě s ostatníma. Nebo cestou někde Grejsinka nakojí malého Oukíčka a Kája ho pak odnáší na hromadu ostatních chupáčků. A když čtyřtýdenní kocourek začíná běhat po celé Zimní zahradě a učí se lovit, Kája Meruňka vybíhá z pelíšku od šesti koťátek a nahání malého dorostence. Cestou buřtíka několikrát upustí, ale všechny přesvědčí, že dané místo je pro celou směčku to nejlepší. V případě, že Oukíček skáče na stěny druhé, protější porodnice, stěhuje se zbytek zrzavé hromady za ním. Panička občas šílí...
Nevyspalá panička si raději bere volno a zůstává doma hlídat... Je tam ale trochu navíc. Dvě kočky v porodnici, tři vrhy koťátek u nich a Grejsinka hlídá před pelíškem.
Dole 1x "O", vpravo 4x "P", mezi 2x "Q"
Vlevo Lilianička, vpravo Kája Meruňka
Grejsinka se uvnitř mačká jen někdy
Málem jsme přišli o Bertíka (kvásek). Chudák vyhladověl z tolika zážitků kolem. Ale vypadá to, že se po zdlouhavém léčení zmátořil, pro změnu zase utekl ze skleničky...
7. dubna 2021 Středa... Máme vrh „P“
Dnešek proběhl ve velkém stylu. Grandinteršampiónka Ladynka (GIC Lady in Red of Czankra, PL) slavila 10. narozeniny. Nadělila si další zrzavá vnoučátka, která ji a mě Aydíka budou mít v rodokmenu.
... babička Ladynka dnes slaví 10 let ...tři fotky z dětství
Vrh P = „Pupíčci“ se narodili normálním porodem bez komplikací, jsou čtyři…
Kája Meruňka (Kyou British Red,CZ) a "P-éčka"
Grejsinčino koťátko Oukíček je neskutečně nadaný slaďouš. Bude nejspíš péčí tří koček pěkně rozmazlený jedináček. Ale na jeho obhajobu je třeba podotknout, že tak čilé kotě se jen tak nevidí. Samorost, který prokoukl svět už šestý den, snědl masíčko z první konzervičky už ve 3 týdnech, běhat po čtyřech tlapkách začal ještě dřív. Když vlezl do improvizované kočkolitové krabičky, nacpala se tam teta Kája, jen aby ho dotáhla zpátky do porodnice. Poté, co čtyři noce spala panička v jídelně na zemi u Káji a plachta na chybějící střeše Aydíkárny vyluzovala zvuk podobný před porodem vášnivě hrabající kočce v záchůdku, došlo k přestěhování zpátky do Zimní zahrady.
Poslední noc před porodem proběhla v klidu. Pokud se tomu dá tak říkat. Krom častého opravdového hlučného hrabání v záchůdku, budila paničku konverzace mezi zrzavkama. Ve 3 ráno Grejsinka matka kníkáním nabádala mimouška Oukíčka, ať se odlepí od Lilianky a šlape si to do ohrádky k ní. Za jemného kníkání si to prcek opravdu štrádoval k mámě. To zvedlo Káju Meruňku, která si pro něj došla a nekompromisně ho v zubech donesla zpátky. Akci několikrát opakovali. Po několika domlouvacích pokusech to panička vzdala a šla v 5 hodin do práce.
Že by "P" jako Pinokio???
Porod začal před 10 hodinou ráz na ráz. Seběhnul se debutující porodnický tým v zastoupení telefonujícího šéflékaře v montérkách, porodní asistentky Terky, asistenta Káji jn. a velmi pracovité Grejsinky. Ta spolu se zírající těhulí prvorodičkou Liliančí byla násilně vyřazena z kolektivu. Pomocníků tam bylo až - až, zvlášť, když se do akce zapojil i malý Oki! Panička přijela během 15 minut domů, to už se rodilo třetí miminko. Dvounožci šikovně přerušili pupeční šňůry a zkontolovali počet placent. Vše šlo dobře, hladce a rychle. V 9:50 se narodil 110 g "Profesor", 10:00 hod. „Pinokio“ se 100 gramy, v 10:25 hod. P.... se 110 g a ve 12:00 čtvrté koťátko P.... se 110 g. Jména jsou opravdu jen PRACOVNÍ, zatím to vypadá na tři červené mramorované kluky a jednu holčičku. Necháváme je ale v klidu, prozkoumáme později. Unavená Meruňka vypadala po porodu šťastně a zdravě. Tvářila se jak kvočna, co si pod sebe přimetá kuřátka. Dojemné bylo tulení hlaviček Meruňky a staršího Grejsinčina Oukíčka, který se hned nastěhoval k hromádce chlupatých zrzounků. Musíme docenit Oukíčkovy zásluhy na včasném spuštění mlíčka u rodičky. Grejsinka s jedináčkem a s těhotnou tetičkou Lili se museli přestěhovat do obýváku. Poté, co jsme našli 3-týdenní koťátko pochodovat přes kuchyň do koupelny, dočasné stanoviště jim bylo zajištěno v uzavíratelné jídelně. Nechceme přece, aby prcka páníčkové v noci zašlápli, že?! Stačilo, že ho panička nahoře v Zimní zahradě, když uklízela po porodu, zastlala pod matraci No kdo by tušil, že tohle kotě bude tak akční?!
Oki British Red*CZ na návštěvě po porodu vrhu "P"
6. dubna 2021 Nevím, jestli si nedělají kočky z paničky už legraci. Kája nejdřív nenávistně syčí na malého Oukíčka a tak dojde k vystěhování. Panička vystřídá ložnici, obývák, jídelnu, protože Kája ne a ne si vybrat místo na porod. Dneska měli páníčkové - chlapi pohotovost, panička v práci na telefonu. Kája Meruňka by měla brzy porodit. Zatím nic! Akorát došlo k velké změně v jejím chování. Potřebovaly bychom mít aspoň tři koťátka. Teď totiž sedí mamina Grejšule sama v porodnici, Liliančí si zalezla do bedýnky k Meruňce a tato čekající matka nechce vrátit koťátko a snaží se nakojit třítýdenního Oukíčka. Mimouš se nehodlá vzdát trojité péče poté, co zdlábnul paštiku ve velkém stylu. A to nemluvím o Fanouškovi, který leží na porodnici a čeká, až se na něj dostane řada... My ostatní jsme kapku zanedbáváni, musím si (já Aydík) postěžovat, že nám nad hlavou zbourali starý komín i se střechou. Máme ale zateplený strop a tak nám poslední (snad) letošní sníh nevadí.......
Kyou (Kája Meruňka) a Oki Fanoušek nahoře, Maminka Grejsí dole ..... Lilianne vepředu, Kája vzadu s Oukíčkem
5. dubna 2021 Oukíčkovi byly včera 3 týdny. Jen tak se před něj zkusmo položila bašta pro maminu a malou Anču a ejhle. Prcek si nebral servítky... Pořád říkám, že je nějakej "přenášenej"!
Oki - 3 týdny
4. dubna 2021 Panička už vášnivě dělá na zahradě a pomáhá na "stavbě". Kája Meruňka má s paničkou ustláno na zemi v jídelně. Ložnice se neosvědčila, pod postel se panička neprotlačí a Kája to tam vidí jako skvělou schovku pro své budoucí děti. Ten její "kukuč nad věcí" dohnal paničku znovu si přepočítat dny po krytí Káji a vypadá to na porod v pondělí (66) nebo úterý (67). Malá Ančí o týden později. Mimichodem, mamina Grejsí usoudila, že je chlapeček Oki mimo ohrožení a že by to chtělo další koťátka. Chvilkově jí hrabe, mrouká a nosí si hračky.
Oki British Red*CZ - 3 týdny
Koťátko Oukíček je obdivuhodný a to slaví dnes teprve 3 týdny (360 g). Nejen, že v zubech mámy Grejsí či v náručí paničky mění bez kníknutí pelíšky v patře a v přízemí, slastně se rozvaluje u různých dvounožců na klíně nebo v kožichu tetičky Lili, ale překvapivě už si vyrazil z porodnice po svých. Neodradilo ho ani legrační prokluzování zadních nožiček na dlaždicích. Občas se panička neubrání tomu, aby do něj nešťouchla, když tvrdě spí rozvalený v ohrádce v obýváku. Neee, je to zatím krásně prospívající miminko... a určitě to tak zůstane. Zatím se jeví jako mimořádně inteligentní kocour
2. dubna 2021 Všichni tady poznali, že Kája Meruňka (Kyou) ví, že bude brzy rodit. Hledá ideální místo... Dnes 63. den, Kája přibrala cca 1,2 kg (před porodem váží 4,2 kg). Protože já Aydík si jedenáctý rok píšu podrobný deníček, může se panička vrátit v čase a dohledat, jak to bylo "tenkrát". Kája je extrémně mazlivá, sleduje dvounožce jak stín, miminka v jejím bříšku se vlní, zatím postupují. Druhorodička by to mohla zvládnout v klidu! (prosíííím)
Oki British Red*CZ (22 dní)
Oukíčkovi budou za dva dny 3 týdny. Nejen, že chce pomáhat psát webovky, ale prvně Grejsinka vpustila do porodnice tetičku Lilianne. Chlupatý zrzounek se do Liliančí okamžitě zamiloval. Je to až k neuvěření dojemné tu smečku pozorovat. Grejsinka klidně opustila pelíšek. Ale je ve střehu z Káji, která na dnešek spala jinde. Holky si to naštěstí v klidu vysvětlily. Mimoušek usíná přitulený k tetičce Lili.
Oukíček a tetička Liliančí
Plány na nového chovného kocourka z Ruska padly ze zdravotních důvodů na druhé straně. Oceňujeme chování paní chovatelky. Po čtyřměsíčním těšení se je nám smutno, ale snad už jsme si dost smůly vybrali a zkusíme hledat dál.
Panička je alespoň po pěti týdnech spokojená, že investice do endoskopické operace karpálu pravé ruky vypadá dobře uložená. Však pan doktor druhý týden říkal: "Co byste chtěla? Musíte být trpělivá! Zaplatila jste 7 tis. za to, abyste šla brzy do práce , neznamená to, že pod kůží to nemáte rozřezaný." Třeba pomohla proti otoku další investice do enzymů. Je pravda, že s rukou týden po operaci vykydala hnůj, po měsíci ryla zahradu, ale takové to ťukání do počítače, do mobilu nebo psaní propiskou dost dlouho drhlo a stále to není ono. Prý to může přetrvávat někdy několik měsíců... Panička je prostě ráda, že může už od druhého dne po operaci spát, že to stihla bez komplikací, takže stálo to za to! Za čtvrt roku na kontrolu EMG, ale to už bude jak rybička. Možná do té doby odstraní i zbývající neduhy A tak teď tady za paničku děkuji těm, kdo pomáhali ať v práci nebo doma, aniž by se jim stále říkalo, že je třeba. Ať betonovat podlahy, stavět střechu nebo jen něco napsat...
31. března 2021 Panička příjde z práce a vypustí holčičí smečku ze Zimní zahrady. Dvě břichaté těhulky se valí ze schodů, Grejsinka s sebou opatrně nese dvoutýdenní koťátko dolů do obýváku. Prcka nosí sem tam jak kabelku. Když se panička neuhnízdí u nich v ohrádce, čapne mimouška a nese si ho zpátky nahoru do porodnice. Nejspokojenější je mamina ve chvíli, když se celý svět dvounožců točí kolem Oukíčka. Ten se u paničky na klíně tetelí blahem nebo už s ní chodí pouštět Grejsince kohoutek do koupelny. Grejsí má moc ráda pitnou tekoucí vodu, ale jen v koupelně. Kája Meruňka už tolik nežárlí. Nikdo si však netroufá koťátka se dotknout. Nepočítaje Fanouška! Ten jako vždycky by nejraději celé odpoledne dělat muchlování a očistu nového přírůstku. Fanoušek mamině vůbec nevadí. Pokud ale Fanda skočí na holky a zametá s nimi v kuchyni, to Grejšule tvrdě zakročí a chlupy lítaj. Kája Meruňka má nachystanou porodnici nakonec přece jen u páníčků v ložnici. Kdo by se s maminama chtěl v porodní chvilce dohadovat, čí je které kotě?! Předpokládaný datum Káji je sobota. S oblibou už sedí střídavě na obou páníčkách od jedné hodiny ránní a je moc přítulná další dvě hodiny. Tak držte palce…
Všichni o nás všech teď říkají, jak jsme mazliví… no aby ne – začínáme pouštět chlupy... 😊
Panička začíná věřit, že bude dobře a říká mimouškovi pracovním jménem: Pupíček Okíček. Oki = japonsky „střed oceánu“. Je to koťátko, které se stalo Grejsinčiným středobodem celého vesmíru. Koťátko, které je OK.
Oki = japonské souostroví - název skupiny ostrovů vulkanického původu patřících Japonsku a ležících v Japonském moři. A páníčkové s sebou nosili celý den jeden malý šutr v batůžku na tůře v Japonsku (životní cesta 2017).
19. března 2021 Pátek... Tři zrzaví obříci se mají k světu. Přesto je občas přikrmíme, na váze závratnou rychlostí nepřibírají. Opticky vypadají, že nejhorší mají za sebou, ale to člověk nikdy neví... Maminka Grejsinka dneska vypadá lépe a jakoby měla poprvé chuť k jídlu (ROYAL CANIN Mother and Babycat, KATTOVIT Recovery, PURINA Gourmet, Tatra ředěná vodou 1:1). Snad bude dobře... Všechna miminka přestěhovala do jiného pelíšku už třetí den...
14. března 2021 Neděle... Máme vrh „O“.
Grejsinka porodila v neděli svůj možná předposlední vrh. Záleží na tom, jestli se jí ještě bude chtít tohle martýrium absolvovat do března dalšího roku ještě jednou (viz Chovatelský řád). Dalo se čekat, že hlášky o Grejsinčině snadných porodech vyvolají protireakci. Panička byla ve střehu již od pátku (65.den). Plánovaný porod prvně mimo páníčkovo (alergikovo) území. Apartmá v Zimní – kočičí zahradě, minimálně tři nabídnuté nadstandardní porodnice, pro paničku skládací lehátko, asistence dvou dalších kočičích maminek. Zatarasený výstup na palandu pod střechou. Tuto informaci bojkotovala Kája Meruňka. V „požehnaném stavu“ (doufáme) se přes skříň bravůrně šplhá po překážce ve tvaru obrovské proutěné truhly a skulinkou se protahuje na vysněné místo pod střechou. Je snad všem jasné, že tam panička nepoleze a něco s tím plánuje udělat. Bylo krásné, jak se holky o rodičku láskyplně staraly, ouška omývaly, kožíšky tulily. Ale závist je krutá věc… Kája Meruňka teď nadřazeně na Grejsinku syčí, Liliančí dělá, že pro ni nová rodina neexistuje. Fanoušek odmítl sdílet stejný prostor a dýchat stejný vzduch. Otec Šerlík by se i zdržel, kdyby nebyl kočkama rázně vykázán ze Zimní zahrady.
Otec Šerlík (značkovací specialista) - před porodem
Vlastní nedělní porod začal 67. den od krytí. (Grace plus…….. kg). Dva dny předem chodila nastávající maminka za paničkou jak pejsek. V neděli v 9 hodin ráno začala rodit, praskla voda. První koťátko se dostalo na svět ve 12:15 hod. Malý obřík měl 118 g. Druhý malý obřík se narodil až po 5 hodinách v 17:30 a měl 120 g. Podle Grejsinšina výrazu to vypadalo, že máme čekat třetí kotě. Vidět ochabující stahy Grejsinčina bříška, odmítání granulek i vody, zoufalý výraz očí a její chuť ležet v záchůdku začalo být nemilé. Když se pod ocáskem objevila nadechující se, nepostupující modrá tlamička, svolal se „resuscitační tým“. Cílem bylo zachránit matku před kotětem. Panička (rozhodnuta za každou cenu) doslova“vyrvala“ kotě z porodních cest. „Zakleknout“ kočku, intuitivně prst za hlavičku a mírným tahem ven. Je neuvěřitelné, co rodící kočka a takové mrně vydrželo. Proběhla nefalšovaná kardiopulmonální resuscitace (APGAR 1-3-9-10) 😊 – odsátí, prodýchnutí, masáž… Neuvěřitelně rychle se díky teplu (láhev s horkou vodou pod deku) probralo miminko k životu. Nikdo nevěřil, že to dobře dopadne. V 18:30 hod. se narodil zrzounek se 113 g. Za 15-20 minut se sám snažil najít maminčino mlíčko. Maminka Grejsí vyřízená, ale spokojená. Byl to dost dlouhý porod!
Ve 21 hodin pro jistotu pomocné přiložení k cecíku. A mimčo si mlaskalo jako jeho bráškové. Zatím to vypadá, že máme tři červené mramorované chlapečky.
Kája Meruňka s Liliančí pečují o Grejsinku před porodem
7. března 2021 Fanouška užije na blbosti a tak se chodí odreagovat k holkám do zimní zahrady, ke kastátům do Aydíkárny a k Šerlíkovi, který je z toho tak na větvi, že celou dobu mlčí. Jinak je UKáčko nejukecanější kočka, kterou jsme kdy měli. Těhotenství holek vůbec neřešíme, ale všechny jsou klidné, tiché a mazlivé. Grejsince se blíží termín porodu, ta už má viditelné bříško a sotva se plouží. Začínáme se těšit na koťátka...
Frankie
1. března 2021 Fanda zase perlil! Dnes je (opět) nouzový stav a omezení cestování do jiných okrsků. A krémákovi je to úplně šuma fuk! To vám tak páníček snídá v prosklené jídelně, zatímco Fanoušek je na své čestné prohlášení vypuštěn do té psí zimy. Krajíček chleba se zastavil těsně před ústy a páníček jen pronesl: "A do pr....!" Nebylo to tak strašné, jak to podle intonace vypadalo... To jen Fanoušek s rozzářenýma očima seděl na střeše Aydíkárny a usmíval se na celý svět. Poněkud se pozapomnělo, že se staví "další barák" a za otevřenými vraty staré garáže je připraveno zcela nové schodiště k dnešnímu betonování. Páníček tuto akci nazývá "výměna střechy", panička "Karlik se zbláznil" a junior "penzion s felinoterapií". Každopádně touto dobou už tvrdnou zánovní betonové schody. Fanoušek, dobře vědom si teplého místečka a svých plných misek, přiběhl na zavolání a všichni jsou rádi, že si rozmyslel nechat otisky svých tlapek v betonu.
Kája Meruňka Liliančí
23. února 2021 Nejdříve na konci dubna budeme (jestli se povede, co má) řešit budoucnost nových koťátek. Grejsinka vystavuje bříško (48.den-4 kg), Kája Meruňka je čím dál víc mazlivější (25.den-3,5 kg), Liliančí je spavější a my se vážně těšíme, jaké překvapení nám Lili připraví se stříbrným Vincentem (18.den-3.5 kg) Krémový Fanoušek má 7,6 kg a panička dnes odoperovanou pravou tlapku. Začíná snad svítat na lepší časy...
17. února 2021 Tak Vám povím (já Aydík), že už jsme se snad vzpamatovali z přelomu roku... Hledáme pozitiva a legrační zážitky. Tak třeba jak jsme nedávno dostali takový starý polštář do Aydíkárny a já se na něm tak vyvaloval, když jsem paničku uviděl, až jsem se překulil a spadnul na křeslo pode mnou. Málem jsem zavalil Wotsíka. Víte, že díky Covidu a zrušeným výstavám je náš kastrát Švéďák Wotsík nejdéle úřadujícím Národním vítězem (NW 2019 GIP CH S*Javeliner´s Braigh A Roid) ? Výstavy teď nejsou a tak nejsou ani žádní další Národní vítězové. Tak spoluvítězové roku 2019.... gratulujeme!!! Tak jsme zase obhájili! Jako první v historii druhý rok po sobě... K dalším pozitivům přidáváme podezření na těhulkovství Grejsinky se Šerlíkem a Káji Meruňky se Šerlíkem. Moc děkujeme našim kamarádům za neuvěřitelnou nabídku pomoci! Malá Anča (Lilianne) byla na krytí u kocourka mimo naši chovatelskou stanici a my si toho nesmírně vážíme!!! Ať budou nebo nebudou... bude to jedno velké překvapení. Když budou, tak určitě ne jen červení... Jde totiž o to, že Lilinka dlouho čekala na krytí naším Švéďákem Viríkem a stalo se, co se stalo (viz webovky 2. prosince 2020). Doslova vytrhnutá dýka ze srdce je tahle nabídka, kdy chovná kočička nebude trpět mnohočetnou říjí a přečká ten čas, než jí přijede její budoucí červený ženich a než on dospěje do věku, že bude moct krýt...
31. ledna 2021 Já Aydík a ostatní kastráti se vyhříváme u kamen nebo na sluníčku. Ujišťuju vás, že zrzavá šlechtičnatá britka v mrazu chodí dobrovolně i do venkovních výběhů. Speciálně náš krémový Fanouš! Kája Meruňka (Kyou) je se Šerlíkem teď na líbánkách a trajdaj taky venku ve výběhu. Jsou dost hluční! Nehnou se od sebe a "vrkají" spolu v Šerlíkově apartma, přilepení na skle s výhledem do kuchyně. Pokud štěstí bude přát, Kája Meruňka bude mít koťátka v dubnu, 3 týdny po Grejsince. Uvidíme... Každopádně, dnešní manželské focení obnášelo kapky potu odkapávající z čela paničky. Ta několikrát nestihla ani stisknout spoušť a kocour už značkoval další vymalovanou stěnu v jídelně. Je mrazivo, krásně slunečno. Fotkám to moc neprospělo, z šedesáti fotek se povedlo jen pár, a i to je diskutabilní... Zvlášť, když se do akce zapojil Fanoušek...
Šerlík
Grejsí
Šerlík a Kája Meruňka
Šerlík a Fanoušek
19. ledna 2021 Listopad a prosinec… jeden velký propadák! PSYCHO! Pracovně, zdravotně, chovatelsky. Ještě že má panička o koho se opřít. Dost dlouho jsme se ze všeho oklepávali... Moc nás těšily pozdravy a fotky od našich chlupatých odchovanců. Začal nový rok a my všichni jsme odhodlaní začít lépe!
Já Aydík se připravuju na oslavu 11. narozenin. Lejdynka s Aničkou spaly spolu v zateplené boudičce do chvíle, než páníček oznámil, že letos se prý čekají kruté mrazy a na stará kolena si už zasloužíme pořádnou romantiku. Tak teď máme v Aydíkárně u "Kastrůlků" krbová kamna, ačkoli mrazy se nám zatím vyhnuly. Panička si k nám chodí číst. Dokonce Wotsík se s Lejdynkou přestali hádat a na klíně u paničky sedí spolu. Fanoušek k nám chodí dělat chaos. S Lilianičkou to mlátí, na blbosti ji užije! Šerlík měl u sebe Grejsinku, tak uvidíme, jestli z toho nějaká koťátka budou koncem března. S příchodem jara tenhle chovňák z Ukrajiny řve jak o život a Kája Meruňka je čím dál mazlivější. Těm nejoblíbenějším leze na klín. Lili by si dala říct, ale ta děti mít s tátou nesmí... Momentálně máme zase stop stav a čekáme na naši novou červenou „desítku“. Jen sem Mr.Googlíka dostat…Držte palce na duben...
2021
31.12.2020 Letos mít panička trpaslíka, tak by jí určitě vyrostl...
22. prosince 2020 Byl jsem upozorněn jednou naší věrnou čtenářkou, že mám chaos v počtech. Takže napravuji, opět máme plný stav čili STOP STAV. To znamená 9 koček + Bertík a Nyx se šesti slepicemi Václavkami. Stále jich je ještě šest. Je obdivuhodné, jak jsou přiblblé (nebo jestli ony slepice se nesnaží psa Nyxe ukacet na příměří), ale pokaždé, když Nyxík letí k vrátkům, skáče do značné výšky a zuřivě na ně štěká.... tak slepice mu běží naproti a sedají si před ním. No nic, kohouta už fakt přijmout nemůžeme! Do našeho spolku jsme po dlouhatánském odolávání přijali Bertíka. Seznamte se, pravým jménem Albert a je to kvásek žitný. Panička upekla už 3 chleby a Betrík se v lednici nechává houževnatě krmit. ZATÍM (dnes) je stále životaschopný... a chleba konzumovatelný...
21. prosince 2020 Už se u nás všechno zklidňuje, čas vánoční se blíží... Proběhla akce "Škatulata" a v Aydíkárně s volným průchodem do venkovního výběhu bydlí všichni kastráti. Lejdynka se upamatovala na svá mladá léta a nedělá takové hysterické cavyky se změnou prostředí. Anička je pohodářka, ta se snese s každým. Mě Aydíka nijak nerozhodilo, že se mi vrátila moje manželka s první dcerkou. Wotsík zkoušel nadávat, ale jak nemá podporu druhého, zvyká si. Zatím jen jednou lítaly chlupy ve velkém. Wotsík skákající po výběhu jak blázen , vypadá mnohem tluščí, než byl jeho kamarád Virík. A nejspíš tam záchůdek značkuje za něj. Máme podezření, že si hraje s Viríkovým "duchem" Fanoušek opět probudil svoje psychoterapeutické schopnosti a zase se věnuje každému. Je neuvěřitelně mazlivý, občas se zdá, že paničce odpovídá. Jsme rádi, že je tu s námi! Je to takový "pendler" mezi různými kočičími prostory. Grejsí se tváří, že chce být zase maminkou. Byla u Šerlíka a je zase klid. Ty dva nikdy nikdo nepřistihl při neřestech, takže zase nevíme, jestli něco... Šerlík je sám v "Telefonní budce". Takže má vlastní venkovní výběh a pelíšek s výhledem do kuchyně. I z něj je teď velký mazel a nechá se od paničky dlouho chovat. Ale na paměti máme stále, že je to značkovací syčák. Kája Meruňka nejspíš přebírá vůdcovské žezlo po Lejdynce a Grejsince. Občas se stane, že někoho bezdůvodně zmydlí, hlavně když ten někdo je v blízkosti paničky... Pro Lilianičku nemáme ženicha. Přestože to je velký oříšek (červená je neobvyklá a cestování je zapovězeno), začínáme hledat červené kotě za hranicemi všedních dnů. Přes všechna omezení páníček neschválil Lili prodat nebo kastrovat. Je to tak milá kočička, že se s ní nemůžeme rozloučit. Nebo je to tím, že jediná leze na linku, do dřezu, do kytek, nosí paničce lístečky... Možná platí: "co BrytyšRed uchvátí, nikdy již nenavrátí"... Takže Lili zůstane u nás.
Lilianne
Fotky z nových domovů - vrh "N"
Nemo
Nathan
Nemesis
Narnie
7. prosince 2020 Panička se teď furt mazlinkuje. Říkala něco o tom, že z boje se neutíká, i když to stojí za starou bačkoru. Je smutná, přestože se my chlupáči snažíme pomáhat…
Možná je to tím, že nedávno „vylétla z hnízda“ koťátka z vrhu „N“. Jenže na druhou stranu – konečně je tu chvíli klid a jejich rodinky máme zase za odměnu! Přilétájí k nám krásné fotky a milé vzkazy...
Možná je to tím, že Fanouška málem dorazil jeden kousanec na nejméně vhodném místě na zádech. Nedosáhl si na to a nebylo to vůbec vidět. Ale vždyť to panička včas odhalila, horečku pokořila, antibiotika zabrala, ukrutný hnis se vyvalil postupně ze dvou děr. Vypadá to spíš na nervního Wotsíka a jeho dva tesáky. Pohled se zamručením, který věnoval Fanouškovi po jeho návratu z marodky, nebyl zrovna láskyplný. Ale kluci si to snad už vysvětlili…
Možná je to tím, že kočičí holky pouštěj chlupy ve velkém. Ale vždyť přece paničce lezou všechny na klín a skoro všechny chlupy jí odevzdávaj na kalhoty! A světe, div se! Když chodí do přízemí a panička u nich nesedí, každá chce dobrovolně zpátky nahoru za skleněné dveře do Kočičí zimní zahrady. A tulí se i Kája Meruňka. To byl přece paničky sen…
Možná je to tím, že nám na druhý prosincový den nečekaně umřel druhý Švéďák Virík. Panička teď chodí jako bez duše a furt nás přepočítává. A čeká na pitvu… Žádné peníze nemohou vyvážit tu šokující zprávu, že nám po vymazleném roce bez varování odešel jeden člen kočičí rodiny…
Výsledek pitvy: "Interpretace a stanoviska: Laboratorním vyšetřením byla zjištěna výrazná přetučnělost, chronická bronchitida, hypertrofie srdce a změny svědčící pro akutní selhání oběhověpulmonální činnosti."
Co na to říct: ...že krmíme kvalitními superpremiovými granulemi
(už téměř 11 let a žádný problém),
že kocourek nejevil žádné známky onemocnění dýchacích cest, že byl čilý, skákající,
hrající si se třemi kastráty, mazlící se, zvyklý na pobyt ve venkovním výběhu...
... že měl vyšetřené srdce u kardiologa měsíc a půl před...
Dožadoval se krytí kočky, značkoval a čekal, až se Lilianne konečně rozhoupe
a bude chtít nakrýt...
Panička nemůže pochopit, že by náhlé úmrtí ročního !!! kocoura způsobilo přežírání granulí Royal Canin! Zvlášť, když v polovině října (měsíc a půl před) byl na ultrazvuku srdce a nic nenasvědčovalo tomu, že by to byl obtloustlý, dýchavičný kocour s chronickým zánětem průdušek a zbytnělou srdeční svalovinou...
2. prosince 2020 Něčekaně je první hvězdičkou na Brytyšreďáckém nebi Virík...
3. prosince 2020 Nemí se chystá domů... Je to největší treperenda ze všech. Zastíní i Fanouška s Lilinkou. I když vlastně, když slyšíme ty hlášky z nových domovů, tak možná největší nebude...
24. listopadu 2020 Tři dny nebyl náš krémový Frankie ve své kůži. Už v neděli, kdy odjížděl Nemík do nového domova, odmítl se jít rozloučit a celý den spal. V pondělí nejedl a žádný bobek. Stačil pohled na paničku a ta okamžitě startovala auto. Naměřila 40,5 stupňů horečku. Schvácený Fanda se nechtěl u pana veterináře nechat změřit a kousal na všechny strany. To tedy opravdu není běžné! Takže antibiotika a kortikoidy. Olej do tlamy a jen mokrá kapsička. Čůral naštěstí. Izolace a extra péče. Druhý den vypadal lépe. Překvapivě měl starost každý dvounožec v tomto domě. Mělo se jet až ve středu na další antibiotika, kdyby vše bylo v normálu. Jenže Frenkí si stále nenechal sáhnout na břicho. Nechal se česat, dal se přemluvit na stříhání drápků, bez potíží si změřil teplotu. 38,5, takže pohoda. Jenže ten jeho kukuč! Panička byla dlouho hrdinka. I když Frenkí se rozhodl utéct před stříháním drápků a narazil do čela postele, protože neměl sílu vyskočit na matraci. Dorazilo ji až, když jí Fanda vylezl půlkou těla na klín a prosil očima. Bylo zvláštní, že si stále líže jedno místo nad lopatkou, přestože tam nic nemá. Jenže pak se natáhl jak dlouhý, tak široký a vyloženě si o něco říkal. Taky nezvyklé... A páníčkové najednou objevili velkou bouli asi 15 cm dál od lízaného místa na hřbetě (cca 5x4x1,5 cm). Tam si Fanoušek totiž nedosáhl. To víte, že nám proběhly hlavou hrůzné scénáře... Rostlo to ale nepřirozeně rychle. Dojelo se na veterinu a představte si. Po menší výměně kocouřích názorů náš šikovný pan doktor Dudek ze Středokluk zmáčknul bouli a vyvalila se velká spousta smradlavého, hustého, žlutého hnisu z velkého abscesu po poranění. Následně panička v euforii... Fanoušek přijel domů, popoběhl k misce a už nabírá sílu hlubokým spánkem. Tedy nejdřív na to konečně hodil bobek! Zítra další antibiotika. Panička už věří, že je to za námi... Těžko říct, kdo si troufnul na našeho obrovského krémáčka... Panička si myslí, že to klidně mohla být mrňavá Lejdynka, protože ta je na Fandu vysazená, syčí na něj a z jejího kožichu na některých místech visí třásně jako po nějaké rvačce. Ani bychom se nedivili, že by se zakousla Fandovi do hřbetu. On je to sice kocourek roztomilý, ale taky pěkný raubíř a provokatér. A naše kočky jsou teď poněkud žárlivé, co se do lidské postele chodí jen po jednom...
22. listopadu 2020 Je načase si sbalit raneček. Nemík jede dnes domů... Proč jim panička říká "Covidové děti"? Protože letošní nouzová omezení zapůsobila i na tenhle vrh "N". Jsou to mazlivá koťátka, ale vlastně tři měsíce viděla skoro jenom paničku. Je to náš (teprve) 14. vrh, který jako první neměl návštěvy... Na každé koťátko čeká jejich nová rodina téměř od narození a věříme, že v novém domově se budou mít nádherně...
Je 16 hodin a "Klub důchodců" dostává dobrůtky od Nemíkovým nových páníčků... Kluk jeden ušatá, 2,5 hodiny na cestě... Přál bych Vám vidět Aničku, jak se za kus žvance válí po klávesnici, jak Lejdynka rozkoší chrochtá na klíně u paničky. Pohled Aničky s očima navrch hlavy, když Lilianča to zalomila na její pelíškový místo na psacím stole. On Vám je o místa kolem židle paničky vždycky takový zájem! Fanoušek, který měl za úkol opachovat Nemíkovi přepravku před cestou na hranice s Moravou, se zatím stále nehodlá zvednout z palandy pod střechou. Aspoň že Lili s Nemí pomohly...
Taky se musím zmínit o té mojí holce... Kája Meruňka se možná jeví jako největší plašanda. Ale je to typická britka! Celou noc leží na paničce, felinoterapeutsky zasahuje při bolesti a pravidelně po dvou hodinách pacičkou zjišťuje, jestli je panička živá. Tedy ne každý den, ale asi je něco ve vzduchu. Že by sníh??? Každopádně dneska přituhlo... A když se Lilianka rozhodla být nápomocná, Meruňce se to vůbec nezamlouvalo. Nezvykle a překvapivě, jako chlupatou kouli Lilinku vykutálela z postele a že páníček astmatik může mít v posteli přece jen jednu kočku! (paničku nepočítaje)
17. listopadu 2020 Nemo se zdokonaluje ve všech směrech. Kocourek Nemík z Našeho vrhu "N" vypadal jako Největší Ňoumík ze všech. Já Aydík ho viděl a po pravdě bych řekl, že jen potřeboval víc času a víc socializační péče. Jooo, čtyři koťata ve vrhu... Klučík se začíná zakulacovat, vybarvovat, konečně se nenechá přeprat mrňavou ségrou Nemí. Skvěle si vedl při setkání se smraďochem Viríkem, co se pyšní "virovým titulem chovný kocour Švéďák číslo 2". Ačkoliv ten na něj vrčel a zametl s ním podlahu, Nemík neohroženě kopíroval jeho tlapky v cestování po jídelně. A ta dnešní noc! Doufáme, že neproběhne reklamace, že budí všechny hlučným předením už ve 4:30. Nemík spí u hlavy paničky a reaguje na její probouzení. Následuje tlapkování s žádostí o pohlazení, tulení se pod peřinou s hlavičkou položenou na paničky předloktí, s tlapkou v lidské dlani. To se člověku nechce vůbec vstávat! Aktuálně řádí s Nemí u dospělých holek v Zimní kočičí zahradě a značně tu víří milion vypadaných kočičích chlupů. A připravuje se... v neděli bude cestovat se svýma milýma dvounožcema do nového domova...
15. listopadu 2020 Zdá se, že houževnatost paničky přináší ovoce. Lili a Kája Meruňka běžely z obýváku samy nahoru před zimní zahradu a žebraly o povolení jít do svého. Fanoušek i já Aydík jsme byli také na návštěvě a po čase jsme chtěli odnést do klučičí Aydíkárny. Wotsík byl s Viríkem v holčičím výběhu, aby měli změnu. Mezitím Šerlík proklouzl ke mě Aydíkovi a já si raději zalezl do "telefonní budky". Když on je Ukrajinec strašně neposednej a ukrutně ukecanej. Viríka si vzala panička do obýváku na vodítku. Ještě že tak, protože Virík překvapil a i když si hověl u paničky na klíně, "po wotsíkovku" řval na Káju Meruňku, ať z gauče vypadne. A protože to vypadalo na velkou rvačku, kdy se chtěla připojit i Lili, odnesla (nezraněná) panička chovňáka Viríka zpátky ke klukům. Takže máme na dlouho jasno. Kočičáci nechtějí žádné přesuny, líbí se jim to tak, jak to je nastavené. A aktuálně neplánujeme ani žádné sbližování...
Já Aydík...
Všechny kočky přibírají na objemu. Vážili jsme pučmelouna Aničku (5,2 kg) a bábinku Lejdynku (3,6 kg). Obě kastrátky čekají kruté mrazy. Já Aydík mám svoji nejvyšší váhu za posledních skoro 11 let (8,5 kg). Granule mizí závratnou rychlostí, kožichy houstnou.
14. listopadu 2020 Naty (Nathan British Red,CZ) odjel domů. V novém domově si zvyká na labradorku, na andulku a želvičku. Brzy si na "rodnou hroudu" ani nevzpomene!
12. listopadu 2020 Koťátkům je 13 týdnů. Narnijka je už doma a ovládla scénu. Nathan, Nemesis a Nemo si užívají dovádění na gauči v obýváku a spaní u hlavy paničky.
10. listopadu 2020 Koťátka (12 týdnů) se s Kájou Meruňkou zabydlela na gauči v obýváku. Děcka se sice 2x denně honí jak přitroublíci, ale už si začínají lehat tam, kde cítí dvounožce... Tak to je konec nějakých režimových opatření... Začínají vymýšlet blbosti... (viz foto)
8. listopadu 2020 Tak jo, panička mi vysvětlila, že našla super koníček. Asi ji všichni znáte, udržet ji na místě je někdy oříšek. Takže to její otužování, kdy si každé ráno vleze na minutu pod studenou sprchu a jednou až dvakrát týdně má v úmyslu namočit se do venkovního bazénu, to je ideální. Nezabere to moc času... a ještě ji to startuje jak motorovou myš...
Dostali jsme videjko od Narnijky. To pískle je tam neskutečně šťastné... Panička tady plná dojetí...
Poznámka od paničky: Alčo M., dostali jsme za Narný od Alči S. tak boží chlebík, že jsem na malou chvilku zapřemýšlela, že budu také krmit kvásek! Ale pak mi došlo, že máme STOP stav... Ještě že tak!
Včera po denní službě usnula panička už v osm hodin. Vyměkla, žádné kotěcí střídání se neuskutečnilo a v páníčkově posteli byla všechna tři koťátka. A hned to bylo znát... Dva kocourci a kočička blbli v nohách na peřině, ale celou noc si pospávali spolu v obýváku na gauči. Tak to tedy ne, budou se zase střídat a pěstovat vazbu na dvounožce I když... Nathan vypadá, že by měl už jít do nového domova. Je tak fikanej, že když se dvounožci zavřou, už kníká a hledá je. Takže panička polevila a už mu chystá jízdenku "domů"...
Mimochodem, u našich červených Václavek (= slepice - chov na druhý pokus - zakoupené 28.září, které Nyx ještě nezakousl) objeveno v kurníku první vajíčko. Takže panička jim dnes bude natřásat "peřinky", když už snad začínají něco produkovat... Páníček se zapřísahal, že to vejce tam nepodstrčil on...
6. listopadu 2020 To se takhle vyhřívám na sluníčku ve výběhu a málem jsem spadl z vyhlídky. Panička odhazuje tašky z práce a běží se koupat do ledového bazénu. Co blbne??? Vždyť ráno byla námraza!
Včera si přijeli pro naši kočičku z vrhu "N". Narný se nacpala se do přepravky a klíďo píďo opustila svou rodnou porodnici a odjela si bydlet do Varů. Zprávy jsou potěšující... Moc děkujeme za fotky. Zdravíme jejího nového páníčka, novou kočičí kamarádku a paničku otužilku. Vzkazujeme, že naše panička se snaží následovat otužovací příklady...
Na dnešek si dvounožka propašovala do ložnice další dvě koťátka na převýchovu. Pravidlo je, že jedno kotě zaučí druhé, aby hajali u paničky a nechodili na druhou stranu postele k alergikovi. Ještě tu jsou tři a musí se střídat. Paníček by to jinak prokoukl... Ehmmm... prý spali od 2 hodin u páníčkova nosu až do rána. To je prostě zajímavé...proč zrovna u něj... všechno tu oddře panička...
Narnie British Red*CZ - 12 týdnů
4. listopadu 2020 Karlikové mají svátek. Takže Kájo Meruňko, všechno nejlepší! Dýňovo-bramborový salát s krkovičkou jen pro Coviďáky a lazary... I když už jsou za zenitem, předávání dárečků "na délku dlouhé násady" na zahradě...
Včera byla koťátka na druhém očkování. Takže největší bolístko spal na dnešek s páníčkama. Jasně, že nekecám! Zase kočka u alergika v posteli. Nutno podotknouti, že Nemík se z postele celou noc nehnul a hověl si v nohách na peřině u paničky. A aby se to nepletlo, dneska paničce nahlásilo bebíčko každé kotě! Ale dneska bude spát u páníčků Narnie. Naše malá holčička se chystá zítra "domů". Panička už pachuje dáreček... Jinak novinkou je, že koťatka poprvé sama seskákala schodiště do přízemí po svých (přecejen to není zrovna nejbezpečnější cesta).
Taky se musím zmínit o tom, že dvounožka srší nezvykle elánem. Usíná poslední dobou čím dál dřív... Nadopovala ji dneska cesta do Slaného. Není žádný extra řidič, orientace v těch končinách nulová, takže by měla být vyšťavená... A to bloudění a jízdu v protisměru nebudu rozmazávat... Domluvila se s "Krtkem" a vyzvedla pro kolegyně v práci pásky k rouškám z 3D tiskárny. A holkám z Nedoušů a možná několika z Dětského už možná neupadnou od gumiček uši. Je to od party "Laborky.cz" úžasné a vůůůbec to není běžné... Moc děkujeme!
1. listopadu 2020 Po náročnějším astmatickém období páníčka a dalších nepříjemnostech jsme zjistili, že střevní potíže s krví němělo kotě. To nejspíš jedné z velkých koček nesedl tvaroh s pacholíkem. Panička zachovala klid a hrála si na detektiva. Pro jistotu odčerveno a dieta. Separace koťat do přízemí proběhla značně nenápadně, ale páníček to prokoukl... ... (přežil to) a zrovna včera od něj dostali prckové nové škrabadýlko. Však se taky můžou přetrhnout, aby se zalíbili. Nemík s Nemesis dávají přednost mazlení "nohama na zemi" a na klíně se jim moc nechce být. Typická vlastnost britek. Jak ponižující a jak odporně teplé... Na druhou stranu, Narnie a Nathy na nějaké chování nemají vůůůbec čas! Ale ten čas příjde, kdy budou škemrat oni...
Já Aydík fakt už dědkovatím. Zabral jsem nejlepší místo v zateplené telefonní budce v Aydíkárně a nechce se mi odtamtud hnout. Wotsík se nakýbloval do nového pelíšku - páníček vyřízl v dřevěné špulce otvor. Jak to, že ho to nenapadlo už dávno! Fanda stále tropí hlouposti a Virík, který je k nerozeznání od strejdy Wotsíka, chce ženskou. To chce i ukecanej Šerlík. Jooo, kamarádi, není nad to být vykastrovaný... (říkám já, Aydík).
Holky se ve velkém začaly svlékat. To jako nechápu. My kluci tloustneme před očima, čekáme krutou zimu a ony línaj jak o život! Jen jestli to není finta, aby u nich nahoře panička furt uklízela... Holky se jí cpou na klín a ona (naoko) vrčí, že nemá čas takhle vysedávat. To se pak babička Lejdynka našpucne a sem tam plácne nějakého mimouška letícího kolem. No, měli jste pak vidět ten fičák! V čele s nasupenou Kájou Meruňkou se zrzavá koule Anička a Lili s Grejšulí vrhly a zatlačily naší vzteklou babku do kukaně. Lejdynka snad proto najust pouští chlupy ze všech nejvíc... Vlastně tahle Lady in Red ve svých devíti letech a naše první dcerka Annie v osmi letech vypadají konečně jako červená červená a ne červená tečkovaná... Pan posuzovatel Reijers to říkal už na začátku kariéry... Musíte vědět, o čem ta červená je... vždycky budete mít problémy na výstavách ... jednou budou solid... Tak už jsou - jsou náš solidní poklad Kdo by je chtěl dát z domu, že!?! Tolik jsme si s nimi nacestovali a tolik starostí bylo kolem jejich porodů... Stačí se jen vrátit v čase a najít správný text v Novinkách. Členové naší rodiny! Ale každopádně se panička těší, až vylínaj!!! Začíná přibírat i Kyou (Kája Meruňka) a vypadá čím dál lépe. Tý jo... víte vy vůbec, že jsme si nechali moji (Aydíkovu) první a moji poslední holčičku?!? Aničku a Káju Meruňku.
Koťátka baští syrové hovězí (převážně páníčkův biftek), Cosma konzervičky v želé a granulky RC pro britská koťata. Tvaroh s pacholíkem jsme teď trochu omezili. Ti čtyři dohromady když začnou, jsou jak demoliční četa. Ale ještě nic nezničili... Aktuálně jsou s paničkou v Zimní zahradě u ostatních holek.
Holčička Narný si už balí kufříček a po druhém očkování jako první odjíždí ve čtvrtek do svého nového, úžasného domova...
1. listopadu 2020 oslavil švédský chovný kocourek S*Javeliner´s AB Uigeadail
(přivezený na počátku 1. coronaro - virové nálože) čili Virík
své první narozeniny. Všechno nejlepší už má, tak aspoň pevné zdraví přejeme...
29. října 2020 Koťátkům z vrhu "N" je 11 týdnů. Váha: Narnie - 1255 g, Nathan - 1480 g, Nemo 1345 g, Nemesis - 1360 g.
Počasí, že všechny kočky pospávají. Všichni v dobré kondici, ale když po nich chce člověčka fotku, nikdo nechce vstávat. Ale musíme poslat pozdravy do nových budoucích domovů! Určitě se moc těší... Volná je zatím Narnie, ale stále se někdo na ni ptá... To je ještě "horší", než udělat nějakou kloudnou fotku... Vymazlujeme jak o život a stejně tak vášnivě, ne-li víc, čistí panička záchůdky...
Narnie Nemo
Nathan Nemesis
24. října 2020 "Je to takový smutný, takhle převzít ocenění..." řekl páníček na parkovišti v Praze před budovou Českého svazu chovatelů koček. My, brytyšreďácký kočky bychom nikdy nevěřily, že to kdy páníčkové řeknou... že je škoda, že se se nemohlo jet v březnu do Bojkovic na výstavu na slavnostní ceremoniál...
Zdraví je přednější a druhá koronavirová krize na dosah... Zdravíme všechny statečné zdravotníky!
Tímto moc děkujeme paní Maršíčkové za předání!
NW GIP CH S*Javeliner´s Braigh A Roid alias "Wotsík" zase o trochu víc narostl...
22. října 2020 Koťátkům je 10 týdnů. Nemí 1110 g, Nemo 1130 g, Naty 1270 g, Narny 1070 g. Každý z nich vypadá na každé fotce pokaždé úplně jinak... Jedinou, kterou panička pozná bez čtečky čipů, je momentálně Narnie. Ta buď vleze paničce na klín a kouká, co se děje v televizi nebo si sedne klidně na klávesnici a vůbec jí nevadí, že odepisuje na maily.
20. října 2020 Je to „skvělý“ pocit, když už konečně dopíšete příspěvek na webovky a na konci psaní zjistíte, že jste o všechno přišli, protože na webu se spustila ve 3:20 automatická údržba...
Takže znova… Fanoušek váží 7,5 kg. Letos se nehodlá zabývat hlídáním koťat, protože v Aydíkárně je větší sranda. Wotsík při návštěvě přízemí dal jasně najevo, že jsou mimina pod jeho úroveň a označkoval koťátkům pelíšek. Virík je od Wotsíka k nerozeznání a se strejdou jsou spřaženi proti Šerlíkovi. Ukrajina Šerlajz by chtěl šéfovat všem klukům, ale to nevychází. Já Aydík jsem milý, příjemný a banďuratý dědula. Na pubertální projevy ostatních se dívám s nadhledem.
Holky… Babička Lejdynka vzala koťátka na milost. Nic jí nezbylo, mimouši její syčení ignorují. Koťátka opustila přízemí a zase se nastěhovala zpátky do Kočičí zimní zahrady. Páníčkovi teď čistíme vzduch a udusit ho chlupy nechceme, že?!! Lejdynka za to vyžaduje sedět paničce na klíně. Problém je v tom, že je u křesílka fronta. Dokonce Kája Meruňka! Takže mazlící stojánky kolem paničky jsou stále obsazené.
Koťátka… Jsou veselá, hravá, začínají příst na dotek a pozvolna se „napojují“ na paničku. Začínají se sama „připomínat“. Vymazlování je teď hlavní náplní volné chvilky paničky. Koťátka přišla na to, co je to „pamlsek“... Jednou nás sežerou!
PS od paničky: Alčo, elixír z rakytníku se Ti povedl a určitě zabírá. Ale propolis??? … „To je vražda, napsala“!!!
15. října 2020 Koťátkům z vrhu "N" je 9 týdnů. Ještě že má panička tu čtečku čipů!!! Aktuálně je od sebe nerozezná ani ona... Hmotnost: Nemí (Nemesis) 990 g, Nemo 990 g, Naty (Nathan) 1050 g, Narný (Narnie) 1010 g. Narný a Naty jsou nad věcí, Nemesis už odpouští paničce ty hrůzostrašné injekce, speciálně to čipovací kopyto. Nemo je z toho ještě stále vyjukaný, takže panička se ted bude zaměřovat hlavně na něj. Jsou to zlatíčka. Koťátka bivakují v přízemí od kuchyně do jídelny, momentálně s mamčou, která je tím nadšená. No, Lejdynka je nahoře v zimní zahradě taky nadšená, že ty malý zrzavý koule zmizely. Fanoušek chodí na návštěvy, ale považuje ještě pod svou důstojnost se zabývat trdýlkama, která ještě nedocení jeho fantazii v blbnutí...
14. října 2020 Dnešek ve znamení "přijet z práce, popadnout Lilianne a AB Uigeadail a jet na HCM" v překladu znamená, že naše Lili a Švéďák č.2 = Virík byli na vyšetření srdce u pana kardiologa MVDr. J. Fiedlera ve Slaném. Nervičky paničky na pochodu z výsledků natolik, že ji ani nerozhodilo hodinové čekání v dopravní zácpě před městem. Stihlo se to na čas. Oba chlupáči měli tak hustý kožich, že to EKG elektrody nevzaly. Drobné vyholení není ani vidět. S Lilinkou to bylo náročnější, furt do toho kecala a vrtěla se. Ve dvou udržet ležet v klidu na boku Viríka bylo překvapivě snadnější. Ten zmohutněl a vypadají krásně jeho tečky na hutném červeném kožichu. Panička se dokonce před odjezdem vrátila zpátky domů z auta pro čipovou čtečku, protože se bála, aby v přepravce nebyl starší Wotsík, kterého se panička rozhodla kastrovat před 2 lety kvůli kýle zjištěné také při HCM vyšetření ve Slaném ... Lili a Virík mají genetické vyšetření srdce v pořádku.
Večer se slavilo s koťátky v kuchyni. Prvně byli v noci sami bez mámy. Panička se rozhodla je víc separovat, protože se nechtějí kámošit s dvounožcema a dávají přednost kočkám. V kuchyni pod stolem máme teď kotěcí základnu. Nejhorší bylo hledání mizejích koťat. Jednou se Nemí schovávala za sádrokartonem v prostoru posuvných dveří, jednou zmizela úplně a našla se v kuchyňské skříňce... Nikomu tu hrůzu při hledání nepřejeme...
13. října 2020 Nejhorší máme za sebou. Mimouškové byli poprvé autem u pana veterináře na prvním očkování. V autě ani nepípli, podporovali se vzájemně. Do přepravky vlezli dobrovolně. No však taky nevěděli, co je čeká... ČIPOVÁNÍ. Po příjezdu domů se panička mohla přetrhnout, aby jim snesla modré z nebe. Mističky plné lososa, hovězí svíčkové, extra pobyt prvně v ložnici... A oni jí to nechtěli odpustit ani tak. Choulili se pod postelí a nechali se potupně vystrkovat koštětem. Ale nakonec všichni spinkali na peřině. Na noc šli zpátky k mamině Káje Meruňce. Na ní to byla taky velká změna. Nechce se vzdát role matky. O to těžší je pro paničku vymazlovat koťátka, která dávají přednost smečce. Takže zase nová strategie se rodí dvounožce v hlavě...
PS: Alčo, tak zase frmol...
9. října 2020 Panička už má asi všude hotovo, že začíná vymýšlet "blbosti". Nejdřív k nám (klukům) zase pustila Šerlíka. Což o to, on se ani rvát nechtěl, ale Wotsík mu neodpustí, že stejně starý kocour zaujal jeho chovnou pozici v době, kdy on sám přišel o kulky. Takže zvuky tygra dohnali paničku k nahánění a políčku pro dravce Wotsíka, který nábádal ostatní:"Pojďte na něěěj!!!". Hmmm, dalších 5 hodin Wotsík paničce nechtěl odpustit a nehodlal slézt ze sluneční palandy. Ten pohled! To už panička nejspíš opakovat nebude...
U holek taky pozdvižení. Kája Meruňka je krásně mazlivá, doufáme, že jí to už zůstane. Matka je ale tak výborná, že ostražitě kouká, kdo to zase vlezl na území dvouměsíčních koťátek! Panička totiž donesla protestující Aničku a Ladynku do Kočičí zimní zahrady. Anička s babkou Lejduší to nesou velmi nelibě. Už si odvykly být mezi chovnýma holkama. Tak tam každá trucuje v jedné kukani a čeká se, kdo to vydrží dýl. Jenže známe paničku... je houževnátá...
8. října 2020 Koťátkům je 8 týdnů. Hmotnost: Nemo a Narnie - 920 g, Nemesis - 940 g, Nathan - 1050 g. V oblibě konzervy Cosma, tvaroh s pacholíkem. Překvapivě vedou suché granule. Mimoušům začíná vrtat hlavou "lidské teplo". Najdou si i chvilku se nechat pochovat a místo odpočinku přibližují k paničce. Začne náročné období spravedlivého vymazlování...
4. října 2020 Houstnoucí personální situace v práci a hromady papírování tam i doma u koček nemůže paničce zkazit náladu! I když… Ale vždyť šest nových slípek Václavek stále žije a po týdnu samy holky vylezly z kurníku. My kluci kočičáci máme venku v oblibě krásně natřené zateplené boudičky, laboratorní testy chovných chlupáčů jsou v pořádku a koťátka se s chutí cpou všemi dobrotami! Panička se prohrabává dokumenty, likviduje milión papírkových restů a konečně poslala Krycí list vrhu „N“ na Plemennou knihu se všemi náležitostmi. Přikládáme na Facebook našich odchovaných koťátek fotku Ludwicka a Akdarky. Máme fotky, videa a vypreparovaná varlátka Mic Merlinka ze Španělska. Tak už má za sebou kastraci a prý o tom skoro nevěděl. Má skvělou rodinu! Lidičky, nepropadejte panice, všechno to zvládneme...
1. října 2020 Koťátkům je 7 týdnů a už dovádějí ve výškách na škrabadlech. Hrají si spolu a na paničku nemají čas. Pokud tedy nenese plné mističky. A pak tehdy, když se přikryje peřinou. Mimouškové se začínájí vymazlovat… Kluci jsou zadumaní boubeláci. Naty 895 g, Nemo 780 g. Holčičky se zdají momentálně ňuchňatější. Nemí 750 g. Všichni tři mají čekající nové rodiny a odejdou cca v prosinci. Narnii (750 g) panička zatím nenabízí. Ta jako by to věděla, mazlí se nejvíc. Ne, určitě si ji nenecháme…
Koťátka mají spoustu nových fotek na Facebooku.
Páníček se činil a vyrobil úžasné, zateplené budky do výběhů. Celý prodloužený víkend trávili dvounožci promrzlí na zahradě. 9 stupňů a déšť. Tři polystyrénové krabice byly instalovány do Aydíkárny. Zbývá už jen natřít dřevěné obložení. Malý vstupní otvor, který zimu nepustí do boudičky, nezabránil Fanouškovi s Aydíkem nacpat se dovnitř. Hlavně, aby se pak ještě dostali ven! Všichni začali baštit tak, jako že čekají zimu ze Sibiře. Švéďáci Virík s Wotsíkem si klidně zalézají společně do nového pelíšku nebo usínají v zateplené „telefonní budce“. Ale když se panička usadí do červeného křesla, úplně všichni chtějí právě to její křeslo!
Hyperaktivní Šerlík byl na 3 dny s Aničkou a Ladynkou v holčičím výběhu. Překvapivě se všichni snesli. Nepočítám-li občasné syčení babičky Lejdynky a častý pohlavek od Aničky. Když on tenhle kocour chvilku neposedí a tlamu nezavře. Panička už nebývá tolik na zahradě, brzy se stmívá, takže skončily holčičí prochajdy u krbu. Myslím, že holky právě teď vášnivě oslavují jeho návrat do Šerlíkárny. Momentálně zbývá dodělat poslední boudičku pro Šerlíka a může být třeba mínus dvacet!
Kromě páníčka se v neděli činil i pes Nyx. Nedopatřením dvounožci špatně dovřeli vrátka na druhou velkou zahradu. Tam uzobávalo svoji poslední trávu našich pět slípek, sotva půlroku starých, zato nádherně ochočených. Víme všichni, že Nyxík je zapřísáhlý odpůrce aportu. Ukázal se ale jako brilantní lovec! Během hodinky zahrabal čtyři slepice, přičemž pátou už schovat nestihl. Páníčkové jednu zakouslou „Kadlu“ náhodně našli a pak chodili dvě hodiny potmě s baterkou po zahradě i přilehlém okolí. Nešlo jim do hlavy, kam se slepice mohly schovat. Nyx je pohřbil dokonale do květinových záhonu, každou na jinou světovou stranu. Nikde ani brčko... Páníčkové se nepoučili a dovezli si druhou várku opeřenců. Překvapivě zjistili na svátek Václava, že u Chomutova mají otevřen i prodej kuřic. Odhodili kladívka a pádili autem hodinu a půl na sever Čech. Stihli to deset minut před zavíračkou. Měli mě na Nyxe pustit, já Aydík jsem jediný, kdo na něj platí! Ten s křížkem po funuse nedostal ani pohlavek. A už mu zase září očička za plotem slepičárny… Druhý pokus o slepice dostal jméno "Václavky"...
Páníček měl tenhle týden zajímavý zážitek. Byl na servisu u jedné starší paní a šel si do auta pro náhradní díly. Koho by napadlo, že má řemeslník ještě hlídat psa. "Mášo, Mášoooo... Kde je moje Máša???!!!" A teď se projevila pravá povaha našeho páníčka, ač na to nevypadá. Přes hodinu vozil pani po vesnici a hledali psa. Pak už musel odjet. Fenka se našla po návratu paní domů. Máša byla schovaná celou dobu na zahradě… Pointa? Máte-li „hladového“ ovčáka nebo pozvaného řemeslníka (nemusí být ani hladový), dávejte si pozor na své „svěřence“…
Narnie British Red*CZ - volná Nemesis British Red*CZ - zamluvená
Nathan British Red*CZ - zamluvený Nemo British Red*CZ - zamluvený
22. září 2020 Koťátka rostou jako z vody. Jsou zase rozkošná! Vypadá to, že je volná už jen Narnijka. Panička vymazluje všechny stejným dílem... A snažíme se vyhnout Covidu-19...
Nevím, co je to s dospělýma holkama Ladynkou, Aničkou, Grejsí a Lilinkou. Všechny jsou tak nějak mazlivější. Ladynka dokonce skáče paničce na klín na zahradě. Sexovat chovné holky moc nechtějí, ale chodí občas na zvykačku ke svým klukům. Kluci jsou k sobě taky hodnější. Oba Švédové (Wotsík a Virík) si spolu hrají a dovádějí. Někdy rozhýbají i mě Aydíka. Fanoušek je stále největší expert na blbosti. Ukrajinec Šerlík už může běhat ve výběhu u nás ostatních kluků v Aydíkárně. Musí být ale mimo Wotsík, který Šerlíka nesnese. Snad tím, že Wotsíka kastrovali v době, když se k nám Šerlík nastěhoval a k tomu jsou oba stejně staří.
Začínáme dostávat nové instrukce na zimu. Zateplují se pelíšky ve výbězích. Granule ubývají závratnou rychlostí, kožichy mohutní a špíčky se zvětšují...
17. září 2020 Koťátkům je 5 týdnů: Nemesis - 550 g, Nemo - 540 g, Nathan - 660 g, Narnie - 540 g
Dneska mamina přeskočila s kotětem v tlamě koš na prádlo postavený v polootevřených dveřích a dotlačila Nemíka po schodech dolů do kuchyně. Byla tak urputná, že panička zrušila svoje výletní plány a předělává zase půl baráku. Fakt neví, co dřív... Ale aby se koťata dobře socializovala, změna plánů je na místě (si myslí naše kočky)... Mimina jsou zase zpátky v jídelně. Střídají to se svou zimní zahradou.
Koťátka Narný, Nemík a Naty se cpou masíčkem z konzerviček, tvarohem i pacholíkem, holčička Nemí dává přednost suchým granulkám. Nejradši mají mámino mlíčko...
Narný (Narnie) Naty (Nathan British Red*CZ)
Nemí (Nemesis British Red*CZ) Nemík (Nemo British Red*CZ)
8. září 2020 Paničce už je jedno, že to prckům klouže a pohybují se po dlažbě pozpátku! No, je to dost legrační... Ať se jdou klouzat minimálně po dobu, než panička vybalí nákup... Ohrádka prázdná, kukaň prázdná, mimina byla pro změnu pod postelí... Ať máma Kája Meruňka ví, co to je nestíhat!!! Klidně ať si je loví po celé zimní zahradě... Ehmmmm, Kája to má na háku a jde dolů do kuchyně skouknout, co se koupilo dobrého...
Zleva: chlapeček Nemo - holčička Narnie - holčička Nemesis - chlapeček Nathan
7. září 2020 Panička přišla z práce, vyndala Meruňku i s koťátky z prvního patra škrabadlového tubusu a škrabadlo odnesla. Není zvědavá na parašutistický výcvik! Prostě se Kája Meruňka musí srovnat s tím, že mimina se začínají batolit a utíkají jí z pelíšku. Během chvilky bylo jedno pro změnu v dřevěné bedničce. Je tady fakt zábava! Mamina je v jednom kole a ustavičně jim něco brouká a kníká ("zalez, nespadni, slez, nelez tam...")
6. září 2020 Kája Meruňka se chodí mazlit do přízemí s paničkou a s ostatními chlupáči. Nádhera! Ale mohli jsme za tím tušit i nějakou lotrovinu. V prvním patře pelíšek prázdný! Aby mohla mamina na výlet, nacpala všechny čtyři bumbrdlíky nahoru do kukaně škrabadla jako do trezoru. Co na tom, že otvor byl ucpaný obrovským pelíškem...
Tak kluci a holky už trénují na klíně. Zatím v ohrádce, protože Kája je stále má raději v pelíšku. Děcka ale začínají používat nožičky a vylézají ven častěji. Panička vymýšlí jména pro chlapečky. Je to až zvláštní, že rodinná rada vybrala dvě z navržených jmen, panička je přiřadila danému kotěti a shodla se s typem dvounožců, kteří už na kocourky čekají téměř od jejich narození...
Druhý kocourek "Nemík" = Nemo British Red*CZ: stejně barevná, buclatá, oranžová a velmi zvídavá rybka z filmu "Hledá se Nemo".
"Nemík" - Nemo British Red*CZ
Třetí kocourek "Nejtý" = Nathan British Red*CZ: význam slova v hebrejštině znamená "dárce, darovat". Také výstižné jméno... Nehledě na to, že kanadský herec Nathan Filion jako "Castle na zabití" udržel paničku nezvykle sledovat alespoň nějaký seriál...
"Nejtý" = Nathan British Red*CZ
5. září 2020 Třítýdenní koťátka začínají vylézat z pelíšku a objevují prostor v ohrádce. Sotva se batolí. Kluci jsou kluci. Když se panička nacpe do ohrádky, přelezou ji a nenechají se odradit od průzkumu nového světa kolem pelíšku. Mladší, o trošku buclatější kočička (N4) je také odvážná průzkumnice. Dalo by se říct, že holčičky jsou "něžnější". "Průšvih" nastává ve chvíli, kdy se odlišuje chováním to nejmenší koťátko - první kočička (N1). Ta mrška se cíleně batolí k paničce a chce šimrat na bříšku. Je to pak emocionálně náročnější uveřejňovat fotky a hledat novou rodinu... Obvykle takové koťátko dostane jméno jako první... "Nemí" = Nemesis
První kočička "Nemí" (N1) = Nemesis British Red*CZ - význam slova: Nemesis byla jednou z vedlejších bohyní ve starověkém Řecku. Nemesis byla bohyní odplaty, dcera Ereba, boha temnoty, a Nyx, bohyně noci. Nemesis trestala pouze ty, kteří si to zasluhovali svým málo příkladným životem, jiné lidi mohla obdařit štěstím.
holčička "Nemí" = Nemesis British Red*CZ
Druhá kočička "Narný" (dle narození N4 - čtvrté kotě) získala jméno Narnie British Red*CZ podle: země Narnie (království ve fiktivním světě) byla spolu s celým světem stvořena velkým mluvícím lvem Aslanem, který je jejím ochráncem. A že my máme takové malé zrzavé lvy! V Narnii žijí mluvící zvířata a mýtická stvoření. Aslan je vyobrazen jako mluvící lev, král zvířat, syn velkého císaře za mořem, vládce Narnie, moudrý, milosrdný, tajemný a laskavý rádce lidských dětí, strážce a spasitel Narnie.
holčička "Narný" = Narnie British Red*CZ
3. září 2020 Koťátkům "N" jsou tři týdny
N1 - 360 g (PH 70 g) - holčička: N4 - 380 g (PH 84 g) - holčička (červená značka):
N2 - 370 g (PH 88 g) - kluk (nezávazně zadaný): N3 - 430 g (PH 95 g) - kluk (zelená značka - nezávazně zadaný):
Kája Meruňka (Kyou British Red*CZ) - Aydíkova poslední holčička se svými prvními miminky
1. září 2020 Aktuální verze pelíšku pro mimina se skládá ze škrabadlového tubusu (alias ložnice) a z ohrádky kolem něj. Prťata začínájí vykukovat ven. Dosud je Kája neodstěhovala snad jen na palandu pod střechu. Odtamtud by se páníčkům docela nepohodlně sundavali dolů... Kája Meruňka se smiřuje těžko s tím, že se Ňuffíci začínají batolit ven za hlasem paničky. Zvládá procházky Lilianničky a Grejšule kolem.
Lili momentálně o ženicha zájem nemá, Grejsinka by ale svoje nová mimina brala. Dává hlasitě najevo, že jedním Merlinkem se její touhy nevyřešily. Panička musí rozhodnout. Její statistiky udávají, že už by to klidně šlo. Pravděpodobně předposlední vrh v Grejsinčině životě... Lilianne nelibě nese zatarasení cesty na palandu pod střechu. Poradila si po svém. Jak říkám... kočka není pes! Kočka obvykle dosáhne svého jakoukoliv cestou...
"Jústn" hlásí problém!!! Jediné místo, kde není zrzavá kočka je druhá zahrada. Proooč zrovna k nám musí přijít zrzavý sirotek??? První setkání s ním proběhlo někdy v červenci, když si během jedné oslavy na zahradě někdo všiml hubené zrzavé kočky odcházet na ulici. Zděšení, že vyhublá, vymrouskaná Meruňka utekla, dohnalo oslavence k akci. Nakonec to byl úplně cizí kocourek. Je začátek zaří a my ho vídáme spát na hromadě dřeva u slepic. Nechá se pohladit, ale ne zvednout. Průšvih je nablízku - krmíme toulavého zrzavého kocoura. Tygrovaného ještě nemáme... Jestli se tu hodlá "Číslo 11" usadit, půjde ale na kastraci (sousedů není).
30. srpna 2020 V Hostouni máme prý posvícení. Co já (Aydík) vím, tak jen to, že páníčkové jsou tím pádem spolu 33 let... Kája Meruňka se rozhodla, že se sice bude kámošit s ostatními zrzouny, ale miminka jim nepůjčí. Takže když panička odejde, stěhuje si je do temného tubusu škrabadlového (vpravo). Když panička příjde, leze jí na klín a vyloženě si říká o pomoc s přesunem do přepravky po levé ruce... Řeklo by se, že se ale moc ráda paničce chlubí, jací to už jsou bumbrdlíčci. Dva vypadají na větší kluky a dvě na něžné holčičky. Asi už začneme pomalu hledat jména.
Nanyka a její sestřička na klíně ... Ňuffík a jeho bráška na svačině...
29. srpna 2020 V tuto chvíli to vypadá, že máme dva kluky a dvě holčičky...
Prvorozená... už na nás vyplazuje jazýček...
28. srpna 2020 Lilianne a Virík jsou spolu ve výběhu. Aktuálně je to velký "vopruz" mít na návštěve pubertálního kocoura. Lilianičce, poslední kočičce od naší Aničky a mojí (Aydíkově) vnučce, je jeden a čtvrt roku. Viríkovi bude za dva měsíce rok. Tak už spolu můžou začít "chodit", abychom dostáli pravidlům Chovatelského řádu. Virík jako by z oka vypadl příbuznému tečkovanému Wotsíkovi. Kdykoliv Viríka panička vidí, vzpomene si na "vybouchlou" koronavirovou dovolenou ve Švédsku (více v Novinkách 15.března 2020). Asi bychom ho sem jinak už nedostali...
Seznamujeme se...
Koťátka mají otevřená očíčka... Tedy jen občas, to když je vyvalej na paničku. Čtyři kousci jsou tak akorát, aby se po dvojicích dali vymazlovat. Přestávají už kvičet na ruce a i chvilku vydrží v náručí. Kája Meruňka už nestěhuje a je klidnější. Na návštěvě byl poprvé Fanoušek. Nejdřív se chtěl starat a pak znuděně odešel. Ještě to prý není ono... Meruňce návštěva vůbec nevadila a přijala dokonce nové, větší bydlení. Vypadá to nadějně, ona i všichni čtyři rzzounci jsou stále na stejném místě... Mimochodem, první Ňuffík (a možná i čtvrté) vypadá jako holčička. Nechceme koťátka "mučit" zkoumáním, protože pohlaví pro nás není důležité... Hlavně když budou zlatíčka, jako dosud všechna naše koťátka...
27. srpna 2020 Koťátkům "N" jsou dva týdny. Krásně přibývají na váze:
N1 - 255 g (PH 70 g), N2 280 g (PH 88 g), N3 315 g (PH 95 g), N4 275 g (PH 84 g)
Až na to Kájino stěhování... Panička přišla včera domů a ohrádka zase prázdná. Mamina s koťaty za gaučem. Takže přesun ohrádky nahoru do zimní - kočičí zahrady. Kája Meruňka spokojená... ovšem jen do doby, kdy panička sedí vedle nich. Do večera nacpala mimouše do jedné nebo i dvou budek na škrabadlech. V jednom nakonec zůstala. Ohrádka uklizena, ostatní kukaně ucpané. Kája Meruňka (Kyou) tímto získává titul "super matka cestovatelka". Panička s vyplazeným jazykem ještě ve velkém větru pochytala na zahrádce kastrůlky (Anču s Lejduší, Wotsíka s Fanouškem), aby je to neodfouklo a konečně byl klid...
Dneska přišla panička z práce a mimina s Kájou byla pro změnu ve škrabadle v metrové výšce nad dlažbou. Aktuálně jsou ve stejném tubusu, ale v úrovni podlahy... Asi nás už klepne...
24. srpna 2020 V tuto chvíli nás napadá, že nejdříve musíme pozdravit naše "čitatele" a nové "čekatele"! Pokusili jsme se pro ně udělat nějakou fotku koťátek...
Když se rozhodne panička fotit koťata, jdeme všichni raději z cesty. Nejen, že leze a plazí se většinou po podlaze, ale zabíračka je udělat kloudnou fotku neustále se hemžících miminek. Pravidlem je, že se koťátka otáčejí úplně na opačnou stranu než je objektiv, boří čumáčky do deky, kočka máma kvílí a tahá je z "fotoateliéru" zpátky do pelíšku. Panička ale dává přednost klidu kočičí mámy než skvělé fotce. Pobyt mimo pelíšek se minimalizuje. Ale i tak se včera Kája Meruňka po návštěvě holek Lili a Grejs rozhodla stěhovat koťata za gauč. Aktuálně jsou stále v obýváku, v šeru, v ohrádce. Je jim už 11 dní a teprve se jim rozlepují očíčka. Řekl bych nedoušci... ale tihle buřti předčasně narozeně nevypadají! Jsou to čtyři kluci a jestli byli dva tmavší, už to zase není poznat. Někdy poznáme maličkého, prvorozeného Ňuffínka i bez kontroly namalovaných drápků. Ale i ten má velké váhové přírůstky.
Koťátka mají na focení už vlastní názor!
Mic (Merlin) doletěl v pořádku do svého nového domova ve Španělsku. Jsme na něj moc pyšní! Nejen že zvládl cestu, ale jak rychle se v novém domově se třemi dětmi zabydlel...
22. srpna 2020 No jooo, panička po dovolený a dohání práci. Hold ji moc neobtěžujeme a sami si vystačíme. Tak třeba…
Kája Meruňka se rozhodla, že se zase o další místnost posune dopředu a přeskákala s miminama ohrádku a šup do obýváku. Jak ty puclíky unesla, nevím. Kája je tak kojením vyhublá, že začala nezvykle jíst i konzervy a syrové maso. V obýváku teď máme velkou ohrádku a v ní porodnici. Za několik dnů bude následovat odstranění porodnice. Všichni chtějí na koťátka hezky vidět! Zatím je to ze strategických důvodů lepší a bezpečnější takhle. Tříměsíční Mic Merlin neohroženě skáče do ohrádky, Meruňce to nevadí. Prcek dělá výpady na koťátka, ale má k nim velký respekt a střeží se toho, aby se jich dotknul a rozčílil Meruňku. Plánujeme návštěvu ostatních chlupatých členů rodiny. Kája Meruňka se stala opravdovou matkou, nemáme strach, že by koťátka opustila. Miminka se zvětšují před očima! Máme spíš obavy, aby se jedno ráno neobjevila mamina s koťaty u páníčků v posteli. Takže ložnice se zavírá…
Další důležitá událost je ta, že se Mic Merlin připravuje na odlet „domů“. Trénuje přepravku, kšírky a zatím nemá s ničím problém. Kotě nejspíš tuší… stává se čím dál víc roztomilejším a začínají ho víc zajímat dvounožci. Zase to potvrzuje náš názor, že do nových rodin je lepší dávat kotě ve starším věku.
Ladynka s Aničkou si zajistily permanentky na pobyt na malé zahrádce. Ladynka se stala mnohem veselejší babičkou, než když má kolem sebe zrzavou smečku. Jeden den zavedla návštěvy v předzahrádce u Nyxe. Její hlasité chrápání ve stínu na trávníků před otevřeným psím výběhem donutilo psa Nyxe tiše našlapovat kolem. Přesto došlo k zamezení courání a Lejdynka musí na Nyxe počkat, až bude bouřka a pes může ke krbu. Anička při jeho návštěvě ani hlavu nezvedne. Nyx má oči jen pro kočičí granule. Zato já Aydík na Nyxe koukám hodně nevraživě. Nedovolím mu se k voliéře přiblížit! Takže vlastně jsme všichni spokojení… 😊
Mic Merlin British Red*CZ 13 týdnů / 1940 g
17. srpna 2020 Trpělivost růže přináší... zvlášť asi u koček! Kája Meruňka je jak vyměněná. Vypadá to, jako by se od koťat celý den ani nehnula. Přestože došlo k dalšímu přestěhování porodnice do kuchyně. Večer si přišla pro paničku do obýváku na gauč. Je "průhledná jak lesní víla", ale všechna koťátka mají veliké váhové přírůstky. Koťátkům jsou 4 dny. Prvně jsme k porodnici pustili i mimouše Mic Merlinka. Choval se jak pošuk a dožadoval se vpuštění do té úžasné krabice! Přesto Kája neprojevila sebemenší nelibost. Brzy převládl respekt k maličkým chlupatým housenkám a Merlinek omezil blbnutí v porodnici na minimum.
16. srpna 2020 Mamča od koťátek vylezla z porodnice v koupelně, přeskočila ohrádku ve dveřích a zbaštila konečně hromadu syrového hovězího masa. Vzhledem k tomu, že ho nikdy nepreferovala, je to krok do pohody...
15. srpna 2020 Někdy si panička říká, jestli to všechno stojí za ty nervy! ... 13:30 hod: panička nemůže najít mamču od koťat... našla se v koupelně pod sedačkou totálně ve stresu... Kája Meruňka: několikanásobné zvracení po půlce baráku, střevní potíže v záchůdku, vyvalené oči navrch hlavy, celé tělo v tenzi, syčení na paničku i na koťata... Moc děkujeme panu veterináři Dudkovi ze Středokluk, že nás přijal ve svém volnu a udělal rentgen břicha a sono. Zatím to vypadá, že tam žádný zánět není (aneb "kastrace odložena"). Budeme Káju hlídat. Došlo tudíž k přestěhování porodnice do koupelny, kde je přecejen větší klid a chladněji. Panička už je takový magor, že odvážila granule, maso z konzervy i vodu Aneb fakt měla velký strach! Kája Meruňka se na veterině chovala, jak když je to nejhodnější a nejodevzdanější kočka našeho chovu (my zasvěcení víme, o čem je řeč = poplašená surikata). Asi jí opravdu nebylo dobře...
V 16 hodin nacházíme v porodnici zklidněnou a kojící Meruňku...
15. srpna 2020 Vymodlená koťátka "N" se mají čile k světu. Panička byla celý 30ti stupňový den nervózní, jestli to Meruňka zvládne. Ta, obložená vychlazenýma pivníma láhvema, už vypadá dobře. Po 24 hodinách vylezla z pelíšku. Je s koťátky ve jídelně, v centru dění, ale zatím separovaná od ostatních chlupáčů. Stará se o miminka výborně!
13. srpna 2020 Máme koťátka vrhu "N" = "Nufíci"
Nikdo by u nás nečekal, že během deseti let bude zrovna naše Kája Meruňka (Kyou British Red*CZ) mít ukázkový porod. Během dospívání dostala Kája elektrizující ránu, pokaždé, když ji panička pohladila. Tím pádem byla naší nejméně mazlivou kočkou za posledních deset let. Úspěšné nakrytí se dalo odvodit od toho, že sama vyhledávala paničku a její hlazení, spala jí v noci na břiše a držela se jí na každém kroku. Eliktrizující rány úplně zmizely... V horkých srpnových dnech Kájina rozněžnělost vygradovala a přesně na terním 66. den od krytí začala rodit. Po hodině od prvních stahů porodila ve 23:00 hod. první maličkaté koťátko. Ňufík British Red*CZ vážil 70 g. Druhé koťátko vylezlo ve 23:10 s 88 g. Třetí, největší mimčo s 95 g ve 23:25 hod. Čtvrté kotě v 0:10 vážilo 84 g. Panička pomohla Meruňce roztrhnout porodní vak a miminka odsát. Mamina jako jedna z mála našich koček sežrala dvě placenty. Všechna koťátka jsou červená mramorovaná. Hlavičkama se podobají tatínkovi Šerlíkovi (Yaron Serenity*UA). Překvapivý byl počet koťátek vzhledem k vyhublosti naší netykavky Meruňky. Ještě jedno se narodilo 4 hodiny po celé akci, ale nastoupit do života už nestihlo. Jsme na Káju nesmírně pyšní a panička je nadšená, že se rozhodla poslední moji (Aydíkovu) kočičku nechat do chovu. Rodit během tropické noce bylo pro obě holky dost úmorné..
12. srpna 2020 Mic Merlinkovi je 12 týdnů a má 1550 g. Začíná se fixoval na lidi. Je tak milý, že ho adoptovala Kája Meruňka v předporodním období. Je připraven na odlet do Španělska. Jméno "Mic" dostal od svých nových dvounožců...
Mic Merlin British Red*CZ - 12 týdnů - 1 550 g
10. srpna 2020 Kája Meruňka (Kyou), naše prvorodička, poslední (moje, Aydíkova) dcerka, je 63.den od krytí. Přibrala 0,8 g (ze 3 kg na 3,8 kg). Bříško se zvětšilo 2-3 týdny před porodem. Jsou cítit pohyby. Doufáme, že všechno dopadne dobře. Jsou velká vedra, kolem 33 stupňů Celsia. Páníčkové se zvrátili z Mariánských Lázní, kde za 6 dnů našlapali přes 70 km. Na dnešek si ustlali na lehátkách na zahradě u bazénu...
30. července 2020 Kyou British Red*Cz = Kája Meruňka je snad těhulka. Začala se chovat uvážlivěji, mazlí se, chce být blízko paničky. Trošku má bříško a nalité cecíky. Tak snad to není falešný poplach. V půli srpna bychom mohli vidět první koťátko Káji Meruňky se Šerlíkem. Už má v obýváku i porodnici. Tu ale nejraději zabírají toužící Lilianička a Grejsinka. Grace Kelly by mohla mít svůj předposlední nebo poslední vrh v životě do konce roku 2021. Tenhle současný s Merlinkem ji tedy opravdu nevyčerpal. Další koťátka chce už od 4 týdnů po porodu. Lilianne British Red* CZ čeká na "občanku" svého ženicha Viríka a mohla by začít plánovat tvorbu koťátek od září...
Vleze do každé díry...
29. července 2020 Malému torpédovi je 10 týdnů. Očkování, odčervování i čipování proběhlo bez komplikací. Dokonce už přišel z Plemenné knihy rodokmen. Musím se smát, když si vzpomenu, že jeho nová rodina měla strach, že má na prvních videích postižené nožičky. Čekají na něj od jeho prvního týdne a teď už je jim jasné, že z batolete vyrostl pěkný rarášek. Bude to sebevědomý kocourek. Mic Merlin British Red*CZ sice vyrůstal jako jedináček, ale zase od malička prošmejdil všechny výběhy a prudil nás všechny dospěláky. Klidně se nacpal ke mně, k dědovi Aydíkovi do pelíšku a pozoroval, jak Anička venku na zahradě předvádí akrobatické kousky s myší.
Aydíkárnu na trvalo zaplavili kluci Švéďáci. Omezili tak desetileté Lejdynce klídek a pohodu pod vedením krémového Fanouška. Ini Wotsík a Virík se nemají rádi s Ukrajincem Šerlíkem a dost tam probíhá výměna názorů. Došlo tedy k přestěhování Ladynky do výběhu k holkám. Vypadá to, že Ladynka je spokojenější. Přece jen už není nejmladší a potřebuje víc klidu.
Velkoplošně dochází k vyčesávání všech chlupáčů. Z těch chlupů by se dal vyrobit kvalitní kožich na páníčka. Největší strach měla panička ze stříhání mých přerostlých drápů. Je všeobecně známo, že jsem to poslední roky nesnášel. Ponižovat mě před zbytkem smečky! Ale co jsem teď vykastrovaný, nebyla to taková potupa a oba dvounožci vyvázli bez zranění. Dost jsem se bavil (já Aydík), jak všichni kluci chlupatí koukali, co bude…
Anička, Fanoušek a Wotsík stále způsobně tráví pár hodin odpoledne na malé zahrádce u krbu s paničkou a večer jdou bez odmlouvání zpátky do výběhů. Malému Švéďákovi (chovnému Viríkovi) ani nepříjde zvláštní, že může v klidu spát s Aydíkem na terásce Aydíkárny a nesmí ven. Co jeden nezkusí, to ho nemrzí... Procházky po zahradě u chovných kocourů nepěstujeme…
Poprvé u táty Šerlíka
5. července 2020 Merlinek ovládl i prostor ve výběhu u Aydíka...
1. července 2020 Merlinkovi, koťátku z vrhu "M" je 6 týdnů a váží 750 g. Narozeniny oslavil prvním pobytem ve výběhu. Zvykl si během chvilky. Už i Kája Meruňka s Lilianičkou ho tolerují. Baští masíčko a tvaroh, cucá mlíčko od mámy. Přichází na chuť škrabadlům...
Celá kočičí smečka i se psem Nyxem absolvovali odčervování. Šílené cavyky dělali Fanoušek a Lejdynka. Druhá várka kosáků vylétlo bez úhony z hnízda.
6 týdnů
24. června 2020 Ach jo... Prcek Merlinek (5 týdnů) začal trochu baštit, čůrat do kočkolitu a všichni oslavovali jeho hovínko... A obsadil už i přízemí a běhá o sto šest. Takže máma Grejsí hodila záda a začala řvát, že chce chlapa. Zase mrouká!
1 měsíc
21. června 2020 První namočené granulky v jogurtu. Mámě Grejsí se to sice nelíbí, ale prcek konečně trošku snědl. Už také loví mávátko a velkou plyšovou myš...
20. června 2020 Koťátku Merlin z vrhu "M" je jeden měsíc a váží 550 g. Umí běhat a vyleze, kam se dostane. Musíme dávat pozor, aby se mu něco nestalo. Poprvé ochutnal tvaroh, na nic jiného nemá ještě chuť. Očividně má hodně mateřiny. Takže zatím žádný záchůdek. Protože je jen jeden z vrhu, dobře se vymazluje a už začíná běhat za paničkou. Však už několik týdnů na něj čeká nová rodina. Snad mu to vyjde...
Skleněné dveře do zimní zahrady v patře jsou napůl otevřené, aby kočky mohly cestovat mezi patrem a přízemím a prcek nespadl ze schodů. Nejen že Kája Meruňka s Lilianičkou se přišly do ložnice mazlit ve 3 hodiny ráno, ale Grejsí dotáhla buřtíka paničce místo budíka v 5:00, kdy panička ve všední den jezdí do práce. Musela s ním přeskočit metrovou koťátkovskou zátarasu mezi skleněnýma dveřma. Takže se už prostě vstávalo a kojení proběhlo na peřině přímo na paničce. Na narozky dorazil i hromotluk Fanoušek. Ten nezklamal a dle předpokladu se chtěl o miminko starat a čistit ho. Na to ale Merlinek nemá už rozhodně čas!
Jinak je nutno se zmínit, že ostatní migrují mezi výběhy a "tři kastrůlci" občas i na zahrádce. Wotsíkovi se podařilo chytit vrabce. Fanoušek mu ho rázně sebral a jednoduše sežral. No fuj! A tak Wotsík loví bedbintonové pírko, které stále někde po venku hledáme.
4 týdny
17. června 2020 Bydlení Merlinka se ustálilo. Aktuálně se Grejsí rozhodla zakotvit v zimní zahradě u gauče. Merlinek váží 520 g, jsou mu 4 týdny a odmítá jíst cokoliv jiného než maminčino mlíčko. Začíná používat zadní nožičky a peláší o stošest. Tedy na dlažbě se rozplácne a spíš couvá dozadu. Vyleze po škabadýlku na gauč, pod kterým má raději žíněnku... Káju Meruňku, Lili i Viríka ten prcek hodně zajímá, ale syčí na nového člena rodiny. Tomu máma Grejs vždycky udělá rázný konec a vrhne se na ně. Už musíme dávat pozor, kam se šlape a kam se sedá. Merlinek vyleze i na gauč. Grejsinka preferuje nový způsob kojení a to přímo na ležící paničce. Mimoušek je neohrožený kousač a když nemá sourozence, rve z paničky triko.
3 týdny
7. června 2020 Během pár dnů donutila paničku kočičí maminka Grejsinka několikrát změnit její poporodní bydlení v zimní zahradě. O stěhování mezi patry domu ani nemluvě. To pištící mimino bylo pár dnů po narození přineseno i do ložnice... Takže se na noc zavírají skleněné dveře nahoře v zimní zahradě... Grejšule nejdřív porodnici vyměnila za ohrádku s velkým výběhem. Stavební práce to byly zbytečné, ale tak aspoň na dva dny. Mimoušek je sice jedináček, ale i když ještě chodit neumí, zdrhá obdivuhodně. Je to neohrožený průzkumník. Začíná reagovat na paničky hlas, rád se chová a nejraději ocucává člověčí bradu. Tím, že je jen jeden, dostává péči "k nezaplacení"! Nebudeme-li počítat, že Káje Meruňce a Viríkovi to trochu "rozhodilo cvičky" a jejich žárlivost je ve vzduchu jasně patrná. Mamina Grejsí usoudila, že když už je Merlinkovi 18 dnů a čím dál lépe utíká pryč z pelíšku, že bude třeba přesunout se do škrabadla. To se zase nelíbilo paničce. Konal se návrat uprchlíků z vyvýšené mini-budky zpět do ohrádky. Další přesun, viditelně nikoli kvůli schovávání koťátka, byl odhalen, když panička našla maminu s mrňousem spát na gauči. Jak přeskočila s tím tlusťochem (380 g) ohrádku, zůstalo záhadou... Bylo tedy definitivně schváleno otevření Merlinkovského teritoria v zimní zahradě a byl vytvořen zcela nový pelíšek bez hranic. Vypadá to, že je konečně klid... I ten mimoušův mírně zarudlý pupík vypadá dobře, tea tree oil zapůsobil... Mimochodem, Kája Meruňka je podezřele mazlivá a přítulná k paničce. Buď bude zase mroukat nebo třeba... Uvidíme...
3. června 2020 Merlinkovi jsou dneska 2 týdny a váží 320 g. Grejsí se rozhodla slavit specifickým způsobem už ve 4 ráno a donesla toho zrzavýho banďura paničce do ložnice. Hlasitě dala najevo, že oslava začíná... V závěsu s Viríkem. Miminko rychle přibírá na váze a už pozná paničku a na ruce tolik neječí. Dvounožka se snažila mamině vysvětlit, že není kam spěchat, když je dovolenkový den, ale už stejně neusnula. Pes Nyx chrápal pod oknem a vrabčáci se rozkřičeli, že je ideální den na výlet...
27. května 2020 Koťátku chlapečkovi z vrhu "M" je jeden týden. Má se čile k světu, za týden přibral jednou tolik: Merlinek má 205 g. Červený mramorovaný kluk dostal jméno Merlin čaroděj. Začínají se mu rozlepovat očíčka. Paničku už pozná a nepíská, nesyčí. Mamča Grejsí je nad věcí, ale po chvilce chce mimouše vrátit do pelíšku. První dny se ho snažila ubytovat nahoře v jídelně na palandě. Ale panička tomu udělala přítrž. Ostatní kočičáci už mají velký respekt a do porodnice se necpe ani prcek Virík. (29.5. druhé kotátko = náhlé úmrtí).
Lili-Anička oddaně čeká na Viríka, až dospěje. Čeká ale tak vášnivě, že ve výběhu bere za vděk všemi kastráty. Wotsík a Fanda mají zábavu. Nejraději se ta nestoudnice nechává opečovávat od Aydíka. Aktuálně je Kája Meruňka (Kyou) u Šerlíka. Mají svoje první líbánky. Uvidíme za dva měsíce...
20. května 2020 Včera prvně snesly vajíčka naše nové (po 20ti letech) slepičky. Docela brzy, panička jim podstrojuje a pipiny už ani nepřekvapí Nyxův štěkot a prudké výpady na plot. Šikulky! Jak jinak - jsou také červené... Ale nikde není psáno, že ovčák nesežere šikovné zrzavé slepice...
O druhý úspěch se postarala Grace Kelly. Začala rodit v termínu 66. den. Koťátka se narodila 67. den od prvního dne krytí. Váha maminy před porodem byla 4,8 kg, přibyla cca 0,5 kg. Takže jsme to odhadovali na dva kousky. Panička přišla z práce a Grejsinka začala rodit. Odešla hlenová zátka, mamina byla nervózní se zoufalým výrazem v očích. Od 02 hodin pomalý odtok plodovky a dožadování se ruky v porodnici. Panička "spala" v jídelně na zemi na karimatce. Zrušení ranní směny a v 7:30 svědectví o bublince. Konečně! V 8:50 se narodilo první kotě. Červené mramorované, 95 g, teď to vypadá na holčičku. Zrzavci jsou strašní tajnůstkáři! Aspoň že otec je jistý (Šerlík). Né že by nám jedno kotě nestačilo. Akorát panička měla stále vnitřní pnutí a Grejsinka neklidný výraz očí. Ve 13:30 praskla voda podruhé. To už se první koťátko odmítalo pustit cecíku. V 15:20 se narodilo druhé, živé, červeně mramorované miminko, 120 g. Opět nejistá možná holčička. Mít dvě holky? To na nás zrzouny moc nepasuje... Panička si tipuje, že z toho vylezou dva kluci. Obě koťátka jsou ale nádherná! Další porod, kdy si zrzounka paničku zase vychutnala... Ale Grejšule byla moc šikovná, samostatná. Kromě přestřihnutí pupečníku nedělala dvounožka nic speciálního. Mimochodem, Grejsí nesnědla ani jednu placentu... asi nečte internet...
16. května 2020 „Kastrůlci“ (Anička, Frankie a Wotsík) jsou tak sehraná kasto-trojka, že můžou chodit na malou zahrádku s páníčkama na volno. Jsou kastrovaní a způsobní... Celý den pozorují vrabčáky nebo pospávají na lehátkách. Naskytla se jim dlouhodobá příležitost pozorovat rodinku kosáků, která zahnízdila v břečťanu na sloupku přímo u lidského posezení. Jakoby se domluvili… Zleva Anička ve střehu na zemi, zprava Fanoušek na pařezu, uprostřed Wotsík na stole. V jednu chvíli vyletěl kosák ven, Wotsík mu opticky zatarasil rozlet. Překvapený opeřenec musel stočit let vpravo kolem pařezu. Přál bych vám vidět, jak se Fanda vymrštil a v letu chytil pípajícího otce od rodiny. Krémák znalý dobrých mravů, zaregistroval páníčkův řev, čímž kosákovi daroval život. A teď dvounožci hlídají i ptačí rodinku. Než se kosáčata naučí létat, budou kastrůlci muset omezit lov v přírodě...
Anička
Urputný Virík, spoutaný Wotsík, trpělivý Aydík
13. dubna 2020 Kája Meruňka (čili Kyou) usoudila, že nezabrala strategie urputné nenávisti vůči novému Švéďákovi a změnila taktiku. Zcela svým rozněžnělým mroukáním prcka Viríka zblbla a ten se ji rozhodl v 5,5 měsích velmi zkušeně nakrývat. Počínal si mnohem zkušeněji než naposledy Šerlík u Grejs. Panička to, nevím proč, zarazila dřív, než si mohli užít! ... Mramorovaná Grejsinka je klidná, spavá a rozněžnělá. Je dost pravděpodobné, že tentokrát by mohla čekat koťátka. Možná koncem května... Panička zase změnila domácí pravidla a oddělila chovné kočky od kocourů. Zimní zahradu v patře obývají (snad) chovné Grejsí, Kája a Lili. Kluci jsou ve Wotsikově výběhu nebo překvapivě u mě (u Aydíka). Se Šerlikem se snese jen Anička. Šerlík se nedávno zakousl do lýtka paničky. Utekl jí do Aydíkárny a dost nelibě nesl, že byl násadou od koštěte vykázán z mojí slunečné (Aydíkovy) terásky. No jo no, hormonální zatemnění... Ale trest, že teď přes něj couraj rivalové ke mě na návštěvu, bere dost statečně. Fanoušek si přes Šerlíkův výběh štráduje sám a dost provokativně. Nadávajícího a vrčícího prcka Viríka panička přenáší na ruce. To bude zase zajímavé, až bude Virík dospělý a chovný. Ještě si ale dost měsíců počká! Už teď ale hledá po celém přízemí, kam se mu holky schovaly. Mroukat začala i Liliannička... Šerlík má také toužící období a dává dost okatě najevo, že je plodnej kocour! Naštěstí si značkuje do záchůdku... Včera si panička poprvé za 3 roky troufla k nám do Aydíkárny přinést i Wotsíka, se kterým jsem už delší dobu klábosil na zahradě. I po kastraci to býval gauner a dost nevybíravým způsobem na mě prskal. Možná zabralo, že vykastrovali i moji maličkost. Wotsík (švédský strejda Viríka) s Fandou a Aničkou můžou chodit na volno na malou zahrádku. A tak jsme se postupně skamarádili přes žbrdliny mého výběhu. Všichni moc dobře vědí, že za dřevěným plůtkem za tůjema je území psa Nyxe. Ten by si moc rád hrál s chlupáčema, kteří na něj zbožně zíraj mezi plaňkama. Fanda k němu občas nečekaně zajde, když se přilepí paničce na paty. Anička se taky nechá očuchat mezi vrátky. Wotsíkovi to hlava nebere a nakukuje z povzdálí. Ten náš neposedný, pérovací pesan by je časem zašlapal svou mohutností do země. Kočičáci naštěstí usoudili, že jim jejich zábava ve sledování ptáčků za plotem bohatě stačí. Panička jim za odměnu vyrobila nějaké venkovní pelíškovací schovávačky... No a jak už jsem se zmínil, ke mně (Aydíkovi) a k Lejdynce chodí teď kluci na návštěvu. Jsou u nás celý den, zatímco se páníčkové lopotí na zahradě. Posloucháme s nimi rádio a jsme moc spokojení. I Lejdynka už ty cizácký návštěvy docela skousla. Představte si, že prcek Virík se nejvíc tulí k Wotsíkovi, švédskému strejdovi! Často je najdeme spát oba v kočárku po Kájovi juniorovi. Kočárek je funkční i po 28 letech. Tedy tehdy, když mě (Aydíka) odtamtud vyšťouchnou... V noci se překvapivě tiskne i k Fanouškovi. Večerku tahle kastrovaná trojka (Fanda, Wotsík, Anča) už tráví s Viríkem v uzavřeném výběhu s "telefonní budkou". To jen ten výběh, co se jím dá procházet do baráku. Před usnutím se provokativně Virík ještě stíhá mazlinkovat s páníčkem na gauči. Tak hlasitě přede, že je během noci nebo k ránu vykázán ke klukům do výběhu. A ještě jeden zlepšovák tu máme. Protože teď buď všichni najednou nebo odděleně pouští chlupy po celém baráku, obstarala panička provizorní plůtek mezi kuchyň a obývák. Prý tam budem chodit jen na mazlení a po jednom... Prý kvůli alergikovi. Je zajímavé, že pravidla zatím fungují a stále nikdo neznevážil paniččino rozhodnutí, že na jaře se do obýváku chlupy nosit nebudou. Co na tom, že alergik je chlupy obalený dřív, než na gauč v obýváku ulehne... Je tedy pravda, že nás dvounožka jedním okem hlídá. Zatím se chováme tak, aby měla panička aspoň tenhle měsíc radost, jak to skvěle vymyslela...
11. dubna 2020 Vypadá to, že Grejsinka čeká miminka... 28.den má růžové cecíky...
2. dubna 2020 STAV NOUZE trvá... Podporovat se v této době je poviností! Třeba milujícími obrázky z domova ... Aneb jeden je v práci po páté ranní, druhý snídá koláčky doma před devátou...Ten mizera!
30. března 2020 Už 2 896 potvrzených případů koronavirové infekce, 11 lidí uzdravených. Není mi do smíchu... A tak se chytám čehokoliv pozitivního. Páníčkové už pracují na zahradě, máme připravené kočičí výběhy a kdyby nebyla venku taková zima (dnes ráno mrzlo a padal sníh), dalo by se opalovat na sluníčku.
Nějaké vtipné momenty jsme našli alespoň v naší kočičí rodině...
To třeba... pamatujete, jak se Šerlík Ukrajinec (IC Yaron Serenity, UA) zúčastnil reklamního focení? Všichni víme, že čistokrevná červená britská kočka musí mít žluto - hnědé, jantarové oči. Když se podíváme na fotku Šerlíka na sáčku s granulkama, napadá nás jen věta: "A takový to byl pěkný kocour!" Ale co bychom neudělali pro kamarády (viď, Vašku) aneb granulky nejen pro čistokrevné... Šerlík je se zelenýma očima na fotce jak kocour se škraboškou. Svítí jak semafór...
Wotsík Národním vítězem = potupně ke jménu dostal v časopise Šerlíkovu fotku (fotku svého úhlavního rivala)
a ještě mu zrušili slavnostní vyhlášení na zámku Nový Světlov kvůli Koronaviru (zase bez poháru)
Inkognito čili v zastoupení se ukazuje v časopise Naše kočky náš Národní vítěz 2019: NW GIP CH S*Javeliner´s Braigh A Roid čili Wotsík Švéďák. Díky koronaviru bylo zrušeno slavnostní vyhlášení na zámku Nový Světlov. A i takhle nás to potěšilo. Akorát že nad správným jménem vítěze za kastráty (jediný zástupce briťáků ve skupině všech Národních vítězů) je fotka Šerlíka místo Wotsíka. "Kdo nic nedělá, nic nezkazí!" (viď, Zdeňku) Já Aydík mám co dělat dát dohromady ty moje webovkový Novinky, někdy toho mám plný vousky. Na druhou stranu, časopis Naše Kočky zase prezentuje krásnou barvu oka granulkového Šerlíka... ... Důležité je, že Prcek Švédák, náš nový červený kocourek, synovec Wotsíka (S*Javeliner´s AB Uigeadail) se rychle skamarádil s novou rodinou. Nejspíš si je vědom, kdo ho dostal do ČR a za jakých podmínek a ztrát, v jakém náročném období. Dolejzá jako jediný ze smečky za páníčkem, který mu vymyslel jednodušší jméno....říkáme mu "Viríku"...
15. března 2020 Výlet do Švédska
Tentokrát se s Vámi podělím o naše zážitky a pokusím se nepanikařit ze strachu z Koronaviru.
Od prosince se panička dává dohromady a nepříliš úspěšně posiluje průdušky. I když už si není jistá, jestli ji nepálí spíš stresovaný žaludek. Nepomohlo tomu ani rodinná nejistota ohledně našeho dědy, ale ani přesčasy a soustavné změny v rozvrhu v práci. Každopádně máme velkou radost, že děda všechno ustál! A tak konečně nastala dlouho očekávaná chvíle začátku dovolené pro páníčky.
Ale kapku se to zkomplikovalo… Těsně před odletem jsme odhlásili Wotsíka z letu do Švédska. Od začátku listopadu koupené letenky propadly. Neee že tolik ztloustl a že by ho nevzali na palubu (musí mít i s přepravkou do 8 kg). Prostě byly zrušeny ty dvě výstavy, co jsme kvůli přihlašování vstávali na budíka o půlnoci během vánočních svátků.
Na letišti v Praze byl klid, poměrně málo lidí. Dali jsme si oběd v restauraci. Číšník byl potěšen, že nám chutná a jen mezi řečí podotkl, že se možná budou o víkendu zavírat. Páníčkové zavětřili a už když před dvanáctou hodinou usedali na svá místa v letadle, požadovali po juniorovi přebukovat letenky z pondělka na pátek. Ve hvězdách bylo, jestli v mezičase jediné možné letadlo vezme na palubu i kotě, kvůli kterému se do Švédska letělo. „Království za syna!“ Povedlo se mu to...
V tu chvíli hodili páníčkové za hlavu jak hotel, tak čtyři dny dovolené, na kterou se těšili. Sice v době odletu neavizovali, že Švédsko bude mezi zakázanými zeměmi, ale problémy se daly předpokládat. Po pravdě, paničku čeká domácí „mateřská“ dovolená a na tohle kotě čeká přes dva roky. Je to náhrada za kastrovaného Wotsíka (vysvětlení v historických webových záznamech). Ukázalo se později, že to bylo dobré rozhodnutí!!! Vláda vyhlásila dvě hodiny po odletu NOUZOVÝ STAV – od 14:00 do ČR nesmí cizinci atd. Následovalo uzavření hranic v sobotu ráno a bude se v pondělí omezovat letecká doprava. Něco neuvěřitelného… Teď je jisté, že by se nový přírůstek do ČR už nedostal…
Do hotelu Scandic City 20 km od letiště Arlanda Stockholm švédská kamarádka dovezla páníčky bez tělesného doteku. Žádná líbačka, žádné podávání ruky. Hezké bylo prvně vidět naše kotě v přepravce v autě, zrovna jelo z prevence na veterině.
Hotel byl pronajatý pro kočkaře. Výstava by byla určitě bombastická... Ze 600 koček dorazila asi jen naše „chovka“. Procházka kolem hotelu, všude klid, žádná panika, minimum lidí bez roušek. V tu dobu žádná velká opatření… V hotelu svítilo jen pár oken a opuštěný palmový háj v hale byl úchvatný. "Soukromá" snídaně byla super. První náznak, že se něco přece jen děje: úsměvná servírka donesla vlastnoručně vyrobený, silný, nealkoholický zázvorový drink. Mnohem později (doma) se k nám donesla zpráva o volnu pro 2 000 zaměstnanců tohoto hotelu.
Dopoledne převzali dvounožci od Ety a Rogera našeho nového kocourka a nechali se odvézt na letiště. Nutno ještě zmínit hysterii, kdy oba začali těsně před odjezdem z hotelu vybalovat kufry (2x 20 kg zásob a oblečení), kterých se po celou dobu v hotelu ani nedotkli. Hledali obálku s pasy a letenkami. Hlavně ta letenka pro zvíře!!! Panička si připadala jako největší magor. Vždyť nikde nebyli a nikam to nenesli… No jo, zapadlo to za taburetek…
Na letišti málo lidí, páníčkové první na odbavení. Chvilku problém u letušky, která nemohla najít nově zaplacenou letenku pro zvíře. Aspoň že vážilo jen kolem 4 kg…
Z oběda v opuštěné letištní restauraci se vyklubalo „fish and chips“. Bylo to první setkání s jídlem jako je ryba s hranolkami. Po chlebu se salámem na pokoji to bylo další delikátní jídlo. Když v tom panička zjistila, že jí jdou hodinky překvapivě o hodinu později. Páníček měl naštěstí čas odletu pod kontrolou. Paničce se nechtělo už ani nastoupit do letadla. Poloprázdné letadlo (spolu s cca 60 lidmi, některými s narychlo zkráceným výletem - zdravíme do karantény lékaře z Litoměřic) úspěšně překonalo nepříjemné turbulence a všichni bezpečně přistáli v Praze. Chlupatý prcek se choval, jako by běžně cestoval – pohodář a velký mazel. Při startu a přistávání v přepravce na zemi pod sedačkou, jinak mazlící se v přepravce na sedadle. Kolem Brytyšreďáků byla spousta prázdných sedadel.
FOTOALBUM: " Stockholm-Vasby za 5 minut dvanáct aneb 24 hodin ve Švédsku" (click)
Domů se dostali osobním autem v 17 hodin v rouškách s Kájou jn. Tzn., že bohužel až 5 hodin po nařízení povinné karantény pro všechny lidi vracející se z rizikových zemí. No, dřív to neletělo. Ale zase dobrý, páč o víkendu to nelítá vůbec... V době odletu nebylo Švédsko mezi rizikovými zeměmi a dlouhodobě měli zavřené hranice s Itálií.
Páníčkové celou sobotu prospali. Tedy pokud se nestarali o zaučování kotěte v novém prostředí. Svoji karanténu pojali naprosto vážně… Odpočinek už potřebují!!!
Seznamte se s naším novým přírůstkem. S*Javeliner´s AB Uigeadail. Jméno má podle sladce kořeněné, kouřové whisky.
Je to červený kocourek (solid red) s tečkovaným stínováním (spotted ghostmarking). To zase bude zajímavé na výstavách... Aktuálně vypadá krémovější než Fanoušek, ale známe už ty výkyvy barev u červených koček, že?!! U nás mu budeme říkat Bullík, Bully. Podle jedné ze švédských pohádkových kočičích postaviček. Prozradím Vám, že páníček mu říká „VIRÍKU“ (odvozeno od aktuálního slova „virus“). Budeme mít na co vzpomínat…
Kocourek si první noc zvykal na rozlehlý prostor v přízemí a na nové dvounožce. Úžasně se adaptoval. První noc provrněl v posteli u hlavy. Přestože všechno oddře panička, on dává přednost páníčkovi. Druhý den se mu otevřely veškeré prostory uvnitř domu. Seznámení s kočičíma holkama a klukama proběhlo skvěle. Prcek tak dlouho syčel a prskal, až ho to přestalo bavit. Naše kočky jsou hodně nad věcí a chtějí se hned kamarádit s novým členem rodiny. Překvapivé!
Šefová Grejsí je momentálně u Šerlíka. Napadlo ji při pohledu na to pískle, že chce svoje vlastní děti. Wotsík se popral s Fanouškem (nebo spíš naopak), máme z té akce povedené video na Facebooku. Nejspíš žárlí na to, kdo bude mrňousovi velet. Kája Meruňka dolejzá a Lilianička dělá, že už je ten malej kluk stejně její.
Tento víkend všichni odpočíváme a nabíráme sílu. A stále si namlouváme, že je dobré mít přísnou domácí dovolenou… Panička získala nový poznatek. Uvařit se dá i z věcí, kterých by se v jiném případě zbavila. Jak výborná je polévka z králičí hlavy a ledvinek, s bramborem, domácí mraženou zeleninou a libečkem, zahuštěná celozrnnou špaldovou moukou s vejcem! Hladkou mouku tu teď nevedeme. Pudink nastavený tvarohem bez cukru s domácím kompotovaným ovocem. A pak že ty sklenice ve sklepě neubudou!
Sice jsme s babi a dědou jen ve virtuálním spojení, ale hlavně že jsou zdraví. S Kájou juniorem neudržujeme kontakt, páč to tu máme skvěle vymyšlené. Hlady neumřeme, jídlo se objevilo v garáži.
Doufáme, že COVID-19 (koronavirus SARS-CoV-2) začne brzy oslabovat…
PS 1: páníčkové jsou třetí den doma v karanténě… Kája jn. nakoupil, nákup bezkontaktně předal… Pocit? Kde jsme toho kluka vzali??? Je neuvěřitelný!!! Zodpovědný a nápaditý... Koupil pro maminku i čokoládu… ♥
11. března 2020 Grejsí byla na ultrazvuku. Těhotná nejspíš není. A tímto zjištěním se rozhodla chtít nová miminka. Chce kocoura... Taky to mohla říct rovnou! Takže je u kocoura od 15.3.
3. března 2020 Dneska slaví už 7. narozeniny Grejsinka (IC Ginger Toy´s Grace Kelly,NL). Začala se chovat podivně, cpe se nezvykle pod peřinu a je upovídaná. Trošinku přibrala. Nevíme, jestli jí máme věřit, že je 38 dnů těhule. Ona je pokaždé tak tajemná... Měla by s tím něco dělat... moc vrhů ji už nečeká!
1. března 2020 Přišly výsledky krevních testů Káji Meruňky a Lilianne. Kája je červená. No jasně, že dobře vidíš hodně syté mramorované kroužky... ale fakticky ta kresba tam vůůůbec není... Lilianne je po tatínkovi kresbová, takže ty její mramorované červené kroužky tam vidíš dobře. Obě holky kočičí jsou krevní skupina A a obě mají test PKD (genetické polycystické onemocnění ledvin) NEGATIVNÍ. Huráááá...
29. února 2020 Mrouská se mám Lili. To má blbý... Nejen že bude plnoletá (12 měsíců) až v květnu, ale její budoucí červený ženich je nezletilý a ještě je za hranicema...
26. února 2020 Kája Meruňka (Kyou British Red,CZ), moje poslední dcera (SC Ayden Red Felicity,CZ DVM) slaví dneska své 1. narozeniny. A to velkolepě. Začala zrovna mroukat a jako objekt svého zbožnování si vybrala Wotsíka (GIP CH S, Javeliner´s Braight A Roid - Národního vítěze 2019). Co na tom, že je to kastrát - můžou být spolu pohoromadě kdykoliv, aniž by z toho bylo něco neplánovaného. Wotsík se staví k této situaci velice aktivně... i když to vypadá, že ve chvíli zakousnutí se Káje za krk si Wotsík nemůže vzpomenout, jak to bylo dál... Ale v noci spolu museli spát v pelíšku! Na fotce Kája v kýbli...
Blahopřejeme k narozeninám "Káčkovým" bráškům!
23. února 2020 Zahájili jsme zahradní sezónu. Panička už sekala trávník a vybraní (kastrovaní) jedinci jí pomáhali na zahradě. Fanoušek, Wotsík a Anička byli prvně vypuštěni všichni dohromady. Na to konto velmi rychle uzavřela tato zrzavo-krémová trojka příměří. Já Aydík se práci vyhýbám, takže jsem na všechny pouze dohlížel s Lejdynkou a Šerlíkem z výběhu. Holky Grejsí, Lili a Kája Meruňka sledovaly lítající lístečky z prosklené jídelny. A že ta vichřice Julie měla sílu! Panička upravila bezpečnostní pravidla na malé zahradě u krbu, kde to máme už fakt vychytaný... Dokonce se sami můžeme vracet do výběhu, pokud nás už přestává bavit sedět na křesílkách u krbu. Anička je momentálně dost "vypapaná", takže doufáme, že jí to trochu rozběhá...
20. ledna 2020 Wotsík slaví dneska své 3. narozeniny
(GIP CH S*Javeliner´s Braigh A Roid)
PS: Tak tohle je tedy načasováno! Wotsík v časopise Naše kočky č.3 Páníček dneska otevřel obálku s časopisem a objevil třístránkový článek o brytyšreďáckém výletě do Rigy (viz. sekce "Galerie / Naše kočky v časopise") . Děkujeme panu šéfredaktorovi za tak obrovskou prezentaci a čtenářům za pochopení. Vždyť mě Aydíkovi dá vždycky tolik práce ty zážitky dvounožců hodit na webovky do textu...
19. ledna 2020 Grejsinka těhotně nevypadá, tak panička propočítává další termín krytí... Kája Meruňka a Lilianne mají za sebou odběry krve (do chovu). Na veterině pohoda...
15. + 16. února 2020 MVK Beroun
Sobota… Naše "ustrašená" Kája Meruňka (Kyou British Red,CZ) se poprvé vystavovala ve třídě pro dospělé kočky. Koncem února jí bude 1 rok a má minimální zkušenosti s kočičí výstavou. Město Beroun je 20 minut od nás. Uvelebila se v berounském divadle i se Šerlíkem, který si sbírá tituly na Granda. Bylo znát, že Šerlík už absolvoval nějaké to soutěžní klání a zapomněl se bát. A takový to byl ze začátku poseroutka. Možná chtěl jít příkladem své budoucí nevěstě. Oba byli na posouzení u pana Erika Reijerse. Šerlík si odnesl CAGCIB a nominaci do BIS. V rozstřelu porazil čokoládového a modrého briťáka. Kája Meruňka si vysloužila krásný posudek s titulem CAC a překvapila tím, jak byla v pelíšku i na posouzení vyrovnaná. Panička původně sázela na její ztřeštěný úprk, kdežto Kája zaujala svým krásným mramorem a pohodovým výrazem (s dovětkem, že je pravděpodobně solid červená a ne mramorovaná) Domů se páníčkové dostali po 19. hodině. Kája se na výstavě nejspíš skvěle vyspala, protože každou druhou hodinu v noci budila paničku tlapkou nebo tulením se.
Neděle… Oba čičáci byli na posouzení u Vladimira Isakova. Během toho, co Šerlík získával titul CAGCIB a nominaci do BIS, páníček sbíral asi padesát paraplíček, které ze stolu shodil ... Kája Meruňka se prezentovala jako okatá panenka (i když opět s diskusí o celo-červené barvě bez kresby). S dovětkem o své kráse a s titulem CAC získala i nominaci do Best in Show. Puberťačka si tedy šla užít svou chvilku slávy a svůj první vstup na podium, kde páníčky překvapila, jak byla sladká! Pro paničku to byl fajn, ale velmi vyšťavující víkend. Ráda se potkala se svými dvounohými kamarády!
26. ledna 2020 Grace a Šerlík si píšou dnešek jako 1. den krytí. Náruživot (a smrádek) veliká, Grejsinka mrouká a zamilovala se. Za dva měsíce uvidíme, jestli Šerlík není ňouma...
25. ledna 2020 Já se picnu! Grejšuje nejspíš těhotná není, protože nechává kastráta Fanouška zakousnout se jí do krku a všichni zrzouni v dosahu se přiučují. Takže panička stále propočítává dny v kalendáři... Tedy ne že by si myslela, že Fanoušek bude mít děti...
22. ledna 2020 Já Aydík slavím 10. narozeniny! Stejně tak dlouho si píšu svůj deníček. Moc děkuji každému, kdo nás sleduje, vážíme si toho a máme z toho radost.
18. ledna 2020 Dostali jsme pozvání na reklamní focení. S velkou pokorou jsme si od toho slibovali skvělou legraci... Vybrali jsme Šerlíka, aby reprezentoval naše zrzouny. Páč je fotogenický, je dobře vidět na bílém pozadí a je tu ze všech nejenergetičtější. To berte s rezervou, stále mluvíme o hostouňských briťákách... Ale tou packou by ON mohl máchnout! Doprovod mu dělala jeho dcerka Lili a méďa Wotsík. Důvod byl jasný - pokud Šerlík bude přivírat oči, může ho Lili probrat jako ženská nebo Wotsík naštvat. Nevím, jak si to užil organizátor a jak moc se zapotil fotograf, ale panička přijela z pražského ateliéru úplně vyšťavená. I kdyby z toho nic nebylo... ten zážitek za to ale stál! A my ostatní chlupáči jsme si pochutnali na odměnách... Více fotek najdete v sekci "Galerie".
Šerlík
Wotsík
Lilianne
Moc děkujeme za pozvání a panu fotografovi za ohromnou profesionální trpělivost...
17. ledna 2020 Nyx dnes slaví 6. narozeniny. Aydík se po kastraci zklidnil, ale nedovolí odnést Ladynku z jeho teritoria. Lejdynka chce hrubě a vášnivě drbat kožich a nepřestává zbožňovat Aydíka. Vedle u Šerlíka šéfuje Anička, která po kastraci v zimním kožichu vypadá jak dělová koule. Šerlík je hravý a přestože je chovný, vypadá to, že je stále na spodní příčce naší zrzavé hierarchie. Zbývajícím 5-ti chlupáčům šéfuje Frenkí. Grejsí, Kája Meruňka, Lili a Wotsík obývají zimní zahradu převážně přes noc. Když se vrátí panička z práce a otevře jim skleněnou přepážku, tak se celá hromada žene ze schodů do výběhu. Jediný Fanoušek smí chodit volně na zahradu. A díky tomu, že je spolehlivě zodpovědný (a pes Nyx respektuje jeho obrovitost a kamarádskost), drží se Fanda pouze v prostoru kolem kočičích výběhů u krbu. A přibíhá na zavolání. Vypadá to jako když si každý den krémový vykastrovaný Fanouš obchází a počítá své zrzavé poddané... Může jít do každého výběhu, s každým se snese. Jen občas lítají chlupy ze Šerlíka nebo Wotsíka. A je tu změna: Wotsík se od nového roku pohybuje volně po baráku (zatím) bez značkování...
Konec roku byl příjemný… To třeba jednou takhle volá nechápavé paničce kamarádka s gratulací, že Wotsík se stal Národním vítězem 2019 v kastrátech. Vzhledem k tomu, že o nic takového neusiloval, je to překvapení. Ano, je to ten kotěcí kluk „samá ruka - samá noha“, co nad ním stejná kamarádka kroutila očima a na výstavě jistá posuzovatelka před všema zaburácela: „Kde jste to sebrali? A znáte vůbec jeho rodiče?!?“ A je to ten stejný kocour, co jako dospělý vyhrává Best in Show, Best of the Best a má úspěchy na výstavách i v zahraničí… Prostě typický ZRZOUN… Kdo si počká, ten se dočká...
Dalším zážitkem bylo přihlašování se na výstavu do Švédska. Páníčkové mají na březen zamluvený hotel ve Stockholmu a koupenou letenku i pro Wotsíka, který se poletí podívat na svoji rodnou zemi. Pár dní vzrušující dovolené, aby se k nám na zpáteční cestě připojil (poslední) nový člen naší kočičí rodiny. Aby se Wotsík a Bullík setkali spolu na švédské výstavě, musela si panička nastavit budíka a po půlnoci se urychleně přihlásit a zaplatit. Bylo to stejné vzrušení jako přihlašování se na státnice v Bratislavě…
2020
Moc děkujeme za přáníčka od našich odchovaných chlupáčů a jejich páníčků.
Můžete některé vidět na Facebooku Brytyšreďáckých koťat.
https://www.facebook.com/BritishRedHostoun/
24. prosince 2019 Jedny z nejkrásnějších Vánoc! Všichni, včetně dědy, jsme si vychutnali pohodu a klid Štědrého dne. Páníček měl minimálně tři opravdu skvěle vychytaná překvapení, na které mu panička zase skočila.
Byly to Vánoce, na které nikdy nezapomeneme!
9. prosince 2019 Po veleúspěšném víkendu dostali kluci kočičí několik odměn. Pohrdli hned tou první. Kilo syrových drůbežích srdíček se nakonec zamrazilo páníčkovi na polévku. Kromě mě Aydíka, kdy já snědl dva kousky, to nikdo ani neolíznul. Šerlík pak byl pověřen dělat společnost Grejsince v jídelně. Ujal se toho s takovou vervou, že ta značka ze záchůdku byla cítit přes dvoje dveře. Na Grejšuli to zatím moc nezabralo a nabouchala mu packama čenich. Po několika hodinách snesla už jeho blízkost u misky. Na noc šli tedy oba dělat společnost Aničce do Šerlíkárny. Wotsík po svém triumfu zobnul alespoň ze slušnosti do zvěřiny z konzervy. K jeho velkému překvapení otevřela panička skleněné dveře zimní zahrady a pustila ho volně po celém domě. Prý proto, že se celý měsíc nestalo, že by zaznačkoval mimo záchůdek. Wotsík byl tak vykulený, že by za takové oči dostal prvního BOBa. Reagoval tryskovým během z patra přes kuchyň do "telefonní budky" a do venkovního výběhu Wotsikárny. Paničku vůbec nechápal, když ho zase přenesla do obýváku. A pak že se kočka nic nenaučí! Náš kastrát moc dobře ví, kde je jeho místo a kde je mu nejlíp. Byl trochu rozhozený, když za dveřma jídelny zaznamenal Šerlíka a párkrát se stalo, že silně zavrčel na hopsající Lilinku, kterou si na dálku spletl s jejím taťkou. Aničkovou Lili to vůbec nerozhodilo, protože si zase donesla uloupený lístek z draceny z parapetu v chodbě. Takže panička odstěhovala tři palmy, aby na nich furt ta kočka nevisela. Ona Lili kapku přibrala a nemuselo by to dopadnout dobře. Mimochodem... proč si páníčkové nechávají vždycky takový kotěcí výkvět???
6. + 7. + 8.12.2019 MVK Olomouc
Páníček je překvapený, jak se k němu my kočky máme. Třeba Fanoušek a Lili ho přímo vyhledávají a tulí se k němu. Jestli to není tím, že se konečně ukázal doma. 😊 Je tohle spravedlivý?! Panička je obstarává a oni dolejzají k alergikovi!
Pátek… V pátek ve 13 hodin se nacpala zavazadla, pelíšky, 4 dvounožci a 7 koček do dodávky a vyjelo se přes topenářský servis v Brně směrem na Olomouc. Krom sněhového poprašku a krásné námrazy na stromech na Vysočině uběhla cesta v klidu. Po 4 hodinách v autě se koťata Lumpík a Liduška ve svých 6,5 měsících vypravili ještě na hodinovou cestu se svými novými páníčky do Ostravy. Na odrostlejších koťatech je poznat, že v pozdějším věku všechno zvládají lépe. Adaptace na jejich nové bydlení proběhla velmi rychle. Moc děkujeme novým páníčkům za informace a fotky!!!
Liduška a Lumpík odjíždí z Olomouce domů do Ostravy.
Večerní procházku přes olomoucké adventní trhy zakončili dvounožci večeří U študáka, kde měli výborné syrečkové speciality. Noc však byla vášnivější, než byste si mohli představit. Šerlík byl zabydlený v dodávce s veškerým komfortem. Zato Wotsík nemohl pobrat odjezd koťat, se kterými byl zvyklý usínat. Nezabralo vybudování skvělého pelíšku v koupelně a po 30 vteřinách v pravidelným intervalech vyvolával jedním hlubokým „mňoukancem“. Takže panička to před půlnocí už nevydržela a z polštářů a kočičích přehozů si vybudovala polní lůžko na zemi v koupelně. Je totiž dost riskantní (pokud ještě složíte 3 tisícovou kauci) nechat kocoura přes noc v posteli, pokud víte, že občas zaznačkuje! Pro určité chovatele není až tak nezvyklé, že obětují hotelový komfort za pohodu pro své chlupáče. Takže mazlení každé dvě hodiny a ujištění se, že panička je opravdu vzhůru. Budíček na pátou. Nebylo to tak strašné, jen koupelna mohla být delší a budeme nejspíš pro takové případy vozit lampičku do zásuvky.
Sobota… Páníček dostal skvělý nápad a nejdřív se šlo na výstaviště s kocourama na veterinární přejímku. Po zabydlení na výstavě, kdy Wotsík a Šerlík uzavřeli přes přepážku příměří a potlačili postoj, že se vlastně vzájemně nenávidí, se dvounožci vrátili a v klidu si vychutnali snídani v hotelu. Bylo šikovné, že posuzovaní obou našich kluků bylo hned kolem 11 hodiny. To jsme ale netušili, že bude frmol až do 19. hodin. Šerlík (Yaron Serenity, UA) získal u paní posuzovatelky Gustaitiene Jurgity z Litvy další titul CAGCIB s posudkem o zrzavém puberťákovi se slibným vývojem a ve výběru ho porazil modrý briťák. Wotsík (S, Javeliner´s Braigh A Roid) ukončil další sbírku pro kastráta a svým šestým titulem CAGPIB Pruchniaka Sebastiana (PL) získává celoživotní titul před jméno GIP (Mezinárodní Grandpremior). Ve výběru postoupil a dostal se do nominace Best in Show.Dobíhali jsme i na paralelní posuzování na zkoušku k paní studentce (Mimochodem, nové paní posuzovatelce gratulujeme za úspěšné složení zkoušky pro skupinu 3.) Odpoledne Wotsík strávil na pódiu. Celý den nám fandila naše olomoucká kamarádka Maruška. Bylo až nezvyklé, kolik kastrátů postoupilo. Wotsík ze šesti hlasů získal 5 pro sebe (BIS kastrát). Jenže tím to neskončilo. Postoupil tedy do soutěže výherců BIS ve skupině 3 (kategorie přes mladší koťata po veretány různých ras skupiny 3) a překvapivě 4 hlasy ze sedmi postoupil do Best of the Best. Je nezvyklé, aby postoupil do Best of the Best kastrát! A zvlášť když vyberou zrzavého 😊 Takže si toho hodně vážíme! V dalším posuzování posledních 4 koček (čtyři kočky, které vyhrály celou svoji skupinu - 1-4) získal náš Švédík BOB 3.
Wotsík postoupil několika koly až do Best of the Best a vyhrál BOB 3
Zdeničce stéwardce děkujeme za skvělou prezentaci našich chlupáčů. Na 20. hodinu si páníčkové udělali 3 km procházku do nejvyšší výškové budovy v Olomouci do čínské restaurace. Noc byla o chlup klidnější pro paničku, protože Wotsík byl do druhé hodiny ranní unavený a spal sám. Pak si chtěl povídat a pouštět televizi.
Neděle… Nedělní výstava šla rychleji. S titulem CAGCIB u Pruchniaka Sebastiana (PL) postoupil ve výběru do nominace i Šerlík a dostal nominaci BIS. Wotsík dostal první titul CAPS z nové serie a nominaci BIS u pí posuzovatelky Noskova Elena a vyhrál BIS kastrátů skupiny 3.
V neděli dostal Šerlík nominaci do Best in Show
Cesta domů trvala jen 3,5 hodiny. Ve 20 hodin zajištěné kočky a chodba plná věcí vyložených z auta. To zase než se to uklidí…
FOTOALBUM: "MVK Olomouc 7.+8.12.2019" (click)
FOTOALBUM II. - fotky od přátel (click)
Wotsík v neděli vyhrál Best in Show v kastrátech
28. listopadu 2019 Pozorný fanoušek, nás Hostouňských Zrzounů, možná zaznamenal nové fotky v sekci "GALERIE / Kočičí výběhy" a novou záložku v sekci "Kočky". Znamená to, že my kočky jsme zabraly celý barák i s polovinou zahrady a zároveň jsme si odsouhlasily nového trvalého člena do rodiny. Člen číslo "9" se jmenuje Lilianne British Red,CZ a je to moje (Aydíkova) vnučka a poslední holčička od naší vykastrované Aničky. Že to neprokoukli páníčkové dřív??? Vždyť ve jméně LILIANNE (shodou náhod, neplánovaně) je to všechno napsané! To Vám tak panička sedí a přemýšlí, komu dát naší nejmazlinkovatější plyšandu. A co kdyby se jí třeba narodil ženich... to bychom si ji nechat mohli... Osud to rozhodl předem i bez nás, jinak to totiž není možné! Ženich se překvapivě a nečekaně opravdu právě kdesi narodil! "Prcek" ještě ani nerozlepil očíčka, když dávno předtím padlo rozhodnutí... Už víme, kam pojedeme na jarní dovolenou... A pak budeme mít stop stav!
Kocourek má pracovní jméno "Prcek" (*1.11.2019)
1. listopadu 2019 Sice trvalo přes rok, než jsme do jídelny dostali nové šoupací dveře, ale teď se představy konečně naplnily. Jídelna, ve které je i palanda pro kočky, teď slouží jako neutrální místo v domě pro nás značkovací kocoury. Každý den se v ní můžeme střídat a setkávat se s těmi "podřízenými", kteří se nepodepisují na zdi a nervou se s vůdcem zrzavé smečky. Zatím je to super začátek zimního období... Nejsme totiž takoví blbečkové, abychom před odpočívající paničkou (v uzavřeném pokoji) nějakou podobnou blbost udělali... Mimochodem, nevím, jestli je to zrovna díky kastraci: zamračený úsměv mi sice zůstal, ale nezvykle skáču po mouchách a honím se s Lejdynkou...
30. října 2019 Lumpík včera večer absolvolal kastraci. Zvládl to skvěle. On totiž Lumpík s Liduškou u nás "tráví prázdniny" a čekají na odchod do nového domova koncem listopadu. Tam se jim právě rekonstruuje bydlení.
Lumpík po kastraci
26. - 27. října 2019 SVĚTOVÁ VÝSTAVA FIFe - Německo - Freiburg
Pátek… V 9 hodin ráno vyrazila Brytyšreďácká chovka s nacpanou dodávkou směr Freiburg v Německu na Světovou výstavu koček (kousek od Francie a Švýcarska, já Aydík řekl bych). Nešlo o to vyhrát Světového vítěze, ale je fajn se zúčastnit, fandit a reprezentovat svoji zemi, ukázat náš odchov a potkat spoustu přátel. Třeba Evču, Denču, Romču, Lenču aj. Moc děkujeme Paní Hruškové za úžasné přenesení mého ksichtíku na trička, mikiny a bundy!!! (viz fotogalerie na FB). Kvalifikovaní kocouři Wotsík (IP, CH S*Javeliner´s Braigh A Roid) a Fanoušek (IP Frankie British Red*CZ) cestovali ve svém drátěném bungalovu se záchodkem a pelíšky, celou cestu ani nepípli. Tolerovali vedle sebe bez problémů v druhé přepravce mrňavého stříbrňáka našich kamarádů. Po 7 hodinách v autě se postavili do fronty na veterinární přejímku v Areně Freiburg. Z pomyslné výhody, že to budeme mít za sebou už večer před výstavou, se stalo nekomfortní 2,5 hodinové čekání. Ale bez sebemenších problémů jsme byli přijati. Fanoušek a Wotsík zabrali pokoj s výhledem do městečka Opfingen, 15 km od Arény ve Freinburgu. Páníčkové, ubytovaní v prostorné ložnici, po krátké procházce a skvělé večeři brzy odpadli. Ve 4 ráno už byla dvounožka na gauči u chlupáčů.
Sobota… byla ve stylu hlídacím a běhacím. Páníček hlídal čísla a oba pak běželi s kocourama jiným směrem na posouzení. Wotsíka posuzovala Sirpa Lindelof (S). Moc se líbil a byl pozván do výběru na nominaci, kde ho porazil černostříbrný mramorovaný kastrát z Holandska. Frankie se prezentoval u Karla Preisse (A). Náš tříletý Fanda ve výběru z krémových britských kastrátů postoupil a v dalším rozstřelu ho porazil kastrát kocoura ocicata. Po celodenním soutěživém zápolení si k naší radosti oba naši kocouři odnesli titul CAGPIB. Fanoušek dostal krásný posudek a titul ze třetí země, čímž dovršil titul GRANDINTERPREMIOR - může zažádat o titul GIP - Mezinárodní grandpremior (čili grand kastrát) ...
Neděle… byla klidná a přesto záživná. Kočky, které postoupily na podium to měly těžší. Naši kluci spali ve svých pelíšcích na výstavě s vědomím, že mají až do večerního odjezdu pohodu a páníčkové si zajeli taxíkem prohlédnout centrum města Freiburg. Vrátili se na slavnostní vyhlášení naší skupiny č.3, která obsahuje spoustu plemen koček (např. britské krátkosrsté a dlouhosrsté, burmily, barmy, bengálské, kurilský bobtail, korat, egyptská mau, ocicat, manská singapurská, kartouzká, snowshoe...). Z koček nominovaných do BIS vyhrál za kocoury: zlatý stínovaný britský a za kočky: barma, za mladší koťata: barma, za starší koťata: barma, za kastráty: barma. Že by nová módní vlna???
Počet koček na Světovce: 1453 (něco přes stovku absent)
Počet britských koček: 144
Počet červených koček ve 3. skupině: celkem 3 = jeden tečkovaný Wotsík; dvě červené - ala ticked ala zase bychom mohli na posouzení diskutovat (italská chovatelka má stejné zkušenosti ohledně chovu červené)...
Počet posuzovatelů: 24
Doprava: 660 km tam (celkově najeto 1440 km)
Čas na cestu: 6,5 hod. tam / 7,5 hod. zpět
Cena za dvoudenní Světovou výstavu: pro 2 kastráty (klecné, doprava, ubytování, strava): cca 25 000,- Kč
FOTOALBUM: "World Cat Show Freiburg - Německo" (click)
Pondělí (Státní svátek)... po návratu panička vybalovala věci z výstavy a páníček lezl s juniorem do studny, aby nám ty kočičí věci panička mohla vyprat. Kluci Wotsík a Frankie si odmítli hrát s koťaty a dožadovali se vpuštění do venkovního výběhu. Zvládli všechno výborně!
19. října 2019 MVK Zdice
Sobota... dneska to byl první výstavní den naší Káji Meruňky (Kyou). Asi proto vstávala už ve 4 ráno, aby se válela paničce na obličeji. Všichni jsme si mysleli, že to bude propadák a naše surikata křížená se žížalou vezme dráhu ze sálu. Takže jsme přihlásili Lilianne a Wotsíka jako červený doprovod. A ona ta Kyou British Red,CZ, sedmi-měsíční starší kotě, se chovala naprosto klidně, uvolněně a mile. Švédská posuzovatelka Friškovec se rozvášnila s paničkou ve velké diskuzi na téma, že naše mramorovaná zrzečka vůbec není mramorovaná, ale že je to solid red cat (čistě celočervená kočka). A o tom to je! Kdo nezná genetiku červené kočky, u tohoto testu propadá... Po pravdě, paničku už to někdy docela vytáčí, ale přijímat výzvy je někdy motivující... Každopádně chovat červeňáky není žádný med...
Snad že je panička znalá a houževnatá (a stále si jede jen v té červené, uff...), tak Kája Meruňka obdržela krásný slovní i písemný posudek, svůj první kotěcí titul EX 1 a zúčastnila se výběru do nominace. Vyšťouchla ji v Čechách nezvyklá singapurská kočička. Takže fakt se ctí... Čekáme, až vyroste z puberty a necháme si ji. Hodně nám připomíná tatínka Aydíka... kukučem, postavou, náruživostí, rozvahou... ale nekouše...
Za "křoví" dnes byla Lilianne British Red,CZ, která ovšem okouzlila nejen svou vizáží, ale i povahou. Jak jinak! Získala titul EX 1 v mladších koťatech (5 měsíců) a s pani posuzovatelkou na chvíli zapomněly, že jsou na soutěži. Lili získala postup do NOMINACE BIS a nacpala se na podium mezi další elitu. Jak jinak, vyšťouchl ji modrý briťáček... Posudek s dovětkem: "velmi slibná holčička" nás každopádně potěšil.
Wotsík (S*Javeliner´s Braigh A Roid) nás potěšil dalším titulem pro kastráta CAGPIB. Jako prémii od E. Reijerse si odnesl účast na podiu v NOMINACI BIS poté, co porazil v rozstřelu bengálského kocourka. Ze špičky ho sfouknul kocourek ocicat. Wotsíkovi zbývá možná jen jeden zahraniční titul, aby splnil, co má rozehrané. Takže se pojede podívat na Světovku do Německa. Jemu bude dělat doprovod Frankie British Red*CZ jako čestný zástupce BRYTYŠREĎÁCKÝCH ZRZOUNů (krém = ředěná červená). Neumíte si představit, jak se páníčkové těší! Páníček na čtyř-denní výlet, panička na prvotřídní kraviny krémového Fanouška.
16. října 2019 Dneska to byl opravdu povedený večer! Panička vypustila kočičí holky s koťaty po celém baráku a jela s páníčkem do Pyšel nechat si tam vyšít Aydíkovo logo na trička. Je to někde na Benešovsku, takže v Benešově navštívili kamarádku z Vejšky. Velkou shodou náhod se obě dvounožky dneska po dlouhé době překvapivě setkaly na jedné akci Zdravotnické školy v nemocnici na Kladně. Nejspíš od tíhou školních vzpomínek se paničce přihodila večer taková legrační věc. V Pyšelech na náměstí už musela vystoupit z auta, jak jí bylo špatně z jízdy. Hledajíc cílovou adresu, ptá se kolemjdoucí paní na cestu. A pak pronesla opravdu inteligentní větu: "Jééé, my se asi známe, že???!!!". Hlavou ji proběhly učitelky ze Základky, Vejšky i maminky z Nedonošeneckého oddělení... Když paní odpověděla, že je to možné a dál se snažila poradit.... paničce to došlo. Ta příjemná pani byla Dana Drábová, jaderná fyzička. No tak aspoň tu prekérní situaci trochu obrousilo tvrzení, že junior študuje jadernou fyziku... Jaký div, že paní místostarostka nemohla najít jmenovanou Lidickou ulici, když se měla hledat Lipová... Náročný den!
PS: Následoval sprďunk od juniora, že není jaderný fyzik, ale na jaderce jen študuje/pracuje. No co, maminky tomuhle nemůžou přece rozumět!
6. října 2019 Dneska proběhlo focení koťátek z vrhu "L". Lumpík, Lili a Liduška se mají čile k světu a jsou to neskutečně hodná koťátka. Panička se pomalu vystěhovává z páníčkovy kanceláře a buduje si teď "luxusní kočičí odpočívárnu" v Zimní zahradě. Kdo jste to řekl, že neumí odpočívat???!!! Už chybí jen takové detaily, jako skládací postel pro dvounožku a schůdky na palandu pod strop pro čtyřnožce. Už máme i jasně vymezená pravidla. Lejdynka a já Aydík nechceme z Aydíkárny nikam jinam a často nás najdou zalezlý v prosklené zateplené budce nebo pobíhající po palandě s výhledem do polí. Šerlík, aktuálně jediný chovňák, zbožňuje kastrovanou Aničku, která "ječí" při nabídce, že by šla od své životní lásky někam mezi ostatní zrzouny. Všude má panička odpočívací sezení... Do Wotsíka se zamilovala malá Kája Meruňka (Kyou), která se k Švédikovi často cpe do pelíšku. Grejsí už prodejchává žárlivost vůči koťatům. Všichni tito jmenovaní mohou do venkovního výběhu Wotsíka nebo spolu tráví dny v "Zimní zahradě". Wotsík, co mu "do zelí" už neleze chovňák Šerlík, přestal značkovat. Mimochodem, když jsou páníčkové doma, prozkoumávají všichni chlupáči celý dům. A krémák Frenkí? to je expert na blbosti a kamarád pro všechny...
Současný stav chovatelské stanice British Red*CZ: 1 chovný kocour (Šerlík-Yaron), 1 chovná kočka (Grejsí--Grace Kelly), 1 dospívající chovná kočka (Kája Meruňka-Kyou), 2 svěží kastráti (Wotsík-Brait A Roid, Frankie-Fanoušek), 3 kastráti veteráni (já Aydík-Ayden, Lejdynka-Lady in Red, Anička-Annie). Součet 8. Takže ještě rezervy...
... a tři zrzavá koťata (Lump, Lilianne, Ludy)
4. října 2019 Páníčkové si sáhli na dno. Často do půlnoci stěhovali, bourali na schodišti zábradlí nebo montovali skříňky kočičí. Při představě, že se II. ročník Sešlosti v Jůstnu bude konat pod širým nebem u nás na zahradě v mraze a dešti, vědomě panička odsouvala přípravu. Nakonec to bylo super! Volejbalisté ze Zájezda a skoro-moravského Damníkova si vychutnali teplíčko ve velké garáži. Kdo zná rozprostření věcí na páníčkových místech, musel tuto skutečnost opravdu ocenit. Vyklizení garáže a stěhování posezení se konalo pár hodin před akcí. Panička měla jazyk na vestě!!! Děkujeme všem za dodání dobré nálady! Zbytek víkendu probíhal protichůdný úklid. To jsem zase docenil já - Aydík a přestože čerstvě kastrovaný, bylo vidět, jak se nám s Lejdynkou dobře žije... Kyou - 2,7 kg
24. září 2019 A je to tady! Kolovaly tu řeči, že až budu "důchodovej", že si necháme holčičku po mě Aydíkovi. A nejlépe, když vyjdou "Káčka", když už se valná většina dvounožců u nás jmenuje Kája. Takže to tak nakonec dopadlo, Kyou British Red,CZ (Kája Meruňka - překlad japonského slova) zůstala doma. Bude mi v lednu 10 let a přesto jsem zase začal mít agresivnější období, kdy vášnivě toužím po mazlivém protějšku. Kočku mi nedali, zařídili mi kastraci. Že jsem už fakt dost protivnej a dredovanej. I s uspáním to trvalo 20 minut a jel jsem domů. Dost jsem si pospal. Panička to využila k tomu, že mě důkladně vyčesala. Připadám si, jako bych na sobě měl jen plavky Ještě nějaký týden potrvá, než ze mě hormóny vyprchají... ale snad bude klidněji.
24. září 2019 Hektický den! Krom toho, že byla panička sama se 4 kočkama na očkování (např. Frankie váží 8 kg), odjel dnes mramorovaný kocourek Littlík (Little Aydy British Red,CZ) do nového domova. Věříme, že náš další odchovanec si počkal na skvělou rodinku! Hned po příjezdu do nového domova Litlík všechno prošmejdil a my dostali první fotky. Máme velkou radost, že nám děcka nedělají ostudu!
Jinak se musím zmínit, že během dne nám panička špatně zavřela dveře mezi Aydíkárnou a Šerlíkárnou. Naštěstí páníčkova budka nás (mě Aydíka a Lejdynku) zachránila. Každý má respekt ze mě, ale kdybyste viděli toho nejmladšího chovného kocoura, zalezli byste k nám dovnitř... Mohlo všechno dneska dobře dopadnout, kdyby panička nechtěla stříhat moje drápy právě před očima Šerlíka, který na mě přes mříž prskal a startoval. Takže panička i páníček mě zalehli, jen aby mi ostříhali přední drápy. Tak ponižující! Prý kdybych neměl to svoje podzimní období, tak by mě i pořádně vyčesali. Jenže já chci ženskou, mám říji (vždyť bude říjen!) a nechci čančat!!!
21. září 2019 Sobota jak víno! Po týdnu frmolu v práci a jinde, ještě si vymysleli, že se bude kompletně hrát "Škatulata, hejbejte se" v kočičím podání. Panička vstala v 5 ráno a začala. Nejen, že se během dne přemísťňovaly kočky do různých prostor, ale stěhoval se i nábytek. To zachovalé škrabadlo, co páníčkové před 9-ti lety vyrobili, dostane Šerlík s Aničkou atd. Prý aby to lépe barevně ladilo... V "Zimní kočičí zahradě" přibyly nové skřínky. Složit jednu z nich zabralo dvounožcům skoro 2 hodiny. Do Aydíkárny snad už nic dávat nebudou, my s Lejdynkou jsme rádi, že nám už zase spoustu věcí (po dovolené) panička odstěhovala a že se tu už zase můžeme hnout. Naučili jsme se sami chodit spát do zateplené budky, přece jen už začínají mrazíky.
20. září 2019 Tak to se mi (Aydíkovi) za celých skoro 10 let ještě nestalo, abych dopisoval Novinky z výstavy až po týdnu. No jo, páníčkové odjeli na dovolenou zrovna v době, kdy jsme se rozhodli začít vyměňovat letní kožichy za zimní. Takže nejen, že naše výběhy byly nacpané k prasknutí různýma vychytávkama proti nudě a aby Kája jn. s Terkou měli péči o naši smečku co nejjednodušší. Ale obalili jsme všechno obrovskýma chuchvalcema chlupů. Aktuálně už je vyluxováno, vydezinfikováno a Fanoušek už je vykoupaný... No to víte, že byl nadšením bez sebe. Ale panička ho zvládla ve vaně sama, uf... Všichni přibrali tak, jako když se čeká krutý mráz. Paničku zaskočilo i to, jak zmohutněla za pouhé dva týdny Kája Meruňka. Je znovu trochu víc plachá, ale páníček ji proto zase pouští do ložnice a určitě se to brzy zlepší. Panička říká, že spíš je načuřená a trestá dvounožáky, když ji nevzali s sebou, protože teď chodí za "krmičkou" jako pejsek. A strašně žárlí... Já Aydík a Lejdynka pelicháme jak čičiny ze smetiště! Prý nás to nemine! Nevím co, ale obávám se, že stříhání drápků (což já fakt na levé tlapě nerad) a vyčesávání. Možná, že když s námi teď panička zase bude trávit víc času, že přestanu být tak naprdlej! Předevčírem jsem si ji při jejím odchodu jen trochu přidržel drápy za kůži a to bylo zase keců... Nemá nikam jezdit, rozhodí mi to nálady! A konečně nám zase donesla na hraní koťátka. To já mám na druhou stranu zase moc rád!
15. září 2019 MVK Karlovy Vary
Neděle... Tak po roce se Wotsík vrátil na místo činu a zasoutěžil si ve skupině kastrátů. Pokud se tomu rozvalování na posuzovatelském stole dá říkat soutěž. Pani posuzovatelku Helen Reiter (D) okouzlil svou roztomilostí. Získal další titul CAGPIB, postoupil v NOMINACI a vyhrál BIS. "Křoví" mu dělala vyrovnaná, mramorovaná část vrhu "L", které odrovnal vrh plemene ocicat. Páníček se ptal, proč jsme nevzali i červenou tečkovanou Lidušku (krémoví kluci jsou již v nových domovech). Panička oponovala, že celou chovku tedy brát nemůžeme! Už takhle běhali páníčkové z patra do patra na posuzování a židle ani nerozložili. Koťátka byla přihlášena i jednotlivě. Lumpík pro tentokrát získal EX1 a BIV. Prošel se na podiu a za Best in variety získal stříbrný pohárek. Lilianna s EX1 byla stejně nad věcí ze spousty lidí a nového prostředí jako její bráškové. Celodenního pobytu ve výstavní kleci si ani nevšimli. Byla to povedená výstava, ale hodně náročná. Páníčkové přiletěli po 14ti dnech od moře v sobotu o půlnoci a v neděli ráno už byli na veterinární přejímce v Karlových Varech...
14. září 2019 Koťátkům z vrhu "L" jsou 4 měsíce.
Hledáme pro koťátka nové rodiny.
1. září 2019 Některé děti jdou do školy, Lupínek jde do nové rodiny. Držíme všem moc palce!
31. srpna 2019 Páníčikové se na své 32.výročí od seznámení rozhodli zvolnit v práci a kolem domečku. Já vím, panička to jen furt slibuje... Ale prý už fakt nemůže . Já děda Aydík jsem převzal prarodičovskou roli velmi důkladně. Opečovávám koťátka vrhu "L" až tak, že to vypadá, jako když kojím. Panička našla koťátka se zabořenými čumáčky v mém kožichu. Po půlhodině se šla podívat, jestli se mi jako nespustilo mlíko, či co A já Aydík jsem se tak lekl, že mi je sebere a odveze pryč, že jsem zaujal obranný postoj a zmateně jsem na paničku syčel... Ale to má za to! Prý se teď nějaký ten den s námi kočičáky bude mazlit jen Kája a Terka.
24. srpna 2019 Termín "Uřvaná Lída" opouštíme. Ludy British Red*CZ je definitivně pasovaná na Lidušku. Dala hodně práce, aby se za 14 týdnů vymazlila a stálo to za to! Je to nejmenší koťátko z vrhu "L", které potřebuje čas. Začíná se zakulacovat a vybarvovat. Bude to nádherná červeně tečkovaná holčička. Liduška konečně přestává ječet, když se zvedá do výšky. Dnes je to předoucí, vymazlená číča, která za páníčky chodí jako pejsek, sama leze na klín, upozorňuje na to, že chce mazlit a přede jak motorová pila. Na dnešek prvně spala v jiném domě u babičky a dědy. Je to taková předběžná zvykačka na budoucí cizí podmínky... Prý ještě neměli u sebe tak hodné kotátko... Takovéhle výzvy jsou důvodem, proč se věnujeme chovatelství koček. Není to zadarmo, je potřeba do toho vložit trpělivost a lásku. Ten pocit, že jednou kotě od Vás bude někomu hodnému dělat radost, za to stojí...
23. srpna 2019 Lůďa jde zítra jako první do nového domova. Panička už je značně rozhozená...
Kocourkovi (Ludwick British Red,CZ) z vrhu "L" je 14 týdnů.
13. srpna 2019 Vrcholí období vymazlování... Jen se panička mihne, všechna koťátka se ženou k ní nebo k misce. Obklopují gauč, lezou na klín, střídají výběhy. Každý kočičí chlap je zbožnuje. Jen holky žárlí. Grejsí, Lejdynka naoko vyhrožují. Kája Meruňka dělá naschvál blbosti. Panička začíná řešit budoucnost zrzavých kluků Lumpíka a Littlíka. Ale vůbec se jí do toho nechce...
9. srpna 2019 Zateplená budka na zimu je hotová. Konečně se zdá, že kolem nás koček je už všechno dodělané. Na pár kosmetických úprav už není spěch. Páníček se pochlapil a v předstihu zbudoval novou kočičí ložnici. Vzhledem k nesnášenlivosti chovných kocourů a jejich neúprosnému značkování a nemožnosti bydlet pospolu dostal dvounožec za úkol vyrobit izolovanou boudičku. Že je z toho zase nová místnost pro kočky, to je jen lepší. Je zateplená polystyrenem a izolační vatou, z boku jsou volně průchozí dvířka lítačky. Přes léto se tam cpou všichni otevřenýma dveřma, v zimě si vleze - vyleze kdo chce, kam chce. Lejdynka je z nového pelíšku nadšená! Rozhodla se na oplátku tolerovat, že ji přišlo navštívit všech 6 rozdováděných vnoučat. Koťátka se ničeho nebojí, střídají se i u táty kocoura Šerlíka (Yaron) a ve výběhu u Wotsíka a Grejs. Prestože poslední tři jmenovaní jsou vášnivě žárliví (na paničku), tak z malých koťátek jsou rozněžnělí a hrají si s nimi. Koťata "L" spolu s Kájou neohroženě probíhají od Aydíka k Šerlíkovi, kdykoliv se přepažovací dveře otevřou. Kastované mamince Aničce pomalu dochází, jaké nové místo ve smečce zaujímá a začíná být snášenlivá, milá a nekojící. Takže se stěhuje, kam se paničce zamane. Už upřednostňuje být poblíž táty koťátek Šerlíka. Největším posláním pro ni bude dělat Šerlíkovi společnici, stejně jako Lejdynka ji dělá mě - Aydíkovi. Popravdě, je velmi nebezpečné mi z výběhu Lejdynku odnést. A Lejdynka? Ta očividně není nikde jinde šťastná než se mnou. Láska už 9 let! Vypadá to, že panička má ta nejlepší relaxační (felinoterapeutická) místa na čtení. Nooo, už aby se konečně posadila a začala ralaxovat!
FOTOALBUM: "Léto v Aydíkárně" (click)
6. srpna 2019 Fanda a jeho kotěcí banda jsou aktuálně v Aydíkárně. Koťátkům je 12 týdnů. Panička dělá všechno proto, aby si dobře zvykala na nové prostředí a zpestřuje jim odpoledne. Kdyby si radši dala nohy nahoru... Jednou jsou v Zimní (kočičí) zahradě, pak ve výběhu u Wotsíka s Grejs. Chodí také obšťastňovat značkovacího tátu Šerlíka, kam s nimi chodí i mamča Anička. Ta stále kojí... kastrátka! Aby výlety byly kompletní, chodí i ke mě (dědovi Aydíkovi) a k babičce Ladynce. Dovádění v přízemí na gauči je samozřejmostí... Problémy? Žádné! Nepočítám-li, že chovný Šerlík chce stále někoho nakrývat a Wotsík s Grejsí žárlí na paničku, tak občas něco naschvál počůraj. Naštěstí to, co se dá vyprat. A proto máme novou sušičku. Jak ta Vám vychytává chlupy! Momentálně je období maxi-přesrsťování...
30. července 2019 Koťátkům z vrhu "L" je 11 týdnů. Dva krémoví kluci už mají vybranou svoji novou rodinu.
Ludwick Little Aydy
Liduška
Lump
Lilianne Lupine
28.července 2019 Vedro je zase na padnutí! Přesto nám páníčkové zase vyrábí ve výběhu nějaký zlepšovák. To bourání ve sklepě ani nestojí za řeč... Já Aydík dělám, že jsem neviditelný a Ladynka chce furt asistovat. Vypadá to na novou zateplenou "telefonní budku". Prý na zimu, když se se Šerlíkem nedokážeme dohodnout a neznačkovat. Oba jsme stále chovní kocouři. Mě se každý bojí... Přesto já Vám dostal od juniora takovou nakládačku, že bych rád už měl s Ladynkou nějaké to soukromí. Panička vyčesávala Lejduši a byla to taková hromada chlupů, že by se z toho dala vymodelovat nová kočka. Ale momentálně tu koček je až až. Začalo období, kdy koťátka z vrhu "L" začínají vyhledávat dvounožce. Přestože ve svých 11 týdnech ještě cucají mlíčko od maminky Aničky, můžou se utlouct po konzervách. Jak se cpou granulkama, ani nemluvím. A to jim Anička ještě z výběhu donesla živého ptáčka. Páníček ho okamžitě zabavil, že ať si nechají zajít chuť. Třeba se opeřenec ještě vzpamatuje. Co ho to napadlo vletět do kočičího výběhu! Páníčkové mají poslední dobou spoustu práce a ještě si na otočku zajeli do Holandska popřát k 65. narozeninám kamarádovi Johanovi. Chtěl jsem (já Aydík to tam znám) jet taky, ale prý už to není vhodné. Myslím, že to byla zase cesta, která nás obohatila vnitřně. 960 km na noc, pár hodin spánku v dodávce, převlíkání na poli, 6 hodin na narozeninové párty v pečovatelském domě a cesta zpět... Stálo to za to! Červenec je opravdu náročný... a ještě ty stavební úpravy po baráku... Odměnou jsou koťátka, která se čím dál víc začínají mazlit. Horší je, že pro ně už budeme muset začít hledat nové rodiny... Kája Meruňka (Kyou) oslavila 5ti měsíční narozky a je čím dál mazlivější. Jak se jde nakutě, drží se paničky jako klíště. A ve 4 hodiny ráno je nejmazlivější!
FOTOALBUM: "Vrh L - koťátka Aničky a Šerlíka" (click)
1. července 2019 Jsou to malý bestie! Panička padá na ústa, chystá se jít spát a Lump (opravdu nikdo jiný nebyl první než Lumpík) vylezl na páníčkův zlepšovák a dostal se do kuchyně. A tak krásně vychytaný to bylo ve skoro vystěhovaný jídelně! Metrová deska mezi futrem nestačí... Takže probíhá večerní stěhování do prvního patra (záchudky, škrabadla - vše, co včera panička natahala do přízemí), do bezpečné kočičí zahrady za zasklené dveře... A myslím, že všechna koťátka vrhu "L" teď tleskají Lumpíkovi za to, jak díky jeho fíglu získala další domácí území... Mají jediný štěstí, že jsou tak roztomilá!
30. června 2019 Fanoušek s Wotsíkem (kastráti) si užívali, že můžou běhat na zahradě u krbu a ve skleníku (pod dozorem, samozřejmě). Přes den bylo takové horko, že Wotsík snesl osprchování ve dřezu i kontakt se mnou (Aydíkem) přes mříž mého výběhu. My s Ladynkou dostali další květník osetý trávníkem.
28. června 2019 Anička je nekompromisní mamina. Možná je to tím, že má tolik prcků na hlídání nebo tím, že jsou její poslední. Pustí k nim pouze a jenom Kyou (Káju Meruňku). Ta už se konečce aklimatizovala na situaci, že jí odešli bráškové a začíná si hrát s miminama. Koťátka vrhu "L" jsou opět rozkošná a panička by nejraději neopouštěla dům! Jakmile si sedne v jídelně na zem, lezou jí na klín, na záda a začíná být práce s vymazlováním. Nejlíp je na tom největší krémový buřtík Lůďa. Uřvaná Liduška ale všera poprvé pochopila, že brát na ruku neznamená, že jí utrhnou hlavu a bylo jí vidět na očích, že uvažuje vážně o tom, že se jí na klíně začne líbit. Nenápadně se z jídelny vytrácí nábytek, aby bylo zajištěno bezpečí koťátek, až páníčkové nebudou doma. Ona i ta nejustrašenější Liduška už byla sundavána z keramické kočky. Jak se tam dostala, není jasné... Wotsík se zbláznil a přestože kastrát, chtěl by kočku a značkovat. A tak je s Grejsinkou ve výběhu. Fanoušek si vybral Aydíka s Ladynkou, prý že u jeho babičky s dědou je největší klid. Šerlík... ten chce ženskou taky! Náročné období roku...
25. června 2019 Tak už je v novém domově i kocourek Katsu. Překvapivě je z jeho odchodu Kája Meruňka značně rozhozená. Občas kníká, je vyplašená a často vyhledává paničku. Dokonce bere na milost už malá koťátka z vrhu "L" a lísá se k Aničce. Tváří se ale jako "starší ségra nad věcí". Fanoušek byl na výletě u babičky a dědy přes noc. Ten je zase vykolejený, že ho Anička nepustí k miminům, kteří lítají po jídelně a hrajou si. Začíná období, kdy vyfotit koťátka bude ještě horší, než bylo doteď.
15. června 2019 Koťátka z vrhu "L" chodí na záchůdek, nejčastěji dva mramorovaní se cpou u misek. Dneska prvně vylezlo koťátko schod z jídelny a vydalo se do kuchyně. No kdo jiný, než Lumpík! Ten se žene z ohrádky první, jakmile slyší lidský hlas a od malička je největší průzkumník. Ale nejuječenější Liduška, která pištěla, kdykoliv se jí někdo dotknul, už sama přelézá paničce přes nohy a začíná Lumpíka dotahovat s lumpárnama... Kája Meruňka se nejraději pere s bráškou Katsíkem, ale začíná se fixovat na dvounožce a přestává syčet na mladší koťátka. Nastala etapa "Šoupeme nohama" a "Uklízíme furt dokola".
Uááá... už jsou všude! Pár hodin stačilo a schod překovali skoro všichni. Nutně potřebujeme dveře do jídelny... A Fanoušek s Wotsíkem jsou smutní. Anička je stále nepustí do jídelny. Má to, holka, hodně práce... A tak prckové vylézají mámě za zády za dospělákama do obýváku.
11 června 2019 Udělali jsme fotky 4-týdenních koťátek vrhu "L", jsou na Facebooku. Hmotnost:
Ludwick - 540 g, Little Aydy - 505 g, Lump - 475 g, Ludy - 405 g, Lilianne - 446, Lupin Arsene - 370 g.
Představte si, že někdo už použil mikro-záchůdek s kočkolitem. Starší koťátka vrhu "K" chodí do výběhů ven. Poprvé se odvážili do ohrádky s miminama. Klučina Katsu začíná vymýšlet nové hry, např. lovení malých chlupáčků. Ti samozřejmě piští a máma zachraňuje. Ostatní dospěláky Anička do ohrádky ještě nepouští. Šerlík si se mnou Aydíkem střídá zahrádku a ložnici v Aydíkárně. Akorát já se tvářím překvapivě jako největší strašpytel a Ladynka je z toho očividně "vydřená".
29. května 2019 Kuri British Red,CZ (Kulíšek) odchází do nového domova. Bylo mu 13 týdnů a váží cca 1700 g. Katsu má 1900 g a Kája Meruňka 1450 g. Udržet je v misce na kuchyňské váze už není brnkačka...
28. května 2019 Koťátka z vrhu "L" mají 2 týdny. Jejich hmotnost 2. týden je:
Lůďa - 332 g (+27 g / 24 hod) Little Aydy - 308 g (+18 g / 24 hod) Lumpík - 295 g (+20 g / 24 hod),
Liduška - 255 g (+14 g / 24 hod) Lili - 280 g (+14 g / 24 hod) Lupínek - 210 g (+22 g/24 hod)
Další z koťátek dostává jméno: Lumpík (Lump British Red*CZ). Při focení řve, jak kdyby ho krájeli! Udělat jejich fotky je jeden z nejtěžších úkolů pro paničku. Pro maminku Aničku je záhul uživit takové jedlíky. Stále dáváme pozor na nejmenšího Lupínka. Hlavně tuleň Lůďa a dva mramorovaní kluci mu jsou schopní vycucat všechno mlíčko. Panička nedokáže posoudit, který prcek je nejkrásnější a leze k nim do výběhu, aby si zvykali na mazlení. Za nejhezčího z celého domu je teď zvolen Kuri - Kulíšek, protože ten už má sbaleno a ve středu odjíždí do nového domova. Nastane další těžká chvíle pro naše chovatele koček tento rok. Jinak Kája Meruňka přespává v noci v ložnici u páníčků a dohlíží, aby se i v době volna probudili ve 4:50. Venku mezi ostatníma bez problémů nosí růžový obojek (aby byla hned k poznání) a doma aportuje mávátka...
26. května 2019 Koťátka z vrhu "L" otvírají očíčka a přestávají tolik vřeštět, když se berou na ruku. Víceméně chtějí jenom baštit mámino mlíčko a spinkat. Anička je vycucaná z podoby, nezvykle se ráda cpe syrovým masem. Dneska si úplně v pohodě nechala od paničky během kojení vyndat 7 stehů po sekci. Koťátka jsou ve velkém výběhu v kuchyni a to je Anička hodně spokojená... Nikdo se dovniž neodváží, přestože je otevříno. Koťátka z vrhu "K" střídají venkovní výběhy a zvykají si na změny prostředí. Poprvé byli s maminou Grejs a s ostatníma přes noc venku. Šerlík na dnešní noc zabral moji Aydíkárnu a já Aydík jsem spal s Ladynkou ve výběhu. Máme to fakt vymyšlený! Říkáme tomu "Škatulata, hejbejte se!"
25. května 2019 Kluci "Káčka" jsou podruhé očkovaná a začíná se pracovat na propouštěcích dokladech... Aktuálně jsou s Fanouškem na návštěvě u mě Aydíka a babičky Ladynky venku ve výběhu. Grejsinka stále ještě občas nakojí, ale souběžně přesvědčuje Wotsíka, že potřebuje nové děti. Wotsík se domnívá, že není vůbec na závadu, že je kastrovaný a mrouká za Grejšulí. Šerlík by se mazlil co by mohl... s jakoukoliv číčou...
Koťátka z Aniččina vrhu "L" (11 dnů - fotky ve Fotoalbu) krásně prospívají. Moc se netrápíme tím, kdo je holka nebo kluk. Jsou to poslední koťátka od kastrované Aničky, takže spíš tu panuje taktika, že řešit chceme všechno co nejpozději. Je dost možné, že celočervené (a možná jedno mramorované) koťátko je holčička. Začínáme přidělovat nestabilní pracovní jména. Lupínek, krémový nedoušek roste jako z vody. Jde do soubojů o cecík s plnou vervou a i přes škrábnutí pod bradičkou se nenechá přeprat. Lůďa, největší krémáček je dvojnásobný tuleň. Ač tak odlišní, oba jsou zlatíčka! Pokud je po mamince Aničce celočervené koťátko holčička, budeme jí říkat Liduška. Tři mramorovaná koťátka nelze rozeznat, ale jedno je nepatrně drobnější a nemusel by to být kluk. Anička už je veselá, chodí až do ložnice a páníčkové se děsí, aby se tam i nenastěhovala...
18. - 19. května 2019 Baltic Winner Show 2019 - Riga, Lotyšsko
(dvoudenní výstava baltických zemí)
15. – 16. května 2019 Středa – čtvrtek… Panička přiběhla z práce, dobalila věci na cestu a v 15 hodin byla na kontrole s Aničkou ve Stodůlkách na veterině. Všechno se zdá být po porodu v pořádku. V 15:20 vyjeli páníčkové dodávkou směr Riga, Lotyšsko. Tříhodinový spánek ve spacákách na skvěle vykoumaném ležení v autě zahájili ve 22:30 v Polsku před Varšavou. Popojeli a v 5 hodin ráno si musel páníček zase zdřímnout na hodinku. Panička nerada řídí, ale ráda všechno hlídá, takže to byla únavná cesta pro oba. Když to bylo 1 077 km, přeskočil čas o hodinu dopředu a projíždělo se Litvou. Celou cestu Polskem pršelo. Nutno poznamenat, že s odstupem času, kdy jsme jeli na Světovku do Poznaně, se úroveň polských silnic mnohonásobně zvedla. Ve 12:50 hod. českého času vjeli do Lotyšska. Do hlavního města Riga se dostali ve 14:15 hodin (CZ) = 1 563 km. V Lotyšsku bylo teplé slunečné počasí. Ve skutečnosti v půl čtvrté místního času byli na hotelu Bellevue Park Hotel Riga. Pokoj byl úžasný a Wotsík se po 23. hodinové cestě rychle aklimatizoval. V dodávce měl prostornou klec (pro bernardýna) s poličkou, krytým záchůdkem a vším, co potřeboval k pohodlnému cestování. Absolvovat tak dalekou cestu jen kvůli výstavě by nebylo to pravé ořechové! Páníčkové to pojali jako oboustranný narozeninový výlet. Po příjezdu vyrazili do historického centra Rigy a nachodili 11 km. Krásné město plné zeleně nebylo ani moc zaplavené turisty, jen rychlí kolaři byli trošku nebezpeční. Všude, kam se podíváš, mají stromy... tedy alespoň tam, kam se dívala panička. Zdálo se, že v Lotyšsku se potulka koček domácích nepěstuje. Ani na pejskaře jsme nenarazili...
17. května 2019 Pátek… Volný den páníčkové strávili pobytem u moře. Není to nádhera?! Vyjet si s kočkama a takhle si užívat... Hodinku popojeli autem, Wotsík odpočíval na hotelovém pokoji. Navštívili přírodní rezervaci v Saulkrasti, malém přímořském městečku. Byl to dokonalý relax! Krásné, téměř lidmi nedotčené místo s dřevěnými chodníčky v borovicovém lese, bílé písečné duny. Bylo tak horko, že se po kotníky brouzdali v Baltském moři. Svačinka na pláži, nikde nikdo. Vůbec se jim nechtělo odejít! Nezapomenutelný zážitek pro který stálo jet takovou dálku! Našli ještě hlavní pláž v Saulkrasti, kde to v létě musí "žít". Moře rychle svažovalo do hloubky, jevilo se dost nepřístupně a bylo značně studené. Páníček to trochu vyzkoušel, ale velký hrdina to nebyl (viz. Fotoalbum). Večer si dvounožci udělali romantickou procházku městem. Horkou čokoládu a kávičku si dali na terase hotelu v 11. patře s kouzelným výhledem na město Riga.
18. května 2019 Sobota… Díky kočkám jsme začali cestovat. Výstavy nejsou to "nej" na chovatelství, ale jsou skvělým prostředkem k tomu, aby dostaly paničku mezi lidi, páníček si zasoutěžil a aby si oba příjemně a nevšedně užili společně strávený čas. Výstava byla 10 minut autem od hotelu v Skonto hale fotbalového stadionu. Spousta prostoru, chládek, hezké slavnostní zahájení dvoudenní výstavy baltických zemí. Však Wotsík pochází ze Švédska - ze "země tam nahoře". A páníček tento den slavil narozeniny. Už proto se Wotsík kastrát snažil zabodovat a překvapivě u islandského posuzovatele Marteinna Tausena kromě žádoucího titulu CAGPIB a posudku nejen o skvělé povaze dostal v rozstřelu s bengálským kocourem z Finska postup do NOMINACE Best in Show!!! Páníčkové měli velkou radost, přestože tím jim soutěžení neskončilo, žádné leháro nebylo = neděle tudíž nebyla oddychovka. Večer se skvěle bavili na Galla večeři, kde se stoly prohýbaly úžasnýma pochoutkama (např. uzený losos, smažené tygří krevety, tresčí roláda, rostbíf, atd.). Přišel kouzelník, tančilo se do půlnoci a skvělou zábavou byl automat na fotky. Opravdu si to užili! Vidět páníčka (abstinenta) tančit samotného na parketu v Rize se stává maximálně jednou za 100 let!
19. – 20. května 2019 Neděle - pondělí… Při snídani bylo patrné, kdo jede na výstavu koček a kdo se zúčastní maratonu v Rize… 😊 Někdo se cpal bohatou snídaní plnou tuků a sacharidů, někdo jedl banány. Afričané měli podle snídaně velkou šanci na umístnění. U stolu byl páníček jedním italským posuzovatelem podezříván, že se maratonu zúčastní spolu s černoušky. Je fajn se zviditelnit touto cestou... Předem nás strašili, že bude město celé ucpané. Dostat se do výstavní haly přes řeku nebylo naštěstí tak obtížné, jak se předpokládalo. Druhý den balstké výstavy byl věnován kočkám, které postoupily do Best in Show. Takže Wotsík (IC, CH S*Javeliner´s Braigh A Roid) ve skupině 3, v kategorii kastrát si to šupajdil na hlavní podium Baltic Cat Show 2019 ve společnosti kočky bengálské, barmské a burmily. Úžasná pocta! Stále to nebereme jako běžnou věc u zrzounů! Blahopřejeme maďarskému barmskému kocourkovi (Světovému vítězi 2018) k získání jeho sedmého celoživotního titulu (viz Fotoalbum). Bylo fajn pro našeho briťáka Wotsíka být v takové společnosti a dokonce získat v hlasování i jeden hlas (😊 vítěz měl dva). Bylo zajímavé shlédnou běžce maratonu, byl to emociální zážitek! Panička zírala s otevřenou pusou na holky všech váhových i věkových kategorií a kdyby měla klobouk, tak by smekla. Slzy dojetí v očích, když ulicí probíhala skupina seřazených vojáků, kteří do rytmu zpívali a za nimi běželi namotivovaní obyčejní lidé. Byly to zástupy lidí v široké řadě! Dostat se zpátky na výstavu stálo paničku "běžet" 10 metrů přes ulici tak, aby nikomu z těch statečných nezkomplikovala cestu. V 16 hodin lotyšského času jsme vyrazili směr Česká republika. Švéďák Wotsík je pro nás hrdina! Po celodenním pobytu ve výstavní kleci, po prezentaci na jevišti a po 22 hodinové cestě domů v dodávce dostal za odměnu volnou probíhačku po zahradě, karanténu v Šerlíkově výběhu a spoustu dobrot, syrovým hovězím počínaje… Kdyby pak panička do druhého dne nevybalovala, tak by ani nevěděl, že byl tak daleko. Páníčkovi patří velké díky, že takový bláznivý nápad vymyslela zrealizoval. P
Po příjezdu si páníčkové vyzvedli spokojenou Aničku s plným počtem „L“- koťátek od babičky a dědy. Myslím, že ti si oddychnou, že jim skončila pěti-denní mateřská a konečně se pořádně vyspí. Koťátka jsou stále živočišná s kulatými pupíky. Děkujeme také juniorovi za péči o ostatní čtyřnožce a vymazlování koťátek Grejsinčina vrhu „K“.
Celý pětidenní výlet, ačkoliv velice náročný, se vydařil, výstava byla skvělá!
FOTOALBUM: "Riga, Lotyšsko - výlet" (click)
FOTOALBUM: "Baltic Winner Show 2019" (click)
14. května 2019 Jak to bylo s Aničkou...
Anička je naše "brytyšreďácká" 6,5 letá kočička. Naše chlouba, náš odchov s čarovnýma, tmavě hnědýma očima. Jediné, co se mršce za celou dobu u nás dalo vytknout, byla její nevyzpytatelnost během porodu stejně jako u její maminky Ladynky. Ale po mě (tatínkovi Aydíkovi) to je velká bojovnice. To se ukázalo i dneska, když porodila svůj čtvrtý vrh koťátek. Pro Aničku (když selhala strategie s chovným Wotsíkem ze Švédska, který se musel vykastrovat) jsme obtížně dopravili z Ukrajiny do Hostouně kocourka Šerlíka. Byla to muka nejen pro Aničku, že tenhle "junior doveda" se ji dva měsíce marně snažil nakrýt. Ta se sice do něj bezmezně zamilovala (láskyplnost má nejspíš po svých rodičích Ladynce a Aydíkovi), ale panička takto ztratila přehled o přesném datu nakrytí. Vzdali jsme to a Aničku zase oddělili. Její toužení po Šerlíkovi všem trhalo srdce! Takže po jednom dni doma se vrátila Anička zpátky. Panička nabyla dojmu, že tentokrát by to mohlo klapnout. Ultrazvukové vyšetření ve 30.dni nabádalo k ostražitosti, že jich tam je hodně a že jsou údajně mnohem starší. V duchu se panička stále držela svého názoru na termín porodu cca o 14 dní později. I tak ale nejdřív spala pár dní s Aničkou v koupelně na zemi (aby neporodila někde u stropu na palandě) a později nastěhovala kočičí královnu s celou výbavou k alergikovi do ložnice. Líbilo se to nakonec všem. Možná nejvíc pak koťátkům z vrhu "K" od Grejsinky a Aydíka...
A tak když přišel den "D", vzala si panička den dovolené. A opravdu to vychytala! Anička celou noc hrabala, chtěla držet bříško, toužila jít za Grejsinčinými koťatky. Nepustila paničku z očí. A zase ten instinkt! Večer Aničce odešla hlenová zátka, v 5 hodin ráno praskla bublinka. Když je panička nervní, dělá generální úklid baráku. Po 3 hodinách, co v přízemí asi musela vybuchnout bomba, všeho nechala a volala na veterinu do Stodůlek. To ještě nevíte, že se rozbila dodávka a panička neměla ani doma auto. Díky dědovi a babičce a podpoře Lenky se Anička dostala na veterinu za pět minut dvanáct! Přiznáme se, že jsme chtěli alespoň zachránit Aničku a jedno koťátko. Ve VETCENTRU byli úžasní, vzali nás rychle a přednostně. Na ultrazvuku už tukala srdíčka miminek pomaleji a šlo o minuty. Jsme velice vděční paní doktorce MVDr. Lence Chylíkové, která postupovala velmi profesionálně, přičemž stačila nejen vyklidit operační sál a vzít Aničku ihned, ale odpovídat i na všetečné otázky našeho dědy... V 9:30 hodin byla Anička na sále a v 10 hodin nám s velkým překvapením začali nosit živá koťátka. Některá koťátka museli už trochu prodýchávat. Zatímco Aničce dokapávala infúze s glukózou, panička učila koťátka sát. Všichni jsme teď velice unavení, nevyspalí, ale jsme pyšní na Aničku. Anička se dostala domů po poledni, snaží se kojit a uvědomit si, že je matkou "Jéčkové školky". Narodila se 2 krémová a 4 červená koťátka. Doufáme, že všech šest koťátek tu první noc po Císařském řezu a kastraci maminky v pohodě zvládne. Často někde pod Aničkou hledáme pištící malá "Jéčka". Já děda Aydík moc děkuju za páníčky dědovi a babičce Rambovým za obrovskou pomoc. Bez nich by koťátka nebyla. A také děkuju páníčkovi, který přijel přes celou Prahu překvapit a uprostřed operace podpořit na chvilku svoji manželku... Mimochodem, Anička kastrovaná může brzy dělat neomezenou životní družku svému oblíbenému Šerlíkovi.
"Společenstvo hostouňských zrzounů" se tímto definitivně rozhodlo, že Kája Meruňka zůstává v naší chovné stanici!
Jooo a dodávka na zítřejší cestu do Lotyšska se stihla opravit, doklady panička našla v kočičí přepravce, koťátka se narodila zdravá, Anička vypadá spokojeně... tak snad by si páníčkové za to k narozeninám mohli zasloužit výlet. Předem děkuji všem u nás doma, kdo se hrne do hlídání chlupáčů, moc si toho vážíme! A Lence a Vaškovi děkujeme za nabídnutou pomoc, kterou jsme naštěstí nemuseli využít. To se jen tak nevidí!
FOTOALBUM: "Anička bojovnice" (click)
Vrh "L" - poporodní hmotnost:
L1 - krém - 92 g
L2 - červená - 109 g (fialová značka)
L3 - červená - 91 g (červená značka)
L4 - červená - 80 g (zelená značka)
L5 - červená - 94 g
L6 - krém - 60 g - "Lupínek" = děda (80ti letý oslavenec) už pojmenoval nejmenší koťátko = LUPIN ARSENE British Red,CZ ... ta panička s těma detektivkama nedá pokoj!
Maminka: IC Annie British Red*CZ (Anička) Tatínek: IC Yaron Serenity* UA (Šerlík)
FOTOALBUM: "Kyou British Red*CZ = Kája Meruňka" (click)
Kyou British Red*CZ (9 týdnů) s tatínkem Aydíkem
FOTOALBUM: "Káčka u táty Aydíka" (click)
11. května 2019 Anička se očividně těší... Do středy se to musí vyřešit. Zatím si stimuluje kojení... Koťátka z vrhu "K" byli dneska u tatínka Aydíka a babičky Ladynky. Ladynka z toho nadšená nebyla, ale Aydík byl v pohodě. Nejvíc času věnoval malé Káje. Panička mu musela vysvětlit, že je to jeho skoro tříměsíční dcera a ne budoucí nevěsta! Kája si tátu Aydíka ale hned zamilovala...
8. května 2019 Páníček je dokonalý! Nejen že pomohl paničce s pokácením suché vrby, ale tancoval s ní a s tím těžkým 15ti letým kmenem po celém pozemku. Silou vůle dostali kmen k nám do Aydíkárny. Přestože na fotce ta vrba vypadá pouze jako maličká větývka, dalo jim to hodně zabrat!
Anička snad opravdu porodí, navzdory předpovědi pana veterináře, v tom úplně posledním možném, paničkou vypočítaném termínu. S Ančou se už moc nepářeme. Panička ji dala k Šerlíkovi, třeba by se to mohlo pohnout. Šerlík se očividně po 2 měsících probral z nevinosti a je dost vlezlý. Taky s tím mohl začít dřív...
FOTOALBUM: "Kyou British Red*CZ = Kája Meruňka" (click)
5. května 2019 Zkuste najít 5 rozdílů na fotce Káji Meruňky a jejího taťky Aydíka (před 8 lety)... V Jústnu dnes proběhla celoplošná odčervovací akce. Nebylo to tentokrát ani moc náročné. Panička byla nezvykle šikovná a nacpala do nás tablety, že jsme ani nemrkli... I do koťátek...
FOTOALBUM: "Vrh K - Grace Kelly + Ayden - 26.02.2019" (click)
JARO | HMOTNOST | STAV |
Aydík | 6,5 kg | chovný |
Ladynka | 4,2 kg | kastrát |
Anička | 5,6 kg | těhule |
Grejsí | 4 kg | kojící |
Wotsík | 5,9 kg | kastrát |
Šerlík | 4,8 kg | chovný |
Fanoušek | 8,1 kg | kastrát |
3. května 2019 Anička od prvních pokusů o nakrytí přibyla 2 kg!!! Jak tohle dopadne!?? Naši dva zrzounci si už vybrali své nové rodiny. Začíná vymazlovací období...
2. května 2019 Tak už i kotěcí kluci se svezli autem. Na veterině je prohlédli a poprvé naočkovali. Po příjezdu to vůbec nevypadalo, že by někde byli. Možná budou zítra bolaví po injekci, ale určitě se z toho brzy oklepou. Anička se zamilovala do Káji Meruňky. Tak jsme zvědaví nejen kdy, ale jak zvládne svůj porod...
1. května 2019 Já se z té mé holky zblázním! Buď leze kam nemá a sundavají ji ze zábralí nad schodištěm nebo skáče do kýblu s mydlinkama. Ale na druhou stranu, byla poprvé autem u babičky s dědou a se změnou prostředí neměla sebemenší problém. Pokud se k jejím lumpárnám přidají ještě dva malí zrzounci klučičí, je to NĚCO! Fanouškovo rozběhnutí a povalení těch drobečků obvykle korunuje celou švandu...
Těhotná Anička se zamilovává do koťátek vrhu "K". Dneska prvně ukecala na kojení Gejsinčina Katsíka...
Koťátka mají 9 týdnů a váží: Kája - 1 kg, Kulíšek - 1,14 kg, Kulda - 1,27 kg
Kája Meruňka
Kulíšek Kuri
Katsu Kulda
27. dubna 2019 Střídání stráží probíhá, páníček se zapojuje do sledování těhotné Aničky. Proběhla revoluce a panička uklízí karimatku z podlahy v koupelně a stěhuje se zpátky do postele. Pro těhuli se otevírají dveře k alergikovi do ložnice. Nooo, ehmmm... nastěhovala se i Kája Meruňka. Mimochodem, že na holčičku Káju je vyhlášené embargo, neznamená přece, že si mého potomka (Aydíkova) nutně necháme, že jo...
25. dubna 2019 Panička začala hlídat Aničku. Ta začíná mít tvar fotbalového míče. Existuje několik možných termínů porodu. Tak se budeme muset nechat překvapit. Už se znatelně zajímá o údržbu koťátek vrhu "K". Máma Grejsí stále kojí, ale už zase mrouká...
23. dubna 2019 Koťátkům z vrhu "K" je 8 týdnů. Hmotnost: K1 - 920 g, K2 - 1030 g, K3 - 1150 g.
22. dubna 2019 Panička s jarní generálkou venkovních výběhů zametla i s naší 9ti letou babičkou. Ladynka docela obstojně zvládla teplou koupel ve vaně a teď se bude soustavně vyčesávat. Má nádherně hustý zrzavý kožich, ale na léto to nebude zrovna ideální... Koťátka z vrhu "K" jsou malá torpéda, objevují svět a nemají čas chvilku posedět. Další zastřihování drápků mají za sebou. Těhotná teta Anička se o prcky začíná znatelně zajímat a pro jistotu je tahá do porodnice. Zatím ji neseparujeme... Dneska jsme konečně odeslali Krycí list na Plemennou knihu. Konečně jsme se rozhodli, že "Meruňka - Kája - Kyou" bude za holčičku...
Všem Vám přejeme krásné Velikonoce!
16. dubna 2019 A máme tu další úterý, další vážení. Koťátkům z vrhu "K" je 7 týdnů. Kyou - 830 g, Kuri - 910 g, Katsu - 980 g. Zrzounci jsou hodní, běhají sami z patra do přízemí, drží se u dvounožců. A chodí na dospělácký granule!
14. dubna 2019 Nastalo období "Čištění záchůdků" a "Nekousej!". Došlo i k výrazné změně v chování všech chlupáčů kolem koťátek. Fanoušek nosí hračky a chvilkama si myslí, že chce svoje miminka. Pak si to ale rozmyslí a uloví jedno ze zrzounků. Máma Grejs přestala být na všechny ostražitá a je ráda, že prckové loví osásky i jiným členům smečky. Wotsík si hraje na klokana a také se snaží svými vysokými přískoky ulovit nějaké kotě. Anička si dnes prvně začala se zájmem všímat chlupatých dětiček a prvně je k sobě pustila. Doufáme, že se nerozkojí... a že nesežere zbytek sadby paprik! Má podezřele velké bříško...
9. dubna 2019 Utíká to jako voda a ne a ne to zpomalit. Kde berou všichni tolik volného času? Jo ahaaa, u nás jsou vlastně koťata! Takže panička vymýšlí blbosti typu: výroba prolejzačky z papírobvé krabice, soustavné stěhování nábytku a samozřejmě záchůdky, záchůdky, záchůdky... A kluci běhají a rostou. Dokonce už občas přespávají i v noci v obýváku. A panička si našla vlastně taky dalšího koníčka. Začala vařit zdravěji a to jí zabere dost času... Koťátka váží v 6. týdnu: Kája/ Meruňka - 650 g, Kulíšek - 750 g, Kulda - 840 g.
8. dubna 2019 Annie British Red*CZ byla dnes na ultrazvuku a je těhotná se Šerlíkem (Yaronem). Už teď paničku "bere nerv" při představě porodu Aničky...
6. – 7. dubna 2019 MVK Německo – Hof
Brityšreďáci vyrazili do Německa na výstavu koček poprvé za svoji kariéru. Byla to velká nálož! Reprezentovat jel Wotsik (PR, CH S*Javeliner´s Braight A Roid), Šerlik (CH Yaron Serenity*UA) a Fanoušek (IP Frankie British Red*CZ). Všichni potřebovali do sbírky zahraniční titul.
Sobota… Cesta byla tříhodinová, slunečná a pohodová. Prošli jsme bez problémů veterinární kontrolou. První šel na posouzení Fanoušek k Martinovi Urbanovi (CZ). Nooo, když už jsme jeli tak daleko, nemusel se zrovna rozhodnout začít se zbavoval zimního kožichu! Jaro je "za humny"... Získal další titul CAGPIB. Šerlik překvapil, že jak v kleci, tak i na posouzení už byl zcela relaxovaný. Když opominu, že ze stolu by vzal dráhu na první dobrou, tak ho musím moc pochválit oproti minulým výstavám. U posuzovatelky M. Vinkel (EE) získal titul CACIB a v rozstřelu NOMINACI do BIS. Posuzovatelka z Izraele N. Pahl byla ohromena naším Wotsikem a opět jsme odpovídali na otázku, proč jsme kastrovali tak nádherného kocoura. Pokyvování hlavy utvrdilo páníčky v tom, že poctivost je kladná vlastnost… 😉 Wotsik postoupil ve výběru do nominace s přehledem. Měli jsme tedy dvě želízka v Best in Show ve dvou třídách (kocouři a kastráti). Šerlik je ještě teenager, ale Wotsik to chovnému kocourovi (který porazil Šerlika) vrátil na plné čáře. Vyhrál BIS - porazil všechny vítěze jednotlivých tříd skupiny 3. V sobotu se konala Best of the Best. Wotsik ze čtyř nejlepších kocourů celé výstavy získal BOB 3. Na červenou (zrzavou) barvu a kastáta neuvěřitelný zážitek! Místo poháru jsme dostali roztomilé keramické kočičky. Z výstavy jsme se dostali na hotel po 19. hodině a ještě si užili procházku a velmi chutnou obědo-večeři s Fišerovic v chorvatské restauraci.
FOTOALBUM: "MVK Německo - Hof 6. - 7.4.2019" (click)
Neděle… Ráno jsme mohli přijít o trochu později a tak jsme skvěle posnídali na hotelu Am Kuhbogen. Jedním ze skvělých zážitků dne bylo, že nás oslovili Katka a Tomáš z naší české HOSTOUNĚ. Bylo milé se seznámit s novými přáteli v Německu, kde žijí… :-D Dva zrzounci začali v neděli sbírat novou sadu vyšších titulů CAGCIB pro Šelika od N. Pahl a CAGPIB pro Wotsika – posuzovatel M. Urban. Oba postoupili do NOMINACE BIS. Krémáček Fanoušek s dalším titulem CAGPIB také díky pani posuzovatelce N. Pahl postoupil do NOMINACE BIS (dělal konkurenci Wotsíkovi). Takže sečteno a podtrženo - splnili jsme misi každý den (nejeli jsme a neutráceli zbytečně – „výlet“ vyšel cca na 10 tis. Kč, návratnost minimální ). Získané pocity z toho, že Brityšrěďáci přijeli se třema exemplářema a tři kocoury měli na hlavním podiu, vyvážily jakýkoliv drobný nedostatek tohoto náročného a vyčerpávajícího víkendu. Wotsík vyhrál nedělní Best in Show (soutěž BOB se nekonala) a odnesl si krásnou rukodělnou kočku v modrobílém pruhovaném tričku... Za 3 hodiny jsme byli z Hofu doma a cestou (na popud Lenky) nezvykle vsadili Sportku. Milí Fišerovi, vyhráli jsme dvakrát „pátou“… no prostě tohle byl náš víkend!
2. dubna 2019 Koťátkům je 5 týdnů. Běhají jak o závod, vylézají na škrabadla a používají dospělácký záchůdek s otevřenými dvířky. Jejich zkušební skus pěkně bolí. Baští kapsičky i suché granulky (kradou i dospělácké) a cestují po celém domě. Byla potřeba zastřihnout drápky. Koťátka dostala jména od písmene "K" se vzpomínkou na návštěvu Japonska a s ohledem na jejich zrzavou barvu. Překlad jmen odpovídá jejich barvě.
Kyou British Red*CZ = meruňka = "Kája", koťátko, které bylo první od písmene K" ... 530 g
Kuri British Red*CZ = kaštan = "Kulíšek", co běhá za paničkou, jen ji slyší ... 580 g
Katsu British Red*CZ = vítěz = "Kulda", co se po 3 hodinové pauze konečně a sám vykulil z porodních cest ... 650 g
Anička už zase drží s kočičí partou, ke koťátkům jen občas čmuchne. Wotsík by si s koťátky nejradši házel, ale dělá to jen v případě, že ho máma kluků nevidí. Grejsinka nejdřív lehala před záchůdek, aby kluci nemohli. Nejradši by zbaštila, co se před ně položí, jen aby prodloužila jejich závislost na ní samotné. Večer cca ve 20 hodin mňouká a láká (nebo přímo tahá) ty kouličky do obýváku za gauč, že prý chtějí pustit televizi. Páníčkové ale stále trpělivě před spaním (z posledních sil) všechny kočičáky odváději do patra do Kočičí - zimní zahrady, aby se jim přes dopoledne samotným v přízemí něco nestalo (nebo gauči aby se něco nestalo)...
31. března 2019 Tak to je konec! Konec klidných dnů... Nejen, že Grejšule si sama donesla koě z 1. patra ze Zimní (kočičí) zahrady do kuchyně do škrabadla a šla pro zbytek. Ale zrzounci prťaví dostali další místnost! Zabrali prosluněnou jídelnu. Poté, co sami vylezli schod z jídelny a šli se podívat přes kuchyň do obýváku, to panička odpískala. Ať si jdou, kam chtějí... Ohrádka? Ta jim byla malá asi po 3 dnech, co ji páníček složil. Začíná období: "Pozor, šoupeme nohama", abychom nikoho nezašlápli...
Aydík: "Fanoušku (vnouče moje), nehltej tak, už nejsi malej!"
30. března 2019 Frankie má úžasnou povahu! Přišel dneska k nám do Aydíkárny po dlouhé době a vrhnul se na mne (Aydíka) s tím, že jsem se sotva udržel na tlapkách. Hráli jsme vítací ducanou hlavičkama tak dlouho, že Ladynka z toho i zapomněla nadávat, že k nám zase někoho panička nese. A to se panička bála, jestli si nedám Fandu k snídani Fanoušek je opravdu "miláček"!!! Dneska nás prý čeká velký jarní úklid, tak prý náš vnouček bude pomáhat taky... Šerlík označkoval Aničce pelíšek v obýváku, ach jo... Anička má růžové cecíky, je teď spavá, klidná, nepřibližuje se ještě ke koťátkům, ale už se zase snese s maminou Grejsinou. Kluci z vrhu "K" ještě jména nemají, ale jsou rozkošní. Panička se vymlouvá, že nemá žádný svůj volný čas na přemýšlení, ale já si myslím, že jim nechce dát jména stejně tak, jak jim nechce hledat nové rodiny... Ve 4,5 týdnech koťátka baští kapsičky, jogurt a vrhají se na suché granulky. Už chodí na záchůdek.
26. března 2019 Koťátka jsou pěkní rarášci. Mají 4 týdny a běhají všude, kde se dostanou. Používají škrabalo, začínají lézt do výšky, chutná jim bílý jogurt, kapsička a hovězí maso. Ještě se nechávají opečovávat od maminky a Fanouška, ještě nepoužili záchůdek. Frenkí a Wotsíkem už začíná bavit hra s koťátky. Wotsík je znatelně opatrnější. Hmotnost koťat: K1 - 450 g, K2 - 450 g, K3 - 520 g.
19. března 2019 Koťátka z vrhu "K" mají 3 týdny. Hmotnost: K1 - 360 g, K2 - 370 g, K3 - 420 g. Perou se, pokoušejí se používat nožičky a vymazlují se u dvounožců. Svůj velký den oslavili prvním dobrovolným ponořením čumáčků do jogurtu
17. března 2019 Aničce trvalo pár dní, než se adaptovala uvnitř domu a naučila se vyhýbat koťátkům. Grejsí se tentokrát nechce o vrh "K" dělit s jinou maminou. Fanoušek má privilegované postavení a může koťátka i čistit. Bude to nejspíš tím, že Frenkí si žádné starosti nikdy nepřipouší... Wotsík se už odváží očmuchat koťátka, ale má se velmi na pozoru. "Káčka" budou mít brzy 3 týdny. Grejsí s nimi má docela dost práce, co se hlídání týče. Prckové jsou nezvykle čilí průzkumníci. Mimochodem, dost se jim líbí cestovat z ohrádky v prvním patře do pelíšku v obýváku. A stále paničku rozesmívá, když na ně promluví a všichni tři koťátka "vyskočí" a s pískotem se posunují směrem za hlasem. A jak se krásně mazlinkují v náručí!!!
12. března 2019 Koťátka přibývají na váze, za týden cca 80-90 g. Grejšule bez řečí snesla přestěhování ohrádky do "Kočičí zimní zahrady" do prvního patra, kde se jí líbí. Stále je ostražitá, ale klidně opouští pelíšek a jde se napít do přízemí k umyvadlu, když zaslechne spláchnutí WC. Anička byla vyloženě donucena paničkou opustit Šerlíkovu rezidenci a je znát měsíc odloučení od smečky. Několik dní potrvá, než bude chtít být zase bez "manžela". Šerlík se k Aničce choval stejně mateřsky jako Aydík k Ladynce.
5. března 2019 Zrzounkům je právě dneska 1 týden. Začínají otevírat očíčka a překvapivě vylézají z porodnice. Budeme muset zase brzy stěhovat bydlení... Všichni přibírají: K1 - 193 g , K2 - 228 g, K3 - 229 g. Grejsí se tváří jako "MATKA", nepustí do obýváku Aničku ani náhodou!
1. března 2019 Je zvláštní, že jediný, kdo se může přiblížit k porodnici, je Fanoušek. Z Wotsíka i z Aničky chlupy lítaly, jen co vešli do obýváku. Se Šerlíkem to bylo "na hraně". Ten zdrhnul do obýváku a zdravil se s kojící Grejsinkou. Panička raději zakročila dřív, než si to Grejsí rozmyslela. Šerlí tráví čas spolu s Aničkou, která do obýváku momentálně odmítá vejít. Wotsík se už otrkal, ale s velkým respektem leží pouze na gauči u páníčků. Porodnici se vyhýbá obloukem. Narozdíl od Fanouška, který už na klíně u paničky olízal každé koťátko. Miminka u paničky skoro vůbec nebrečí, asi ji poznají. Grejsinka je na pár minut půjčuje a pak dává jasně najevo, že procházka končí. Zastáváme taktiku vymazlování od první chvíle, zatím se to vyplácí ...
27. února 2019 Dneska je to tu jako "ráj na zemi" ... po včerejšku! Grejsí si včera usmyslela, že potupně za kuchyňským stolem porodnici (pelíšek s koťaty) mít nechce, že koupelna špatná nebyla! Takže když už se panička po třídenním malování a uklízení baráku sotva ploužila, musela ještě hledat třetí kotě i se schovanou Grejšulí. Ta, nalákána jejíma oblíbenýma pamlskama, seskákala z kočíčí podesty v jídelně. Tak panička sebrala poslední síly k tomu, aby vylezla ke stropu a sundala schované kotě. Následující dvě hodiny se holky vášnivě dohadovaly. Jedna nechtěla bydlet s přepravkou v kuchyni, druhá nechtěla mít koťata u stropu. Byla vytvořena "Úmluva o kompromisu" a porodnice i s koťaty vydržela v obýváku u televize. Keců měla Grejsí plno a párkrát se prošla po přízemí s miminem v tlamě (přístup na poličky vedoucí ke stropu jí byl znemožněn). Dá se tedy říct, že "Káčka" byla na procházce hned první den, bylo to až legrační. Grejšule se pokaždé vrátila s kocourkem v zubech zpátky do porodnice. Prý nikde nenašla na spaní nic lepšího... Dneska, druhý den po porodu, je už všechno, jak má být. Pokud je tedy normální, že se kocourci nadlábnou, Grejsí se v pauze courá po baráku a na další kojení je zpátky v pelíšku. Jdeme na večerní vážení... Všichni dobře příbírají...
26. února 2019 Dneska v noci se Grace Kelly a Aydíkovi narodili 3 mramorovaná červená koťátka. Všechna jsou v pořádku. Maminka Grace se od 20 hodin snažila paničce říct, že dneska nemá nikam v noci chodit. Kam by taky chodila. Tři dny s páníčkem malují skoro celý barák, uf!!! Takže provizorní ležení v obýváku, pak přesun do koupelny. Na zemi se paničce leželo dobře, je zvyklá. Ve 2:30 hodin porodila Grejsinka první miminko (105 g), ve 3 hodiny druhého kocourka (118 g). Panička si už mnula ruce, jak to jde snadno. To neměla dělat. Grejsí se rozhodla porodit třetího kocourka až v 6:00 hodin ráno (115 g). Všichni byli draví jak dráčata a když se konečně přicucli, všichni spokojeně usnuli (... a páníčkové vyrazili natírat stěny). Grejsí rodila sama 67. den časně ráno, přibrala v těhotenství 1 kg. Všem se daří zatím výborně. Fanoušek se pár hodin po porodu nacpal celý do porodnice a skouknul, co to má mamina za lepší granulky. Wotsík byl opatrnější a jen s respektem nakoukl. Grejsí se o koťátka vůbec nebála... Jen co se domaluje obývák, přestěhuje se rodinka na lepší strategické místo... Budeme muset vybrat jména pro vrh "K" British Red*CZ.
FOTOALBUM: "Vrh K - Grace Kelly + Ayden - 26.02.2019" (click)
15. února 2019 Grace Kelly (3,6 kg) = 30.den 4,1 kg; 38.den roste bříško; 45.den 4,4 kg; 56.den 4,5 kg
12. února 2019 Tak Vám řeknu, každý se mě (Aydíka) vždycky bál. Ale co se děje doma poslední dobou, to já nikdy nedělal! Ta mladá generace, to je úplně něco jiného... Tak třeba: Wotsík nesnáší stejně starého Šerlíka. Nejspíš proto, že k nám přišel až jako dospělý a ještě v době, když Wotsík přišel o kulky. Dostanou-li se ti dva k sobě, barákem se valí smotaná zrzavá, mramorovaně-tečkovaná, řvoucí koule. Fanoušek může jít na návštěvu ke komukoliv. Odchází-li ale od Šerlíka, po baráku se koulí krémově-zrzavá, tečkovaná koule. Wotsík mu znatelně vyčítá, že k Úkáčkovi Šerlíkovi lezl. Fanda má samozřejmě navrch díky své mohutnosti, takže tato koule se brzy rozpadá. Pokud Frankie odchází od nás z Aydíkárny (od Aydíka a Ladynky), nic takového se neděje. Pokud se po přízemí prochází Šerlík a Fanda s ním zůstává také dole, občas se stává, že se pak obývákem valí krémově-červená, mramorovaná koule. To když si Fanda všechny křivdy světa vyřizuje se Šerlíkem. Co na tom, že je mírumilovný kastrát a "ó-pérka". Protože prostory se tu pravidelně střídají, vidím jako hlavní důvod nevraživosti pouhou žárlivost a boj o paničku. Jsou to ale jen taková divadýlka... však to páníček po baráku skvěle vychytal.
K zatím nekomplikovaným situacím patří momentálně to, že Grejsinka a já (Aydík) bychom mohli mít koncem února koťátka. Panička na sono odmítla jet, protože se stejně nikdy nic podnětného nedozvěděla... Takže držíme palce a uvidíme, jestli něco...
10. února 2019 MVK Beroun
Neděle... Obrovský úspěch! Když říkám, že páníčkové jezdí na výstavy jen proto, aby se vědělo, že máme kvalitní chov, není to až tak pravda. Musí se k tomu přidat i to, že potkají spoustu svých kamarádů a občas rádi zamíchají karty mezi elitou na "prknech, co znamenají svět"... Švéďák Wotsík (PR CH S*Javeliner´s Braigh A Roid) byl na posouzení u pana Vladimira Isakova (Bělorusko) a s titulem CAPIB postoupil do NOMINACE BIS. Na posouzení u pana Erica Reijerse (CZ) už Šerlík (CH Yaron Serenity, UA) působil klidněji než dřív, trénink se vyplácí. Získal další titul CACIB a v rozstřelu postoupil do NOMINACE BIS.
Wotsík zase juniora Šerlíka "utřel" a svoji kategorii pro kastráty koček 3. skupiny ve společnosti dvou kurilských bobtajlů v BEST IN SHOW vyhrál jednohlasně, všemi (4) hlasy .
Zrzavý briťák!!!
3. února 2019 Fanoušek se sněhu nebojí! Zarazil se sice ve vchodových dveřích, protože během hodiny napadlo 10 cm, ale nezastavilo ho to na dlouho. Proběhl se na zahrádce a nakýbloval se k nám do Aydíkárny. On vám má takovou milou povahu, že Ladynka brzy vzdává její syčení (nesnese u sebe jinou kočku, než mne Aydíka) a Frenkí je tu s námi celé odpoledne. Jen nechápu, proč všechny kočky v baráku začínají shazovat chlupy, když to venku vypadá spíš na krutou zimu než na jaro... Wotsík se ve sněhu proběhl také, ale brzy to zalomil zpátky do tepla. Wotsík "žárlivka" bohužel na návštěvu nemůže... jeho chyba... vzteklounek jeden!
FOTOALBUM: "Fanoušek u babi a dědy" (click)
Je neděle a Kladno hlásí sněhovou kalamitu. To tady dlouho nebylo...
Kája s Terkou se vrací do dětství: "Postavíme sněhovýho BRITYŠREĎÁKA!"
22. ledna 2019 Já Aydík "zakladatel a spisovatel" slavím dnes 9. narozeniny!
Mám se skvěle, ještě nikdy jsem nemarodil a jsem spokojený. Já i můj vnouček Frenkí máme aktuálně 8 kg.
20. ledna 2019 Paničce je už dobře, tak se začala věnovat úpravě webovek. Má co dohánět. Dnešní nedělní ráno začal Fanoušek s Wotsíkem pobíháním v mrazu na zahradě. Máme zpátky foťák z opravy, tak jsme ho hned vyzkoušeli. Klasika: jedna dobrá fotka na deset rozmazaných...
13. ledna 2019 Dneska se Wotsík se Šerlíkem poprvé pořádně poprali. A doufáme že i naposledy. Šerlík si otevřel kuchyňské šoupačky a panička pak musela luxovat značnou hromadu chlupů. Chlapci mají hustou zimní srst, tak výsledkem bylo jen jasné vymezení pravidel do budoucna. Dr. Watson a Sherlock Holmes budou muset bydlet trvale odděleně. Ještě že jsme přistavěli kus baráku navíc... Wotsík má na dnešek trošku navrch, protože nás pobavil náhodným zjištěním, že se svýma dvěma výstavama na konci roku jako čerstvý kastrát za rok 2018 skončil v soutěži "Národní vítěz ČR" na krásném 10. místě!
5. - 6. ledna 2019 MVK Ostrava
Pátek... Páníček rozhodl, že s Wotsíkem a Šerlíkem pojede na výstavu do Ostravy i "ópérka" Fanoušek. Paničce se to moc nelíbilo, ale nakonec se to ukázalo jako výborný nápad. Dělal na hotelu střídavě společnost chlupáčům, kteří se moc nemusí.
Sobota... Po chvilkovém bloudění se našlo Výstaviště.
Výstava byla povedená. Wotsík byl u pana posuzovatele Jardy Pánka (CZ) a získal svůj třetí titul CAP. Tím se stává PREMIOREM. V rozstřelu získal NOMINACI do BIS. Šerlík u pana posuzovatele Fraga y Gurmán Gerardo ze Španělska získal svůj třetí titul CAC a stal se CHAMPIONEM. Přestože opravdu potřebuje dohnat v dětství chybějící trénink s vystavováním, v rozstřelu se už choval znatelně klidněji. Fanoušek získal svůj další titul CAGPIB u polského posuzovatele Marka Chadaje a získal NOMINACI do BIS. Prý to byla švanda! V Best in Show kastrátů byl barmský kocourek, černý briťáček, náš Wotsík a náš Frankie, tzn. 50% účast „Hostouňských Zrzounů“, kteří soutěží proti sobě. Zvítězil polský otitulovaný barmák se třemi hlasy a těsně na paty mu šlapal se dvěma hlasy překvapivě náš krémový Fanoušek. Paničku to tak pobavilo, že jí dobrá nálada vydržela po zbytek dne. A to i přes měsíc trvající úpornou virózu.
Na hotelu to kluci měli fajnový. Hotel Maria žádný přepych, ale pro tři chlupaté chlapy ideální a výstaviště nedaleko. Wotsík se Šerlíkem se na sebe mohli šklebit přes skleněnou přepážku, takže páníčkové měli pohodu. Večer se dvounožci mohli v klidu provětrat v centru Ostravy a pochutnali si na steaku. Po návratu je pobavil Wotsík napěchovaný ve výstavním batohu. Všichni tři kocouři se projevovali extrémně mazlivě po celý víkend.
Neděle... Zase ráno autem zakufrovali! A měli to pěšky pár set metrů...
Šerlík dnes zvládal výstavu v klidu, bez stresu. Panička musela jen kapku usměrnit jeho mladistvou drzost. Očividně na něj má větší vliv než páníček a vyplatí se trénovat. U Jardy Pánka (CZ) začal prvním titulem CACIB. Narozdíl od něj Frankie s přehledem zvládal kývající se výstavní stolek a předváděl svou milou povahu a „dětinský kukuč“. Po očku sledoval batoh a věřím, že celou dobu propočítával, jestli by dokázal skočit 8 metrů dálku na jeden zátah. Naštěstí se španělský posuzovatel Fraga nerozplýval nad jeho mohutnou konstitucí příliš dlouho. Interpremior Fanoušek dostal další CAGPIB s NOMINACÍ do BIS. Wotsík byl přidělen k finskému Saarely Weikko. Jeho posudek pomalovaný srdíčky byl na něj nezvyklý a Wotsík odkráčel s titulem CAPIB a NOMINACÍ do BIS. Po dlouhatánském vychvalování Wotsíkových předností se zeptal, proč jsme dali kastrovat tak skvělého kocoura. Věnoval nám milý úsměv a myslím, že ho velice uspokojila naše odpověď. Panička v tu chvíli měla velice příjemný pocit z toho, že se rozhodla stále si držet poctivý standard své chovatelské stanice (event. podvod by totiž nikdy nikdo neodhalil). V Best in Show zase vyhrál kocourek barmák. Mňamka v Potrefené huse byla obzvláště výtečná!
Domů jsme jeli až v pondělí dopoledne a nejspíš za slušné chování si páníčkové zasloužili dálnici D1 bez sněhu a dopravních kolon. Šerlík možná dostane jako odměnu za statečnost roztouženou Aničku... Uvidíme...
FOTOALBUM: "MVK Ostrava" (click)
2019
Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2019 přejí všichni Zrzouni z Hostouně!
22. prosince 2018 Tak mne, Aydíka, ukecala rozkošná Grejsinka, abych s ní strávil pár dní osamotě a uvidíme, jestli jsem ještě přes ty špeky schopný něco vytvořit... Ladynka pochopila úsilí zachovat zrzavý rod a dovolila mi ji na chvíli opustit z Aydíkárny. Bojkotovala ale dovolenou mezi ostatní smečkou a pokud nemohla sedět paničce na klíně, syčela na všechny, kdo se na ni jen podíval. Takže ji panička vrátila na její "území". Šerlík značkoval poprvé a naprosto nevhodně paniččinu oblíbenou pohovku. Takže dvounožka v době, kdy si léčila všechny možné nemoce dýchacích cest a týdenní absolutní ztrátu hlasu, vrhla se do dalších organizačních změn pro kočky, bydlící v našem baráku. Šerlík přišel o možnost lítat všude (kdykoliv se mu zachce) a podědil "telefonní budku" s výběhem a trenýrky. Z nového bejváku s vlastním venkovním výběhem byl nadšený, z trenýrek méně, ale nemá s nimi žádný problém. Wotsíka neuchlácholilo ani zjištění, že právě on, (naštěstí) neznačkující kastrát teď může úplně všude a týden nadával za sklem Šerlíkovi do ouška. Vypadá to, že jeho agresivita vůči novému chovnému Šerlíkovi polevuje, jen občas se na některou z koček vrhne, když se nedá zlikvidovat ukrajinec... Jenže tady šéfujou holky, chlapečku!!! Wotsík se s tím bude muset vyrovnat...
Máme tu teď takové umazlené období. A to tak hodně umazlené, že Wotsík kastrát by nejraději nakrýval mroukající Grejsinku... Doufejme, že ho to přejde...
Aydík a Grace Kelly
24. - 25. listopadu 2018 MVK Olomouc
Sobota... V 5 ráno se pochytali rozlítaní zrzouni a naložili se do auta směr Olomouc. Mlha a mrholení na Vysočině. Když páníčkové projížděli 210 kilometrem, hlásili v rádiu, že na 170 km se kutálí po dálnici utrhlé kolo z kamionu a tvoří se kolona. Pro posádku našeho auta to znamenalo první vítězství, ujeli tomu včas. Po 3,5 hodinové cestě (310 km) dorazili kocouři s páníčkama v pořádku do výstavní haly Flora Olomouc. Výborné umístnění výstavní klece a skvělá společnost kolem předurčilo úspěšný den. Přijel se podívat i Péťa s rodinkou z Damníkova. Na posouzení se Wotsík (CH S, Javeliner´s Braigh A Roid) dostal až kolem půl druhé k Henry Hornellemu (Polsko) a získal svůj první titul CAP jako kastrát a ve výběru do nominace absolvoval rozstřel s kocourem - egyptskou mau. Získal pro nás překvapivě postup do nominace BIS. Až dodatečně se zjistilo, že Wotsík kastrát to nandal (omylem... asi cvičně, hi, hi) i kocourovi s kulkama. Šerlík (Yaron Serenity, UA – 1 rok a 2 měsíce) byl na své první výstavě na posouzení u Helene Reiter (Německo). Měl velkou trému a panička zapochybovala, jestli má přijmout k titulu CAC i jeho první nominaci do BIS. Oba kocouři puberťáci se ale na velkém pódiu chovali výstavně a neztropili žádnou ostudu. Velký dík za skvělou prezentaci patří stewardce Zdeňce Lorencové. Panička to s nováčkem Šerlíkem tak moc prožívala, že ani neregistrovala to, že Wotsík vyhrál Best in Show (BIS) v kastrátech z 5 kocourů jednohlasně a postoupil do soutěže o nejlepší britskou kočku, kde soupeřil s vítězi BIS ostatních britských kategorií. Wotsík tuto část pro britské kočky také vyhrál...... Mramorovaný Šerlík neměl na podiu tendenci zdrhnout ani nikoho pokousat, takže vítězství na celé čáře a výstavní kariéru vzdávat nebudeme. V 19:30 se všichni dostali na pokoj hotelu Comfort a páníčkové povečeřeli „Čínskou pomstu“ ve výškové budově RCO. Na pokoj se dostali o půlnoci. Kluci se museli střídat v koupelně, páč se příliš nesnesou. Ve 3 hodiny ráno se Wotsík tak vášnivě věnoval šňůrce na okenním parapetu, až páníčky probudilo razantní vytažení rolety. Málem spadli z postele. Nevinný pohled Wotsíka jasně naznačoval touhu dívat se ze 4. patra na ranní cvrkot ve městě společně s páníčkama.
FOTOALBUM: "MVK OLOMOUC - sobota" (click)
Neděle... V 9 hodin byli všichni připraveni na posuzování. Za včasnou přítomnost měli vystavovatelé přislíbený brzký odjezd. Přijela nás podpořit pani Kadlecová a celý den s námi byla naše milá, letitá fanynka Maruška. Takže nám to rychle uteklo. Bylo to hodně vyčerpávající pro páníčky. Wotsík s Šerlíkem byli dokonale adaptovaní ve výstavní kleci, davy návštěvníků je už nezajímaly a celý den relaxovali pro probdělé, vymazlené noci. Šerlík si odskočil na posouzení k olomouckému posuzovateli Jardovi Pánkovi, získal druhý CAC a nominaci do BIS. Wotsík na posouzení u Edstrom Anne-Gro (Norsko) byl rozkošný, dokonce oka otevřel a odkráčel si to s posudkem o milé výstavní povaze, s druhým titulem CAP a nominací do BIS. Šerlík byl v BISce už nad věcí, trénink se vyplácí. Wotsík opět vyhrál BIS v kastrátech. V rozstřelu vítězů BIS skupiny 3 pro postup na vrchol to projel o jeden hlas s bengálíkem. Sbalily se dárečky, poháry a v 16 hodin se drandilo do Hostouně. Cestou se objela jedna kolona na dálnici, proběhla večeře a už ve 20 hodin se páníčkové cachtali doma ve vaně. Víkend to byl vysilující, ale povedený. V pondělí budou páníčkové společně trávit den dovolené likvidováním a praním hromad věcí z výstavního víkendu.
FOTOALBUM: "MVK OLOMOUC - neděle" (click)
15. listopadu 2018 Prvně to vypadá, že jednou by se přece jen mohli junioři Wotsík a Šerlík snášet. Jsou v jedné místnosti pod drobnohledem, Wotsík už neřve jako tygr a sleduje tiše. A zatím se nikdo neporval. Bylo by dobrý, kdyby si kožich nenatrhli, když je teď panička oba přihlásila na výstavu do Olomouce na příští víkend. A Fanoušek? Zase dělá blbosti...
Fanoušek
7. listopadu 2018 Paničku musela postihnout nějaká podzimní slabost! Protože se po 7 letech se odhodlala si zacvičit. My kočičáci na to pohlíželi docela s nedůvěrou, zpoza rohu. Tedy kromě Fanouška, který se dobrovolně zůčastnil této blázniviny a paničce i nohy držel u podlahy...
4.listopadu 2018 Všem Karlíkům přejeme jen to nejlepší k svátku! My kočičáci to oslavili Wotsíkovou druhou lekcí. Řvoun za skleněnýma dveřma dostal poprvé kšíry a mohl na návštěvu k Šerlíkovi. Samozřejmě, že se hned na nováčka (alias Prcek) chtěl vrhnout. Proběhlo tedy stříhání drápků. Povolán byl konflikty leštící "ópérák" Fanoušek. Není jasné, jestli se někdy stane, že by Sherlock Holmes a Dr.Watson bydleli pospolu (panička značně pochybuje), ale každopádně existuje možnost, že mohou být pod dohledem a s důkladným bezpečnostním opatřením společně všichni v jedné místnosti... Nemáme to jednoduché...
28. října 2018 Holky kočičí se neprojevují žádoucně a nevypadá to, že by s přicházející zimou chtěly zakládat rodinu... Je tomu měsíc, co se tu zabydlel Šerlík a Wostík stále hlasitě stávkuje. Když říkám hlasitě, tak myslím, že u těch zvůků se nedá nic jiného dělat, než dojít pro Wotsíka ke skleněným dveřím Zimní (už Šerlíkovy) zahrady v patře a odnést protestujícího chlupatého medvěda do přízemí a zavřít kuchyňské dveře. Takže jeden bydlí s Aničkou nahoře a druhý s Grejsí a Frenkím dole. Dneska panička zahájila první "smiřovací" lekci. Wotsík si často mlel svou (hluboce naštvanou), ale prozradily ho neposedné tlapky, které se spolu se Šerlíkem snažily chytit šňůrku pod skleněnýma dveřma. Ten řev ale příjemný vůbec není. Šerlíkovi nadávání nevadilo. Pustit k sobě tyto dva puberťáky by rozhodně nebyl dobrý nápad...
20. října 2018 Šerlí se stále nesnese s Wotsíkem... nebo spíš naopak... No jo, stejně staří puberťáci... Máme dost prostoru, abychom to ukočírovali. Aktuálně je Wotsík v plném zdraví, není poznat, že by na nějaké operaci byl. Je to plyšáček. Stejně hodně se mazlí i Šerlí, který aktuálně bydlí s Aničkou. Panička začíná upravovat webovky a asi to nebude jen tak rychle... Zima se blíží, času bude...
Yaron Serenity,UA
5. října 2018 Fanouškovi jsou dva roky pryč a je to naše chlouba. Je to krásný examplář mohutného krémového kocoura (kastrát) s úžasně milou povahou. Vždycky vychovává koťátka nebo dělá společnost každému, kdo musí být separovaný. Je to veselý lump a někdy se chová jako pes. Panička ho za odměnu naučila chodit na zahradu pod dohledem a pro všechny případy ho v předsíni občas seznamovala se psem Nyxem. Netrvalo dlouho a Fanouškovu krémovou anténku (ocásek) zahlédla v Nyxově kotci. Bylo jasné, kdo skupince šéfuje... ZASE TEN FANDA! Docela to dalo přemlouvání, aby se Fanoušek odbelhal zpátky, kam má...
FOTOALBUM: "Kterak Frankie k Nyxovi přišel..." (click)
3. října 2018 Panička je už absolutně psychicky na šrot z návštěv veterinářů. Dneska byla na testech s Šerlíkem (Yaronem - naší novou chovnou nadějí). Pak to zapila panákem brandy! Protože:
- HCM (srdce) je negativní
- FeLV je negativní a tedy i naočkovaný
- FIV je negativní
- pupeční kýla je negativní
- obě varlata v šourku
- krevní skupina - B
- PKD krev (ledviny) - negativní
Já Aydík jsem zase po roce rozšířeně naočkovaný a do široka pouštím chlupy... Grejsí mě už chodí navštěvovat, ale k ničemu se zatím nemáme. Anička nabančila ženichovi Yaronovi a Wotsíkovi se zdraví vrací závratnou rychlostí. Už má zase kecy na nováčka. Na mě je za plotem míval taky dlouho, ale už se i v klidu přes ten plot očumákujeme... Lejdynka a Fanoušek se snaží přeměnit v medvíďata a statečně přibírají. Fanda má teď 7,6 kg.
2. října.2018 Plyšový méďa nám včera nahnal strachu! Apatický, bolavý, horečka 40,5 oC, zvracel. Takže akutně Vet klinika ve Slaném, dostal injekci na horečku, nová antibiotika a dneska už je (skoro) jako rybička. Už bychom řekli, že to máme za sebou. Wotsík zrovna trénuje na "plyšáka"...
29. září 2018 Wotsík má všech 15 stehů krásně klidných, dostává ráno sirup na bolest a hodně odpočívá. Ale zdá se spokojený, hodně baští a nemyslí na značkování ani na krytí (nějaký týden potrvá, než z něj bude plnohodnotný kastrát). Vypadá to na idylku v chovatelské stanici. Už nám takhle příjemně dlouho nebylo. Panička má naklizeno, já Aydík jsem s Ladynkou v Aydíkárně a ostatní můžou být nezvykle zatím všichni pohromadě. Hodně se drží u paničky. Šerlík je zrzavý rychlo-průzkumník a z Wotsíka se stává úžasný méďa plyšáček.
27. září 2018 Panička si vzala dneska volno, aby odvezla Wotsíka na 8. hodinu na operaci k MVDr. M. Fiedlerovi do Slaného. Přesvědčil nás, že je to skvělý, empatický kardiolog. Šerlík (Yaron) jel taky a s nadšením hlásím, že prcek má sono srdce k vyloučení HCM NEGATIVNÍ. Ve stejném pozitivním duchu šly i další zprávy. Wotsík absolvoval CT vyšetření, kastraci i operaci. Laicky řečeno, žádná malá dírka to nebyla, ale lalok jater ve vaku u srdíčka. Takže jsme všichni měli dost velký strach, že to neklapne. Panička uklidila pod nervovým náporem značnou část baráku a spořádala několik dortů. Nejdřív pan doktor dopoledne volal, že podle CT snímku do toho půjde. Po polední volal, že Wotsík zvládnul 1,5 hodinovou operaci bez komplikací a že si pro něj panička může dojet po 17 hodině. Jsme moc rádi, že máme kluka doma. Je večer, Wotsík je unavený, ale prošel se a baštil kuřecí konzervu. Antibiotika dostal jednorázově, lék na bolest jednou denně ráno. Za deset dní na stehy. Toleruje v určité vzdálenosti prcka Šerlíka, který se uvelebil na stole vedle počítače. Ostatní byli dočasně odstranění z dosahu. Vyčerpaní jsme vlastně dneškem úplně všichni... Ale vypadá to dobře!!! Šerlí se překvapivě adaptoval a neustále chce koukat na maroda... Tomu zatím ještě nedochází, že přišel o kulky a tak vlastně nemusí nadávat na druhé kocouří vetřelce. Nějaký týden to ještě potrvá, než mu to dojde...
23. září 2018 Šerlí dneska poprvé vyfasoval do "Zimní zahrady" Fanouška na celý den. Poprvé se seznámil Šerlí s Wotsíkem (Sherlock Holmes s Dr. Watsonem). Pro Wotsíka bylo sice ze začátku pokořující, že ho kluci vidí s trenýrkama (proti značkování), ale zvědavost byla silnější. Wotsík občas zařval jako lev, ale nikdo si z toho nic nedělal. Večer byl Šerlí tak nadšený příchodem paničky, že lítal zprava doleva, nahoru na trámy a zase dolů, že Fandovi to hlava nebrala a nechápavě se ploužil do všech směrů za prckem (tedy kromě těch vejšek na trámech pod střechou). Po týdnu se dá říct, že Šerlí je tu doma.
22. září 2018 Yaron Serenity,UA alias Šerlí (Sherlock Holmes) slaví dneska své 1. narozeniny.
Po třídenní cestě s kurýrní službou z Ukrajiny, autem přes Litvu a Polsko váží prcek 4,5 kg. Je to sice o 1,5 kg míň, než jsem měl v jednom roce já Aydík, ale on to brzy dožene ... Trochu stávkuje se suchýma granulkama, ale už vesele běhá, už se neschovává, vítá paničku a snáší se s Fanouškem.
Yaron = Šerlí
17. září 2018 Já Aydík se na svých webovkách snažím o legrácky, ale často píšu i o tom, co by nechal leckterý chovatel rád pod pokličkou. Nastal čas napsat zase něco vážnějšího.
Rozhodli jsme se pro koníček, na kterém se nedá vydělávat, pokud se dodržuje Chovatelský řád, cestuje se s kočkama, navštěvují se výstavy, testují se chlupáči na běžné a genetické nemoci, krmí se superpremiovou řadou a nemrskají se koťata jak na běžícím pásu. Alespoň paničce se to tak zdá... A že postupujeme dobře, potvrzuje článek Zdeňka Gorgoně v časopise „Naše kočky č. 9-2018: Welfare v chovu koček“. Prostě to budeme dělat dál tak, jako doposud. Jde o čest, o poctivost. Ve stejném čísle jsme narazili na článek „Kočičí oči“. O kom se povídá, v časopise nečekaně bývá... děkujeme za milé překvapení! :-D ... Ty oči jsou našeho WOTSÍKA! (foto pod textem) Poznáme si naše kočky ;-)
Chovatel je částečně připraven na ztracené investice, ale nikdy není dostatečně smířen s ohrožením zdraví svých kočičáků. Cílem toho všeho kolem je naplnění vlastních očekávání. Naše očekávání měl naplnit také kocourek Wotsík (Braigh A Roid) ze Švédska, který by po mě (Aydíkovi) převzal chovné úsilí. Rok rozmýšlení před pořízením, vyčerpávající noční let do Stockholmu, cesta do neznáma s cizími lidmi dalších pár kilometrů za město... další rok čekání na dospělost pro krytí... Bohužel naše plány neklaply. Panička testuje mimo jiné na HCM, ne každý to dělá. Sono srdce na začátku července ukázalo zdravé srdíčko a nám by se mohlo velice ulevit. Zároveň však vyšetření odhalilo brániční kýlu – dírku v přepážce mezi srdíčkem a bříškem, kterou ucpávají játra. Bez vyšetření bychom to podle veterináře třeba nikdy nezjistili... Řešení je na serióznosti chovatele... Takže „MY“ budeme kastrovat. Aniž bychom cokoliv požadovali po chovatelce Wotsíka, je nutné se zmínit, že máme stále hezký vztah a jsme v kontaktu ;-) Kocourek byl náš výběr... I když by se dalo mluvit o chovatelské tragédii, smířili jsme se s tím a doufáme v hezký Wotsíkův CT obrázek a úspěšnou operaci bez fatálního výsledku 27. září 2018. Držte palce, je to za dveřmi... Fanoušek už čeká, jak bude s kastrovaným Wotsíkem tropit hlouposti po celém baráku bez omezení. Patříme k těm chovatelům, kteří nepřesouvají své starší a kastrované svěřence a necháváme si je doma.
Na základě zjištěné informace chtěla panička zahodit 8 let a skončit s chovatelstvím. Páníčkové chovných koček takové situace moc dobře znají... Jenže naše panička má zaručeně dobře šťouravé přátele a úžasného manžela, takže po dlouhém rozhodování požádala o téměř ročního kocourka z Ukrajiny. Yaronek je DALŠÍ osudová záležitost. Do oka padl okamžitě, je to Aydíkovsko - Wotsikovská kombinace :-) Rozhodování tak jednoduché nebylo... Kocourek cestoval od pátku 3 dny s kurýrním servisem a dorazil autem do Hostouně v neděli (včera) o půlnoci vykulený, ale voňavý a čisťounký. Do hodiny pil, jedl a použil záchůdek. Panička si ustlala v Zimní zahradě na zemi a kromě chvilkového kníkání proběhlo pár hodin spánku v klidu (než musela v 5 hodin do práce). Je ještě trošku vystrašený, necháváme ho odpočívat. Ale hodně přede, tulí se a zkoumá celou Zimní zahradu. Nevydrželi jsme přísnou karanténu dlouho a seznámili ho na chvilku s Fanouškem. Trošku na "naší au pairku" zasyčel, ale spíš pookřál a jevil větší zájem o všechno kolem sebe. Už si hraje. Říkáme mu Šerí... To proto, že Dr.Watsona už máme a teď jsme ještě "nutně" potřebovali Sherlocka Holmese, alias Šerlíka :-)
Moc si přejeme, aby Wotsík úspěšně přečkal náročnou operaci (blízko srdce) a měl to v klidu za sebou.
Fotka z časopisu
Fotka z ostrova Djerba
14. září 2018 Panička se ve svůj sváteční den vrací domů. Dostane od nás plno chlupů. Nejspíš bude překypovat nadšením a energií. Konečně jí došlo, že život je krátký na to, aby si ho sám člověk ztěžoval. A jak říká Meryl Streepová: „Ztratila jsem zájem dělat radost lidem, kterým na mě nezáleží, milovat lidi, kteří mě nemilují, a usmívat se na ty, kteří se na mě neusmívají“... Aktuálně se stále ještě prý oba smějí na všechny strany...
Máme hlášku, že páníčkové si vybrali skvělé místo i čas na dovolenou. Nejen že se vrátili po 22ti letech na místo své první dovolené u moře, ale byli to snad dva nejkomunikativnější týdny, jaké kdy u moře prožili. Potkali tolik zajímavých a milých lidí, kteří je neskutečně obohatili. Myslím, že je dokonce i někam positivně posunuli... Vstřícností to jiskřilo ze všech stran.
PS1: Katko, Pavle, Vašku, Jani, Fero, Verčo, Fifi, Mohamed... páníčkové Vás všechny moc pozdravují!
PS2: už jste někdy viděli paničku v šatečkách pobíhat po tuniském letišti v restauraci s foťákem (kde ani hostem nebyla) kvůli fotce zrzavého kocoura procházejícího se pod stolem mezi nohama zákazníků??? Zdá se, že ta je už hodně nad věcí... A nechtěl se fotit...
8. září 2018 Čtrnáctidenní dovča páníčků utíká jako voda. Máme zprávy, že panička překonala (5. - 7. den) dvoudenní krizi křečovité výměny mikroflóry a konečně se aklimatizovala na nic-nedělání. Už neusíná, kam si sedne. Vyrazili do hotelu Dar Jerba (Zahra), kam jeli prvně před 22 lety s malým Kájou. Počasí i moře po příjezdu = nádhera. Stresující faktory jsou potlačeny hned v zárodku, panička to tam zná. Páníček se adaptoval jako obvykle bez problémů, cachtá se střídavě v teplém moři nebo v sirném bazénu. Dneska je to devátý den, kdy se poprvé v mírně rozbouřeném moři objevila na pláži tráva. Páníčkové se tedy vypravili na odpolední výlet. Bylo z toho 10 km neplánované pěší tůry kolem Laguny. A že to byl zážitek! Třeba sledování dvou psíků, neúnavně běhajících po pláži i po silnici za paničkou, která je venčila na moto-trojkolce. Jak mohli běhat tak dlouho, tak rychle s tak malýma nožičkama???!!! (fotoalbum pod textem) To náš Nyx by čekal s jazykem na vestě u škarpy po prvních 5ti minutách :-) Dalším zážitkem bylo, když moji páníčkové po 10 km pěší chůze zjistili, že Laguna se obejít nedá. Zrada! Na konci mezi Lagunou a silnicí byl hluboký mořský kanál. To už se ozývalo páníčkovo koleno... Nebylo to asi ani 100 metrů, které je dělily od hypotetického taxíku, ale paničce se fakt nechtělo plavat s oblečením a mobilem nad hlavou ve vodě „plné krokodýlů“... :-) Tak nezbylo, než se vrátit stejnou cestou zpátky, kolem veřejné pláže, kde měli „domorodci“ pikniky na břehu moře. Páníčkové se bosi šourali v písku a ve vodě (ty sandály nebyly na takový pochoďák zrovna ideální), daleko od civilizace, rychle se stmívalo, večeře v nedohlednu... Romantika jak z filmu! A na rozsáhlé písečné pláni se najednou objevila dvě závodící černá auta. Krom velbloudů a koní spěchajících ke žlabu nikde nikdo. Páníčkové dělali, že do tohohle filmu rozhodně nepatří! Před sebou měli ještě cca 6 km. V tom u nich jedno auto zastavilo a panička se musela dvakrát s údivem zeptat, jestli myslí vážně, že je z té pustiny chtějí dvě alžírské rodiny odvézt k hotelu. Páníčkovo koleno se belhalo tak přesvědčivě, že se oba nacpali do jednoho auta, boty hodíc na podlahu, alžírské holčičky na klín a jelo se. Přestože si obě auta zajela, Alžířané je vysadili před hotelem živé a zdravé a odmítli jakékoliv finanční vyrovnání. Od té chvíle máme nové přátele... :-) Večer byl korunován slavnostní večeří v zahradě, přípitkem a růžičkou. Bylo by škoda nestihnou zrovna tuhle večeři… :-)
FOTOALBUM: „Djerba 2018“ (click)
7. září 2018 Páníčkové se zahrabávají v písku někde na Djerbě a já (Aydík) abych tady na všechno dohlížel. Naštěstí mi pomáhá Kája jn. s Terkou. I přes tu vzdálenost ukápla paničce slza, když dostala fotky Jerryho, který se při dnešním odchodu do nového domova (Varšava) ani neohlédl. Myslím, že to nejtěžší bude mít Fanoušek, který si ho hodně oblíbil. Panička nás ale přesvědčuje, že zná novou rodinu Jerryho a že prý se tam bude mít skvěle... Fanoušek se bude muset zaměřit s lumpárnama zase na nás ostatní chlupáče, hlavně na Wotsíka, který to koncem září bude hodně potřebovat!!!
PS: fotky z nového domova jsme už dostali...
16.-19. srpna 2018 Nevídané stalo se skutečností! Páníčkové přestali stále něco kutit a konečně si začali užívat života... Ve čvrtek večer přijel Péťa, Monča, Věrka, Jarda autem z Damníkova (pro tuto kladenskou oblast je to "lokalita moravská" ), o pár minut dřív dodrandil Damníkovák Lojza na zkrouceným kole (klobouk dolů, že takovou dálku... i když prý trochu šidil). V pátek večer se (světe, div se!) dokodrcali autobusem do Hostouně z Kladna další - Dušan se Silvou, Roman s Editou, Jarda s Alčou. Vaška přivezla Lenka. Chlapi přišli zavzpomínat na "Volejbalový tým snů", tzn. že se "Zájezdští veteráni" vrátili do vzpomínek o cca 30 let do minulosti... Přišlo také hostouňské příbuzenstvo Míra s Ráďou. Milan z Prahy samozřejmě jako poslední a za tmy. Vlastně úplně poslední byl Kája jn. s Terkou, protože ti se vraceli z výletu. S podivem, že se také zúčastnili po tom, co poslední dobou měli za sebou a co mají před sebou... Měl jsem tedy (já Aydík) obrovský výběr, do koho si kousnout a od koho se nechat mazlit. My všichni chlupáči jsme spolu s paničkou brali nezvyklou situaci s 20ti lidma s přehledem až překvapivým!!! Bylo to moc fajn. My kočičáci jsme drželi krok a dlouho jsme akci pozorovali. S někým se páníčkové neviděli desítky let nebo vůbec. Proto bylo zvláštní, až komické zjištění, že jsou všichni tak nějak propojeni, aniž by to věděli. Například panička se přenesla ve vzpomínkách (čirou náhodou) až do svého šťastného dětství v Horoměřicích... V sobotu přes den jsme se dospali (ani páníčka, který si odskočil na celodenní turnaj, jsme nepostrádali) a večer jsme radili dvounožcům při hře "Aktivity". Podle mě byla nejlepší pantomima Monči na slovo "Odstříkané mléko", paničky s Terkou "Čtyřlístek" a páníčkova "Řeč těla"... Tímto prodlouženým víkendem startujeme novou, pozitivní etapu v naší chovce... Chystáme nějaké změny a doufáme, že to dopadne dobře. Držte palce...
Celý víkend byl moc fajn! Děkujeme všem zúčastněným za prima zábavu!
13. srpna 2018 Dneska udělala panička prckovi Jerrymu velkou radost. Prvně ho vzala s klukama (Fandou a Wotsíkem... za mé koukací Aydíkovské asistence) ven na trávu. Bylo až dojemné, jak se kluci vzdali courání po skleníku a drželi se kolem kotěte. Wotsík dělal výpady a furt prcka napomínal, Fanoušek hlídal...
11. srpna 2018 Kooonečně nám páníček dodělal "telefonní budku". Zbývají už jen drobné kosmetické úpravy. Je to prostor, odkud se nejlíp volá na paničku do kuchyně a místo, kam se může nekontrolovaně, kdykoliv z kočičího výběhu do tepla baráku. Je to 3+1 se sociálkou na zimu. Upřednostněno pro kluky a kastráty. A problém je tu! V budce chtějí být všichni! Kluci i holky... Rozseknul to Fanoušek, který svým monstrózním chlupatým tělem ucpal průlez (lítací dvířka velikosti pro psa pudlovitého) a málokdo najde odvahu přes Fandu projít... Nejspíš je to pomsta za to, že Wotsík prohání Fanouška po nově přivlastněném 70 m2 skleníku ...
4. srpna 2018 To bylo zase jednou nedělní ráno! Páníčkové se probudili na zahradě a pod páníčkem konečně prasklo letité dřevěné lehátko. Fanoušek s Wotsíkem našli skákající rosničku a jejímu zkoumání (z dostatečné vzdálenosti) jsem přihlížel i já Aydík. Sice přes mříž, ale docela se začínáme s Wotsíkem tolerovat. Je tedy patrné, že každý máme povědomí o svém vlastním pozemku! Panička už nás přesvědčila, že namáčet si tlapky a kožich ve vodě ničemu neuškodí a páníček začal systematicky dávat dohromady "telefonní budku" s pelíškama pro kluky. Musím říct, že je fajn mít rodinného koníčka, ale že už se všichni těšíme, až se na baráku nebude dělat žádná přestavba... Ale pozor! Končí se (snad příští rok) rekonstrukcí mého vlastního Aydíkovského apartma!
1. srpna 2018 Fanoušek následoval ovčáka Nyxe a zahučel ve skleníku do mydlinek. Prý má tak hustej kožich, že mu to trochu pomůže rychleji si odložit. Všude jsou totiž po podlahách krémové obláčky chlupů... Vedra jsou opravdu tropická, nad 35 stupňů a páníčkové přespávají v noci na lehátku u bazénu.
29. července 2018 Probíhají změny v organizaci naší chovky v důsledku drobné komplikace. Ale pokud nepůjde o život, zvykneme si všichni a bude legrace ... (vysvětlím až koncem září, nechtěl bych nic zakřiknout) ... Už se učíme novým věcem: Fanoušek i Wotsík smějí chodit na zahradu a překvapivě rychle pochopili, kde je část zahrady našeho německého ovčáka Nyxe a kde je prostor kočičí. Běhají skrz skleník, který vede skoro až na konec druhé zahrady a nápad přeskakovat plot k Nyxovi se jim zatím vyhýbá. Všichni o sobě vědí. Občas se mi ale zdá, že natvrdlí kosáci na trávě jsou zaskočeni novýma chlupatýma "keříkama". Já Aydík jsem v těhlech vederech v klidu, hlavně když mi neberou pryč Lejdynku. Překvapenej jsem byl, když se ke mě do výběhu nacpal Fanoušek a hned testoval moje nové skákací poličky. Frenkí se fakt nenechá ničím zaskočit. Takže jsme se jen pozdravili a žádný stres. To s Wotsíkem jsme zatím stále na válečné stezce, ale oběma nám v tomhle vedru dochází, že nemá cenu se příliš štvát. Wotsíkovi dlouho nadávky za výběhem nevydrží a raději se s Fanouškem prochází po skleníku nebo leží u páníčků pod jídelním stolem u krbu. Překvapivě se oba kocouři po delší době sami sbalí a jdou odpočívat do otevřeného Wotsíkova výběhu. A my všechny kočky máme další kolo mohutného línání... však už je pěkně dlouho tropické vedro!
28. července 2018 Panička to zase skvěle vymyslela. Já Aydík jsem dostal nové poličky a kluci Fanoušek s Wotsíkem dostanou tzv. "telefonní budku". To je zlepšovák našeho páníčka - takový domeček, do kterého se leze z výběhu a budou v něm poličky, škrabadlo a záchůdek. Takové multifunkční hraniční místo, kdyby někdy bylo potřeba oddělit kočky a kocoury a aby všem bylo příjemně. Jsou tam dveře, které se otevřou, aby v přízemí mohly kočky na záchůdek, nebo zavřou, aby kocour mohl do tepla z výběhu. No prostě, to se musí vidět! Zatím ji používají holky a mrňous Jerry s Fanouškem, který chodí dělat společnost všem dovnitř domu nebo pak na noc Wotsíkovi do výběhu. Wotsík totiž momentálně vidí své poslání ve značkování obývákových stěn...
FOTOALBUM: "Vrh J - Grejsinka a Aydík - *26/04/2018" (click)
FOTOALBUM: "1. Jonáš British Red*CZ" (click)
FOTOALBUM: "2. Jerry British Red*CZ" (click)
26. července 2018 Máme zprávy z nového domova od Jonáška a zdá se, že si velmi dobře zvyká na novou paničku. Jerry už je načipovaný, očkovaný na vzteklinu a má vlastní pas. Za víc jak měsíc může také domů. Aktuálně se učí samostatnosti, takže se víc začíná zajímat o dvounožce.
21. července 2018 Malý Jonášek je plně očkovaný a chystá se odejít ke své nové paničce. Fanoušek ho má na starosti a trénují spolu na "nový život". Frenkí za to může do ložnice a dokonce s páníčkama do skleníku a na zahradu. A protože je to kluk chytrej, tak chodí bez kšírek.
14. července 2018 10.ročník rodinné "Jentaksešlosti" se vydařil...
Rodino a přátelé, díky!
13. července 2018 Pátek třináctého nemusí nutně znamenat smolný den. V našem případě jsme se zrovna dnes vyrovnali se situací, která značně mění naše chovatelské záměry. Nic není tak horké, aby s tím nešlo něco udělat. Zatím ještě nemám sílu dělat si z toho "Aydíkovskou legraci", ale našlo se řešení a až bude líp, tak si to zase zaznamenám do svého deníčku. Já na všem vždycky najdu něco pozitivního...
10. července 2018 Očekává se rodinná sešlost, takže proběhly "zahradní úpravy". Abyste to chápali dobře... To se vezme kočka po kočce a furminátorem se na zahradě, kde ta vyčesaná hromada chlupů nebude tolik vadit, odstraňují nadbytečné chlupy. Já Aydík měl na tuto generálku výraznou omluvenku, srst mám nádherně samovolně vyměněnou. Naproti tomu Ladynka byla jak chlupatá koule ve starém, zimním kožichu. Potíž nastala ve chvíli, kdy mně (Aydíkovi) došlo, že mi mojí Lejdynku chtějí odnést z výběhu pryč. Stalo se prvně, že jsem ji chtěl ubránit zuby-drápy. Párkrát panička vycouvala pozpátku ven, ale nakonec mi ji přece jen šlohla. Prý jsem až dojemný milovník ... a to je to kastrátka... Ale moje první manželka! Na zahradě se do Lejdynčina kožichu opřela panička tak vášnivě, že z ní málem byla nahatá kočka. S ostatníma už to nebyl takový zážitek, ti mě nezajímají. Fanoušek se pak pro změnu cpal k nám do Aydíkárny a mě napadlo, že když už mě zlobili s Lejdynkou, že budu dělat, že se zlobím na všechny ostatní. Takže Fanoušek si to radši mašíroval k Wotsíkovi. Aktuálně jsou tu všichni jaksi létem vyhublí, jen ten krémouš Fanouš je nějakej urostlej! No jo, necloumaj s ním hormony... A zase prý máme chuť všechny vykastrovat ...
28. června 2018 Dneska proběhlo první očkování. Na Jonáškovi ani Jerrym to nezanechalo žádné následky - míněno tím, že se nezpomalili ani na chvilku... Kolem 26.7. se nechají podruhé naočkovat před odchodem do nového domova.
23. června 2018 Panička konečně založila fotky našich odchovanců do albumů koťátek... (Akdarky, Ace, Archie, Henriettka, Hercule, Houdini, Alfi...)
20. června 2018 Velká oslava! Prckové slaví zítra 8 týdnů. Koukám zrovna s Lejdynkou z Aydíkárny na ně, jak hned napoprvé ovládli Wotsikův výběh. Fanoušek se honí za Džerýkem a Wotsík se drží jako klíště Jonáška. Ani jeden prcek nedal najevo špetku strachu z dospělého švédského strejdy. Wotsík z nové zábavy zapomněl volat po holkách... Takže panička jde zase něco dělat a nechává nám ještě chvíli "televizi puštěnou"...
11. června 2018 Dneska si troufnul Wotsík na návštěvu k prckům. Překvapivě nikdo neprotestoval. Ani Wotsík, který byl znatelně obezřetný, ani Grejsinka. Ta už měla v hlavě asi dalšího manžela. Jonášek a Jerry se ani nenaježili a se stejdou se domluvili. Takže pohoda, společenská akce se vydařila.
8. června 2018 Těžko se znovu píše, když zčista-jasna nestihnete uložit dlouhý odstavec a všechno Vám zmizí. Ale to by bylo, abychom to nedali zase dohromady... Koťátka od svých 4 týdnů běhají a chodí na záchůdek jak nahoře v "Kočičí zahradě", tak i dole v přízemí. Dneska sami prvně seskákali schody. Od té chvíle začala přemýšlet máma Grejs o dalším vrchu a přestala dělat agresivní výpady na Aničku. Koťata si nejraději hrají s paniččinýma pantoflema a holky hlasitě mroukají. Fanoušek je skutečný parťák na lumpárny. Sklaplo mu až ve dřezu ve skleníku, kde spolu s Aničkou a Wotsíkem absolvoval teplou koupel. Překvapivě Anička si koupání užívala! Koťátka Jonášek a Jerry spolu hrají už bojové hry a moc rádi baští Pacholíka. Dokrmem se cpou od 26. dne po narození a na záchůdek chodí od 30. dne.
27. května 2018 Snad až teď, po roce od státnic, po dlouhé době sedí panička v dostavěné jídelně u noťasu a cítí klid a pohodu. Ne že by bylo hotovo, ale z nejhoršího to máme za sebou a i "záležitosti kolem" se zdají být klidnější. Únava je patrná... Stavební úpravy probíhaly u mě v Aydíkárně, v rozlehlém 70m2 skleníku, v maxi-garáži i u Káji juniora. Z původního plánu vyměnit zadní vchod domu se stala neplánovaně rekonstrukce ala přístavba nové místnosti. Po dvouměsíčním úsilí dvounožců to vypadá na vymazlené, nejpříjemnější místo v celém domě. Oceňují to i koťátka, která si do nové jídelny chodí, jak se jim zlíbí. Zvlášť Jonášek je pro všechnu legraci! Panička píše a vidí jak na koťátka, tak na Wotsíka, na mě Aydíka i na moji nejmilejší Ladynku. Protože jsme všichni ve svém, nevznikají žádné bitky, ani žádná porušení Chovatelského řádu...
Jonášek a Jerry mají 1 měsíc. Od 25.dne papají příkrm (masové konzervičky, tvaroh aj.). Fanoušek se o ně stará s Grejsinkou přes den. v noci dělá společnost Wotsíkovi. Grejsí stále nesnese poblíž koťat nikoho jiného, zvlášťě ne "konkurenční matku" Aničku. Ta zase mrouká! Musí ale vydržet až po přeočkování za 14dní. Od 30.dne koťátka baští suché granule a používají kočičí záchod. A paničce se zase zdá, že tenhle vrh "J" je nejmazlivější Je tedy pravda, že mít na klíně nebo v náručí jen dvě koťátka je organizačně nej!
A taky nás (konečně je pryč ze zahrady) po 21 letech opustilo naše první "opravdové" auto - "Zeleňour" Mitsubishi combi. Překvapivě jeho "odjezd" nebyl přehlídnut, byl to kus života...
Panička se bude postupně snažit prokousat mailovou schránkou. Tímto se omlouvá všem, kteří čekají na její mailík a děkuje i za fotky našich odchovaných kočičáků v nových domovech, které si časem uloží do archivu...
23. května 2018 Grejsinka - "Královna Matka" stále pustí k miminům jen Fanouška. Jonášek s Jerrym si z toho nic nedělají a už se dožadují samostaného průzkumu poloviny baráku. Grejsí to ostražité hlídání a vodění prcků zpátky do pelíšku pomalu vzdává... Wotsík si dnes (tajně) očuchal malé kuličky u paničky na ruce a byl tak překvapený, že z toho zapomněl řvát po lásce. Ještě, že to neviděla Grejšule! Zítra jsou koťátkům 4 týdny... Postát a fotit se??? Na to nemají čas!!! Takže došlo k dalšímu přesunu ohrádky na koťata. Aktuálně Wotsík kouká ze svého výběhu za sklem dolů dovnitř na koťata a usilovně přemýšlí, jestli chce ještě někdy děti...
Jonášek... velmi rychlý a zvídavý... Jerry... pomalejší, ale učí se rychle od brášky ;-)
19.května 2018 Kluci z vrhu "J" jsou opravdu úžasní "tří-nedělňáci". Kocourek Jonášek (kresbově výraznější a o 2 hodiny starší) spolu s kocourkem Jerrym dostali dneska poprvé tuňákové masíčko. Nejen, že se od narození nechají chovat, nejen, že už přes týden reagují na paničky hlas a běží na kraj ohrádky, ale na první opravdové jídlo se dneska překvapivě vrhli s vášní tygrů... Takže mamina Grejsí se chca-nechca pustila do tuňáka taky, jen aby jim moc nezbylo. Mamina je silná obranářka. Včera jsme poprvé pustili Aničku do prostoru ke koťatům s nadějí, že už se nerozkojí. Teď jsme si tím jisti!!! Grejsí hnala Aničku až na trámy pod střechu. Jediného, koho pustí ke koťatům před ohrádku, je teď Fanoušek. Tam zase musíme dávat pozor, aby si s koťátky nepohazoval jak s myší... Jonáškovi a Jerrymu se sem-tam ještě slepují očíčka, takže moc nefotíme, vypadají občas jak Žižka z Trocnova. Už se "těšíme", až nastane pro fotografa další krušné období, že chvíli neposedí a fotky budou pro změnu rozmazané...
10.května 2018 Koťátkům je 14 dní. První kocourek se bude jmenovat Jonášek. Na rozhodnutí druhé rodiny o jméně druhého kocourka čekáme, ale nejspíš to bude Jerry. A vymazlujeme!
Prý nemáme oddalovat krytí s Aničkou... Ježišíííí... Anča začíná pořádně mroukat!
5.+ 6. května 2018 MVK Most
Sobota... Paráda! Wotsík dostal druhý titul CAC a od pana posuzovatele Vl. Isakova byl poslám do nominace BIS. Dokonce tam klofnul jeden hlas a nechal to modrému briťákovi, který pak vyhrál úplně všechno... Celý den jsme si užili v přátelské atmosféře se spoustou známých a hromadou jídla. Takže vyčerpávající den. Večer jsme stihli s Aničkou veterinu, kde poslední, sedmé sono ukázalo značně zlepšený obrázek, takže Anička dobere v pondělí antibiotika a už na kontrolu nemusí. Hurááá, vypadá to, že vyhrála...
Koťátka od Grejsinky je 9 dnů a dneska prvně otvírají očíčka.
Neděle... Dneska to bylo posouzení u švédské posuzovatelky Elin Hoffner. Wotsík zabodoval. Přestože se v naší skupině dost často stalo, že kočka odešla dnes bez titulu, byl náš junior jako jediný vybrán do výběru na nominaci ke včerejšímu modrému (o rok staršímu) vítězovi. Dál už nepostoupil, ale odešel s posudkem, že je to slibný, mladý kocourek s úžasným tělem i charakterem. Dnešní třetí dospělácký titul CAC Wotsíkovi umožní zažádat o titul CHampion.
FOTOALBUM: "MVK Most 2018" (click)
Poznámky hlavně pro paničku do budoucna aneb chovatelství není med:
26.4. - Anička dva dny před 67. dnem začala trousit semtam kapku po podlaze. Vyprovokoval ji porod Grejsinky?! Panička už pár dnů spí s hlavou v porodnici...
28.4. - Kontrolní sono po poledni - paničce se podvědomně nezdály pohyby. Nález nejistý, padl veterinární návrh na sekci a kastraci. Anička se neotvírá, stahy nemá, Oxitocin ještě nelze. Vyřčeno rozhodnutí zkusit naposledy upřednostnit chovnost. Anča baští, pije, čůrá, běhá... ale významně chce být v blízkosti paničky a držet nejlépe bříško! Panička začíná být nervózní (stačí pohled do očí Aničky) a volá na veterinu v 19 hod - zatím čekáme doma, jestli něco bude. V 19:15 hod. bublinka, následují silné stahy. Do 20:30 se hned za sebou narodila 2 neživá koťátka. Od 22 hod. pravidelné stahy trvající 3 hodiny. V 01 hod. se balíme na veterinu. Jakoby tomu Anička chtěla zabránit, porodila třetí neživé v 01:20 hod.
29.4. - dopoledne naprosto v pořádku, tak si jde Anička s Grejsinkou rozdělit dvě koťátka. Odpoledne Anička začíná být unavená a s paničkou to najednou zase cloumá. Bere Anču na veterinu v 17 hod. Odmítnutí kastrace. Risk to je, ale Zrzounce věříme! Sono (2 cm nález tekutiny v děloze, ale placenta to nejspíš není), dvojkombinace antibiotik, kapačka Plasmalyte, léky na horečku, chlazení polštářků tlapek mokrým ručníkem, 3 hodiny "relaxu" na veterině.
Další dny následují denní kontroly ultrazvukem, inj. ATB dvojkombinace.
3.5. - Anička má za sebou šesté sono (nález je každopádně o trošku lepší) a poslední injekční ATB. Veterináři se bojí o trošku míň, panička je nervózní jen v jejich přítomnosti. Protože Anička se doma chová tak, jako by letos nerodila a jako by ji u toho nešlo o život. Je upovídaná a veselá. Fanoušek (Aničky chlapeček) slaví 2. narozeniny!
4.5. - Anička má první den dvojkombinaci ATB per os (tabletky ráno a večer). Nesmí kojit, stále má zákaz být s koťátky od Grejs... Nechce se nám věřit, že Anička začíná po tom všem mrouskat!!!
Koťátkům Grejsinky je dnes 7 dnů a jsou to cvalíci. Váží přes 200 g. Začínají se jim rozlepovat očíčka. Na ruce u paničky vůbec nepiští, asi ji poznají...
5.5. - V sobotu pojedeme na sedmé sono v 19:30 - musíme stihnout dojet do Prahy na veterinu po výstavě v Mostě (s Wotsíkem).
FOTOALBUM: "Vrh J - Grejsinka a Aydík - 26/04/2018" (click)
30. dubna 2018 Kluci jsou jak motorové myšky, přesto přibývají na váze jak malá medvíďata. Nejhorší je snad za námi a my začínáme používat pracovní názvy "Jerry a Jumpík".
29. dubna 2018 Anička po 3 hod ráno už odpočívala a vypadá zdravě. Troufli jsme si ji ráno pustit k naší alternativní mamině Grejs. Ta se při prvním pohybu na Aničku vrhla a z pozice síly matky se jí "zakousla" za krk. Anička měla oči jen pro nevlastní dětičky, takže se na to Grejšule dál vybodla. Během hodiny to vypadá, že by se holky mohly dohodnout... Aničcce zase září oči štěstím a vypadá dobře.
28. dubna 2018 Aničky porod 67. den se sice nepovedl, ale holka to zvládla sama a přežila to bez Císařského řezu. Věříme, že ona bude brzy jako rybička. V chovatelství je to prostě občas náročné... Dál to komentovat nebudu. Každopádně se potvrdilo, že páníčky zbožňuje a Aydíkova holka ví, jak se s nima dorozumívat očima...
26. dubna 2018 Mramorované koťátko z vrhu "J" se narodilo šikovné Grejsince (67.den) a Aydíkovi v cca 17 hodin. Maminka zvládla všechno sama, páníčkové přišli k hotovému. Vypadá to na chlapečka, 116 g a už baští. Snad bude vše v pořádku i dalších pár dnů. Aničku jsme museli "násilím" oddělit, aby byla Grejsí v klidu. Anička je dnes 66. den od prvního dne krytí a možná do toho "praští" dřív, když si nemůže hned přivlastnit to jedno Grejsinčino "Jéčko"...
V 18:50 hod. (o 2 hodiny později) se Grejsince narodilo druhé koťátko, nejspíš mramorovaný kluk 113 g.
25. dubna 2018 Je to 66.den od prvního dne krytí Aydíka a Grejsinky. Holky zahájily přípravu na porod, zatím stále nic. Jen Anička se pasovala do pozice porodní asistentky...
22. dubna 2018 Grejsinka a Anička si ustlaly v dvoulůžkové porodnici a začínají z ní velmi rázně vyprovázet Fanouška. Takže panička si připravila "polní ležení" u holek v zimní zahradě (páníčkovi alergikovi by první kotěcí týdny neudělaly šťastné spaní). Do konce příštího týdne budeme každým dnem víc a víc nervóznější, budeme doufat, že tentokrát bez komplikací. Wotsík zabral holčičí výběh a přejmenoval si to na Wotsikárnu/Švéďárnu. Do obýváku chodí jen se "psíma háracíma trenýrkama", co zdědil po mně. Značkuje a hormóny mu lezou na mozek = nezavře pusu a ustavičně volá ženský! Já Aydík jsem v klidu s kastrovanou Ladynkou v naší Aydíkárně. Paničku málem omývali, když zjistila, že si systematicky z horní poličky značkuju všechno v místnosti uskladněné. Proteklo to přes žbrdliny i do skříně na protější stěně. Hlavní zdroj "přivlasťňovacího parfému" byl odstraněn (přestože zednící zase příjdou) a prý si panička na mě dá pozor. Ha, ha, ha... Fanoušek teď bude muset bydlet s Wotsíkem a nechat holky v klidu porodit...
1. dubna 2018 MVK LiberecPáníčkové sebrali všechnu sílu a odjeli prezentovat Wotsíka na velikonoční výstavu do Liberce. Od islandského posuzovatele Marteinna Tausena si Wotsík ve svém 1 roce a 1 měsíci odnesl svůj první dospělácký titul CAC. Více než slova chvály a postup do výběru na nominaci (s bengálským a stříbrným pětiletým kocourkem - tímto kamarádům gratulujeme k postupu) zapůsobilo na ně první nekompromisní Wotsíkovo značkování posuzovatelské klece. Panička s myšlenkama na nové kočičí přesuny a úpravy doma nesla situaci s dokonalým nadhledem. Jooo, mít chovného kocoura, to chce nejen odhodlání...
FOTOALBBUM: "Wotsíkova první výstava mezi dospělýma kocourama" (click)
26. března 2018 Holky byly na ultrazvuku. Obě by mohly mít minimálně jedno koťátko, pokud to dobře dopadne. Grace Kelly je cca 34 a Anička cca 33 dní.
Grejsinka Anička
25. března 2018 A je to tady! Já - chovný kocour Aydík překvapivě snesu kohokoliv, ale náš junior, roční chovný kocour Wotsík nesnese nikoho, kdo jen trošku nese mojí vůni. Ladynka se musela urychleně nastěhovat zpátky ke mně do Aydíkárny. Naštěstí ona mne stále miluje i jako kastrátka! Jinak by musela bydlet na skříni. Dneska byl v Aydíkárně na výletě Fanoušek . Při návratu vyluzoval Wotsík tak děsivé zvuky a kožich měl tak naježený, že tímto skončilo putování našich chlupáčů mezi domem dvounožců a Aydíkárnou. Wotsík dospívá a svoji hormonální nerovnováhu si ráno chladil v ošatce ve výběhu v téměř mínusových stupních Celsia. Ale jinak je to ukrutný mazel, co se svalí na záda, kdykoliv se ho páníčkové dotknou.
12. března 2018 Grejsí změnila chování, je mazlivější a nemrouká. Může už být s klukama pohromadě, vypadá to nadějně, cecíky růžoví... Dá se odhadnout termín event. porodu. Tak budeme dál raději dělat "jakoby nic". Wotsík v klidu není, opakovaně kníkáním oznamuje, že chce být stále v blízkosti Grejsinky a Aničky. Fanoušek dohlíží na všechno a vášnivě, systematicky sundavá po celém domě jako první svůj krémový zimní kožich. Já Aydík jsem se nastěhoval s Ladynkou do jarní "Aydíkárny" a máme klid.
3. března 2018 Grejsinka oslavuje 5 let. Všechno nejlepší!
19. února 2018 1. den krytí: SC Ayden red felicity,CZ DVM + IC Ginger Toy´s Grace kelly,NL. Líbánky trvají pár dní. Nikde není psáno, že se vše zadaří. Cca 2 měsíce budeme čekat, jak tohle dopadne.
Ajajaj... Anička přestala nadávat a fackovat Wotsíka ... vypadá to, že se asi zamilovala...
18. února 2018 Wotsík se vášnivě a hlučně snaží přesvědčit někoho v tomhle baráku, že je potřeba zachovat rod! Nejspíš si pročítal "Chovatelský řád" s pravidlem, že až mu bude 20. února 1. rok, tak by už to šlo... Každopádně tím řvaním rozdováděl mne (Aydíka) a já začal být značně mrzutý. To se mne pak každý bojí. No řekněte... čekáte na erotiku rok a pak vás předběhne nějakej puberťák! Panička má pro mne pochopení a předložila mi klidnou Grejsinku. Jsem tak okouzlující a něžný milovník, že Grejsinka zapomněla, že si chce udržovat figuru a zamilovala se dneska zase na první pohled. Tzn. že přijímáme opatření, jako bychom věřili, že dnešek je "nultý" den krytí Aydíka a Grejsinky... Fanoušek s Ladynkou (kastráti) jen kroutí hlavou...
22. ledna 2018 Já Aydíček slavím svoje 8. narozeniny... se "šéfovou" (s Grejsinkou)... Ale žádná vášeň v tom zatím není...
31. prosince 2017 Pohodový a šťastný vstup do kočičí smečky se konečně povedl i Wotsíkovi. Než být zatrpklý a sám, rozhodl se přizpůsobit své chování naší zrzavé smečce a už se na mne (Aydíka) tolik nepovyšuje. Pod dohledem paničky jsme spolu s holkama oslavili společný vstup do nového roku. Nemůžeme zapomenout na pozdrav od Fanouškova kamaráda, německého ovčáka Nyxíka.
Všem Vám přejeme
pohodový a zdravý nový rok 2018!
16. prosince 2017 Panuje tu kočičí klid a pohoda. Já Aydík jsem od začátku prosince s ostatníma v zimní - kočičí zahradě. Ladynka se musela značně přemlouvat, aby šla se mnou z Aydíkárny mezi ostatní, ale už si zase zvykla. Jen nesnáší, když ji Fanoušek zbožně pronásleduje, protože ona je jen moje - Aydíkova! Grejsinka se hlasitě přestala dožadovat Aydíka, takže se nedá dobře odhadnout, jestli má sexovou pauzu nebo si dala říct. Spíš si panička tipuje na pauzu a já Aydík naše tajemství vykecávat nebudu. Prostě až to příjde, tak to příjde. Je tu snaha nemít najednou dva vrhy koťátek, ale Anička s Grejšulí na to možná mají jiný názor. Anička každopádně musí čekat ještě na konec února, až bude mít Wotsík rok. Nechceme přece porušit Chovatelský řád... Já Aydík se snesu se všema, jen dospívající Wotsík mě trochu prodejchává. Ten vládne celému zbytku baráku, protože zatím stále neznačkuje. Když jsou páníčkové v práci, tak je s ním kastrát Fanouš. V jeho deseti měsících ale stále můžeme být všichni kocouři pohromadě.
Vánoce se blíží, začínáme uklízet na webových stránkách. Vypadá to, že to není taková brnkačka, jak si panička myslela...
25. - 25. 11.2017 MVK Lysá nad Labem 2017
Čtvrtek... Páníček s Kájou jn. dělali rozložení koček do klecí do 3 hodin do rána.
Pátek... V 15 hodin odjezd s Fanouškem a Wotsíkem do Lysé stavět klece. Sešlo se asi 14 skvělých pomocníků. Skončilo se po 21. hodině. Kočičáci si samozřejmě hověli na hotelu v posteli.
Sobota... Plná hala koček (264), vystavovatelů a hlavně návštěvníků. Panička od rána do večera na pokladně, páníček si hrál na "technického ředitele". Frenkí od polské posuzovatelky Doroty Szadurské získal poslední titul do sbírky, zúčastnil se výběru do nominace a je z něj INTERPREMIOR ala mezinárodní vykastrovaný šampion. Wotsík dostal od holandského posuzovatele Ad de Bruijna kotěcí titul EX 1, postoupil do výběru a dostal se až do NOMINACE Best In Show. Během výstavy pomáhalo asi 8 dvounožců, přesto se už ve 22 hod. večeřelo. Dvounožci extrémně unavení.
Neděle... byla klidnější (190 koček). Italský posuzovatel Luigi Comorio poslal Fanouška s novým titulem CAGPIB i Wotsíka s kotěcím EX 1 z opravdu velké konkurence v rozstřelu do NOMINACE BIS. Oba byli jedinými briťáky ve svém výběru a že třeba Wotsík byl vybrán ze šesti dalších koček odlišných plemen. Bomba! A dokonce v NOM BIS i nějaký ten hlas dostali... Bourání klecí, úklid výstavní haly a doma už po 20. hodině. Únava, že se z toho budeme ještě chvíli vzpamatovávat, ale pocit, že se nám víkend celkově vydařil!
FOTOALBUM: "MVK Lysá nad Labem 2017" (click)
4. listopadu 2017 Jamsík (Iams British Red*CZ) alias pětiměsíční Pupík se třetí den zabydluje v novém domově v Německu. Odjel vykastrovaný a ve skvělé formě. Náš Wotsík dostal dva nové jumbo záchůdky a začíná si zvykat na nová pravidla spojená s dospíváním. Zatím se stále se mnou (s Aydíkem) snese, ale už na mě zkouší, kdo je kde pánem. Trošku prodejchává, že mu ležím občas v pelíšku. Zatím ale chlupy lítaj z krémového Fanouška, protože ten si servítky s prckem nedělá. Anička a Grejsí už jsou (bez dohledu) oddělené. S Grejsí - maminkou se počítá na příští rok jako s první. Anička bude čekat, až bude Wotsíkovi rok. Páníčkové zvažují, koho vezmou na výstavu do Lysé nad Labem, kde budeme mít organizační frmol.
28.- 29. října 2017 WORLD CAT SHOW - RIJSWIJK 2017
Světová výstava koček v Holandsku
Proč jedou Hostouňáci takovou dálku na Světovou výstavu koček?
Protože tam potkají spoustu kamarádů a protože se nebojí prezentovat
svoje chlupaté svěřence... A já Aydík o tom můžu vyprávět a přehánět...
Pátek, 27.10.2017... Vyrazilo se v 6:00 a stíhalo se překvapivě podle plánu. Páníček měl poslední dobou vražedné pracovní tempo a paničce to moc energie do žil nevlévalo. Musím ale páníčka pochválit, je fakt suprovej! Na první stanoviště na Rozvadov dorazili z českého týmu jako první. Překonali 960 km za 13,5 hodiny přes Německo do Holandska. Po problémech někde v úzkých uličkách podél vodních kanálů zaparkovat se ubytovali v příjemném hotýlku Grand Canal v Delftu. S kamarády si pochutnali mimo jiné na rybí polévce s mořskými plody. Fanoušek s Wotsíkem zvládli cestu pohodlně v prostorné voliéře v dodávce, k dispozici měli i kadibudku. Na pokoji zabrali chlupáči postel jako první, ocenili výhled na kanál.
Sobota, 28.10.2017... Světovka se konala v Rijswijku, autem to bylo pár minut od hotelu. Páníčkové výstavu pojali odpočinkově a uvítali, že Premior PR Frankie British Red*CZ (Fanda) šel brzy na posouzení k Vladimiru Isakovi z Běloruska. Proběhlo několikrát „škatulata, škatulata, hejbejte se...“ mezi krémáčkama. Se ctí Fanoušek odcházel z rozstřelu po dlouhém, pozitivním chlácholení, že za rok by už mohl vyrůst z puberty a že je to moc pěkný mladý kocour. Pokud bychom brali slova posuzovatele upřímně, je to nadějný "kastrouš"... Fakt je, že je to jeden z nejaktivnějších našich odchovanců a kromě povinnosti dělat společnost každému v naší chovce, stihne i spoustu blbostí kolem! Tentokrát ohromil svojí komunikativností na posuzovatelském stole. Sedmi-měsíční kotě S*Javeliner´s Braigh A Roid (Wostík) šlo na posouzení mezi starší koťata k argentinskému posuzovateli Beat Rettenmundovi. Náš prcek to pojal rekreačně. Přestože se válel po stole a roztomile se mazlil s každým, kdo se ho dotkl, musel někdy přece jen oko otevřít, protože v posudku bylo podtrženo a s vykřičníky napsáno, že jeho oči jsou fantastické!!! Zúčastnil se i rozstřelu. Chlapec nám začíná mohutnět a dospívat. Což bylo ostatně znát v noci, když se rozhodl volat na pokoj nějakou slečnu. Zatím stále nic neoznačkoval... Výstava byla značně zdlouhavá a únavná, organizačně nevýrazná... Máme radost z "bezvýznamného - ještě kotěcího" titulu (EX 1) a významného titulu dospěláckého (CACIP). Z výstavy se odcházelo až po 19. hodině. K průběhu výběru do nominace v obou případech se nebudu vyjadřovat... Vzhledem ke konkurenci, s jakou jsme se střetli v rozstřelu, je snaha zachovat si stále úsměv na rtech...
Neděle, 29.10.2017... Na neděli se měnil čas, mohlo se o hodinu déle spát. Jak kde!!! Páníčkové byli během druhé poloviny Světové výstavy na obědě v japonské restauraci a byl to zážitek. Oproti sobotě nedělní část výstavy skončila podle plánu už v 17 hodin. Blahopřejeme všem oceněným kočičím kamarádům!
Hostouňáci vyrazili na jih Holandska do města Axel k Johanovi. Bylo to asi 200 km - 1,5 hodiny cesty. Betty, sestra Johana, už čekala venku. Byla to první návštěva v novém Johanově bydlení. Vlastně v Alfíkově. Náš pětiletý odchovanec z vrhu „A“ (brácha naší Aničky) dal jasně najevo, kdo bude spát v obýváku. Ale když on je tak nááádherně okatý! Takže Frenkí a Wotsí zabrali malý pokojíček. Johan projevil mnooohem větší nadšení z našeho příjezdu. Ale během pár minut byl upovídaný Alfík náš kamarád. Zapomněl sice, kde se narodil, ale s Johanem tvoří opravdovou felinoterapeutickou skupinu. Máme radost!!! Z domova byla hlášena vichřice. V Holansku jen občas sprchlo, bylo jasno nebo polojasno, znatelně tepleji než v Čechách. V noci "roztomile" strašil Johan i Wotsík. Fanoušel zalézal paničce pod peřinu. Klukům ten víkend nečekaně prospěl...
Pondělí, 30.10.2017... bylo pojato relaxačně, tzn. čas věnovaný Johanovi. Když měl nějakou fyzio-aktivitu, byli se páníčkové projít nebo zajeli do Terneuzenu. Kluci chlupatí v pokojíku dospávali zážitky uplynulého výkendu. Večer se šlo na večeři s Betty, Ludy byla nemocná. Přesto si to páníčkové užili. Např. rizoto s dýní a rybou - překvapivě taky mňamka!
Úterý, 31.10.2017... Odjezd z Holandska domů v 6 hodin. Svítilo sluníčko celou cestu. Přes Belgii, Německo se jelo do Hostouně 940 km - 9:40 hod. Páníček to dal na jeden zátah se dvěma mikrozastávkama. A proto si teď zaslouží odpočívat. My kočičáci jsme po spořádání hromady syrového masa už taky odpadli... Je tu podezřelý klid. A to by se Pupík měl balit na cestu do nového domova!
FOTOALBUM: "WORLD CAT SHOW Rijswijk 2017" (click)
12. října 2017 Annie slaví dneska 5ti leté narozeniny s celým naším prvním vrhem "A". Alfikovi, Aukimu, Archiemu a Akdarce moc gratulujeme a přejeme šťastné dny s plnýma mističkama!
1. října 2017 Budeme muset zase doplnit doručené fotky a psaníčka do sekce "Pozdravy od našich koťátek"... Máme z toho velkou radost. Já Aydík s Ladynkou už odmítám chodit do smečky, kterou vede Grejsinka. Ne že bych odmítal kontakt s ní, ale to zase nechce panička... Prostě máme rádi už svůj klid. Oproti tomu, Frenkí se k nám do Aydíkárny furt cpe. Holky k nám radši (z chovatelských důvodů) nechodí, jeden nikdy neví, kdy by se to zvrtlo. Stejnak mi naposledy pěkně nabančily. S Watsíkem cloumají hormóny, už občas "popěvuje" a tak snad aby ho nenapadlo, že mi má přeznačkovat teritorium nebo abych mu před Světovkou nenatrhnul kožich, má absenci u nás ve výběhu. Panička doma furt něco přestavuje, jen abychom se měli fajnověji... nebo abychom byly zvyklí na změny?! Iams = kotě Jamsík začal mohutnět a je čím dál hezčí. Jo a mám prý taky napsat, že prý jsme divní briťáci, že někdy se pereme, kdo bude u paničky na klíně...
16. září 2017 MVK Karlovy Vary
Sobota... Prožili jsme velice příjemný den, potkali jsme moc milých přátel… Výstava byla dobře organizačně zvládnutá nejen ze strany pořadatelů. Panička neprošvihla účast na posouzení, když odjel páníček dělat do Karlových Varů pracovní revizi, přestože Fanoušek byl posunut hned na začátek. Proto ani fotky nemáme… Měli jsme báječné, klidné místo na balkóně. Na posouzení u Jardy Pánka (CZ) našeho krémáčka rozptylovalo chrochtající prasátko malého chlapečka, takže se zapomněl bát... Získal titul CAPIB, ve výběru do nominace naše urostlé roční kotě porazil krásný krémový kocour. Fanda bez problémů přežil i paralelní posouzení u Lucky Pánkové (CZ) pod podiem. Hodil se návrat páníčka, který pomohl Krysztofovi z CHS Czankra (ze které máme Ladynku) při posouzení. Ten si totiž běžel chytit auto, aby mu ho neodtáhli… Je znát, že teď na výstavy nejezdíme zbytečně, že pilně trénujeme. Na posouzení u pana D. Sagurského (DE) se S*Javeline´s Braigh A Roid čili náš červený Wotsík choval velmi relaxovaně, i když byl označen za „týnejdžra“. Mimochodem… a je to tady… červená barva a výstavy, tzn. výzva! Wotsík jako kotě zatím „jede“ v bezvýznamných kotěcích titulech (má další EX1). A už je tu doporučení, že před „Otevřenou, dospěláckou třídou“ si máme raději ověřit, jestli budeme jezdit na výstavy jako tečkovaný nebo tygrovaný zrzoun… Postoupivší do výběru pro nominaci milý Wotsík ve společnosti Krysztofovy a Šnajdrovic kočičky vypadl jak přezrálý pomeranč, ale s krásně vykulenýma očima. Čímž se nám splnil sen, že Zrzouni z Jústnu někdy na posouzení otevřou oko… Kluci dostali moc pěkné posudky a my si den opravdu užili! A to se paničce tak nechtělo a ještě židle nevzala… Moc gratulujeme našim kamarádům k výstavním úspěchům!
FOTOALBUM: "MVK Karlovy Vary 9-2017" (click)
FOTOALBUM: "Léto / Summer 2017" (click)
12. září 2017 Teda pane Chmelíčku, tou fotkou Boríska (Charlie British Red*CZ) a přáníčkem jste naší paničce udělal obrovskou radost! Moc pozdravů od tatínka Aydíka a maminky Ladynky!
Máme v záloze spoustu pozdravů a fotek od našich zrzavých odchovanců... pracujeme na postupném ukládání do "Pozdravů..." MOC děkujeme a máme radost!!!
10. září 2017 Indy Flatter cestuje dnes do Varšavy. Další náš odchovanec se bude mít špičkově! Je tu teď podezřelé ticho, přestože tu máme ještě dvě koťátka. Na klín chodí překvapivě Grejsí, občas i Wotsík... Mimina se začínají čím dál víc věnovat páníčkům (a jejich snídani). Já děda Aydík testuju nové rodiny a překvapivě jsem spokojený s těmi, koho mi vodí ukázat...
FOTOALBUM: "Koťátka z vrhu "I" (click)
26. srpna 2017 Tý brďo! Když jsme si nechávali v chovatelské stanici krémového Fanouška jako chůvu a společníka ke všem chlupatým spolubydlícím, tak jsem netušil, že bude taky jezdit na výstavy. Právě mu panička hledá rámeček na titul "PREMIOR". Ale hlavním důvodem je prý Fanouškova pozice jako "au pair" pro prcka Wotsíka...
22. srpna 2017 Anička získala titul GRANDINTERCHAMPION. Panička udělala konečně pořádek v kočičích papírech... Koťátka a junioři jsou doočkovaní, přišly rodokmeny pro vrh "I" ...
20. července 2017 MVK Pardubice
Neděle... Wotsík oslavil půlroční narozeniny ve velkém stylu! Nejen že získal od britského posuzovatele Henry Hornella svůj třetí titul EX1 a kvalifikoval se tím na Světovku, ale v rozstřelu postoupil do NOMINACE BIS, takže cestu do Holandska v říjnu tím jednoznačně potvrzuje. A to je to zatím jen vyčouhlý dorostenec... Dnešní výstavu byl mnohem klidnější, vlastně se dá říct, že zabral dvojklec tak pohodově, že Fanoušek se do ní sotva vešel. Trénovat se vyplácí... A ta radost ze šantového polštářku! Frankie nezůstal pozadu a od stejného posuzovatele získal třetí CAP a NOMINACI do BIS. Takže můžeme vyplnit a poslat na Plemennou knihu žádost o uznání titulu "Premior"...
FOTOALBUM: "MVK Pardubice 2017" (click)
19. srpna 2017 Wotsík slaví zítra půlroční narozeniny! Před oslavou jsme všechny převážili...
Watson - 3,2 kg, Frankie - 5,9 kg, Annie - 3,5 kg, Grace Kelly - 3,3 kg, Lady in Red - 3,9 kg, Aydík - 5,5 kg a prckové z vrhu "I": Iams - 1,5 kg, Icey - 2,1 kg, Indy - 1,8 kg.
13. srpna 2017 Panička se konečně ponořila do dokumentace a fotek, začíná doplňovat resty na webovkách. Má v tom sice "systém", ale se stálou ranní a parným létem to jde ztuha... Jsme moc rádi za každou zprávu od koťátek, které jsou v nových domovech, vzpomínáme a jsme moc rádi, že dělají novým páníčkům radost. S koťátky z vrhu "I" moc nespěcháme. Přesvědčili jsme se, že pozdější odchod do nových domovů není vůbec na škodu, spíš naopak. Miminům je teď 12 týdnů a konečně mohutní a začíná jim docházet, jak nejlépe si omotat dvounožce kolem packy. Začíná velkolepý proces vymazlování a čeká nás druhé očkování.
Páníčkové se chystají na další výstavu. Ne že by zbožňovali víkendy trávené ve výstavních sálech, ale na druhou stranu tak dokazují (v době, kdy si každý může chovat bez výstav "na čem chce"), že se veřejně nebojí prezentovat své svěřence. Nehledě na to, že ve výstavě v Pardubicích (20.8.2017) vidí naději kompletně se už kvalifikovat na Světovku...
29. července 2017 MVK PLZEŇ
Ne, nezbláznili se! Páníčkové to mají promyšlené... Přestože bylo vedro na padnutí, trávili sobotu v Plzni v Parkhotelu na Mezinárodní výstavě. Důvod? Co kdyby se kvalifikoval prcek na Světovku... A jako garde mu jel Fanoušek. Ten zase v roli kastráta mohl získat svůj první dospělácký titul CAP. A vyšlo to. V sobotu oba byli u švýcarské posuzovatelky J. M. Pillonel. Watsík získal svoje první životní ocenění EX 1 jako 5ti měsíční kotě. Suprový bylo, jakým způsobem prošli výběrem do nominace a jaké dostali posudky. Jsme na ně moc pyšní! Pro velký úspěch si to panička zítra podrandí zase do Plzně na celý den, ale už to zvládne sama bez páníčka...
Neděle - páníček nás v tom nechtěl nechat a jel taky! Bylo horko k padnutí, venku nad 30 stupňů. Watsík získal druhé EX 1 (L. Venclíková, CZ) a tak mu chybí už jen jeden kotěcí titul, aby se jako starší kotě mohl kvalifikovat. Fanoušel má druhý CAP (P. Nyrup - Dánsko) a zúčastnil se nominace do BIS, čímž se kvalifikoval a může tedy event. doprovázet v říjnu prcka do Holandska.
FOTOALBUM: "MVK PLZEŇ" (click)
24. července 2017 Panička nám chlupáčům vypráví:
"... na promoci na zámek Dobříš se mi vůbec nechtělo! Ale povinnost dát celé rodině na vědomí, že už se zase budu snažit uklízet, vařit, starat se o dům a zahradu, dodržovat návštěvní řád... jet se muselo. A musela jsem vidět spolužačky, které mne motivovaly celé to 5ti leté období ve zdraví překonat. Všem těmto jmenovaným a mým nejlepším kamarádům, kteří se mnou nepřerušili kontakt (a že jednoduché to nebylo!) jsem neskutečně vděčná! Nechtěla jsem původně zveřejňovat fotky... ale z mých kamarádek na fotkách čiší taková pohoda, že všichni po shlédnutí fotoalba pochopí, jak se teď cítím spokojeně. Studium Ošetřovatelství (teorie a management) na bratislavské VŠ mi dalo nadhled nad (dřív neřešitelnými) problémy, rodinnou jistotu a opravdové přátele! Udělám co můžu, abych zůstala v kontaktu. SLIBUJI! ... jen co se z toho všichni vzpamatujeme..."
FOTOALBUM: "PROMOCE 2017" (click)
23. července 2017 Švédík-Wotsík je s Fandou obrovský kamarád!!! Jejich nálety skrz celý barák... přemlouvání zbytku smečky, že je nutné pravidelně ráno za sklem ložnicových dveří páníčků tvořit ukřivděnou frontu... Momentálně tomu vévodí jejich spolupráce ohledně králičího stehna. Panička si jen někam odběhla a když se vrátila, Fanda si myl packy, čímž dával najevo, že ON to nebyl, kdo shodil Wotsíkovi porci králíka na zem... ... a Wotsík po celé kuchyni zápasil s pečeným králíkem... Panička vytírá a chlapci si to šupajdili s kořistí alespoň do koupelny... Aničce došlo, že koťátka z Grejsinčina vrhu, která kojila také, odešla do nových domovů a snaží se je volat zpátky. Ale jak my víme, bude následovat volání svého nového milovníka... tzn. že budeme muset naplánovat, jak uhlídat Wotsíka ještě cca 7 měsíců "nedotčeného" ...
21. července 2017 Každou chvíli chce panička všechny "kastrovat"... (to jen tak z legrace říká) Ale pak příjde dopis, zpráva, fotka od majitelů našich odchovaných koťátek a všichni u nás jsou rozněžnělí, spokojení. Však se také podívejte do sekce Koťata / Pozdravy... (click here) Máme velkou radost, že koťátka od nás splňují to, co od nich panička očekává...
Henriettka dneska odjela do své nové rodiny. Držíme palce při zabydlování... Prý je to ale pohodička
Začínáme přemýšlet, že se zaměříme na budoucnost našich dvou volných koťátek Iamsíka a Iceíka...
16. července 2017 Chování ve smečce se po odchodu dvou kotěcích kluků zcela nečekaně změnilo. Nejdřív odjel do Teplic zrzounek Houdini, pár hodin po něm Han Hercule [Čedar] do Prahy. Henriettka má zabaleno a pojede do Brna za týden. Změna nastala v tom, že šéfová Grejsí začíná projevovat svoji žárlivost, když se paničce na peřinu přiblíží jiný "vetřelec". Henriettka přestala lítat po celém baráku a bez svých brášků se zklidnila, začíná se víc mazlit u paničky. Koťátka z vrhu "I" to začínají otevřeně rozjíždět po celém dostupném území. Frenkí je největší kámoš s Watsíkem, ale prohání všechny kolem. Anička je po kojení dvojitého vrhu vyhublá na kost, do toho si občas zamrouká. Watsík se dokonale sžil se smečkou, zvykl si na nové prostředí a hodně se drží u paničky. Na hraní má nejradši zmuchlaný papírek. Já Aydík jsme s Ladynkou v Aydíkárně a tolerujeme občasné kotěcí nájezdy nebo sledujeme řádění smečky v druhém kočičím výběhu. Musím zdůraznit, že jako "pensionovaní zakladatelé rodu" máme už raději svůj klid! Ať si tu drobotinu hlídá třeba Fanouš... vždyť od toho ho kastrovali, aby tu mohl dělat všem společnost! Fanoušek je vlastně takový "kulturní referent" naší chovatelské stanice...
Máme zprávy a fotky z nového domova od Houdiniho a Čedara. Zdá se, že ovládli nové prostředí bez ztráty důstojnosti...
FOTOALBUM: "Vrh I - společné s vrhem H" (click)
8. července 2017 Han Hercule, Henrietta a Harry Houdini - koťátka z vrhu "H" se připravují na odchod do nových domovů. Kluci z vrhu "I", jejichž budoucnost se teprve začíná rozjíždět, konečně dostali svá jména - Iams, Icey a Indy Flatter. Papírování, dokumentace probíhá ve velkém. Švédík Watsík už je také zaregistrovaný v Českém svazu chovatelů koček... mohl by jet zkusit nějakou výstavu...
FOTOALBUM: "Vrh H - Grace Kelly a Ayden" (click)
5. července 2017 Vrh "H" se chystá do nových domovů, jsou podruhé odčerveni a učí se přežít v divočině. Jinak si totiž nedovedeme vysvětlit, proč se s takovou vášní vrhají na syrové hovězí a konzervičky. Jakoby jim to chtěl někdo sežrat, či co... No pravda, vrh "I" a "vycuclá" Anička se vrhají taky. Jen Fanoušek a Grace decentně přistupují k předložené stravě. A ještě možná Švédík Watsík, který si ovšem nezadá, když se vrhá na Fanouška. Stává se z nich nerozlučná dvojka. Starší koťátka chodí na záchůdky s dvířkama. Celá zrzavá smečka chodí do venkovních kočičích výběhů a ke mě, k Aydíkovi. Prostě si zvykají na různé sociální prostředí. Jediný, kdo tu remcá, je kastrátka Ladynka, která si nepadla do noty s kastrátem Fandou. On kdyby se po ní nechtěl válet, tak by vztahy byly přístupnější. Švédík (tak mu říká páníček) Watsík zapadl do naší kočičí smečky zcela bez problémů a se mnou (Aydíkem) vychází také skvěle. Já byl vždycky hodný na moje svěřence! Současné období je hlavně o záchůdkách a plných mističkách... uf... A na cestě je náš Kája jn. ... vrací se z tříměsíční stáže z Japonska... hurá, další chlupolapka v dohledu!
FOTOALBUM: "Watsík - nový přírůstek" (click)
1. července 2017 Watsí si zvyká... Je to týden od příletu a dělá velké pokroky. Aby se skamarádil, je už přes noc a v pracovní době paničky se všema v zimní zahradě. Jinak je s páníčkama a ostatníma všude... Už skoro na ostatní nesyčí a dokonce vyžaduje otevřít zimní zahradu a být tam s ostatníma chlupáčema. U mne - u Aydíka a Ladynky v Aydíkárně ještě nebyl, nejde všechno hned. Malý kocourek má docela krkolomné jméno. Panička mu říká Wotsí, páníček Švéde. Byla to i náhoda, že mu jeho původní rodina dala jméno Watson, když panička furt poslouchá Sherlocka Holmese před usnutím. Dr. Watson je nový kamarád pro našeho krémového Fanouška alias Sherlocka. Má nádherná, kulatá kukadla!
24. června 2017 S*Javeliner´s Braigh A Roid - červený tečkovaný, čtyřměsíční kocourek dorazil do svého nového domova! Říkáme mu Wotsí...
Tak jsme se konečně dočkali! Po ročním zvažování, zda posuneme někam dál naší chovatelskou stanici a po čtyřměsíčním čekání, než prcek vyroste, oznamujeme, že panička si dovezla ze Švédska nového "zakladatele rodu", novou zrzavou kouli. To si takhle jednou v pátek večer odlítla z 30ti stupňové Prahy do 13ti stupňového, deštivého Stockholmu, kde ji po půlnoci vyzvedli a odvezli někam za město. Celou noc byla vzhůru v jedné kočičí rodině a v 7 hodin ráno si to s kocourkem na palubě letadla směřovala zpět do Prahy. V 10 hodin už seznamovala nového kocourka s jeho novou zrzavou smečkou. Původní plány jeho izolace vzaly za své, když vyšel najevo obrovský zájem domácích chlupatých svěřenců. Všichni se chtěli kamarádit! Wotsík na to měl svůj osobitý, hlasitý názor, ale bylo vidět, že problémy nebudou.
21. června 2017 Koťátka z vrhu "H" poprvé navštívili nás - Aydíka a Ladynku venku v Aydíkárně. Jsou odčervená a poprvé (včera) očkovaná. Je jim 9 týdnů a jsou to malé torpédní popelnice. Milují konzervy, takže se jim do nich přimíchávají granulky RC a mají rádi ředěnou Tatru s vodou. Chystají se i na průzkum venkovního výběhu u holek. Jo a máma Grejsí už zase mrouská... nepřekvapuje... Anička se stará o všechna koťátka a prckové z vrhu "I" se mají čile k světu. Páníček bude přidělávat kočičí síť do okna v přízemí...
4. června 2017 Já Aydík a Ladynka jsme nadšeni, že u nás je denně babička s dědou a tráví s námi spoustu času a důkladně nás vyčesávají. Takže kousat nejspíš nebudeme... Babička říká, že koťátka mladší i starší jsou neskutečně roztomilá, děda volal paničce, že mu starší koťata lezou do nohavic a učí se bojovému umění sami mezi sebou a jsou moc legrační. Ovčák Nyx prý ještě ani jednoho ze "staroušů" neporazil a je taky moc hodný. Tak páníčkové můžou být v naprostém klidu a užívat si dál dovolenou v Japonsku... Však jsme jim poslali spoustu našich zrzavých fotek...
30. května 2017 Normální kočky odnášejí koťata někam do úschovny, u nás si musíme dávat pozor, abychom si měli kam sednout, lehnout. Jeden večer páníčkové přijeli domů právě ve chvíli, kdy probíhalo stěhování týdenních koťátek z 1. patra do přízemí na gauč, asi na Večerníček. No, bylo už po něm, tak si to mazali zpátky do zimní zahrady! Dneska ve 4 hodiny ráno panička zjistila, že obě rodinky jsou ubytované na "letním bytě" dole v chodbě. Přes zavřené dveře do kuchyně se totiž nedostali. Fanoušek si aktuálně oblíbil nejstarší kotě (o 15 hodin od svých sourozenců) a běhá s ním nahoru dolu po schodech. Koťátka z vrhu "I", kterým je dneska 10 dní, otevřela očíčka a jsou pěkně baculatá. A to i přesto, že se Anička tváří jako kvočna a kojí i vrh o měsíc starší. Grace Kelly (maminka vrhu "H") se kojení zůčastňuje taky. Její hlavní povinostíje ale organizovat "výletní akce".
27. května 2017 Sobotní focení a vážení... Koťátka z vrhu "H" se mají čile k světu, je jim 6 týdnů. Hrají si s Fanouškem, umí na záchůdek, papají granulky a mlíčko od maminky i tetičky. I přesto, že jsou o měsíc starší a mnohem větší, budou dohromady s prťatama z vrhu "I" a snad jim všechno mlíko nevypijou. Koťátkům z vrhu "I" je 1 týden. Začneme jim hledat jména. Vložili jsme albumy v sekci Koťata / Odchovy.
Páníčkové se díky juniorovi chystají na "cestu snů", takže to tady já Aydík budu mít teď na povel. Panička odjezd sice trochu špatně nese, ale všichni si myslíme, že je v posledním tažení a že po 5ti letech stresu potřebuje nabrat dech... A o všechny tady bude náramně postaráno! (...páníčkové moc děkují předem)
20. května 2017 Aničce a Barnabáškovi se narodila koťátka. Týden jsme netrpělivě čekali, jestli to zase dopadne Císařským řezem a my budeme muset Aničku kastrovat... Ale dopadlo to skvěle. Nejen, že si Anča všechno nechala na sobotu a měla tak kompletní porodnický servis (vyžadovala sedět a podporovat u porodnice na gauči), ale narodila se spontánně krásná tři koťátka, extrémně životná. Pravda, srdceryvný řev Aničky při porodu prvního a třetího chlapečka nás v klidu nenechal. Ale začalo to v 17 hodin a skončilo to po sedmé. Drobná komplikace byla s tím, že Anička kojí Grejsinčina mimina už víc jak 14 dní před porodem - všichni chtěli být spolu... První "Íčko" se narodilo koncem pánevním a bylo dost znervozňující vidět pouhou špičku ocásku několik minut zajíždět sem-tam. Ale Anča je Aydíkova holčička, ona to dala. Sice se svým osobitým, srdceryvným verbálním projevem, ale zvládla to... První mramorovaný chlapeček se narodil v 17:55 hod a vážil 105 g. Druhý chlapeček tečkovaný v 18:25 hod, 110 g. Třetí mramorovaný kluk v 18:50, 120g.
Celou noc neopustila Anička porodnici a od prvního okamžiku se láskyplně starala o svá vlastní miminka. Po 12 hodinách od porodu si to odkráčela od spících miminek "Íček" a diskutovala s paničkou o přestěhování k ostatním. Ve chvíli, kdy panička vysvětlovala páníčkovi, jak je zajímavé, že se Grejsinčina koťátka neodvažují rušit klubíčko kolem Aničky a jak extrémně vyjadřují radost pohybem..., už cucalo všech šest koťat mlíčko u Aničky. Nutno podotknouti, že Fanoušek se nakýbloval do Aniččiný porodnice ihned po porodu a Anička ho jen opusinkovala. Grace Kelly, mamča od vrhu "H", se s novou situací snaží vypořádat. Zdá se, jakoby přemýšlela, že si co nejdříve nechá udělat další miminka...
Takže panička nemá sílu oddělit tu spolupracující smečku a bude doufat, že nenastane žádný problém...
21. května dopoledne: tak je to tady... Grejsinka to vymyslela... to aktuálně nejzajímavější koťátko z obou vrhů (jediné tečkované) si odneska do škrabadla... Stejně jako před rokem krémového Fanouška. Ne, opravdu si další kotě nenecháme!!! Anču to nechalo klidnou, však jich má ještě pět... Panička zahájila tvrdý výcvik mrňavých kuliček... na páníčkovic vychytávky si chlupáči nepříjdou ... ale "jazyk na vestě" momentálně...
FOTOALBUM: "Vrh H - Grace Kelly a Ayden" (click)
Dva kluci a holčička z vrhu "H" mají 5 týdnů. Začínají papat také granulky a pacholíka, už umí použít kočkolit. Běhají i po celém přízemí, z čehož má velkou radost náš krémový Fanoušek.
Vrh "H" - 5 týdnů: Han Hercule - 705 g, Henrietta - 655 g, Harry Houdini - 670 g
15. května 2017 Nervozita stoupá, Annie je plus mínus 64. den těhotná. Aby to nebylo fádní, tentokrát řešíme situaci už před porodem... Anička 3 týdny kojí Grejsinčina čtyřtýdenní koťátka na střídačku a je do nich vážně zamilovaná. Do všeho se ještě cpe i Fanoušek. Takže oddělit ji, aby měla klid na porod, není nejsnadnější. Kéž by to šlo tentokrát hladce a nic se nezkomplikovalo... známe se...
13. května 2017 Miminům z vrhu "H" jsou 4 týdny. Panička je začíná vysazovat "na nočník" a nabízí jim granulky (Royal Canin). Herkíka a Henrietku to docela zajímá, Harry preferuje průzkum terénu. Neohrožená trojka cestuje daleko od svého pelíšku jak v zimní zahradě (na rodné půdě), tak od pelíšku "na chatě" v přízemí. Už je obdodí, že páníčkové musí "šoupat nohama", aby na někoho nešlápli. A Fanoušek? Ten je rozpohybovanýma kuličkama přímo nadšený... Anička by mohla porodit příští týden, stále spolupracuje při kojení. Snad to dobře dopadne a Grejsinka ji oplatí tu pomoc při dalším vrhu...
Vrh "H" - 4 týdny: Han Hercule - 590 g, Henrietta - 550 g, Harry Houdini - 580 g
6. května 2017 Panička to má za sebou, včera přijela z Bratislavy a už prý nemusí nikdy do školy! Vážili jsme Grejsinčina koťátka (cucájí mlíčko taky od těhotné Aničky). Prckové se začínají rozpohybovávat. Pomalu a systematicky začínáme doplňovat webovky. Ono to totiž moc rychle nejde. Najdete pro začátek fotoalbumy koťátek z vrhu "H" v sekci Koťata / podsekci Odchovy.
Vrh "H" - 3 týdny: Han Hercule - 460 g, Henrietta - 440 g, Harry Houdini - 435 g
1. května 2017 Je první máj, je lásky čas... Koťátkům z vrhu "H" jsou dva týdny. Anička je 50. den těhule. Najednou se zčistajasna přestala držet v uctivé vzdálenosti (ne blíž jak na dva metry od Grejsinčiných koťátek) a vlezla do ohrádky. Prckové, jako když celou dobu čekali jen na tuhle svojí tetu, rozhodli se mít sváčku od Aničky a doslova se na ni vrhli. Grejsinka vypadá spokojeně a obě holky teď kojí dohromady... Fanoušek je ráno a večer za pošuka, takže bude odpoledne u mě, u dědy Aydíka a babi Lejdy.
22. dubna 2017 Koťátkům z vrhu "H" je jeden týden.
H1 - kluk: 23O g, H2 - holčička: 205 g, H3 - kluk: 210 g
18. dubna 2017 Anička byla na ultrazvuku a JE těhotná. Víc jak jeden, víc jak dva... prostě si počkáme a uvidíme... Jednoho už vidíme tady na obrázku. Akorát došla v tiskárně červená barva... .... ... a budeme doufat, že u dalšího normálního porodu (kolem 20. května) nebude mít panička o čem psát...
IC Annie British Red, CZ - BSH d + IC Batty Andraste, CZ - BSH d22
Veselé Velikonoce!
FOTOALBUM: "Vrh H / Litter H" (click)
15. dubna 2014 Narodili se "Hostouňští Houžvičkové"!!!
Začalo to v 6:30 hod. Fanoušek si hrál na gynekologa a Grejsí začala vrčet. Takže stěhování Aničky a Frenkího do přízemí. 65. den od krytí... (poprvé rodila 66.)
6:55 ... narodil se boubelatý, velice akční mramorovaný chlapeček, 115 g, bez problémů. Následovaly dlouhé hodiny soustředění se na to, jestli se něco pohne. Což o to, uvnitř se zdálo, že se to stále hýbe. Dvě boule na bocích Grejšule (a předpoklad z ultrazvuku) napovídaly, že konec ještě není. Mamina se ovšem v poledne rozhodla, že opravdu chce rodit až 66. den. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se to komplikovalo, ani že už je TEN DEN porodu... Ale 14 hodin čekání je pro dvounožku docela nekomfortní, zvlášť po předcházejících zkušenostech s porody koťat. A zvlášť, když by se potřebovala soustředit na "finanční toky a modelky ošetřovatelství"... A možná ta profesionální deformace... Tak páníček zavelel a jelo se na kliniku do Prahy. Narvaná čekárna před 22. hodinou taky nic uklidňujícího... SONO ukázalo dvě pravidelně tlukoucí srdíčka a RTG dvě připravená koťátka. Tímto děkujeme personálu VETCENTRA Stodůlky za vstřícný přístup. Vyzdvihnout musíme lidský přístup a profesionalitu MVDr. Jiřího Boštičky.
21:45 ... se po vyvolaném porodu do půl hodiny narodila červená mramorovaná holčička, 107 g. Páničce se ulevilo, že to tentokrát dáme spontánně, páníčkovi se přitížilo, že zase další kočka na jeho alergii...
22:20... se narodil červený mramorovaný chlapeček, 110 g, koncem pánevním. Vykoukly modré nožičky a zase se schovaly... Pokud bychom to nechali volně plynout, možná by druhý den Grejsinka sama porodila, ale možná by koťátka nebyla... Pan doktor Boštička přímo vyždímal z maminy poslední koťě s úplně modrýma zadníma nožičkama a my mohli odjet domů. Koťátka se mají zatím dobře... Grace chodí mimo porodnici a překvapivě k miminům pouští i Fanouška. Však pro tohle jsme ho kastrovali, aby byl klid v rodině...
13. dubna 2017 Fanda po kastraci? Vypadá to, že se mentálně vrátil o několik měsíců zpátky. Začíná blbnout, chce si hrát brzy zrána, občas zlobí jak malé kotě... Holky těhule pro to nemají aktuálně velké pochopení...
3. dubna 2017 Fanoušek slaví 11ti měsíční narozeniny. Rozhodli jsme se mu dopřát bezproblémový život v neomezené společnosti všech našich zrzavých chlupáčů. Frankie dneska absolvoval kastraci u pana veterináře Dudka ve Středoklukách. Byla to chvilková (přímo kosmetická) záležitost. Panička díky následnému studijnímu volnu mohla dohlížet i druhý den. Noc byla přece jen trošku náročnější...
Grace Kelly - 53.den - 4,8 kg (přibrala 1 kg)
Annie - 22. den - 4,5 kg (přibrala 0,4 kg)
Frankie - 11. měsíců - 5,8 kg (ubral z touhy za 3 měsíce 0,5 kg)
Panička - ještě měsíc a kousek k prvnímu pokusu... (asi zase přibere)
15. března 2017 Anička se vrátila z krytí s mramoráčkem Barnabáškem. Byla to láska jako trám a my teď budeme tak měsíc čekat, jestli se to povedlo.
15. března 2017 Grace Kelly je těhulka! Páníčkové vyrazili na veterinu s Grejsinkou pro potvrzení březosti plus mínus 34. den od krytí. Asi budu (já Aydík) zase pyšným otcem. Za 20 minut byli všichni zase doma. To už na ně čekala v e-mailu fotka koťátka.... Vypadá to, že se tam mrskali tři "H" - houžvičkové...
Moc děkujeme za milý přístup a úžasně rychlý ultrazvuk panu doktorovi Dudkovi ze Středokluk:
Veterinární ordinace Středokluky (klikni na odkaz)
Našli jsme se s krémovým Fanouškem
v časopise "Naše kočky" č.3/2017
(...pomáhali jsme pořádat s páníčkem
Mezinárodní výstavu koček 2016 v Lysé nad Labem)
4. března 2017 Grace Kelly se tváří, že je s Aydíkem těhotná... Jsou to 3 neděle od krytí. Aydík se stále výborně snáší s Fanouškem, předhánějí se, kdo je větší "tuleň". Anička nepřestává mrouskat, Ladynka se tváří, že je samostatná jednotka, ale drží se kolektivu... Všichni velmi vášnivě sundavají kožich!
17. února 2017 Tak jsme se všichni chlupáči soustředili na dněšní pořad "Telefon" na ČT-Déčko. POZOR: určeno jen pro děti!!! Musím říct, že já Aydík jsem tam vypadal překvapivě mile a moc mi to slušelo...
http://decko.ceskatelevize.cz/telefon
9. února 2017 Grace Kelly se zachtělo pozornosti Aydíka. Takže počítáme plus minus 66 dní a čekáme, jestli budeme mít koťátka. Pokud ano, tak si kolem 15. dubna bereme volno nejen kvůli učení na státnice. No uvidíme...
FOTOALBUM: "Zima / Winter 2016-17" (click)
22. ledna 2017 Dneska slavím své 7 narozeniny
a ke všem titulům si můžu přidat ještě titul "VETERÁN"
Nevím, jak to dopadne, ale měl bych být 17. února 2017 za hvězdu v dětském pořadu "Telefon" na ČT Déčko před druhou hodinou odpoledne nebo pak na Internetu.
19. ledna 2017 Panička říká, že to prý žádné hrdinství není... načůrat si do pelíšku! Vy taky neradi značkový věci??? No, já jen chtěl, aby mě bylo všude plno! Nejspíš to prásknul mrňous Frenkí, protože ten stále způsobně značkuje do záchůdků. Však uvidíme, jak dlouho! Holky jsou podezřele zamrzlé a panička to vítá. On je venku taky dost krutý mráz. Takový, že já od Vánoc nebydlím v Aydíkárně. Fanda si hraje na budíka. Každé ráno příjde říct paničce, že jí za pět minut bude v pět hodin zvonit budík. A to ani nepozná, že má třeba dovolenou! Párkrát dostal vylágoš od Ladynky, protože si moc dovoluje. Ale u misky s masem jsou na sebe nalepený jak nejlepší kamarádi...
4. ledna 2017 Já Aydík jsem dneska dosáhl vrcholu své kariéry!
(... tedy jestli to celé nevystřihnou)
Jako HOSTOUŇSKÝ ZRZOUN jsem přijal nabídku ČESKÉ TELEVIZE sehrát hlavní roli v dokumentu o zrzavých kočičkách. Jak jsem se k tomu dostal? To přišla unavená, nastydlá panička takhle jednou před Vánoci s tím, že má v mailu velice milý mailík o tom, jak my "brytyšreďácký zrzouni" jsme úžasní a jak hezký blog já Aydík píšu… (ani jsem nevěděl, co to blog je) ... ale okamžitě hlásila, že absolutně nesouhlasí s tím, že by se toho zúčastnila! V té chvíli páníčkové Karel a Kája malovali nový pokojíček pro hosty a s ledovým klidem, se štětkama v ruce odpověděli, že to by panička přece nemohla těm našim kočkám udělat! Tak dobrá… když to bude pořad pro děti…
Nejen, že televizní štáb (s paniččiným dovolením) dorazil o hodinu dřív, ale ze dvou aut nečekaně vyskákalo 8 lidí a dvě kamery ... A panička se v té chvíli začala konečně bavit! Naháněla kočky po celém domě a jedním okem kontrolovala, jestli jsem někoho nezakousl. Překvapivě jsem ustál osvětlovače, kameru přímo na čumesu, i krémáčka Fanouška, který se neustále cpal do mého záběru. Ten kluk kotěcí je opravdovou chloubou naší chovatelské stanice! Holky byly rezervovanější, ale také překvapily svou spoluprácí. Však víme, co jsou rezervovaní briťáci zač...
Musím říct, že jsem na nás všechny zrzounky moc pyšný. Jsem spokojený i s paničkou, která to všechno ustála a která doufá, že nám a panu režisérovi to moc nepokazila.
Velice děkujeme celému televiznímu štábu pod vedením pana režizéra Petra Buriana. Byla to ohromná zkušenost a ještě víc nás potěšilo, jak milí lidé jsou všichni, kteří se podílí na TV pořadech pro děti!!!
2018
3. ledna 2017 Proběhlo celo-teritoriální zrzavé odčervování... Naprosto bez problémů... Já Aydík (7 let) mám 7,4 kg, Fanoušek (8 měsíců) má 6,3 kg, Ladynka (kastrátka, 6 let), Anička (4 roky) 4,1 kg a Grace Kelly (4 roky) váží 3,8 kg.
24. prosince 2016 Panička tvrdí, že rok 2016 byl jeden z psychicky nejnáročnějších! My kočičáci jsme ale říkali, že bude líp! Za všechny od nás tedy děkujeme všem našim přátelům, kteří vydrželi a stále čekají, až Tesařovi "nebudou vědět, co s volným časem"... Jsme vděčni za každého kamaráda, kterého páníčkové mají a který paničku drží nad vodou! Pozdravujeme speciálně moji (Aydíkovu) chovatelskou stanici Red Felicity do Třebíče, Lejdynčinu Czankru do Polska a Grejsinčinu Ginger Toy do Holandska. Plné mističky přejeme našim odchovaným koťátkům z vrhů A, B, C, D, E a F. Přejeme Všem dvounožcům pohodu, klid a pevné zdraví, spoustu radosti do nového roku 2017!
13. prosince 2016 Situace u nás se má teď takhle: já Aydík začínám vypadat konečně jako briťák, začínám se na zimu zakulacovat a chodím spolu s Lejdynkou na odpolední dýchánky do "Páníčkova". Obvykle je na nás dost dobře poznat, když se rozhodneme jít zpátky do naší "Aydíkárny". Holky Grejsí a Aňule jsou bedlivě střeženy paničkou, protože v nestřežené chvilce by nejraději rozšiřovaly smečku. Podle paničky to momentálně není zrovna nejlepší nápad! Fanoušek je tedy oddělený, pokud doma není žádný dozorce, který by ho sundaval z vlastní maminky... Holky v zimní zahradě, Frenkí v přízemí. Náš krémáček už vystrkuje růžky. Bohužel, každý musí dodržovat nějaká pravidla! Všichni jsme ale chlupatí roztomilouši a panička je s námi v současné době moc spokojená...
28. listopadu 2016 Panička jela dneska s Františkem na návštěvu. Prcek tak škemral, že chce zůstat přes noc u dědy a babičky, že Frankího vyzvedne panička druhý den při cestě z práce. Ale už telefonoval a má se skvěle...
26. - 27. listopadu 2016 Mezinárodní výstava Lysá nad Labem
Sobota - Frankie, Grace i Anička získali své tituly a byli ve výběru do nominace. To by ale bylo, aby na posouzení otevřeli oči! Anička s Františkem byli u finského posuzovatele Veikko Saarela, holandský posuzovatel Ad de Bruin nominoval Grace do speciálky pro červvené, krémové a želvovinové kočky všech plemen. V neděli se situace s tituly a výběry do nominace opakovala, mezi posuzovali figuroval i Jarda Pánek, žádné další překvapení se nekonalo. Páníčkové měli spoustu práce s pomocí při organizaci výstavy a velice působivá byla situace, kdy si panička zabouchla v autě oboje klíče od auta... Všechno dobře dopadlo (na požádání panička pantomimicky zprostředkuje bližší info) a nejspíš si dáme od výstav zase delší pauzu ...
FOTOALBUM: "MVK Lysá nad Labem 2016" (click)
17. listopadu 2016 Oteplilo se. Po 14ti denní dovolené, kterou jsem já Aydík spokojeně trávil v teple páníčkova domku, jsme se dneska šli podívat s Ladynkou do Aydíkárny. Ta moje holka lítala po celém prostoru s takovou radostí, že nás tam panička zase nechala ve svém. Oba jsme nadšení, že jsme sami, nemusíme hlídat prcka Františka a můžeme zase kdykoliv ven do výběhu...
FOTOALBUM: " Podzim / Autumn 2016" (click)
11. listopadu 2016 Tak už máme za sebou první poprašek sněhu. Panička říkala, že prý loni jsem od listopadu do února neznačkoval a "neprudil" holky, tak že by to se mnou zkusila. Bydlím tedy už týden s holkama a Františkem v kočičí zimní zahradě. Panička si tam lebedí s námi. Nikdo z nás pak nechce ani moc courat po baráku. Františka (Frankie) mám rád (zatím) a už i Ladynka přestala dělat "papiňák" a zasyčí jen občas. On ten vnouček když, se na nás svalí, tak to vypadá, že nás zalehlo medvídě...
29. - 30. října 2016 FIFe World cat show 2016
Světová výstava koček 2016 ve Vídni
Čtvrtek - příprava na odjezd. Jedna kočka nejde vysypat z přepravky, druhá sedí v kufru a třetí zabral uvolněný cestovní pelíšek. A že prý kočky nemají rády změnu! Však mají dobrý trénink doma od paničky, která každou chvíli něco přesunuje ...
Pátek - odjezd směr Rakousko v 7:25 hodin... Po osmi hodinách jsme se ubytovali za Vídní, téměř šestiměsíční František dostal samostatný pokoj s vlastním posluhovačem.
Sobota - prošli jsme veterinou a potkali spoustu kamarádů a známých. A od toho ty výstavy jsou, že?!! František se dostal k islanskému posuzovateli Marteinnovi Tausenovi, jehož posudek lehce otřásl paniččiným rozhodnutím kastrovat. S radostí jsme se zúčastnili krémové BIV, kde vyhrál dospělý kocourek. Být ve výběru do nominace s kurilským bobtailem, s bengálským a singapurským kotětem bylo fajn. Postoupila roztomilá singapůrka.
Neděle - byla už odpočinková. Užívali jsme si to, přesto to bylo hodně únavné. Nejvíc šestihodinová cesta domů přes Linz a Budějovice, D1 jsme neriskovali... Doma o půlnoci se František tak vášnivě vítal s holkama, že budeme muset přehodnotit jeho bezbariérové působení na základně. Výstava na puberťákovi očividně zanechala dojem! ... ach jo... a to mu ještě není půl roku...
FOTOALBUM: "Světová výstava - Vídeň 2016" (click)
Moc děkujeme za rozkošné fotky Flejmíka a Růžence (Casper) posíláme moc pusinek!
12. října 2016 Vrh "A" oslavil 4. narozeniny. Gratulujeme a děkujeme za fotky!
10. října 2016 Provedu-li rekapitulaci posledních dní, můžu začít tím, že páníčkové byli na výletě v Beskydech ve Štramberku a cestou domů dost neplánovaně navštívili několik kočičích rodin. A plánovaně se stavili u Marušky u Olomouce. Doma nám pak panička zazimovala Aydíkárnu. I tak my (Aydík) s Ladynkou chodíme moc rádi ven do studeného výběhu. V současné době je s holkama v baráku František a junior, který není moc doma, ho chodí navštěvovat. Krémový Frankie je zlatíčko! Nebo možná lední medvídě... Plánujeme s ním jet koncem října na Světovku do Vídně.
Frankie: 5 měsíců - 4,0 kg (já Aydík jsem v jeho věku vážil 3,30kg)
Jinak moc děkujeme za pozdravy od Garfíčka, Flejmíka, Gaji z Holandska a fotky z úspěšné výstavy poslala Gilia z Norska... Děkujeme i za pozdrav od Blejzíčka, který slaví 3 roky...
Zjistili jsme, že nám chybí tři roky psaního o počátcích mojí kariéry, ale panička můj "Aydíkův deníček" naštěstí zálohovala. Tak až přestane celé dny sepisovat ty její "cancy k diplomce", tak by se taky mohla začít věnovat důležitějším záležitostem, jako je třeba estetická úprava mých rozházených vzpomínek...
FOTOALBUM: " Podzim/Autumn in British Red" (click)
20. září 2016 Já Aydík, Anička i Grejsí jsme dneska absolvovali preventivní sonografické vyšetření srdíčka. Jsme všichni zdraví a HCM máme negativní.
Přežil jak pan doktor MVDr. Vojtěch Novák, CertVA v pražské Jaggy klinice, tak i panička. Největší scény dělala Grejšule, ale to nikoho nepřekvapilo. Znáte to, nejmejší vždycky dělá největší divadlo...
Ayden (6,5 roku) - 6,2 kg, Annie (4 roky) - 3,8 kg, Grace Kelly (3,5 roku) - 3,4 kg
17. září 2016 Kastrovaná Ladynka všechny definitivně přesvědčila, že chce bydlet se mnou, s Aydíkem. V baráku u dvounožců dávala všem opět jasně a hlasitě najevo, že když nemůže být královnou ona, pod Grejšulí sloužit nebude. Bude si raději užívat důchodu na vejminku - navztek všem kočkám, které by chtěly takového úžasňáka jako jsem já, Aydík "klofnout" a mít s ním koťata. No, občas se u dvounožců samozřejmě zastavíme...
5. září 2016 Dneska panička odvezla poslední kotě, kočičku Giliu na nádraží do Jenče, odkud už cestovala s novým páníčkem do Prahy na hotel. Zítra odlétá domů do Norska...Ticho! Je tu takové ticho, že Annie a Grace Kelly občas sedí a jen koukají "do blba" nebo chodí za paničkou jako pejskové... Grejsí už nemusí na nikoho machrovat a začíná zase vypadat jako koťátko...
4. září 2016 MEZINÁRODNÍ VÝSTAVA KARLOVY VARY
Neděle... Na výstavu se dvounožci rozhodli jet na poslední chvíli, dostali důvěru od skutečných páníčků Káji a Lucky. Prý že by František mohl dostat výlet k narozkám. V sobotu mu byly 4 měsíce a od té chvíle může trénovat ve skupině nejmladších koťat (4-7 měsíců). Prý tam potkali hodně kamarádů a na mrňouse byli moc pyšní. Všechny překvapil jeho mužný vzrůst! U pana posuzovatele Pánka získal Frankie EX1 za velmi pěkné osvalení, širokou hruď, výborně klenuté čelo, velké kulaté oči...... prostě pěkný mladý kocour. Já děda Aydík, maminka Anička, tatínek Bobelko a kamarádka Emička máme velkou radost, že jsem tak fajnově narostl... Večer po výstavě se ještě stihli páníčkové uvítat a jít na večeři s novou rodinou pro Giliu...
FOTOALBUM: "První Františkova výstava - Karlovy Vary 9-2016" (click)
3. září 2016 "Kája" psal! Dvouletý Charlie British Red*CZ alias Borýsek nám poslal fotku (viz sekce Koťata/ Pozdravy...), moc děkujeme, máme velkou radost!
1. září 2016 Gaia letí domů! Vrací se do země svých předků... Ve 12:00 jí začala "škola nového života" a po 14. hodině budeme všichni na zahradě mávat letadlu mířícímu do Holandska. Lepší rodinu si nemohla přát... to už víme teď! Panička poprvé jela do centra Prahy autem sama, aby přivezla do našeho "Zrzounova" nové páníčky pro Gáju. Přežili to všichni... i troubící, spěchající taxíkáři... Plná dojetí teď přijela z letiště a bude čekat na zprávy od holčičky, u které předpokládá, že brzy postaví všechny tamní chlupáče "do latě" a všem vyžere mističky...
Thank you very much, Marjolein,
for so many presents and for your love for our little girl Gaia!
28. srpna 2016 Máme posvícení a tak jsem byl dneska v jednom kole. Celý den jsem s Ladynkou hlídal holky juniorky. Odpoledne jsem se s Františkem zúčastnil pozdního oběda s dvounožcema. Já na vodítku, Frantík jen s kšírkama "na volno". Celou dobu honil mouchy na trávě ve stínu. Pokud tedy neprojevil snahu mě zalehnout. Za týden jede na svoji první výstavu do Karlových Varů. Takže neplánovaně se koupalo. Zvládl to Frankie, zvládl jsem to já, jen Ladynka tropila obvyklou scénku "o krvelačné šelmičce". Panička to zvládla sama i tak. Snad se zbavíme rychleji starého kožichu. Je období velkého vyčesávání...
25. srpna 2016 František je děsně roztomilej! Ještě pár dní bude u nás na prázdninách. Já Aydík jsem trpělivý (a jediný, kdo to snese), když mě zavalí celým tělem a chce olizovat ksichtík. Taky už je naočkovaný proti FeLV a pojede ve 4 měsících na výstavu. Momentálně prckové vybalili paničce z tašky zítřejší svačinu a ožrali suchý krajíc chleba. Prášky v chrastícím obalu zmizely z nočního stolku... Frenkí skočil do napuštěné vany... určitě ti gauneři dneska ještě něco vymyslí...
21. srpna 2016 Na dnešek spala všechna koťata u mě (dědy Aydíka) a u babičky Ladynky v Aydíkárně. Po ranním návratu se Grejsí doslova "zašpracla" u páníčků na peřině v ložnici a snažila se obhájit její hlavní teritorium. Moc to nezabralo... Všichni se tu ale momentálně mají zase rádi, je období klidu.
19. srpna 2016 A je to tady! Hlídáme... Ze svého nového království k nám do Aydíkárny napochodoval krémáček Frankie. Musel jsem Frantíška "po ajdíkovsku" usměrnit a ukázat, kdo je tu pánem. Já Aydík jsem pohlavkoval, Ladynka dělala "hada" (syčela). Ale vesměs jsme to zvládli. Pak hodiny ve školce s ostatníma holkama. Tady už musíme být ostražití, vypadá to, že Frenkí bude brzy vědět, že je možným tvůrcem koťat. Teď se ze školky ozývají soustavné rány ze skákání a demolice kočičích škrabadel. On je Frantík kapánku obrózní, aktuální váha ve 3,5 měsících je 2,7 kg... Pro jistotu je na tento týden ubytovaný v přízemí u páníčků. Grejsí to už nese kapku nelibě, ale zase si zvyká. V noci byl moc hodný, s palcem u nohy si začal hrát až po šesté hodině... Pozdravujeme dovolenkáře juniory i seniory!
18. srpna 2016 Nooo, tak to jsem na holky zvědavej! Páníčkové přišli domů a po celé kuchyni ptačí peří. Ale kde je ten pták?!? Podle kukuče Grejsí ho možná nesežraly, ale možná je zapresovaný za kuchyňskou linkou... ach jo... kuchyň byla jediná uklizená místnost v rozestavěném baráku...
PS: páníček ráno zavřel kočky a pískle si to vyskákalo zpoza kuchyňské linky. Takže se zase umístnil do volné přírody, aniž bychom museli vystěhovávat kuchyň. Ptáček nabral pro změnu směr na Aydíkárnu...
17. srpna 2016 A další prázdniny tráví panička bez dovolené v práci nebo na "stavbě". Měla by už začít psát diplomku!!! Musím Vám dneska napsat, jak ji překvapil a potěšil jeden telefonní hovor. To jí volala úúúplně cizí pani z naší vesnice, jestli se nám neztratilo koťátko. Nevíme, jak se o nás dozvěděla, ale to, že nejsou všichni lidé lhostejní, je moc milé zjištění. Jasně, že panička věděla, že já Aydík bych se chytit za lesem nenechal a holčičí dorostenkyně by na druhou stranu vesnice ani nedošly, ale jeden nikdy neví... Páníček otočil pracovní dodávku a jel to domů zkontrolovat. Dalo mu práci všechny spáče najít, ale byli jsme doma všichni! Je hezké, když se najde někdo, kdo se ujme zatoulaného chlupáče a moc pani Č. pozdravujeme...
PS: z kocourka se po veterinárním ošetření vyklubal nádherný chlupáč a nálezci pro něj už hledají vlastní jméno...
15. srpna 2016 Flame British Red,CZ, zrzounek Flejmík, odjel do svého nového domova do Třebechovic pod Orebem. Už máme spoustu fotek a krásné psaní... Moc děkujeme!!!
14. srpna 2016 ... Flejmík se připravuje na odjezd do nového domova. Jeho novej bejvák se také upravoval, jde taky do nového. Bude bydlet u Hradce Králové. Na dnešek spali všechny kočky u páníčků v posteli. Vlastně Anička spala v obýváku, ta má ráda prostor. Koťata chodila systematicky, ale vstávalo se až v 6 hodin. To proto, že na paničce celou noc ležela Grejsí a ta, když pozná, že se panička začíná budit, najednou jakoby ztěžkne a je po spaní. Ona Grejsí jinak na klín nechodí. Je to vůdce smečky! Ale v noci je to jiná. To je schopná vylomit dveře od ložnice, pokud jsou zavřené Já (Aydík) s Ladynkou jsme nejraději venku v Aydíkárně! Ladynka je kulaťoučká a ne jen z toho, že loví ptáky, kteří si troufnou nakýblovat se k nám. Neee, nežere je! My máme granulí dooost! Je to jen spokojená kastrátka...
13. srpna 2016 František (Frankie British Red*CZ) je definitivně odstěhovaný. Bydlí sice v Hostouni v našem domě a je součástí naší chovatelské stanice, bydlí ale samostatně s Tesařem juniorem a jeho Luckou "tam nad garáží". Občas se ještě přes zeď ozve, že by rád pomáhal při stavebních úpravách, ale "jeho" ložnice se dělá z gruntu, takže už to vidím, jak by se jeho růžový (krémový) kožíšek s radostí válel ve škváře, kterou páníčkové dolovali z podlahy. No, už to tu začíná zase vypadat jako u lidí...
2. srpna 2016 Garfíček odjel do nového domova. Po prvním doteku nové paničky se překvapivě projevil jako velký bojovník (nebo-li posera) - prskal a syčel. Na jeho obhajobu nutno podotknouti, že pach koně v hostouňském repertoáru nemáme Zprávička z jeho nového domova, kterou jsme umístnili do sekce "Koťata/ Pozdravy od koťátek" i s fotkama, ale mluví za vše. Brytyšreďák opět dokonale a okamžitě ovládl situaci "za humny" a nakýbloval se do nové postele... Moc děkujeme za zprávy a fotky!!!
31. červencec 2016 Po Frenkím "odmaturoval" Garfíček. Frenkí už bydlí u svých páníčků (u našeho Káji s Luckou), učí se na kšírky a k nám chodí jen na hlídání nebo na návštěvu. V noci na dnešek se separoval Garfíček, abychom si potvrdili, že je to opravdu kouzelně mazlivý kocourek a aby ten jeho nový život měl třeba i lehčí začátek. Ale nebojíme se, že by si své nové posluhovače neomotal kolem tlapky! Je to moje (Aydíkova) malá kopie. Zrzounek se vůbec nestaral o to, kam se v noci poděli všechni jeho příbuzní. Naopak se otíral hlavičkou páníčkům o obličej (alergik to zase přežil), s roztomilým žuchnutím se plácnul přitulit, paničce se probíral ve vlasech. Čtvrtá hodina ranní to jistila, ale vstávalo se až v sedm. Dokumenty jsou připravené, tak už jen poslední očkování a příští týden Garfield British Red,CZ odchází do svého nového domova do Prahy...
26. července 2016 Padlo rozhodnutí o budoucnosti 12ti týdenního krémového kocourka. Frankie British Red*CZ zůstává doma v rodné chovatelské stanici. Jeho novými páníčky se stávají Kája s Luckou, se kterými bude bydlet v novém, "tam nad garáží"...
24. července 2016 Hrůza! Z miminek se stávají puberťáci a začínají si balit kufry... Nejhorší období chovatele! Jinak Vám můžu říct, že si nás našly báječné rodinky, takže strach o drobotinu nemáme! Zvlášť, když vidím, jaké to jsou kotěcí stíhačky a že mají pro strach uděláno. Rádi tráví čas u dvounožců v obýváku nebo u mne (u Aydíka) a u Ladynky. Ta si je nepustí k tělu, asi se bojí, že se jí nastěhujou na zbytek života do Aydíkárny. Té smečky je všude plno! Maximálně si tu necháme jednoho... Lejduška na ně občas zasyčí, když jí chtějí čechrat srst, já Aydík jsem naprosto v pohodě. Mám takový důležitý pocit, že musím hlídat vnoučata. Někdy si spolu trošku hrajeme. Mrňata jsou neuvěřitelně žravá, okurka, meloun, rohlík... Panička musí nezvykle všechno hlídat. Dneska je koťátkům z vrhu "G" 11 týdnů, za dva dny koťatům z vrhu "F" bude 12 týdnů. Jsou všechna dvakrát odčervená a jednou naočkovaná. 8.8. máme v úmyslu jít na poslední "brityšreďácký" očkování a pak pá páááá. Grejsí a Anička permanentně mrouskají, asi cítí změnu
Nikdo to nechce říct, tak hold já, Aydík: Frantíšek (Frankie) je vymodlené, sekcí narozené koťátko. Když ho přinesli ze sálu, první slova byla, že si ho necháme. Frenkí dostal jméno podle "ztraceného příběhu", který nastartoval moji (Aydíkovu) budoucnost v Hostouni. Je to kotě, které se hodí nejen do interiéru nového obydlí Káji a Lucky , ale i kotě, do kterého se zamilovala jeho tetička Grace Kelly. Grejsí bez něj málem neodrodila vlastní miminka. A teď jsem se rozhodl ho zubama bránit já (zatím). Často je se mnou a s Ladynkou v Aydíkárně (i s ostatní drobotinou). Páníček nezvykle ne a ne se záporně vyjádřit. Třeba bychom si jednoho růžového nechat mohli... každopádně ho začínáme separovat od smečky, na noc je u juniorů, když není nikdo doma hlídám ho já - děda s babi Ladynkou...
12. července 2016 Ať si říká kdo chce, co chce, zase si nemůžeme na "Plemennou knihu" stěžovat. Za týden od odeslání žádostí o vystavení rodokmenů vrhu F a G (dokonce z Třeboně) máme všechno doma! Stále se nám nechce hledat páníčky pro Frantíška ... ... ...
11. července 2016 Osmi a devíti týdenní koťátka byla dneska u našeho pana veterináře Dudka ve Středoklukách na prvním očkování, některá si odvezla cestovní pas s čipem na cestu do zahraničí. Jsme připraveni i na druhé odčervování... Blíží se to... Panička trochu nestíhá fotit. Dodělává resty po pár dnech volna v Třeboni a hlavně: záchůdky, papáníčko, záchůdky, papáníčko, záchůdky a bumbáníčko...
8 týdnů: Garfield - 1270 g, Gaia Gajus - 1180 g, Gilia - 1170 g
9. týdnů: Frankie - 1580 g, Flame - 1450 g
7. července 2016 Když panička odjížděla na pár dnů zaslouženého volna, ne moc dobře se jí loučilo s koťátkama. Mimoušové totiž od 8. týdne začínají spouštět svoje kolovrátky a na dotek dvounožce začínají příst. Znamená to, že nastává u chovatele poslední, třetí měsíc jejich života, kdy se plně socializují a budou připraveni kolem 13, týdne odejít do nového domova. Ještě do neděle nás všechny chlupáče hlídají mlaďoši, starouši jsou taky nedaleko. Prckové se momentálně předhánějí u mističek a jsou prý dost rozežraní. Takže páníčkové se vrátí plni energie, aby soustavně doplňovali mističky a čistili záchůdky.
23. června 2016 Mimoušům je sedm a šest týdnů a konečně slezli schody do přízemí sami. Přilepili jsme lítačky do holčičího výběhu a tak mají možnost procházet zdí... A tak "šoupeme" nohama, abychom někoho nezašlápli. Většinou je najdeme zase zpátky v patře ve svých pelíšcích. Včera tu měl Garfield na návštěvě báječnou rodinku. Dá se říct, že vůbec neudělal ostudu... Všechna koťátka chodí ke mě do Aydíkárny a prý jsem až dojemně roztomilý, jak se o ně starám. Ladynka se zržuje komentáře a na výchově vnoučat se nehodlá podílet. Maminy Anička a Grace střídavě mrouskají jak o život. Anička vypadá, že drží hladovku a rozhodně už není fotogenická... Jenže k tomu všemu kojí...
21. června 2016 Je to hrdina, ten náš Frankie! Zvládnul dneska odběr krve na genetiku i čipování... Vřeštěl sice na celé Stodůlky, ale neomdlela ani naše kamarádka Gábina (foto), která ho v autě chovala... Vlastně se vrátil odevzdat trochu krve na místo činu - na místo, kde se Císařským řezem před 7 týdny narodil. Po návratu domů mne (Aydíka) terorizoval s Flejmíkem ve výběhu, aniž by si na cokoliv stěžoval... Takže dneska se slaví sedmitýdenní narozky u alergika na letišti... ehm, u páníčka v posteli...
16. června 2016 Když nemůžu k miminům (maminy mne minule chtěly svlíknout z kožichu a přitom už zase mrouskaj), bylo mimino u mne! Ladynka z nového nájemníka v Aydíkárně moc nadšená nebyla. Zasyčela a šla pryč. Pozorovala nás ze slunečné terásky a prý "dědku, hlídej!" Já Aydík jsem byl miloučkej do doby, než chtěl ode mne ten prcek cucat mlíko! Tak jsem zasyčel jen "naoko" a popolezl o kousek dál. Ale zajímalo mě to pískle... Taky jsem jeho děda a Ladynka babička! A večer? To už jsme hlídali i vnouče Flejmíka... Panička si vždycky vezme ke koťátkům nějaké papíry a ty pak často jen drží a směje se nad tím, co mrňouskové vyvádějí. Období kolem 6ti týdnů je asi nejhezčí. Koťátka se učí běhat, lovit, schovávat a baštit z misky. Ale i záchodky jsou už v obležení...
FOTOALBUM: "Vrh F+G II. " (click)
FOTOALBUM: "Speciál F+G" (click)
14. června 2016 Přijela první mimo-rodinná testovací skupinka. Moc děkujeme Majdě a Lídě za pomoc při socializaci koťátek! Dneska prvně baštila (servírováno na dlani) princeznička Gaia masíčko z rybí konzervy. Snad jí už došlo, jaká je to mňamka. Ostatní už ujídají i dospělácké granule...
FOTOALBUM: "Enčevovic socializace I." (click)
11. června 2016 Žrouti! Všichni kluci baští masíčko - jak šestitýdenní Flame a Frankie, tak i pětitýdenní Garfield. Holčičky jsou v jídelníčku zdrženlivější, Gilia už testuje, Gaia opovrhuje... a to i přes to, že dohání baculatostí ostatní. Všichni si už hráli na "letním bytě" v kočičím výběhu u holek. Jejich adaptace na nové prostředí zdá se být dědičná a skvělá... Dneska se jde ven zase!
8. června 2016 Tak jsem zažil domácí násilí - doslova šelmí vzpouru! Já Aydík jsem se konečně zklidnil a dostal povolenku jít se seznámit s koťátky. Jak jsem byl ale vyvalený, když ze mě chlupy lítaly! Anička mne nejdřív systematicky fackovala. To se zdálo málo naší údernici, nové královně smečky Grejsince. Vrhla se na mne a zakousla se mi do kožichu. Obvykle panička používá kšíry s vodítkem pro mé ovládání, tentokrát jsem byl moc rád, že jsou na moji obranu. Visel jsem ve vzduchu jak vánoční stromeček ozdobený zrzavýma kočkama. Trochu víc byl problém je ze mne setřást. Až páníček pomohl.Takže až teď budu před dvounožkou někdy paličatý, asi moc respektu mít nebudu...
Vše je vynahrazeno tím, že máme ode dneška doma ingenýra z Jaderky. Já Aydík sice nevím, co to je, ale prý to může začít sekat trávník, lepit tapety, vynášek záchůdky.. Kájo jn., moc Ti všichni gratulujeme!
7. června 2016 Bráškům z vrhu "F" od Aničky a Bobelka je právě 5 týdnů. Váží úplně stejně 625 g a už oba baští namočené kotěcí granulky. Já Aydík jsem poprvé po 6,5 letech dostal tabletky antikoncepce, prý už to se mnou nešlo. Dva týdny na mne udeřilo jaro ve vší síle, nechtěl jsem paničku pustit "tam ani sem". Agresivita (nebo ten kocour, co cestuje po střeše nad mou hlavou) dohnala páníčka, že konečně zatarasí volný průlez na půdu nad Aydíkárnou. Ať tak či onak, po pár dnech jsem se zklidnil a musím říct, že snad ani nebudu značkovat. A že v tom jsem dobrej! Ladynka je se mnou taky moc spokojená. Takže čekáme, až prckové trochu povyrostou a budeme si hrát. Jen nevím, jestli nám je Anička s Grejsí půjčí...
5. června 2016 Malým Aydíčatům - pruhovaným prckům z vrhu "G" jsou dneska 4 týdny. Garfield - 590 g, Gaia - 560 g, Gilia - 520 g. Oslavili to prvním mističkovým žrádýlkem, hodování se zdržela pouze Gaia. Flejmík (o týden starší) baští už dávno, je to taky pěkný živel. Krémový méďa Frankie dneska zkusil kapsičku poprvé a konečně mu došlo, jaká je to mňamka. Panička musela maminy separovat, protože ty se buď snaží zabránit koťátkům ve stravování se v "jídelně" a samy se cpou z mističek jak o život nebo provokativně mrouskají... Grejsí dokonce už od 3 týdnů vlastních koťátek nosí po baráku provokativně hračky a snaží se navrhovat další přírůstky do rodiny. Já Aydík bych si říct dal...
4. června 2016 Dneska se za mnou, za Aydíkem, zastavili dvounožci, u kterých jsem se v Třebíči narodil. Bylo to moc fajn. Naplánoval jsem si, že budu příjemný společník a taky jsem to slpnil. Za návštěvu moc děkujeme!
29. květen 2016 Páníčkové pořádali 9.ročník Jentaksešlosti 2016 na poslední chvíli, tak jsme to pojali jako socializaci drobotiny. Ti se překvapivě ve 3 a téměř 4 týdnech zapojili do kolektivu, jako by se nechumelilo. Ještě tak týden/dva a bude s nima pěkná legrace...
Dneska se (ani ne čtyřtýdenní) Flejmík vyčůral do kočkolitu. Ostatní ho chtějí zatím jen koštovat...
FOTOALBUM: "Socializace na plný plyn" (click)
26. května 2016 Flejmíkovi (Flame) je 3,5 týdne. Nepapá, ale žere! Krémáček Frenkí (Frankie) je se svýma syslovkama nejkulatější chlupáček, přesto o mističku ještě nestojí. Tři pruhovaná koťátka jsou o týden mladší, ale rozdíly se začínají vytrácet. Všichni tři mají najednou hezkou kresbu. Gilia bude baculatá, umazlená holčička. Garfield se začíná vyrovnávat starším bráškům v bojovnosti a mezi mazlením začíná rošťačit. Gaia je něžňoučká, roztomilá princeznička.
Já Aydík jsem momentálně pěkný vztekloun. Dělám naštvaného, že Ladynka může běhat bez kšírek. No dobrá, je kastrovaná! Momentálně mám zaracha, protože jsem kapku tvrdohlavý. Ladynka chodí paničce pomáhat do skleníku a já pak dělám naštvaného, když se ke mě zase vrátí. Ladynka je zlatíčko! Mám ji moc rád, ona jediná mě dokáže uklidnit.
21. května 2016 Koťátka rostou jako z vody. Já Aydík se nezabývám takovou drobotinou a přemýšlím, proč Ladynka už nechce děti. Nooo, každopádně spolu spíme v kočárku po téměř 25ti letém Kájovi ve venkovním výběhu. Kastrovaná Ladynka běhá pod dohledem volně po zahradě. Ona je z toho "na větvi", já (táhnouc za sebou "vodící šňůru") z toho tak vodvázanej nejsem. Mám plodné období a to mluví za vše... Co se týká Aničky a Grace, ty jsou nadšené rodičovstvým, mimouškové se libovolně proplétají u cecíků mámy či tety. Holkám začíná docela vadit, že se děcka pozvolna vydávají zkoumat Svět. Stále ještě dávají přednost vůni známého prostředí v ohrádce, ale o něco víc už jsou statečnější i na klíně. Po chvilce ale ječí, že mají ukrutný hlad! Takže se stává, že se raději panička nasouká do ohrádky k nim, než aby pohodlně na křesle poslouchala to srdceryvné kvílení...
8. května 2016 To by někdy jeden nejradši skončil s chovem, ale... Všechny starosti a únava jsou zapomenuty, když se narodí zase taková krásná koťátka... Grace Kelly velice razantně trvala na tom, že bude u Aniččiných koťátek, až se z toho rozrodila. Začalo to v osm hodin večer a byl trošku fyzický problém ji vytáhnout z Aniččiný porodnice a přesvědčit ji, že bude rodit osamotě s páníčkama v obýváku. První kocourek se narodil ve 23:25 hod. a vážil 106 g. Druhá (stále jsme přesvědčeni, že je to holka) se narodila ve 23:50 s váhou 121 g. No IDEÁLNÍÍÍ čas!!! Všichni už byli značně unaveni. Takže po hodině hlídání usnula už i panička s porodnicí na posteli a s myšlenkou, že v tom bříšku toho možná kopalo přece jen víc... A taky že jo! Třetí (nejspíš také holčička) se narodila v 01:50 s váhou 114 g. Všichni mramorovaní, zdraví a velice uřvaní. Když si konečně rozdělili cecíky, bylo už skoro ráno. To ale pro změnu maminu Grace napadlo, že si přivlastní i Aniččina koťátka. Přesvědčování nebylo akceptováno, né že by byla agresivní, ale držkovala i s vrčením. Takže to dopadlo přesně tak, jak si hlava smečky představovala. Vrh "F" se nastěhoval k vrhu "G". Anička se sebrala a šla si procházet venkovní výběh. Nejspíš usoudila, když dobrala dneska antibiotika a sehnala pro své děti levnou chůvu, že se nemusí stresovat. A protože se do porodnice ke Grejšuli sotva vešla, zase panička všechno stěhovala. Teď to mají holky skvěle vychytaný. Spokojená je i Grace, která se už také odvážila vzdálit z pelíšku od mimoušů... Momentální pracovní jména jsou překvapivě Garfield (slavný filmový hrdina), Gaia (bohyně Země) a Gilia (což prý znamená "eternal joy = věčná radost"). Dáme postupně dohromady webovky s fotkama z FB (do sekce Koťata/ Odchovy...) a začneme si užívat klidu a napapaných miminek. Rozhodně v to už věříme... Všem, co nás sledují, moc děkujeme za podporu!
FOTOALBUM: "Vrh G / Litter G" (click)
8. května 2016 Anička bez obav odchází z pelíšku, prochází se klidně po celém baráku a Grejšule si užívá, že smí hlídat... Je tak mateřsky rozkošná, že panička doufá, že ji to rozrodí a že bude mít svoje... Je večer a něco se už opravdu chystá... Dneska je Grace Kelly 66.den od krytí, je v termínu...
Všechno nejlepší přejeme našim odchovaným
květnovým koťátkům z vrhu "C", "D" a "E"!!!
7. května 2016 Už je docela únavné hlídat Grejsinku, aby stále neležela u Aničky v pelíšku a nehlídala "cizí" miminka! Ať už si vytlačí konečně ta svoje!!! Doufáme, že už to bude brzy!!! To si třeba panička na chvilku půjčí pochovat Frankieho a Flejmíka s láskyplným svolením Aničky, když tu usoudila Grejšule, že je na čase je vrátit zpátky do pelíšku a rychle ho odnáší ... Takže jsme museli Grejsí přestěhovat a dobře zajistit dveře. K mimouškům se dostala i přes dvoje dveře zašupovačky... Na dnešek už to vypadalo nadějně, ale stále se nerodí...
VIDEO: "Grace a ti druzí..." (click)
Frankie British Red*CZ - "Frenkííí, Frantíííšek"
Kocourek dostal jméno se vzpomínkou na naše první koťátko,
které v nás probudilo takový zájem o kočky před šesti lety,
že poprvé čtyřnožec vkročil ze zahrady do našeho bytu...
Flame British Red - "Flejmííí, Plamííínek"
Kocourek je typickým britišreďáckým reprezentantem,
dostal jméno podle své červené barvy ohně...
FOTOALBUM: "Vrh F / Litter F" (click)
4. května 2016 Anička už ráno vítala spolu s Grejsinkou paničku, mimískové v pořádku v pelíšku... Večer absolvovala sama rychlonávštěvu na veterině a všechno vypadá v pořádku zatím. Mimouškové se snad ani nevzbudili. Anička nám je nechává překvapivě hned chovat a kluci na ruce vůbec nevřískaj´...
První kontrolní váha za 24 hodin je u obou kluků 105 g.
3. května 2016 Narodila se koťátka z vrhu F... Maminka Anička a tatínek Bobelko jsou pyšnými rodiči krémového (95 g) a červeného (84 g) chlapečka. V 15:45 se narodili Císařským řezem. A my všichni jsme nadšeni, že po 4 dnech neblahého tušení paničky je maminka Anička i mimískové živí a zdraví. Panička čtyři noce špatně spala a Aničku hlídala jako ostříž na matraci v "kočičím království". Ta si nechala stále hladit bříško... jak podezřelé - známe od Ladynky... jen pár mikro-stahů bříška. Když se ostatní holky nakýblovaly do porodnice a Grace stále valila kukadla a opečovávala budoucí maminu, tak už to paničku nenechávalo chladnou. V poledne "bouchly saze" a volalo se na veterinu o radu. Prý že zavolají, až bude čas. To panička nevydržela a volala znova, že tam jede! Musíme ocenit přístup slečny recepční ve Vetcentru Praha Stodůlky, která nás neodmítla a zpacifikovala lékaře tak, že nám vynadal, jak přehnaně plašíme a předbíháme. A to jsme tam jeli jen čekat, až na nás dojde řada s poznámkou o špatných předešlých zkušenostech... po těch zkušenostech s Ladynčiným porodem, kdy jsme se báli, aby nám zachránili alespoň vykastrovanou kočku... Anička neuvěřitelně hodná na gynekologickém vyšetření, na rentgenu, na ultrazvuku, při kanylaci... Prostě je to náš poklad! Dočkali jsme se nejen velké omluvy od vyšetřujícího lékaře za jeho počáteční reakci, ale panička už odmítla čekat na třetí dávku Oxytocinu a jen počítala minuty, než připraví sál. Anička neměla jeden jediný stah! Už jsme ani nedoufali a chtěli zpátky hlavně Aničku! Padlo rozhodnutí nekastrovat, značně podpořené naším sexuálním dopravcem - páníčkem Kájou (v noci za ženichem 900 km na otočku Hostouň - Nitra = brnkačka) Před čtvrtou hodinou přinesli dvě životná koťátka porozená Císařským řezem. Aničku přinesli ještě v bláhovém bezvědomí... spala dlooouho a hluboce. Pomohlo zakvílení zrzounka do ucha... Mamina Aňule má krásnou jizvičku na břiše, doma začala kojit po dvou hodinách. Máme z ní a z dvou chlapečků nakonec velkou radost!
FOTOALBUM: "Anička a její dva kluci - 3.5.5016" (click)
29. dubna 2016 Anička: 9 t.t. - 64.den; váha: 5,4 kg, přírůstek za týden: 100 g
Grace: 8 t.t. - 57.den; váha: 4,6 kg, přírůstek za týden: 100 g
Už jsme nervozní, aby se něco nepokazilo, ale v kočičích bříškách to občas kopne. Už aby to bylo za námi!
23. dubna 2016 Panička si stále nepřipouští, že by se povedlo i mateřství u Grejšulky. Ta sice vypadá na jedno miminko určitě, ale klidně by se mohlo stát, že je falešně březí. Však já Aydík jsem stále připraven! A protože to paničce nestojí za to tahat Grejsinku na veterinu na ultrazvuk a stresovat ji, necháváme tomu volný průběh. Stejně nám to sono nikdy situaci neulehčilo... Počkáme si tak dva týdny a ono se to ukáže... Je pravda, že se občas stává, že Grejsí mňouká nad nějakou hračkou... ale to kastrovaná Ladynka dělá taky... Hlavně kdyby to letos šlo konečně bez problémů...
Osobní tip: Anička jedno - dvě, Grace jedno...
22. dubna 2016 Anička: 8 t.t. - 57.den; váha: 5,3 kg, přírůstek za týden: 200 g (... 1.5. ?)
Grace: 7 t.t. - 50.den; váha: 4,5 kg, přírůstek za týden: 200 g (že by? ... 8.5. ??)
VIDEO: "Anička před akcí..." (click)
FOTOALBUM: "Britishreďáci na jaře 2016" (click)
15. dubna 2016 Anička: 7 t.t. - 50.den; váha: 5,1 kg, přírůstek za týden: 100 g (... 1.5. ??)
Grace: 6 t.t. - 43.den; váha: 4,3 kg, přírůstek za týden: 200 g (... 8.5. ??)
8. dubna 2016 Dostali jsme fotky od Dottie, která je už přes rok v Holandsku. Má skvělou rodinu! Úplně stejně božsky je na tom Auki, který také poslal spokojenou fotku. Vždycky nám to udělá velkou radost!
7. dubna 2016 Ladynka slaví 5 let a váží 4,6 kg!
5. dubna 2016 Panička zrušila objednávku u kočičího psychiatra! Cizí kocour byl přistižen štrádujíc si to po skleníku a nad Aydíkárnou. Prý je naprosto normální, že mě (chovného kocoura Aydíka) vytáčí vetřelec nad hlavou! Každý by byl protivný, když by nad ním pobíhal cizí vesnický kocour! No však dolů si chlapec netroufne... A co dělají holky? Ty se nakýblovaly mlaďošům do obytného prostoru, aby tam systematicky rozsévaly svůj zrzavý materiál. A mooooc se jim líbí procházet tam nekontrolovaně oknem ze "zimní-kočičí zahrady". A úplně nejlepší je vybodnout se na svoje tři přidělené kočičí kadibudky a využívat jen tu novou malou, jedinou, návštěvnickou u "dětí"...
3. dubna 2016 Momentálně je to u Aničky plus minus 38 dní od prvního dne krytí. Prý že to vypadá na malá zrzavá autíčka. No, špíčky to asi nebudou... Anička stále spí a Grejšuli její chování trochu vykolejuje. Já Aydík chodím s Ladynkou do skleníku. Stále ještě vzpomínám na Mourka, který se tam mohl válet, kdy se mu zachtělo. Takže jsem páníčkovi předvedl velmi vášnivou diskusi s paničkou, kdy jsem vypadal jak krvelačná šelma. Bylo to ale opravdu jen mezi námi dvěma, protože zakousnout se do páníčka mě vůbec nenapadlo. Jeho pozice v naší směčce mě vůbec neohrožuje... Vždycky na jaře si děláme jasno v tom, jestli bude letos velet zase dvounožka nebo já - nekastrovaný kocour. Hmmm, tak jsem dostal zase zaracha a za chvíli jsem přilezl s prosíkem jak "spráskaný pes". Tu roztomilost bych pak mohl i prodávat...
Moc děkujeme Aukímu za roztomilou fotku! (viz sekce) Koťata/Pozdravy...) Vzpomínáme...
28. března 2016 Tak už se dvounožci vrátili domů. A přivezli ze Slovenska Aničku, která vypadá nejtěhotněji za celý rok a půl... Takže držme palce... Jestli, tak začátkem května...
26. března 2016 Páníčkové jsou na relaxačním víkendu v Ostrožské Nové Vsi. My kočičáci se doma staráme o zbytek dvounožců. Zprávy z Moravy jsou pozitivní. Nejen že se páníčkové setkali se známýma v Luhačovicích, ale neuvěřitelná náhoda byla i potkat u nádraží v Uherském Hradišti kočičího kamaráda Libora. A plánuje se jet v pondělí domů přes Nitru... Anička prý vypadá těhotně...
Moc děkujeme Růžence (Casper) za krásnou jarní fotku! Růženka vypadá úplně jako Ladynka... (viz sekce Koťata/Pozdravy...)
Příjemné Velikonoce 2016 přejí Zrzouni z Hostouně!
21. března 2016 Přišly nám krásné fotky z Aňulčiny zahraniční dovolené... Anička se má skvěle, už je víc jak tři týdny v Nitře a mateřství momentálně prý vypadá nadějně. No uvidíme... Pokud to bude za týden ještě nadějnější, dovezeme si ji zpátky domů. Už se nám tu všem začíná stýskat. Naštěstí může panička myšlenky neustále směřovat do práce a do školy... Mimochodem, moc děkujeme všem, kdo sledujete naše stránky, to statistické číslo nás stále překvapuje a dělá nám radost...
20.března 2016 Přejeme všem krásný první jarní den! Moc děkujeme za fotku Charlieho - Borýska!
19. března 2016 Kocouři prý musí na dietu! Prý jsou vykrmení a leniví po zimě a tak mimoušové zatím žádní. Aňulka adoptovala slovenskou rodinu a zatím se nemá k návratu. Grejšule je milá, mazlivá, snese u sebe i Ladynku, ale na těhotenství to zatím nevypadá. Tak jsou zrzavky přes den "na chalupě v Aydíkárně". Já Aydík začínám být nervní, rozpolcený, mrzutý. Prostě končí klidná zima a začíná období značkování a toužebného volání manželky. Jenže té se dneska zrovna ještě nechce... ... ale přišly nám fotky od Archieho a Dundeeho a máme z nich velkou radost (viz sekce Pozdravy od koťátek).
3. března 2016 Grace Kelly slaví dneska 3 roky! Kdo to řekl, že se narozeniny musí slavit sexem?!? Minule Aydík, teď si zase Grace rozbalila Aydíka. Zítřek je tedy první den od krytí... a uvidíme zase za pár týdnů...
25. února 2016 Aňulka je na dlouhodobém zahraničním "studijním" pobytě na Slovensku... Nečekaně se po práci vyrazilo autem směrem na Nitru... Panička v 16 hodin vyzvedla páníčka někde v Praze. Na otočku byli zpátky za 8,5 hodiny (910 km), počasí přálo. Stihlo se krásně jít v 5 do práce...
18. února 2016 Tak mne šoupli do pidi-přepravky (prý pro jistotu) a nechali kolem mě lítat v Aydíkárně všechny holky. Anička se zdá poněkud rozněžnělá a tak aby se nestalo "nedopatření s dcerou". Holky mi vyžraly mističky a ani jsem z toho nic neměl. Večer si odkráčely zpátky do holčičí rezidence. Třeba je to rozmrouská. Anička s Grejsí vypadaj "načnutě"... Už svlíkaj kožichy ve velkém, asi přijde brzy jaro. Aňule byla dneska na očkování FeLV a při té příležitosti sono potvrdilo, že si může znova užít sexuální dovolenou. Panička už tu poslední dalekou cestu prodýchala, tak se jen čeká na správnou chvíli odjezdu...
11. února 2016 Vypadá to, že se holky rozhodly zatím nezatěžovat sebe ani paničku mateřskýma povinostma. Tváří se sice velice spokojeně, hodně spí, ale krom toho nic nenasvědčuje tomu, že by čekaly rodinu... Já Aydík jsem ale ve střehu. Občas se bavím běháním po zahradě za paničkou. Vodítko táhnu za sebou a nepustím paničku od sebe na krok. Prý je to dost legrační, jak se bojím, aby panička nepřeskočila plot...
25. ledna 2016 Tak jsem trochu rozhozenej. Nabídl jsem masáž Grejsince a vyjela ji bránit i Anička. Jestli jsou obě těhule, to nevíme, ale zase držej pěkně spolu! Tak jsem se vrhnul na moji věrnou obdivovatelku Ladynku. A že prý už budem na vždycky jen kamarááááádi! Teď abych se zase pracně hodil do klidu... A to je jaro za dveřma, ach jo!
24. ledna 2016 Máme velikou radost. Přišly nám fotky Blejzíka - Blaze British Red*CZ - jedináčka z vrhu "B". Ukládáme je k ostatním fotkám do albumu v sekci "Koťata/Pozdravy od koťátek". Moc děkujeme!
22. ledna 2016 Aydík, já zlatej kluk, supreme champion a vítěz ve varietě, slavím dneska 6 let! A nabral jsem na 7,7 kg...
FOTOALBUM: "SC Ayden Red Felicity,CZ DVM" (click)
Jsou to moje nejúžasnější narozky! ..."rozbalil" jsem si Grejšuli. Takže 22. ledna počítáme jako první den krytí s Grace Kelly... A budeme čekat nejmíň měsíc, jestli z toho něco bude...
16. ledna 2016 Anička přijela domů z krytí. Prý už se to dalo nazvat výletem. Páníčkové skončili dřív v práci a cestou na Slovensko nafasovali střelický štrůdl u Brna. Silnice byly suché, jen kolony v Bratislavě a před Nitrou zpomalily přesun. Po sedmi hodinách se ubytovali v penzionu Oko a hned si jeli pro Aničku. Té se domů překvapivě nechtělo, takže naděje, že se krytí podařilo, tu stále je. Ranní procházka na Nitranský hrad a 5,5 hodiny autem domů...
Moc děkujeme CHS Endless Infinity*SK i Bobelkovi (T.N.T. I´m Dynamite vom Loderberg*DE), že se nám o Aničku starali...
9. ledna 2016 Já Aydík pobývám teď s Ladynkou a Grace v zimní zahradě volně bez dozoru. Značkování jsem docela omezil a spořádaně chodím na holčičí kadibudky. Vykastrovaná Ladynka má konečně dokonalou britskou postavu. Přesto někdy nosí hračky a hraje si na mrouskání. Ale je to minimální a myslím, že se jen baví tím, jak panička vytřeští oči překvapením. Grejsí je stíhačka. Furt mě hlídá a sem-tam mi jde zaklepat na čelíčko, aby věděla, že nespím. Já jsem tak bombasticky obalený na zimu, že si s říjí nehodlám zatím kazit postavu a mazlíkovskou náladu. Grejsí ale začíná být podezřele milá, takže začínám sledovat situaci... Zatím se doma nic neděje... I když...
... Jeden netuší, čeho jsou páníčkové schopni. Panička se (včera v pátek) nechala vysadit cestou ze školy (totálně vyčerpaná) na jedné benzínce a dál pokračovala autem s páníčkem směrem po D1 na Slovensko. Aňule totiž začala ve čtvrtek mroukat. Cesta na námluvy do Nitry, až na mlhu a námrazu za hranicema, proběhla v klidu. Anička se nechala vysadit u ženicha a páníčkové jeli hned zpět. Taková romantika obnáší krom jiného neplánovaných 925 km, 13 hodin v autě a 2x hodinku spánku v noci na odpočívadle při -7 stupních Celsia. Nikdo zatím nezaručí, že "výlet" bude úspěšný... Proslýchá se, že nějaké pokusy proběhly a tak si pro jistotu poznamenáme u Aničky 10. ledna jako první den krytí ... Chytřejší budeme za necelé dva měsíce...
2016
FOTOALBUM: "Aydík - skoro 6 let" (click)
FOTOALBUM: "Vánoce 2015" (click)
24. prosince 2015 Poldík (Dandelion) poslal krásnou fotku! Úžasné přání poslala i Shakí(Akdar). Eurik touhle dobou zrovna počítá koule na vánočním stromku v Brooklynu... Je tak fajn vědět od svých odchovancích... Moc děkujeme! Boží fotku poslal Dundee (Čerčí)... s očividně jasným názorem na skupinové vánoční focení...
22. prosince 2015 Ladynka je po kastraci úžasná! Je krásně kompaktní, má svělou kvalitu srsti a je spokojená. Grace přejala žezlo a je "prezidentkou" zrzavé stanice. Momentálně rodinu asi neplánuje. Aydík je nadšený, že nemrzne a může být ve svém výběhu. A čeká, až se rodina plánovat bude... Anička má poslední dobou skvělou zábavu: pokud nevkládá hračky do vody, několikrát za den naklání misku tak, aby z ní vytekl čůrek vody na dlažbu. Poté několik minut obdivně sleduje, kam to doteklo...
Psala Casper, Edmond i Euro........ koťátka od nás se mají suprově...
FOTOALBUM: "Zima 2015" (click)
12. července 2015 Tak to je bombastická zpráva! Naše odchovaná kočička Ellinka - Enchanting Ella British Red*CZ, která žije ve Finsku v Helsinkách, bez problémů absolvovala Mezinárodní výstavu koček v Karkille a získala v 7 měsících svůj první kotěcí titul EX 1. Gratulujeme a jsme na ni moc pyšní... A krásné 7. měsíční narozeniny přejeme!
Ony naše holky jsou všeobecně nadané... Taková Ladynka dokonale imituje páníčka ve chrápání, Grejšule zase umí noční masáž vahou svého těla a na dnešek tichá Anička přišla na to, jak zapínat za nočním stolkem světýlko, které reaguje na pohyb tlapkou. A já Aydík... já přece umím dělat ty nejhodnější koťátka...
10.prosince 2015 Jak bych to tak řekl... Panička je poslední dobou docela vytížená... Ale my zrzouni jsme naprosto nad věcí. Tloustneme a poleháváme kolem. Jsme strašně mazliví a nezlobíme...
Psali nám Shakí a Borýsek! To jsou naše odchovaná koťata - kočička Akdar z vrhu "A" a kocourek Charlie z vrhu "C". Máme vždycky obrovskou radost, že si můžeme přidat "sem-tam-něco" do sekce "Pozdravy...". Moc děkujeme!!!
21. - 22. listopadu 2015 Výstava Lysá nad Labem
Výstavy... Ach ty výstavy... ... už jsem jezdit nechtěl. Já Aydík mám už všechno. Ale co by to bylo za chovatelskou stanici, kdyby občas nejel její "ředitel". A tak jsem se nechal v sobotu s holkama dovézt naším Kájou a jeho Luckou do Lysé nad Labem, kde se konala nejen Mezinárodní výstava koček, ale další chovatelé vystavovali morčata, kohouty, slepice, králíky... S podivem mě (Aydíka) to vůbec nevykolejilo a po delší době jsem byl za beránka. Panička s páníčkem byli členy organizačního výboru a připravovali výstavu už od čtvrtka (vlastně nejmíň od středy). Myslím, že šlo všechno v klidu a pohodě. Aničce i Grace se tam taky moc líbilo.
V sobotu jsem dostal svůj další titul PH (Price of honour) s dovětkem, že jsem nádherný kluk. Panu Adovi de Bruinovi (NL) se moc líbila i Grace Kelly. Naše holandská predátorka se chovala jako andílek a získala další titul CAGCIB. Překvapivě se BIV (soutěž Best in Variety) zůčastnilo pět červených mramoráků. V této velké konkurenci zvítězila naše Grejsinka. Anička dostala také titul CAGCIB od Fabia Brambilly (IT). Já Aydík jsem jel večer domů, holky zůstávaly slavit na hotelu s páníčkama.
Na nedělní výstavě byla Grace Kelly u pani posuzovatelky Nathalie Smith (NL) a odnesla si další CAGCIB. Aňule se na posuzovacím stole mazlila s posuzovatelem Luigi Comorio (IT) a vysloužila si také další CAGCIB.
Výstava, zdá se, byla velice úspěšná. A tak, když páníčkové v neděli večer zbořili klece, uklidili výstavní halu, vrátili se vyčerpaní domů, dali mi Grejšuli k dispozici. Já jsem z toho tak nadšený, že snáším dobře můj dočasný pobyt mimo Aydíkárnu. Tam se vrátím, až mi holky polezou na nervy. Ale je super, že se mnou teď může být bez dozoru kastrovaná Ladynka i chovná Grejsinka... Aničce to nevadí, ta spí v noci s páníčkama v ložnici a k ránu loví imaginární myšky pod peřinou... Prý je to děsně bezva zábava!
FOTOALBUM: "MVK Lysá nad Labem 2015" (click)
19. listopadu 2015 Panička s páníčkem jedou stavět klece na výstaviště do Lysé nad Labem. O víkendu se konná Mezinárodní výstava koček, kterou pořádá ZO Praha - západ. Je součástí výstavy "Chovatel". Takže to může být ještě docela zajímavé... králíci, holuby, drůbež, morčata ... a ZRZOUNI Z HOSTOUNĚ... Pojede Anička, Grace i Aydík...
5. listopadu 2015 Mimo jiné... i kočky přibraly! Já Aydík jsem jednou takový než v létě. Anička s Grace se přibližují dobré kondici a baští. Ladynka - kastrátka žere! A přestavají jí koukat žebra... Mrouskající období je na chvíli u ledu. Dneska nám přišly fotky z Holandska od Dottie, jak hlídá lidské mimino. Dojemné... (viz sekce Koťata/ Pozdravy od koťat)
PS: jakoby Grace věděla, že do týdne může podle Chovatelského řádu zase otěhotnět... začala mrouskat
23. října 2015 Je tu snaha nabrat síly! Kila jdou nahoru už docela slušně (nejen kočičí), kočky i já kocour přibíráme na zimu. Máme radost, že si páníčkové našich odchovanců občas vzpomenou a dají vědět o našich zrzounech. Podrobnosti najdete v sekci "Koťata / Pozdravy...". Máme nové fotky od Eurika z USA, od Pifi z Rumunska, aj.
19. října 2015 Abych Vám pravdu řekl, tady se nikdo nebojí, že se Eurík bude mít špatně, nebo že nezvládne cestu letadlem. Není to o nic horší, než naše cestování autem po dálnici D1 nebo jinak trávit 10, 12 i 16 hodin na cestě v autě. A nikdo z nás kočičáků nemá žádné trvalé následky. Ani to odloučení není bolestné tak, aby nepřevážila spíš pýcha, kam až se "Brityšreďák" dostal a radost, že už konečně vyčudil a holky mají pro sebe volný celý barák. Co na tom může být nepříjemné, je fakt, aby na to nehodil Eurík bobek! A to doslova. Víte, takový kočičí nárazový odér pojme těžko i americká letecká klimoška... Takže napjatě čekáme, co bude. Odlet menedžoval páníček. Dlouho čekal, jestli s novou paničkou procpou celnicí i Eurika. Pro záchranu kontinentu a s ohledem na možnost špionáže vykázali páníčka od přepážky. No nevím, mě moc podobný panu "007" páníček nepříjde. Ale musím dodat, že ne každý z chlapů by tohle všechno absolvoval. Panička si totiž místo loučení hrála s dětičkama v práci..................... po 6ti hodinách letu.....................................
Po 12 hodinách celkového času dorazil Eurík domů. To není vůbec špatné. Naše holky kočičí toto zjištění slavily v noci tím, že spaly všechny tři na paničce... fakt úžasné!!!
18. října 2015 Eurik spal celou noc sám s novou paničkou. Pohodička... Dneska trénujeme přepravku. Bude to chtít pevné nervy Psala nám vymazlená Ellinka z Finska i Edmík ze Srbska, mají se moc dobře. Novinkou je, že naší odchované kočičce Deak Mici British Red*CZ se v Maďarsku narodilo šest červených koťátek. Jsou úžasná a babička naše Anička může být náležitě pyšná! Gratulujeme mamince!
17. října 2015 Docela špatně se dneska píše, že jsme naposledy osobně vyfotili našeho benjamínka Eurika a přidali album na webovky. Nakonec i pětiměsíční mramoráček v pondělí odcestuje se svou paničkou. Je to vlastně rok, co se jeho nová rodina rozhodla vzít si koťátko od nás. Vrh "E" se narodil Grejsince a Aydíkovi 11.5.2015. Kočička Ellinka teď bydlí ve Finsku, Edmík v Srbsku. Poslední červené koťátko se tenkrát rodilo koncem pánevním a dlouho to vypadalo, že resuscitace nebude úspěšná. Z koťátka ale vyrostl nádherný mramorovaný kocourek s neuvěřitelně milou povahou. Je pravda, každou chvilku byste si z nového vrhu doma nechali to či ono, ale když ostatní odejdou a další měsíc tu zůstane ten nejhodnější sám, je to mnohem těžší loučení. Ale nechat si kocourka vlastního by přineslo jen problémy... Eurik, celým jménem European Earl British Red,CZ , se jmenuje proto, že od začátku jsme věděli, že poletí za oceán a jeho noví páníčkové si vymysleli jméno "Euro". Earl (anglicky = hrabě) je proto, že panička dává přednost Earl Grey čaji. British Red,CZ je příjmení, které si odnáší ze své rodné chovatelské stanice. A k "Evropskému Hraběti" se bezvadně hodí... V současné době se už musí malý Eurik hlídat... aby nespáchal incest s maminkou Grace, nevlastní sestřičkou Annie a neťukal mi (trpělivému tátovi Aydíkovi) furt tlapkou mezi uši. Výchovné lekce se ujala čerstvě vykastrovaná Ladynka, kterou (snad poslední) mrouskání přešlo ve chvíli, kdy se Eurik přišel zeptat na radu ohledně plánování rodiny. Nutno třeba podotknouti, že mimouš už neskáče do vany s vodou, zato už vyskočí na linku a šmejdí, kde by co zdlábnul. Miluje vyndavání napínáčků z nástěnky, což moc páníček neoceňuje. Ale dělávala to za mlada i jeho maminka Grace, takže genetika to omlouvá... Na druhou stranu je to strašně milý, mazlivý, hravý a hodný kocourek... Chvíli ho nové rodině budeme závidět! Nová Eurikova adresa je: USA, New York.
FOTOALBUM: "Eurik před odletem" (click)
12. října 2015 Dneska slaví náš první vrh "A" - Anička, Akdarka (Shakí), Ace (Akí), Auki, Alfi a Archie své 3. narozeniny... Všechno nejlepší a plné mističky!
Happy birthday to "A"
10.-11. září 2015 Výstava Slovensko - Banská Bystrica
Páníček to nazval dobrodružným výletem! Na poslední chvíli se rozhodl, že je potřeba udělat holkám tituly v zahraničí a jak na potvoru byla nejbližší výstava na Slovensku 600 km od nás. Takže po práci a drobném zákroku na páníkově kebulce vyrazila Anička s Grace směr Banská Bystrica. Holky jely na peřině v kleci se záchodkem, páníkové v dodávce přespali na "palandě" ve spacákách. Naštěstí ještě nemrzlo. Celkově 15 hodin na cestě s 8 hodinovým spaním v autě. Odpočinutí dorazili v 9 ráno na přejímku a holky se bez problémů uvelebily ve výstavních klecích. V sobotu posouzení u Nurit Pahl z Izraeli. Anička okouzlila tmavýma očima a dostala se i do rozstřelu (s devon rexem, burmilkou a bengálkou). Dostala vytoužený titul CAGCIB. Grace získala CACIB, takže ukončila sérii a může zažádat o titul IC - Interchampion Mise splněna!!! Večer se páníkové kochali na procházce městem, kde na náměstí byla výstava světelných vláken.
V neděli u Islanďana Marteinna Tausena získala Anička i Grace další tituly do dalšího "sbírkového souboru". Domů se jelo 6,5 hodiny čistého času jízdy. Pocity, že zase dlouho nikam ne-eee, jsou velmi čerstvé. Jenže Lysá nad Labem, kde bude potřeba přidat ruku k dílu, je už za měsíc...
FOTOALBUM: "Výstava Slovensko - Banská Bystrica" (click)
V neděli 11. října oslavil Eurík své 5ti měsíční narozeniny. Má sbaleno a za týden cestuje se svou paničkou domů... Už trénuje na dlouhou cestu.
25. září 2015 Ladynka má stehy venku. Když číča spolupracuje, vyndat deset stehů je hračka. Hodně času jsme (já Aydík) spolu s Ladynkou v mém výběhu. Ladynku stále neopouští mazlivá vděčnost a šokuje, když leze na klín k paničce, i když už na klíně leží Anička. Za tohle ta kastrace stála! Grejsí začala žárlit na všechno, co se k paničce přiblíží, ale sedět v klidu na jejím klíně je pro ni děsně ponižující. Lehává vždycky vedle. Pokud má dovoleno spát v ložnici, když to nikdo nevidí, leží přímo na paničce a přede jak trabant. Eurika už k sobě nepustí, ale už by zase chtěla miminka. Já Aydík jsem se zklidnil a nejsem tak nasr... ...nervózní. Zato Euríka je všude plno. Už ho musíme taky oddělovat od chovných koček a tak bydlí s mladýma v jejich části domu. Je to velmi komunikativní, milý a hodný kocourek. Energie má ale za dva!
19. září 2015 Kdyby Lejdulínka nechodila bez podprsenky, ani bych si nevšiml deseti stehů po sekci a kastraci. Panička už jí nedává žádná opioidní analgetika, pouze bojuje sama se sebou v 5 hodin ráno, aby se vyhrabala z postele i o víkendu a dala Ladynce antibiotika. Operační rána se krásně hojí. Hodně času jsme teď s Ladynkou spolu u mě v Aydíkárně. Však jsem na tohle společné období čekal několik let!!!
FOTOALBUM: "Ladynka po kastraci" (click)
15. září 2015 Tomu se říká chovatelství... Jednou nahoře, pak zase chvilku dole. Panička tak nějak čekala problémy s porodem u Ladynky, ale i tak to jednoho zaskočí. Byl nám už podezřelý klid v Ladynčině bříšku a její veliká mazlivost. Je to holka chytrá, věděla, že to panička pochopí, že miminka nebudou. Takže když jí dneska ráno začala téct plodová voda, zůstala panička doma. Nic se nedělo, stahy žádné, tak se jelo na kliniku. Ladynka je momentálně na sále (poledne). Zařídíme jí prý klidné období po mém Aydíkovském boku. Hlavně, aby to byla holka nejen chytrá, ale i šikovná... Věřím, že (až) se Ladynka probere z narkózy, nebude chtít nic jiného, než se stěhovat ke mě do Aydíkárny... Chtějí nám ji dát domů až zítra, ale zatím si nejsme jisti, jestli to panička dovolí...
15:00 Ladynka se probouzí po operaci, je šťastně vykastrovaná. Jeden nevyvinutý plod prý zastavil porod dalších třech koťátek... Zavoláme na kliniku zase večer a zkusíme si Ladynku vyprosit domů...
19:00 Ladynka je doma z nemocnice.
Má antibiotika, léky na bolest,
ale je v pořádku a spokojená ve svém ...
Nakonec máme vlastně radost!!!
PS: Ladynka tu běhá, jak kdyby nic výjimečného nezažila (po 90ti minutové anestezii) a jen stále něco malému Eurikovi vysvětluje... PS2: No pravda je taková, že večer ji to zase sklátilo...
Dostali jsme vzkaz od Boríska (Charlie British Red*CZ). Má se skvěle, je to hodný kocourek, pohodář. Děkujeme!
7. září 2015 Zprávy ze světa: Ellinka si ve Finsku okamžitě podmanila celou rodinu. Prý první kočička, která jim vydrží na klíně, nepřetržitě přede a ničeho se nebojí. Překvapivě rychle se sbližuje s kočičí smečkou, o něco méně rychle se chce sbližovat s pejskem. Ale to příjde, pejsek bude brzy menší než ona... Edmond doletěl v pořádku do Srbska a máme už spoustu fotek spokojeného kocourka. Výběr jsme přidali do jednotlivých složek v sekci Koťata/ Pozdravy...
Eurík u nás stále čeká na svoji rodinu. Kvůli imunizaci po očkování musí být u nás o něco dýl než ostatní koťátka. Je to zachráněný, neuvěřitelně hlasitě předoucí kocourek.
Ladynka čeká na porod tak za týden a něco. Jsme zvědaví, jak to proběhne, protože na tři hypotetická miminka má dost velké bříško...
6. září 2015 Tak jsem si proklepnul páníčka vybraného pro Edmíka. Přiletěl včera večer ze Srbska a dneska s námi trávil odpoledne. Všechny kočky jsme ho hlídaly, jako bychom si ho chtěly nechat. Však to víte, že obavy tu jsou vždycky... ale byly zbytečné! Situace je momentálně taková, že pokud se Edmond Dantes (s vervou hraběti Monte Christovi vlastní) neprokousal přepravním batohem a zrovna ho nechytají na palubě letadla, bude ještě před půlnocí doma v Srbsku ve městě Pancevo nedaleko Bělehradu.
5. září 2015 To se nedá popsat, to se musí zažít. Skoro čtyři měsíce se děsíte okamžiku, kdy se mimina rozutečou z domu. A když už ten den příjde, panička se hrabe v papírech a snaží se zaměstnat něčím, co by ji odreagovalo od toho, že Ellinku čeká cesta autem na letiště, přeprava v přepravním boxe s novým páníčkem na letiště do Mnichova, pak dalším letadlem do Helsinek a nakonec krátce vlakem do svého nového domova. Jak to dopadlo? Ellinka letěla bussines třídou, letušky se zamilovaly, páníčkovi ležela na klíně a kolemjdoucí si ji fotili... Doma po osmi hodinách cestování okamžitě proběhla všechny místnosti, nechala se mazlit a předla tak hlasitě, že jí "úřadující královna finské smečky" zapomněla udělit výchovnou lekci... Vypadá to, že Enchanting Ella British Red*CZ se ve Finsku neztratí!
Koťata "E" - 3,5 měsíce = Edmond Dantes: 2 450 g, Enchanting Ella: 2 200 g, European Earl: 2 300 g
1. září 2015 Já Aydík jsem nějakej mrzutej. Takže momentálně trošku "nebezpečnej" ... Ale asi to bude těma vedrama. Nemyslíme, že je to tím, že se začínají balit koťátka z vrhu "E". My totiž víme, že jdou do báječných nových rodin!!! Přidali jsme do jejich jednotlivých albumů a do společného alba nejspíš jedny z posledních fotek. Báječné ksichtíky! Edmík, to je úžasný komik. Ellinka je princezna a Eurík, to je šídlo. Všichni tři byli celou dobu u nás moc milí a hodní. Dneska se nám poprvé zdá, že se všechna koťata dotahují a chvíli jsme měli problém je při focení rozeznat. V sobotu odlétá první zrzečka...
12. července 2015 Mimoušům "Éčkám" jsou tři měsíce. Jsou kompletně naočkovaná, včetně vztekliny. Takže ode dneška jsou u nás už jen na "papání, čůrání, kakání a mazlení". Už jsou u nás jen na "prázdninách" a do měsíce by se měla všechna koťata vypravit za "hranice všedních dnů"... Věříme, že se budou mít lépe jak u nás...
Edmond Dantes - 1850 g, Enchanting Ella - 1630 g, European Earl - 1740 g
30.července 2015 Něco se děje. Ladynka přestala po 2 měsících syčet na mrňousky a hodně spí... Všechna koťátka vrní a lezou nám na klín. Lezou vlastně všude, chlupy lítaj všude a záchodky se plní velmi systematicky a velmi často... A asi nás brzy sežerou! Bude jim 12 týdnů a jsou to velmi komunikativní zrzounci... A budou tu ještě nejmíň měsíc... Občas je hlídám já, táta Aydík, ve svém výběhu. Do jednotlivých albumů koťátek jsme přidali nové fotky (sekce Koťata/Odchovy).
FOTOALBUM: "Vrh E - 3.měsíc / Litter E - the 3rd month" (click)
Váha - 2 měsíce / Litter "E" - 2 months: Edmond - 1 010g, Ella - 1 030g , Euro - 1 040g
21. července 2015 Zdá se, že panička měla pravdu, že bude nejhorší první půlrok tohoto roku a že pak všechno půjde snadněji... Já Aydík sice dál značkuju, ale kterého chlapa by to nechalo v klidu mít o pár metrů dál nedostupné, žádostivé zrzky... Grejsinčina koťátka se (stejně jako předchozí vrhy) zdají být ta nejúžasnější a nejmilejší mláďata na světě...
11. července 2015 Dneska mají koťátka "E" přesně dva měsíce. Každé dostalo první vakcínu, samozřejmě byla předem odčervená. Na veterině se chovala jako doma, zkoumala (by) okolí, vylézala z přepravky a u zákroků ani nepípla. Všichni tři jsou čipovaní. V týdnu byli pro změnu na očkování (FeLV a Chlamydie) Ladynka, Grace a já Aydík. Dalo by se říct pár tisíc sem, pár tisíc tam... no jak někdo může říct, že se na chovatelství dá vydělávat, to nechápu... Ladynce přišel výsledek odběru na Streptokoka canis negativní, takže může bydlet se mnou - Aydíkem.
30. června 2015 Řeknu Vám to takhle. Panička to tady musí všechno dát dopořádku, uklidit spoustu knížek a papírů, protože prý se už bude věnovat hlavně nám čtyřnožcům. Já Aydík si myslím, že věnovat se rodině je skvělý nápad! Začali jsme tím, že jsme přidali fotky sedmitýdenních koťátek do albumů.
Váha - 7 týdnů: Edmond - 870 g, Ella - 750 g, Euro - 820 g
16. června 2015 Eurík a Edmík už u nás jen čekají na odjezd do své nové rodiny...
FOTOALBUM: "Vrh E - 2.měsíc / Litter E - the 2nd month" (click)
11. června 2015 Koťátkům je dneska 1 měsíc!
Váha: Edmond Dantes: 560 g (už baští z misky), Enchanting Ella: 430 g, European Earl: 450 g
Ayden + Edmík, Ellí a Eurík
8. června 2015 Dneska jsou koťátkům 4 týdny. Edmík to oslavil vášnivým zabořením se do namočených kotěcích granulek i konzervičky. Patrně chvíli povede v tělesné převaze. Na druhou stranu Ellinka a Eurík jsou mnohem mrštnější při nácviku bojového umění. První setkání s taťkou Aydíkem proběhlo nad očekávání dobře... jak jinak! Anička už se nenápadne sbližuje s prckama, ale neopouští ji její mrouskání. Ladynka si neustále myslí, že její koťátka by byla mnohem hezčí a mrňousky stále pozoruje. Grejsí už to moc neřeší, ale Ladynku ke kotátkům nepouští. Nejspíš tu všichni mají každého přečteného... Na rozdíl od paničky, která "to" nemá stále ještě ani přečtené... Mrňouskové už usínají všude možně a už se zase "šoupe" nohama, abychom na nějaké nešlápli. Už stále někoho hledáme... Z tohoto důvodu došlo k přestěhování trvalého bydliště a juniorci zabrali polovinu "zimní - kočičí zahrady". Obývák s ohrádkou jim samozřejmě taky zůstal... Moc se jim nové prostředí líbí - asi nebudou mít problémy se stěhováním do nových domovů... hrají si a dovádějí... Panička si tam udělala "studijní koutek" a motivuje se "to" pomocí felinoterapie nejen přečíst... Udělali jsme koťátkům nové fotky do fotoalbumů...
VIDEO: "Takhle se fotí koťata.../ How to take photos of kittens... :-D" (click)
Edmond Dantes British Red*CZ
1. června 2015 Edmíkovi, Ellince a Euríkovi jsou dneska 3 týdny. Každý nový den je na nich vidět... Přidali jsme nové fotky do jejich jednotlivých albumů...
Dostali jsme potvrzení o kastraci a fotky ročního Dandelionka z vrhu "D". Moc děkujeme!
30. května 2015 Koťátkům je 19 dnů. Začínají se učit bojovému umění. Na videjku můžete vidět, jak se naše malá holčičla Ellinka nenechá zahambit. S mrňouskama začíná být legrace. Pozorují, kdo si je jde vyzvednout z pelíšku a v lidské náruči se jim zatím moc líbí. Dneska si poprvé mohla Ladynka očichat jedno koťátko, aniž by jí mamina Grejsí dala nakládačku. První reakce Ladynky bylo syčení... nejspíš hodně hluboko je teď její královské postavení ve smečce ... na vrcholu jsou momentálně Edmík, Ellinka a Eurík...
Všechno nejlepší všem koťátkům z vrhu "D" k jejich 1. narozeninám!
(Dundee, Dottie, Delia Pifi, Deak Mici, Dandelion)
VIDEO: "Ellinka si hraje s bráškama" (click)
28. května 2015 Bumbrdlíci hezky přibírají. Je jim 2,5 týdne a jsou čím dál roztomilejší. Máme aktuální videjko - stačilo promluvit a už se červená hromádka rozeběhla od cecíků za hlasem...
24. května 2015 Není nad to mít jen pracovní jména... Však máme 6 týdnů na to, než se pošlou dokumenty k vystavení rodokmenů. Vypadá to na dva kluky a jednu holčičku. Úplně boží je to, že když panička nakoukne do pelíšku, mamina Grejsí se může zbláznit žárlivostí. Mrňouskové už reagují na lidský hlas, pouští se cecíků, piští a pádlují nožičkama směrem k paničce... ... Krásně všichni přibývají na váze!
FOTOALBUM: "Vrh "E" / Litter "E" (click)
20. května 2015 Koťátka už otevřela oči a zdatně posilují nožičky. Jejich pelíšek byl dneska pro jistotu přemístněn z gauče na podlahu. Teta Ladynka je mimoušema fascinovaná a dost často má cestu kolem... Zdá se, že maminka Grace začíná polevovat v obraně svých ratolestí, ale stále je hlídá jako "oko v hlavě". Začíná nám dlouhé "vymazlovací" období
18. května 2015 Koťátkům je dneska 1 týden a poprvé se podívali na svět...
16. května 2015 Tři tygříci se mají skvěle! Maminka Grace má obrovský respekt. Občas proběhne výměna názorů mezi Grejsí a Ladynkou, která by se nejraději nacpala do porodnice taky. Zatím je období kotěcí nedotknutelnosti a Grejsí si odhodlaně chrání svůj poklad. Koťátka přibírají a začínají být aktivnější. Za pár dnů se prvně podívají na svět svýma očima a do té doby jim vybereme jména.
11. května 2015 Narodila se koťátka z vrhu "E"
Naše Holanďanka si nejspíš usmyslela, že nesmí zůstat zapomenut její první "velký den" a vychutnala si čekání na porod 67 dní. Ono to vlastně začalo o den dřív ve 20:30 hod., ale první koťátko se narodilo až 11.5. v 01:40 hod. Druhé ve 02:40 hod. Kluci se měli čile k světu, ale Grejsinka už byla hodně vyčerpaná. Z posledních sil reagovala na povzbuzování od paničky. Jenže to by nebylo ono, kdyby se to nezkomplikovalo. Zvládli jsme to nakonec bez "Císaře", i bez jiných hrozivých scénářů. Další obřík vylezl koncem pánevním v 05:00 hod poté, co dlouho visel uvízlý v porodních cestách za hlavičku. Naše Grejsí, která má spoustu keců i u pouhého stříhání drápků, nešílela, snažila se spolupracovat, nechala do sebe šťourat, až nakonec vypadlo promodralé, bezvládné tělíčko. Panička už vzdávala oživování, když páníček postřehl jakousi dýchací snahu. Koťátko mu asi vděčí za život. Příroda a teplo je také mocná čarodějka! V další minutě se třetí zrzounek s překvapivě velkou vervou dral k maminčiným cecíkům. Vypadá to, že jsou to tři bratři s váhou 113 g, 110 g a 113 g. Ještě naši červení mramoráčci nemají vyhráno, ale jsou velmi životní. Jsme na všechny zúčastněné neskutečně pyšní...
Se jménama pro koťátka nepospícháme. Týden bývá kritický. Ale možná, že třetí kocourek nakonec opravdu dostane páníčkovo pracovní jméno "Eman". Hodně toho zkusil a ke všemu zrovna v televizi šla francouzská detektivka, kde hledali nějakého Emana. Docela legrace... Však si ho noví páníčkové mohou přejmenovat... Ale Emoušek není špatné jméno...
A já Aydík? Nooo, já už se nemohl dočkat mejdanu, tak už dva dny oslavuju s Ladynkou v Aydíkárně a kdo ví, jestli z toho za dva měsíce nebudou zase nějací zrzounci...
FOTOALBUM: "CH Ginger´s Toy Grace Kelly,NL" (click)
6. května 2015 Zítra slaví koťátka z vrhu "C" (Charlie, Cookie, Casper) svoje první narozeniny. Přejeme jim všechno nejlepší, plné mističky a spokojený život! Myslíme na ně...
Nový vrh "E" - koťátka s pracovním (páníčkovým) jménem EMAN čeká Grejsinka každým dnem. Snad bude všechno v pořádku. Ještě by to chtělo, aby mimoušové vydrželi v bříšku jednu noc, pak už by to šlo... Holky Ladynka a Anička se střídají v téměř nepřetržitém mrouskání, panička to chce vydržet ještě aspoň měsíc... Aydík dělá, že ho to jako nebere, ale značkuje. Za odpolední vycházky po zahradě je moc hodný.
19. dubna 2015 Grace Kelly čeká koťátka. Je to zvláštní, jak se neposedná kočka před porodem mění na kočku maminku. Nejen že se zklidnila a hodně spí, ale nechá si hladit i bříško s koťátky. Doufáme, že všechno půjde hladce a za tři neděle se dočkáme zrzavých klubíček. Radost máme dneska i z fotky od kocourka z vrhu "D" - od Dundeeho British Red*CZ...
18. dubna 2014 Hurá, vypadá to, že Anička po 3 týdnech přestává mrouskat. To se ovšem nezdá její mamince... takže s Ladynkou to začíná cloumat proklatě vášnivě! Hrníčky se třesou...
12. dubna 2014 Přidali jsme video Aničky, Grace a překvapivě i Ladynky pohromadě... Najdete v sekci "VIDEO" v Galerii nebo zde: https://www.youtube.com/watch?v=CPxudBJOk4o&feature=youtu.be
9. dubna 2015 Tak prý nás (Aydíka a Grace Kelly) rodičovské starosti neminou... Ještě uvidíme, jak to dopadne za měsíc, ale po dnešním ultrazvuku u Grejsinky to vypadá, že budeme mít (minimálně) tři červená koťátka. Mrskala se v bříšku tak, že se nedala spočítat. Takže si budeme držet palce, aby všechno dobře dopadlo... Máme fotku miminka pořízenou mobilem... Grace hodně spí, zakulacuje se a je hodně mazlivá.
7. dubna 2015 Ladynka slaví 4 roky!
Všechno nejlepší, zlatíčko!
Přejeme Vám krásné prožití svátků jara!
5. dubna 2015 Je velice uspokojující pro kočičí rodinu, když se ozvou mláďata...Dneska jsme dostali fotky od Casperky = Růženky, Akdarky = Shakí a z Maďarska od Deak Mici. Máme z nich velikou radost a uložili jsme si je do sekce "Koťata/Pozdravy...". Moc děkujeme!!!
4. dubna 2015 Dneska jsem já Aydík byl skoro celé odpoledne s páníčkama na zahradě. Dělají všechno možné, aby se k nám nikdo nedostal... Podle nich je to ale proto, abych nikam nezdrhnul a mohl být "tak nějak na volno" s nima venku. Vždycky mám kšíry, vodítko buď za sebou táhnu nebo ho mám smotaný za uchem, prý abych byl lépe ovladatelný... Odpoledne jsem se dokonce dostal do skleníku bez vodítka. Byl jsem jak na drogovém dýchánku! Přetrvávající pachy z Mourka (který "odešel" na podzim), zetlelé trávy, navoněná hlína a hlodavcema prolezlé sklepení ze mě udělaly šelmu... byl jsem v naprosté extázi!!! Potom jsme já i panička zaznamenali skoro současně chybějící sklo na střeše skleníku. Pravda, je to hodně vysoko, ale poslední tetování jsem paničce vyrobil právě po takovém výskoku na střechu. Já mám paměť jako slon... moc dobře vím, že bych "to dal"! Zatrhnout mi to je pro každého velmi riskantní! V poslední chvíli jsem si uvědomil, koho mám na světě nejraději (po Ladynce) a tak jsem na paničku jen šíleně syčel, prskal a dělal zlověstné výpady na nohavici. Zasekl jsem se cíleně jen do podrážky... Asi 10 minut jsem se uklidňoval válením se v prachu, než mě to přešlo. Panička připnula vodítko a zase bylo dobře... No cooo, jaro je tady! Značkuju a toužím... Za odměnu jsem dostal na noc do Aydíkárky Ladynku. Ona ani mroukat nemusí, tu já prostě zbožňuju. Grace si mě už zase moc nevšímá, furt spí a možná, že bude těhule. Anička se musí hodně hlídat, aby nebyla těhule se svým vlastním taťkou. Ta naše holka zrzavá mrouská už víc jak týden, což mi taky klidu moc nedává. V jádru jsem roztomilouš a mazlivý medvídek. Lezu paničce na klín, kdykoliv to jde. Ale síla jara se mnou dělá divy...
31. března 2015 Tak jsme zjistili, co natrhlo Nyxíkovi čumes. Podle odborníka prý ondatra pižmová. Stehy už má venku a je jak vymalovanej. Akorát je mu docela smutno po Dixovi a tak s paničkou začali pořádně cvičit. Jinak já Aydík jsem čirou náhodou teď zjistil, že v soutěži koček "Národní vítěz ČR" jsem se objevil na děleném 8. místě z 98 hodnocených dospělých koček početné skupiny 3. Kdyby bylo na páníčkovi a jezdil bych častěji, zírala by panička ještě víc...
29. března 2015 Jsou to tři dny, kdy jsme se navždy rozloučili se staroušem, 14ti letým německým ovčákem Dixem. Zůstává s námi na zahradě... Roční Nyx mu zaručeně prodloužil život! Až to Nyxíka přebolí, bude líp. "Maxištěně" si dneska nechalo v klidu vyndat stehy na čumáku. Jinak... Anička začala mroukat. Holka si ale počká, až se zase bude chtít i paničce... Ladynka se tváří připravená na mateřství, ale řekli bychom, že jen blafuje a při nejbližší příležitosti by se na mě vrhla. Nadějně těhotná by mohla být Grejsinka, která teď hodně odpočívá. Tak uvidíme... Já Aydík jsem ve skvělé, hlasité, značkovací jarní kondici...
19. března 2015 V noci se děly věci! Až jsem z toho (já Aydík) přestal vyřvávat na lesy (= na nevěsty)... Naši psi děsně štěkali, takže se páníček šel podívat ven, co se děje. Otevřel vrátka a místo očekávaného ježka proběhl pod vrátky jakýsi hlodavec. Byl delší než 30 cm, s plochým ocasem. Spáchal tudíž superrychlou sebevraždu, takhle vběhnout mezi psy. Jenže když se páníčkové vrátili z práce, našli Nyxe s natrhlou držtičkou... Pan doktor Dudek ze Středokluk má náš obdiv a vřele ho všem doporučujeme!!! Bez narkózy to naše roční hyperaktivní psí třeštiprdlo dokázal sešít. Nyx dostal tři stehy, protitetanovku, dlouhodobé ATB v jedné dávce a za 10 - 12 dnů půjdou stehy ven. Nyxík se tváří, že se nic nestalo... jakoby nedělal hysterickou scénu, když se mu čumes vyholoval... A vypadá to, že si s paničkou zase posílili přátelský vztah...
12. března 2015 Zatím je to všechno ve hvězdách...
10. března 2015 Lejduše si snad dělá legraci! Taky si to mohla rozmyslet před tím, než jsme zaplatili za ultrazvuk, že bude zase kvílet po ženichovi...
9. března 2015 Anička s Ladynkou byly dneska na kontrolním ultrazvuku k potvrzení březosti. Nechce se mi věřit, že by panička měla takové štěstí, že by měla klid na červencové státnice a že by Grace mohla být opravdu letos první v pořadí s koťátkama tak, jak to bylo původně plánované. A že já Aydík bych si letos ještě mohl vrznout... Ultrazvuk 26. den od prvního krytí totiž ani u jedné holky dneska nepotvrdil, že by v bříšku nějaké mimino bylo. Pro všechny případy sono časem zopakujeme... PS: Ladynka se tváří, že zbouchnutá je, tak minimálně bude chvíli klid...
PS2: Řekl jste někdo Ladynce o tom výsledku ultrazvuku??? Vyholili jí pupík a ona o tom začíná vyprávět docela hlasitě na potkání. Nejspíš nebude třeba jet na ověření sona, ale rovnou do Aydíkárny na krytí. Taaak to nevííím, jestli jí tohle projde!
5. března 2015 Co dodat... Od zítřka plus minus 66 dnů... ???
FOTOALBUM: Grace + Ayden 3-2015" (click)
4. března 2015 Šmankote! Opravdu to vypadá, že Grejsinka začíná mroukat...
3. března 2015
Grejsí slaví dneska 2 roky.
Všechno nejlepší!
FOTOALBUM: "Ladynka a Aydík - FOREVER LOVE!" (click)
1. března 2015 Je to až dojemné, jak mě (Aydíka) Ladynka miluje. Jakmile se my dva potkáme, hned se pusinkujeme. Panička dneska udělala poslední zkoušku a aby si trochu užila neděli, běhá tu s pelíškama a uklízí. Jenže na to my nejsme zvědaví... A tak Ladynka zavrkala, já se zvednul a už jsme si to pelášili nahoru do zimní zahrady. Ladynka mě nacpala do velké porodnice a byla spokojená. Už je to tam zase celé přestěhované, prý pro případ, kdyby se rodilo a nikdo nebyl doma. Nám kočkám se to moc líbí...
FOTOALBUM: "Aydík 2-2015" (click)
FOTOALBUM: "Aydík a Nyx 2-2015" (click)
18. února 2015 Ješišííííí... to je ticho! Nááádherné ticho... Všichni chlupáči vypadají spokojeně... Kolem 18. dubna je možné, že budeme mít koťátka... Já Aydík jsem už od pohledu šťastný kocour. Zvedám se na zavolání a chci hladit i od páníčka! Mám extrémně mazlivé období! Všechny kočky se povalují po teplé podlaze nebo vyspávají. Ještě tak Grejsinka občas běhá za paničkou...
13. února 2015 Grejsinka je v pořádku, packa je už oteklá nepatrně. Ladynka se stěhuje zase zpátky "mezi lidi". Tentokrát jí to se mnou (Aydíkem) prý stačí. Bude fajn, když to minimálně pomůže na to, že nebude ječet po nocích... PS: momentální stav věci je takový, že se Aydík a Grace vyvalují a dělají, že spí, zatímco Ladynka občas všechny ruší svým řevem a běhá k oknu. Ty naše kočky zbožňují venkovní výběhy i v zimě! Snad to brzy odezní... snad se jí jen něco zdálo... ... Zítra se jede pro Aničku na Slovensko.
12. února 2015 Grejsince se stýská! Anička je v zahraniční na líbánkách, Ladynka je na svatební cestě v Aydíkárně. Takže Grace každou chvíli vystavuje bříško šimrání a spí v noci na paničce. Dneska jsme zažili traumatický zážitek. Když panička přijela z knihovny, našla Grace s vyvalenýma kukadlama pod polštářem na zemi za škrabadlem v obýváku. S hrůzou zjistila, že má packu zaškrcenou v gumičce od visící hračky. Doporučujeme všem zlikvidovat houpající se hračky na provázku! Grejsinka byla v šoku, nechtěla se nechat vyšetřit, plakala, až to srdce rvalo. Bylo až dojemné, že chvíli nevěděla, jestli má mňoukat nebo se mazlit. Panička by obětovala Grejsinčinu plodnost, jen aby holka byla zdravá. Uvědomila si, že i třínohá kočka by se u nás měla dobře... Ale toho naštěstí nebude třeba... Během chvilky naše princezna usnula vyčerpáním a po probuzení měla packu jen lehce nateklou... zlomené to nevypadá, došlapuje na všechny čtyři...
10. února 2015 Páááč si panička už musí pomalu zvykat na pravidelné vstávání do práce, budíček byl v 5 hodin. Cesta do Nitry proběhla bez komplikací, páníčkové byli po deseti hodinách zpátky doma. 920 km bez velké přestávky... Anička je do soboty na líbánkách a páníček teď vyspává. V autě proběhlo složité rozhodování, jehož výsledkem je, že Ladynka už nemusí celou noc řvát a může být se mnou, s Aydíkem. Využili jsme toho do tří minut... Ta její permanentní říje by mohla zase nadělat neplechu... Možná budeme mít dva vrhy najednou a "dětí jako smetí" v době, kdy to bude panička zrovna nejmíň potřebovat, ale co když to bude právě "to pravé ořechové", aby všechno v pohodě zvládla a došla do finále?!
9. února 2015 Anička nejspíš pochopila, co znamená "hrozba kastrací" a oddalovala mrouskání, co se dá. Její jediné štěstí je, že se trefila do týdne, kdy je jakžtakž možné diskutovat o cestě za ženichem. Takže se páníčkové neplánovaně balí a ráno se jede s Aničkou na výlet... Se mnou Aydíkem si Aňule celé odpoledne vyměňovala (bezpečně) cenné rady a poznatky...
8. února 2014 Panička přišla z práce s úsměvem, že dnešní nedělní denní byla na dlouhou dobu její poslední. Úsměv jí zamrzl na rtech, když zjistila, že nemrouská jen Ladynka, že "záda už hází" i Anička...
5. února 2014 Tak supéééér! Lejduše dala na dva dny pokoj a dál si mrouká, jakoby se nechumelilo.. Tedy má to takové grády, že se z toho možná rozchumelilo...
29. ledna 2014 Tak to byl mazec. Ladynka "řvala na potencionální ženichy" s plnou vervou 10 dní. Jeden se vždycky až lekl, když ji to chytlo... Momentálně máme "klid na frontě". Já Aydík se rád natáhnu přes celou paničku a i holky se zaučují ve felinoterapii. Anička s Grace vibračně stimulují v nohách, Ladynka podél boku. Do Ladynky se musí občas šťouchnout, protože tak nechrápe ani páníček! Obvykle ale všichni hezky předeme. Je pravda, že k ránu vykáže Grejsinka všechny z postele pryč a hlídá si paničku pro sebe jak ostříž. Akorát by při tom po ní asi nemusela tak rajtovat...
22.ledna 2015
Aydík slaví 5. narozeniny!
Všechno nejlepší Aydíkovi
i jeho sestřičkám!
FOTOALBUM: Zima / Winter (click)
21. ledna 2015 Dostali jsme fotky od dalšího našeho koťátka. Dottie British Red*CZ, která žije u Rotterdamu, je už je také vykastrovaná kočička, prý je moc mazlivá a prý díky jejímu charakteru se její starší holandská kamarádka stala míň plachá a mazlivější... Dělá nám velkou radost, když slyšíme, že naše koťátka "pomáhají"... A fotky poslal i Charlie (alias Borísek), který v 9 měsících váží přes 5 kg. Detaily najdete v podsekci Koťata/ Pozdravy od koťátek nebo na Facebooku na stránkách CHS British Red.
20. ledna 2015 Dvě noci už je Grace Kelly se mnou v Aydíkárně. Totiž jak Ladynka mrouká, tak není v domě dvounožců ten správný klid na odpočinek. Lejduše by mě nejradši někam tajně zatáhla... No, ona klidně i veřejně... Tak proto mi prý dělá společnost Grace, pokud nás všechny najednou nemá doma kdo hlídat. Má to na ni znatelně pozitivní dopad, přestala mě tolik fackovat. Po dvou dnech spolu v mé Aydíkárně má Grejsinka čas na předení, mazlení a dokonce se občas ke mě i tulí. Nenudím se, Grejsí je totiž neúnavný "kočičí živel"...
19. ledna 2015 Já Aydík docela chápu ty "nezasvěcené" lidičky, kteří chtějí "aspoň jednou za život dopřát kočičce a kocourkovi koťátka"... Protože vydržet ty naše zoufalé herecké etýdy musí být pro člověka náročné... Nejlepším řešením pro kočky, které nejsou určené do chovu, je proto kastrace! Momentálně je u nás v nejlepším Ladynka. Ta usoudila, že její roztomilost, mazlivost a nenápadné přibližování se ke mě - k plodnému kocourovi se míjejí účinkem a rozhodla se do toho vložit všechny svoje zbraně. Takže s rozběhem se trefuje do lítaček vedoucích do kočičího výběhu, kde s nečekanou silou svých hlasivek hlásí celému světu, že "chce děti". Co na to panička??? Ta přemlouvá všechny kočky v baráku, ať s tím ještě počkají a vymlouvá se na termíny...
17. ledna 2015
Nyxíku,
všechno nejlepší
k 1. narozeninám!
15. ledna 2015 Naši téměř osmiměsíční odchovanci kocourek Dundee British Red*CZ (alias Churchill) a kocourek Dandelion British Red*CZ (alias Poldík) hlásí, že jsou vykastrovaní a začínají spokojený život "kocoura gaučáka"...
7. ledna 2015 Víte, co musí třeba taková kočička Anička mít, když chce koťátka?
1. očkování proti vzteklině
2. očkování proti základním infekcím: panleukopenie (kočičí mor), caliciviróza, herpesviróza
3. očkování proti infekcím: FeLV (leukóza), chlamydióza
4. ultrazvuk srdce od kardiologa specialisty k vyloučení HCM (genetické onemocnění srdce)
5. krevní odběr k vyloučení PKD až z genetické laboratoře v USA-Californie (genetické onemocnění ledvin)
6. negativní odběr krve na FIV (kočičí AIDS)
7. negativní stěry na Streptokoka canis, Mycoplasma felis, Chlamydophila felis
8. odběr na krevní skupinu
9. potvrzení od veterináře, že nemá pupeční kýlu
10. preventivní odčervení, odblešení (např. Stronghold)
11. mikročip, rodokmen
12. krycí smlouvu
13. svolení kocourka a následné potvrzení Krycího listu od majitele kocoura a Základní organizace
... na náklady se raději neptejte
6. ledna 2015 Tak bezva! ...přežili jsme nejen vstup do nového roku, ale i Aniččino mroukání. Pro změnu jsem začal vyvolávat já Aydík. Naše tichá voda Ladynka sice očividně nemrouká, ale u ní se nikdy neví. Je zase tak mazlivá, že mi stačí mrknout...
2015
Klidné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2015
Vám přejí Tesařovi a Zrzouni!
Zvlášť velké poděkování za vánoční přání, roztomilé video s Dundeem, za zprávy a fotky od našich přátel, kteří mají koťátka od nás!
Dottie
Casper
Ace
Akdar
Alfi
Deak Mici
Dundee
Delia Pifina
23. prosince 2014 A je to tady! Já to věděl ale první! Bohužel nás má panička přečtený a zase to prokoukla včas... Anička začala dneska mrouskat... A asi to nebude jen tím, že by se těšila na Ježíška... Jinak já Aydík vážím 6,8 kg a jsem opravdu obrózní. Tipoval bych, že vážím mnohem víc, ale to my zrzouni prostě tak máme. Atletická postava, žádný tuk. Postupně to teď díky "říji" (toužení) půjde asi pomaloučku dolů...
22. prosince 2014 Nechceme Vás strašit, ale my Hostouňští zrzouni si myslíme, že zima už nepřijde. Ono by to paničce asi ani nevadilo. Je nadšená z toho, jak jsme spolu všichni pohromadě a jak jsme ji "podrželi", když toho měla až nad hlavu. Jsme mazlící zrzavé komando. No ale pozor! Aby se to neomrzelo, já Aydík začínám být lehce nervózní, občas i vášnivě zakňourám a chodím častěji koukat z okna. Je dost možné, že teplé počasí už zase vrátí kočkám jejich touhy. Je tedy žádoucí přísně hlídat Aničku, která v žádném případě nesmí "být v tom" se svým tatínkem. No... já Aydík bych z toho takový problém nedělal, ale prý by to pak byli jakýsi "bezpapíráci". Co se týče Ladynky, je to mazlící se královnička. Má nádhernou kulatou postavu s úžasným hustým kožíškem. No a to znamená, že co nevidět se tu s příchodem jara bude luxovat jak o život. Až ty holky červený pustěj chlup, tak to budou mít na ponožkách všichni... úklid neúklid! Naše Grejsinka je takový zakletý podvraťáček. Je to žárlivka a je stále u paničky. Tedy hlavně když se k ní přiblíží někdo další. Takže to znamená, že se tři kočky přemístňují (pokud nespí) skoro stále společně. Ode dneška máme v zimní zahradě rozloženou zase tu naší cestovní (psí) klec alias kočičí porodnici. Může se v ní spát jen za odměnu! My totiž milujeme tyhle průhledné krabice! Postavilli ji zase pro mě Aydíka, abych v ní mohl v noci spát s Grejsinkou a nelezla k nám tulivka Anička. Že prý na to, abychom byli přes noc v zimě sami u mě v Aydíkárně, není Grejsí stavěná. No... spíš by se tam bez paničky nudila... U Grace není žádné tabu, co se budoucího sbližování týče, jenže ona je holka stále taková dětská a jen si mě ochočuje... Ráno jsme už zase byli všude po baráku, když tu se cpala do bunkru zase Anička a že jako ne a ne a nechci ven. Tak aby ji panička nemusela hlídat, tak je tam občas zavřená a chrní. Ne, vůbec to nevypadá jako týrání zvířat. Ve frontě už stála i Ladynka a že prý byla taky hodná a že taky chce dovnitř... Myslím, že panička má velký smysl pro to, aby udělala, co nám na očích vidí a přesto dodržela Chovatelský řád. Ale večer tu Aňuli z klece vysypeme!!! Přes den mi stačí nacpat se do nejmenšího pelíšku v domě, který už pamatuje Mourka, když byl koťátko...
6. prosince 2014 VÝSTAVA OLOMOUC
V sobotu ráno jsme se velkou rychlostí sbalili a v půl páté jsme vyjeli směrem na Olomouc. Měli jsme velké štěstí už jen v tom, že dálnice byla docela volná a zrovna dobře sjízdná. Po 3,5 hodinách jsme zakotvili na Výstavišti Flora Olomouc. Měli jsme bezvadné místo, hala byla prostorná a přestože jsem já Aydík nebyl strašně dlouho na výstavě (říkali kdysi něco o tom, že už nikam jezdit nebudu...), choval jsem se perfektně. Ukecaná Anička měla samozřejmě plno připomínek a nešla pořádně vyfotit, jak se válela blahem ve výstavním pelíšku. Já Aydík jsem šel na posouzení k panu posuzovateli Pánkovi a Anička k pani Venclíkové. Dostal jsem svůj už nadpočetný titul PH a Anička svůj počítaný titul CAGCIB. Přes svou účast v rozstřelu jsme se OBA dostali i do NOMINACE BIS do Speciálky pro britské kočky. Zrzouni, zase jsme bodovali!!! Oba nás předváděla krásná slečna a paničku "omývali", že je na nás tak milá, protože já Aydík se od cizích až tak hladit nenechám. Dostali jsme se do rukou nespočetně posuzovatelů a je velkým úspěchem, že jsem zase nikoho nezakousl. Mezi námi, ti kocouři okolo nadávali mnohem víc... Já měl jen několik připomínek k mému muchlování. Záměrně panička nechala ve fotogalerii i rozmazané fotky z BIS, abyste viděli, co všechno jsem v pohodě vydržel... O to víc překvapila Anička, která měla už asi plné zuby toho, že ji celý den nadhazují a před celou halou vyzdvihují nádhernou měděnou barvu jejích očí. Všechno vydržela, občas i oči sama vyvalila, ale když mě Aydíka šoupli do batohu Aničce na záda, dočista mě srovnala do latě. A to tak, že ji panička musela z batohu okamžitě vyndat, aby mi neublížila... Ona se holka zrovna rozhoduje, jestli mroukat či nemroukat a ještě tohle k tomu! Výstava se nám samozřejmě moc líbila! Nejen kvůli úspěchu naší červené chovatelské stanice, ale proto, že jsme tam jeli kvůli moravským kamarádkám a ony si opravdu udělaly na nás čas! Maruška s námi byla od rána až do večera. Tímto zdravíme i Zdeňka, jeho domácí produkty byly výtečné! Přijela i Ilonka s Markétkou a všem moc děkujeme za originální dárečky. Panička z nich má velkou radost! Cesta domů byla pohodová, najeli jsme ten den 630 km a doma "padli za vlast" hned po příjezdu ve 22 hodin...
FOTOALBUM: "Výstava Olomouc 12- 2014" (click)
FOTOALBUM: Zima / Winter (click)
5. prosince 2014 Dá se dost pochybovat o tom, že cesta z Hostouně do Olomouce na sobotní kočičí výstavu se dá brát jako relaxační výlet, ale díky za každé zpestření v posledních dnech!!! Páníček nás (paničku, Aničku a Aydíka) bere hlavně za kamarádkami Maruškou a Ilčou... Snad se v klidu a včas dokloužeme, vyjíždíme zítra po 4 hod ráno...
2. prosince 2014 Ještě že panička stihla posekat trávník a zazimovat zahradu. Jezdila sice se sekačkou, když kolem chodili lidi v kulichu, ale dohnala to. Hned druhý den všechno pokryla ledová vrstva a dneska už se Aydík proběhl na prvním sněhu. Nebyl moc nadšený, ale když mu došlo, že může jít tam, kam směl jen Mourek, nechtělo se mu ani domů...
FOTOALBUM: "Podzim / Autumn" (click)
30. listopadu 2014 Je až neuvěřitelné, jak jsem já Aydík zkrásněl - přibral jsem. Anička s Ladynkou jsou také ve formě a Grejsinka potvrzuje pravidlo, že kočka je zralá na koťata až kolem dvou let. Vypadá teď jak vyčouhlá puberťačka a rozhodla se s koťátkama asi počkat stejně jako před rokem Anička. Panička tuší, že se holky domluví a budou se chtít starat o děti společně. Tak hlavně, aby to nechytlo i naší Ladynku. Ta, jak vidí mě Aydíka, tak je celá rozněžnělá. Já Aydík teď trávím se zrzavýma holkama hodně času. Neviděl jsem ale tu švandu, jak Grejsinka dneska lovila ptáčka. To je hold příroda... Zrzka je očividně nepřešlechtěná, ale odkud toho ptáka dotáhla, čert ví... Nejspíš si ho chytila venku ve výběhu a donesla si ho na hraní nahoru do zimní zahrady.
FOTOALBUM: "Přírodní zrzka aneb lovec Mourek se převtělil" (click)
Děkujeme za fotky od Cookieho a dopis s fotkou od Dundeeho. Přidali jsme si je do "Pozdravů..."
27. listopadu 2014 Rošťáka Mourka jsme dnes nechali odejít do "věčných lovišť"... Skoro po 17ti letech usnul a spí... ... Mourek zůstává s námi na jeho zahradě... Fotoalbum: "Mourek" (click)
5. listopadu 2014 Tak tohle období máme, my kočky, nejraději! Pryč je povýšenost Ladynky jako královny smečky... je krásně kulatá, každého u dveří vítá a leze paničce na klín. Anička je v pubertě... okecává i to, že se pod rukou svalí na záda a chce mazlit. Já Aydík překvapuju tím, že dobrovolně baštím konzervy a na hovězí maso čekám u kuchyňské linky. Jakmile vidím paničku ležet, zalehnu ji... Neřvu, neznačkuju, nenosím trencle a nad Mourkem se nechám v klidu přenést bez kšírek. Neznamená to ale, že bych ho, kdybych mohl, nezakousl... Musím být sice pod dozorem, ale hodně si mě hlídá Grejsinka. Stále se chová jak mimino, přemístňuje misky s vodou, hází do vody hračky, čeká v umyvadle, až se jí pustí kohoutek, ze kterého pak dlouze pije. Večer usíná s páníčkama, ráno přibíhá "špikovat" paničku tlapkama, jakmile slyší první známky probuzení. Lehává na hrudníku a kdykoliv panička zavře oči, šťouchá ji packou do obličeje nebo začne příst s takovou razancí, že málokdo ještě usne. Děláme všechno možné, abychom paničce nekomplikovali její momentální stresové období... Na koťátka nespěcháme, vládne tu klid a pohoda...
29. října 2014 Supééér! Laboratoř California se spojila s "British Red Jústn" a udělila Grace Kelly DNA analysis certificate PKD N/N... No tak jooo... znamená to, že i Grejs máme PKD negativní a její děti nebudou zatíženy genetickým polycystickým onemocněním ledvin. Srdíčkovou genetiku HCM už máme hotovou a negativní také. Zároveň máme potvrzeno, že jako ostatní naše kočičky je Grace Kelly non-agouti = bezkresbová červená kočička. Takže teď už jen stěr před krytím a počkat, až příroda zavolá...
25.-26.10.2014 SVĚTOVÁ VÝSTAVA KOČEK PRAHA
Světová výstava koček je pro chovatele něco jako Olympiáda. Nejedeš tam vyhrát, ale zúčastnit se. Protože měl páníček také svůj důležitý volejbalový víkend, vyslal reprezentovat na Světovku Aničku s paničkou. Musím podotknout, že Aydík a zvlášť Ladynka jsou momentálně ve formě a určitě by neudělali ostudu. Ale z organizačních důvodů bylo třeba vybrat jednoho zástupce naší chovatelské stanice British Red*CZ a proto jela Anička - Interchampionka Annie, která reprezentovala náš kvalitní odchov. Jedna kočka je ideální počet na takovou výstavu... Světová výstava se konná vždy dva dny. Letos po 14ti letech opět v Praze. Ve výstavní hale v Letňanech bylo 1600 koček, 28 FIFe posuzovatelů z různých zemí (fotka ve fotoalbu) a mezi vystavujícími zeměmi byla i Brazílie a Argentýna. V naší skupině 3 bylo podle katalogu 578 koček odpovídajících ras, z toho 151 britských koček. Bylo moc dobře, že jel v sobotu také Kája s Péťou, protože se během dne nedá moc odpočívat a je důležité být stále ve střehu. A díky tomu máme fotky z posouzení! Výstava začala slavnostním zahájením, kde měl proslov i předseda vlády České republiky. Úžasné bylo, že Anička šla na posouzení úplně jako první kočka výstavy, měli jsme to brzy za sebou a nemuseli se moc tlačit v davu. Horší bylo nevědět, jestli postoupila dál nebo jestli už "jedem na pohodu". Byla by škoda něco prošvihnout a tak se musela hlídat až do odpoledne cedule s číslama daleko od naší klece. Anička nám udělala velkou radost - napodobila úspěch svých rodičů Aydíka a Ladynky ze Světovky 2011. Dostala titul CAGCIB od izraelské posuzovatelky Nurit Pahl a byla i ve výběru do nominace. Největší úspěch měla její povaha, mohutnost, srst a hlavně ty její krásně vybarvené oči. Zlatíčko naše zrzavý! Je skvělé mít titul ze Světovky pro kotě u nás narozené... Pro doplnění: vítězkou v naší skupině 3 (kam patří Anička) se stala barmská kočka z Maďarska. Vítězný kocourek skupiny 3 - barmská kočka z Ruska. Vítězný kastrát - barmská kočka z Dánska. Kastrátka - korat z Finska. Mladší kotě - britská kočka z Itálie. Starší kotě - ruská kočka z Itálie. Potkali jsme hodně přátel a v neděli večer se nečekaně zastavil i páníček při cestě z turnaje. Byli jsme rádi, že jsme tam byli, přestože to byl hodně únavný víkend! A děkuju naší mamce za napečené koláčky!
FOTOALBUM: "FIFE WORLD SHOW 2014" (click)
IC Annie British Red*CZ
16. října 2014 Je milé, když s námi udržují páníčkové našich koťátek kontakt. Děkujeme! Růženka je skvělá princezna myšilovka, Pifinka dělá velkou radost v Rumunsku, Borísek je spokojený stejně jako Kukí a Dandelion, atd.... Moc hezký vzkaz od páníčků Pifi jsme přidali do "Pozdravů". Panička nafotila Ladynku (není to vůbec jednoduché, aby naše kočky do foťáku otevřely ty svoje krásné oči) a musíme se pochlubit, že už je zase po porodu ve skvělé "britské" formě...
FOTOALBUM: "GIC Lady in red of Czankra*PL" (click)
14. října 2014 Víte, jak nejsnáze upoutat pozornost paničky? Třeba když se taková Grace projde paničce po klávesnici a ta pak část dne stráví zjišťováním, jak si zvětšit miniaturu plochy počítače, na které nepřečte ani "Ň". Také je efektní si pohrát ve fontánce s vodou a následně si obalit tlapky v kočkolitu a zasednou paničce na papírech, co si smolí celý den u počítače. A úplně nejlepší je pokusit se zase nacpat na šanony chovatelské stanice, přičemž ty jakoby nic vypadnou z police... Ve finále si Grejsinka lehla na zápěstí, které pohybuje s počítačovou myší ... Je načase si dát pauzu...
12. října 2014 Anička spolu s jejíma sourozencema z vrhu "A" slaví dva roky. Dostala nový závěsný pelíšek na topení a okamžitě ho musela vyzkoušet... nejen ona... Je to pelíšek putovní, takže jednou je pro Ladynku v ložnici na topení a šoupe se kvůli němu postel. Pak je třeba v chodbě, aby měla Anička přehled. Nejčastěji je v kanceláři, abych dělal paničce společnost a motůrek. Tím myslím, že já Aydík teď předu jak o život a dostávám se do své zimní "naducané" kondice. A jsem teď takový zrelaxovaný a milý... Sláva podzime! Grace dává přednost košíku u postele paničky, protože ta v noci vystrčí ruku z pod peřiny a kontaktuje kožich. Grace je totiž schopná stát paničce třeba i na obličeji, než si ji zmanipuluje...
KRÁSNÉ 2. NAROZENINY!
Ace, Auki, Annie, Archie, Alfi, Akdar
British Red*CZ
*12/10/2012, litter "A"
Všechno nejlepší a plné mističky
přejeme k 1. narozeninám Zrzounkovi!
Blaze British Red*CZ
*06/10/2013, vrh "B"
5. října 2014 Máme skvělý nedělní podvečer. Anička je napravo, Grace nalevo a Ladynka na klíně u paničky. Když tu si Grace usmyslela, že jí je gauč malý a že na klíně chce být ona. Zalehla Ladynku a je jasné, že starší a moudřejší vyklidila pole a uvelebila se v nohách. Koukáme na telku, když tu vidí Grace ve svém zorném poli mě, Aydíka! Vrhla se na mě rozkročmo jak kvočna a zalehla mě celým svým kožichem. Pak si asi uvědomila, že mne nenakojí, ale že by se mnou mohla být jiná legrace. S ohledem na novomanželskou předehru mě nejdřív profackovala a pak nastala značná změna v našem chování. Tulíme se a všichni teď spokojeně spíme... Anička je momentálně nalevo, Ladynka napravo a já Aydík jsem s Grejsinkou na škrabadle...
1. října 2014 Změnili jsme vzhled našich webových stránek z důvodu lepší orientace a vzhledem k nutnosti mít dvojjazyčnou verzi. Dalo to dost zabrat... Ještě sem-tam něco doladíme, dobarvíme, ale v jádru už je to hotové... Snad se taky budou líbit...
30. září 2014 Ačkoliv se Grace Kelly jeví od pohledu jako ta nejpoddanější kočička, která větší část noce stráví na paničce, tak zdání klame. Pokud se omezuje, dost razantně se brání. I stříhání drápků vyžaduje značnou trpělivost a zručnost. Je fakt, že co si panička zamane, tak to bude! Takže se jelo na veterinu... Panička spocelá hrůzou rázně zalehla s pomocí sestřičky Grace a ta byla tou péčí tak zaskočena, že se vůbec hlasitě neprojevovala. Ona totiž hlasitě nejen přede, ale i velice hlasitě vyslovuje. Mňoukání se tomu totiž říkat nedá... Ultrazvuk srdíčka tedy proběhl ke spokojenosti paničky i lékaře. Grejsinčino srdíčko nemá žádnou vadu a je vyloučena genetická vada srdce - HCM negativní. Krev na PKD - genetickou vadu ledvin a stěry před krytím jsou odeslány a až se Grace i panička vzpamatují z odčervování a dorazí další negativní výsledky, nechá se mi (Aydíkovi a Grace) volné pole působnosti... Celkově to u nás teď vypadá tak, že já Aydík jsem ve větší pohodě (venkovní kocouři a kočky se nejspíš už zazimovávají) a naše tři kočičí holky se hodně tulí, nechají se chovat a jsou k sobě také mnohem vstřícnější...
29. září 2014 Dostali jsme dopis a fotky od Dottie z Holandska (viz "Pozdravy"). A pak že to bude šelma divoká... Vymazlování se osvědčilo... Jsme až dojatí...
25. září 2014 Tak jsme zase na svém! Jsme tu zase 3+1 zrzavé koule. Už to tak můžu napsat, protože už nikdo z nás není vyloženě vyhublá špagetka. Já Aydík se přizpůsobuju počasí a ochlazování velice svědčí mému kožichu a celkovému zjevu. Holky jsou jak vyměněné. Nevím, jestli se radují, že mají konečně paničku pro sebe, ale všechny ji často následují na každém kroku a předhání se v roztomilostech. Ladynka se chová jak hravé kotě, Anička se tulí a Grace začíná zase mrouskat. Přitom stále prolézá šuplíky, kde lehávala Dottie a hledá ji. Smutno tu ale vůbec není. Zvlášť v noci, když se všichni vrací do páníkových peřin a tlapkama schválně prošpikovávají lidská těla... Všichni se hodně mazlíme a leháváme rádi na klíně. No konečně...
24. září 2014
Dottie British Red*CZ... Překvapená Dottie si sama vlezla do přepravky, nejspíš tušila, že tady už žádná sranda s dospělýma kočkama nebude. Nechala se páníčkama dovézt na letiště, které máme "za humny" a dala o sobě decentně vědět v odletové hale. Doufáme, že jí v letadle trumfnou v hlasitosti její nová holčička s chlapečkem... Přejeme všem klidný a pohodlný let do Rotterdamu v Holandsku a pro Dottie šťastný život a hodnou kočičí kamarádku!
Ruby, we wish you pleasant flight to Holland and happy live with our Dottie! With love... ♥
Delia Pifina British Red*CZ... Předoucí Pifinka se rozloučila a odjela dneska dopoledne směrem na Cluj-Napoca, do Rumunska. Čeká jí dlouhá cesta autem, ale zvládli to jiní, zvládne to i ona. Paničce se ještě klepou ruce, tak Vám píšu zase já Aydík. Mám čuch na lidi, takže jsem šel testovat návštěvu... A předl jsem jak o život, když mě noví páníčkové naší Pifinky hladili. Je tu teď až podezřelé ticho, ale ten pocit, že budou žít naše koťátka v láskyplných domovech, převyšuje nad vším ostatním a stojí za to!!!
Our sweet Delia Pifina is going home to Romania just now. We are so happy that we have so nice people for our kittens! Enjoy your journey, dear Rares, Adriana and happy new life for Pifi ♥
22. září 2014 Máme zprávy od Mici z nového domova v Maďarsku. Je v pořádku a po dlouhé cestě se zabydluje... Více nejdete v podsekci "Pozdravy od koťátek"... (click here)
Thank you, Edit, for so lovely letter! (in the section "Greetings from kittens")
Máme i zprávy od Dandelionka a jsme za ně moc rádi! A Dundeeho jsme dokonce viděli na videu, jak si hraje se svou psí kamarádkou...
Momentální stav je teď pět koček a jeden kocour. Dvě poslední kočičí holčiny odcházejí za dva dny. Já Aydík začínám nabírat zimní kondičku, zklidňuju hormony a chodím se relaxovat do obýváku. Ladynka s Aničkou už jsou na tom po porodu také mnohem lépe a přibírají. Grace se zaměřila na Dottie, přestala mrouskat a stará se o tříměsíční holčičku, jako by byla její vlastní... včetně "kojení". Dottie roste do krásy a začíná to být moc milá, zvídavá kočička. Dneska se na ni přijela podívat její panička z Holandska, takže už jen zbývá dovézt ji ve středu na letiště. Delia Pifinka je upředená boubelka, je to celá maminka Anička. Všechny holky mají rády chodit večer uspávat a ráno kolem čtvrté budit své páníčky...
21. září 2014 Deak Mici British Red*CZ...
Mici Deaková (původním jménem Dreamy) je dneska na cestě domů do Maďarska... Její panička Edit čekala skoro čtyři měsíce, aby si mohla dojet vlakem "na otočku" pro naší červenou mramorovanou princezničku. Zpáteční cesta jim bude trvat sedm hodin a my doufáme, že to holky zvládnou, nepotkají je žádná zdržení nebo komplikace na cestě a do půlnoci budou doma v Budapešti...
Mici is going by train to Hungary just now... It will take about 7 hours. Dear Edit, we wish you quiet journey to Budapest and lovely time with our sweet princess Mici! Thank you for everything! Radka and Karel
16. září 2014 Dandelion British Red*CZ...
Dandelion, nyní již vlastním jménem Leopold, odjel do své nové rodiny. Rozlučky jsem se zúčastnil i já, děda Aydík. Grace se ani neobtěžovala přijít, aby se rozloučila, babička Ladynka pachovala přepravku a na Aničce bylo znát, že snižující se počet vejrostků ji lehce rozhodil. Ale Poldík bude také v úžasné společnosti a my mu přejeme šťastný život a plné mističky... Třeba se taky naučí psát...
14. září 2014 Grace kojí cizí koťata, těhule není a kdo ví, jestli něco teče! Dendlík s Dottie se tváří, je sají mateřské mlíčko od "tetičky". Je ale dost možné, že si na to jen hrajou... Všichni jsou blahem bez sebe a je tu klid. Grace nevolá ženicha... tedy pokud má na starost kotě... Je slyšet spokojené předení třeba pod stolem v kanceláři, kam si Grejsinka odvádí svá adoptovaná přerostlá děcka. Je to až dojemné, jak šťastně se tetička dívá... Kdo by jí to nedopřál... Mici s Pifinkou se na to však dívají už dost opovržlivě... A Grace umí být pěkně uražená, když nikdo neakceptuje její touhy... dalo by se až říct, že "vzteklá"... Takže už je v plánu i termín, kdy bych se mohl časem rozšoupnout... (já Aydík)
10. září 2014 Máme relaxační den. Od rána se panička snaží něco přečíst, ale buď jí koťata loví ponožky nebo ji rozesmívají. Grace Kelly už dva dny dost hlasitě artikuluje a vypadá to, že by ráda měla děti. Si počká.... (říkala panička). A tak se toho chytnul aspoň Dendlík s Dotie a regulérně ji ocucávali. Smíchem roztřesené video je v Galerii... (VIDEO: "Grace - Mommy game" ... click here)
8. září 2014 Přidali jsme nové fotky od Alfíka, Cookieho, Růženky, Boríska... do podsekce "Pozdravy od koťátek"... Musím Vám říct, že to má velmi pozitivní reakci našeho okolí, které se baví i nad dopisy od koťátek...
5. září 2014 Když máte zadané kotátko, soustředíte myšlenky na to, že už ho pro někoho vychováváte a snažíte se o maximální "výkon", aby pak dobře reprezentovalo chovatelskou stanici. Pokud máte mezi nimi ještě jedno koťátko volné, s narůstajícími dny roste možnost, že si ho vlastně chcete nechat a že ho časem i přestanete nabízet, protože ho už dát ani nechcete... Páníčkové schovávali Dandelionka tak dlouho, že mi ho už dávali na zvykačku do Aydíkárny... prý pro jistotu... Dneska měl ale Dendlík velmi milou, početnou dámskou návštěvu a my rozhodli o jeho budoucnosti... A jsme moc rádi, že se Dendlík líbí stejně jako ostatní koťátka a že všechna koťátka mají super páníčky. Čekat se vyplácí! Intuice praví, že na tyhle holky jsme právě čekali... Nehledě na jejich "velmi působivou doporučenku"...
Nemůžu jinak, ale musím se Vám pochlubit. Nášemu klukovi Kájovi uveřejnili ve vědeckém internetovém časopise 1,5 roční práci (prý se za přečtení platí!), v tomto týdnu úspěšně anglicky odpřednášel svoji přednášku na Mezinárodní vědecké konferenci, pojede se vyškolit do Německa a bude ve svých 23 letech zaškolovat další na několikamilionovém přístroji a dneska úspěšně absolvoval státnice na ČVUT - jaderná fyzika, přičemž má ode dneška taky jakýsi tilul "Bc". Nemá sice "SC, DVM" jako mám já Aydík, ale taky je dobrej... Jsme na něj opravdu pyšní a odpouštíme mu, že za něj panička stále seká zahradu apod.
A taky se musím pochlubit, že máme nejen maily od koťátek z nových domovů (dnes např. jsme dali úryvek dopisu od Blejzíka - Zrzíka do sekce "Pozdravy od koťátek"), ale poštou nám přišlo doporučeně i DVDčko od Casperky - Růženky. Moc děkujeme!
1. září 2014 Delia Pifina British Red*CZ podnikne za tři neděle dalekou cestu autem do Rumunska. Je to vlastně Delia, ale její páníčkové jí dali i vlastní jméno Pifina, které bude mít v rodokmenu. Mazlivá, předoucí kočička nám připomíná její maminku Aničku, když byla ještě koťátko. Zatím jen "kvete"...
In a three weeks Pifina is going by car to her new home in Romania. She looks like her mother Annie when she was a kitten...
Nahráno nové video krémového koťátka Dandelionka, najdete ho s ostatními v "Galerii"... New video of Dandelion is in a section "Gallery".
31. srpna 2014 Dundee British Red*CZ...
Dundee odjel domů... Vždycky to je pocit, jakoby tu bylo najednou prázdno... Ale naše upředené zrzavé miminko se bude mít báječně... Dundee went home today...
Dostali jsme dopis od Blejzíka a Casperky. Vždycky jsme za to moc rádi! Děkujeme...
30. srpna 2014 Koťátka z vrhu "D" jsou podruhé, naposledy naočkovaná, jsou jim tři měsíce. Kocourek Dundee už může jít do svého nového domova... Ostatní koťátka u nás budou čekat ještě tři týdny, aby mohla po očkování vztekliny překročit hranice. Dandelionek je volný, má v záloze jistou "pěstounskou péči". S rozhodnutím páníčkové čekají...
23. srpna 2014 Dendlíkovu budoucnost jsme se rozhodli zatím neřešit. Je spoustu možností před námi a když si sedm koťátek našlo majitele samovolně, není třeba se nechat rozhodit dotazy na budoucnost posledního krémáčka... Dneska ráno, když panička po noční zalehla, dělal jí Pampelišák upovídanou masáž tlapkama přes peřinu. Tím, že nemá svého jistého nového páníčka, zarývá se víc a víc pod kůži. Zvlášť, když je to takový sametový, mazlivý plyšáček. Není tak divoký jako zrzounci, kteří mají na danou věc svůj názor, Dandelionek je "méďa", ale když to rozjede i on, poháry padají z poličky... Teď je se mnou (dědou Aydíkem) v mojí Aydíkárně a řádí tam jak torpédo. Panička mu tam dala dvacetileté proutěné křesílko po našem klukovi Kájovi (ten už se do něj rozhodně nevejde). A tak jsem mu ho hned zabral a rozdělil se s ním o své královské křeslo... Docela dost mě ten malej chlupáček zajímá... Jo a taky byl Dendlík na návštěvě u babi a dědy naší paničky a choval se tam jako doma...
*30.5.2014 | pátek | 1.týden | 2.týden | 3.týden | 4.týden | 5.týden | 6.týden | 7.týden | 9.týden | 10.týden | 11.týden | 12.týden |
1.Dreamy | 93g | 185g | 260g | 345g | 430g | 530g | 680g | 790g | 1040g | 1210g | 1330g | 1580g |
2.Dundee | 97g | 217g | 330g | 450g | 560g | 680g | 840g | 960g | 1240g | 1410g | 1530g | 1750g |
3.Dandelion | 96g | 212g | 300g | 400g | 515g | 640g | 805g | 920g | 1240g | 1430g | 1600g | 1830g |
4.Delia | 100g | 210g | 305g | 410g | 500g | 600g | 760g | 860g | 1150g | 1320g | 1460g | 1700g |
5.Dottie | 85g | 190g | 290g | 365g | 490g | 570g | 730g | 830g | 1060g | 1210g | 1310g | 1520g |
22. srpna 2014 Deak Mici British Red*CZ (původně Dreamy) pojede za měsíc vlakem do Maďarska. Na dnešek spala sama s páníčkama v ložnici. A moooc se jí to líbilo. Od narození to bylo nejmazlivější, nejrozkošnější koťátko a teď jakoby to doháněla. Je velice aktivní, stále někde běhá a zkoumá nové věci. Myslím, že pro ni už tu nového nemůže být nic... Každé koťátko z vrhu "D" je jiné a každé má něco speciálního. Mici má hezky sytou mramorovanou kresbu a roztomilý výraz ksichtíku. Stává se z ní sebevědomá slečna...
Deak Mici British Red*CZ will go by train to Hungary in a month. She is also waiting for necessary vaccination of rabies and she also has to wait here 3 weeks more after because travelling abroad.This night she was sleeping alone in the owner´s bedroom and she liked it very much. Since her birth she was the most cuddly kitten but now she is very busy with all of the adventurous things around her... She is very active... Every kitten of litter "D" is different and every one has something special. Mici has gorgeous saturated tabby coat and cute facial expression. She becomes a confident Miss...
21. srpna 2014 Dottie British Red*CZ poletí za měsíc do Holandska. Je to čirá náhoda, že si nás její páníčkové sami našli, od Johana a Alfíka bude stovky kilometrů daleko. "Dotý" (=Puntík) je nejmenší koťátko z vrhu "D", ale hezky přibírá na váze. Povahově je to pravá, nefalšovaná, nepřešlechtěná britka. Má roztomilou kulatou hlavičku s liščím čumáčkem, hezky sytou červenou barvu kožíšku. Od narození byla velmi dravá a bojovala, kde mohla. Stává se z ní uvrněná slečna, která jemně tlapičkuje. Jako pravá přírodní briťule není nadšená, když se na ruce muchlá, má ráda volnost a už teď je to hrdá, sebevědomá kočka. Na dnešek spala sama v ložnici u páníčků a neopustila pelíšek ležíc vedle paničky. Bylo obtížné ji nehladit... Když "na to má čas" (= když nelumpačí s bandou ostatních koťat), bez problémů se nechá chovat na klíně a tulí se k páníčkům... Ráno ani paničku nebudila, jen si lehla k ní na peřinu. Když jsme vstali, běhala kolem a lítala na škrabadlo s takovou radostí, že se až jeden divil, proč hned neběží za svou smečkou a zůstává v přízemí s dvounožkou... Věříme, že bude v novém domově rozdávat jen radost...
Dottie British Red *CZ will fly by plane to Holland in a month. It is just a coincidence that her new owners found us. She will live hundreds kilometres far from Johan and Alfi. Dottie is the smallest kitten of the litter "D", but she nicely put on weight. She has character as the real, genuine, natural British Shorthair. She has a cute round head with a cute fox nose, with nicely saturated red coat. From her birth she was very fierce and she was fighting, where she could. Now she becomes a sweet purring girl who touches you gently with her paws. As usual a lot of british shorthair, she doesn´t like so much to be on owners hands so long, she loves freedom and she becomes a proud, confident cat... but very sweet one! In the night she slept in the bedroom with Radka and Karel alone without other cats. It was difficult not to touch her... When she has "free time for people", it is no problem for her to snuggle on owner´s lap. When we woke up in the morning, she was running around us with such joy and she forgot finding her relatives... We believe she will give gladness to everybody ...
19. srpna 2014 Včera večer si Johan po týdenní dovolené v Čechách vyzvedl Alfíka v Holandsku z kočičího hotelu. Je úžasné, jaké krásné prostředí Alfíkovi vybral a ještě úžasnější, jak prý byl Alfík okouzlující kocourek... Viděli jsme ho na FB. Dneska pro změnu u nás došlo k výrazné změně. Grace Kelly byla nalezela spící u Mici. Je to děsná žárlivka a paničku by chtěla mít jen pro sebe. Dochází však k evidentní změně chování, kdy nejspíš Grejsí usoudila, že koťátka už nejsou vetřelci, ale že se s nima užije i dost legrace...
18. srpna 2014 Nahráli jsme VIDEO pro každé koťátko a dali je do "Galerie". Je to "zábava" s tou smečkou něco tvořit...
We uploaded VIDEO of every kitten. You can see them in the web-section "Gallery"/ "VIDEO".... Quite difficult hobby...
13. srpna 2014 Tak kdo ještě nezná našeho velmi blízkého přítele, připomínám, že je to Johan a že má naše jedno červené Áčkové kotě, které s ním už dva roky žije na hranicích Holandska a Belgie. Vídáme se tak jednou ročně osobně. Teď, co jsme naplánovali koťátka na léto, přijel Johan k nám. Alfík samozřejmě zůstal doma. Páníčkové si dojeli pro Johana na Raspenavu, kde se sešlo celé Johanovo příbuzenstvo na jedné velké oslavě a je teď pár dnů u nás. Všichni jsme byli překvapení, jak na něj reagovaly naše kočky. Copak koťata, ta jdou skoro ke každému, ale aby dospělé britské holky zapomněly, že se s cizíma lidma nemazlí a že se už vůbec nemazlí s dvounožcema všechny najednou... to bylo opravdu zvláštní. Johan není zcela v dobré zdravotní kondici a my kočky to prostě poznáme... A ne každý si zaslouží naši pozornost...
Who still doesn´t know our friend Johan, he has to know that Johan has our A-kitten = Alfi British Red*CZ. And we hope it was great idea for the both of them, good for Johan´s health... REGARDS for all relatives of Johan, it was nice to meet you all in Raspenava
FOTOALBUM: "Johan and our cats" (click here)
11. srpna 2014 Panička byla pozvána na návštěvu ke kocourkovi Ejsíkovi. Ace british Red*CZ je naším prvně narozeným koťátkem. Nelze jinak, než si pochválit mého (Aydíkova) a Ladynčina potomka... Kocourek je kastrovaný, mazlivý, spokojený...
10. srpna 2014 "Déčka" rostou před očima! Od desátého týdne se vyskytují nenápadaně tam, kde je někdo z dvounožců. A zcela nápadně ze sebe dělají aktivní neunavitelná malá torpéda. Protože bývají páníčkové víc na zahradě (samozřejmě když nejsou v práci), jsme my všechny kočky ve výbězích a posloucháme s nimi ČR Dvojku. To se to pak natírá a lepí dlaždičky... Já Aydík jsem trochu polevil ohledně mých vášní, zato Anička stále nosí hračky z patra do přízemí a dožaduje se nových, malých a poslušných koťátek. Ta současná už nemají čas jen tak ležet u maminky. Lítají po celém baráku a je s podivem, že stále nic nezničila. Babičce Ladynce už to leze na nervy a občas pěkně zasyčí. Grace Kelly pro změnu žárlí tak, že si chvilku s koťaty hraje a pak se neurvale do jednoho zakousne. Už si vybudovala také velký respekt... Oproti tomu se chová stále jako malé kotě, dožaduje se tekoucí vody z kohoutku a raději nežere, nepije, nečůrá celou noc, jen aby mohla být zavřená s páníčkama v ložnici. Páníček začíná lehce pokašlávat nad zvířeným mrakem kotěcích chlupů v obýváku, takže koťata do ložnice jen občas... Máme velkou radost, že dostáváme zprávy od našich předešlých koťátek!
"D" kittens are 10 weeks old and they already prefer to spend their time with people. They are very active and like to play hunting games. Dundelion is still available because his owners do not want to put advertisement yet- it is still enough time (maybe from next week) ... Dundee is going home at the end of this month. Dottie, Mici and Pifi will go home at the end of September. "C" kittens are already in their new lovely home and we are happy we have messages and photos from everybody ... (in the web-section Kittens - Pozdravy/Greetings)
7. srpna 2014 Cookie British Red*CZ ...
Kukí alias Oskárek odjel dneska do nového domova. Držíme palce... Bylo načase, protože už se tvářil, že do té mladší party nepatří...
Charlie alias Borisek i Cookie psali z nového domova... Moc děkujeme!
5. srpna 2014 Charlie British Red*CZ - Kája...
Na dnešek spal Charlie s Mici u páníčků v ložnici. Grace byla tak naměkko, že do půlnoci spala s Mici v jednom košíku, nejspíš zapomněla, že ty mrňata vlastně "nemusí". Měla by si už ale přiznat, že jí budou chybět jejich drzé nálety... Páníčkové celý den tvořili něco na zahradě, takže přípravy na odjezd proběhly přijatelně. Kája se na cestu tak tvrdě vyspal, že ho panička třikrát hledala po celém baráku. On si zatím nerušeně spal pod střechou v pelíšku v holčičím výběhu. Nutno podotknout, že celá banda celé dopoledne lumpačila u mě (táty a dědy) v Aydíkárně. Odjezd našeho Káji proběhl díky novým páníčkům velice šetrně (pro nás šetrně = rychle) a my všichni tady jsme přesvědčeni, že se kocourek Charlie alias Boris bude mít báječně...
Dostali jsme zprávy od Akdarky alias Shakí i s fotkama, které si uložíme do sekce "Pozdravy...". Paničku i chlupáče moc všichni zdravíme! Také zdravíme na Brdy Casperku alias Růženku s Pepinkou a paničkou a děkujeme za fotky! Hned je veseleji...
4. srpna 2014 Já táta Aydík jsem dostal dopis! Růženka (Casper) psala dneska z nového domova přímo jen mě a poslala nám spoustu fotek... Jestli si chcete taky "pobrečet", tak si najděte v sekci "Koťata" podsekci "Pozdravy od koťátek" Jsou tam i fotky...
1. srpna 2014 Annie British Red*CZ, ačkoviv její rodiče mají tyto testy negativní, byla dneska na ultrazvuku srdce z důvodu chovnosti = k vyloučení možné genetické vady u britkých koček (MVDr. V.Novák - Jaggy klinika Praha 6, kousek od nás, 2 100 Kč). Anička byla holka statečná a HCM má negativní...
*7.5.2014 | středa | 1.týden | 2.týden | 3.týden | 4.týden | 5.týden | 6.týden | 7.týden | 9.týden | 10.týden | 11.týden | 12.týden |
1.Charlie | 108g | 265g | 410g | 540g | 670g | 770g | 900g | 1080g | 1410g | 1600g | 1770g | 1900g |
2.Cookie | 92g | 215g | 340g | 465g | 580g | 680g | 810g | 960g | 1350g | 1550g | 1710g | 1900g |
3.Casper | 73g | 175g | 285g | 370g | 450g | 530g | 600g | 710g | 960g | 1080g | 1190g | 1300g |
Růženka posílá zprávy a fotky z nového domova, tak máme velkou radost (sekce Pozdravy)...
31. července 2014 Casper British Red*CZ - Růženka...
Růženka odjela domů… Naše loučení s Casper British Red*CZ – Kašpárkou – Růženkou nebylo „slzavé údolí“, ale „chlupatá peřina“. Casperka (bez kotěcí smečky) si celý večer hrála s tetou Grace a Dottie a všechny tři pak zabraly páníčkovu postel. Celou noc spaly u paničky. Odchod koťátek je každopádně smutný okamžik... Jaký to tedy má smysl chovat koťátka??? Je to prostě felinoterapie! Tři měsíce se mazlíme s chlupatými klubíčky, až zapomínáme, kolik práce a povinností je kolem toho. Rozvážně vybíráme nové majitele, abychom pak byli pyšní, že někde ve světě žije námi „poctivě vychované“ koťátko, které nese naše jméno British Red*CZ a že i někdo jiný má radost z tohohle kotěte od Tesařů…
29. července 2014 Veškerý volný čas věnuje teď panička (kromě zavařování okurek, výcviku psů, usínání u Poarota......) kotěcí smečce. Maximálně se snažíme vyjít vstříc novým páníčkům, takže koťátka umí procházet kočičíma dvířkama, umí používat krytý záchůdek s lítačkama, znají, co je to pes a trávník, měla by si rychleji zvykat na jiné kočky, škrábání soustřeďují na kočičí škrabadlo, baští, co kočičího se před ně položí, na dotek předou... A tak doufáme, že na ně nebudou velké stížnosti a že se budou snadněji adaptovat na nové prostředí... ... Protože Casper - Růženka se už balí do nového domova, byla včera na výchovné probíhačce po zahradě a byla neúnavná. Já táta Aydík jsem se za ní šoural na kšírkách, až jsem to nakonec vzdal a plácnul sebou na trávu. Dneska čeká koťátka z vrhu "C" poslední očkování a už se těší na své nové rodiny! A Déčka byla dneska poprvé u mě Aydíka ve výběhu na návštěvě... (Céčka: video v Galerii)
25. července 2014 "Déčka" mají za sebou včerejší první očkování, ti co pojedou přes hranice i bolavé čipování. Dnes vše zapomenuto, na oplátku promazlujeme a prokrmujeme, co to dá...
23. července 2014 "Céčka" mají 11 týdnů... Charlie, Cookie a Casperka byli u mne (u tatínka Aydíka) na návštěvě v Aydíkárně. Bylo vidět na všech, jak jsou štěstím bez sebe. Nejen že se tam neskutečně vyřádila koťata, ale i já jsem se choval jako malé kotě... Běhal jsem za miminama a občas je chytil a olíznul. Jenže ta drobotina byla v mžiku nahoře u stropu, hned na to na poličce... Nejvíc jsme se všichni čtyři vyřádili na křesle. Nešlo nás ani pořádně vyfotit nebo nafilmovat... (krátké video v Galerii)
FOTOALBUM: "Céčka u tatínka Aydíka" (click)
22. července 2014 Protože víme, že budou některá koťátka v novém domově se psími kamarády, vzala panička do holčičího výběhu šestiměsíční štěně německého ovčáka Nyxe. Úplně první vstup byl velice krátký, protože Nyxík dostal hned ve vrátkách přes čumák od obranářky maminky Aničky. Takže bylo třeba Aničku separovat a druhý pokus už vyšel. Šlo to lépe, než se čekalo.Co jsme nečekali bylo, že z nich bude mít Nyxík až takový respekt... První momenty zachytila panička na roztřesené VIDEO (v Galerii).
FOTOALBUM: "Koťata a Nyx poprvé spolu/ Kittens and Nyx for the first time together" (click)
21. července 2014 Grace Kelly popírá převládající pověsti o kočkách a jejich nezávislosti. Tak žárlí na paničku, že ve 2 hodiny ráno lomcuje dveřma od ložnice a dobývá se dovnitř tak dlouho, než se ty dveře otevřou. Poté však následuje i invaze prcků... Nejčastěji tam vletí Růženka s Kájou, kteří se pak honí po peřině, válejí kotrmelce a Grejsinka, uvelebená na strategickém, vyvýšeném místě na paničce, hraje ping-pong s jejich hlavičkama. Ve 4 hodiny neúnavného kotěcího boje byli prckové vyvedeni z ložnice... Grace spala do rána na paničce, aniž by se pohnula a panička se sotva rozhýbala po probuzení... Musíme se svěřit, že to vypadá, že nám páníček asi už dovolí koupit nové škrabadlo. Panička je zrovna v zajetí euforie, která ji přepadla poté, co ve Sběrných surovinách dostala nezanedbatelnou částku za 500 kg železa natahaného ze zahrady. A že to byla zatím první várka... Odměna za práci ve 30ti stupňovém vedru...
20. července 2014 Člověk tomu neodolá... ani páníček alergik! Takže dneska, když po otevření ložnicových dveří všichni chlupáčci opustili svoje obývákové a kuchyňské pelíšky a vydali se v řadě za paničkou, takže dneska se nacpali všichni i do ložnice. Starší dali přednost lovení na peřině, mladší "Déčka" honění se pod postelí. Grace Kelly tak žárlila, že se uvelebila na ležící paničce a prudce i hlasitě odstřelovala blížícíc se vetřelce. Televize stále nefunguje (jak štěně překousalo venkovní anténu), ale páníčkové ji ani nepotřebují. Užívají si ten kotěcí mumraj, než odejde 31.7. Růženka do nového domova ke kočičce Pepince a její moc hodné paničce, Kája 5.8. ke skvělému páníčkovi a jeho rodině a 8.8. půjde Kukí do své rodiny ke kočičce a dětem. Maminka Ladynka se už občas ožene po dotěrném koťátku, které od ní chce mlíčko a vypadá to, že přestala kojit a věnuje se své permanentní říji. Je tak vyhublá, že příští týden už budeme muset tu její touhu nějak řešit. "Céčka" se ještě nenápadně procpou k mlíčku své starší sestra Aničky mezi "Déčka", ale už to rozhodně nepotřebují a je to jen vyjímečně. Mističky s dobrotama vyprazdňují rychlostí blesku. Mají trvalý přísun RC granulek (kotěcí + kradou dospělácké British Shorthair a Exigent) a 2-3x denně něco vlhkého (maso hovězí, kuřecí, rybí konzervy Cosma, tvaroh, smetanu, pacholík, Tatru ředěnou...)
Škatulata, škatulata... přeházeli jsme záchodky a ve výběhu se koťátka učí prolézt lítačkama dospěláckého záchůdku. Video v Galerii. Zatím to vypadá, že je to spíš velká prča než vážná věc! A večer jsme pustili "Céčka" volně po menší uzavřené zahrádce. Vypadá to, že Cookie bude rád vést dál svůj "bytový" život, protože k trávníku měl největší odpor. Kája dovedně kličkoval tak, aby se trávě vyhnul, Růženka se osmělila a na trávě i chvilku lovila tkaničku. Růženka oplývá rovněž největší dovedností, co se týče "opičího" lezení po mřížích výběhu... (video v Galerii)
*30.5.2014 | pátek | 1.týden | 2.týden | 3.týden | 4.týden | 5.týden | 6.týden | 7.týden |
1.Dreamy | 93g | 185g | 260g | 345g | 430g | 530g | 680g | 790g |
2.Dundee | 97g | 217g | 330g | 450g | 560g | 680g | 840g | 960g |
3.Dandelion | 96g | 212g | 300g | 400g | 515g | 640g | 805g | 920g |
4.Delia | 100g | 210g | 305g | 410g | 500g | 600g | 760g | 860g |
5.Dottie | 85g | 190g | 290g | 365g | 490g | 570g | 730g | 830g |
*7.5.2014 | středa | 1.týden | 2.týden | 3.týden | 4.týden | 5.týden | 6.týden | 7.týden | 8.týden | 9.týden | 10.týden |
1.Charlie | 108g | 265g | 410g | 540g | 670g | 770g | 900g | 1080g | 1230g | 1410g | 1600g |
2.Cookie | 92g | 215g | 340g | 465g | 580g | 680g | 810g | 960g | 1200g | 1350g | 1550g |
3.Casper | 73g | 175g | 285g | 370g | 450g | 530g | 600g | 710g | 850g | 960g | 1080g |
18. července 2014 Vskutku velice nepříjemná podívaná... Všechna koťata se odčervovala. "Céčka" podruhé, "Déčka" poprvé. To jste měli vidět, jaká jsou to šikovná zvířátka! Tabletka zabaléná v hovězím = vyflusnuto, namazaná pacholíkem = vyflusnuto... Takže to šlo rozrcené ve stříkačce do tlamičky a neumíte si představit, jaké to jsou dravé, škrábající, kousací, ječící šelmičky. Zabalení do hadru celého jedince pomohlo jen z části... Ale máme to za sebou... Nevraživý pohled na paničku se pomaloučku rozplývá a už zase jede koulodráha... Mimochodem, koťátka se pohybují už volně po celém domě ve dne i v noci a spí, kde se jim zachce. Nechodí jen do ložnice, aby měl páníček alespoň jeden pokoj pro alergika... ehm... chodí tam jen Grace Kelly... Včera koťátka lítala i do sklepa, kde paničce momentálně funguje televize. Jenže ona tam stejně hned usnula a obložená kožíšky se probudila ve 2 hodiny v noci a nevěděla, kde je. Trochu víc služeb v práci a máme z toho guláš...
Just now we are sure we have wild animals at home. All the kittens were dewormed in the morning. The kittens "D" = Deak Mici, Dottie, Delia Pifina, Dundee and Dandelion for the first time... It was really incredible how the kittens are quick, strong and nimble. We are "looking forward" to the second time in a few weeks...
Charlie British Red*CZ = Kája - 10 týdnů: Nejspíš je to teď nejtěžší období - zátěžová zkouška pro chovatele, jestli s tím chovatelstvím sekne nebo ne. Kája je už jen tím jménem srdeční záležitost! Ať už mu doma budou říkat jakkoli, pro nás to bude vždycky Kája. Inteligentní, hodný a milý kocourek, který je všude, kde je nějaký malér. Dívá se ale tak, že nemůžete věřit, že tam byl taky... Stále se "směje", je hodně mazlivý a často je tam, kde je Růženka nebo panička...
Cookie British Red*CZ = Kukí alias James Cook, ale i sušenka Cookie - 10 týdnů: Je to individualita! Přestože se ze začátku jevil jako strašpytel, byl později všude první. Takže se dá říct, že je to od narození rozvážný, opatrný kocourek, vděčný za hezké zacházení. Často si povídá sám sobě a do lovu kancelářských papírků a svých sourozenců se vrhá s obrovským nadšením. Pokud je nějaký malér, nastrčí tam Káju... Je mazlivý, upředený a určitě se "neztratí"...
Casper British Red*CZ = Růženka - 10 týdnů: Je to zlatíčko! Vůbec nevím, jak napsat, že paničku bolí srdce, když myslí na to, jak i ji bude balit do nového domova. Ale právě proto tam půjde, aby dělala radost i jinde! Je to drobná holčička - celá její maminka. Pokud to takhle půjde dál, bude z ní rozumná, něžná a pomáhající kočička. Už teď je všímavá, zvídavá, hravá, mazlivá a společenská...
16. července 2014 Stále je co dělat... Po baráku šest záchůdků, čistí se 2-3 denně, já Aydík jsem dostal jako náhražku řeznickou bednu, že prý mrňouskové potřebují akutně můj krytý záchůdek a za pár týdnů mi to vrátí. No co, na design si nepotrpím, stačí mi, že si můžu nad tou bednou značkovat skleněnou stěnu... Panička z toho moc nadšená není a čeká, až přejde krušné milostné období. Nějaký kocour nám dokonce chodí... (jak je to slušně???) ... značkovat dveře na zahradu a já na to musím koukat. Kdo by však odolal tomu dvojhlasnému kočičímu lákání našich holek? I můj přírodní strom v Aydíkárně obrostl zelenýma větvema... Anička a Ladynka vypadají, jak kdyby je panička nekrmila. Krmí se samy, jenže je stále vycucávají jejich koťátka. Jen co se rozeběhnou miminka do světa, dáme se všichni do gala! "Céčka" jsou ve věku, že se drží hodně u paničky, blbnou a nechají se opakovaně a trpělivě sundavat z kuchyňského stolu. Jooo, jak si je kdo naučí, tak to bude... A tohle u nás tedy ne!!! Na stůl a na linku v kuchyni se nesmí... Na konci měsíce se Charlie, Cookie a Casperka stěhují... na to raději nemyslet... Těšíme se, že budou dělat lidem radost... "Déčka" už také lítají po celém baráku, ale dají ještě přednost kotěcím hrám před dvounožcema a když jsou protlačeni (ještě sami lítačkama neprolezou) průlezem do výběhu, hrají si do vyčerpání. Čekáme, že každým dnem prolezou sami zpátky domů...
Novinkou pro nás je, že Anička, dcera Aydíka a Ladynky, brání svoje koťátka i přede mnou - dědou Aydíkem a bezpečí svých dětí je jí přednější než dlouho žádaný sex...
11. července 2014 Tak dneska jsem já Aydík poprvé v životě zažil, že jsem odešel z domu jak spráskaný pes... Předcházela tomu procházka na kšírkách a záchrana... já bych to nazval nahánění... vypadlého ptáčete. Však jsem to chtěl ulovit, ale panička že neee, že to jako chytí sama. Takže jsem číhal a bavil se, jak běhá z jedné strany na druhou, než se na ni snesla ptačí dospělácká stíhačka a než to pískle přehodila přes plot. Však já nevím, že si ti opeřenci staví hnízda tak nešikovně, že to padá k nám kočkám na zahradu nebo že si to staví rovnou nad psí boudou... No nic, obešel jsem holčičí výběh a pozdravil se s Ladynkou a Aničkou, které jsou zrovna v nejlepším, obě mrouskají jak o život a i já jsem trochu pohubl tím řvaním jim v ústrety. Koťátka se tam zrovna cpala kuřecím masem. Podepsal jsem, co jsem měl a koukám, že Mourek se nehodlá vzdálit ze schůdků... Tak jsem k němu jednoduše pomalu vylezl a rychle se mu zakousl do kožichu... Náš následný let na kšírkách taky není k zahození, říká se tomu myslím tandemový seskok... No to jsem ještě netušil, že závěr procházky je ve vaně ve škopku! A já proč se mi stříhaly drápy! No tak jsem nadával, ale nechal jsem se vyšampónovat a vysprchovat. Co jsem ale nečekal bylo to, že mokrý vylezu z koupelny a doslova mě napadnou dvě dospělý kočky! Ještě že jsem si mohl dát další, samostatný seskok na kšírkách! Ty moje holky mě vůbec nepoznaly a jejich mateřský pud jim velel mě rychle a prudce vyprovodit z baráku. Panička se smála s očima na vrch hlavy, z té holčičí rvačky jsme ale vyvázli bez šrámů.
Jinak musím říct, že jsem moc překvapený, jaký zájem je o naše koťátka. Všem za to děkujeme. Více méně to vypadá, že momentálně je volný jen Dandelionek, kterého panička drží pod pokličkou a stále odmítá skvělé nabídky s tím, že je ještě příliš brzy rozhodnout o budoucnosti posledního volného koťátka a že si musí užít pocit, že má nezadané kotě... Moc rádi bychom k nám pozvali všechny, kdo by se chtěli s koťátky pomuchlovat, ale ačkoliv panička odbourala jednu aktivitu, další se hned zase vyloupnou. Dneska vstávala ve 4 hodiny, páníčkem se nechala vysadit se štěnětem Nyxem pár kilometrů odsud, v klidu se prošla a pak stihla, co měla v plánu... Jo a už se zavařují okurky... Pravda, nutno podotknout, že páníček uvařil...
Alespoň se Vám panička pokusila natočit koťátka na VIDEO (v Galerii). Ale moc to nejde. Nejdřív se musely zavřít dvěře v zimní zahradě, aby se omezil lítací prostor a ani tak to není žádná sláva...
FOTOALBUM: "Červenec / July 2014" (click)
7. července 2014 Prázdniny přišly v pravý čas... Panička teď má "spoustu času" hrát si s koťátkama, která jsou většinu dne ve výběhu. Starší "Céčka" Charlie, Cookie a Casperka mají poslané dokumenty na Plemennou knihu a časem jim zpátky dorazí rodokmeny. Je to spousta papírování, je mnohem lepší čistit záchůdky... Vypadá to, že i koťátka z vrhu "D" budou mít skvělé páníčky, kteří se zabývají momentálně vylepšením jejich jmen... Koncem týdne chceme také požádat o rodokmeny... Koťátka se mají čile k světu, mají velkou chuť k jídlu. Ráno se jim otevžou dveře od zimní zahrady v prvním patře a všechno se to žene tam, kde páníčkové zrovna jsou. Potom se malí Déčka přenesou do výběhu, Céčka prolítnou lítačkama skrz zeď baráku a pak to, po spořádání několika chodů za sebou, všechno usne skoro na celé odpoledne. Šelmičky ožívají až navečer...
3. července 2014 Dveře zimní zahrady se otevřely a polovina koťat běžela do kanceláře, myslíc si, že je tam Matějská pouť. Zbylá koťata, včele s krémáčkem, se poprvé sebevědomě vrhla na schodiště a zamířila do přízemí... Celý den strávila všechna koťátka v holčičím výběhu. Kája a Kukí se už umí sami dostat kočičíma dvířkama s lítačkama do baráku. Mrňouskové se přes mříž seznámili s 5ti měsíčním štěnětem Nyxem. Starší "Céčka" to ani nezvedlo z pařezu, z madších "Déček" byla nejstatečnější Delia. Mamince Aničce se to kamarádění vůbec nelíbilo a měla k tomu spoustu řečí... Nyx jí ale statečně štěkotem odpovídal...
Dneska večer proběhlo první očkování... Charlie, Cookie a Casperka mají své očkovací průkazy...
2. července 2014 Panička vymyslela zlepšovák pro koťata. Aby malá "Déčka" nespadla ze schodů a velká "Céčka" mohla kdykoliv přes den tam i zpátky do zimní zahrady, mezi skleněné zašupovačky se dala truhla. Je to parádní pozorovatelna pro Ladynku a Aničku. Takže jak říkám, "Céčka" si můžou přes den doběhnout, kam je jim libo. A dobíhají... Většinou se účastní invaze do papírovny (kancelář), kde to skvěle šustí a výborně se v tom metou kotrmelce... Já Aydík jsem zase pěkně nervózní, protože Ladynku přepadla další říje a chodí na mě ječet z holčičího výběhu. Takže jí řvu naproti... Anička se dostává do formy a pod vlivem chtivé maminky Ladynky se dostává do uřvaného období taky... Jinak všechna koťátka hezky baští, co se před ně položí... granulky, tvaroh, kuřecí, hovězí a konzervičky s opravdovými kousky tuňáka... Charlie, Cookie a Caperka už mají své 100% páníčky...
Nahráno VIDEO v Retro-stylu... (viz Galerie - VIDEO)
28. června 2014 "Céčka" se dneska poprvé odčervovala... Panička by to raději spolkla za ně, ale odpor byl (pracně) překonán...
23. června 2014 "Malá" Grace Kelly usoudila, že "Céčka" už jsou dost velká na lotroviny a po jednom skočila. To, co se dělo dál, jsme tu ještě nezažili... Maminka Ladynka skočila po Grace a pořádně jí nabančila. Chlupy lítaly... Jako vrčící lvice Elsa stála Lejduše rozkročená nad Grejs několik minut.... Mysleli jsme, že je to holka závislá jen na sexu, ale je to zlatíčko, co miluje svoje děti... Odpouštět se musí umět a už je všechno zase v pořádku... Charlie, Cookie a Casper nebyli pod gaučem zalezlí dlouho, hned pak zkoušeli probíhat otvor do kočičího výběhu, kde jsme jim přilepili lítačky, aby bez problémů prolezli... Jsou to stíhačky a panička už nedělá nic jiného, než že čistí záchůdky...
"Déčka" začínají být aktivnější, poznají hlas paničky a chtějí pohladit i vzít na klín. Než jim dojde, že vlastně chtěli něco úplně jiného... Poprvé byli v záchůdku a Delijce se zadařilo jako první použít kočkolit (ještě jim nejsou 4 týdny). Všichni si už ocucali misku s tuňákovou konzervičkou...
20. června 2014 … slavný brityšreďácký James Cook alias Cookie podnikl samostatnou výpravu po schodech ze zimní zahrady do přízemí. Ostatní na sebe nenechali dlouho čekat a poté, co Kašpárka (Casper) důkladně prošmejdila s Kájou (Charlie) páníkovu kancelář v patře, objevili se všichni v dole kuchyni. Přípravu na cestu do nových domovů ke svým páníčkům berou velice zodpovědně, vařené kuřecí maso se suchýma Royal Canin granulkama (pro kotěcí miminka do 4 měsíců) do sebe naprali ještě před výpravou. Na vymazlování mají čas vždycky, až když se dokonale utahají svýma bojovýma sportama. Škrabadlo v obýváku považují za střed vesmíru… Přidáme videa...
Dneska jsou koťátkům z vrhu „D“ tři týdny. Anička je starostlivá maminka a vždycky v době, když se mají vzbudit na kojení, je připravená. Vypadá to, že všem domluvila a děcka se sama neodváží dál, než vykukovat kulatýma hlavičkama ze svého pelíšku. Někdy se stává, že Anička přijde dolů do obýváku, lehne si na deku před televizi a čeká, jakoby naznačovala paničce, že je čas na socializaci a že je zbytečné mimísky dolů nosit po jednom v zubech. Takže košík a jde se pro ně. Céčka s Déčkama se doslova milují… Déčka už tolik neprotestují a nechají se chovat. Co všechno si nechají líbit od starších koťátek vůbec ale nekoresponduje s tím, co si nechají zatím líbit od páníčků. Stále chtějí být raději na chlupaté hromadě než na klíně... Překvapila "nejmenší" Dottie, která se dneska prvně vrhla na tvaroh... co na tom, že nebyl pro ni... Déčka mají nové fotky v albumech a videjka v Galerii (viz sekce "Odchovy" a "Galerie")
17. června 2014 Abychom se nenudili, pustili jsme rarášky z vrhu "C" ven do holčičího výběhu. V první minutě tam byli jako doma, takže bylo třeba dorazit i se záchůdkem a sváčou... Přidali jsme dvě videa do Galerie a fotky... A domů až večer...
FOTOALBUM: "Vrh C - Poprvé venku - 6 týdnů" (click)
16. června 2014 Prý to přemražené zadní hovězí nemusí panička krájet tak na jemno. Největší boule má za ušima Casperka, u jídla je první... k snídani hovězí, k obědu vařené kuřecí... Ale úplně nejvíc překvapil dneska paničku Kája, který se pustil do suchých granulek... ani jsme mu je nestačili namočit...
15. června 2014 Máme za sebou vášnivou noc. Fotbalisti za plotem zakončili sezónu ohňostrojem, který jsme nezažili ani o Silvestra. Já Aydík se statečně schoval do záchůdku, kočky pobíhaly po baráku, koťata valila kukadla a štěně Nyx to hodně špatně nesl. Panička s ním byla dvě hodiny venku... Jen šťastný hluchý Dix byl nad věcí... Nespali jsme skoro celou noc... Ale ráno si starší koťátka "C" hrála, lovila a všechna se s chutí pustila do rybí konzervičky Cosma. Kromě ohňostroje zažila včera večer mladší "D"-koťátka premiéru, byla poprvé přenesena do obýváku. Nejdřív se to mamince Aničce moc nezdálo, ale klidně pak nakojila spolu s Ladynkou na dece před televizí. Máme z toho i video...Tři Céčkoví mušketýři se pak pustili do lovu malých chlupatých kuliček. Bylo zajímavé pozorovat, jak to Aničku vůbec neznepokojilo a jak se ty sotva lezoucí kuličky už dokázaly ohnat. Zpátky do pelíšků v zimní zahradě se stěhovalo až po ztřeštěném akrobatickém šplhání "Céček" vzhůru po kočičím škrabadle a až když Anička dokojila i svoji mladší "sestričku" Casperku...
Maslowova pyramida potřeb v praxi
13. června 2014 Koťátkům z vrhu "D" od Aničky je dneska 14 dnů...
12. června 2014 Tři muštětýři provedli výsadek v přízemní koupelně, obsadili tam na delší dobu dospělácký kočičí záchůdek (už nedělají jen čůrací kuličky, dneska tam toho začali dělat víc...) a za asistence maminky Ladynky provedli zpáteční invazi do obýváku. K dokonalosti jim už zbývá dostat se do patra zpátky do své "zimní zahrady", ale na to si (doufám) ještě počkáme...
11. června 2014 To už je Charliemu, Cookiemu a Casperce 5 týdnů?!? Dneska je focení, vážení vrhu "C" do společného a jednotlivých fotoalbumů (viz sekce Koťata/Kittens, podsekce Odchovy/Litters)...
Ladynka mrouská momentálně tak vášnivě, že byla chycena za kožich ve snaze "vzít dráhu" do volné přírody. Nedělá žádný extrémní kravál, ale mazlí se už i s Grace Kelly, která ji do teď musela obcházet jako královnu. Nemůžeme dovolit, aby se nám chovná kočka, která chce mít ke třem pětitýdenním koťatům další s nějakým hostounským povalečem, producírovala po zahradě. Zvlášť, když je nám jasné, že číhá nějaký nekastrovaný vetřelec za plotem...
10. června 2014 "CéDéčka" jsou sestěhovaná blíž k sobě... Měli jste vidět tu invazi tří zrzavých mušketýrů, jak se nakýblovali hned k Aniččiným miminkům. A my zírali, jak se najednou klubko malinkatých koťátek z vrhu "D" rozpohybovalo, sotva otevřená očička a už si to štrádovali ven z pelíšku. Ještě včera všichni pištěli, když se jich jeden dotknul, ale chlupatí na ně šlapat prý můžou...
FOTOALBUM: "Rekonstrukce Aydíkárny" (click)
8. června 2014 Žít Ladynka volně v hostouňské přírodě, běhají po našem kraji jen zrzavý kočky. To jí ale já Aydík nemůžu dovolit, takže se budeme muset nějak popasovat s její (nezvyklou, ale už očekávanou) přehnaně brzy se dostavivší náruživostí a počkat s dalšíma koťátkama víc jak rok, abychom dostáli pravidel v Kupní smlouvě a v Chovatelském řádu... ...protože naši páníčkové jsou ryzí CHOVATELÉ a dělají to tak, jak se má! ... z toho já Aydík bych ale až brečel! Takže značkuju najust jak o život a překvapivě mě v tom samotného nenechal ani 17ti letý kastrát Mourek ...
Přidali jsme video jednoměsíčních rarášků Casperky, Charlieho a Cookieho... A "Déčka" začínají otvírat očička, první kouká holčička Delia.
7. června 2014 Koťátkům z vrhu "C" od Ladynky je dneska 1 měsíc! Holčička Casper byla přistižena, jak si obratně zahrabává na záchůdku svoji vyčůranou kuličku, zatímco kluci Charlie a Cookie slavili nad první mističkou s tvarohem. Takže teď nám to začne...
Aniččina miminka z vrhu "D" hezky přibírají a vypadají spokojeně...
6. června 2014 Máme za sebou uječené focení Aniččiných koťátek, dneska jim je 1 týden. Večer vážíme...
4. června 2014 Koťátkům z vrhu "C" jsou dneska 4 týdny! Tedy doufám, už se v tom počítání, vážení a focení panička trochu neztrácí... Nafilmovali jsme dvě ranní videa do sekce Galerie a navečer přidáme fotky s aktuální váhou... Dneska jsme přestěhovali i koťátka z vrhu "D" od Aničky, protože hezky prospívají. Každý vrh má teď svoji půlku zimní zahrady a než se rozkoukají "Céčka" a budou podnikat odvážné výpravy daleko od svého pelíšku, do té doby už jim "Déčka" to kutálení spočítají i s úroky...
V Galerii jsou k nahlédnutí fotky z kočičích výběhů, zimní zahrady. Až mi dodělají poslední poličky, zaktualizujeme fotky z Aydíkárny - - z apartma chovného kocoura... Zveřejňuju všechno, ačkoliv to takhle podrobně moc jiných kocourů nedělá. Ale já Aydík chci mít svůj deníček a chci podávat zprávy svému obrovskému fan clubu. Moc jim všem děkujeme! A věřím, že každého nového majitele našich vymazlených koťátek těší, že jsou virtuálně s námi...
3. června 2014 Přidali jsme dvě videa a fotky do společného alba vrhu "C"... Všechna koťátka přibírají. "Céčka" od Ladynky se bez ostychu procházejí v pelíšku kojících se "Déček" od Aničky, která má svatou trpělivost s vlastníma mladšíma sourozencema. Z přiložených fotek lze vyčíst povahu našich zrzavých kočiček... jsou to zlatíčka... Už jsme raději aktivovali kotěcí záchůdek pro Karlíka, Kukího a Kašpárku (jak holčičku nazvala jedna milá fanynka našich webovek...)
Tady se to ale mění z hodiny na hodinu. Vzhledem k tomu, že se mimina Ladynky neustále kvartýrují k Aničce a kutálí si se svými mladšími příbuznými a jejich maminka Ladynka kníká a nosí hračky do svého prázdného pelíšku, rozhodli jsme se odpoledne přestěhovat starší koťátka do "zimní ala kočičí zahrady". Jediná, kdo z toho byla překvapená, byla Grace Kelly. Ladynka to uvítala a Charlie, Cookie a Casperka to pěkně rozjeli... Zítra jim přidáme do všech albumů fotky...
1. června 2014 Dům plný dětí! Tedy DEN DĚTÍ! A páníčkové dneska slaví 24 let od svatby... Díky páníku, že jsi to s paničkou vydržel do teď, jen tak dál... bude líp... ... Vstáváme s pocitem, že už je všechno fajn. Aničce musela panička trochu odstříkávat ze dvou cecíků, takže se dneska nemůže narovnat... Koťátka ze zrovna tak skvěle dostupných, naplněných zdrojů mlíčka nechtějí sát, prý si budou raději vyměňovat názory a rvát se o čtyři jinde. Asi si v tom Anička udělala pořádek a kojí na střídačku, protože v noci byli všichni krásně vyskládaní a spokojení u maminky. Aňule vypadá stále vyčerpaně, ale už o ní nemáme strach. Porodem se jí změnil výraz v očích, už to není nezávislá slečna, ale paničku milující máma od koťat. Však si spolu včera dopoledne užily...
Ladynčina koťátka začínají reagovat na hlas a vypadají naprosto dokonale...
31. května 2014 Koťátkům z vrhu "D" je dneska jeden den. Anička courá všude možně, nejspíš proto, že mimískové hezky prospívají a je jich stále pět. Ale trochu dohlíží panička na kojení, protože se dost často rvou čtyři z pěti o jeden cecík. Udělali jsme už jejich fotoalba (sekce Koťata/Kittens - podsekce ODCHOVY/ Litters). Nechcete někdo fotit místo paničky??? Jsou to stíhačky...
Koťátkům z vrhu "C" se daří výborně, zakulatila se a začíná být s nima zábava. Už nevřeští ani Kasperka... Snažíme se vymazlovat. To víte, to je práce největší... Stalo se nám dneska, že jsme hledali, kde je pátý mimísek z vrhu od Aničky. A on tam ležel před pelíškem Charlie a objímal spící maličkaté koťátko (fotky ve fotoalbu - Charlie)... Najednou tři koťátka od Ladynky zmohutněla, začínají cestovat a my si musíme dát pozor, kam šlapeme. Jsou to všichni tři rozkošní medvídci...
To by bylo, abychom si mohli myslet, že to je všechno brnkačka jako u venskovskejch čičin! Každý porod zdá se být poněkud "okořeněný"... 31.5.2014 v 10:30 hod., po 1,5 hodině ulisovného snažení porodila s odstupem dvacetičtyř hodin Anička ještě jedno veliké tečkované kotě, bohužel nebylo už živé. Ale jsme bezmezně šťastni, že se Aničce nic nestalo a vypadá v pořádku!!! Hned se vrátila do pelíšku a vrhla se na kojení všech svých pěti dětiček...
30. května 2014 Dneska dopoledne se narodila první koťátka IC Annie British Red*CZ...
Anička nadělila paničce k zítřejším narozeninám pět chlupatých koťátek. Od večera nám bylo jasné, že to bude v pátek. K ránu se páníček s alergickým kašlem přesunul na gauč do obýváku, kde už bydlí Ladynka se třema koťátkama a která, na rozdíl od své poprvé rodící dcery Aničky, celou noc nepřehrabuje kočkolit. Ráno v šest hodin začala mít Anička regulérní stahy a v 7:55 hodin se narodilo první červené koťátko. Vypadá to na fenotypový mramorek. Druhé koťátko je červená fenotypová tečka, třetí krémáček a čtvrté červená tečka. Pátá nejmenší (85g) červená tečka ukončila porod v 11:40 hodin. První čtyři koťátka měla váhu mezi 93g -100 g a hned po narození se měla čile k světu. Rodilo se přibližně s hodinovými odstupy a maminka Anička byla moc šikovná. Předpokládáme, že se další tři kritické dny nepřihodí nic nepředvídatelného a že to máme šťastně za sebou. Odpoledne jsme koťátka přestěhovali do obýváku, aby jsme byli všichni pohromadě... Je to lepší než televize. Ladynka, čerstvá babička (maminka Aničky) je z dalších koťátek nadšená. Grace je pěkně vykulená... Nejlegračnější je, když běží obě mamky tam, kde to zrovna pískne...
Pohlaví koťátek necháme zatím neurčené, ale vypadá to spíš na značnou převahu kluků... Večer všichni přibrali a vypadá to na možnou, opravdu zatím jen možnou jednu, max. dvě holčičky...
Velice děkujeme Emě Volárikové z chovatelské stanice Endless Infinity*SK z Nitry a gratulujeme jejímu červenému kocourkovi, tatínkovi našich koťátek T.N.T. I´m Dynamite vom Loderberg*DE ...
Many thanks and greetings for Susanne to Germany...
FOTOALBUM: VRH "D" - máme další koťátka od Aničky... (click)
29. května 2014 Večer se prohledával celý barák a Anička nikde... Jaká úleva, když byla těhule nalezena v pelíšku Ladynky, starajíc se o maminčina koťátka... Stihli jsme natočit ještě video, než Anička usnula obložená chlupatýma zrzounkama...
FOTOALBUM: "Sestry a bratři / Sisters and brothers from British Red*CZ" (click)
29. května 2014 Klidně a pohodlně se tu dneska vyspala snad už jenom Anička... a stále ještě neporodila. Jen spí a jí a vlní se jí boky... Panička se zdá být už lehce "jetá" z těch všech jejích aktivit a nočního života. Ale ranní zvrat událostí jí vlil krev do žil. Paničce... S velkou jistotou můžeme říct, že Casper je holčička. Celou dobu nám bylo podezřelé, že tak dobře prospívající koťátko s nádhernou kulatou hlavičkou a značně uječenější než dva robustní bráškové by bylo stavbou těla tak odlišné od sourozenců kluků. Charlie a Cookie jdou od sebe už špatně rozeznat. Kontrola pohlaví proběhla už na veterině po Císařském řezu, ale teď je to jinak... A všechno to do sebe najednou zapadlo... Ahaaa, ne nadarmo jsme Casperce nalakovali červené nehtíky a vybrali jí neutrální jméno... Tak ono to není tím, že k nám chodí sousedovic kocour na zahradu, já Aydík řvu celé noce proto, že mám taky holčičku!
28. května 2014 Koťátkům z vrhu "C" jsou dneska 3 týdny. Největší Karlík se poprvé vydal sám na dalekou cestu z pelíšku. Přidali jsme nové fotky do každého fotoalba a dvě nová videjka. Anička zatím nic... takže stále hlídáme, nikam se moc nevzdalujeme a zase budeme v noci hlídat... tedy panička bude hlídat... Protože nechceme, aby zase spala panička na zemi před prázdným porodním boxem a Anička se válela na jejím místě v posteli, předěláme strategické rozmístnění...
FOTOALBUM: "Anička a Bobelko" (click)
27. května 2014 Vypadalo to jako, že Anička bude na rozdíl od její maminky Ladynky, samostatná jednotka, co i v pokročilém stupni těhotenství bloumá po nocích venku ve výběhu. Jenže my se bojíme, že by prvorodička mohla porodit extrahospital, takže jsme na noc zavřeli průlez ven a Anička se tudíž nakýblovala do porodnice do ložnice. Přidali jsme fotky, jak je nedočkavá i její kámoška Grace. Nedočkavá je i panička, která to odhaduje na středu... do čtyř do rána pospávala u Aničky na zemi. Aňule hrabala v záchůdku jak divá, zůstala tam i ležet, takže si myslíme, že to za dlouho nebude. Dokonce se otírala o paničku, oči navrch hlavy a chtěla hladit břiško s kopajícíma miminkama. Zatím vypadá všechno v pořádku. Když ale ve čtyři ráno odskotačila mimo ložnici, přesunula se rozlámaná panička do postele. Takže čekáme a přece jen jsme kapku nervózní... Anička se už drží u paničky... Pro velmi vytrvalé: přidali jsme videjko...
24. května 2014 Koťátkům je dneska 17 dnů. Všichni jsou čilí, hlavně když se běží na svačinu. Nejstarší Charlie se už začíná mazlit, občas se mu slepují očička. Máme pocit, že Charlie je "uplácaný" hned o první krytí, je hodně mohutný oproti ostatním dvěma klukům, ale ti ho systematicky s váhou pronásledují. Cookie je opravdu jak významný cestovatel a objevitel James Cook a začíná mohutnět a dohánět Káju. Drobeček Casper se dneska zrovna na sebe koukal v televizi. Má očička nejvíc dokořán a je moc roztomilý. Zatím se mu z pelíšku trénovat chování na ruce moc nechce a raději je přicuclý u maminky Ladynky. Přidali jsme čtyři videa...
21. května 2014 Koťátkům z vrhu "C" jsou 2 týdny. Natírat mi v Aydíkárně mřížky stříbrnou barvou čtvereček po čtverečku je prý brnkačka oproti focení našich zrzavých dětiček... Ale třeba to udělá radost i novým hypotetickým páníčkům... Takže je pár přidaných fotek v albu u každého koťátka + ve společném fotoalbu (sekce Koťata - Odchovy)... Koťátka krásně přibývají na váze, všechna stejně, takže občas je rozeznáme i podle velikosti. Největší Kája vede! Občas se jim ještě zalepují očička, ale už jsme museli trošku ostříhat přední drápky, aby si neublížili. Všichni budou mít v rodokmenu pravděpodobně jen BRI d = britská červená. Jsou červení s ghostmarkingem - se stínováním - lehce prosvítá fenotypová tečkovaná nebo tygrovaná kresba. Nejmenší Casper se zdá zatím mít kresby nejmíň...
VIDEO - "VRH C - 13 dnů" najdete v Galerii nebo udělejte "click" na tento odkaz
20. května 2014 Na videu jsou kluci seřazeni podle velikosti, takže zprava Charlie, Cookie uprostřed (jako první u zdroje) a Casper se zdržel u maminky "v koupelně". Charlie se dovalil poslední, hrál si celou dobu na piráta: jedno očičko slepené a snaží se kousat...
18. května 2014 Páníček má dneska narozeniny. Všechno nejlepší! Nejen že mu udělala radost navrátivší se panička, která přežila vyčerpávající víkend "mimo", ale já Aydík jsem mu dovolil v té zimě a dešti, co dneska je, pokračovat v lepení dlaždiček a montování poliček v mé venkovní Aydíkárně. Tři zrzaví mimouškové dostali nové povlečení do pelíšku, čímž se jim znatelně zvětšil prostor na zkoumání "nového světa". Od včera kouká i třetí Cookie a všichni hezky kynou. Snažíme se socializovat, seč nám síly stačí...
15. května 2014 Osmý den otevírá očíčka překvapivě nejmenší Casper. Prostřední Cookie, který už baculatostí připomíná nejstaršího Charlieho, je otevře co nevidět. Já Aydík jsem se dneska poprvé přišel podívat na miminka. Ostražitě jsem se přiblížil k pelíšku a je znát, že už jsem zasloužilý otec, protože už jsem nevzal nohy na ramena, jen jsem byl lehce nesvůj z jejich kníkání. Zato Ladynka vrkala blahem, když mě viděla. Máme zachycené na videu i to, jak je u mě odvážný cestovatel Kukí (Cookie), jak malá Grace nadskočila, když se po ní sápal hladový Kaspí (Casper)... Podívejte se do Galerie, do podsekce VIDEO. Přidali jsme asi 9 videí vrhu "C". A co Anička? Anička se cítí velice těhotně. Minimalizuje courání a často ji najdeme spát na židličce v koupelně. Je jako koulička...
14. května 2014 Koťátkům je 1 týden. Všichni mají víc než dvojnásobek porodní váhy. Udělali jsme nové - týdenní fotky koťátek. Albumy jsou v sekci KOŤATA - podsekci ODCHOVY... Ladynka má dneska za sebou snad poslední veterinární kontrolu. To byl fofr! Za 50 minut jsme zvládli cestu do Prahy, ultrazvuk, vyndání stehů a doma otevření konzervy Applaws za odměnu. Mimina se nestačila ani otočit... Ladynka se zdá být v pořádku, zítra večer dobere antibiotika.
FOTOALBUM: "Charlie British Red*CZ" (click)
FOTOALBUM: "Cookie British Red*CZ" (click)
FOTOALBUM: "Casper British Red*CZ" (click)
FOTOALBUM: "Společné - VRH "C" - Ladynka a Aydík" (click)
VIDEO najdete v Galerii nebo udělejte "click" na tento odkaz
VIDEO: "Charlie se chová - 7 dní" (click)
13. května 2014 Šestý den a kocourek Charlie - "Kája" už se skoro kouká... Mrňouskům je dneska šest dnů a přestože se panička ještě trochu bojí, tak už to nevypadá na komplikace a že by na koťátka třeba cestou z veteriny skočil nějaký bacil. Přibírají a jsou to žrouti! Mohli bychom jim říkat "tučňáci"... Zvykají si na lidskou ruku. Ladynka opouští pelíšek a klidně se jde podívat i do venkovního výběhu. Moc dobře ví, jakou má autoritu a že se žádná z koček k pelíšku nepřiblíží. Koťátka Charlie a Cookie se už dají špatně rozeznat, Casper je váhově statečně dohání... Zítra se panička pokusí zase něco vyfotit, když jim bude ten týden. Moc děkujeme všem zájemcům a fanouškům našich webovek za jejich pozornost...
12. května 2014 Koťátka mají svoje vlastní fotoalbumy, které najdete také v sekci KOŤATA - ODCHOVY. Vyfotit je dá docela už zabrat...
Kluci přibírají závratnou rychlostí a my si troufáme dát jim jména. Ta se sice mohou ještě třeba změnit podle přání nových páníčků, ale my jsme jim je dali proto, že:
1. Charlie British Red*CZ- je narozený jako první, byl největší (108 g), podle nás i nejstarší kocourek, který se narodil jako jediný spontánně. Byl doslova vyrván z maminky Ladynky ve středu 7. května ve 14:05 hodin a jmenuje se jako všichni chlapi v naší rodině: "Kája"...
2. Cookie British Red*CZ- dostal jméno podle anglického názvu "cookie" (sušenka, koláček). Je to náš zrzavý slaďoušek a byl z maminky vyndán jako sušenka z krabičky (Císařským řezem)... 7. května v 16:20 - 92 g
3. Casper British Red*CZ- přišel na svět také Císařským řezem 7. května v 16:30 - 73 g. Kocourek, který se přicucnul k mamince až za nějakou dobu a my doufali jsme, že se z něj nestane průhledný duch z pohádky, ale že tu zůstane s námi jako zrzavé strašidýlko...
11. května 2014 VÝSTAVA MOST
Nevím, jestli je to normální, ale panička je zase dojatá... Celý den byla v práci a páníček dneska nedělal na mojí Aydíkárně, ale vypravil se s Grace Kelly sám do Mostu na výstavu. Měl přivézt konzervičky. Ale prý tam neměli takové, které my baštíme a tak přivezli titul... Panička s tím moc nepočítala, protože v konkurenci s o rok starší kočičkou byly šance minimální. No to říká panička vždycky... Grace byla na posouzení u holandské posuzovatelky Stephe Bruin a ten svůj druhý titul CACIB získala s přehledem, v rozstřelu do nominace ji porazila polská kartouzská modrá. Ale kartouzačka si prý na ni vzala vizitku... Takže Grejsince zbývá získat poslední titul v zahraničí, aby byla taky to, co už je Anička... Co z toho pro nás vyplývá??? Naši páníkové by si měli už konečně přiznat, co mají doma za kvalitní chlupáče! ... Foťákem se páníček nazatěžoval, měl kolem sebe tolik kamarádů, že na takové banality neměl ani čas...
VIDEO najdete v Galerii nebo udělejte "click" na tento odkaz
9. květen 2014 Už bychom se o mrňouse bát nemuseli. Všichni hezky baští a ten jeden, který se ze začátku nechtěl přisát a dokrmovali jsme ho, tak ten neuvěřitelně dneska (druhý den po narození) utekl z pelíšku ...
9. května 2014 Druhý den. Největší Kája přes noc zase přibral a má za den a půl krásných 150 g. Jako první "Áčka" v jednom týdnu Všechno špatné bývá pro něco dobré! Vážíme ráno a hlavní váhu večer. Naši tři mušketýři vypadají všichni životně, cucají mlíčko a my doufáme, že to nejhorší máme za sebou...
FOTOALBUM: "Ladynka a Aydík mají tři červené kluky" (click)
8. května 2014 Mimískům je jeden den. Mají se čile k světu, dokonce po dlouhém snažení s přikládáním k prsu se přicucnul i ten jeden nezbeda, kterému se do toho nechtělo. Za den přibrali mezi 10 a 32 g. Panička už jede "na rezervu", ale vypadá to, že se dneska po delší době v noci v klidu vyspí. Věříme, že už se nic nezkomplikuje a začínáme vybírat jména na "C" pro červené kluky (jména alespoň pro nás, než nám třeba poradí nový majitel koťátka). Ladynka byla dneska na vet kontrole sama, bez miminek a zvládli jsme to všichni. Nemá žádné potíže, pro jistotu pokračujeme v antibiotikách. Ladynka se tváří, že nikdy rozpáraná nebyla, přestože má krásnou čistou jizvu přes celý bříško. Je docela slušně vyholená na pacce a na bříšku, ale klukům se zase skvěle hledají cecíky... Je taková sametová...
8.5.2014 ve 20:30 hodin umřel nečekaně ten nejmenší kocourek. Proto se jmény ještě otálíme. Vypadá to na zalehnutí, protože jsme ho kolem 20 hodiny vytáhli zpoza Ladynky. Pak nechtěl papat a najednou není. Možná Ladynka věděla, co dělá,vlastně ani nepřibral. A to jsme se báli víc o toho většího. No není ještě všem prvním kritickým dnům konec... Jsou chvíle, kdy bychom nejraději pověsili chovatelství na hřebík, ale pak se něco podaří a zase je dobře...
7. května 2014
Ladynce a Aydíkovi se narodila červená koťátka!!!
Lady in Red and Ayden have red sweet boys!!!
Je středa večer a máme pocit, že už ze sebe nic nedostaneme. Ale protože si Aydík vede tento deníček se vším všudy a my se můžeme vracet "na místa činu", kdykoliv zalistujeme na webovkách, je třeba to sepsat, než to zapomeneme...
Ladynka vypadala, že bude rodit od včerejšího večera. Hrabala jak pominutá, byla značně nervózní, chodila všude s paničkou a chtěla držet za bříško. Bylo cítit kopat nemíň tři miminka, takže jsme byli v klidu a celou noc se nechali budit poskakující nastávající maminou. A jak to bylo dál?
6:30 - Ladynka začíná pomalooooučku rodit, odchází trochu hlenové zátky. Aktuálně 67.den má na své rozměry neuvěřitelných 5,1 kg (z původních 3,4 kg) a my doufáme, že snad půjde všechno dobře. Obavy tu jsou... První vrh "A" jsme rodili sami a pracně, ale všech šest koťátek úspěšně. Během druhého vrhu "B" se narodil samotný, obrovský Blejzík. Však dnes byl pokořen, čtěte dál... Podle vedených Lejdynčiných váhových záznamů se dalo odhadovat, že můžeme tentokrát čekat i víc jak 6 koťátek, podle ultrazvuku jich tam bylo víc jak čtyři, možná šest... Dáváme si raději tzv. "cíle na jistotu" ... přáli jsme si 2-4 zdravá koťátka...
10:00 - 12:30 - u zadečku obal s plodovou vodou. Panička začala nervóznět souběžně s apatií Ladynky. Holka hrabala a vysilovala se, ale stahy žádné. Bublinka se u zadečku zarazila a začala osychat. Telefonický hovor na veterinu paničku uklidnil, že neplaší zbytečně a raději sbalila "převozový inkubátor" (zateplenou RC přepravku s pelíškem a jinými ingrediencemi k porodu) a začala Ladynku sunout do auta. V tom přijel neplánovaně páníček domů -jak jinak, že!!! ... jsme prostě sladěný a velká pochvala páníčkovi za nápad, že vezmeme ještě ohřívací gelový polštářek a celkově za jeho podporu!!!
13:00 - Ladynka dostala kapačku s výživou a po prvním Oxytocinu z ní pani doktorka Marta pracně vytáhla obříka Káju (Charlie - 14:05 hod - 108 g). Abychom se nenudili, Ladynka zapůsobila s Kájou jako filmová hvězda a možná budou součástí veterinárního dokumentu. Bohužel se pak nedělo nic ani po dalších dvou dávkách Oxytocinu a Ladynka měla jen stahy, které dalšího bobka neprotlačily. Pohmatem zjištěno, že dotyčný se tam špatně rovná (bohužel se později zjistilo, že už se rovnat nemohl...)... Zato zrzeček Kája se rval o cecík a vůbec ho nezajímalo, že Ladynka má v sobě další sourozence. Už to ale nezajímalo ani Ladynku...
16:00 - pro nepostupující porod jsme souhlasili se sekcí. Panička v tom pracuje, ale i tak to byl zvláštní pocit, že musí podepsat informovaný souhlas, kdyby se něco pokazilo... Všechny myšlenky se soustředily na to, že byste pro svoje dítě... a pro svoje zvíře... udělali víc, než si původně třeba myslíte... Nakonec jsme byli rádi, že jsme dali na smutné oči Ladynky a dopadlo to vlastně dobře...
16:15 - 16:45 - porod Císařským řezem... Přinesli nám tři další klučíky. Vysušili jsme je a páníček je choval v pelíšku s ohřívací podložkou na kolenou, dokud nám v 17:00 hodin nepřinesli zašitou maminku Ladynku. Možná v tu chvíli si člověk nejvíc uvědomí, jak to zvíře má rád...
Celkem měla v sobě Ladynka původně sedm miminek. Na tak malinkou čičinu je to síla! No jo, když ona má tak ráda toho Aydíka... Všechna přeživší koťátka jsou červená po mamince (BRI d s fenotypovou kresbou tečkovanou, tygrovanou). Váhově: 108 g (neskutečné u Ladynky), 92 g, 73 g, 67 g a vypadá to, že jsou to všichni kluci.
Moc dobře, že jsme nečekali a vyřešili to tak, aby přežili čtyři děti i maminka...
Ladynka má šrám na bříšku, ale zrzavý Kájík se bez dovolení dere k mlíčku a po prvním umělém dokrmení dalších tří chlapečků doufáme, že se jim také bude dařit dobře a nic se už nepokazí. Na posledních 24 hodin toho bylo už docela dost... Je fajn mít Ladynku v pořádku doma! ♥
Velice děkujeme celému veterinárnímu týmu, speciálně pani doktorce Martě Skrejvalové a pani doktorce Lucii Veselé z VETCENTRA Praha Stodůlky, za péči, kterou nám věnovali!
4. května 2014 Já Aydík udělám pro "kšírkovou procházku" všechno! Takže když jsem zjistil, že na druhé zahradě je štěně odložené na vodítku a druhý starouš se prochází volně, nevyvedlo mě to z míry a šel jsem si "svou cestou". Myslím tím můj vyšláplý okruh kolem plotu, tují a skleníku, kdy se vyřádím při značkování a pachování si svého teritoria. Štěně Nyxík na mě nejdřív štěkal, ale nedovedu dost dobře odhadnout, co by z nás zbylo, kdyby nezůstal sedět na svém místě. Mě by asi pocuchal moji výstavní vizáž, ale jemu by se po mém zásahu ani žádná neudělala... Nakonec jsme se domluvili, že pokud uznají mé vedoucí postavení, můžeme být na velké zahradě všichni. Dopadlo to tak, že Nyxík cvičil chůzi u nohy přímo přede mnou a přivázaný k plotu jsem byl já. Ale když já to tak rád... A jinak, rekonstrukce mojí Aydíkárny je v plném proudu, páníčkové překvapují svou houževnatostí, když je všude spousta jiné práce...
3. května 2014 Tak jsme si tu všichni ráno oddechli, protože Ladynka bez paničky, která byla na noční, ještě neporodila. Páníček se moc nevyspal, byl na telefonu a po dvou hodinách podával zprávy. Zatím je Ladynka v klidu... (poslední tip termínu: 5.5.2014)
29. dubna 2014 Anička byla dneska na potvrzení březosti ultrazvukem. Můžeme už s jistotou zveřejnit, že naše kočička IC Annie British Red*CZ čeká s "Bobelkem" - s německým kocourkem T.N.T. I´m Dynamite vom Loderberg*DE naší slovenské kamarádky Emy koncem května 3-4 koťátka. Pani doktorka se vyjádřila tak, že vidí čtyři velká, velmi aktivní miminka a že kdyby nevěděla, že je Anička březí jen 37.den, tak by odhadovala podle velikosti pokročilejší termín....
Takže nejdřív čekáme koncem týdne červená koťátka od Ladynky (maminky Aničky - GIC Lady in Red of Czankra*PL) a od tatínka Aničky Aydíka (SC Ayden Red Felicity*CZ, DMV) a za tři neděle červená kotátka od rok a půl roční Aničky a Emy Bobelka.
Our red cat IC Annie British Red*CZ was at ultrasound today. She is 37 days pregnant with red tomcat T.N.T. I´m Dynamite vom Loderberg*DE and we expect about four red babies at the end of May...... Currently we are expecting kittens from Lady in Red and Ayden - parents of Annie...
Photos: ultrasound of Annie - a kitten "D"
FOTOALBUM: "Anička a Bobelko" (click)
25. dubna 2014 Mohla být letos první! Ale Ladynka (a nejspíš i Anička) ji předběhla. Grace Kelly nám zase mrouská, střídá se to ob týden a panička odmítá vyslechnout její touhy. Nemá tak hlasitý projev jako předešlé jmenované, ale tak úžasně artikuluje, že se panička v noci vzbudila s představou, že je v ložnici lidské batole. Rozhodně to zní třeba jako slovo "mamkooo"... Možná jí přestaneme říkat "netopírku" a změníme to na "papouška". Ladynka se chystá za týden rodit, o tom není pochyb. Anička jede příští týden na ultrazvuk - na potvrzení gravidity. Je docela pravděpodobné, že budeme vymýšlet nějaké jméno i na písmeno "D". Jsme napnutí... Já Aydík občas vyvolávám a provokuju Grejsinku (dobře jí tak, když mě nejdřív nechtěla!) a čekám, až mi páníčkové předělají Aydíkárnu. Momentálně to je ve stavu netvrdnoucí podlahy... Hlady ale netrpím, jsem na čerstvém vzduchu ve výběhu a lezu na klín i páníčkovi...
Prý už jsou tu zase Velikonoce! Tak panička čapla jednu z umazlených zrzavých koček (shodou náhod je to produkt a chlouba naší chovatelské stanice = moje-Aydíkova a Lejdynčina Anička) a plácla s ní na vajíčka venku na trávník. A tak díky naší modelce, mezinárodní šampiónce IC Annie British Red*CZ byla fotka za minutu na světě. FOTOALBUM: "Velikonoce 2014" (click)
Přejeme VŠEM krásné prožití velikonočních svátků, hodně sluníčka, zdraví a pohody!
15. dubna 2014 Ladynka je jako koule a Anička se podezřele začíná tvářit také těhotně...
9. dubna 2014 Ladynka je skoro v 6. týdnu těhotenství, dneska je to cca 41. den. Má neuvěřitelných 4,3 kg, je už o kilo těžší! Podle vlastních "statistických záznamů" o přibývající hmotnosti v první a druhé graviditě naší Ladynky to vypadá, že tam nebude jenon jeden mimísek... Takže jsme se rozhodli zkontrolovat životaschopnost koťátek na ultrazvuku...
A ultrazvuk potvrdil minimálně čtyři tlukoucí srdíčka... Koťátka jsou už velmi čilá a neustále se jeden za druhého schovávala. Můžeme se těšit, že nás tu kolem 5. května bude o něco víc zrzavých chlupáčů... Začínáme vymýšlet jména na písmeno "C"...
A já otec Aydík jsem oficiálně a doživotně otitulovaný dvěma tituly: SC Ayden Red Felicity*CZ, DVM
31. března 2014 Musím Vám říct, že je nám tu všem momentálně naprosto ukradený, jestli je Anička těhule nebo není, hlavně že se nám páníčkové vrátili bez nehody domů z Nitry. Anička ještě dlouho nebude dávat najevo, jestli se zadařilo krytí nebo ne, doufáme ale, že to splnilo minimálně to, že Aňulka přestane na nějakou dobu ječet a začne víc jíst. Každopádně to bereme zatím jen tak, že byla na prázdninách. Jinak Ladynka přibrala 400 g za první měsíc a vypadá to zatím nadějně. Grace začala konečně prý pořádně mrouskat, tak ke mě (k Aydíkovi) nemůže, protože tři vrhy najednou prý opravdu nechceme... No však se uvidí... A já Aydík řvu jak na lesy...
Our sweet red cat IC Annie British Red*CZ met her the first husband, a lovely red tomcat T.N.T. I´m Dynamite vom Loderberg*DE from cat cattery Endless Infinity*SK of our friend Ema Voláriková
Thank you for everything, dear Ema!!!
T.N.T. I´m Dynamite vom Loderberg*DE
24. března 2014 Co bychom neudělali pro lásku! My všichni! Naše holčička (Aydíkova a Ladynčina) se rozhodla, že už déle čekat nechce a zburcovala nás tu všechny tak, že panička nešla ani spát po noční a v pondělí ráno v 6 hodin se vyrazilo "na otočku" s IC Annie British Red*CZ na Slovensko do Nitry. Pro představu... bylo to 920 km celkem, 10,5 hodiny čisté jízdy autem, 14 hodin do návratu domů s pár krátkýma přestávkama na osvěžení a půl hodinkou u naší milé kamarádky Emičky a jen jednou zácpou na dálnici. Jooo, když se plánuje takhle narychlo, jak se kočičce zamane, není čas na lidské radovánky. Páníčkové si užijí až druhou cestu, až si pojedou za týden pro Aničku. Doufám, že moje holka nezklame a ta první nevraživá rekce byl jen vrchol jejího hereckého umění. Prskala, syčela, vrčela jako tygr. Páníčkové byli tak utahaní, že si při zpáteční cestě na hranicích museli zdřímnout a cestou domů po čerstvě (opět) rekonstruované dálnici D1 chytli jen jednu pětikilometrovou kolonu. Doma se objevili v 19:30 hodin. Takže teď tu všichni hltáme zprávy ze zahraničí, jestli se Aničce nestýská. Vypadá to ale, že ji budeme přemlouvat, aby se sbalila a jela domů. Poslední novinky jsou, že se Aňulka zamilovala do krásně červeného Bobelka ala T.N.T. I´m Dynamite vom Loderberg*DE a že je z naší holčičky zase ta něžná umazlená kočička... Naděje na koťátka tu je... Takže nezbývá, než jen držet palce, aby se naplnil hlavní účel výletu...
FOTOALBUM: "Březen / March 2014" (click)
11. března 2014 Oni to snad myslí naprosto vážně! Už čtvrtý den běhá za páníkama nějaká černo-zrzavá chlupatá koule. Nejdřív jsem předvedl vzteklého tygra. Zabralo to na chvíli, pak na mě začal štěkat. Prý je to německý ovčák, jmenuje se Nyx a je mu teď 7 týdnů. Docela mě zaskočilo, že si na mě otevřel tlamu... Holky už ho klidně pouštějí do jejich výběhu, ale nevypadá to, že by se s ním do budoucna plánovaly mazlit. Každopádně je asi dobrý, že o sobě víme a že se budeme časem víc a víc tolerovat. Já osobně s tím prckem žádné problémy mít nebudu... Já jsem tu krááál!
FOTOALBUM: "Aydíkova reakce na nové štěně" (click)
1. března 2014 Grace Kelly si stále užívá šťastného dětství a její největší zájem je upozorňovat paničku, ve kterém šuplíku jsou schované pamlsky. Aničku její přesvědčivá, velmi hlasitá touha po rodině přešla, jakmile dosáhla vysněného titulu. A já Aydík jsem si žil docela v klidu do doby, než naplno spustila své milostné písně Ladynka. Schválně chodila ječet do výběhu, abych na ni i viděl. Týden mě nechali v očekávání a pak to konečně ztichlo. Ovšem zase jen na pár dnů... A tak pod nátlakem už páté říje od narození jedináčka Blejzíka se Ladynce podařilo prosadit svůj názor a procpala se do Aydíkárny. Teď tu spolu bydlíme a plánujeme májová koťátka... Snad to vyjde...
Under the pressure of already the fifth heat since little Blaze´s birth our Lady in Red managed to force herself into Ayden´s apartment. So now they live together and they are planning new kittens in May...
15. + 16. února 2014 VÝSTAVA PRAHA - hotel Olympik
SC Ayden Red Felicity,CZ recieved his the last Best in Variety out of five red tabby cats and he is waiting for his new title DVM (Distinguished variety merit) CH Ginger Toy´s Grace Kelly, NL became a CHAMPION on Saturday and she recieved her the first title CACIB on Sunday (in competition) and she also won her the third BIV on Sunday out of six red tabby cats (different cats than on Saturday) ... So now we start to plan kittens...
Sobota... Ze všeho nejdřív jsme doma den předem udělali svatební fotky. Grejsinka mě (Aydíka) přestala plácat po hlavě a po vleklé domluvě se konečně začala usmívat do objektivu. Moc odvahy jsem vedle ní neprokazoval a snažil jsem se "vzít dráhu". A pak že jsem dominantní kocour... Však já se dočkám, že se Grejsí sama ozve, až bude chtít miminka... Zatím je to ještě zastydlá puberťačka... Ale na výstavě, tam jsem na ní byl moc pyšný, moc se líbila a dostala poslední titul CAC a můžeme zažádat o přiznání titulu Šampion - CH. Oba jsme byli u pani posuzovatelky Tarabini, oba jsme byli v rozstřelu. Grejsinku převálcovaly bengálský puntíky, mě nahatý Sfynx. Klasika - přivřený oči... Dostal jsem zase svůj čestný titul HP. Ve velké konkurenci pěti červených mramoráčků jsem vyhrál svoji desátou BIV, takže tímto můžeme zažádat o nový titul za jméno pro zasloužilého vítěze variety - DVM. Je to bomba!!! Maminko i tatínku, myslím na Vás! Panička byla dneska s námi na výstavě sama, bez páníčka, takže hrozila katastrofa... Ale dopadlo to nad očekávání, byla tam s námi spousta podporujících kamarádů a dokonce s námi celé odpoledne vydržela i pani "Blejzíková". Blejzík se má v novém domově skvěle!
FOTOALBUM: "MVK Praha - Olympik sobota / Saturday 15/2/2014" (click)
https://british-red.wbs.cz/Nase-kocky-v-casopisech.html (click)
FOTOALBUM: "MVK Praha - Olympik neděle / Sunday 16/2/2014" (click)
Neděle... Je to slast jet na 55. výstavu s tím, že už o nic nebojuju. Spočítal jsem si, že bylo vynaloženo celkově 35 tisíc Kč jen za moji účast. To by bylo škrabadel! Kapsičky totiž nebaštím. Však on mi páníček slíbil letos rekonstruovat moji Aydíkárku a nějaké prolejzačky mi sám vyrobí... Ode dneška můžeme s Grejsinkou být spolu a slavnostně jsme na mé (nejspíš) poslední výstavě odstranili dělící přepážku ve výstavní kleci. Také se mnou může být sama v Aydíkárně a to jí ostatní holky budou hodně závidět. Ladynka to dala už najevo tím, že usnula nezvykle připláclá na paničky obličeji.
Mysleli jsme, že písneme jednou větou, že jsme se zúčastnili a potkali kamarády, ale asi to bude na dýl...
Po zabydlení do výstavní klece jsme se s Grejsí uvelebili a já Aydík zaujal "želví polohu", tzn. zalezl jsem pod pelíšek. Grace na mě znatelně začala být hodnější a facky vystřídalo (po společné výstavní sobotě) láskyplné zalehnutí pelíšku, pod kterým jsem se schovával. Když v tom hotelový rozhlas vyhlásil evakuaci a nabádal všechny k okamžitému opuštění budovy. Páníčkové nelenili a vrhli se do davu směřujícího k východu, samozřejmě, že nás vyrvali z klecí a běželi jsme taky. V kuchyni nejspíš brzy vyvětrali spáleninu a my se mohli vrátit na své místo. Avizovanou soutěž o Valentýnský pár a vyzdobenou klec na téma "Valentýn" jsme mlčky přešli. Klec jsme měli klasicky červenou, ale když už se tedy jednalo o naší poslední výstavu (rozhodně v nejbližším období!!!) a můj (Aydíkův) a Grejsinčin svatební víkend, vyzdobili jsme si ji pár srdíčky. Přesto potěšilo, že jsme byli vybráni, že máme hezky vyzdobenou klec a děkujeme pořádající organizaci za dárky. Dnešní posouzení byla tedy taky bomba! Sešlo se dokonce 6 mramorovaných červených koček (jiné než včera), takže se zase mohla konat BIVka. Byli jsme na posouzení u finského posuzovatele Saarela a o nic nám nešlo. Naprosto upřímně musím konstatovat, že jsme přáli vítězství našim zrzavým kamarádům do Boleslavi, kteří taky měli velkou šanci. Čekali jsme, že dneska Grace ani nedostane titul, protože jako šampionka postoupila do vyšší třídy a měla tam červenou konkurenci. Grejsí nečekaně zabodovala... opravdu jsme to nečekali... už jsme jak Karel Gott... ... a její syslovky oslnily tak, že získala titul CACIB. Soutěž Best in Variety v počtu šesti červeně mramorovaných koček byla hodně napínavá. Naši kamarádi - dva kluci z Boleslavi měli šanci, ale do nejužšího finále se prodrala se mnou (Aydíkem) naše Grejsinka. Díky kompaktnosti, syslatému profilu a celkově lepšímu výstavnímu výrazu (se zájmem otvírala oči na mávátko!!!) vyhrála BIV naše Grace Kelly a už podruhé mě porazila To byla BOMBA na druhou! Je to její už třetí BIVka... A je to o to legračnější, že jsem včera dostal svůj desátý titul BIV a každý navíc už mi v ničem nepomůže. Ale u Grace se potvrdilo, že výběr holandské nevěsty pro moji maličkost byl velmi podařený... Myslel jsem si, že čestným titulem PH to pro mě skončilo a budu už do večera odpočívat v kleci. Ale oba jsme byli ještě kamarády odneseni do výběru na nominaci, kde jsme se alespoň zviditelnili. Oni to totiž páníčkové zapíchli a šli si s Janinkama vychutnat dlouho vytoužený oběd. Odpoledne nám v dobré společnosti rychle uteklo a my byli před šestou hodinou doma. A my hupsli oba do Aydíkárny. Takže teď jen čekáme, jestli se někdy Grace začne chtít pracovat na koťátkách...
10. února 2014 Včera mi panička uklidila výběh, nastěhovala tam zpátky moje oblíbené křeslo a čekáme na jaro. A na štěňátko Nyxe, které prý já Aydík budu vychovávat ve vztahu ke kočkám. Však psa Dixe už jsem dávno zkrotil! Panička má větší obavy o pesana, než o mě... Sluníčko teď překvapivě hezky hřeje. Dneska ráno snesla panička bývalý kurník (dnes přepychové dvoupatrové odpočívadlo) ze zimní zahrady do přízemí, že když jsme ho celou zimu nevyužívali (holky tam toho mají tolik...), že se už může vrátit zpátky do holčičího výběhu. V tom se kolem bedny semlela mela, všechny tři kočky lítaly jak bláznivky kolem a prolítávaly skrz kočičí dvířka do jejich voliéry a zpátky, jakoby přesně věděly, kam se ta věc ponese... Bylo to legrační... Také proběhla první zvykačka na psa v kočičím výběhu. Pes Dix se za úplatu podvolil dělat "volavku". Anička s Ladynkou znuděně odešly mrouskat do baráku. Zvědavá Grace se musela od Dixe odhánět. Já Aydík jsem ho nechtěl pustit na svoji terásku pod střechou a Dix chtěl za to vyžrat všechny moje mističky... Každopádně to u nás vypadá, že budeme brzy plánovat koťátka. Jsem moc zvědavý, jestli první maminkou bude Anička, která už hodně dlouho dává najevo, že je zralá na mateřství. Je ale docela možné, že pustí dřív Grejsinku ke mě, přestože ona se stále tváří jako neviňátko a je neskutečně roztomilá. Já bych řekl, že je to právě ta nejlepší taktika, jak paničku udolat, aby povolila...
2. února 2014 VÝSTAVA RAKOUSKO - Hollabrunn
Anička si zabalila, já Aydík se připravil jako garde. Páníček říkal, že přece nepojede Anička na zkoušku dospělosti sama! A tak jsme v 5 ráno vyrazili směr Rakousko. Po 4 hodinové jízdě zasněženou Vysočinou a po zledovatělé silnici jsme se doklouzali do Hollabrunnu. Já Aydík jsem si u holandského posuzovatele Ada de Bruijna vysloužil titul HP, Anička dostala třetí titul CACIB a stává se tímto mezinárodní šampionkou. Udělala nám velkou radost, takže může začít plánovat rodinu. Taky jsme oba byli v rozstřelu do nominace. Já jsem tam byl tedy pěkně dlouho čekající a paničce se už pod mou váhou podlamovaly kolena. Postoupil velmi zajímavý bezocasý sobotní vítěz kurilský bobtail a opět vyhrál celou kocouří soutěž. Aničku vyřadily zase bengálský puntíky. Musím podotknout, že jsme zase moc nechtěli ukázat oči... Mohli jsme tak zbytek dne odpočívat a páníčkové si užívali svých vídeňských kamarádů Libora a Daniela s jejich Napoleónkem... Zpáteční cesta trvala 3 a půl hodiny. Cestovali jsme každý odděleně v prostorných RC přepravkách a já se ozýval jen v oblasti svého rodiště. Nedaleko Třebíče jsem do mlhy volal na svoji maminku a sestřičky, že moje první dcerka se pyšní titulem INTERCHAMPION
FOTOALBUM: "Výstava Rakousko - Hollabrunn" (click)
27. ledna 2014 Já Aydík jsem nejspíš jediný člen domácnosti, který miluje sníh! Vyfotit mě v klidu na sněhu je trošku problém, protože se vždycky rozbíhám za paničkou a vrážím do foťáku. Běháme po celé zahradě a Dix jen zírá a drží si odstup... A panička se dme pýchou, jaký ze mě vyrostl mazel. Možná jsem byl v minulém životě pes... ... ale obranář!
FOTOALBUM: "Aydík na sněhu" (click)
22.01.2014
SC Ayden Red Felicity*CZ ... * 22.01.2010
Happy birthday, dear Ayden!
Milý Aydíku,
ke Tvým 4. narozeninám,
ke Tvé dospělosti
Ti přejeme jen to nejlepší!
18. + 19. ledna 2014 VÝSTAVA PRAHA - hotel Diplomat
Sobota... Dneska jsem do toho dal všechno! Jsem ve skvělé zimní kondici a za čtyři dny jsem opravdu dospělý - čtyřletý kocour. Po desetihodinové "práci" jsem u pana posuzovatele Vladimira Isakova z Běloruska v počtu šesti, tzn. ve velké konkurenci červených mramoráků, získal Best in Variety. Dostal jsem HP titul, prošel jsem úspěšně rozstřelem a se čtyřmi hlasy v poměru 4:1 jsem zvítězil Best in Show. Jasně, že Mourajz doma neví, o co jde, ale má cenu mu vysvětlovat, že jsem tam byl dneska za nejhezčího dospělého kocoura v hromadě krátkosrstých a nahatých koček!?! Prostě on pochopí jen to, že já Zrzoun jsem dokázal vyřadit třeba Bengaláka a jemu podobné. No prostě pohoda, další pohár doma... A jak dopadly holky? Grace Kelly, která se nedávno v deseti měsících přehoupla do dospělých koček, získala se svým dětským ksichtíkem a "mléčným krokem" svůj první opravdový titul CAC a stejně jako moje dcera Anička, která dneska už dostala o soutěžní třídu vyšší titul CACIB, byla pozvaná do výběru do nominace. Mezi námi, chvály a srdíček na posudku se kočka nikdy nepřejí... Jsem na svou červenou rodinu moc pyšný... Zítra bychom klidně už mohli prospat den, stačil by jen titul pro holky...
FOTOALBUM: "MVK Praha - hotel Diplomat - sobota/Saturday" (click)
Neděle... Den začal tím, že jsem vlezl do přepravky a v chodbě čekal na odbavení. Pak ale páníček upozornil paničku, že tam je se mnou zavřená i mroukající Ladynka. Ona je to strašně chytrá manželka... Takže "naše zasloužilá matka" byla vytažena ven a jelo se. Pro všechny to byl už hodně náročný den, po včerejšku všichni hodně unavení! I tak jsem byl za roztomilouše, kterému nervy ujely, jen když se ke kleci řítily dupající dětičky. A že tam bylo lidí! Holky si vysloužily nový pelíšek a ksichtily se blahem. Grejsinka získala už druhý titul CAC a byla v rozstřelu do nominace. Já u stejné posuzovatelky z Estonska paní Olgy Komissarové dostal titul HP a v rozstřelu postoupil do nominace BIS. I tentokrát jsem v náručí cizího pána Lukáše slušně ustál řev puntíkaté kočky do mikrofonu... Anička u paní posuzovatelky z Běloruska Svetlany Stoliarové dostala titul CACIB a také v rozstřelu postoupila do nominace BIS. Musím konstatovat, že jsme bodovali oba dva dny a že nám to všem udělalo velkou radost a velké zadostiučinění (zdravíme všechna naše koťátka do jejich domovů). Z výstavy jsme jeli s přesvědčením, že to byla naše poslední výstava a od gauče se už nikdy neodlepíme. O páníčkách ani nemluvě! ... ... ... nooo, od rozdělané práce se neodchází, takže se ještě uvidí...
FOTOALBUM od Káji Tesaře jn.: "MVK Praha - hotel Diplomat - neděle/Sunday" (click)
FOTOALBUM: "Leden / January 2014 (click)
10. ledna 2014 Místo abych já Aydík chodil za paničkou, chodí teď ona za mnou. Mám v Aydíkárně skvělé relaxační křeslo, kam se vejdeme oba. Většinou ležím paničce připláclý na mikině. Mourek, který se schválně lepí na sklo, je mi už skoro ukradenej. Ale dostat se k němu, za nic neručím... A že mi to opravdu dělá najust! Kdo ho nezná, poslal by na nás "Sociálku"! Ale je to rozhodně lepší, než poslouchat, co se děje v domě. S holkama se nedá vydržet! Ladynku to už pustilo, ale Anička skoro týden všem v okolí vyznává lásku a že to má grády! Nevynechá ani kastráta Mourka, na kterého se lepí přes sklo. Ten se naštěstí jen dožaduje kontinuálního přísunu potravy... Je pravda, že si už taky občas jarně zařvu. Prý mám s námluvama ještě počkat do lednové výstavy v Diplomatu, aby mě i ostatní viděli v perfektní kondici, než zase začnu schazovat na léto... No ještě si to rozmyslím... Snad na to předvádění budu mít ještě náladu...
3. ledna 2014 Blejzík dneska odjel do svého nového domova. Jeho novým bydlištěm je velkoměsto Praha. Všichni zrzaví členové naší královské kočičí rodiny se s ním přišli rozloučit a tvářili se, jako že vědí, co se děje. Na rozloučenou si prcek ještě cucnul mlíčka od maminky Ladynky, očumáčkoval ségru Aničku a kámošku Grace a zasyčel tatínkovi do ucha a majznul ho tlapkou po hlavě. Ještě že já Aydík mám pro děti takové pochopení... Blejzík vypadal dneska dopoledne, že musí dohnat, co ještě nestihl... V době, kdy si paní Alenka "Blejzíková" balila jeho "saky-paky", byl už značně unavený... ideální stav pro stěhování!
FOTOALBUM: "Blaze British Red*CZ - 12 týdnů" (click)
Milý Blejzíčku, jsi další velkou pýchou naší chovatelské červené kočičí rodiny
a přejeme Ti jen to nejlepší po boku Tvé skvělé nové paničky!
2014
Do nového roku všem jen to nejlepší, hodně zdraví a mějte se rádi!
Děkujeme Kájovi jn. za povedené fotky!
FOTOALBUM: "Prosinec / December 2013" (click)
FOTOALBUM: "Blaze British Red*CZ - 12 týdnů" (click)
Blaze British Red*CZ , 6.10.2013, 3:30 hod - PH 98 g | |||||||||||||
Datum | neděle | 1.týden | 2.týden | 3.týden | 4.týden | 5.týden | 6.týden | 7.týden | 8.týden | 9.týden | 10.týden | 11.týden | 12.týden |
Váha večer | 106 g | 234 g | 360 g | 488 g | 585 g | 685 g | 810 g | 930 g | 1120 g | 1270 g | 1450 g | 1580 g | 1770 g |
28. prosince 2013 Začínáme se loučit s Blejzíkem. Naše dvanáctitýdenní koťátko z vrhu "B" bylo dnes na druhém očkování a už má sbalený kufřík. V autě trochu kníkal, ale jinak byl moc statečný. Ještě ho naposledy odčervíme a po novém roce odjede ke své paničce... Nastává zase ta chvíle, kdy nás chce panička dát všechny vykastrovat, aby si ušetřila "pocity". Ale na druhou stranu... vědět, že prcek od nás někomu přinese radost, to za to stojí! Třeba bude Zrzounek posílat pozdravy... I když toho poslední dobou zajímá nejvíc to, co má v misce, za jak dlouho se rozmrazí hovězí a co se děje na kuchyňské lince... Blejzík váží ve 12.týdnu 1,8 kg.
Our little sweet red tomcat Blaze British Red*CZ is ready for his new life with his owner Alena...
24. prosince 2013 Jsem Blejz, Zrzounek Blejz! A patřím paní Alence a brzy se k ní stěhuju do Prahy...
FOTOALBUM: " Blejzík pro svoji novou maminku" (click)
22. prosince 2013 Blejzík je podruhé odčervený, stále ho maminka Ladynka občas kojí, dává ale už přednost máčeným granulkám, masu z konzerviček a pamlskům. Takže je jen otázkou času, kdy bude raději chtít suché granulky RC a syrové maso, o které se zase moc nepere. Jinak se ovšem pere stále! Holkám určitě bude moc chybět... Jsme moc rádi, že jsme se rozhodli ho dát na "mazlíčka"... Bude se mít báječně...
FOTOALBUM: "Blaze British Red*CZ - 11 týdnů/11 weeks - 1 580 g" (click)
Nahráno nové VIDEO: "Blaze British Red*CZ - 11 týdnů" (click)
FOTOALBUM: "Vánoční Blejzík - 10 týdnů - 1 450 g" (click)
18. prosince 2014 To by se jednomu uklízelo, kdyby ty kočky stále něco nechtěly... ;-) Fotoalbum: "Blejzík zdržuje" (click)
Blejzík je rozkošný upovídaný kocourek. Jakmile něco prošvihne, mňouká. Jeho budoucí paničku musíme upozornit, že má tvrdou výchovu a na jeho syceryvné mňouky se nevracíme a neotvíráme znovu to, co jsme zavřeli... Protože v minutě je pak najednou všechno jinak a Blejzík zase pro změnu terorizuje své okolí. Ale nutno mu přičíst velké zásluhy na tom, že naučil naše kočky zobnout si sem tam nějakého pamlsku ještě před uplynutí expirační doby ...VIDEO z Galerie: Blejzík aneb jak těžké je točit film s hvězdou (click)
10. prosince 2013 Náš odchov Anička se od dnešního dne oficiálně pyšní titulem CHAMPION = CH Annie British Red*CZ
Za fotky moc děkujeme panu Zdeňkovi Gorgoňovi!
FOTOALBUM: "CH Annie British Red*CZ - 12/2013" (click)
FOTOALBUM: "Ptačí budka" (click)
FOTOALBUM: "Blaze British Red*CZ - 9 týdnů/ 9 weeks - 1 300 g" (click)
8. prosince 2013 Blejzíkovi je 9 týdnů, váží 1,3 kg / Blaze is 9 weeks and he has 1,3 kg
7. prosince 2013 Blejzík byl dneska poprvé na očkování...
6. prosince 2013 Přestože páníčkové minimalizují náš kočičí pobyt v ložnici, tak se tam někdy přece jen vetřeme. To se Vám seběhneme skoro všichni zrzouni z celého baráku (kromě mne Aydíka, protože to by tu pak pobíhala koťata celý rok... a jak víme, to se nesmíííí... ), aniž by někdo volal. Prostě zaslechne-li jeden z kočičáků klapnutí dveří od ložnice, běží všichni ostatní, jedno je, kde zrovna byli. Blbnutí na peřině je bomba! A což teprve pro mrňouse! Je dojemné, jak maminka Ladynka snáší Blejzíkovy útoky a láskyplně ho objímá kolem krku, drsným jazýčkem mu myje zubatou hlavičku. Anička schválně mrská ocasem, aby měl Blejzík co lovit a dospívající Grejsí dělá, že kotěcí hry už jsou pod její úrověň. Bohužel ji malý bombarďák nepřestává přepadat a provalí se hned, že je naše nejmladší kočička Grace ještě kotě, když se jako chlupatá koule kutálí po posteli s přilepeným Blejzíkem na kožichu... To se pak člověkovi vůbec nechce z postele! A stále udivujeme páníčky, že i v tomhle zimním počasí se chodíme podívat ven do výběhu... Zrzavá je prostě jiná...
3. prosince 2013 Dneska se Blejzík poprvé učil na záchůdek se zavřenýma dvířkama. Noooo, učil... Panička ho dala dovnitř, zavřela lítačky, maminka Ladynka to šla Blejzíkovi ukázat a Blejzík ji vyprskal ven. Prý že jako sám! Pak sám vylezl, zalezl, vylezl a hotovo... A také se už začíná balit do nového domova... Přidali jsme nové VIDEO do Galerie.
1. prosince 2013 Blejzíkovi je 8 týdnů, váží 1 120g / Blaze British Red*CZ is 8 weeks old and he has 1 120 g
FOTOALBUM: "Blaze British Red*CZ - 8 týdnů / 8 weeks" (click)
29. listopadu 2013 Všechno, co má čtyři nohy v okolí několika desítek metrů, je odčerveno. Blejzíka to neminulo a napoprvé si vedl velmi dobře. Nejspíš si myslel, že to bude nějaká dobrota. Stále pije mlíčko od maminky Ladynky a baští s chutí konzervy Applaws, Monge, Cosma, krutí a hovězí maso a do vody namočené granulky Royal Canin pro miminka. Všichni mu v boji o misku ustupují...
24. listopadu 2013 Blejzíkovi je 7 týdnů, váží 930g / Blaze British Red*CZ is 7 weeks old and he has 930 g
FOTOALBUM: "Blaze british Red*CZ - 7 týdnů / 7 weeks" (click)
+ přidána aktuální VIDEJKA do Galerie
23.+ 24. listopadu 2013 Mezinárodní výstava koček v Lysé nad Labem
Být jedním ze členů organizace pořádající výstavu bývá pro všechny aktivní jedince značně vyčerpávající... Do Lysé nad Labem se jelo už dopoledne v pátek. Nevyspalá panička po noční službě vypadala víc než výstavní kočka spíš jako vyvoraná myš, páníček na tom nebyl o moc lépe, když téměř celou noc s juniorem dělali technickou přípravu. Ale sebevědomě můžeme podotknout, že se výstava vydařila i přes rekordní počet přítomných koček. Na opuštěné kočičky se vybralo překvapivě hodně, přišlo i hodně návštěvníků. Za naši rodinu děkujeme všem, kdo s námi byl spokojený, děkujeme každému, kdo pomáhal (šéfka bude určitě spokojená ) a zdravíme všechny kamarády, kterým jsme se nemohli věnovat tak, jak bychom si představovali. Děkujeme hlavně těm, kdo se přijel podívat na nás a moc rádi Vás zase uvidíme! Rozkládání klecí a úklid haly šel závratnou rychlostí...
Máme radost, že i naše zrzavé kočičky ten nezvyklý výstavní nápor od pátku rána do neděle večer bez sebemenších problémů vydržely a ještě zabojovaly na posouzení. Přestože Anička přivírala její nádherné oči (tak jak to najust dělává i její tatínek Aydík... však přece to nejsou šelmy útočné... ), dostala v sobotu od české posuzovatelky Leny Venclíkové titul CAC a zúčastnila se výběru do nominace se ctí. V neděli byla opět v rozstřelu do nominace u dánského posuzovatele Jorgena Billinga a získala svůj třetí titul CAC. Trošku jsme nestíhali být včas na správném místě, ale mise je splněna a Annie British Red*CZ může zažádat Plemennou knihu o vystavení titulu CHAMPION! Takže teď už může Anička začít plánovat rodinu... Jsme napnutí, jak vyšly Aniččiny fotky od pana fotografa Gorgoně, kterému dcerka dala znatelně méně zabrat než dávné focení jejího tatínka Aydíka...
Kočička Grace Kelly oslnila v sobotu rakouskou posuzovatelku Dany Moniku a získala EX 1 ve skupině pro koťata 6-9 měsíců a dokonce postoupila do NOMINACE BIS! Nutno poděkovat Péťovi Vopálenskému, že nám ji donesl na posouzení v rozstřelu! Grejsí v neděli opět zabojovala a získala od pani Leny Venclíkové kotěcí EX 1 a pohár za Best in Variety (BIV)
We are so proud of our red girls!
Annie British Red*CZ (11 months) - Saturday: CAC, Sunday: CAC ... so she is CHAMPION from now
Ginger Toy´s Grace Kelly,NL (8 months) - Saturday: EX 1 + NOMINATION BIS, Sunday: EX 1 + BIV
FOTOALBUM: "Víkend s výstavou v Lysé nad Labem" (click)
FOTOALBUM: "Blaze British Red*CZ - 6 týdnů / 6 weeks" (click)
17. listopadu 2013 Blejzík má dneska 6 týdnů a váží neuvěřitelných 810 g / Blaze is 6 weeks old today and has 810 g!
Přidali jsme tři nová výdejka do sekce GALERIE / VIDEO - Téma: Blejzík hrající si s holkama... Ten kluk se vážně povedl!
15. listopadu 2013 Blejzík je živel! Bude mu v neděli 6 týdnů a už lítá po schodech nahoru dolů. Používá záchůdek v "Kočičí zahradě" v patře i ten v koupelně v přízemí bez sebemenšího problému. Oblíbené škrabadlo nahoře nebo dole v obýváku zastíní jen nadšené šmejdění v páníčkově kanceláři. Je to neohrožený rarášek a zdá se, že se učí všechno mnohem rychleji, když se narodil jako jedináček. Umí se zabavit sám, takže ho naše mladé holky Annie a Grace zbožně sledují a čekají, až se uráčí si s nimi hrát. Na druhou stranu to ale už umí i pořádně "rozjet". Smutkem rozhodně netrpí, naopak se zdá, že brzy převezme vládu nad celou naší zrzavou rodinkou... Což já Aydík rozhodně nemůžu dovolit! ... Jo a Ladynka už zase mrouská... no jo, copak naše Ladynka!
FOTOALBUM: "SC Ayden Red Felicity*CZ - 3 roky/ 3 years"
(father of Blaze British Red*CZ)
12. listopadu 2013 Blejzík blbne, skáče, šplhá po škrabadle a je to neskutečně roztomilá stíhačka. Proběhlo stěhování obývákové "porodnice" do Kočičí zahrady v patře. Prcek umí po schodech, takže stále šoupeme nohama a to už naprosto všude! Je zajímavé, jak to příroda zrzounům všechno hezky plánuje - momentálně přišla doba kočičích her, holky se už osmělily a blbnou s Blejzíkem. Ten si už konečně dává k mateřskému mlíčku i jednou denně jako příkrm RC paštiku. Ale hodně to zvažuje! Rád se mazlí a zvedne-li se do lidské náruče, válí se na zádíčkách, pacičkama zkoumá obličej (pokud zrovna nežere knoflíky na triku) a s vykulenýma očima poslouchá lidský hlas...
10. listopadu 2013 Blejzíkovi je 5 týdnů, váží 690 g, neohroženě lítá po celém přízemí, chodí i na dospělácký kočkolit až v koupelně, ale stále pije jen mlíčko od maminky a zatím se mu nechce se do ničeho jiného. Je to velký mazel... Ale také raubíř! Holkám se moc líbí, jak je mrňous začíná terorizovat a všude chodí s ním. Já Aydík raději zalehnu do pelíšku a dělám, že tam nejsem. Když mi ho dají na hlídání, musím několikrát jako tygr zasyčet, aby mi přestal hryzat nohy nebo ocas. Blejzíka to ale vůbec nerozhází...
FOTOALBUM: "Blaze British Red - 5 týdnů / 5 weeks" (click)
6. listopadu 2013 Tak jsme se konečně dočkali. Nejen, že jsme našli finální verzi, jak má vypadat Blejzíkův obývák, protože batole již nechce být limitováno ve výběhu, ale jsme také spokojeni, že paničkou vyrobené krmítko konečně navštívil nějaký pták! Nic bychom za to nedali, že je to přesně ta dotyčná, o které se píše 28. října zde v Novinkách, kde je i fotka Blejzíka s brkama, které tato vyfocená sýkorka očividně postrádá...
A small titmouse is back! It seems it is the same titmouse that left its feathers near a bed of our little Blaze in our livingroom ... you can read about it here on 28-11-2013...
6. listopadu 2013 Blejzíkovi je dneska 1 měsíc. Váží 630 g. A už umí používat kočkolit! Ani jednou se nikde nepočůral... Blaze is 1 month old and he has 630 g.
FOTOALBUM: "Blaze - 1 měsíc / 1 month" (click)
VIDEO: "Little brother and his older sister from cattery BRITISH RED*CZ"
(na videu je měsíční bráška Blejzík s jeho roční sestřičkou Aničkou)
VIDEO: "Blaze British Red*CZ - 1 měsíc / 1 month" (click)
4. listopadu 2013 Nejen páníčkům Karlíkům všechno nejlepší k svátku! Dneska se prcek Blejzík rozběhal tak, že mamince Ladynce začaly starosti s výchovou. Zrzavé dospívající holky projevily o mimino větší zájem, asi očekávají v nejbližší době hodně legrace... Je neuvěřitelné, čeho všeho je maminka Ladynka schopná, jen aby naučila mrňouse kočičímu bojovému umění. Je tu teď hodně veselo! Každý den je Blejzík šikovnější a roztomilejší... zdá se, že na jednom prckovi jsou dovednostní pokroky mnohem patrnější...FOTOALBUM: "Blaze se má... Blaze and part of his family" (click)
3. listopadu 2013 OMYL! Velký omyl se čtvrtinou obýváku! Blejzík běhá, skáče, kouše a všechny naše zrzavé kočky zírají na batolící se prdelku, které už ani celý obývák nestačí. Kocourek Blaze má dnes 4 týdny a váží 585 g... Už platí heslo:"Koukej, kam šlapeš!"
FOTOALBUM: "Blaze British Red*CZ - 4 týdny / 4 weeks" (click here)
2. listopadu 2013 Blejzík (26 dnů) si prvně líznul rozmáčených granulek, nad tvarohem a masem se ofrňoval. Maminka Ladynka mňouká a žene se k talířku, aby to mimoušovi snědla a nehrozilo, že by přestal cucat mlíčko od ní. Je dojemné, jak ho každému půjčuje a přitom je na ní vidět, jak malého zrzounka zbožňuje. Blejzík už běhá docela sebejistě na všech čtyřech kolem svého pelíšku, tzn. že zabral čtvrtinu obýváku. Na záchůdek vleze, ale stelivo ještě nepoužil. Stále má mamča dost práce s kojencem. Ostatní čičiny našlapují v jeho teritoriu velice opatrně, ale je znát, že už o pochodující kuličku jeví mnohem větší zájem. Vypadá to, že mají respekt z Ladynky, ale té vůbec nevadí, že ho žárlivá Grace Kelly pohlavkuje nebo že se Blejzík válí po své roční červené sestřičce Aničce.Skoro čtyřtýdenní Blejzík se učí bojovat a lovit hračky a je velice učenlivý. Není to žádný mamánek a má za sebou první, neohrabaný skok po kořisti...
28. října 2013 Přidáno nové VIDEO Blejzíka s tatínkem. Kdyby ta třítýdenní housenka nepřišla na to, k čemu jsou nožičky a nezačal používat zoubky, mohlo být videjko i delší... Ale v Galerii jsou další...
VIDEO v Galerii nebo klikni na zrzavý odkaz zde
Ráno to byl mazec! Páníčkové si na chvíli odběhli z baráku a když se vrátili, nestačili zírat. Všechny tři kočky oči navrch hlavy, všechny adeptky na vítězství "Miss kočka"... A nad jejich hlavami po kuchyni poletující sýkorka... Vůbec nám není jasné, jak se dostala dovnitř, ale s největší pravděpodobností ji jedna zrzounka chytila ve výběhu, procpala ji kočičíma dvířkama do baráku a zaučovala třítýdenního Blejzíka. Záchranná akce se zadařila, vyplašená sýkorka bez problémů prolétla plným ptačím krmítkem na plotě, kam byla donesena dvounožkou a bez svačiny, ale se zážitkem na celý život, si odfrnkla do neznáma...
An unexpected guest visited us today! We found a small bird (titmouse) in our living room this morning. It seems that our red cats catched it in their cat garden outside and put it in the house through their cat door.. It was also very surprising for our little boy Blaze! Especially for owners!!! But everything ended happily for everybody...
Blejzíkovi jsou 3 týdny a překonal 500 g.
27. října 2013 Blejzíkovi jsou 3 neděle. Přestává pištět, když ho v pelíšku pohladí páníčkové a s kníkáním se batolí ven za hlasem a teplou lidskou rukou. Každým dnem je sebevědomější a šikovnější...
FOTOALBUM: "Blaze British Red*CZ - 3 týdny / 3 weeks" (click)
20. října 2013 Sedmiměsíční Grejsí se zapojila do mateřských povinností a poslala maminku Ladynku si odpočinout od kojení. Blejzík už má víc jak 350 g, jsou mu dneska přesně dva týdny, kouká, zvedá hlavičku, přede a moc rád se mazlí.
FOTOALBUM: "Blaze + Grace Kelly - poprvé spolu" (click)
18. října 2013 Tak jsem, já Aydík, dnes poprvé neprotestoval a když už to dvanáctidenní mimino tak nepiští, pohlídal jsem. Ladynka bez obav okamžitě prosmejčila celý barák a vrátila se až na kojení. Starší ségra Anička s Grejsí samo sebou taky vzaly roha...
17. října 2013 Blejzíkovi je 11 dnů, už "kouká" a dneska poprvé se naše zrzavá housenka vybatolila sama ven z pelíšku. Takže zavřeme vrátka lumpíkovi!
FOTOALBUM: "Blaze British Red - 1-2 týdny/ 1-2 weeks" (click)
Aydíkovci zrzaví mají razítko a logo své kočičí rodiny
(předlouhou byla samozřejmě fotka Aydíka)
16. října 2013 Já Aydík se chodím procházet na kšírkách po zahradě, načež jsem pak hodný v obýváku na škrabadle a neznačkuju. Pískajícímu týdennímu synátorovi se zatím "statečně" vyhýbám. Po dvou hodinách začínám být nesvůj a dožaduju se přemístnění do své Aydíkárny s venkovním výběhem. Začínám konečně přibírat na zimu, vážím 5,8 kg... FOTOALBUM: "SC Ayden Red Felicity*CZ - 3 roky a 9 měsíců"
13. října 2013 Blejzíkovi je dneska jeden týden, otevírají se mu očička a má víc jak dvojnásobek porodní váhy - 233 g
FOTOALBUM: "Blaze British Red*CZ - 1 týden / 1 week" (click)
12. října 2013 Blejzíkovi je dneska šest dnů, přibírá závratnou rychlostí a vypadá to, že brzy otevře očička. Na videu je vidět, jak se rychle socializuje a jak už tak nepiští, když je v lidské dlani... VIDEO: "Blaze British Red*CZ-6 dnů/6 days" (click)
12. října 2013 Dneska slaví Áčková koťátka, narozená Ladynce a Aydíkovi loni v říjnu, své první narozeniny! Jsme moc rádi, že si je našli přesně takoví páníčkové, u kterých teď jsou a přejeme jim plné mističky a jen to nejlepší!
Nechat si nakonec Annie do chovu byl páníčkův výborný nápad! Vymazlování trvalo mnohem déle, než u ostatních Áček, od narození se Anička chovala jako "Dáma", ale dneska je z ní něžná, mazlivá kočička vážící 3,8 kg. Takže žádná dámička! Pěkná buchtička to je!FOTOALBUM Annie British Red*CZ - 1 rok
9. října 2013 Proběhlo stěhování mimina z ložnice do obýváku, aby sebou páníček zase nepraštil nosem na dlažbu jako loni touhle dobou. Na rozdíl od šesti koťat se jeden mrňous nemusí tak hlídat. Maminka Ladynka všechno obstará, panička nemusí přikládat, dokrmovat, hlídat zalehnutí... Holky zrzavé mají oči na vrch hlavy a z Blejzíka mají už teď velký respekt...
FOTOALBUM: "Vrh B jako Blaze" (click)
VIDEO v Galerii: "Blaze British Red*CZ - 2 dny / 2 days" (click)
8. října 2013 Poprvé se přišel na mrňouska podívat táta Aydík. Jeho první reakce byla stejná jako loni... O tak mrňavýho kocoura se starat nebudu! Nejradši by hned vzal nohy na ramena, ale udělal Ladynce radost a díval se z dostatečné vzdálenosti, jak malý baští a Ladynka předla jak o život. Je na své koťátko moc pyšná... Blejzí přibírá moc hezky, váží druhý den ráno 128 g.
7. října 2013 Blejzí už saje od maminky mlíčko a už ho nedokrmujeme. Ladynka se tváří velmi šťastně a uvědoměle... Sestřička Annie a teta Grace Kelly se dnes setkaly poprvé s malým Blejzíkem. Maminka Ladynka neměla problém všechny opusinkovat a klidně se odešla nabaštit do jiné místnosti, než kde spokojeně chrněl malý kocourek... Blejzí váží druhý den od narození 111 g (PH 98 g).
6. října 2013, 20:00 hod. Ladynka zatím nemá mlíčko, panička dokrmuje stříkačkou a Blejzíčka pravidelně přikládá. Je to šestnáct hodin po porodu a prcek konečně ocenil pomoc dvojnožců a poprvé se přisál k maminčině cecíku...Panička si připadá jako v práci...
6. října 2013, 11:00 hod. Teplo dělá divy... nebo spíš energii... Mimísek bojuje, je při síle a hledá svačinku. Zatím se ještě nechytil, tak dokrmujeme, maminka Ladynka ještě nemá mlíčko. Ale krásně o malýho pečuje! Musím moc poděkovat našemu páníčkovi, že pomáhal v noci paničce rozsvěcet svíčky a byl velkou oporou...
It was horrible night! All the last week we were waiting for the birth of one red kitten. We known about it from ultrasound and we were afraid if it could be too big for birth with Lady. We didn´t sleep on Saturday night and it started at 1 a.m. on Sunday. But at the same time eletricity felt down, we had not light, heating, water... It was very unpleasant surprice. But Lady was very clever and with her owners´ help the kitten was born at 3:30 a.m. There was only 18 degrees and we had quite hard work in this situation. At 7 a.m. eletricity was turned on and everything seemed to be better. All the Sunday the kitten was feed only by his owner because Lady had not milk yet. From Sunday evening the kitten started to suckle and now everything is fine. He is a red boy with ghostmarking, he looks similar like his mother Lady or his sister Annie. He is bigger than "A" kittens from last year, because he is alone. Lady is a small cat but he had 98 g when he was born. He has big paws like his father. His name is BLAZE because in English it means fire, flame... and Blaze was born in the light of candles... In Czech the word "blaze" means blessedness...
Dovolte nám představit naše červené koťátko z vrhu "B" - Blaze British Red*CZ.
* 6.10.2013, 3:30 hod, BRI d, otec: SC Ayden Red Felicity*CZ, matka: GIC Lady in Red of Czankra*PL
Anglické slovo Blaze (čteno Blejz) znamená v překladu oheň, plamen, záře, žár...... doslova brilantní výbuch ohně... Vzhledem k nečekané situaci, při jaké přišel "Blejzí" v noci na svět, kdy jsme byli vděčni za každou zapálenou svíčku, nám přijde, že je to jméno osudové a že by mohlo Blejzíkovi dopomoct k tomu, aby se měl BLAZE ...
6. října 2013, 8:00 hod. Ladynka porodila jedno červené koťátko ve 3:30 hod. Noc ze soboty na neděli byla poměrně dramatická. Přesně v okamžiku, kdy Ladynce v 1 hodinu ráno odtekla PV, vypnuli nečekaně v celé vesnici elektrický proud. Takže bez elektriky, bez vody, bez tepla... Za svitu svíček a baterky porodila Ladynka v neděli po celodenním upozorňování a po dvou a půl hodinovém nočním snažení červeného bumbrlíka, koťátko krásné po mamince, velké tlapy po tatínkovi. Při narození vážilo 98 g. Na naši drobnou maminku je to docela macek! Je skoro větší, než loňská Áčka... Protože jsme měli starosti s odsáváním, resuscitací a zahříváním koťátka (v místnosti bylo až do rána jen 18 stupnů, o deset stupňů víc by se hodilo...), nejsme si zcela jisti pohlavím, ale vypadá to na chlapečka. Elektriku zapnuli až v 7 hodin ráno, do té doby panička zahřívala miminko vlastním dechem, Ladynka si ho tiskla ke kožichu a náhradní mlíčko ve stříkačce jsme ohřívali nad svíčkou. Miminko se začalo hemžit, až když dostalo "vyhřívaný inkubátor" (nahřátý polštářek z mikrovlnky). Zatím nemáme vyhráno, zatím není dobré palce, které mu držíme, pouštět...Už to má v rukou příroda, my už topíme...
3. října 2013 Podle kontrolních propočtů je možné, že Ladynka porodí na druhý termín, zvlášť, když údajně nejde o mnohočetné těhotenství (od prvního dne krytí je dnes 67. den - od posledního dne krytí je dnes 63. den). Takže pokud je v bříšku opravdu jen jedno koťátko, může rodit 65. den plus minus 4 dny... Zatím Ladynka vypadá, že má všechno pod kontrolou a chová se přesně podle chytrých knih... Nemělo by už tedy jít o péči o nezralého novorozence... Zkusíme si typnout sobotu... Já Aydík stále v Aydíkárně, mazlím se jak o život. Panička zazimovává zahradu a já už mám hotové svoje oblíbené iglú (zateplený kočárek).
Today it is about 67./63.day... It is possible to wait for the kitten till the end of this week...
FOTOALBUM: "Říjen / October 2013" (click)
2. října 2013 Možná se už konečně něco děje... Znáte Ladynku! Tedy my ji nepoznáváme... Probíhá příprava na porod... Celou noc přilepená na paničce, dneska ráno v 6:30 ji probudila hopsáním po peřině s plyšovou rybičkou v tlamičce. Stejně jako loni v říjnu (v den porodu Áček) proběhla myšlenka, jestli ta kočka to těhotenství jenom nehraje! Ale oranžové oči na vrch hlavy a její neuvěřitelné setrvání pod paniččinou peřinou nasvědčují tomu, že se děje něco nezvyklého. A Ladynčino doporučování být celý den v ložnici je taky neodolatelné. Paničku zatím vystopovala v každé místnosti... No, kéž už by to bylo, abychom věděli, na čem jsme ... Panička má dovolenou, doléčuje virózku, hlídá Lejduši a věnuje se tvůrčím činnostem. Třeba výrobě kočičí televize... (ptačího krmítka)
1. října 2013 Koťátku se zatím v bříšku líbí... Je to 65 dnů a stále je tu klid. Tedy jak se to vezme... Grace s Aničkou skáčou do porodnice jak na trampolínu, takže jsou na noc v zimní (kočičí) zahradě, kde se můžou dostatečně vyřádit. Ladynka, které jsme zarazili noční procházky do venkovního výběhu, vyžaduje v noci ruku na svém kožichu, což paničce ve spánku znatelně usnadňuje přehled o jejích aktivitách. Z Ladynky je roztomilé, předoucí klubíčko. Já Aydík začínám hodně jíst a přibírám. Léto je totálně v nenávratnu...
FOTOALBUM: "Září / September 2013" (click)
29. září 2013 Jakoby tu každý na něco čekal... Ladynka je 63. den těhotná a na dnešek celou noc spala u paničky. Chtěla se tulit a být v kontaktu s člověčí rukou. Zbývající holky se teď nějak hodně drží u Ladynky, asi něco tuší. Páníčkové se budili v pravidelných intervalech a sledovali situaci. Jsou připravený i na nejhorší, jen ať se hlavně mamince nic nestane. Vypadá to, že se "Božce" dobře daří a už se balí na cestu. Když leží Ladynka paničce na klíně, koťátko kope a zdá se v pořádku. Jsme všichni v očekávání, jestli třeba v pondělí... Posledně to taky bylo 64. den... FOTOALBUM: "Všichni ve střehu"
It is quite difficult when all the red cats wait for new born baby of Lady in Red and Ayden and stay all the night together in owner´s bed. Ladynka is pregnant for 63 days, so everybody is waiting WHAT will happen and WHEN... Maybe tomorrow, on Monday???
23. září 2013 VÝSTAVA Ústí nad Labem
Neděle... Anička a Grace jely na výlet. Ladynka se taky cpala do kufru, ale neprošlo jí to. Na výstavě v Ústí měly holky abnormálně velikou klec a moc se jim tam líbilo. To se odrazilo i na hodnocení. Obě holky byly komunikativní a neobalamutil je ani přísný výraz norského posuzovatele Stevena Jonese a jeho žákyně. Grace dostala EX1 s přívlastkem velmi slibná a Anička dostala svůj první dospělácký titul CAC. Annie excelovala nejen barvou očí, Grace stavbou svého mohutného těla. Obě kočky se zúčastnily nominace BIS a na podiu vypadali šlechetně. Udělali jsme si také reklamu naší chovatelské stanice tím, že jsme nechali první, výjimečně důležitý Aniččin posudek na výstavní kleci a odjeli bez něj domů. Tímto děkujeme paní ředitelce Makovcové za jeho odeslání do Hostouně...
FOTOALBUM: "MVK Ústí nad Labem 9-2013" (click)
18. září 2013 Čekáme na jedináčka! Ladynka je těhotná 52. den (7.týden těhotenství), má necelé dva týdny do porodu a na dnešním ultrazvuku bylo všechno v pořádku. Panička viděla ťukat spokojené srdíčko naší "Boženky" (pracovní název pro koťátko Aydíka a Ladynky). Maminka je neskutečně přítulná a mazlivá. Snad se všechno povede, nebudeme muset na sekci a nestane se nic nečekaného... Božka, drž se!!!
We are expecting one red kitten. Our pregnant cat Lady in Red was at ultrasound today and everything seems to be fine, the heart of our sweet baby is still in a good condition! Ladynka is very cute and cuddly mother! Keep your fingers crossed, please...
Rychlá zpráva od paničky: POHYBY... Miminko se rozkopalo!!!
12. září 2013 Aničce je 11 měsíců a váží 3,8 kg. / Annie is 11 months old and she has 3,8 kg.
FOTOALBUM: "Annie British Red*CZ - 11 měsíců / 11 months" (click here)
12. září 2013 Je to vážně legrační, jak na sebe Ladynka poslední dobou upozorňuje. Že přijde k židli dvounožky a pacičkou se jí opře o stehno, dokud ji nepohladí, to už moc nepřekvapí. Přesto je to velké gesto od čičiny, která projevuje svou nadřazenost a nenechá se jen tak muchlat v náručí! Hodně roztomilá byla dneska ve chvíli, kdy si panička listovala ve starém katalogu z výstavy koček. Nejdřív se Ladynka prošla sem a tam po časopise na klíně, což paničku absolutně překvapilo a pak si na odložený časopis lehla tak, jako by vzpomínala na staré dobré časy, kdy byla před rokem u Eiffelovy věži v Paříži na svatební cestě s Aydíkem...
10. září 2013 Ladynka je v 6.týdnu těhotenství, dnes 43.den. Zatím se zdá, že je všechno v pořádku. Všichni se na koťátka moc těšíme, ale zároveň si uvědomujeme, že se může leccos pokazit. Snad bude příroda zase s námi... Lejdulína se trochu zakulatila, dneska ráno se velmi nezvykle cpala syrovými kuřecími játry, přiměřeně přibírá na váze, hodně spí a když nespí, dožaduje se pozornosti od paničky. Je ráda, když jí na klíně drží její bříško, což je u naší dospělačky neobvyklé! Už proto by tam aspoň jedno koťátko být mohlo! Aničce bude za pár dnů 11 měsíců a je z ní KOČKA. Zklidňuje se, je hodně mazlivá a pokouší se tvářit dospělácky. Z této změny je "na větvi" malá Grace, která o to víc rošťačí a blbne. Třeba včera večer byla první ve vaně, o puštění kohoutku do umyvadla si přímo říká...
3. září 2013 Grace Kelly je dneska 6 měsíců a váží 2,8 kg. Ladynka měla v půli-roce 2,6 kg a její dcera Anička 3 kg. Aydík vážil v šesti měsících 4 kg. Grace Kelly is 6 months old and has 2,8 kg.
FOTOALBUM: "Grace Kelly - 6 měsíců / 6months" (click here)
27. srpna 2013 Začátkem října (snad) očekáváme minimálně jedno koťátko od Aydíka a Ladynky!
Ladynka byla na ultrazvuku a něco se tam mrskalo... Snad to vydrží...
25. srpna 2013 Do sekce Galerie - VIDEO přidány záběry Grace Kelly v umyvadle (click here)
Do sekce "Kontakt" byl přidán odkaz na FOTOALBUM: "Hostouň u Prahy" s fotkama našeho okolí.
A new link of our photoalbum "Hostoun near Prague" was added in the section "Kontakt" (Contact) with pictures of our surroundings.
20. srpna 2013 Já, šlechetný Aydík, jsem chytil opravdovou myš! Nejsem takový čuně, abych s ní něco tropil, předal jsem ji jak vymodelovanou. Panička zaujala neutrální postoj, ale vzhledem k pravidelnému odčervování a znalosti mého vybraného RC jídelníčku se zcela zdržela poučování a taktně to přešla. Vlastně by mi měla poděkovat, že myš neprošla dál do její spížírny. Mourek projevil lepší pochopení pro danou věc, čapnul ji a už nedal... Zdá se, že se už blíží podzim a hlodavci se stahují k lidskému obydlí... Tudyma to, holky šedivý, asi nebude dobrý nápad! A co naše holky kočičí? Ladynka si hraje na dámu, Annie a Grace si hrajou spolu. Aničku nejvíc užije na hlouposti. Momentálně se baví tím, že z obýváku opatrně vyndavá sušené kytičky a chodí je namáčet do misky s vodou... Romantička!
12. srpna 2013 Našim koťátkům z vrhu "A" je dneska 10 měsíců. / Our "A" red kittens are 10 months old.
Na jedné straně vstupují mezi dospěláky (podle výstavního řádu), na straně druhé budou ještě dlouho britskými "koťátky"...
Přejeme jim pevné zdraví a co nejmíň průšvihů...
10. srpna 2013 VÝSTAVA BOSKOVICE - Červená zahrada
Panička hodně váhala, protože je léto a bylo to dost z ruky, ale nakonec se jelo. Takže tímto děkujeme páníčkovi, že se prosadil a my se zúčastnili Mezinárodní výstavy koček na Moravě. V sobotu se v Boskovicích konala mimo jiné speciální soutěž pro červené kočky. Tam jsme nesměli chybět! Já Aydík jsem možná trochu zalitoval, že jsem odložil zimní kožich (ale aspoň už ty chlupy nebudou všude), přesto jsem zářil jako sluníčko. Na stříbrnočervenýho maiňáka ve speciálce to nestačilo. Mám svůj čestný titul PH a byl jsem ve výběru do nominace u pani posuzovatelky Leny Venclíkové. Prý jsem neztratil nic ze své impozantnosti. U pani Venclíkové dostala Grace Kelly kotěcí titul EX 1 s posudkem, že je to velmi slibná holčička s fantastickým tělem a kulatýma očima. Grace byla ve výběru do nominace a také se zúčastnila speciálky. Vítězství nechala krásnému červenému mainskému koťátku s bílýma tlapkama. Naší holandské princezničky si všiml i pan posuzovatel z Francie a vyjádřil se, že je to velmi slibné kotě. To je pro nás takové malé vítězství... Annie British Red*CZ posuzoval francouzský posuzovatel Yan Roca-Folch . Moc ji chválil, přestože je zatím teenagerka vstupující mezi dospělé kočky. Anička dostala svůj poslední kotěcí titul EX 1 a byla pozvána do výběru do nominace i do speciální soutěže pro kočky všech plemen s červeným zbarvením. Anička nás dojala, když si vysoutěžila pohár za vítězství mezi staršími červenými koťaty. Je to velké zadostiučinění za všechny Aydíkovy průšvihy... Ale dá se to říct i tak, že chovatelská stanice British Red*CZ se má čím chlubit... Kladno patřilo Grace Kelly, Boskovice jsou naší Aničky...
FOTOALBUM: "MVK Boskovice - Červená zahrada" (click)
8. srpna 2013 Přijela Gabča s Ivou... Gabču jsem poznal hned, před Ivou jsem se schoval. Znáte to, my briťáci jsme nedůvěřiví uličníci. Ladynka se mnou drží basu a taky se moc nedruží. I když ona je holka a je zvědavá, takže obvykle stejně přileze. To Anička s Grejsí byly nadšené, když mohly po zahradě honit mouchy na vodítku. Iva brzy vzdala usměrňování jejich lovu a holky se posunovaly po trávě samy. Pak si Grace zalezla pod sukni, která sahala až na zem a snažila se přesvědčit paničku, že tu cizí sukni budeme potřebovat. Nakonec usnula jak špalek na lavici vedle návštěvy a užívala si holčičí klevetění...
Děkujeme za návštěvu a fotky Ivaně Fridrichové a Gabče Brožové! ... FOTOALBUM: "U lištiček" (click)
3. srpna 2013 Grace Kelly je 5 měsíců a váží 2,6 kg / Grace Kelly is 5 months old and has 2,6 kg. (FOTOALBUM here)
3. srpna 2013 "1.NÁVRAT NA MÍSTO ZRZAVÉHO ČINU" ... Dneska nás navštívily paničky našich koťátek z prvního vrhu "A" - Martina (Archie), Pavla (Akdar) a Renča s Katkou (Ace). Posíláme tímto všichni pozdrav Aukiho Jitce a holčičkám do přírody a Johanovi s Alfíkem do Holandska! Přestože se řeč točila převážně jen kolem koček, bylo to velice příjemné setkání. Tak přístě rovnou se Zrzounama? 1. meeting of our red cats... Greetings for Johan and Alfi from all owners of "A"kittens !
27. července 2013 VÝSTAVA KLADNO
Kladno mám deset minut od Aydíkárny, takže jsme se v tropických sobotních teplotách sebrali a vyrazili na Mezinárodní výstavu koček do kladenské Sportovní haly. Dalo se předpokládat, že se všechny chlupaté kočky v tomto letním období budou věnovat spíš vyčesávání chlupů a držení diety a že se zúčastní jen ti nejodvážnější. No tak jsem jel... Bylo třeba podpořit 9ti měsíční Aničku a 4,5 měsíční Grace Kelly. Panička laškovala, že se Grace dostává do kondice a že mi to natře hned na její úplně první výstavě. Naštval jsem se a označkoval batoh, ve kterém jsem v autě seděl. Dooost dobrý, náramně jsem se bavil... A panička nakonec měla pravdu! Dostal jsem Čestný titul Price of honour (protože já Evropský šampión už nic víc dostat nemůžu) a dál nepostoupil. Přesto jsem byl od paničky moc pochválený, že jsem nekousal, neškrábal a choval se na posouzení jak neviňátko... A v posudku mám, že jsem nádherný, velmi milý kluk Finský posuzovatel Veikko Saarela se ve speciální soutěži pro mramorované červené kočky rozhodoval mezi mnou Aydíkem, pražskou kámoškou Babettkou a naší mrňavkou. Best in Variety za nejlepší kresbu dostala Grace Kelly! Zúčastnila se i rozstřelu do nominace. Takže velký úspěch na její úplně první výstavě, kdy se v kleci chovala, jako by v ní vyrostla, horko snášela dobře a z výstavy si odnesla EX 1 + BIV. Pan posuzovatel vyzdvihl krásně otevřené kulaté oči, stavbu těla a syslovky. Prý slibná budoucnost... Aničku posuzovala pani posuzovatelka Linda Knýová a my byli zvědaví, jak tohle dopadne. Nechali jsme si Annie jako vizitku naší chovatelské stanice, tzn., aby každý na vlastní oči viděl, čeho jsem já Aydík s Ladynkou schopný... Jen kdyby nepřivírala Anička svoje nádherné oči jako to dělá na výstavě její tatínek, hihi... Ale i tak jsme slyšeli chválu hlavně na krásnou barvu očí, stavbu těla a mohutnost. Získala nejspíš poslední titul EX 1 v kotěcí kategorii a byla i v rozstřelu do nominace. Jsme na Annie British Red*CZ opravdu moc pyšní...
Hostounští Zrzouni zase se ctí... FOTOALBUM: "VÝSTAVA KLADNO" (click here)
26. července 2013 Přidali jsme nové video našich červených holek. Na jednu stranu to jsou stíhačky, protože je má panička stále někde v patách, na druhou stranu to dělají tak šikovně, že nelze než tvrdit, že naše zrzavé kočky nedají vůbec žádnou práci...
FOTOALBUM: "Červenec / July 2013" (click)
22. července 2013 Páníčkové se dneska vzbudili na zahradě. Večer si ustlali na lehátkách mezi kočičíma výběhama a pozorovali úplněk . Ještě že si nevlezli ke mě do výběhu! Holky opustily své pelíšky v domě a všechny se připojily k pozorování vesmíru, samozřejmě že ze svého výběhu. Panička už dlouho nespala tak tvrdě a dlouho, čerstvý vzduch dělá divy. Nebo byla zmrzlá na kost... A já Aydík jsem ji hlídal a z poličky ve svém výběhu se díval do dálky do polí, jestli jí něco nehrozí... Musím taky napsat o tom, jak se naše holky rády zúčastňují večerního člověčího koupání. Leží na kraji vany a pozorují vodu. Čekalo se to... a velké žuchnutí přece přišlo... Grace, ta mrňavá zrzavá ďáblice, skočila dobrovolně do napušťěné vany. Páníčkové ji našli před vanou na podlaze, jak dělá jakoby nic a myje si mokré nožičky bez bázně a hany...
FOTOALBUM: "Aydíkův výběh - 7/2013"
FOTOALBUM: "Zelený brouček u červených koček (...ale bříško měl taky červený) " (click)
16. července 2013 Tak co je u nás nového? ... nový Aydíkův výběh. Panička vychvaluje páníčka kudy chodí a říká, že je to bomba, že takové to nemají ani bílí tygři v Liberci. Nevím, jak to myslí, ale mě se tu moc líbí. Ještě nemám všechno dodělané, ale už se dostanu na svou terásku pod střechu a vidím kilometry daleko do polí. Mé pařezové apartmá přes den navštěvují naše červené holky a taky jsou tady z toho nadšené. Ony musí být všude! Samy mají svůj vlastní holčičí výběh propojený s barákem, ale prý že mě moc rády vidí z blízka... Já denně chodím na svoji zdravotní "značkovací" procházku na kšírkách a podepisuju se stále na svých minimálně pěti místech. Však je zahrada strašně veliká! Pes Dix chodí pravidelně se mnou a už na něj ani syčet nemusím. Šestnáctiletý Mourek se nastěhoval zpátky na starou půdičku. On je to strašně inteligentní (vykutálený) kocour z útulku, takže teď tam leze jinudy a protože místo plechové střechy mám nad výběhem tašky, tak mě to vůbec nerozčiluje. Vypadá to tady na velkou prázdninovou idylku...
FOTOALBUM: "Annie British Red*CZ - 9 měsíců/months" (click)
12. července 2013 Aničce je dneska 9 měsíců... Přejeme všem našim koťátkům z vrhu "A" další krásně prožité měsíce, roky...
Stále jsme v kontaktu se všemi koťátky. Dostali jsme krásný pozdrav od Akdarky z Unhoště (Shakirky) a umístnili jsme si ho i s fotkama do sekce "KOŤATA - Pozdravy od našich koťátek" na našich webovkách. Shakí není na Facebooku jako ostatní odchovanci a my jsme moc rádi, že nám píše maily ♥ Je typově i povahově hodně podobná naší nové kočičce Grace...
FOTOALBUM: "Ginger Toy´s Grace Kelly - 4 měsíce/months"
11. července 2013 Grace Kelly byla dneska na přeočkování FeLV, chovala se uvědoměle a už nikoho "nesežrala"... Psů v čekárně si nevšímala, ani když štěkali, se zájmem je pozorovala a při injekci se ani nehla. Ufff... Minule to bylo mnohem náročnější... I při domácím focení se chovala jako šikovná kočka, která patří do Aydíkovy rodiny... S Aničkou jsou kámošky a někdy spí u sebe, s Ladynkou se vzájemně respektují... Všechno jak má být...
FOTOALBUM: "Aydík stavbyvedoucím / Ayden - construction manager"
FOTOALBUM: "Červenec / July 2013" (click)
3. července 2013 Grace Kelly jsou dnes 4 měsíce a váží 1 800g.
FOTOALBUM: ♥ "Annie a Grace" ♥ (click)
28. července 2013 Musím uznat, že malá Grace naší smečku oživila. Mezi její největší rošťárny zatím patří vyndavání barevných plastových napínáčků z nástěnky v kanceláři a omezování páníčka v jeho vlastní posteli. To si vám páníček lehne na malý polštářek a chce spát. Když v tom přiběhne Grejsí a sedne si na vykukující kousínek polštářku pod páníčkovou hlavou. Nehne se do té doby, než se páníček odsune a slečna se pak pohodlně uvelebí na celém polštářku... V noci je hodná, ráno spí na nočním stolku nebo se mazlí s páníčkem až kolem 6 hodiny. Často všechny holky chodí za páníčkama do ložnice až ráno, když je slyší, že se vzbudí.
Když Grace přijela, měla 1 500g (3,5 měsíce)
Má ale obrovský apetit, baští mnohem víc druhů jídla než my ostatní zrzouni a za týden přibrala 200g. Podle mojí databáze v Novinkách měla Ladynka tenkrát při nastěhování podobnou váhu. Já Aydík i Lejdulína jsme samorosti, jsme rádi sami, ale mrkněte na fotky našeho kotěte Aničky a Grace nad tímhle textem. Dalo se to čekat...
FOTOALBUM of GRACE KELLY - 3 months/3 měsíce (click)
25. června 2013 Grace už má zdravá očička a řádí s holkama po celém domě...
Eyes of our Grace are in a good condition and she looks adorable. She will love her red friends... and they her...
FOTOALBUM:"Setkání /Meeting -Annie,Lady and Ayden with our new kitten Grace Kelly" 6/2013 (click)
FOTOALBUM: "Něco pozitivního ♥ Something positive" (klikni zde)
FOTOALBUM: "Červen/June 2013" (click here)
FOTOALBUM: "Nový výběh pro holky - 2013-6"
Nové VIDEO s Grace v sekci "Galerie"
24. července 2013 Ještě to není ani týden, co se Grace nastěhovala a holky se už skamarádily. Já Aydík jsem se s malou Grace setkal včera večer a byla to láska na první pohled. Ta malá treperenda se mě vůbec nebála a když jsem jí zakousl za krkem, utekla a zkoumala celý výběh. Prý až si to tu zrekonstruuju, tak možná....
It's only five days and our three girls have become friends. Ayden met Grace yesterday evening and he immediatelly fell in love...
VIDEO: Ayden + Grace Kelly - poprvé spolu (click here or go in Gallery)
22. června 2013 Ještě jsem se s tou malou zrzavou lištičkou nesetkal tváří v tvář, ale slyšel jsem, že je to pěkný číslo. Očividně zvyklá žít ve velké smečce, nerozhodí ji ani syčení Ladynky, ani vrčení Aničky. Aňule už druhý den za malou treperendou chodí a v přítomnosti paničky si vedle ní hraje. Jakmile se Grace objeví příliš blízko, bere Anička nohy na ramena... Ladynka, naše velká hééérečka, dělá silně uraženou, ale vzhledem k tomu, že ji nikdo nelituje, začíná se čím dál víc objevovat tam, kde je koťátko. Grace je úžasná, stále si hraje, povídá si, běhá po celém baráku a drží se v blízkosti páníčků. Vyčenichá je všude! Má velkou chuť k jídlu a zkouší všechny kočičí misky, které najde. Na spaní zabírá strategicky výhodné místo v rohu na pohovce, kam páníčkové skládají hlavy. V noci spí mezi polštáři a zatím vůbec nezlobí. Otevřená dvířka do holčičího výběhu ji hned zaujala a, k údivu zbývajících holek, prolítla venkovní výběh rychlostí blesku. Vypadá to, jako by nikdy jinde nežila...
VIDEO - Grace Kelly 3,5 měsíce/months: http://www.youtube.com/watch?v=tPVm38wAiek&feature=youtu.be
Ayden writes: "I still have not met face to face the so sweet little red fox Grace Kelly but I heard it's a lovely baby. I will meet her next week. She is an amazing, adorable kitten, she still purrs or speaks quietly during her activities. Yes, she is very busy here... and she seems to be happy! She has a big apettite... She finds her owners everywhere... She ususally takes a strategic place in the corner of the sofa next the heads of her owners. At night she sleeps between pillows. Nothing is a problem for her! She runs immediatelly to the female-cat garden with the surprise of the other girls... She is often close to her owners. It seems she never lived elsewhere..."
Thank you very much to Tanny and Werner from Dutch cat cattery Ginger Toy for entrusting Grace to our care!
20. června 2013 Grace Kelly vyšetření krve - FeLV, FIV negativní, krevní skupina A.
19.- 20. června 2013 Po šestnácti hodinách strávených v dodávce na cestě domů z Holandska se panička rozhodla, že nebude nic odkládat a jela s Grace, která musela být v karanténě, ještě na odběry krve. Ačkoliv je Grace úžasně hodná a milá kočička, měla panička co dělat, aby se dílo zadařilo. Tolik síly na odpor nepoužil u veterináře ani Aydík s Ladynkou a Aničkou dohromady! Nakonec jsme si krev sami poslali do Sevaronu a hned druhý den měli výsledek. Úžasné!!! Takže si Grace odbyla v závratné rychlosti i své první české doočkování FeLV. Očíčka už jsou mnohem lepší, zánět ustoupil, zatím Grace ještě mžourá do světla. Ladynka se potupně raději vystěhovala do venkovního výběhu a Anička začíná občas projevovat zájem. Včerejší večerní seznamování holek proběhlo podle předpokladů... Uražená Ladynka syčela celý večer na všechno, co se kolem ní hnulo a zdárně v pom pokračovala i pod postelí. Páníčky potrestala tím, že se k nim za celou noc nepřišla přitulit. Však proč, když tam byl nakýblovanej ten malej zrzavej zmetek! Anička nesyčela, ta vrčela ... ale podle předešlých paniččiných odhadů měla o koťátko aspoň zájem. Grace je nad věcí, ničeho se nebojí, stále baští, běhá všude a hraje si... Hodně se mazlí, drží se dvounožců a skáče na klín... a přede a přede a přede... Snad jí to vydrží... Páníčkové mají radost, že holky hodně využívají venkovní výběh (v rekordním čase postavený), do kterého si kdykoliv mohou sami vylézt. Malé Grace Kelly se tam časem bude taky určitě moc líbit... Já Aydík se budu seznamovat až tak v neděli večer...
12.-19. června 2013 Holandsko - Belgie - Grace Kelly...
Ve středu hned po práci vyrazili páníčkové v půl sedmé večer do Holandska k Johanovi. Paničce se přestalo chtít spát ve chvíli, kdy byla donucela zasednou za volant dodávky a řídit velké auto. S očima na vrch hlavy se dostala až na Rozvadov. Dlouhatánskou cestu Německem si páníčkové zpestřili pětihodinovým spánkem ve spacákách v autě. Bylo to bezva! K Johanovi do Sas van Gentu (na hranici Holandska a Belgie) dorazili v poledne druhého dne, po sedmnácti hodinách jízdy. Užili si tam spoustu legrace, jezdili na výlety po okolí autem nebo na kole a setkali se s Johanovými příbuznými (viz fotoalbumy). Co ale bylo úžasné, že mohli "zkontrolovat", jak se žije našemu Áčkovému kotěti Alfíkovi. Žije se mu skvěle, přestože je čerstvě vykastrovaný. Johanovi moc pomáhá, je krásný a neskutečně milý. Máme z něj velkou radost! Poslední den se páníčkové sbalili a jeli o 200 km výš k Rotterdamu, kde strávili slunečný den u vody. Navečer splnili "misi"... Po třech a půl měsících čekání si dojeli pro Grace Kelly Ginger´s Toy,NL. Krásná červená mramorovaná princezna se trošku stranila, ale ani zánět spojivek páníky neodradil od toho, aby si ji odvezli domů. Po šestnácti hodinách únavné jízdy, kdy se dostali do dvou dopravních zácp tak, že jednou dokonce jeli několik kilometrů omylem zpátky k Johanovi... (nebyli sami) , utahaní a nevyspalí se dostali domů. Grace byla v autě na klíně nebo mezi páníčky na sedačce a byla nečekaně hodná. Dvakrát spala hodinu ve velké kleci, aby se páníčkové vyspali, jednou spala celou hodinu na ležící paničce. A proč jsme si vybrali kočičku od Ginger Toy,NL? Protože Holandsko se stává srdeční záležitostí a protože chovatele Tanny a Wernera osobně známe a můžeme se na ně spolehnout... Vzhledem k tomu, že o novém přírůstku doma nevěděli ani "děti", bodovali páníčkové po návratu na celé čáře...
FOTOALBUM Holandsko - Belgie 1 (click here)
FOTOALBUM Holandsko - Belgie 2 (click here)
10. června 2013 Ladynka a Anička - genetické vyšetření ledvin - PKD negativní.
5. června 2013 GIC Lady in Red of Czankra,PL - vyšetření srdce - HCM negativní.
Preventivní vyšetření k vyloučení genetické vady srdce (HCM = hypertrofie srdečního svalu) provádí nejspíš jen uvědomělý a zodpovědný chovatel čistokrevných koček (nejspíš vzhledem k jeho finanční nákladnosti). Kočky s pozitivním testem se vylučují z chovu! Rodiče Ladynky jsou také negativní, takže jsme ani nepředpokládali, že by to špatně dopadlo. Přesto se člověk hodně bojí, aby byl jeho miláček v pořádku a dožil se dlouhého věku. Máme velkou radost, že Ladynka vyšetření ultrazvukem zvládla bez velkého stresu, nechala si vyholit podprsenku a celou dobu se nechala držet rozpláclá v nepříjemné poloze svými páníčky. Pan doktor MVDr. Karel Najman z Veterinární nemocnice "AAVET" - Zahradní Město - Praha 10 byl velice příjemný, pečlivý a Ladynku moc chválil za její spolupráci...
FOTOALBUM: "Květen/May 2013" (click)
31. května 2013 Vyšetření Streptococcus canis a Mykoplazma felis u Aydíka a Ladynky před krytím negativní ...
31. května 2013 Kdybych to neviděla na vlastní oči, asi bych tomu nevěřila. Dovolím si tímto Aydíkovi zasáhnout do deníčku... Jsem dneska o rok starší... tomu věřím a všem kamarádům moc děkuju za přáníčka! Ale i Vás by určitě rozesmálo, kdybyste viděli naše holky zrzavý, Ladynku s Aničkou, jak běhají od kuchyňské linky k misce a zpět, kolik že to odřezků z toho hovězího dostaly a kolik jim tam ještě přibyde, aniž by kousek ochutnaly... A co mě málem položilo, bylo, když vzápětí začala Anička rumplovat zavřenou mřížkou na kočičí přepravce ... jooo, té hrozné malé bedně, ve které se vozí kočky k veterináři a na výstavy! Stačilo otevřít mřížku, Anička se vecpala dovnitř, Ladynka přilítla na zavolání, nacpala se tamtéž a čekalo se na přenos ven do Aydíkárny. Nedalo se odolat a musela jsem je odnést... Takže my teď asi nepůjdeme spát, protože holky chtějí být ještě venku. Vždyť je pátek a noc je ještě mladá! Krásný víkend přeje panička Radka
30. května 2013 Ačkoliv to tak nevypadá, kočky se dájí vycvičit! Anebo jsme tak chytré, že necháme páníčky, aby si to mysleli. U nás se neskáče na kuchyňskou linku, neleze se na jídelní stůl, nežebrá se u večeře a když se na nás zavolá jménem a otevře se kočičí přepravka, holky do ní naskáčou a čekají na přepravu ven do Aydíkárny... Často až večer, po celodenním pobytu ve výběhu a šmírování páníčků na zahradě, vleze Ladynka s Aničkou na povel do otevřené bedýnky a jde se domů. Už proto se páníčkové rozhodli udělat holkám vlastní výběh. Se mnou Aydíkem holky bez dozoru mockrát samy být nemůžou, ale proč jim taky nedopřát... Strasti, jako že páníčkům do toho stále prší nebo že panička bez úhony přežije pád střešní tašky na hlavu (ta taška to ale nepřežila), jim v práci nebrání... Jakoby to holky věděly a oceňovaly... jsou poslední dobou hodně přítulné, dokonce netykavka Ladynka se v noci tulí k paničce a chce mazlit...
28. května 2013 Výsledky krve Annie: FIV (syndrom získané ztráty imunity - "kočičí AIDS") - negativní, krevní skupina A
15. května 2013 Gratulujeme Ladynce k získání celoživotního titulu Grandinterchampion! Dobrá práce, holka!
Holandsko, Francie, Morava, Čechy... a je to doma!
15. května 2013 Mám prázdniny a poprvé jsem byl s Dixem na procházce... Já Aydík jsem se na kšírkách vydal s paničkou na jarní prohlídku druhé zahrady, v mém obvyklém směru, a podepisoval se úplně na stejných místech jako loni. Někde otíráním kožichu, někde přímo "propiskou". Co ale bylo nezvyklé, panička dovolila Dixovi (12) jít s námi. Co je tu už sám bez psího kamaráda Gastona, tak je rád za každou společnost. Když se v polovině trasy příliš horlivě hrnul číst si moje vzkazy, zasyčel jsem na něj a on dobře pochopil, že to byl povel "lehni!" a že by bylo vhodné tří metrovou vzdálenost stále dodržovat... Takhle jsem se svým psím stínem obešel celou zahradu. Zbytek dne jsem prožil v euforii z procházky plné zajímavých pachů a válel jsem se s holkama ve výběhu.
14. května 2013 Jaro dolehlo skoro na všechny, i na koťátka z prvního vrhu. Maminka Ladynka si udržuje fyzičku dováděním na čerstvém vzduchu, já (táta Aydík) držím dietu a prozpěvuju árie do dálky (co kdyby nějaká ta kočka...) a Anička začala prvně mroukat první den svých sedmi-měsíčních narozenin (trvalo to jen 3-4 dny). "Koťátko" Ace/Akatsuki sundavali nedávno ze střechy, Auki je dneska vykastrovaný (prý to skoro nepostřehl a snášel to výborně), Akdarka se také začíná projevovat a vypadá to na první říji. Alfi jde na kastraci za týden a Archie zatím beze změn...
11.+12. května 2013 VÝSTAVA MOST
Nejdůležitější informací dnešního dne je bezesporu to, že můžeme vyhrabat všechny Ladynčiny domácí i zahraniční certifikáty s titulama CAGCIB a zažádat Plemennou knihu o celoživotní titul Grantinterchampion pro naši kočičku Lady in Red of Czankra,PL. Anička však nechce zůstat pozadu a tak se rozhodla na dnešní „Den matek“ dospět a přesně na den svých 7měsíčních narozenin začala poprvé mroukat. Uporozňujeme tímto majitele mých (Aydíkových) a Ladynčiných koťátek, že si mají dávat pozor...
Sobota na výstavě byla o setkání s kamarádkami paničky Mimo jiné jsem já Aydík dostal od izraelské posuzovatelky Nurit Pahl titul PH a zúčastnil jsem se výběru do nominace. A úúúplně bych zapomněl, že jsem vyhrál Best in Variety ze třech červených mramoráčků... Ladynka hodně překvapila tím, že se chovala způsobně a nejspíš pod vidinou posledních výstav se báječně prezentovala u rumunské posuzovatelky Beverly Elian, dostala titul CAGCIB a byla také ve výběru do nominace. Malá Anička nezůstala pozadu a skvěle reprezentovala svoji chovatelskou stanici, svoje zrzavé rodiče. Dostala kotěcí titul EX 1 a NOMINACI do speciální BIS pro koťata. FOTOALBUM: "Sobota - MVK Most" (click here)
Neděle na výstavě byla hlavně o setkání s kamarády vystavovateli Já Aydík už jsem cizích lidí měl plné zuby a do toho ještě mroukající Aňuli opodál. Raději bych někde běhal za holkama a taky kvůli tomu teď držím dietu. Máj, lásky čas… A ono nic… Zatím nic… Dostal jsem ale zase titul Price of honour od švédského posuzovatele Martti Peltonena a díval se, jaký úspěch mají moje holky. Ladynka se červenala pod slovy chvály a panička zvažuje, že ji přestane nazývat „mrňavým buldočkem“. Dostala svůj POSLEDNÍ titul CAGCIB a byla ve výběru do nominace. Zdá se, že jsme dost dobře živeni, protože stavba těla, kvalita a barva srsti prý stojí za to. Ani u Aničky nebylo pochyb o jejím BRI d (červená) a v posudku má napsáno: „lovely rich red color!... promissing colour of eyes!…excellent condition!...“ Její slibnou barvu očí vyzdvihují na každé výstavě a my jsme na ni moc pyšný. Je zvláštní, že zatím na žádné výstavě nikdo nezpochybnil, že by neměla být vedena jinak než pod BRI d - červenou barvou bez kresby. Ale i kdyby v dospělosti tečkou byla, rozhodně by nás taky potěšila... A to jsem zase nenapsal to nejdůležitější, že Anička získala svůj kotěcí titul EX1 a byla v NOMINACI Best in Show. FOTOALBUM: "Neděle - MVK Most" (click here)
10. května 2013 FOTOALBUM: "Květen 2013" (click)
8. května 2013 Aydík se byl projít na zahradě... a podepisoval, co to šlo... FOTOALBUM: "Ayden na procházce"
5. května 2013 VÝSTAVA BRNO - hotel Avanti
Neděle... Do Brna jsme dorazili po 2,5 hodinách bezproblémové jízdy po D1. Na vlastní tělo jsme se přesvědčili, že poplatek za dálniční známku zahrnuje takovou masáž, za kterou by se nestyděl lecjaký profesionální masér. Po jízdě na tak "kvalitním" povrchu dálnice jsme velmi ocenili relaxační odpočinek v prostorné prosluněné kleci v hotelu Avanti. Potkali jsme spoustu přátel, velkou radost jsme měli ze setkání s Napoleónkem, jeho Liborem a Danielem, s Jaruš a Péťou, Luckou a Mírou... Na posouzení jsme celá kočičí rodina šli k norskému posuzovateli Karlu Preissovi. Ladynka bojovala o titul CAGCIB a bez problémů si ho odnesla. Naše dcerka Annie překvapila a s titulem EX1 získala nominaci do BIS. Já Aydík jsem věnoval takovou přízeň posuzovateli, že jsem se s dalším čestným titulem evropského šampiona zúčastnil rozstřelu do nominace a nominaci do BIS získal. A vůbec jsem to nečekal... Takže jsme si zpestřili odpoledne a já s Aničkou jsme se zúčastnili odpolední soutěže Best in Show. Přesto hvězdou podvečera se stala naše Ladynka, když v oploceném, trávou zarostlém parkovišti vypadla z přepravky pod naší dodávku. Tráva byla všude tak vysoká, že trvalo páníčkům skoro půl hodiny, než zrzavou kouli našli a z pod auta vyhrabali. Jejich zelená kolena svědčí o velkém nasazení... Tímto děkujeme všem přátelům, kteří se do tohoto lezení po čtyřech zapojili. Už dlouho jsme neviděli tak šťastný kukuč Ladynky, která měla mnohem větší radost ze šťouchání klacíků pod autem, než z dosaženého titulu na výstavě... Nutno dodat, že Ladynka seděla celou dobu pod naším autem... FOTOALBUM: "MVK Brno - hotel Avanti" (click)
2. května 2013 FOTOALBUM: "Ve výběhu - 5/2013"
29. dubna 2013 Dneska byly holky kočičí skoro celý den venku ve výběhu v Aydíkárně, takže večer si vychutnávaly svoji chvilku ve sklepě u hořícího krbu. Nezvykle se k sobě měly... FOTOALBUM: "Ladynka a Anička - 4/2013"
27. dubna 2013 Páníčkové se včera vrátili z lázní na Moravě a paničku dneska nenapadlo nic lepšího, než mě hodit do vany. Ani jsem nesyknul, klidně jsem se nechal i osprchovat, jen fénování jsem trochu prodejchával. Přes to všechno jsem večer trávil u paničky na klíně. Holky kočičí jsou v pohodě, jsou utahané z odpoledního pobytu ve výběhu. Netykavka Ladynka na dnešek nezvykle spala vedle hlavy mojí paničky, což mělo asi znamenat, že se na ni moc těšila. Je legrační, jak se celý den tváří, že nikoho nepotřebuje...
16. dubna 2013 Byli jsme na veterině. Já Aydík a Ladynka jsme nadstandartně naočkovaní a zase máme na rok pokoj. Anička byla v půli roce odčervena. A panička si odpustí několik ... raději více dortíků... (u nás se všechno přepočítává na dobroty)
13. dubna 2013 Dostali jsme fotky koťátek z vrhu "A" - Aukíka, Akdarky, Aceho a Archieho. S Alfíkem jsme v kontaktu stále. Fotky jsou v podsekci "Pozdravy od koťátek" nebo na Facebooku Radka Tesařová - British Red... Moc za ně děkujeme!
12. dubna 2013 Anička má v 6 měsících 3 kg. Když bylo mamince Ladynce půl roku, vážila 6 kg.
12. dubna 2013 Půl roku trvalo paničce, než konečně připustila, jaký to byl skvělý nápad nechat si Aničku z našeho prvního vrhu "A" a obohatit svůj život nejen o další chuchvalce chlupů... Uteklo to jako voda, koťátkům je 6 měsíců a my je zdravíme do jejich domovů.
7. dubna 2013 Ladynce jsou dneska 2 roky. Gratulujeme, zlatíčko!!!
FOTOGALERIE: " Ladynka - 2 roky"
6. dubna 2013 Je zřejmé, kdo je v červené rodině pánem! No samozřejmě, že já Aydík! I když poslední dobou mojí suverenitou značně otřásá to naše pubertální škvrně Annie. Bydlím venku v Aydíkárně a přes den chodím dovnitř domů. Přecejen už nemůžu být s holkama doma sám... Moje super jarní značkovací období polevuje a už se nemusím tolik hlídat. Po mém hlasitém a častém řevu zmizeli ze zahrady všichni cizí kocouři a Mourkovi na granule chodí jen opeřenej kosák. Doma mi stačí jeden nájezd na holčičí záchůdek a pak jsem většinou v klidu. Tedy pokud nevyskočí na škrabadlo Anička a nezalehne mě. Boxovat moje syslovky a hrát si s mýma ušiskama si nedovolí ani Ladynka! Té malé treperendě to ale strpím... Jsem teď celkově tak nějak rozumnější a páníčkové se baví našima hrátkama "na život a na smrt". Však mi jsou tři roky a to už pomalu britský kocour dospívá... Došlo to tak daleko, že sám vylezu paničce na klín a vydržím tam tak dlouho, že panička prohrává a setřásá mě první. Dovolím jí muchlat mě v náručí a pusinkovat čumáček. Kdo by tohle do mě před pár lety řekl! Máme všichni tři Červeňáčci velice šťastné období a cítíme ve vzduchu, že bude jednou ještě líp...
22. března 2013 Ladynka dneska konečně převorala svůj hodnotový systém a adoptovala Aničku... Přibližně ve 12. týdnu věku koťátek se mamina rozhodla těch skrčků začít zbavovat. Téměř se jí zadařilo. Velkým překvapením pro ni i pro všechny ostatní bylo setrvání malé Aničky doma. Takže Ladynka začala bojkotovat mazlení a přivolání, mračila se kudy chodila a skrčkovi občas nějakou vrazila. Aňule však neohroženě a nenápadně bojovala o maminčinu přízeň. Trvalo to dva měsíce, než nás Ladynka všechny vzala na milost. Nejdřív chodila za paničkou jako pejsek a pak se v pravidelných intervalech ráno a večer snížila k honičkám s Annie. Došlo to tak daleko, že se holky honí pravidelně už kolem půl páté ráno. Dneska se Ladynka prvně věnovala Aničce až s dojemnou láskou...
Today our Lady in Red (Ladynka) changed her detached attitude to her daughter Annie! FOTO: "Ladynka vzala na milost Aničku"
Foto: Zrzavá rodinka venku - březen 2013 - click here
FOTOALBUM Annie British Red*CZ (click)
20. března 2013 Dneska přišel Aničce výsledek vyšetření z Californie přes laboratoř Sevaron. Annie British Red*CZ je kočička non-agouti, po mamince bezkresbová = pokud bude mít koťátka s kocourkem, který nese také bezkresbový gen, budou narozená koťátka geneticky čistě červená. U červených koček je bezkresbová, čistě červená kočka chovatelský oříšek... Téměř ve všech případech prosvítá v kožíšku kresba, tzv. "stínová kresba" - ghostmarking, která se věkem může ztrácet. Což je patrné jak u Ladynky, tak u Aničky Existuje mramorovaná kresba, jakou má táta Aydík, tečkovaná a tygrovaná kresba, ale i habešská kresba - ticked tabby, kdy barva kožíšku nejvíce vypadá jako čistě červená...
"Červenou barvu způsobuje phaeomelanin. U tohoto druhu pigmentu má gen non-aguti (bez kresby) jen nepatrný vliv, proto tabby vzor občas prosvítá i přesto, že kočka není aguti (tedy viditelně tabby). Vyšlechtit rovnoměrně zbarvená zvířata je u červených koček velmi těžké." [Citace z knihy Esther Verhoef-Verhallen: "Britská kočka"]
17. března 2013 Navštívili jsme kocourka Akatsukiho/ Ace British Red*CZ a jeho nového kamaráda Oukyho. FOTO zde.
12. března 2013 Aničce a jejím souzozencům v nových domovech je dnes 5 měsíců. Přidali jsme dvě nová VIDEA červené rodinky British Red*CZ do Galerie. Aňule váží 2,7 kg. V sekci Galerie jsou nové fotky.
4. března 2013 Annie byla dnes poprvé ve venkovním výběhu. Ještě se na něm hodně zapracuje, ale Aničce provizorní řešení nevadilo a byla na ní vidět velká radost z nového prostředí. Ladynka byla lehce žárlivá a já - táta Aydík lehce sexuálně zmaten... 3. března 2013 Zúčastnili jsme se semináře společnosti Royal Canin o chovatelství, výstavách, výživě koček a vakcinaci. Děkujeme zástupcům firmy za pozvání, za velmi příjemně strávenou neděli. Oživili jsme si chovatelské a výstavní předpisy, ujistili se, že očkování a odčervování děláme dobře, že krmíme naše kočky velmi kvalitně. Přesvědčili jsme se, že ve změně stravy u koťátek britských koček je třeba postupovat velmi pomalu, že zažívání může být ovlivněno nejen (člověku ani nepotřehnutelným) stresem ze změny prostředí, ale hlavně přechodem na jinou značku krmiva, dokonce i na jiný druh stejné značky. Kočky se obecně špatně přizpůsobují změnám krmiva, jsou to masožravci a špatně tráví velké množství škrobu, čímž dochází k průjmům. Pokud se to včas nepodchytí, může se průjem způsobený podrážděným střevem léčit delší dobu. Naší nejmladší Akdarce bychom rádi vzkázali, že existuje studie, že kočce stačí 10 minut pohybu denně, aby hubla. Takže by nejspíš měla při její aktivitě překonat potřebných 10 malých jídel denně, aby to na ní začalo být vidět... A musíme se také pochlubit, že jsme byli vylosováni v soutěži a zrzounci se doma hned nastěhovali do nové klece...
Tím, že si člověk domestikoval kočku, tím převzal zodpovědnost za její život. Doufám tedy, že se naše koťátka dostanou vždycky do rodin, kde si to noví majitelé budou uvědomovat...
28. února 2013 Annie British Red*CZ zůstává do odvolání doma v rodné chovatelské stanici! Po úspěšné výstavě v Rakousku a Holandsku jsme se rozhodli. Ostatní koťátka odešla do nových domovů a Anička se začala víc mazlit. Ráda usíná sama na škrabadle v zimní zahradě, není podbízivá, ale když svoji pozornost někomu věnuje, ten dotyčný ji miluje! Je hodně podobná mamince Ladynce a už máme problém je v rychlosti rozlišit. Ale když se otočí Anička, vidíme v jejích očích tátu Aydíka. A proto si ji tu necháme!
Fotoalbum: "Annie poprvé venku"
Fotoalbum: "Aydík září štěstím"
Fotoalbum: "Ladynka vyměřuje svůj budoucí výběh"
25. února 2013 Tak jsme tu zůstali tři zrzouni. Čtyři kocourci a jedna kočička mají své nové domovy. Máme od nich zprávy i fotky a všichni vypadají spokojeně. Já Aydík mám teď své "silácké" období, řvu jak na lesy, značkuju a jsem nervózní. Jaro se blíží a vzduchem se lynou vůně koček a kocourů z okolí. Dneska se na zahradu dostal zajíc a já bych ho zamordoval stejně jako nějakého svého soka v lásce. Mrazy polevily, zase můžu chodit do své Aydíkárny a panička doufá, že mě to trochu uklidní. Moc bych na to nesázel... Vzpomínka patří mému slavnému a neohroženému tatínkovi Villimu, který páníčky na Moravě před pár týdny opustil. Svým tatínkem se budu vždycky chlubit... Ten by se taky nedal! Po domě se pro změnu vznáší línající chmíří Ladynky i Aničky. Asi mění garderobu... Kočky byly dneska skouknout, co je to sníh a ta naše malá holka je prostě po mě. Ladynka, kdyby měla knoflíky, tak je má všechny zapnutý až ke krku a čeká někde na suchém chodníku. Aňule se nebála, ani když pes Dix štěkal na pošťáka. A to i přes to, že neví, co to za tu hromadu černých chlupů vlastně je... Náhodně se podařilo vyfotit čtyřměsíční Aničku téměř ve stejné pozici jako kdysi mě, desetiměsíčního Aydíka... Annie dneska váží 2,5 kg. Když byla Ladynka stejně stará, vážila 1,8 kg. Cíleně jsme tenkrát vybírali malinkou, ale kulatou kočičku. Dorostla do 3,6 kg, má nás všechny moc ráda a my ji. A to i přes to, že jsme ji teď vykoupali...
24. února 2013 Auki British Red*CZ, náš poslední kocourek odjel do svého nového domova do Libře u Dolních Břežan. Bude nám chybět, ale myslíme, že se bude mít v nové rodině skvěle a že děti a kamarád kocourek jsou přesně to, co potřebuje...
20. února 2013 Návštěva u Ace / Akatsukiho. Vůbec nešlo o kontrolní návštěvu, ale o velmi milé pozvání. Moc děkujeme! Jsme rádi, že je Ace tam, kde je. Má skvělou, milující rodinu! Nejspíš si nás nepamatoval, ale choval se k nám moc mile... (FOTO zde)
17. února 2012 VÝSTAVA HOLANSKO - HILVERSUM
Výstava plná emocí… Ráno jsme vyrazili už v 6 hodin ze Sas van Gentu (na hranicích Belgie a Holandska), přesto jsme do devíti hodin měli co dělat to stihnout do sportovní haly v Hilversumu. Tříhodinová cesta v mlze, bloudila nejspíš i GPSka. Veterinární přejímka proběhla bez problémů, přestože jsme byli poslední. Téměř 400 koček už dávno vzorně připravených na místě. Naše Anička šla na posouzení k běloruskému posuzovateli Vladimiru Isakovovi. Moc se líbila, dostala EX1 a výběr do nominace, ve které ji porazil kocourek modrý bikolor. Z velmi známých důvodů pro chovatele červených koček - posuzovatel se nemohl rozhodnout, jestli je to barva červená nebo červená tečkovaná, ale jinak jsme na naši kočičku opravdu pyšní. U kotěte to nevadí, řešit to budeme později jako u maminky Ladynky, která má také fenotypovou kresbu a geneticky je červená a začíná být čím dál víc červenější (trvá to i několik let). Máme radost, i tak to byl velký úspěch pro českou zrzavou kočku mezi tolika holandskými favority. Přestože jsme měli všechny dokumenty k prodeji s sebou, odolali jsme velmi lákavé nabídce holandské rodiny a Aničku jsme si odvezli domů. Já Aydík jsem šel na posouzení k italské posuzovatelce Katia Pocci, prý dělala nedávno zkoušky… Čestný titul PH + výběr do nominace v Holandsku opravdu potěší. Posuzovatelka se dokonce nechala se mnou v náruči vyfotit členem místní organizace. Moc jsem se jí líbil a já se za odměnu choval jako miminko a byl jsem nezvykle, až překvapivě přítulný. Dokonce jsem se na boku válel po stole. Pozvání do výběru do nominace jsem přijal O to větším zklamáním bylo, že, ačkoliv jsme se několikrát připomínali a cpali do určité skupiny kocourů (páníček znal ty kocoury předem téměř osobně, hihi), pořadatelé si trvali na svém, že v dané skupině nejsem. Posuzovatelka moje číslo totiž mezi dospělé kocoury nakonec nenapsala. I to se stává, že si rozhodnutí rozmyslí… I tak jsme tam čekali... Po proběhlém výběru kocourů se moje číslo objevilo na tabuli a konečně mě mohla panička vytáhnout z baťohu. Holandský šéf-steward, který se k nám hlásí, protože má také červeného kocoura a známe se z loňské výstavy, kde jsem v nominaci byl, nás postavil do řady kocourů a já už se začal hoooooodně bát, že přijdu o kulky... Uvědomil jsem si, že ve stejné skupině stojí kamarád vykastrovaný červený bikolor. Ano, posuzovatelka mě opravdu omylem zapsala do skupiny kastrátů! Pokusil jsem se s nadhledem přijmout smutnou omluvu posuzovatelky i organizátora výstavy, že chybu udělala ona. "So much SORRY!" ... Co na tom, že jsem tak přišel o možnost bojovat s dalšími kocouřími konkurenty a co na tom, že jsem byl tím pádem vyřazen i z možnosti získat speciální Valentýnskou cenu posuzovatelky pro kocoura. Pro nás ale už hodně překvapující bylo, že do nominace BIS postoupili čtyři kocouři a naše italská posuzovatelka hlasovala pro číslo kocoura, který se na posouzení do BIS osobně vůbec nedostavil a jeho klec už byla dávno sbalená… Asi se taky bál o kulky… Holandsko - země větrných mlýnů... S větrnými mlýny se bojovat nedá... I když tohle předčilo všechna předchozí "překvapení" z jiných výstav, jsme moc rádi, že naše zrzavé kočky zaujaly a byl o ně zájem. Z výstavy jsme jeli 200 km a přespali na belgických hranicích u Alfíka a našeho kamaráda Johana. Domů jsme vyrazili v pondělí ráno a po 9,5 hodinách jsme se šťastně dostali s Aydíkem a Aničkou domů.
(FOTO - cat show Hilversum / Holland - click)
16. února 2013 Alfi ovládl domácnost a jen málokdo si tohohle roztomilouše dovolí vyhnat z „jeho“ křesla. (FOTO zde - click)
11. února 2013 Alfi je v novém domově v Holandsku. Bez problémů s Aničkou a Aydíkem zvládnul 9,5 hodiny cesty, 956 km. Bez problémů se zabydlel a má se čile k světu…
10. února 2013 Výstava RAKOUSKO – HOLLABRUNN
We are proud of our baby female Annie British Red*CZ. She recieved EX1 on her the first cat exhibition with this result: lovely in type, short body, beautiful face, pretty expression, short in nose, lovely super promissing eye color!!! Small ears, ex. red color. Lovely in type of coat crispy, very small tail. Kondition: LOVELY kitten!!!
Result of Ayden Red Felicity*CZ: ... lovely and sweet boy! (FOTOALBUM here - click)
Naše červená kočička Annie British Red*CZ poprvé na své mezinárodní kočičí výstavě překvapila. Okamžitě se adaptovala ve výstavní kleci, jakoby se tam narodila. Vypadalo to, že Anička podporu spíš rozdávala, než aby ji ode mne (Aydíka) potřebovala dostávat. Oba nás posuzoval finský posuzovatel Veikko Saarela a nešetřil chválou. Přidělil mi další Čestný titul PH a dostal jsem se i do NOMINACE BIS. Annie byla poprvé na výstavě a z její prezentace jsme měli velkou radost - EX1 + vyber do nomince. Otevřít kukadla dokořán, mohla by vyřadit z výběru do nominace známou rakouskou konkurenci, ale to by pak nebyla dcera svých rodičů, aby házela očkem po každém, kdo jde kolem. Jsme moc pyšní na její posudek, kde je přednostně vyzdvihnuta nádherně tmavá, hodně slibující barva oka, kulatá hlavička, krátký čumáček i ocásek... celkově skvělá v typu. (VIDEO v Galerii)
3. února 2013 Na tohle video z Galerie webovek se podívejte: "Alfi a Annie v kanceláři".
29. ledna 2013 A je to tady... návrat koťat do postele! Buď koťata vyměnila srst nebo z jiného důvodu to s páníčkem nic nedělá... Alfi je neuvěřitelně kontaktní kocourek a naprosto nejvhodnější k Johanovi. Takový malý "Dopamínek". A to i přes to, že od všech nových majitelů našich koťátek dostáváme zprávy, že jsou extrémně vymazlený. Maminka Ladynka občas syčí a žárlí, ale často se už honí s Aničkou a Alfík je nejraději v poloze ležmo z lidského těla se zájmem pozoruje. Naše kočička Annie má od každého rodiče něco. Je to "méďa v kočičím kožichu"... Je docela težké napsat něco na webovky, když před monitorem sedí buď jeden nebo druhý... Máme také nová VIDEA v Galerii. (Foto Alfi a Annie zde)
25. ledna 2013 Nedá se ani vypovědět, jaké my máme štěstí... Pravda, začátky nového roku byly docela zajímavé. Páníček sebou prásnul (už v listopadu 2012, chvíli po narození koťátek) do bezvědomí na dlažbu v kuchyni přímo na nos a vypadal, že už se nikdy nezvedne. Odnesl to jen zlomený nos a lopatka. Ale i s diagnózou alergie na kočky se dá s kočkama úspěšně žít a přežít... Koťata ustála i měsíční virový kašel paničky a spoustu návštěv, takže ty asi jen tak něco neporazí. Není nad pečlivě vypěstovaný imunitní systém! Nehledě na to kvalitní očkování... A pak už bylo důležité jen najít hodné páníčky... To se nám, myslím, podařilo.
Ace = Akatsukiho milují v učitelské rodině s krásným dlouhosrstým králíčkem, Archiemu = panu Forsythovi dělá společnost úžasný kocourek a několik legračních hlodavců, Auki=Benjamin má pro sebe celý byt i s paničkou a Akdarka = Akí se dostala do další zdravotnické rodiny k rozkošnému britskému kocourkovi. Všem našim novým kamarádům děkujeme za péči, kterou budou věnovat našim koťátkům!
Já Aydík neznačkuju, jsem moc milý společník a bydlím (v noci se zbývajícími koťátky) v zimní zahradě, když je venku v mém výběhu taková zima. Občas tam ale zaskočím na procházku. Ladynka se zklidňuje, není na mimina už tak nechutná, smiřuje se s tím, že tu máme ještě dvě koťátka... za cenu, že zase smí spát s páníčkama v ložnici... Kocourek Alfi už má sbaleno na únorovou cestu "domů" a nejspíš bude pěkně rozmazlený, než dorazí k našemu kamarádovi ho Holandska. Ale je to ten pravý kocourek pro něj a pomůže "dobré věci"! Annie = Anička ještě neví, co ji čeká. Je to malé medvídě a u nás se její budoucnost zatím vůbec neřeší...
PS: Jakoby naše koťata věděla, jakou roli v životě mají hrát... Buclatá Anička provokuje prskající maminku Ladynku a ta se, ačkoliv nerada, vzdává své uražené nabubřelosti a radostně se honí s Annie po celém přízemí. A co na to Alfi? Ten přihlíží z gauče, aniž by se odlepil od páníčkova těla...
24. ledna 2013 Akdarka dnes odjela do svého nového domova. Jsme moc rádi, že se naše princezna dostala k prima paničce a kocourkovi Jamiemu. Bude bydlet jen kousek od nás v Unhošti. Přejeme hodně štěstí a nezlob, Akí!
22. ledna 2013 Aydík slaví dneska své 3. narozeniny!
Všechno nejlepší přejeme i jeho třem sestřičkám Ammy, Alessce a Annabellce z CHS Red Felicity*CZ a všechny moc pozdravujeme!
18. ledna 2013 Vytvořili jsme si novou podsekci v sekci "Koťátka" na fotky (pozdravy) od našich koťátek z nových domovů
14. ledna 2013 Dostáváme zprávy od Akatsukiho = Ace a od pana Forsytha = Archieho a jsme moc rádi, že naše koťátka jsou tam, kde jsou! Děkujeme jejich novým paničkám za podrobné zprávy! Maminka Ladynka se už vůůůbec nepovažuje za maminu, od koťátek se silně distancuje a takové pokoření, že by spala s nima v jedné místnosti, nepřichází v úvahu! Já Aydík jsem převzal absolutní lásku všech mých koťátek. Akdarka (Akí) mě bezmezně miluje a je tedy na pováženou, jak se paníčkové rozhodnou ohledně dalšího života mých dětiček...
A tohle musíte vidět! Skoukněte např. toto VIDEO z Galerie (stačí kliknout zde) nebo fotky v albu "Aydík a koťátka - 3 měsíce"
12. ledna 2013 Archie odjel do nového domova v Praze. Bude ve skvělé společnosti různorodých čtyřnožců... Jeho nové paničce moc děkujeme za skvělou bábovku!
Do Galerie pridáno nové VIDEO... (click)
11. ledna 2013 Dnes večer odcestoval do nového domova v Praze náš prvorozený kocourek Ace. Ejsík (Akatsuki) se jako první narodil, jako první si ho vybral první zájemce. Ejsíku, přejeme Ti spokojený život v nové rodině a ať děláš páníčkům jen radost!
Do Galerie přidáno nejedno VIDEO... (click)
11. ledna 2013 Dnes je koťátkům 13 týdnů a můžou odcházet do nových domovů... To já Aydík jsem ráno odešel na procházku na kšírkách. Padal sníh a krásně svítilo sluníčko. Jsem často venku ve svém výběhu a jsem zvyklý na ledacos. Jen našeho seniora u sebe nesnesu. Mourek se musel zavřít někam, kde by mě nerozčiloval svým okouněním, protože ve svých 16ti letech je to dost voráchlý kocouřisto. Takže jsem se vlastně až tak moc neprocházkoval, číhal jsem na vetřelce... (Foto "Aydík v zimě 1-2013)
|
narozen: |
13 týdnů |
Datum: |
12.10. |
11.1. |
1.ACE |
81g |
1,80kg |
2.AUKI |
86g |
1,70kg |
3.ANNIE |
96g |
1,70kg |
4.ALFI |
63g |
1,70kg |
5.ARCHIE |
70g |
1,80kg |
6.AKDAR |
56g |
1,45kg |
8. ledna 2013 Druhé očkování koťátek máme za sebou. Jinak Ladynce už to asi leze na mozeček! Měsíc a půl mrouká... nechce se sice chovat, Netykavka, ale nepustí paničku z dohledu. Otírá se jí o nohy, pod stolem jí šmátrá na kolena a spí vždycky někde blízko ní. Stále jí je v patách a to doslova! Koťátka nevyhledává, spíš naopak a překvapivě na ně syčí. Tak to tu ještě nebylo... Nejspíš se připravuje na jejich odchod. Příroda si to umí dobře zařídit. Je to důkaz o tom, že opravdu mají koťátka odcházet od maminky až ve 13. týdnu...Takže Ladynka už zase běhá sama po celém domě a koťátka si v zimní zahradě hrajou se mnou, s taťkou Aydíkem. Já překvapuju i paničku, jak jsem na ně hodný. Něžně je ožužlávám a učím bojovat...
7. ledna 2013 Kocourek Archie je rezervovaný... Čeká ho život ve vybrané společnosti...
5. ledna 2013 Přidali jsme dvě večerní videa do "Galerie" ... např. "Taťka Aydík a Archie" (video click here)
|
|
1 týden |
2 týdny |
3 týdny |
8 týdnů |
9 týdnů |
10 týdnů |
11 týdnů |
12 týdnů |
Datum: |
12.10. |
19.10. |
26.10. |
2.11. |
7.12. |
14.12. |
21.12. |
28.12. |
4.1. |
1.ACE |
81g |
196g |
288g |
366g |
1040g |
1,20kg |
1,40kg |
1,60kg |
1,80kg |
2.AUKI |
86g |
207g |
308g |
402g |
995g |
1,15kg |
1,30kg |
1,50kg |
1,60kg |
3.ANNIE |
96g |
216g |
309g |
411g |
999g |
1,10kg |
1,20kg |
1,40kg |
1,55kg |
4.ALFI |
63g |
162g |
249g |
337g |
940g |
1,10kg |
1,30kg |
1,40kg |
1,60kg |
5.ARCHIE |
70g |
175g |
270g |
374g |
990g |
1,15kg |
1,30kg |
1,50kg |
1,70kg |
6.AKDAR |
56g |
144g |
232g |
308g |
838g |
960g |
1,10kg |
1,20kg |
1,35kg |
3. ledna 2013 Kocourek Alfi se připravuje na cestu do Holandska. Jeho novým bydlištěm bude Sas van Gent u hranic s Belgií. Jsme si jisti, že je to ten nejlepší domov pro našeho chlapečka Alfíka!
We are sure, our sweet kitten Alfi British Red*CZ will have the best care and the best home in Holland!
1. ledna 2013 Náš červený, prvorozený kocourek Ace dostal nové jméno! Pro mě (Aydíka) a maminku Ladynku to vždycky bude náš Ejsík, ale pro jeho novou rodinu to bude Akatsuki. Kdyby někdo náááhodou nevěděl, tak by Vám jeho nová panička Kačka mohla vysvětlit, že v japonštině to znamená rudý/červený měsíc. Jak jinak, že?!
2013
31. prosince 2012 Přidali jsme fotky našich tří volných kocourků Ejcíčka, Aukího a Árčího (Ace - Auki - Archie) do jejich albumů v sekci "Koťátka" a vyfotili jsme je i pohromadě do fotoalba "Naši kluci" (foto zde)
28. prosince 2012 Koťátkům je 11 týdnů. Všem jsme přidali nové fotky do albumů v sekci "Koťátka/Kittens".
Alfi has his the second photoalbum here (click) or in the section "Kittens"
|
|
1 týden |
2 týdny |
3 týdny |
4 týdny |
5 týdnů |
6 týdnů |
7 týdnů |
8 týdnů |
9.týden |
10.týdnů |
11.týdnů |
Datum: |
12.10. |
19.10. |
26.10. |
2.11. |
9.11. |
16.11. |
23.11. |
30.11. |
7.12. |
14.12. |
21.12. |
28.12. |
1.ACE |
81g |
196g |
288g |
366g |
493g |
605g |
686g |
897g |
1040g |
1,20kg |
1,40kg |
1,6kg |
2.AUKI |
86g |
207g |
308g |
402g |
530g |
624g |
705g |
852g |
995g |
1,15kg |
1,30kg |
1,5kg |
3.ANNIE |
96g |
216g |
309g |
411g |
520g |
622g |
678g |
847g |
999g |
1,10kg |
1,20kg |
1,4kg |
4.ALFI |
63g |
162g |
249g |
337g |
436g |
532g |
645g |
807g |
940g |
1,10kg |
1,30kg |
1,4kg |
5.ARCHIE |
70g |
175g |
270g |
374g |
476g |
597g |
701g |
844g |
990g |
1,15kg |
1,30kg |
1,5kg |
6.AKDAR |
56g |
144g |
232g |
308g |
447g |
509g |
582g |
721g |
838g |
960g |
1,10kg |
1,2kg |
24. prosince 2012 Štědrý den! Dvounožci a čtyřnožci byli zavaleni dárečkama. Panička je ostatně při každé možné chvilce zavalena chlupatýma kožíškama. Ani jsme nedoufali, že budeme mít tak moc vymazlená koťátka, nejspíš bude moc těžké se s nima rozloučit... Teď už jen doufáme, že přestanou chodit maily typu "udejte cenu, lokalitu a přijedu si dopoledne o Štědrý den..." a najdeme hodné páníčky pro naše zrzavá sluníčka...
Štědrý den byl zvláštní, když opomineme, že se jako každý rok zase něco rozbilo. Páníčkové byli den před rozdáváním dárků na procházce v Praze. Jediné, nad čím se panička zasnila, byla soška kočky v jednom obchodě v centru Prahy. Jaké bylo překvapení, když ji měla pod stromečkem! A byla to opravdu jen náhoda! Kája ml. ji měl už dávno doma, když páníčkové konstatovali, že jediná věc v celé Praze, která stála za povšimnutí, byla právě tahle soška. Tomu se říká kouzlo Vánoc...
21. prosince 2012 Koťátkům je 10 týdnů! Přidali jsme nové fotky do jednotlivých albumů v sekci "Koťátka".
Např.: Anička - Annie British Red*CZ má své druhé album...
18. prosince 2012 Dnes proběhlo nadstandartní očkování a čipování koťátek z vrhu "A". Koťátka dnes jela poprvé v přepravce autem na kliniku a všude to proběhlo bez nejmenších problémů. Já Aydík a maminka Ladynka jsme čekali doma. Já netrpělivě, aby se mi panička v pořádku vrátila, Ladynka trpělivě, neb jí už zajímá jen to jedno... S koťátkama si hraje, ale kojení už pověsila na hřebík. Prý si teď bude pěstovat štíhlou fuguru... Po návratu byla koťátka vyklopena v zimní zahradě, jako že po tak náročném odpoledni hned odpadnou... Omyl!!! Slupla hned dvě velké rybí konzervy Applaws, které dostala za odměnu a pak se okamžitě stěhovala blnout dolů do přízemí. S povšimnutím prošla kolem tvarohu a nakvartýrovala se do ložnice. Pravda, boubelatá Anička brzy usnula na svém (a páníkově) oblíbeném místě v obýváku na gauči, ale ostatní se vrhli na čechrání peřin. Zkusili jste si někdy lehnout do postele mezi dospívající koťata? Tak ta naše dohání jednoho k dojetí... Hopsají po zádech, pacičkují člověčí obličej, čechrají vlasy (pokud je jeden má...) a celým předoucím tělíčkem se otírají o obličej. Pokud jste se doteď vyhnuli setkání s kočičím chlupem, v tuto chvíli máte zrzavé chmíří naprosto všude! Je to ten nejlepší relax, jaký tady teď všichni můžou dostat... Co na tom, že jinak ale vůůůůůůbec nestíhají..
17. prosince 2012 Dneska se kamarádka Gabča zastavila na návštěvu. Bylo to bezva odreagování! Já Aydík jsem lehce nervní ze šílící Ladynky, takže raději trávím volný čas sám ve svém apartma. Ale když se Ladynka odstraní z dosahu, dovádím s koťátky, tulím se k páníčkům nebo dávám Mourkovi za oknem najevo svou převahu. Ladynka je nejspíš nymfomanka. Už 3 neděle mrouská... Tak to už tady bylo... Koťátka jsou velmi mazlivá, komunikativní a zatím nic nedemolují. Jen je třeba koukat, kam šlapete! Jsou všude... Přestože je z míry nevyvede spousta druhů hlasitých zvuků, stejně jako já (Aydík) nemají rádi zvuk domovního zvonku. Zpočátku jsou k návštěvě nedůvěřivá, ale po chvilce se tulí, předou, dovádějí... Dvě hodiny jim trvá, než konečně na chvilku odpadnou a usnou... FOTO zde: "Kamarádka Gabča na návštěvě"
14. prosince 2012 Koťátkům je přesně 9 týdnů. Zvážit ty zrzavý, poletující veverky není vůbec jednoduché...
|
|
1 týden |
2 týdny |
3 týdny |
4 týdny |
5 týdnů |
6 týdnů |
7 týdnů |
8 týdnů |
9.týden |
Datum: |
12.10. |
19.10. |
26.10. |
2.11. |
9.11. |
16.11. |
23.11. |
30.11. |
7.12. |
14.12. |
1.ACE |
81g |
196g |
288g |
366g |
493g |
605g |
686g |
897g |
1040g |
1,20kg |
2.AUKI |
86g |
207g |
308g |
402g |
530g |
624g |
705g |
852g |
995g |
1,15kg |
3.ANNIE |
96g |
216g |
309g |
411g |
520g |
622g |
678g |
847g |
999g |
1,10kg |
4.ALFI |
63g |
162g |
249g |
337g |
436g |
532g |
645g |
807g |
940g |
1,10kg |
5.ARCHIE |
70g |
175g |
270g |
374g |
476g |
597g |
701g |
844g |
990g |
1,15kg |
6.AKDAR |
56g |
144g |
232g |
308g |
447g |
509g |
582g |
721g |
838g |
960g |
12. prosince 2012 Koťátkům jsou dneska 2 měsíce... Jsou potřetí odčervena, tentokrát pastou Flubenol.
7. prosince 2012 Koťatům je 8 týdnů... Přidali jsme fotky do alba "Vrh A - Různé momentky 2.měsíc" (v sekci Koťatka)
30. listopadu 2012 Koťátkům je dneska 7 týdnů. Vyfotili jsme každé samostatně a podařilo se i zachytit všechny na jedné fotce. Jednotlivá koťátka mají fotky v sekci Koťata / Kittens, kde je i odkaz na fotky celého vrhu "A". Jinak Ladynka nám mrouská a tak se musíme hlídat; víc koťat by nás už odrovnalo. Já Aydík jsem se přestěhoval domů, venku přituhuje a v Aydíkárně začíná klesat teplota pod stanovenou mez. Mám moc rád svoje dětičky, s Alfíkem jsme sehraná dvojka ...
28. listopadu 2012 Začínáme čekat na rodokmeny. Krycí list odeslán na Plemennou knihu snad se všemi náležitostmi... Proběhlo druhé odčervení pastou Caniverm. Koťátka se odstěhovala se všemi věcmi z ložnice a mají svoji hlavní hernu v patře. Přes den mají volný přístup i po celém přízemí. Na noc se pro jistotu zavírají za skleněné dveře v Kočičí zahradě v prvním patře, aby je nikdo nezašlápl a páníčkové se vyspali. Když se dveře otevřou, často ani nereagují a dál si hrají nebo spinkají. A nebo se vrhnou na ležícího člověka. Očividně se jim tam moc líbí! Často jsou nacpaný za škrabadlem na vytápěné podlahovce, kde to nejvíc topí. To ty odfouklé dlaždičky asi letos neopravíme... Ladynka nemá problém kojit polovinu hromady nahoře a polovinu v přízemí... Když mě (Aydíka) panička přinese z venkovního výběhu, tak hned běžím do obýváku za dětma. Dost mě zaskočilo, že tam nebyly. Našel jsem je dovádět na škrabadle v patře a začal jsem je zodpovědně vyučovat... Přidali jsme několik filmů do sekce VIDEO v Galerii.
24.+25.listopadu 2012 Výstava Lysá nad Labem
Pátek... Po obědě jsme vyrazili na druhou stranu za Prahu do Lysé nad Labem stavět klece a připravovat dvě Mezinárodní výstavy koček, neb jsme členy pořádající organizace a někdo to dělat musí... Páníčkovi sice bylo pod psa, ale že prý pro kočky udělá maximum. Takže se pokoušel zajistit to technicky a panička si celý víkend mnula ruce, že nemusela zasahovat jako zdravotnický dozor V Lysé jsme se ubytovali už v pátek a o spánku to moc nebylo. Do noci se připravovala hala a pak rychlá večeře, dusivý kašel páníčka a k ránu jsem zase bláznil já, mazlil se s paničkou a běhal po pokoji. Spořádaně jsem označkoval jen do záchůdku, tak nevím, proč mě panička celou noc hlídala a nezamhouřila oka... Foto: CAT SHOWS - Lysá nad Labem zde / here
Sobota... Na snídani nebyl čas. V sedm hodin jsme byli na Výstavišti. Ubytoval jsem se v kleci, která byla vyzdobena obrázky mých dětiček z vrhu "A". Jel jsem vlastně jen zviditelnit naše "pravá" miminka a nepočítal jsem s tím, že mě pani posuzovatelka Venclíková povolá do i do výběru na nominaci. Čestný titul PH už není zádné překvapení... Však mi do posudku napsala, že jsem hotový impozantní kocour. To nejednoho z nás potěšilo, takže ani nezaskočilo, že jsem to v dalším kole projel s kocourkem naší slečny ředitelky. Měli jsme radost i z úspěchu mojí mramorované dcery Felicity Moggie Purr*CZ, která se zúčastnila nominace BIS. Moc gratulujeme!!! Potkali jsme Gabču, které moc děkujeme za některé fotky, obě Janinky z CHS Moggie Purr, Jaruš s Péťou z Brna, Mínu, přijeli dokonce i naši kamarádi Jindra s Karlem... Zbytek dne jsem odpočíval, než výstava skončila a páníčkové s ostatními členy organizace připravili halu na další výstavní den. Totálně vyšťavený stihli teplou večeři (nebylo jednoduché najít, kde vaří ještě po 22.hodině) a po půlnoci se ponořila i panička do hlubokého spánku. Ani tak jsem toho nevyužil a neznačkoval na pokoji... Jen jsem v 5 ráno lítal po pokoji a jak tygr řval na okně. Vysvětlení se objevilo, když páníčkové viděli 2 metry od okna sedět vesnického kocoura. Hodili na mě ručník a když mi v koupelně ušla pára a kocour byl odehnán, byl jsem zase ten nejroztomilejší kocourek na světě.
Neděle... Ráno jsme se nasnídali, před osmou byli na Výstavišti a už to jelo. Všichni, kdo bručej, by si to měli nejdřív zkusit a pak hodnotit druhé... Nám se to líbilo moc, ale jsme moooc rádi, že to dřív jak za rok nebude!!! Na posouzení jsem byl u pana Stevense L. Jonese z Norska. Dostal jsem zase titul PH a ve výběru do nominace jsem porazil čtyři kocoury a zúčastnil jsem se nominace BIS a nominace speciální soutěže pro britské kočky. Skvělý úspěch! A že prý mě nechají celý den spát... Moje mramorovaná holčička Felicity Moggie Purr*CZ byla také v nominaci ve speciálce pro britky. Má krásná kukadla a je hodně podobná její nádherné mamince z chovatelské stanice Moggie Purr. Na výstavě získala svůj další titul i úplně první Aydíkova dcera, tečkovaná Jeanni Velvet Avalanche*CZ, kterou v postupu zbrzdila jen její momentální "stydlivá prémrouskací puberta". Ale vypadala kouzelně... mohutná sytě červená kulička, že až tečky se ztrácely. Do CHS Velvet Avalanche posíláme velkou gratulaci! Potkali jsme se i s Alčou, chovatelkou mého (Aydíkova) tatínka Villiho, s Martou, Janinou, se Zdenkou a Karlem... a všechny jsme moc rádi viděli! Páníčkové na ně neměli moc času, ale neměli ani moc čas volat domů, jestli naše koťátka s Ladynkou zvládají hlídat juniorské páníčky... Z výstavy jsme odjeli, až co se všechny klece rozebraly a hala se uklidila. Neskutečně rád jsem se proběhl doma venku ve svém "karanténním" výběhu, protože teď raději nepůjdu chvíli ke koťátkům. To se tak po výstavě pro jistotu dělá...
Doma v neděli večer... Mimískové, to jsou už demoliční četa. Zase přibrali, lítaj jak splašený a všichni baští i z misky. Vylezou na postel, na gauč, vyškrábou se až nahoru na škrabadlový tubus, dokážou používat záchůdek s lítačkama, běhají po celém přízemí a usínají v pelíšku, na škrabadle, na vytápěné kuchyňské dlažbě... Rádi si všichni vylezou na taburetek a jsou tak blízko páníčkovi, který se rozvaluje na gauči. Kdo se na taburetek nevejde, vyleze si na páníčka... Jinak začíná období, kdy se na noc stěhují z ložnice a budou spát s maminkou v zimní (kočičí) zahradě, aby se páníčkové také vyspali...
23. listopadu 2012 Dneska je koťátkům 6 týdnů. Přidali jsme dvě nová VIDEA celé rodinky do Galerie...
PS: Je pátek odpoledne a páníkové odjíždí do Lysé nad Labem pomáhat připravovat víkendovou Mezinárodní výstavu koček. Poslední, co vidí, je šest rozčepýřených zrzounků včele s maminkou, jak rozpustile jukají z jejich manželské postele...
21. listopadu 2012 S koťátkama už je velká legrace! Jako první statečný Alfi dnes překročil pomyslnou hranici mezi obývákem a kuchyní a přiťapkal si to za paničkou pod stůl. Všechna koťátka jsou hodně mazlivá a je o zábavu postaráno, když se po škrabadle dostanou až na postel a všech šest kuliček začne lovit na peřině. Není pro ně problém vyškrábat se po škrabadlovém tubusu do horních kukaní... Archie dneska usnul na paničce přikrytý dekou a Auki tak dováděl s kuličkou, že zlákal ke hře i kliďase tátu Aydíka. Tátův přískok však Aukiho překvapil tak, že v mžiku padl naježený a syčící na záda a páníčkové se hodně pobavili při následném Aydíkově odskoku Taťka se i chvíli staral o koťátka. Hlavně Alfi se k němu často tulí. Je to lepší jak televize...
19. listopadu 2012 Každé koťátko má v sekci Galerie přidáno své VIDEO... v 5.týdnu života.
16. listopadu 2012 Koťátka mají dneska 5 týdnů. Přidali jsme aktuální společné fotky do alba VRH "A" - Common photos v sekci Koťátka. Vyfotit vedle sebe 6 koťat je velmi náročné. Dá se to, dokud jsou koťátka ještě rozespalá. Potom je to něco jako jedna z disciplín na Olympiádě Dívat se na hemžící se koťátka je pro páníčky nejlepší relax. Začínají být hodně hravá a jsou velmi mazlivá. Přidali jsme nové VIDEO do Galerie po stěhování... Zatím okupují jen ložnici a občas se vydají sami do obýváku...
|
|
1 týden |
2 týdny |
3 týdny |
4 týdny |
5 týdnů |
Datum: |
12.10. |
19.10. |
26.10. |
2.11. |
9.11. |
16.11. |
1.ACE |
81g |
196g |
288g |
366g |
493g |
605g |
2.AUKI |
86g |
207g |
308g |
402g |
530g |
624g |
3.ANNIE |
96g |
216g |
309g |
411g |
520g |
622g |
4.ALFI |
63g |
162g |
249g |
337g |
436g |
532g |
5.ARCHIE |
70g |
175g |
270g |
374g |
476g |
597g |
6.AKDAR |
56g |
144g |
232g |
308g |
447g |
509g |
14. listopadu 2012 Už pár dnů koťátka používají kočkolit! Je jim dneska přesně 4 týdny a 5 dnů. A konečně jsme jednoho načapali při činu. Malý Alfi překvapil a zkušeně se vyčůral tam, kam se má... Anička přihlížela. Jsou to moc chytrá koťátka! Už papají, čůrají, kakají, mazlí se, hrají si, zkoumají okolí ložnice a obýváku (viz VIDEO v Galerii). Jsou poprvé odčervena pastou Caniverm.
12. listopadu 2012 U nás se už šoupe nohama! Koťátka zjistila, k čemu jim slouží nožičky a sama vylézají z hlavního pelíšku v ložnici. Tu už mají celou proťapanou a není překvapením najít kojící Ladynku v obýváku. Mimískové se tam zabydlili na dece na zemi. Začínají si hrát s hračkama, hopsají, bojují mezi sebou, předou... Je s nimi legrace. Mamina už má co dělat, aby měla přehled a já, taťka Aydík, občas nenápadně slezu ze škrabadla, abych mohl z lepšího úhlu pozorovat tu hemžící se hromadu. Neprotestuju, ani když se ke mě přitulí nějaké to kotě, pokud tedy zrovna ode mne nevyžaduje svačinu. Např. aktuální VIDEO v sekci "Galerie". Dneska byla panička po noční, vstávala brzy a tak odpoledne usnula na dece na zemi v obýváku. Probudila se obložená Arčíkem. I Auki ze sebe rád dělá šáličku kolem krku...
10. listopadu 2012 Dneska byl návštěvní den pro naše kamarádky z Boleslavi a Unhoště. FOTO "Holčičí den"
9. listopadu 2012 Nafotili jsme jednotlivá koťátka do jejich albumů ve 4. týdnu a začínáme hledat jejich nové páníčky...
|
|
za týden |
za 2 týdny |
za 3 týdny |
za 4 týdny |
Datum: |
12.10. |
19.10. |
26.10. |
2.11. |
9.11. |
1.ACE |
81g |
196g |
288g |
366g |
493g |
2.AUKI |
86g |
207g |
308g |
402g |
530g |
3.ANNIE |
96g |
216g |
309g |
411g |
520g |
4.ALFI |
63g |
162g |
249g |
337g |
436g |
5.ARCHIE |
70g |
175g |
270g |
374g |
476g |
6.AKDAR |
56g |
144g |
232g |
308g |
447g |
8. listopadu 2012 Radulák je Raďulka! Převrácením paniččinýho jména vzniklo kočičí jméno AKDAR. Hodí se jak pro kluka, tak pro holku. A dneska víme, že máme druhou červenou holčičku Akí je od narození, kdy vážila 56g, velmi živelná a dravá. Stále dává přednost mateřskému mlíčku a dokrmu si nevšímá. Včera večer za 24 hodin přibrala 34g a vážila celkem už 422g! Její oblíbená činnost je spinkání, papání, mazlení a terorizování svých sourozenců...
Dneska se u nás byla podívat na koťátka (mimo jiné) naše kamarádka Gábi. Více FOTO zde: "Gabča na návštěvě 11-2012" nebo se podívejte na VIDEO celé zrzavé rodinky v sekci Galerie.
7. listopadu 2012 Teda né že by mimískové byli takoví borci, že by hned vzali vidličku a jedli! Ale čtyři z nich (Annie, Ace, Archie a Alfi) už okusili syrové masíčko, kuřecí a rybí konzervičku, naředěnou neslazenou Tatru a docela si šmakovali. Všech šest si minimálně lízlo. Nejvíc si talířek oblíbili Alfi, Ace a Annie. Akdárek sice zase vypadá jako holčička, ale začíná být velikostně k nerozeznání od ostatních. Auki vidí žvanec na talíři a couvá pozadu k maminčiným cecíkům. Koťátka začínají poskakovat a velmi pozitivně reagovat na lidský hlas. Jsou to veliký mazlíci! Barvičky na drápkách obnovujeme nejmíň 2x denně, vážíme každý večer. Je to takový páníkův rituál. Dneska se maminka Ladynka poprvé v životě vrhla na tvaroh se smetanou. Nejspíš jí chuť k mléčným výrobkům zvedla od tvarohu upatlaná Anička...
5. listopadu 2012 Mimina stále oslavují... Včera se Ace, Anička a Archie poprvé pustili s velkou chutí do Applaws konzervičky s tuňákem. Původně to Aydík přivezl z výstavy mamince Ladynce, která to má moc ráda. Ale pak nás napadlo, že nebude špatné trošku pozdržet polovinu koťátek hrnoucích se k maminčinýmu mlíčku. Jsou to už docela boje. Když se tam dostane nejdřív dravá trojka "Auki - Alfi - Akdar" (vzhledově podobná tatínkovi), tak je svou kulatostí vyšťouchne trojka podobná mamince "Annie - Ace - Archie". Nebo je to naopak! Takže úplně nejlepší je to prokombinovat nebo trpělivě přikládat k cecíkům a domlouvat, aby se ty šelmičky u jídla tak nervaly. Dneska ráno jsme nakrájeli syrové hovězí na pidikousíčky a chvilku to vypadalo, že to Ejsík (Ace) sní i s mističkou. Zatím se s tím perou, ale je vidět velká chuť do akce Přidali jsme nějaké to VIDEO do Galerie.
4. listopadu 2012 VÝSTAVA PRAHA - Kongresové centrum
Jsem tak rád, že moje děti na mě můžou být moc pyšné! Když jsem se na poslední chvíli vypravil na nedělní výstavu do Prahy, měl jsem v úmyslu jen se setkat se svými kamarády a trošku zapropagovat naše mimísky. Po půlroční výstavní pauze jsem se poprvé nesl na posouzení ve svém pařížském batůžku. Snad tím, že ho mám rád, že se z něj lépe vylézá, že s ním jsou spojeny samé příjemné vzpomínky... jsem paničku překvapoval svou roztomilostí. A když jsem pak slyšel od pani posuzovatelky Tarabini tu chválu, ještě víc jsem se červenal Všechny moje děti můžou být pyšné na tatínka, který měl v posudku vyzdvihnuté těžké zavalité tělo, kulatou hlavu, excelentní barvu očí, skvělou kvalitu a kresbu srti. A milý dojem! Však jsem se taky snažil a panička mě moc chválila! Sešli jsme se i tři červení mramoráčci do soutěže Best in Variety a já jsem BIV vyhrál. Byl jsem i ve výběru do nominace BIS se dvěma dalšíma favoritama. Postoupil jsem do užšího kola a bylo mi ctí to projet s modrým kocourem, který pak vyhrál celou nedělní soutěž. Skvělé bylo i to, že jsme potkali moji tečkovanou dcerku Floru Moggie Purr*CZ od maminky Aurorky z Boleslavi. Jaké bylo překvapení, když po příjezdu domů se naše koťátka rozhodla oslavovat můj úspěch tak, že Ace, Annie a Archie se poprvé pustili do tuňákové konzervičky
3. listopadu 2012 Našim koťátkům se začínají klubat zoubky! Mrňouskům se zase stříhaly drápky, aby se v dravém boji o mlíčko neporanili. Statečný táta Aydík a jeho VIDEO v Galerii boří mýty o tom, že kocouři koťata nemusí. Aydík je jakž-takž může... když už tak nepištěj! Dneska se všichni naši zrzaví chlupáči s naprostým přehledem zúčastnili gaučové rodinné oslavy s babi a dědou. A světe div se, děda vypadal, že od mazlicích se kuliček neodejde... Všem Karlíkům tak přejeme VŠECHNO NEJLEPŠÍ!
|
|
za týden |
za 2 týdny |
za 3 týdny |
Datum: |
12.10. |
19.10. |
26.10. |
2.11. |
1.ACE |
81g |
196g |
288g |
366g |
2.AUKI |
86g |
207g |
308g |
402g |
3.ANNIE |
96g |
216g |
309g |
411g |
4.ALFI |
63g |
162g |
249g |
337g |
5.ARCHIE |
70g |
175g |
270g |
374g |
6.AKDAR |
56g |
144g |
232g |
308g |
2. listopadu 2012 Dneska jsou koťátkům 3 týdny. Snaží se o první krůčky a přestávají se bez maminky bát. Do sekce "Galerie - VIDEO" jsme přidali aktuální pohyblivé obrázky.
Ace s Aničkou byli ze začátku nejvíc ukníkaní maminčini mazánci. Se svou kulatostí se prodrali k mlíčku vždycky bez problémů. Po dvou dnech "tvrdého" lidského tréninku jsou to dva mazliví medvídci, kteří mají moc rádi šimrání pod bradičkou i průzkum neznámého terénu.
Archie je nejmazlivější a nejzvídavější koťátko. Kdykoliv se pošimrá, otočí se na zádíčka a prohlíží si nás. Jako první podnikal "daleké" výpravy po pelíšku. Auki se hodně podobá svému taťkovi. Krásně přede a legračně kouše všechno, co se mu dostane pod čumáček.
Malinký Alfi jako první z koťátek otevřel očíčka. Se svým nejmenším sourozencem Akdar jsou velmi živelní a draví. Jsou poznat už z dálky podle tmavých puntíků na bříšku nebo červené barvy bez kresby. To si zrovna prohlížejí tlapičky při mazlení nebo už zase baští.
26. října 2012 Hmotnost koťátek po 14 dnech:
|
|
za týden |
za 2 týdny |
Datum: |
12.10. |
19.10. |
26.10. |
1.ACE |
81g |
196g |
288g |
2.AUKI |
86g |
207g |
308g |
3.ANNIE |
96g |
216g |
309g |
4.ALFI |
63g |
162g |
249g |
5.ARCHIE |
70g |
175g |
270g |
6.AKDAR |
56g |
144g |
232g |
Archie, Alfi a Akdar jsou mazlící přeborníci a začínájí být i největšími průzkumníky. Mamča nestačí zírat a taťka Ayden dělá, že opodál tvrdě spí... Annie, Auki a Ace nezůstávají příliš pozadu, jen s tím rozdílem, že místo pohybových aktivit jsou vášnívými gurmány. Dneska jsme ostříhali všem drápky na předních tlapkách, protože ta jejich vášeň spojená s dravou silou je už docela nebezpečná
25. října 2012 Průběžně přidáváme fotky k jednotlivým koťátkům a do společných alb v sekci "Koťata", občas video do Galerie.
22. října 2012 Přidáno nové video koťátek do Galerie: "Ayden a Lady: Vrh A - 1 týden/ 1 week"
Desátý den koukají všechna koťátka! / The tenth day every kitten can look at us!
21. října 2012 Alfi nezapře svoje jméno! Je sice narozený čtvrtý v řadě a s druhou nejmenší váhou, ale jako první se podíval očima na svět. Tak jako je "alfa" první písmeno řecké abecedy, tak náš Alfíček dneska jako první koťátko z vrhu "A" otevřel oči dokořán.
Ladynka je pečlivá maminka a Aydík už zařizuje venkovní obývák v ořechovém provedení... viz FOTO: "Aydík si zařizuje Aydíkárnu". Ve venkovním výběhu je táta koťátek neuvěřitelně hravý: VIDEO z Galerie - "Aydík ve výběhu 10-2012"
19. října 2012 Přidali jsme do sekce Koťátka odkaz na fotky "Annie a Akdar - 1 týden" a všem koťátkům nové fotky do jejich vlastních albumů (viz Koťata). Panička se pokusila po týdnu od narození vyfotit stíhačky pohromadě. Fotky skupinky jsou v sekci "Koťata" v albu Vrh "A"- společné fotky. Dneska večer proběhlo vážení po prvním týdnu života This evening - weight in their 1st week:
* ... ... the 1st week
Ace: 81g ... ...196g
Auki: 86g ... ...207g
Annie: 96g ... ...216g
Alfi: 63g ... ...162g
Archie: 70g ... ...175g
Akdar: 56g ... ...144g
17.října 2012 Všechna koťátka mají ani ne za týden víc jak dvojnásobek porodní váhy!
16. října 2012 Tak už asi víme, proč je takový růstový rozdíl mezi velkou Annie a malou Akdar! Mimísky vážíme 2x denně a podle toho už jen občas jednoho/dva pro jistotu dokmíme. Podle váhových denních přírůstků všech sourozenců se dá říct, že Akí je nejmenší koťátko proto, že je zplozená o 3 dny později. Že byla nejspíš zaseta poslední = třetí den krytí... Třetí den života má Akdar stejnou váhu jakou měla velká Annie porodní váhu první den života!
The THIRD DAY little Akdar has the same weight like the greatest Annie after her birth. So Akdar could come into being the last day = the THIRD DAY of Ayden´s coverage...
15. října 2012 Naše největší holčička Annie (třetí v pořadí) je pěkná kulička. Dneska už má 144g. Ostatní s papáním ale nejsou pozadu a všichni přibírají. I nejmenší Akí (Akdar). Je legrační pozorovat nejmenší koťátko z vrhu, jak mlátí tlapičkama přisáté sourozence do čumáčků, jen aby se dostalo na cecík, který si vybralo... Příliš něžně to nevypadá! Zatím si nejsme stoprocentně jisti, ale je docela dost možné, že to je druhá holčička. Je to sice maličké kotátko s porodní hmotností jen 56g, ale třetí den už váží 85g. Dokáže se moc dobře prosadit a je zatím nejčervenější ze všech. Taťka Aydík se na miminka chodí dívat a snaží se zachovat si výraz, že ho ta drobotina přece vůůůůbec nemůže rozházet... Maminka Ladynka se dnes poprvé vzdálila od koťátek, což nasvědčuje tomu, že se jim daří výborně.
14. října 2012 Všechna koťátka jsou od první minuty stále hodně dravá! I nejmenší Raďulák, jak mu říká sám páníček, (Akdar) se rve o cecík jako táta Ayden, když se žene za Mourkem. Druhý den ráno všechny žravé kuličky zase přibraly na váze... Every kitten looks happy and puts on weight... (FOTO here: "Krmení / Feeding")
13. října 2012 Všech šest koťátek za den přibralo... Taťka Aydík se poprvé v 16 hodin (ani ne 24 hodin po porodu) přišel podívat na svoje koťátka... Jako správnej chlap po pusince pro maminku koukal, co je kde dobrého...
Ayden already met his babies ..... ...... VIDEO "Aydík poprvé u koťátek"
1. Ace British Red*CZ - Ejsí 81g. Narodil se jako první 12.10.1012 v 16:00 hod. Den před termínem, koncem pánevním, musel se trošku odsát. Ale pak se okamžitě dral k mlíčku... Anglické slovo "Ace", čteno "ejs" znamená eso a význam slova je první, jedinečný, vynikající... (Foto - Ace)
2. Auki British Red*CZ - Aukí 86g. Narodil se jako druhý, o dvě hodiny později, v 18:06 hod. Proběhlo to hodně rychle! Jeho jméno vymyslel paničky brácha Míra a určitě to bude silná osobnost... (Foto - Auki)
3. Annie British Red*CZ - Anička 96g je holka... Narodila se jako největší kotátko třetí v řadě v 18:18 hod. Jméno je hebréjského původu s významem "milá, milostiplná...". Mimochodem, chovatelka Ladynky se jmenuje také Anka... (Foto - Annie)
4. Alfi British Red*CZ - Alfík 63g. Není to jen zrzavý mimozemšťan z televizního seriálu! Podle významu slova našeho drobečka oplývá elfská síla z fantasy pohádek od jeho narození v 19:03 hod... (Foto - Alfi)
5. Archie British Red*CZ - Árčí 70g v 19:10 hod. Význam jména je "čtverácký, šelmovský". To se máme na co těšit... (Foto - Archie)
6. Akdar British Red*CZ - Akí = Dáreček 56g. Když se to narodilo, vypadalo to jako kluk. Po pár dnech jako holka. Takže zatím čekáme, až se to trošku "vyklube". Vypadá to na srdeční záležitost! Akdar je poslední Ladynčin "dar" v 19:27 hod. Poslední kulíšek z vrhu, piplané miminko! Jméno je obráceně napsané jméno paničky (Radka). Vymyslel to páníček a říká mu Raďulák... (Foto - Akdar)
13. října 2012 00:30 hod. Všech 6 mimísků je u maminky spokojených a klidně spinkají. Po dvou hodinách se začínají hemžit a hledají mámino mlíčko. Dohlížíme hlavně na nejmenšího "A"-Dárečka a pro všechny případy ho dokrmujeme mlíčkem ze stříkačky. Měli jsme v záloze Colostrum, které přivezl Aydík až z výstavy v Holandsku, kde byl tenkrát v dubnu i v nominaci... Tak tomuhle nejmenšímu Budulínkovi (56g) hledá panička v té chlupaté hromadě volný cecík ... Ne že by se nesnažil, naopak! Ale maminka Ladynka viditelně lidskou snahu s takovou početnou drobotinou oceňuje...
12. října 2012 S dvouhodinovou pauzou, v 18:05- 19:35 hod se nám k Ajsíčkovi narodilo dalších 5 sourozenců. Doufáme, že všichni zvládnou vstup do nového života šťastně, aby mohli brzy dostat také svoje jména. Snad jim to naše pomoc ulehčila. Odsávka i lidská ruka byla docela na místě. Momentálně už saje od maminky i ten poslední nejmenší kulíšek, který dal pořádně zabrat, než se přisál. Není nad praxi u paničky v oboru... Zdravíme tak všechny kojící kolegyně! Všechna koťátka se ale narodila s velkou chutí k jídlu, s obrovskou dravostí a s váhou od 56g do 96g. Možná, že to budou všichni kluci s jednou největší sestřičkou, stejně krásně červení jako je jejich maminka. Zdá se, že to bude barevně velmi vyrovnaný vrh... Máme nepopsatelnou radost a mamince Ladynce moc gratulujeme!
12. října 2012 V 16:00 hod. se Ladynce do delší námaze narodilo koncem pánevním první miminko. Představuje se Vám kocourek Ace British Red*CZ. Proč právě "Ace"? Protože anglické slovo "Ejs" znamená "eso", první, jediněčný, vynikající... Však se zvládl vyfotit už v prvních minutách, co byl na světě...
12. října 2012 13:00 hod. Ladynka má zatím svou hlavu! Ignoruje chytré rady o klesající teplotě a dělá si, co se jí zachce. Od jedné hodinny ranní je vzhůru, kukadla navrch hlavy, hotová kočka průzkumnice! A krásně (a nezvykle) se tulila. Je neklidná, ale zatím nic. Panička se zvládla i vystřídat s páníčkem u zubaře na prevenci Chvilkama nás napadá, jestli je Ladynka vůbec těhotná, ale podle jejího chování se dá soudit, že ví, co dělá... Já Aydík jsem se byl na Ladynku jen na chvíli podívat, ale trošku mě rozhodilo Ladynčino chování. Mě Vám jí snad bylo i líto... Takže sleduju Mourka ze svého výběhu a všichni čekáme. Je to jen na Laduši a možná trochu na paničce...
11. října 2012 Ladynka se chystá! Promyšleně ťape za paničkou, pokud zrovna nechrní a nechrápe na celý dům. V noci byla docela hlučná při mytí kožíšku, takže se páníkové budili a hlídali. Je očividné, že mamina ví, na co má v ložnici obrovský zatemněný bunkr a snad toto strategické místo využije i při porodu. Porodnici už sama vyhledává i během dne. Dneska je to 64. den plus minus. Tělesná teplota, která má údajně klesnout 18 hodin před porodem, opravdu o stupeň klesla. Otázka je, kdy přesně klesla... Takže miminka čekáme každou chvíli, snad maximálně do soboty... Všichni tu jsou v klidu a nad věcí, jen se už stašně moc těšíme!
7. října 2012 Dneska je Ladynce přesně 1,5 roku a váží 4,80 kg. Naprosto neuvěřitelná váha! Do týdne vykulí koťátka... Před půlrokem, kdy prvně toužila po koťátkách, vážila jen 2,70 kg. Není tedy divu, že tehdy příroda zakročila! Teď se to snad už povede. Kamarádi vědí, že nejsem sportovní typ (pokud není v dohledu Mourek)! A konečně už začínám taky polehoučku přibírat... Jooo, kocouří říje... to je prevít!!!
1. října 2012 Miminka jsou v bříšku 54. den nejspíš spokojená! Panička se stále hihňá, když drží Ladynčino bříško a cítí pohyby koťátek. A Ladynka je očividně pyšná maminka. Dělá jí dobře, když dětičky kopou a panička je u toho. Tváří se, že ví, co ji přibližně za týden čeká a syrové hovězí maso tu mizí závratnou rychlostí. Ředěná neslazená Tatra znatelně pomaleji... My nikdy nebyli na mléčné výrobky!!! Já Aydík, mám teď maso taky moc rád. Zvlášť když jsem viděl, co přivezl páníček pro nás kočky a co pro člověčinu. Dá se říct, že ho "žeru pod tlakem". Taky už nejsem tak vyzáblý! Ohromnou radost mi dělá, když se na kšírkách můžu projít po velké zahradě...
1. října 2012 Gabča přijela! To bylo zase jedno parádní odpočinkové odpoledne! Panička si povídala a my s Ladynkou dělali, že spíme. Na vysvětlenou k jedné kousací fotce musím podotknout, že jsem se snažil i bavit společnost!
25. září 2012 Jak to teď u nás vypadá? Přes den bývám s Ladynkou v zimní zahradě, sedíme v okně se sítí a vidíme až do polí. Znatelně jsem omezil značkování. Snad že se příroda ukládá ke spánku, i já víc spím a začalo mi víc chutnat syrové hovězí maso. Nejlepší je servírované paničkou přímo do tlamy... Ladynka je teď jak koule, hodně spinká, ale i tak má čas a sílu na lumpárny. Když je teplo, chodí na chvilku ke mě do Aydíkárny. Mourek spí pod širákem na schůdkách u kuchyně i v noci, nejspíš zjistil, že pravděpodobnost přísunu potravy je tam mnohem vyšší... Mě Aydíka, snad abych seniora měl pod kontrolou, snad aby mi žádná drzá myš neproklouzla, mě často páníčkové vidí spát v pelíšku venku ve výběhu. Občas i v noci! Jsem šťastnej a zima mi stále nevadí! Klidně prospím celý den doma s Ladynkou, ale večer jsem viditelně nesvůj a chci zpátky k sobě ven. Nad Mourkem se musím nechat přenést v mém kočičím baťohu, jinak bych mu pěkně vyprášil kožich! Na druhou stranu jsem obrovský mazel! "Moje Aydíkárna" byl zatím nejlepší nápad, který páníčka napadl!
12. září 2012 Dneska byla Ladynka na ultrazvuku. A proč? No přece proto, že je těhotná... Je to 35 dnů od krytí, takže začínáme 5. týden čekání na miminka. A máme radostnou zprávu! V bříšku jsou zatím živá koťátka... Hemžila se prý tak, že je nebylo možné ani pořádně vyfotit... Děkujeme pani doktorce Veselé z Vetcentra za další, konečně už veselé obrázky...
10. - 17. září 2012 Our the best friend Johan from Holland visited us ... Přijel nás navštívit náš kamarád Johan z Holandska. Muchlal nejen nás, ale zmuchlal i koťátka u kamarádky Bětky ... Jinak co se mého a Ladynčina vztahu k němu týče, pro páníky je dost nepochopitelné, že já Aydík předu jak motorová pila a padám na záda, kdykoliv se mě dotkne a Ladynka vyhledává odpočinek co nejblíž u Johanových nohou. Opravdu k návštěvám dost nezvyklé chování ... že by felinoterapie?!
8. září 2012 Jedni z našich nejlepších přátel Jindra a Karel přijeli na návštěvu. Obvykle jsme k návštěvám docela nedůvěřiví. Jenže Ladynka překvapovala mazlivostí a tak jsem se nechtěl nechat zahambit a tvářil se taky příjemně. Zato jsem si mohl na vodítku obejít druhou zahradu, skouknout Mourkovo teritorium a naznačovat seniorovi, jak bych mu vyprášil kožich, kdybych nebyl na kšírkách. Samozřejmě že jsem se snažil na všech důležitých místech podepsat! Jinak páníček si před týdnem na fotbale vyvrknul kotník a dneska dostal sádru. Podívejte se na fotky, třeba se taky pobavíte
28. srpna 2012 Prý to byl poslední horký letní den a tak šel Mourajz po roce do vany, ...kyš kyš! Všechny ale překvapil, ani nepíp´ a ještě si horkou lázeň užíval. Nechal se do sucha vydrbat ručníkem a celé odpoledne si lebedil na sluníčku. Když se drží na 2 metry od mé voliéry, je všechno v pohodě... Mě se venku ve svém líbí víc jak uvnitř doma v obýváku... Ladynka je pěkně vykrmená, ale i tak se mnou ráda blbne ve výběhu a sní všechny pavouky, co jí příjdou do cesty...
11. srpna 2012 Odvahu dokážu ocenit! Začínám si zvykat, že se Mourek přede mnou válí u bazénu na trávníku a dneska večer jsem se ani nezmohl na "mňouk", když jsem ho viděl chroustat granule na schodech mezi kuchyní a mým výběhem... Jsem šťastný ve svém domečku s výběhem! Vím ale jistě, že by si Mourek nepřál, abych se dostal ven, když on by tam zrovna odpočíval... Toleruju toho veterána čím dál víc snad jen proto, že mi už nedupe nad hlavou po plechové střeše... Vypadá to teď u nás jako idylka... Mourek obezřetně obchází moje zastřešené teritorium nebo leží u kuchyně, Ladynka je buď doma nebo u mě v Aydíkárně nebo ve svém samostatném výběhu, kde bude mít časem vlastní zahradní apartmá a pes Dix polehává v otevřených vrátkách a hlídá nás všechny
7. srpna 2012 Páníčkové se vrátili z cyklovýletu z Jižních Čech naprosto spokojeni... A my jsme se bez nich taky obešli... Musím Vám říct, že tady bylo i bez nich docela rušno! Ladynka jemně mrouská, zato ale o to aktivněji loví rybičky (nejlépe v noci) v něčí posteli. Vykutálenej Mourek zjistil, jak se věci mají, že já jsem sice venku, ale mám omezený výběh a byl tak drzej, že rozpláclej u bazénu nasával vůně masa z grilu. Nepomohlo ani, že jsem na něj řval různé nadávky, takže jsem si pak raději zalezl dovnitř do Aydíkárny. Nemohl jsem se na to koukat! Mám "své období", hlasitě dokazuju, že jsem chlap a trochu dost jsem zhubnul. V závěru jsem označkoval všechno půjčené, co mi kamarádi mladších páníčků vrátili... Takže po příjezdu panička trávila hodně času u mě, všechno omývala a hledala nové místo pro židličky...
Mimochodem, dneska je Ladynce 1 rok a 4 měsíce, váží 3,6 kg.
3. srpna 2012 Skvělá zpráva: Ladynka už nebere antibiotika, která měla preventivně proti zánětu, je ve výborné kondici a je hodně mazlivá. Poslední ultrazvuk dělohy byl úplně v pořádku. Aydík má preventivní stěr na Streptococcus canis a Mycoplasma felis stále NEGATIVNÍ!
26. července 2012 Ladynka se cítí výborně, začíná si zase hodně hrát a chvilku neposedí...
25. července 2012 Tohle už nikdo nečekal... ale Ladynčino chování k ránu, kdy stála rozkročená na spící paničce do té doby, než ji probudila, tomu nasvědčovalo... Přesně na den termínu porodila Ladynka s paničkou v 9 a 10 hodin ráno "cosi" a pokud vyřešíme ještě zastavení laktace, bude už konečně dobře... Lehce odsříkáváme a Ladynka je vděčná za obklady z vinného střiku... Je hodně statečná a chytrá! Ještě že si panička nechala dovolenou a že Ladynce dokáže číst z očí...
Ladynka je v termínu...nejhorší noc máme za sebou... Zabralo podávání kombinovaných antibiotik proti zánětu dělohy a injekčního podávání Oxytoxinu na vyvolání děložních stahů na pročištění. Vyšetření bylo dneska hodně napínavé, pani doktorka si dávala záležet a velmi opatrně potvrdila, že kontrolní ultrazvuk naznačuje zlepšující se stav! Měli jsme nejspíš štěstí, že shodou náhod jsme všechno podchytili včas... Ladynka musí dobrat antibiotika a 1. srpna absolvovat snad poslední (páté) sono. Už věříme, že bude v pořádku...
23. července 2012 Páníčkové se na dnešek moc nevyspali a to má panička "zdravotní" dovolenou... Termín "zdravotní" se totiž k tomuto období hodí lépe než "porodní". Ladynka byla v termínu a přestože nakonec koťátka nemá, získala každopádně po této noci nové životní zkušenosti, které třeba zúročí v budoucnosti. Celé odpoledne se držela u paničky, nevadila jí návštěva a byla klidnější s rukou na bříšku. Já Aydík jsem byl z celé situace kapku nervní, takže jsem spal raději celý den u sebe. Po půlnoci se řešil štěkající Dix a dupající ježek... Od půl páté páníkové nespali vůbec, protože mít Ladynku dobrovolně přitulenou pod peřinou je opravdu nečekaně milá záležitost! Ta promyšleně střídala místa podle toho, kdo zrovna začal usínat... Jsem rád, že to nejhorší, to bolavé má holka za sebou a čekám na výsledky dnešního ultrazvuku. Ladynce dneska udělalo radost, když se mnou mohla courat po mém výběhu a spinkat na mé palandě v Aydíkárně
21. července 2012 Ladynka tráví večery na klíně, snáší bez problémů injekce od paničky a vypadá to, že Oxytocin pomáhá...
20. července 2012 Snažím se Ladynku trochu potěšit. Nejdřív jsem jí označkoval zeď v zimní zahradě a pak jsem jí vyprávěl, jak sekali za zdí na poli řepku, jak to bylo úúúplně všude a jak si hloupé myši myslí, že se útěkem přes můj výběh zachrání To ji trochu odreagovalo od toho, že dostala dneska na veterině díky nálezu na ultrazvuku další pigárko a že je bude dostávat od paničky celý víkend až do pondělka. V pondělí musí zase na ultrazvuk a uvidí se... Hlavně ale že vypadá zdravě...
18. července 2012 Dneska byla Ladynka na kontrolním ultrazvuku a přestože dostala antibiotika, je hravá, bez teploty a hodně baští. A je hodně mazlivá!!! A to i přesto, že zrovna přichází o miminka. Furt běhá za paničkou a nechá se od ní muchlat... Holky si začaly nějak podezřele dobře rozumět... Já ale na svoji kočičku nežárlím, nevadí mi to a chovám se k ní jak k princezně. Moc rád s ní dovádím v zimní zahradě, kde pak spolu několik hodin chrníme. Odpoledne už chci většinou jít k sobě ven. A víte co je nového?!? Jedna držá myš si v noci dovolila vlézt do mého výběhu... tak už neodešla... jednoduše jsem ji zakousl. Byl to docela pěkně velkej úlovek! Šlechtici si přece v dávných dobách taky krátili chvíli lovem...
17. července 2012 Paráda! Dneska byl prý údajně nejošklivější den z celého léta. Paničce se nechtělo moc ven, takže jsem prospal skoro celý den s Ladynkou doma v zimní zahradě. Ladynka už není žádná tryskomyš, vypadá výborně, je krásně kulatá a vypadá velice zdravě. Doufáme, že to potvrdí i zítřejší ultrazvuk... Když náhodou nespí, tak něco loví, hází rybičkama do výšky a dokonce se mazlí víc než dřív. Můžu potvrdit, že nemrouská, že tehdá opravdu jen paničce svěřovala své smutné zjišťení... Jaképak smutné zjištění?! Nám kočkám je teď skvěle! Na miminka si počkáme, až bude ten správný čas... Ladynka zatím po večerech trénuje usínání na klíně. To byl kdysi pro mě taky hodně tvrdý oříšek! A dneska? Stačí mrknout...
13. července 2012 Tak já Vám něco povím! Falešná březost, absorpce plodů... a není to jedno?! Hlavně že je naše kočička v pořádku. Vypadá dobře jako už dlouho ne a je jen shoda náhod, že páníčkové Ladynku předběhli a překvapivě zjistili, že těhotná není. Shodou náhod to dneska začíná vypadat na mrouskání... Jestli je to pravda, tak to bude Ladynka asi zase pěkně upovídaná...
Přidáno nové VIDEO Aydíka s Ladynkou (stačí navštívit GALERII, sekci VIDEO)
12. července 2012 Že já to ale tušil! Všem jsem se snažil naznačovat, že můžu s Ladynkou dělat nové děti, ale nikdo mi nechtěl věřit. Ladynka je sice kulička, ale možná proto, že dohnala to, co ztratila při posledním mrouskání. Má krásných 3,80 kg a je to pěkná KOČKA! Ale nejspíš vstřebala koťátka, co byla v bříšku... Už dva dny občas zamňouká a hledá paničku. Bylo to, jako by jí chtěla něco říct. Takže se panička nakonec přece jen rozhodla jet na veterinu a objednala Ladynku na sono. Protože už to je 53 dní od krytí, udělal se raději přesnější rentgen. Moc milý pan doktor ale neviděl na snímku žádné kotě. Po důkladném lékařském prohmatání se Ladynka nechala klidně držet u decentního vyholování bříška. S paničkou jela i Péťa. Dokonce přijel domů z práce i páníček, takže to všichni bezvadně zvládali. Že se kvůli mojí holce a její cestě na veterinu skoro všichni sejdou doma, to jsem nečekal.. Informace, že ani na ultrazvuku (Ladynka pečlivě kontrolovala zobrazovaný záznam) není vidět žádné miminko, byla tedy lépe pro paničku stravitelná. Pozitivní je, že nebylo nic zanedbáno, Ladynka nejeví žádné známky infekce, že sjedeme na veterinu ještě za 5 dnů na kontrolu a všechno doladíme. Někdy se to prostě stává, aniž by k tomu byl nějaký vážný důvod. Velmi pozitivní je pro mě to, že budu zase moct s Ladynkou brzy dělat nové dětičky
8. července 2012 Páníček dneska překvapil paničku a vyrobil spolu s omladinou bezpečnou provizorní voliéru, aniž by to panička tušila (byla v práci). Jsem z toho nadšený! Mám průlez rovnou ze svého pokojíčku kočičíma dvířkama (velikost pro malé psy), panička u mě večeří a Ladynka se mnou tráví chvilku venku. Jsem stále při chuti a mírně ji doma "obtěžuju". Je ve vyšším stupni těhotenství a nemá prý už na moje hlouposti náladu. Tak musíme být pod dozorem nebo oddělený. Páníček to ale skvěle vyřešil. Dal mi do voliéry přepravní klec na bernardýna a Ladynka to má jako svůj pokojíček. My jsme totiž moc rádi venku blízko u páníčků ... a páníčkové jsou moc rádi na zahradě s námi...
29. června 2012 Po nečekaných jedenácti dnech se mi z řeckého kočičího ostrova Skopelos vrátili páníčkové. Chtěl jsem původně dělat uraženýho, ale vlastně jsem se tady měl taky fajn. Musel jsem dohlížet na pučmelouna Ladynku, která znatelně zesílila a konečně vypadá jako britská kočka a i bříško, kde asi budou koťátka, má roztomilé. Taky jsem musel venčit Káju na druhé zahradě, aby neseděl jenom u učení... Ladynka se spolu s Kájovou Péťou starala o domácnost a kytičky. Jsem moc rád, že si páníčkové dovolenou náležitě užili a hned po příjezdu svoji energii vložili do zařizování nového bydlení pro Mourka. Nedávno jsem ho vyštípal z půdičky nad mou kůlnou. Trochu se mě asi bojí, tehdy jsem mu uštípl špičku ucha. Teď má pro sebe celý domek na druhé zahradě, panička mu podstrojuje, dokonce mu i jeho seno přenesla... Já jsem naježený, jakmile slyším slovo "Mourek"... Ale jinak jsem roztomilej zrzounek
16. června 2012 Už jste měli někdy hlavu kocoura ve svý tlamě? Já dneska! I přes moji vyšlechtěnost a líný vzhled jsem se v mžiku odpéroval, v letu vyhodnotil situaci o vzdálenosti víc jak 2 metrů do výšky a přes postavené lešení v rozdělaném skleníku a poslední nezadělanou mezeru ve střeše jsem se dostal na plechovou střechu za Mourkem. Šel v nesprávnou chvíli na nesprávném místě... Panička to jako já proskočit nedokázala, tak to musela oběhnout. Našla nás na Mourkově půdičce s jeho hlavou v mojí tlamě nehybně ležet. Pohled to prý nebyl nejpříjemnější! Ale když hodila ručník do ringu, oba jsme proběhli půdou na nejšpinavější a nejnepřístupnější místo v okolí. Mourek se zapasoval do sena, celou dobu vrčel a já jsem se majestátně a vítězoslavně tyčil nad ním. Dobyl jsem jeho území! Po půlhodině mě to přestalo bavit, zalehl jsem u něj a snažil se očistit si zaprášené packy. Panička všechno trpělivě pozorovala ze skládacích schůdků, takže jsem se nakonec zvedl, obešel si všechno kolem a nechal se od ní snést přes kůlnu do výběhu. No, dalo by se polemizovat, jestli to bylo snesení nebo potupné shození, ale tentokrát jsem se nezakousl do předloktí a choval jsem se jak nejroztomilejší kočičí miminko. Zaznělo něco o koupeli a že prý kocoura v rauši není hned dobré koupat... ale asi mě to nemine... PS: Už jsem vykoupaný! Večer jsem si vlezl do vany a nechal se i osprchovat. Takže mám náhodně i tu "památeční" venkovní mokrou fotku jako před dvěma lety. Mám trochu šrámy za uchem, ale žádné trvalé zranění... Venku bylo nádherně teplo, nemusel jsem se ani fénovat a za půl hodinky jsem byl uschlej a vyčesanej... Mourek je v pohodě a zase dělá, že všechno ve výšce nad dva metry je jeho. Ladynka doma dělá paničce stín a zakulacuje se jí bříško...
14. června 2012 Přijela za mnou a za Ladynkou teta Gabča. Byli jsme s ní v zimní zahradě, já hupsnul do kočárku (třeba v něm bude chtít Ladynka pak mít miminka) a hned jí ukázal, jak se píše, že je tu všechno moje. A panička že zase bude velký prádlo...
11. června 2012 Po třech nedělích to vypadá, že by Ladynka mohla být těhotná. Nejen, že jeví známky těhotenství (zvětšují se jí a růžoví cecíky, hodně baští a spí, přibírá na váze), ale dneska se zakoukala do malého Dominika, který k nám přijel na návštěvu. Nespustila z něj oči a lákala ho do své schovky za gaučem. Ona ta naše holka byla odjakživa strašně zvědavá... no jo, ženská... To já jsem při setkání s mrňousem syčel a dělal na něj tygří grimasy. A to i přesto, že jsme vlastně stejně staří! Já se narodil o den dřív před dvěma lety a 5 měsíci. Mám z dětí odjakživa strach, jsou na mě moc hlučné a rychlé. Ale když mezi mnou a mrňousem bylo sklo, užíval jsem si jeho pozornost a časem bychom se asi skamarádili... no, pár let by nám to asi zabralo
Je naprostá náhoda, že zrovna touto dobou měla panička volno a foťák proklatě nízko u pasu. A tak se stalo, že zcela náhodou vznikla podobná fotka, která nás před dvěma lety ve stejný měsíc jako teď "proslavila". Sice nechtěně, ale nebyl by to úplný můj deníček, kdybych se o tom nezmínil. Dávné nedopatření a nepochopení od úplně cizích lidí nakoplo paničku k tomu, že změnila svůj ležérní přístup k životu a vrhla se s vervou do kočičího chovatelství Všechno špatné je k něčemu dobré... Kdyby se to nestalo, byl bych už dávno vykastrovaný, neměl bych kamarádku Ladynku, neprocestoval bych Evropu, nestal bych se Evropským šampionem, nevyhrál úžasnou soutěž Best in Show a dokonce Best of the Best... ... a nečekal bych se svou zrzavou kočičkou naše první koťátka. Děkujeme všem, kdo čte naše stránky, především tetě Daně, která mě s maminkou pomohla v Třebíči vychovat a tetě Aleně, u které bydlí můj tatínek Villi, děkujeme za její cenné rady a všem, kdo nám tehdy moc pomohl, kdo nás stále hodně podporuje, kdo nás má rád... přestože já tak vyřvávám a všude značkuju. Ale i tak jsem ten nejbáječnější kocour, kterého mí páníčkové mohli potkat!
8. června 2012 Ladynce byl včera jeden rok a dva měsíce. Stále není zcela jisté, jestli bude moje kočička maminkou, ale všichni si tu myslíme, že bude. Nikdy tolik nespala a nebaštila, nikdy nevážila tolik co teď. Má 3 290 g a od prvního dne krytí má po třech týdnech o půl kila víc. Musím být pro jistotu oddělený, abychom si nezadělali na "problémy", ale když se k sobě pod dozorem dostaneme, všem ukazujeme, jak moc se máme rádi. Snad jen když se panička konečně někde uvelebí, tak dám přednost tomu, abych byl v její blízkosti. Včera jsme spolu usnuli... panička s rukou položenou na mém hřbetě (abych třeba neodešel bez trenýrek někam značkovat) a já v pidi-pelíšku, který má Ladynka u paničky na nočním stolku. Konečně ta věc našla využití, když Mourek před 15ti lety odmítl trávit volný čas v takovém přepychu a dal přednost senu na půdičce.
30. května 2012 Ladynka hodně spí, hodně baští a když má příležitost, tak hodně blbne Já jsem hodně venku nebo v trenýrkách blbnu doma s ní. Možná už je týden těhotná, tak jen opatrně... S paničkou chodím na dlouhou procházku po obvodě druhé zahrady. Je to legrační, protože už chodím bez kšírek a bez vodítka a vypadá to, jako když cvičíme psí povel "K noze!"
24. května 2012 Konečně jsme se vyspali! Na dnešek už jsme každý spal odděleně. Po vášnivých třech dnech a nocích si musíme trochu oddechnout, Ladynka musí nabírat sílu. Všichni doufáme, že už čeká koťátka a třeba jich bude víc než jedno zdravé miminko Já se sotva ploužím a jsem rád chvíli sám. Ladynka začíná podezřele častěji uzobávat z misek, je tichá a zdá se, že začíná i víc odpočívat. Na naši tryskomyš je to docela velká změna. Snad nám příroda bude pomáhat a všechno dopadne, jak má... Pokud by to proběhlo všechno v pořádku, tak očekáváme koťátka kolem 25. července 2012.
20. května 2012 A je to tady! Dneškem začalo plánované rodičovství Aydíka a Ladynky
Panička přijela z práce, vyndala diář, spočítala dny a zase si přepsala termín dovolené. Nejdřív jsem si šel označkovat zahradu a po kosmetických úpravách jsem se dostal do zimní zahrady k Ladynce. Tam mě nejvíc fascinovalo nové škrabadlo, tubus, který dostala Ladynka za své výstavní úspěchy. Ladynka se sice podbízela a cpala se ke mě do kočárku, ale já jsem se šel dívat raději dolů z okna na Mourka. Pak jsme se mohli konečně spolu procházet venku ve výběhu a já po očku pozoroval paničku, jestli mě hlídá, abych na Laduši neskočil. Takže jsem si raději nic nedovolil. V obýváku u televize byla Ladynka rozkošná, ale já dal přednost paničce a stulil jsem se k ní na peřinu. Oba jsme po náročném víkendu usnuli jako špalek. Trvalo to tři hodiny, než jsem vyslyšel Ladynčino sladké lákání a ve 22:30 hod. jsme začali naši novou životní etapu... Plánujeme koťátka... 15. května 2012 My jsme tak strašně hodní kočičáci, to si neumíte představit! Tak třeba Ladynka... Panička kalkuluje s termínem porodu, aby mohla být u toho a neměla zrovna nabitý program v práci a plně se mohla soustředit na první porod naší Ladynky. Taky Ladynčino doočkování přispělo k posunutí termínu, kdy budeme moct být spolu přes noc. Tak Ladynka teď tedy ztichla a neotravuje... co to říkám... nedožaduje se koťátek. Panička si není jistá, jestli jsme to už kompletně nevzdali oba, ale prý je moc příjemné budit se jen s rozlámaným tělem, jak se Laduše rozvaluje v posteli, než být nevyspalá z kočičího vytí. Mě ale dneska na zahradě bylo jedno, že Ladynka nemrouká a párkrát jsem ji proháněl tak, že panička odhodila pantofle a běžela s námi Vidět mě běžet je nezvyklé, ale že by panička zrovna musela asistovat u našich kotrmelců??? Nebo musí být u toho, když skočím proti zdi, abych se dostal na střechu k Mourkovi Normálně k sobě nesmíme. Panička se dost bojí, abych 15ti letému Mourkovi nenatrhl kožich. No, má asi k tomu nějaké důvody... Ale nestěžuje si, je to jedna z mála chvil, kdy může vyfotit moje otevřené oči. Dneska večer mi panička poprvé v životě píglovala zuby zubním kartáčkem. Prý to vyčetla v chytrých knížkách a zazdálo se jí, že je třeba preventivně zabojovat proti zubnímu kameni. Však na květnových fotkách, které jsme spolu sami vyfotili na samospoušť, je vidět, co všechno kvůli paničce vydržím... A že prý jsem dominantní kocour...
7. května 2012 Mrouskající Ladynce je dneska 1 rok a 1 měsíc a váží 2,8 kg. / Lady wants to have babies very much, she is 1 year and 1 month old today and she has 2,8 kg.
5. a 6. května 2012 VÝSTAVA BRNO - HOTEL AVANTI
Sobota... V 6 hodin jsme vyrazili z Hostouně na výstavu do Brna. Do hotelu Avanti, kde se mimo jiné konala schůze Světového kongresu koček (WCC), jsme dorazili po dvou hodinách pohodové jízdy. Veterinární prohlídkou jsme prošli bez obtíží. Bez pokusů o značkování jsem se uvelebil, do klece jsem se sotva vešel. Původně jsem zamýšlel jet do Brna jen kvůli mým kočičím kamarádkám, ale nakonec jsem se rozhodl i trochu zabojovat. Však posuzovatele z Austrálie, Dánska, Norska, Švédska a Jižní Afriky často nepotkávám. Ani holky z Moravy ale často nepotkávám! Takže po klidném posouzení u australské pani posuzovatelky Cheryle U´ren jsem se střídal na klíně Marušce, Jarce, Milušce, Ilonce, Mirce, Renatce, Gabče, ……… bez známek agrese Však jsem byl zase otitulovaný Čestným titulem PH a se ctí jsem se vypořádal i s výběrem do nominace. Večer jsem se nalodil do kočičího batohu a s páníčky a Gabčou vyrazil na procházku do brněnského parku. Obsadili jsme opuštěnou zahrádku chaty skautů, kteří hledali nové členy. Krásně jsem si to tam několikrát podepsal a celou noc se pak tulil k paničce jak nejroztomilejší kocourek na světě.
Neděle... to jsme si mohli trošku přispat, ale panička mě od šesti hodin vytahovala z postele. Nechápu! V půl čtvrté se jí hrát si se mnou vůbec nechtělo. Ladynka prý zase začala doma kvílet touhou po dětech a já si tady užíval klidnou noc bez značkování! Dneska to bylo o kamarádech chovatelských. Radost nám udělalo hlavně to, že jsem po dlouhé době viděl jednu ze svých červených tečkovaných sestřiček CH Alessu Red Felicity*CZ se svou chovatelkou Danou. Alesska je nádherná! A mimo jiné si mě pomuchlovala i Veronika, panička jednoho mého synáčka, který se narodil Daisynce v CHS Moggie Purr*CZ. Takže jsem se snažil zanechat dojem a povedl se mi životní kousek... Na posouzení jsem byl u další australské posuzovatelky Penelope Bydlinski a s Čestným titulem PH získal i nominaci do Best in Show. V neděli se pro britské krátkosrsté kočky konala málo obvyklá samostatná BIS a já jsem ji vyhrál. Paničku to ani moc nezaskočilo, protože tou dobou pomáhala při dezinfekci soutěžních stolků. Konkurenčním ZO je třeba pomáhat... Páník jí naznačoval,, že boduju, ale ona si dál otírala výstavní stolky s vervou její vlastní a vůbec si mě nevšímala. Já stále postupoval výš a výš, neublížil jsem žádnému cizímu stewardovi, který mě předváděl světovým posuzovatelům a z pěti nejlepších koček výstavy (obvykle jsou čtyři kategorie, tentokrát jich bylo pět) jsem získal BOB IV (Best of the Best - čtvrtá nejhezčí kočka na výstavě ve všech plemenech), což je nevídaný úspěch pro zrzavého kocoura!!!!! To bude mít Ladynka radost!
Závěrem nutno dodat, že bych měl začít navštěvovat Afriku a Austrálii, očividně jsem sklízel úspěch se svou postavou divoké šelmy a barvou tygrů z buše ...
Na novinové stánky se dostalo první číslo
nového časopisu "Kočkopsiny",
kde máme svoji fotku z Valentýnské soutěže v Praze.
1. května 2012 S Ladynkou si užíváme krásného počasí, většinou ráno a večer se chodíme proběhnout na velkou zahradu. Já Aydík přespávám v "kůlně", která čeká na velkou kočičí rekonstrukci a Ladynka usíná u páníčků v posteli (na rozdíl ode mne neznačkuje) a probouzí se v kočičí zimní zahradě. Na zahradu si beru pro všechny případy kšírky a Ladynka jde "na volno". Je to sice taková tryskomyš, ale drží se blízko nás. Mám takový speciální okruh ve směru hodinových ručiček, kde si značkuju stále stejná místa a než obejdu s paničkou celou zahradu, tak Ladynka blbne pod třešní. Obvykle se na ten stromek slítnou dva kosáci a snaží se ji svým křikem vystrnadit z jejich hnízdiště. Takže běžím k Ladynce a pomáhám jí zvládnout těžkou životní situaci. Potom si obvykle poležím na malé zahradě nebo si na volno procházím svůj provizorní výběh. Neúnavnou Ladynku je docela těžké přesvědčit, že by měla odpočívat. Panička nás pak dá do prostorných klecí na místě budoucí kočičí voliéry a my můžeme být s našima venku až do večera. Páníčkové mají poslední dobou na zahradě dost práce, takže je po očku hlídáme, aby se termín stavby naší nové voliéry stále přibližoval Noooo, většinou spíme jak zabití...
18. dubna 2012 Tak mám slíbíno... Však už je na čase! Ladynka nejmíň dva měsíce vášnivě touží po koťátkách a já se už taky nemůžu dočkat. Mám za sebou očkování a pojedu se ještě podívat na Májovu výstavu do Brna (5. a 6. května 2012) za kamarádkama. Až se vrátím, tak už budu smět k Ladynce i na celou noc. Naše malinká princezna byla včera na odběru krve u našeho pana doktora Dudka ve Středoklukách a jsme moc rádi, že FeLV a FIV vyšlo negativní. Vyholená tlapka ji rozhodně netrápí... Ještě jedno očkování za 3 neděle a můžeme pracovat na dětičkách. Moc doufáme, že pak všechno proběhne, jak má...
Our April holiday with "Ayden" and "Lady in Red" was great! We visited the North Holland (cat shows in Apeldoorn), the South Holland (our the best friend Johan in Sas van Gent), Belgium (bike trips), France (cat shows in Paris) and we went back to Czech Republic through Germany. 2 665 km by car was exhausting but we had incredible holiday and we recieved a lot of experiences!. We are proud of our sweet red cats!
16. duben 2012 Odjezd z Paříže domů - Back home!
Pondělí... Sbaleno jsme měli hned a v půl jedenácté dopoledne jsme vyrazili směr Hostouň. Páníček jel z Francie přes Německo na jeden zátah, párkrát jsme jen načerpali naftu. S Ladynkou jsme měli v autě bezva prolejzačku, takže jsme ani nepípli. Domů jsme dorazili po 11,5 hodinách a po 1 075 km. Nejvíc jsme se zdrželi objížděním Paříže. Za celou dovolenou jsme najezdili 2 665 kilometrů a projeli Čechy, Německo, Holandsko, Belgii a Francii.
15. duben 2012 2.VÝSTAVA FRANCIE - PAŘÍŽ
Neděle... Klasicky jsem všechny budil po dvou hodinách. Páníčkovi se chtělo spát, tak jsme si s paničkou udělali po půlnoci na zemi na chodbě před koupelnou pelíšek. Prý aby se sousedi nezlobili, že jsem hlučnej. Ladynka zůstala v posteli, ale po páníčkovi šlapala stejně jako já po paničce v chodbě. V půl 7 jsme si udělali snídani a pádili na metro asi 10 minut pěšky. Prý se v přepravkách docela proneseme. Lístky na metro jsme už měli předem koupený, takže žádný problém dostat se do výstavní haly. Dneska to byl ještě větší masakr než v sobotu. Někteří psi v druhé polovině haly se vyměnili, ale lidí přišlo ještě mnohem víc! Takový zájem o kočky a psy jsme ještě nezažili a my měli u návštěvníků velký úspěch. Ladynka dostala CAGCIB u německé posuzovatelky A. Kneifel (to nečekal nikdo) a já Aydík Čestný titul PH u belgické posuzovatelky L. Anciau .Té jsem se moc líbil a pozvala si mě do výběru do nominace s dalšíma pěti kocourama. Přestože nechat se nést cizím stéwardem na malinké podium z velké dálky a přes takovou hromadu návštěvníků v uličkách by bylo hrůzostrašné, zamrzelo nás, že mi belgická posuzovatelka nic nevytkla a naopak prohlásila, že ze všech kocourů se jí nejvíc líbím já a že jsem moc roztomilý, ale že ze mě má respekt a že si myslí, že by mému temperamentu ta cesta na podium neprospěla. A to jsem se choval jak beránek Tak jsme přáli postup belgickému kocourkovi, který byl z rozstřelu vyřazen v sobotu ještě přede mnou… My měli radost, jak jsme s Ladynkou dopadli po oba dny, my takový úspěch opravdu nečekali. Mise byla splněna na 400%. Získali jsme spoustu zkušeností a neopakovatelných zážitků... Konec výstavy byl po půl sedmé a metrem jsme se dokodrcali se všema věcma do hotelu kolem osmé hodiny. Ladynka dostala dodatečně k narozeninám a za titul Interchampiona červený batoh na kolečkách, takže když mi ho někdy půjčí, budu moc se projet třeba i s paničkou na kole nebo půjdu k babičce a dědovi značkovat jejich zahradu...
14. duben 2012 1.VÝSTAVA FRANCIE - PAŘÍŽ
Sobota... Strašně rád cestuju a dneska ráno jsem si to fakt užíval! Panička nesoucí Ladynku v přepravce o trochu míň. Ta malá mrška chvilku neposedí! Na kočičí výstavu jsme se vydali metrem. Předem jsme měli zjištěno, kam máme jít, ale vyskytl se problém . V sobotu před osmou nebyly otevřené informace a my strávili půl hodiny vyběháváním lístků na metro. Z původního plánu koupit si dvoudenní jízdenku sešlo a my byli rádi, že jsme se naučili s automatem a koupili si alespoň jednorázovou jízdenku. Pařížské metro je opravdové bludiště, ale páníčkové se dobře orientovali, správně dvakrát přestoupili a do fronty na veterinární prohlídku se zařadili včas. Už jsem se vystavoval s morčaty, takže přítomnost psů ve výstavní hale Espace Champeret mě nevyvedla z míry. Ladynka okamžitě zaujala pozicí Šípkové Růženky. Nestačili jsme zírat, jakou dlouhou frontu venku před pokladnou stáli kočkochtiví Francouzi! Když zjistili, že jsme jediné červené kočky na výstavě a jediní až z Čech, naše ochranka (páníčkové) si neoddechla. Přijímal jsem gratulace a žádosti o koťátka, toleroval jméno Garfield a odmítal prodej Ladynky. Tu bychom nedali za nic na světě! Občas někdo promluvil česky nebo slovensky, ale byla to třeba Američanka nebo Francouzka, která znala jen pozdrav v češtině. V našem případě neplatil ani názor, že Francouz odmítá mluvit anglicky a snažili se nám naši sousedící vystavovatelé pomoct, jak to jen šlo. Já Aydík jsem na posouzení bodoval. Přestože mě pani posuzovatelka A. Kneifel z Německa otočila v náručí bříškem nahoru. Zasyčením jsem ji upozornil, že tohle kocour v mém věku a postavení nesnáší. Ale ona si nedala pokoj a ještě mi do očí šišlala, takže jsem po ní máchnul a paničce se zatajil dech. Odvaha posuzovatelky překvapila i páníčka! Dál jsem byl roztomilý kocourek, spořádaně jsem ležel ve výstavní pozici na stole a trpět její doteky. Pani posuzovatelka vypadala, jako když si uvědomila, že to nebyl moc dobrý nápad... Takže jsem dostal další Čestný titul PH a dokonce jsem se zůčastnil výběru do nominace, kde jsem s přehledem vyřadil belgického lilového briťáka a mě dál sesadil nádherný kocour kartouzské kočky. Ladynka dostala svůj další CAGCIB u holanďanky S.Bruin s připosouzením belgické posuzovatelky L.Anciau. Zklamáním bylo, že k certifikátům nedávali ani malinkou kokardičku. Ani ji neprodávali. Ale že jsme přijeli z takové dálky (1045 km do Čech), tak nám donesli jednu kokardičku aspoň na památku. Návštěvníci chodili do poslední chvíle a stále se na něco vyptávali. Na výstavě jsme byli až do 19 hodin a pak si ještě užili přestupování v metru. Páníčkové budou mít pevné svaly, když se nás rozhodli dotáhnout až na Trocadero, abychom se nimi mohli kochat pohledem na Eiffelovku. Byla to docela odvaha nás vyndat z přepravky mezi davem turistů, ale ne každý má fotku s kočkou u Eiffelovky Do hotelu jsme se dostali v devět hodin absolutně vyčerpaní a hladoví...
13. duben 2012 Příjezd do Francie - Arriving to France
Pátek... Ráno jsme se Ladynkou proběhli u Johana naposledy a vyrazili jsme na tajuplný výlet. Přes Belgii jsme dojeli až do Francie a ve dvě hodiny jsme se ubytovali v Paříži v hotelu Adagio Access Leonarde de Vinci, v supermoderní čtvrti La Defence. Panička asi hodně smutně koukala, když bylo naší dodávce doporučeno, aby si našla nocleh někde na ulici, protože do hotelové podzemní garáže se nevejde ani náhodou. Najít někde volné místo by byl určitě zážitek! Nakonec jsme ale mohli nechat auto na malém kousku hotelového pozemku, které neslouží k parkovaní. Vyjeli jsme výtahem do 9. patra a já s Ladynkou jsme byli uchváceni výhledem z okna. Odpoledne najeli páníčkové 21 km po Paříži na kole. To byl masakr! Projeli si pařížskou čtvrť La Defence až po Vítězný oblouk a prozkoumali možnosti parkování u výstavní haly Espace Champeret. Večer udělal páníček teplou večeři a pak jsem šel spát do koupelničky. Budil jsem všechny jen po 3 hodinách, ale před šestou nás vzbudil "hlasitým spaním" páníček. Tak jsem dostal trenýrky a začal den prohlídkou Paříže pohledem z okna.
12. duben 2012 SAS van GENT (Holland) + na kolách
Čtvrtek... V noci nás vzbudilo podivné kvílení… To místní kocouři se stahovali k naší zahrádce. Jeden měl i tu odvahu, že se přišel podívat ke střešnímu oknu, kde spala Ladynka. Ale moji hodnou holku to nerozezpívalo, ani že jejím tatínkem je Holanďan. Čeká jen a jen na mě! Ráno jsem se šel projít na kšírkách až za plot a chtěl jsem postavit do řady všechny ty vetřelce v okolí, ale asi ze mě mají strach, nepotkal jsem živou kočičí duši. Asi bych utrhl vodítko… Na 3 hodiny se páníčkové jeli projet na kole po cyklostezce v Belgii, protože hranice jsou od Johana, jen co by kamenem dohodil. Zpočátku krásně svítilo sluníčko, ale pak se strhly hromy blesky a Belgičani vyndavali hrabla na sníh. Páníčkové najeli na kolách 32 km a přijeli totálně promočený. K večeři dělal páníček krevetky, já jsem si s Ladynkou lebedil v křesle a sledoval, jak se v bouřce třesou okna. Po večeři jsem si na zahrádce označkoval, co bylo potřeba a dobrovolně šel chrnět do zahradního domku do svého pelíšku.
11. duben 2012 SAS van GENT (Holland) + GENT (Belgium)
Středa...Dneska jsem se dostatečně proběhnul na zahrádce, aby mohli páníčkové sami na výlet. Já byl v euforii z cizích pachů, Ladynka stále z Johana. Takže my kočičáci jsme odpočívali, zatímco zbytek rodiny jel do belgického města Gent. Vzali si s sebou kola, aby se lépe přemístňovali a najeli prý 13 km. Taky dobrý, když měli s sebou Johana Naštěstí nezmokli, ale jinak přes den nejen svítilo sluníčko, taky lilo jak z konve a dokonce padaly kroupy. Nezapomněli se vyfotit na svém oblíbeném místě na mostě v Gentu. Místo stejné, jen lidi na fotce čím dál starší... Navečer jsem prodýchával přítomnost Johana v obýváku. Ještě pár dní a kámoš by mi zobal z ruky. Zatím je z něj dočista hotová jen moje Ladynka. Nikdy ji nikdo neviděl tak zaláskovaně zírat na člověka a tak se vtírat! Zjistil jsem taky, že když nebudu protivný, že mi sundají trenýrky a nechají mě ležet na sedačce. Takže jsem si dneska začal na Johana zvykat...A pustil jsem páníky na večeři do čínské restaurace. Prý bylo pěkný, jak si mohli vybrat čerstvé krevety a oni jim je na grilu upravili přímo před očima... Já bych to ale stejnak nejedl, já se budu cpát jen mýma granulkama!
10. duben 2012 SAS van GENT- HOLLAND/ZEELAND
Úterý… Celou noc jsem spal v klidu „venku“, Ladynka v noci nezvykle ani nepípla. Když se zrovna nedívala z okna, spala přitulená u paničky. Neuvěřitelně hodná!!! Ráno páníček udělal snídani a panička jen relaxuje… Já značkuju, kudy chodím!!! Ale vzali mě na výlet, abych viděl dům s plácačkama (větrný mlýn). Jeli jsme do vesnice Axel, kde jeden takový byl. Samo, že jsem se tam vyfotil a podepsal se tam Odpoledne jsem opět přepisoval kočičí podpisy na Johanově pidi-zahrádce. Ladynka si se mnou chvilku hrála a pro bezpečí kamarádova nábytku jsem si šel zdřímnout do svého apartma.
9. dubna 2011 2. VÝSTAVA HOLANSKO - APELDOORN
Pondělí… U snídaně jsme se hodně pobavili, když jsme zjistili, že v hotýlku jsou také ubytovaní další čeští kočkaři. Však dalo práci najít na netu nějaký hotel ve městě, který ubytovával i kočky! Na výstavu jsme mohli dorazit až na půl devátou. Docela nás zaujala zodpovědnost a dochvilnost zúčastněných... Na posouzení šla Ladynka k holandské posuzovatelce S. Bruin. I přes její výměnu srsti dostala Ladynka svůj první CAGCIB s ujištěním, že z ní jednou bude krásná kočka. Potěšilo nás to moc, protože jsme s tak vysokým titulem pro Ladynku zatím ani nepočítali. Na druhou stranu máme do budoucna splněno jednu zemi ze třech, kdyby se Ladynce po koťátkách chtělo ještě někam jezdit. Já Aydík jsem se skvěle předvedl holandskému posuzovateli Alexey Shchukinovi, přestože on se mi moc nelíbil. Mám raději jemnější zacházení... Jemu se zase nelíbilo, že se na něj mračím, takže jsem dál nepostoupil, ale další Čestný titul PH jsem bez diskuze dostal. Páníčkové se docela pobavili nad vykrmeným bříškem postoupivšího kocourka. Já ale zůstanu u své atletické postavy děj se co děj! Z výstavy jsme v dešti odjížděli v 17:30 směrem k Johanovi do Sas van Gentu. Po třech hodinách pohodové cesty bez dopravní zácpy jsme dorazili na hranice s Belgií, kde bydlí. Následovalo radostné přivítání a uložení mojí transportní klece do pro mě připraveného zahradního pokojíku. Značkuju teď opravdu hodně! Ladynka naštěstí neznačkuje a bylo zajímavé, jak reagovala na Johana. V očích naprosté štěstí, mazlivá a hravá... absolutně rozkošná kočička s velkýma kulatýma očima. Okamžitě prozkoumala celý dům a její důvěra k osobě, kterou vidí poprvé v životě, by překvapila nejednoho posuzovatele! To já když jsem vlezl do bytu, měl jsem chuť označkovat každý kousek pokoje. Možná to prý zkusím ještě s trenýrkama, až bude na to vhodný čas. Bylo už 23 hodin a byl čas na spánek...
8. dubna 2011 1. VÝSTAVA HOLANSKO - APELDOORN
Neděle… Po vydatné snídani a méně vydatném spánku vhledem k Aydíkovým touhám jsme dorazili na výstavu do Americahal v 8 hodin. Úspěšně jsme prošli veterinární prohlídkou a byli nasměrováni do rozlehlé výstavní haly, do sekce pro britské kočky. Spoustu chovatelů si své klece velikonočně nazdobila, i hala oslavovala svátky jara. Hezká velikonoční výzdoba, hodně místa kolem klecí, spousta stánků s potřebama pro chovatele… Naivně jsme si mysleli, že nás v Holandsku nikdo nezná, ale hlásili se k nám i holandští chovatelé. Setkali jsme se s páníčky červeného kocourka Lion Kinga, který je Ladynce hodně podobný, s Annou, která chová mimo jiné také červené briťáčky…. Návštěvníci se od naší klece nemohli odtrhnout a nás potěšilo, že nás volili mezi nejoblíbenější kočky výstavy. Oba jsme byli na posouzení u holanďana Charlese Spijkera. Já jsem posouzení zvládal skvěle, takže jsem získal další Čestný titul PH, zúčasnil se rozstřelu a postoupil do NOMINACE BIS. Obrovský úspěch a velká satisfakce za moje neskutečné jarní značkování! Ladynka si před posouzením dovolila držkovat na kocourky v její blízkosti, ale na stole u posuzovatele dělala, jako když tam vůbec není. Bez problémů dostala svůj poslední titul CACIB a tím je z naší princezny INTERCHAPION. Takže mise splněna a teď už jen pro radost a reprezentaci naší chovatelské stanice za hranicema… Z výstavy jsme odjížděli před 19. hodinou totálně vyčerpaní. Páníček odpadl do postele hned, panička až poté, co se ke mně přestěhovala s peřinou na zem do koupelny. Provokatérka Ladynka totiž seděla za dveřma a občas zašátrala pacičkou na dveře, takže jsem spustil monotónní povídání a chtěl jsem vzbudit celý hotýlek. Páník se prý na měkké posteli vůbec nevyspal. To já se s paničkou na tvrdé zemi krásně tulil a jen jednou si ji označkoval
7. dubna 2012 PŘÍJEZD do HOLANDSKA
Sobota... Tak si to představte! Páníčkové nás oba vzali s sebou na dovolenou. Vyrazili jsme z Hostouně v 5 hodin ráno, dodávku naloženou potřebama na výstavu, dobrotama a kolama. A taky obrovskýma přepravkama pro kočkovité šelmy. Páníček nám do nich udělal poličky a oba jsme měli nádherný výhled z prvního patra. Snad jen dvakrát jsme se sesunuli z poličky dolů, když se nečekaně brzdilo Odpočívali jsme nebo pozorovali cvrkot z okýnek. Nejvíc nás zaujal hukot aut na dálnici, když jsme v Německu měli pitíčkovou pauzu. Ladynka byla tak zvědavá, že vydržela sedět u páníčka v náručí a kulila oči takovým způsobem, že by určitě vyhrála první místo! Náklaďák na výstavu ale nedostanem, takže tam pak zkusíme aspoň něčím zašustit. Ale pochybuju... jestli se Laduše stále řídí mou radou, že na cizí lidi se nezírá... Do hotelu v holandském městě Apeldoorn, kde se bude v neděli a v pondělí mezinárodní kočičí výstava konat, jsme dorazili po 7,5 hodinách jízdy. Cestou pršelo, sněžilo a padaly kroupy. Sluníčko se občas objevilo, ale teplota nepřesáhla 6 stůpňů. Bydlíme ve druhém patře hotýlku "Berg en Bos" a poté, co se konečně rozeběhlo topení, je nám tu fajn. S Ladynkou jsme se ihned aklimatizovali a když jsme si pohráli, naši nás oddělili a jeli se projet na kolách. Ladynka má sice dneska první narozeniny a mohli bychom se tedy už pustit do výroby dětiček, ale prý není kam spěchat... si myslí panička... Páníkové na kole najeli po městě 25 km a povečeřeli v asijské restauraci. Panička prý málem padla do mdlob, když se jim číšník snažil pomáhat z kolařských bund a servírka jim držela dveře a uváděla je ke stolu. A prý tam v teplákách nikdo jiný nebyl ... Ale prý to byla hezká večeře při svíčkách a romantickém klavíru a hezký pocit jim nezkazilo ani to, že panička se tam dvakrát vrátila, aby nakonec pod stolem přece jen našla ztracenou kolařskou rukavici My jsme byli tou dobou sice na pokoji oddělený, ale aspoň jsme si odpočinuli. Vynahradili jsme si to večer při hraní!
Ladynka dneska slaví svoje 1. narozeniny! 7. dubna 2012 - 1 rok - 3,25 kg
Krásné prožití svátků jara
přeje CHS British Red*CZ
5. dubna 2012 A máme sbaleno! Přepravní boxy jsou nachystány, pro kočky se předpokládá absolutní komfort. Páníka totiž napadlo, že upraví klec po činčilákovi a tak bude mít Ladynka svoji vlastní velkou přepravku se záchodkem a palandou
Everything is ready for a trip to Holland...
1. dubna 2012 Balíme... Chystáme se na cestu po Evropě. Ne, to není Apríl! Páníčkové si udělají hezkou dovolenou a nás berou oba s sebou! K tomuto účelu jsme dostali úžasně obrovskou transportní klec do auta. Vešli by se tam dva Dixové... však je taky původně pro psa Já s Ladynkou se budeme během cesty střídat na záchodku a budeme tak mít i menší volieru na zahrádce u Johana. Ano, za týden míříme do Holandska...
We start to pack ... We're going to go on a round the Europe tour. No, it is not a joke! Our owners are planning a nice vacation and we will go with them! We (Ayden and Lady) got an amazingly huge transport cage and it most likely will be a pleasant trip to Holland to our friend Johan
21. března 2012 Dneska jsme s Ladynkou nacvičovali společnou procházku po malé zahradě. Pohoda. Ani nás nenapadlo mít vedlejší úmysly... Já jsem si to rázoval a hlídal Dixe za plotem, Ladynka se svalila každou chvíli na záda a pozorovala ptáčky. Máme v "Galerii
2012
24. prosince 2011 Mourek bude nejspíš už nacpanej k prasknutí, když za sebe k misce plné masa poslal včera večer svého mourovatého kamaráda. Přišel jsem na to já Aydík a s Ladynkou jsme se dívali přes okno, jestli si troufne ten cizí kočičák až k oknu. Troufnul... Jen ať si dá vánoční baštu! My si už dneska ráno o Štědrý den mohli rozbalit dárečky, co jsme našli pod stromečkem. Ladynka přestala sundavat ozdobičky a soustředila se na sardinkovou kapsičku, já si pochutnal na mých oblíbených pochoutkách. Mourek se zase cpal odřezky ze syrového masa a Dixovi nevydržel tenisák z bůvolí kůže ani půl hodiny. Ladynka se ještě překvapivě vrhla na syrového lososa a oba jsme vychutnávali pohodové Vánoce.
22. prosince 2011 Dneska mi je 1 rok a 11 měsíců a mám 6,5 kg. / Today Ayden is 1 year and 11 months old and he has 6,5 kg.
21. prosince 2011 Vánoce jsou za dveřma a snad i proto jsem dneska překvapil paničku tím, že jsem k ní poprvé sám vyskočil na křeslo a lehl si jí na klín. Mačkat se na klíně nikdy nebylo moje hobby... Je vidět, že se kočka dá s velkou trpělivostí značně ovlivnit Z malého nemazlivého koťátka se během necelých dvou let stal předoucí umazlený kocour, který si i tak stále zachovává svou důstojnost a dominantnost. Moji kočičí kamarádku Ladynku zbožňuju a často konkurujeme spoustě televizních pořadů...
7. prosince 2011 Ladynce je dneska osm měsíců a váží 3,3kg. / Our Lady is 8 months today and has 3,3 kg.
6. prosince 2011 Panička nestačila zírat! Konečně pochopila, proč jsem na Mourka tak ostrej. Podívala se z okna a přistihla toho 14ti letýho kluka vykastrovanýho, jak přeznačkovává moji starou značku na rohu skleníku Hraje si na neviňátko a je to tedy pěknej vykuk! Roztomilostí se rozplývá za oknem, kde si našel nové strategické místo na pozorování a přitom mi na zimu zabral uzemí kolem bazénu. Já jsem zatím spokojený s krátkým vyběhnutím do mrazu v kočičím výběhu, ale počkej na jaře! Minimálně si nechám výběh upravit a vylepšit. Ani mě ještě nanapadlo si v něm značkovat, tam se totiž žádnej kocour neodváží! Trochu jsem hrál včera na city... čumákovali jsme se s Mourkem přes sklo, až panička nechala hlasovat, jestli má pustit Mourka dovnitř. Bohužel to rodinnou radou neprošlo. To by zase koukali, jak bych Mourajze hnal! Po mém posledním náletu kulhal čtrnáct dní... Je tedy pravda, že on Mourek o pobyt v baráku ani nijak zvlášť nestojí... Paničku čím dál víc překvapuju svou mazlivostí. Vydržel jsem třeba přes hodinu ležet na jejím klíně a přitom jsem se nádherně rozvaloval a vychutnával si nejvíc šimrání syslovek. Jinak Ladynka se zatím stále zajímá jen o své plyšové rybičky a novou koulodráhu, kterou dostala k zítřejším osmiměsíčním narozeninám. Je roztomile mazlivá a občas děsně chrápe... Prý je velká výhoda, že se snaží paničce se vším pomáhat a následuje ji na každém kroku. Ale nevím, proč bych dospívající slečnu nemohl hlídat jen já ?!?
25. + 26. +27. listopadu 2011 VÝSTAVA VÝSTAVIŠTĚ LYSÁ NAD LABEM
Pátek 25. listopadu 2011... Všichni tři páníkové i s Kájovou Péťou vyrazili v 16 hodin na brigádu do Lysé nad Labem, aby to připravili na mezinárodní výstavu koček své základní organizace Praha-západ. Strávili tam s několika členy 6 hodin a kolem jedné hodiny ranní padli doma jak podťatý... Tedy panička nemohla usnout a spala vlastně jen dvě a půl hodiny...
Sobota 26. listopadu 2011... Ráno se vstávalo v pět hodin, abychom se s Ladynkou stihli proběhnout před první mezinárodní výstavou na výstavišti v Lysé. To jsme ještě netušili, že jedeme na výstavu naší organizace, kde bude neskutečná účast 400 koček! Sedm posuzovatelů (a jedna žákyně) se mělo do osmi hodin do večera co činit. Dostali jsme společnou dvouklec v první řadě. Bylo to velmi dobré strategické místo, jen jsem působil trochu naštvaně, protože jsem doma nechal svoji nevěstu. Ale všechno proběhlo velmi pohodově, když jsem byl na posouzení u pana posuzovatele z Holandska Ada de Bruijna a získal jsem titul CACS + výběr do nominace. Mám pocit, že se tomuto pánovi mooooc líbí moje zrzavé kruhy na kožichu a mohutná, stále se zvětšující postava. Poprvé jsme se setkali přesně před rokem a vypadá to, že sleduje moji kariéru s velkým zájmem. Ve výběru do nominace postoupil kocourek, který pak vyhrál celou výstavu v Best in show. Nezvyklá situace nastala, když jsem se jako všichni Bruijnovi svěřenci zúčastnil paralelního posuzování u posuzovatelky žákyně Stephanie Serai. Ale i tam jsem se choval moc mile. Stephany se shodla s mým předešlým posuzovatelem, takže z ní asi časem bude moc šikovná pani posuzovatelka. Páníčkové měli celou výstavu strašně moc práce. Panička pomáhala připravovat tombolu pro OS "Toulavé tlapky" a všichni jsme měli radost, že se na opuštěné kočičky a pejsky vybralo hodně peněz. A to jsme si odnesli domů i cenu, kterou páníček vylosoval! Nezvyklé bylo, že ráno páník dělal parkovacího dědulu a nutno zmínit, že parkovací lístky a vstupenky nadepisoval paničky tatínek a tímto dědovi děkujeme. Dvounožka tak měla víc času na nás a na pečení pěti druhů vánočního cukroví speciálně pro výstavu. Zdálo se, že moc chutnalo a že posuzovatelé měli z dárkového balení radost Péťa nám ohromně pomáhala. Nejen že hlídala nás kočičáky, ale skládala v pátek klece, starala se o dezinfekci stolů a spoustu dalších věcí a byla oporou Kájovi juniorovi, který dělal poprvé v životě stéwarda u izraelské poruzovatelky Nurit Pahl. Ladynka byla na posouzení také u Ada de Bruijna a také na paralelním posouzení a dostala kotěcí V1 + výběr do nominace, kde pak postoupila jiná kočička. Ale i tak je to pro nás oba ohromný úspěch. A to jsme ještě nevěděli, co se bude dít v neděli! Posuzování probíhalo skoro až do osmi hodin večer. Pak se s rychlostí blesku udělaly ty nejnutnější úpravy na nedělní výstavu. To my kočičáci z British Red*CZ už ale byli na cestě "Šnajdrovskou rozvážkovou službou" i s Kájou a Péťou na cestě domů na základnu v "Jústnu". Tam jsem trávil noc oddělený od nevěsty, která byla pro velkou hlučnost umístněna ze zimní zahrady zpět do "sexovny" ve sklepě. Tedy suprovej bejvák, žádnej špinavej kutloch! Já jsem ve hlučnosti nezaostával a tak mě junioři šoupli na mé oblíbené místo do koupelny, aby se aspoň trochu vyspali. Moji dva páníkové a další členové organizace stíhali večeři v půl desáté (ani se nepřevlíkli) a po půlnoci padli jak zabití na pokoji v penzionu Alfa vedle výstaviště. Jako bonus vyfásli na dvoupokoj Petru Š. s Gábinou, protože se nějakým zázračným nedopatřením stalo, že naše mladá ředitelka neměla kam hlavu složit
Neděle 27. listopadu 2011... Ráno kočkaři rychle posnídali (někteří snídani museli odložit) a v sedm hodin byli nastoupeni ve výstavním hangáru pro kočky. Prostory byly opravdu špičkové, spousta místa, teplo a hodně kamarádů. Spoustu nových jsme i získali... I druhý den byl na výstavě Kryštof s lilovou želvovinovou kočičkou Amarylis a s nádherným tříletým červeným kocourem Las Vegas, který je Ladynčin dědeček. Je neuvěřitelně mazlivý i přes mřížky klece Panička opět dělala tombolu, kterou Šárka z "Toulavých tlapek" s velkým úspěchem prodávala. Kája stéwardoval opět u pani posuzovatelky Nurit a nakonec dostal i velmi povzbuzující vysvědčení. Že to bylo napoprvé, přesto byl úúúúžasnej! Jeho náhodná blízkost mě podporovala i na posouzení. Byli jsme s Ladynkou tentokrát přiděleni právě k izraelské pani posuzovatelce Nurit Pahl a byla legrace, že nám Kája mohl překládat Podporu jsem opravdu potřeboval, protože jsem ještě nikdy nebyl tak vykolejenej jako na nedělní výstavě. Panička to přikládala nevyspání po uřvané noci bez přítomnosti nevěsty. Mohlo to být taky nezvyklou přítomností dalších pěti upovídaných koček v autě, které nás na výstavu přivezlo. Ladynka i já jsme byli vybráni do výběru do nominace a na přeplněném podiu jsme se střídali. Panička se už viděla, jak mě zase vkládá do pelechu v kleci a nemohla pak uvěřit, že jsem postoupil. Zdá se, že dospívám... Měli jsme ohromnou radost, získal jsem další titul CACS a NOMINACI DO BIS!!! Ladynka se mnou neuvěřitelně držela krok, dostala další V1 ve třídě pro koťata 6-10 měsíců a také postoupila do NOMINACE do BIS!!! Pro nás TOP úspěch s velkou konkurencí! Video z Ladynčina slavného posouzení je v sekci Foto+Video... Než pomáhal páníček vydávat posudky, Péťa s Kájou dezinfikovali stolky na podiu během soutěže BIS a panička po rozdání dárečků posuzovatelům pomáhala u klecí, odkud si zkušení stéwardi brali nominované kočičáky na posouzení do Best in Show před všechny posuzovatele. Prý byl strach, abych neublížil, ale já se pod pevným vedením choval slušně a dokonce se o mě vyjádřili jako o nádherném kocourovi. Zúčastnit se NOMINACE v Best in Show, kde jsou nejhezčí kočky různých plemen z celé výstavy, je ohromný, můj maximálně možný úspěch! Ladynka překvapila svou roztomilostí a účast v NOMINACI na Best in Show na ruce cizího stewarda brala naprosto v pohodě. Výstava skončila před šestou hodinou a sbalit věci, složit klece a uklidit zabralo početným pomocníkům jen zlomek času, než co s přípravou výstavy. Myslím, že všichni byli moc spokojeni, že se výstava celkově vydařila. Doma jsem se hned šťastně vrhnul k nevěstě a Ladynka si mohla hlavu ukroutit, jak valila oči na jakoukoliv pohyblivou věc, která se jí mihla před očima. Joooo, prý kdybychom byli takhle vykulení při posuzování a nedělali naschvály, tak drtíme konkurenci levou zadní tlapkou!
Závěrem... Bylo moc fajn, že nás přijeli podpořit naši nejlepší kamarádi z Kolína, že Jindra s Karlem byli u toho, když jsem já i Ladynka obrovsky zabodovali ve výběru do nominace. Mě panička vůbec nevěřila, že bych mohl postoupit, protože jsem se tam děsně lekl hluku na podiu z repráků přede mnou a dunících schodů za mnou... Pani posuzovatelka se na konci výstavy ptala našeho Káji juniora, který u ní asistoval jako steward, jestli chová taky nějaké kočičky a byla překvapená, že je synem těch od ní nominovaných červeňáčků... Naše Péťa přijela na nedělní výstavu vlakem. Všichni jsme si mysleli, že by si měla odpočinout, protože páteční a sobotní účast byla hodně fyzicky náročná a ty mladý holky vědátorky dneska nic nevydržej. Ale ona nás všechny překvapila s tím, že se doma postarala o Mourka, moji nevěstu, uklidila a ještě nám přijela pomáhat. Moc jí děkujeme a jsme na ni pyšní! ...Já jsem teď nadšený, že se páníkům výstava povedla, ale ještě víc z přítomnosti mojí nevěsty. Ladynka, ta naše pracovitá kočička, už vlezla v noci do otevřeného kufru a vyštrachala si v záplavě rozházených věcí svou novou hračku, jak jinak než rybičku plněnou šantou a brzy ráno si s ní běžela hrát k páníčkům do postele. To bylo radosti! Na výstavě si nás našla jmenovkyně pani Tesařová Marta, moc příjemná kočičí babička, se kterou jsme se poprvé setkali na podzim v Kongresovém centru v Praze. Panička ráda fotí její úspěšné peršanky (jedna byla i v neděli v nominaci na BIS) a vážíme si vlastnoručně psané knížečky, kterou panička dostala i s věnováním... Moc rádi jsme viděli na výstavě Kryštofa, chovatele naší treperendy a tímto zdravíme do Polska i Anku! ... Kdyby Ladynka na posouzení reagovala jako reaguje doma na sebemenší podnět a nepřivírala oči, měla by úspěch, který bychom už nemuseli unést Ale já jí vždycky radím, protože se tím řídím taky, aby tam naprosto klidně zalehla na stůl před posuzovatele a nenechala se ovládat cizíma člověkama. Nejlíp to funguje tak, že se díváme vždycky na druhou stranu, než jak se na nás chce ten dvounožec ksichtit. Výborně to zabírá! Často se stává, že pomůžeme posuzovateli na nohy a ten pak běhá kolem stolu a snaží se nám pohlédnout do očí. Já si myslím, že je to děsně legrační hra... I Ladynka je v ní už skvělá! Nechala si na hlavu pokládat různá mávatka a ani brvou nehla. Ona je prostě naše zlatíčko! ... Dostávám se do dospělácké formy, za dva měsíce mi budou dva roky. Britská kočka dospívá sice ve 3-4 letech, ale moje mohutnost začíná být znát už teď. Momentálně mi zbývá získat poslední titul CACS, abych byl na vrcholu výstavní kariéry a stal se Evropským šampionem... Všichni moji kamarádi mi prý drží tlapky!
22. listopadu 2011 Dneska mi je 1 rok a 10 měsíců a mám 6,3 kg. / Today Ayden is 1 year and 10 months and has 6,3 kg.
7. listopadu 2011 Ladynce je dneska 7 měsíců a váží 3 kg. / Lady is 7 months old today and she has 3 kg.
5. listopadu 2011 Mám zrovna spoustu práce s čištěním drápků a kožichu. To se mi to bude spát... Tak nějak se stalo, že Mourek venkovní chodí poslední dobou sledovat dění v kuchyni na okenní parapety. Už jsem si na to docela zvykl a když se mi nedívá přímo do očí, tak mu to toleruju. On by uvnitř stejně dlouho nevydržel a já bych se zase rozeznačkoval. Přestože si panička dávala pozor, když brala věci ze schůdků pod oknem, prodral jsem se za Mourkem, který se k ní přede mnou nebezpečně blízko přiblížil. Hnal jsem ho přes trávník u bazénu, v tůjích mu zpucoval kožich, překulili jsme se na velkou zahradu, kde Mourek využil své známosti se psem Dixem, proběhl mu mezi nohama a já zůstal naježený, v bojové pozici stát proti Dixovi. Našlapoval jsem jak baletka, jen abych ze sebe udělal ještě vyššího kocoura, ale i bez toho Dix zíral, co to ze mě vyrostlo za tygra. Trochu se známe... Než k nám panička doskotačila přes plot v ponožkách, měli jsme jasno, kdo tady tomu všemu vlastně šéfuje Snadno jsem se uklidnil a ještě jako velká chlupatá koule jsem se nechal donést domů... Dix moc dobře poznal, že bych mu rozbil čumák
4. listopadu 2011 Dneska jsme měli kočičí mejdan. Svoji ostražitost jsem nechal stranou a s Ladynkou jsem si užíval návštěvu kočkomilky Gabči. Děkujeme za hezké fotky!
29. - 30. října 2011
SVĚTOVÁ VÝSTAVA KOČEK 2011 - Polsko/Poznaň
Thank you to everybody who was cheering us at Fife World Cat Show 2011 in Poznan!
Děkujeme všem, kdo nám držel palce tento víkend! Možná bylo troufalé od malé, začínající chovatelské stanice jet se zúčastnit takového velkého svátku koček, ale odměnou za desetihodinovou cestu do Polska (nová GPSka odumřela už u Liberce) nám byl pobyt v příjemném hotelu "Ilonn" na okraji města, teplé počasí a výstavní úspěchy Ladynky i Aydíka. "Světovka" trvala dva dny, posuzovalo 31 posuzovatelů z různých zemí a zúčastnilo se přes 1500 koček z různých zemí světa (např. z Brazílie).
Naše kočička Lady in Red of Czankra,PL dostala ve třídě 11 (koťata 6-9 měsíců) od pana posuzovatele Stevena L. Jonese z Norska krásný posudek, EX1 + výběr do nominace (přestože jí v tu dobu nebylo ještě ani 7 měsíců) a velkou pochvalu, jak krásně se umí předvést na show Náš kocour Ayden Red Felicity,CZ velmi zaujal ve svém pouhém roce a devíti měsících pani posuzovatelku Lauru Burani z Itálie a získal titul CACS + výběr do nominace, posudek se srdíčkem a osobní dárek od pani posuzovatelky (pro nás velmi cenný "plastový diamant" a čokoládový bombón) Sobotní část výstavy jsme zakončili galavečeří s programem. Dvacet minut na přípravu zevnějšku bohatě stačilo...
V noci jsme si posunuli hodinky a mohli vstávat díky posunu času o hodinu později. Výstava se nám všem moc líbila, Aydík s Ladynkou přitahovali pohledy návštěvníků nejvíc, když byli v neděli v dvojkleci pohromadě. Moc rádi jsme viděli Anku a Kryštofa, polské chovatele Ladynky. Zpáteční cestu jsme nasměrovali přes Německo. Bylo to sice o 100 km delší, ale o tři hodiny kratší... V pořádku jsme dorazili ve 2 hodiny ráno domů, kde pro změnu nešla elektrika, topení ani teplá voda... Ale hřál nás pocit, že jsme Českou republiku reprezentovali se ctí...
25. října 2011 Dnes odpoledne se kočičce Daisy SweetNozzles,CZ z chovatelské stanice "Moggie Purr" narodila hromada červených koťátek, která začíná hledat své páníčky. Ayden Red Felicity je hrdým tatínkem. GRATULUJEME a přejeme všechno nejlepší!
22. října 2011 Dneska mi je 1 rok a 9 měsíců a mám 6,5 kg. / Today Ayden is 1 year and 9 months and has 6,5 kg.
18. října 2011 Jsem s dvounožkou opravdu hodně trpělivý... Nevadí mi, že na mě volá Lejdíku a motá do mého jména to naše kočičí pískle. Ale když už v noci vstanu ve 2 hodiny a jdu říct paničce až k posteli, že za oknem není žádná nevěsta ani žádný kocouří otrapa a najdu tam schoulenou na mém místě Ladynku, to opravdu nechápu. Kdybyste mě v tu chvíli, kdy jsem vyskočil na postel k paniččinýmu levému boku, viděli, jak jsem vyvalil oči, museli byste se asi smát stejně jako dvounožka. Leknutím jsem zakopl a málem spadl z postele. Co na tom, že byla klidná, hluboká noc. A proč bych nebyl překvapenej, když se Ladynka do té doby nikdy do klubíčka na mém místě nestáčela! Většinou chodila nahoru do zimní zahrady na škrabadlo nebo ke klukovi do pokoje nebo prostě a jednoduše ležela vedle polštáře u paničky. A tentokrát se dokonce odvážila obrátit na záda a při šimrání na bříšku předla jako blázen. Tak jsem se potupně nacpal na malé místo vedle polštáře a musel se natáhnout jak žížala. Jenže to jsem zase šlapal packama na Ladynku, která se tedy posunula a natáhla se podél paničky jako druhá žížala. To už páníček nevydržel, zavelel a všichni vstali. Aspoň vyrazili s autem na opravu do Opavy v dostatečném předstihu. Stihli tak večer alespoň poslední úpravy kolem papírování ohledně Světovky na Svazu koček v Praze. Moc se tam těšíme! Uděláme si úplně všichni hezký prodloužený víkend a pojmeme to ne jako soutěž, ale jako zajímavý výlet.
15. a 16. října 2011 VÝSTAVA PRAHA - Kongresové centrum - Ayden a Lady
Sobota... Bylo půl šesté, když nás panička vyhnala z postele a začala nás pulírovat na výstavu. Prý abychom se dostatečně probrali, proběhli a nabaštili. Po sedmé hodině jsme už byli na místě, neboť klece neměly být označeny jménem, ale mělo to být tak, jak kdo příjde. A ejhle, klece měly jména a my se radovali aspoň z toho, že jsme nemuseli čekat dlooouhatánskou frontu u veteriny Zabydleli jsme se každý ve svém výstavním pelíšku, abychom měli klid na spaní. Slyšel jsem ale i přes přepážku, jak Ladynka mlaskala, když pořádala na posezení celou kapsičku Applaws s tuňákem. Ona kouskům masa prostě neodolá... To já jedu na suchých granulkách Na její třetí výstavě se chovala jak ostřílená umazlená výstavnice. Potkali jsme spoustu přátel a přestože jsme na ně neměli ten správný klid a čas, udělalo nám to velkou radost. Páníček dopoledne odjel do práce, ale přijel Kája jn. s Péťou a babička s řízkama Na posouzení jsem šel k pani posuzovatelce Sirpa Lindelof ze Švédska, dostal svůj další titul CACS a soutěžil v BIV se čtyřmi dalšími mramoráčky. Postoupil jsem do užšího výběru, kde mě porazila moc hezká mramorovaná kočička. Já dostal nominaci do speciální soutěže pro britské kočky. V dalším rozstřelu mezi kocourama jsem postoupil do nominace na BIS. Na to, že panička říkala, že jedu jen povzbuzovat Ladynku, jsem překvapil. Při posuzování jsem působil klidným, milým dojmem. Nikdo by neřekl, jaký gauner dovedu být... Ladynka šla na posouzení až odpoledne k pani posuzovatelce Nurit Pahl z Izraele. Krásně pózovala na ruce u Káji jn. a máme radost i z V2, protože jsme dostali moc hezký posudek, kde byla vyzdvižena Ladynčina tělesná kompaktnost. První místo získala o 2 měsíce starší kočička, která už měla vybarvenější kukadla. Však má Laduše spoustu času na to, aby ukázala, co v ní je Velkou radost jsme měli i z úspěchu mé první dcerky, čtyřměsíční červené tečkované kočičky Jeanni Velvet Avalanche, která soutěžila ve třídě pro ještě mladší koťátka než naše Laduše. Fotky jsou v sekci "Koťata - Aydíkovo potomstvo". Jeanni získala V1 a nominaci do BIS, kde dokonce hlasovali jedním hlasem v poměru 1:2 pro její vítězství. Jsem na svou holčičku moc pyšný! V nominaci na BIS i ve speciálce pro britky jsem se nechal odevzdaně nosit cizími lidmi. Bylo na mě stále znát, že britská kočka dospívá až po třetím roce života, ale absolvoval jsem všechna posouzení se ctí a nadhledem. Z výstavy jsme odjížděli až po 19 hodině. Panička z kufru vyházela moje věci a připravila věci na neděli pro Ladynku. Zatímco my kočičáci se proháněli po baráku, všichni dvounožci odpadli, jako kdyby je do vody hodil. Nic moc nevydržej...
Neděle... Panička vstávala v půl páté, rozdováděla nás, nakrmila a odjela do práce. Páníček vyrazil do práce o něco později. A tak jela Ladynka na výstavu poprvé sama s naším Kájou a Péťou, za což je jim dvounožkyně náležitě vděčná! Posuzovala ji švédská posuzovatelka pani Sirpa Lindelof a naše kočička dneska získala své třetí V1 a zúčastnila se i rozstřelu do nominace, kde ji porazilo "mimozemšťanské" plemeno devon rex Tím, že nasbírala Ladynka tři tituly V1, kvalifikovala se naše drobotina na Světovou výstavu, která se letos konná v jejím rodném Polsku... A prý mě vezme s sebou!!! Na výstavě byla opět moje holčička Jeanni z Velvet Avalanche, dostala V1 a také se zúčastnila svého rozstřelu do nominace. Tímto dětičkám a jejich mamince do St. Boleslavi posílám pozdravy od nás Já zatím doma na všechny netrpělivě čekal a pak jsme s Ladynkou dlouho poslouchali, jak si dvounožci vyprávěli... já dělal ležícího mrože na parketách a Ladynka hrála svou nejoblíbenější hru - trhala toaletní papír na mikro-kousky
13. října 2011 Ladynka se vejde pod bundu (zatím), tak šla dneska dopoledne s paničkou k babičce a dědovi trénovat nezvyklé situace. Nové prostředí, kšírky, kontakt s jinými dvounožci... Já to tak dělával jako kotě taky a dost se to vyplatilo. Naše Lady to prý zvládla úžasně a celou dobu se nechala hladit u babičky na klíně. Jsem zvědavej, jak ze sebe babča dostane ty její zrzavý chlupy...
11. října 2011 Dneska proběhlo kočičí zazimování. Ráno jsme se proběhli venku a pak šla Ladynka do lavóru. Bylo to už druhé její koupání a bylo to znát. Kontakt s vodou nekomentovala, jen se pokoušela paničku občas hryznout do ruky. No, s jejíma zoubkama to vypadá jako něžné žužlání. Jak může s něčím takovým rozkousat tolik syrového masa, to nechápu... Laduše nesnáší zvuk fénu, takže se raději nechala vydrbat ručníkem skoro do sucha, pak se muchlala u paničky a pak jsem přiložil jazýček k dílu i já a netrvalo dlouho a Lady byla jak obrázek. Já šel na řadu až večer, abych se naposledy před výstavou vyběhal po zahradě. Nejspíš bude stejně další dny pršet a my budeme zalezlí v zimní zahradě. Moje koupání proběhlo bez problémů, panička si mě dovolila zároveň sprchovat i fotit. Kluci se večer divili, že je k tomu nebylo třeba. Ostatně jak jinak... Klidně jsem se nechal chvíli fénovat a pak , světe div se, spořádal jsem další porci syrového hovězího. Doufám, že bude znát, že jsem začal víc baštit! Každopádně se prý už pěkně pronesu...
7. října 2011 Ladynce je dneska 6 měsíců a váží 2,6 kg. / Lady is 6 months old today and has 2,6 kg.
5. října 2011 Před všema hrama světa dávám já Ayden přednost pobytu venku. Případá mi, že to prospívá jak mému apetitu, tak i mému kožichu. Zato Ladynka! Tu se válí na cucky roztrhaný kus toaletního papíru, tu je ožvejkaný kus kočičího šáchoru... S páníčkem jsou teď jedna ruka a hrajou si na partyzány pod peřinou. Ale úplně nejradši má, když vzbudí paničku a ta ji neúnavně hází oranžovou rybičku, kterou jí Ladynka aportuje. Je až s podivem, že ze všech rybiček aportuje nejradši tu oranžovou... ... Ayden prefers to stay in the garden, waiting for some enemy but Lady loves all the special cat games, especially running for her orange little fish... especially when her owner wants to sleep after night shift...
1. října 2011 Je odpoledne a já se právě vrátil z vyšetření srdíčka a ledvin. Tímto děkuju Pétě Š., že mi umožnila si to odbýt tak blízko domova a přesto mít kvalitní ultrazvuk rakouzského pana veterináře Vyšetření na HCM a PKD mám negativní a jsem ve výborném zdravotním stavu! Panička kvůli tomu jela 15 km na kole za páníčkem do práce, aby si vyzvedla auto, dovezla mě do vedlejší vesnice a zase auto odvezla, aby si ty vršky vyšlapala na kole při cestě zpátky domů Ale co by neudělala pro zdraví svého mazlíčka! Já jsem se při vyšetřování sice chvilku bránil, ale pak jsem se choval statečně a rozhodně jsem se klepal míň jak panička.
30. září 2011 Mám natrénováno! Zcela dobrovolně se večer odebírám nahoru do zimní zahrady, kde mám své království, abych měl klid na spaní. Ladynka se vždycky uvelebí u páníčků vedle polštáře, ale já mám raději na spaní větší prostor a zároveň větší výhled do kraje. Moc rád se procházím po střešních trámech a střídám desítky různých míst na spaní. Vůbec mi nevadí, že mi na noc zavírají skleněnou přepážku! Ono se to bude hodit, až bude Ladynka chtít koťátka dřív, než bude zdrávo... Někdy mi v noci otvírá okno do svého pokoje náš kluk a nechává mě spát ve svém apartmá A tak se nějak stalo, žejsem přestal vyřvávat v noci na parapetech a ve svém si neznačkuju. Je až roztomilé, jak se ráno Lejduše s paničkou hrnou po schodech nahoru, aby mi otevřely. To se pak Ladynka může přerazit, jen aby mě uvítala jako první! Když si pohrajeme a zařádíme, vzbudí se ve mě majetnické pudy a dožaduju se vypustit oknem u kuchyně do našeho venkovního výběhu. S paničkou někdy chodíme i na zahradu, Ladynka na malou, já smím i na velkou. Zbytek dne už pak jen pospáváme v našich venkovních pelíšcích...
22. září 2011 To je neskutečný, jak ta Lejduše zlobí! Třeba když na mě nečekaně skočí a svalí mě překvapeného a placatého na zem. Panička sice říká, že je rozkošná, ale já nevím, co je rozkošného na tom, že se taková chlupatá koule stále cpe do úzkého šuplíku na klávesnici. Nebo jak se dneska dopoledne ztratila! Panička běhala a hledala ji po zahradě a ona si zatím usínala v našem uzavřeném výběhu pod tříškou v páníčkových trubkách. Nebo jak nás každou noc všechny pošlape, než se uvelebí vedle polštáře! To sebou musím hodně švihnout, abych zabral svoje místo na peřině po levém boku paničky. A už vůůůbec nemluvím o tom, jak blbne s rybičkou, kterou si přináší uprostřed noci do postele...
20. září 2011 Dnes jsme se dozvěděli, že 16. září 2011 byl u mezinárodní organizace FIFe zaregistrován název naší chovatelské stanice britských červených koček "British Red*CZ". Po půlročních dohadech mojí paničky přišli zčista jasna oba páníkové s tímto názvem a zcela přebili všechny dosavadní originální nápady. Prý něco tak jednoduchého a přitom výstižného nikdo čekat nebude
17. září 2011 VÝSTAVA V ÚSTÍ NAD LABEM - Lady in Red
Lady říkala, že splnila druhou misi! Tzn., že si odjela do Ústí a přivezla domů druhý kotěcí titul. Vlastně se docela dost projela autem, protože to s páníčkem brzy ráno vzali přes Máchovo jezero, kde vyzvedli paničku ze spacáku. Přesněji ze školního srazu, kde se setkala se spolužákama poprvé po 30 letech. Moc toho nenaspala a taky tak vypadala. Časná ranní procházka lesem, když šla Ladynce a páníkovi naproti 2 km, jí docela prospěla. V Ústí nad Labem, kam to bylo další hodinu cesty, se Ladynka pohodlně uvelebila ve výstavní kleci a byl znát značný pokrok v adaptaci na cizí prostředí. Byla naprosto spokojená a celý den se tam vyvalovala, baštila a hrála si (viz video). Na posouzení u pani Dariny Tarabini (CZ) se chovala vzorně a dostala EX1 s moc hezkým posudkem. Je nepřehlédnutelné, jak má moje kamarádka milou povahu! Prý měli kolem sebe i hodně našich kamarádů a tak statečně přečkali dusno a horko v Kulturním domě. Večer ještě stihli jet přes našeho pana veterináře Dudka a doladili nějaké drobnosti. Doma na Ladynku čekalo veliké překvapení. Skočili jsme spolu do našeho bezpečného výběhu a tam na nás čekala jakási drobotina. Pištělo to a uuurčitě se to bálo víc jak já A to já opravdu nesnáším pískající hračky!!! Takže jsem zaujmul bezpečnou, hoooodně vzdálenou pozici a Ladynka to šla prozkoumat blíž. Udělalo se pár fotek a panička se postarala, aby tu lasičku Ladynka neproháněla... Máme z naší milé a neohrožené holčičky velkou radost!
13. září 2011 Včera hned po snídani panička vystřelila ven a začala zase svou oblíbenou hru "Škatulata hejbejte se z místa na místo". Jednalo se o přesouvání hromady starého železa na druhou zahradu pod ořech. Nedávno jsem totiž skočil na sousedovic garáž a šel se zase projít za zeď na pole, na cizí kocouří dálnici. Panička se už nevzrušovala a jednoduše šla odemknout dveře na pole a počkala, až si to těch pár metrů očichám a doploužím se domů. A proto se včera řezalo a zase svařovalo v prostoru u staré garáže, abychom měli s Ladynkou výběh zcela bezpečný, kdy nebude potřeba ustavičně nás hlídat. Páníček udělal několik zlepšováků a v mžiku to bylo hotové. Panička si k nám přivezla lehátko a my se honili kolem ní. Ale mamině nic neuteče. Hned mě prokoukla a když jsem začal hledat, kde nechal Tesař díru, raději šla ještě pro něco, aby mi zamezila skok z parapetu na zeď. Ta mě má ale prokouklýho! Opravdu jsem tam vyskočil. Ale to už panička vylezla po žebříku a doporučila Mourkovi rychlý odchod z plechové střechy. A čekala na mě, až přejdu střechu nad kůlnama. Se divím, že se mě nebojí... Stačilo, abych ucítil na její ruce Mourka a zčista jasna jsem se ohnal jako tygr s monologem plným výčitek. No, v té chvíli se mě asi bojí, ale i tak mě dokázala zklidnit alespoň tak, aby mě bez zranění dostala z té úžasné výšky. Zasvěcení ví, že mám teď na mysli mé nebezpečné kousání a škrábání, které mám připravené, jakmile ucítím nějakého soka. Co na tom, že je Mourek kastrovaný... Panička si dávala moc velký pozor a tak jsem aspoň syčel jak papiňák, že jsem musel na chvilku do kůlny na zklidněnou. Už po pár minutách jsem se předváděl, válel se na zádech a předl A tak jsme s Ladynkou byli vlastně skoro celý den venku. Jsem z toho dneska trochu rozhozený, že jsem tak omezovaný mám přístup jen na třetinu pozemku, ale já to určitě rozchodím a Ladynka mi odpustí, že jsem po ní vztekle skočil a srazil ji z okna... Chodím zatím domlouvat paničce do kuchyně, že si potřebuju dojít na druhou zahradu označkovat teritorium. Když to nepomáhá, spokojím se s tím, že nepustím Ladynku do mého oblíbeného košíku. Ale jinak jsme kamarádi veliký a držíme se u sebe...
7. září 2011 Kočičce Lady in Red je dneska 5 měsíců a váží 2,2 kg. / Lady is 5 months old today and has 2,2 kg.
7. září 2011 Blíží se podzim a já se začínám stěhovat ze svého zahradního apartmá. Což o to, věci přenášet nemusíme, ale musím si zvyknout na zavírání nových prosklených šoupaček v zimní zahradě. Mají prý víc jak 50 kg, ale mě trvalo 3 minuty, než jsem je otevřel a byl dole u paničky. Nebo spíš než jsem doběhl na parapet v kuchyni a začal vyřvávat po okolních rivalech. Tak se čeká na magnet a jestli mě to zastaví... A tyto šoupačky i s novou skleněnou stěnou jsou tu prý proto, že až nadejde čas, budeme se v určitém období na sebe s Ladynkou přes sklo muset jen dívat. Zatím moc nechápu proč, ale dneska v noci jsem v zimní zahradě spal celou noc a ani jsem nepíp´. Lady klasicky usnula vedle polštáře u páníčků. Mě to nevadí, já v posteli vydržím jen chvilku. Ona Ladynka děsně chrápe! Někdy udělám vyjímku, zaberu napříč třetinu letiště a taky tam vydržím celou noc Od malička jsem zvyklý spát (mimo jiné) v patře v křesle a poslední dobou tam chodíme trénovat "zavřené dveře". Nejdřív se proběhnu po zahradě, potom se s Ladynkou honíme po celém domě, shazujeme věci, ničíme sedačku... Prostě děláme všechno, čeho byli páníčkové ušetřeni, když jsem byl ještě kotě. Poslední dobou jsem hodně rozpustilý, mazlivý a držíme se s Lejduší u sebe. Ta, pokud nespořádává hromady hovězího a neběhá za mnou nebo za paničkou, tak ráda spí na škrabadle v zimní zahradě. Pokud panička píše na počítači, vyskočí jí na klín a všechno kontroluje z kancelářského stolu. Poslední dobou si oblíbila úzký prostor ve stolku za klávesnicí a její předení se tak rozléhá po celé kanceláři. Kdyby jen kanceláři...
4. září 2011 MVK CHODOVÁ PLANÁ - první Ladynčina výstava
V sobotu jsme vyrazili s Ladynkou do Mariánských Lázní do hotelu Krakonoš. Cesta proběhla bez problémů, přestože selhala auto-navigace. Snad i proto jsme jeli skoro 2 hodiny Lady se v hotelovém pokoji skvěle zabydlela, chovala se jak doma. Nejspíš dostala doma instrukce od zkušeného cestovatele Aydíka. V neděli jsme se zúčastnili mezinárodní výstavy v Chodové Plané, což je kousek od Mariánek. Ladynka se ve své kleci dobře adaptovala a v Ověřovací třídě se chovala přímo ukázkově. Pan Eric Reijers se spolu s francouským posuzovatelem dohodli, že prozatím bude Ladynka brána jako červená tečkovaná (BRI d 24), přestože geneticky je čistě červená a je možné, že se jí kresba v dospělosti může ztratit. Nám na výstavách aspoň ubydou problémy s barvou... prozatím.... Na posouzení se Lady in Red dostala opět k panu Reijersovi. Bez problémů se nechala posoudit i pomazlit a získala své první EX1. Jsme pyšní na naši krásně typovou kočičku! Rovněž páníček se zdatně zhostil svého prvního předvedení Zatímco jsme dlouho čekali na výběr do nominace, Ladynka se uvelebila u páníčka v náručí a chystala se spát. Obvykle to v tuto dobu doma dělá... Tím, že pak nereagovala na mávátko a přivírala oči, jsme nechali postoupit naši hodně VELKOU konkurenci. Ale i tak jsme moc spokojeni s tím, jak si Ladynka vedla na své první kočičí výstavě! Zbytek výstavy prospala v houpačce a nechala se obdivovat kolemjdoucími... Jsme nadšeni, že výstavu naše kočičí miminko snášelo bez sebemenších potíží!
26. srpna 2011 Nikdy jsem neviděl tak roztomilé kotě! Moje kočičí kamarádka Lady in Red je snad to nejmazlivější kotě na světě, které nemá nic na práci, než že stále přede, hraje si a mazlí se. Je to skutečná kočičí SLEČNA. A taky velký jedlík... miluje syrové hovězí maso, vařené kuřecí maso, masové pyré pro děti, navlhčené granulky Royal Canin, kočičí mlíčko... S legračně zdviženým ocáskem běhá po celém domě, přesto se drží stále u mě nebo našich páníčků. Obvvykle usíná na škrabadle v naší zimní zahradě, na parapetu v obýváku, na stole u počítače, na židličce v koupelně... ale když vidíme, že se páníčkové chystají spát, jsme na posteli první Poslední dobou jsem i já víc mazlivý a hravý... Ladynce nejde odolat! ... I have never seen so beautiful kitten! My friend Lady in Red has very nice character and she purrs very often. She is sociable, confident and very affectionate... she is really cat LADY. She is a big eater, she loves raw beef and cooked chicken meat, mass puree for babies, wet granules Royal Canin, cat milk... She runs with her raised tail around all the house but still near me or our owners. Lady usually sleeps on a cat scratching post in our cat winter garden, on a window sill in the living room, on a table near PC, on a wood bench in the bathroom... but when we see our owners to go to bed we are the first there. Last time I play more than before because Lady is also very playful kitten.
21.-24.srpna 2011 Na tři dny mě přijela navštívit moje červeně tygrovaná kamarádka Daisy SweetNozzles z CHS Moggie Purr. Během krátké chvilky jsme se spřátelili a já se přímo roztékal něhou. Jestli z toho budou koťátka, to ukáže čas...
20. srpna 2011 Dneska večer jsme šli s Ladynkou poprvé na zahrádku. Páníček mi vyrobil (snad) poslední zátarasu na zeď, abych nemohl na střechu, takže jsem byl už značně utahaný, když smělo jít ven naše koťátko. Lady se chovala jak malá průzkumnice, ale nechala se zvednou mnohem snadněji, než když doma běhá a dělá, že nemá na mazlení čas. Moc se jí libilo v mé zahradní odpočívárně ("kůlně"), kde se chystala po nějaké chvíli ke spánku. Panička ji ale vzala zpátky domů a já za nima běžel jako pejsek. Dostali jsme syrové hovězí maso. Ladynce se už klížila očka, tak si ani nezobla, jen s paničkou překvapeně koukaly, jak já se cpu masem. Obvykle o něj moc nestojím. ...Today in the evening Lady visited our garden for the first time. She was very curious, had to run everywhere but it was easy to catch her She liked my garden room very much and wanted to fall asleep there. But we had to go home and had dinner. It was incredible that I ate fresh beef with a great appetite. Lady was so tired that felt asleep very early Her current weight is 1,8 kg.
19. srpna 2011 Řeknu Vám, mít na starost kočičí mimino je strašně namáhavé! Ladynka je u nás týden a už má přezdívku "Chlupaté torpédo" Hned po příjezdu všechno pochopila... že má záchůdek nahoře i dole, že jsou tam i granulky a že když je nebude zobat, tak dostane masíčko. Miluje syrové hovězí, do kterého já se musím nutit, může se utlouct po kočičím mlíčku nebo Tatra mlíku s vodou, což já vůbec nepiju. Kapsičky raději mění za vařené kuřecí maso a porce, které zpořádá, jsou větší, než mám já. Jestli tahle kočka nás nesní, tak už nikdo! Je to moc miloučká kočička, ale taky dělá děsný binec! Já jsem nikdy hračky nepotřeboval, ale ona si klidně donese sama v zubech z prvního patra, ze zimní zahrady (tak říkáme naší "kočičárně") plyšovou rybičku dolů do obýváku. A taky už pěkně řádíme. Nestačím se nudit. Často se držíme blízko sebe, když tedy Ladynka neběží za paničkou, která někam nese její misku s krmením Dorážíme na sebe a už mi trochu začíná docházet, že je zábavnější a jednodušší se kutálet v klubíčku, než se snažit navázat s ní milostný poměr. Nejraději se honíme mezi koupelnou a obývákem a je legrační, jak mě Ladynka drží za hlavu tlapkama, než se rozmotáme. Většinou odpadnu utahaný někde na podlaze a Ladynka nejraději na opěradle gauče v obýváku nebo na škrabadle v patře. Občas žadoním, aby mě panička nechala samotného vyspat se přes poledne v mojí venkovní odpočívárně. Přes den mě zase berou toužebné choutky a řvu to do celého širokého okolí, ale s mojí novou kamarádkou to ani nehne a dál si klidně čistí kožíšek... A když jde panička do vany, uhnízdí se Ladynka na židličce v koupelně a fascinovaně kouká na cákající vodu. Tak já si zaberu lavičku na protější straně, abych o něco nepřišel. Na noc chodím ještě do kůlny, protože ty nové skleněné 50ti kilogramové zašupovačky do zimní zahrady hravě odšoupnu. To aby se mi nechtělo značkovat, kde nemám a aby se všichni v klidu vyspali. Jsem rád, že mám kůlnu plnou zvláštních pachů a nemusím se unavovat sledováním Ladynky, která dokáže u páníčků blbnout hodinu v posteli, než se unaví ...
14. srpna 2011 Jsem šokován! Přestal jsem vyřvávat na parapetech. Ladynka je jak rozkošné chlupaté klubíčko. Stále něco prozkoumává nebo mě furt pozoruje. Při prvním kontaktu jsem jí chtěl ukázat, kdo je tady pánem, ale okamžitě jsem změnil názor. Vůbec se mě nebála a koulí na mě ta svoje nádherná kukadla. Přes noc jsme spali každý jinde, ale když smíme být spolu, tak se od sebe nehneme. Tedy ještě se přímo netulíme, ale jsme si stále hodně nablízku a mě ani nenapadne se courat po baráku a vyřvávat do světa své touhy... zatím... Stále kočičce něco broukám a jsme oba moc hodní... Ladynka zabrala houpačku, kterou mi koupili naši, když jsem byl malinký. Nikdy jsem v ní nechtěl ležet, je na mě příliš hebká. Nesnáším měkkoučké a chlupaté pelíšky. To Ladynka do houpačky hupsla, usínala a já ji z další poličky pozoroval. Když se kočička vzbudí (moc ale unavená nebývá), tak je jak periskop a hledá mě. Dovede si sjednat pořádek, když jsem moc vlezlý... Jsem teď hrozně unavený, jak za ní stále někde běhám ...
13. srpna 2011 Dneska mi páníček přivezl čtyřměsíční kočičku Lady in Red z polské chovatelské stanice Czankra*PL. Tímto všichni moc děkujeme Anně a Krzysztofovi za tak nádhernou kamarádku! Thank you very much for so sweet friend!
7. srpna 2011 VÝSTAVA SLOVENSKO - BRATISLAVA
Byl to báječný den dneska! Hned, jak jsem se dostal z přepravky v autě, označkoval jsem si zadní sedačku. Vstali jsme po čtvrté hodině ranní a absolvovali čtyř hodinovou cestu na Slovensko do Bratislavy. Překvapením pro mě bylo, že mi přidělili dvojklec. Tolik místa, že jsem ho ani nevyužil. Potkali jsme se s naším kamarádem kocourkem Barney a červenou kočičkou Evitkou, se kterou máme společného tatínka. Přestože se straním dětí, protože jsou na mě moc hlučné a činorodé, tak jsem na výstavě předvedl, že je to jen obranná póza. Přiběhla ke mně malá holčička, které jsem se podle zvonivého smíchu nejspíš moc líbil. Zasyčel jsem na ni přes sklo, ale když si z toho nic nedělala a dál se na mě hezký smála, rozvalil jsem se na záda a přitulil se k ní co nejblíž. Paničce to přišlo ohromně roztomilé Na posouzení k panu Eriku Reijersovi (CZ) jsem se dostal kolem jedné hodiny. Kousek filmu je v sekci VIDEO. Paničku zase obcházely chvilkové mrákoty, jestli někomu neublížím. Ale já, výstavami vytrénovaný briťák, jsem se choval velmi vzorně, přímo ukázkově. Kdybych nebyl červený, musel bych se červenat pod chválou, která se na mě sesypala. Neskutečnou radost nám udělalo to, že pan posuzovatel Ad de Bruijn z Holandska přišel k mé kleci na pódiu a pochválil mě, jak jsem povyrostl do krásného kocoura. Panička byla moc překvapená, že si mě pamatoval po půl roce, co jsme se potkali na posouzení na Kladně. Také jí udělalo radost, když nás zaregistrovali chovatelé známých chovných stanic, např. když se pani chovatelka s úsměvem pozastavila nad tím, že chovatelé britských konkurujících barev spolu kamarádí Uvědomila si, že nás zná z webovek naší kamarádky Eleonorky z Vídně. Moje posouzení proběhlo v naprostém klidu, pan posuzovatel Reijers vyzdvihl moji barvu a kresbu, moje barva očí začíná také čím dál víc budit obdiv. Mohl bych prý trošku ztloustnout (...to víte, toužení…), ale mám skvělou stavbu těla a kondici. Přestože stále línám, i kvalitní srst. Myslím, že i moje mamča Veronka Sweet May Blobs v Třebíči, taťka Villi Agawe v České Třebové i prarodiče Hanička a Jaffa z CHS May Blobs by na mě mohli být pyšní! Pan Reijers i pan de Bruin mi předpovídají skvělou budoucnost. Uvidíme, co bude za 1-2 roky, kdy britská kočka teprve dospívá… Získal jsem svůj další CACS a postup do rozstřelu na nominace, který vyhrál krásně zbarvený 2,5 letý čokoládový barmský kocourek, jenž se paničce shodou okolností na výstavě líbil nejvíc. Zbytek výstavy jsem prospal, ale netrvalo to dlouho a už jsem si to drandil svých 360 km domů. Rád bych si dal delší pauzu a „zestárnul“, abych měl třeba i šance postupovat v soutěžích do vyšších kol. Musíme ale myslet na to, abych si neodvykl a nezapomněl, že na výstavě se kousat nesmí Takže tomu necháme volný průběh...
2. srpna 2011 Já vážně netuším, jak se to stalo, ale najednou jsem byl u Mourka na půdičce. Postavil jsem ho "do latě"! Ehm... chci říct, že jsem ho zarovnal do latí Panička vyskotačila za mnou po plechové střeše s katastrofickým scénářem v hlavě. Nevím komu fandila, ale našla mě rozkročeného nad placatým Mourkem. Připomínám, že je to 14ti letý vykastrovaný kocour, kterého jsem snášel do doby, než mě popadly majetnické sklony... panička říká, než se mi vzbouřily hormóny. Mezi námi, je pěkně vykutálený! Každopádně jsem se naštval, že Mourek odmítá slézt z té jeho plechové střechy a vlítnul jsem tam na něj. Málem jsem dostal vynadáno, ale když se ukázalo, že to nevrčím já, ale laťkami zarovnaný Moureček, tak mi to docela prošlo. Rozdejchal jsem to vzrušení, až když Mourek "vzal zbaběle roha" a nechal jsem se v klidu snést ze střechy. Já Vám byl tááák unavený, že jsem chtěl usnout hned pod žebříkem. Ale místo toho jsem šel rovnou do vany. Panička byla tak rozpumpovaná, že ani nesháněla lavórek a já držel pod sprchou ve vaně jako ten nejspořádanější kocourek, který ze všeho nejraději plave ve vodě.
25. července 2011 Dochází drátěnka! Zase se (samy) zapomněly zavřít vrátka do prostoru k ořechu. To aby Dix mohl běhat všude. Takže jsem to hned využil a skočil na hromadu cihel, na ořech, z ořecha na zeď a šup za zeď. Jenže panička vykoukla nad zdí a řekla, ať nikam nechodím, že si pro mě dojde. Nebyla nadšená, že se zase musí brodit dvoumetrovým plevelem a že byla poškrábaná od obilí. Když se konečně doploužila k místu, kde jsem na ní čekal (kus prostorného plácku bez bodláků), dohodli jsme se, že když mě nepotáhne potupně na ruce tou houštinou, že ji nepokoušu a nepoškrábu. Takže mě vysadila a já ladně seskočil k nám na zahradu. Měla na sobě milion bodlákových kuliček, já ani jednu Následovala rozsáhlá montáž drátěnky kolem ořecha a nad zdí. Když jsem to šel zkontrolovat a nenašel žádnou chybu, tak jsem uraženě odkráčel pod Mourkovu plechovou střechu. Samozřejmě, že jsem u ořecha nechal svou novou značku a denně ji obnovuju
24. července 2011 Dneska mám odpočinkový den. V noci jsem měl napilno. Stále jsem musel hlídat paničku, tulit se k ní a po krátkých intervalech se chodit dívat na okno, jestli je na zahradě všechno v pořádku. Takže jsem ani neprotestoval, když všichni tři páníkové jeli sami do Staré Boleslavi fotit moje dětičky. Koťátkům je 7 týdnů a prý jsou nádherný. Jak jinak...!!!
Posledních pár dnů běžně skáču k ležící paničce na gauč, předu a tulím se. Dřív bylo nemyslitelné, abych se nechal takhle přes den utlačovat... Dix teď běhá každý den s paničkou na kole a dostává různé pamlsky, takže po pár dnech smutku už začal zase žrát a štěkat u plotu. Po koupeli vypadá Dix jak ze škatulky... Začíná to tu být zase jako dřív...
22. července 2011 Je mi 1,5 roku a vážím 6,30 kg.
20. července 2011 Kluk Kája slavil včera dvacetiny! Vlastně oslavili jsme to dneska s Rambíkama, na které jsem nejdřív syčel, ale když za mnou chodili do "kůlny" celá rodina po jednom, nechal jsem se hladit a vrněl jsem, i když mě pak hladily děti Vítek a Eliška. Já totiž na dětičky moc nejsem, ale tohle jsou děti mého bratránka, zrzavého Kryštůfka a už posbírali tolik rozumu, že jsem se s nima skamarádil. Jak každý, kdo mě zná, ví, je to u mě značný pokrok v komunikaci s okolím... V takovém lijáku, jaký byl dneska, jsme grilovali asi jenom my
A pak ve 20 hodin jsem se zcela nečekaně rozloučil s Gastonem, osmiletým německým ovčákem, který téměř bez varování odběhl honit zajíce do psího nebe ... Vypadá to, že měl nemocné srdíčko... Bylo to nádherné, ušlechtilé psisko, které se všechno moc dobře učilo a přestože jednou v afektu o dva roky staršímu černému Dixíkovi udělal v kožichu dvě kapsičky, které se musely zašít, tak to byl moc hodný kamarád a Dixovi, který tím pádem přišel už o druhého mladšího "bráchu", bude nejspíš zase moc chybět. Takže budu muset asi začít dělat nějaké nové lotroviny, abych ho trochu rozveselil
17. července 2011 VÝSTAVA V ÚSTÍ NAD LABEM
Kdo by to čekal, že se v sobotu odpoledne rozhodneme a v neděli odjedeme do Ústí nad Labem na výstavu. Hlavním důvodem bylo prý to, abych si utužil výstavní návyky po dlouhé pauze. Panička zase nespala po noční a já jsem byl utahaný z toho, jak mě páníček proháněl zrána na zahradě. V autě se mi moc líbilo. A že prý kočka nerada cestuje! Pozoroval jsem okolí z okýnka nebo odpadl, kde mě napadlo. Na výstavě jsme si počkali, než se našla nějaká volná klec, protože jsme se ohlásili opravdu na poslední chvíli. Hned jsem si uvědomil, že je to místo, kde jsem v bezpečí a spokojeně jsem chrupčil. Už na veterinární přejímce jsem nejevil obávané známky násilí a neprojevoval jsem se agresivně ani na posouzení u pani posuzovatelky Berty Němcové. Moc se jí líbily moje oči a kožíšek, dokonce ocenila už i moje syslovky, přestože jsem se jí zdál stále dost mladý na tak vysoký titul. Však nejsem žádný drobek!!! Během dne stoupala teplota vzduchu venku i v sále a my byli moc rádi, že jsme se dostali brzy domů bez přehřátí. Mám třetí CACS a z nové hračky jsem byl doma chvíli v úplné kočičí euforii.
15. července 2011 Když přijela večer panička z denní, hned jsem ji běžel přivítat do kuchyně. Až potom jsem se šel proběhnout po zahradě, číhal na ptáčky a válel se v prachu... Večer jsem skočil k paničce na gauč a přestože se 2x zvedla ona i já, tulili jsme se 2 hodiny! Udělal jsem za rok a půl života neuvěřitelný mazlící pokrok! Usnul jsem stočený u paničky na peřině v ložnici. V noci jsem se probudil a nechal se přenést ven do své odpočívárny, kde mám o všem, co se venku děje, lepší přehled...
14. července 2011 To může napadnout jen paničku! Posadit si mě na klín a začít mi stříhat drápky, když mi nad hlavou po plechové střeše pochoduje Mourek. On to snad dělá schválně, aby mě naštval a ponížil. Nakonec jsem se z náruče docela snadno vymanil. Nemám sice ostříhané všechny drápky, ale mám klid. Musel jsem paničku škrábnout, naznačit kousnutí a syčet celou dobu, co na mě mluvila, co mě už dávno pustila. Fakt mě to hodně vytočilo! Vždyť včera viděla, jak jsem skočil na římsu krbu a pak se vydrápal po zkosené stěně nahoru. Bohužel to tam končilo plechovou střechou, tak jsem se pozpátku pomalu sunul dolů. Možná tam jsou ještě moje zářezy od drápů. To na mě panička musela vzít i koště, jak jsem byl agresivní. Vždyť jsem viděl za skleněnou stěnou skočit Mourka ze střechy do pole! A já tu musím trčet na zahradě za zdí!!! Odvážná panička, co mě v tomhle stavu přenesla do mé kůlny... Česání syslovek drátěným kartáčem mě trochu uklidnilo, ale měl jsem u toho zpočátku dost keců... Ale odpoledne! Paničce bylo nějak divně bolavě, tak si lehla v obýváku na gauč a já jsem k ní vyskočil a přitulil se. Docela překvapení, protože to kanape je na tulení pro mě dost úzké a raději na něm ležím sám. Byla to ona, kdo se po dlouhé době zvedl první... Večer jsem se svezl autem v přepravce (aniž bych pípnul) k panu veterináři, který mi potvrdil, že stavba mého těla je ve výborné kondici
6. července 2011 Něco se děje! Bude mi rok a půl a asi přichází další velká změna v mém vývoji. Jsem ještě dominantnější, ještě utouženější, ještě agresivnější a co hlavně, začal jsem se dožadovat syrového hovězího masa! Dřív mi ho nutili, dneska mě jeho vůně postaví na nohy! Taky se mi zdá, že jsem kapku zmužněl. Ale nejradši mám stále suché granule Royal Canin pro britky. Jediný pamlsek, který zbožňuju je tekutý Snack od Vitacraftu. Nemám klid, když si neoznačkuju své teritorium a začínám pokukovat po světě za zdí. Panička mě zase "shazovala" z téměř třímetrové zdi za tůjema. Chtěl jsem se dostat na ptáčky, co stále nechtějí vypadnout z hnízda... Ale v noci jsem ten nejsladčí kocourek, který začíná při svítání budit paničku, neustále se tulí a vyžaduje mazlení. Většinou po hodině to jeden z nás nevydrží a můžu jít ven do své odpočívárny
4. července 2011 Nemaj dneska někde Den nezávislosti??? Tady to určitě není!!! .... Už to můžu zveřejnit... panička to prodejchala... To, že přišla z práce a páník si ani nevšiml, že jsem označkoval její zahradní mikinu v chodbě a provoněl jsem tak celý barák, to proběhlo beze slov. Ale když jsem se dneska ráno schoval tak, že jsem u ořecha vylezl na hromadu cihel a přeskočil zeď na pole, to už si prý za rámeček nedám. No já nevím, ale asi za to nemůžu. Panička už dávno říkala, že se ta hromada má OPĚT dát jinam. Je to takový její koníček - nejlépe stavební materiál přesouvat z místa na místo. Ale zatím se k tomu nějak nedostala... Asi největší problém bylo, že se panička musela pro mě brodit 20 metrů obilím a víc jak metrovýma kopřivama v šortkách a tričku. Moc hezky jsem ji uvítal a naznačoval jsem, že bych opravdu rád zpátky, ale že ta zeď je na mě moc vysoká. Tak ji napadlo mě popadnout a vláčet mě zpátky těma bodlákama. To se snad zbláznila. Chytnul mě takový amok, že má panička nějakým nedopatřením na čele rejhy. ZASE... No co, tak si to zalepí! Jenže ona mě odhodila do těch kopřiv a potupně na mě hodila svoje tričko, aby mě zase vzala na ruku. Nadával jsem dost hrozivě... to jooo... ale proč byla naštvaná, když jsem se k ní na zahradě hned tulil s kožichem plným zelených kuliček, to vážně netuším... Tak prý mám zaracha!!! Však já vím, že za mnou zase brzy příjde... jen co si to zalepí...
29. června 2011 Páníkové se včera vrátili z neplánované dovolené na ostrově Djerba. Mě se jet nechtělo a ani nemám zip na kožichu, abych si ho tam sundal... Mysleli si, že tu budu truchlit celý týden, ale já si užíval Káji juniora a jeho kamarádky Péťi. Starali se o mě vzorně, paničce se zdá, že jsem i trochu přibral. Ale jestli si panička myslela, že všem ukážu, jak se mi stýskalo a před všema k ní hned po příjezdu poběžím , tak to byla na omylu. Asi už mě má přečtenýho, protože odhadla správně, že si budu hrát na uraženého a čekala přesně to, co jsem předvedl. Protáhl jsem si jednu, pak druhou přední tlapku, potom obě zadní a nakonec ocásek. Následně jsem si běžel obhlídnout teritorium a usměrňoval řvoucí kočky za zdí. Když panička přijela hned druhý den z práce a nikdo jiný mě neviděl, běžel jsem ji radostí přivítat, otíral se o ní, válel se na zádech a mhouřil oči slastí. Už mi prý nikam dlouho neodjedou Prý mají fotek cizokrajných zvířat dost!
Neumíte si představit, jak je panička hbitá! I po nepovedené denní službě, kdy hned následovalo vyvazování okurek v novém skleníku s nedodělanou střechou, se dokázala vyšvihnout na Mourkovu plechovou střechu. Zahlédla totiž, že se po ní valí dvě chlupaté koule, až chlupy lítaly. Fikaně jsem vyskočil na provizorní dřez a díky chybějící střeše jsem byl u Mourka. Obešlo se to bez řevu a bez zranění nás kocourů jen díky tomu, že zkušený Mourek se vyprostil z mých spárů a zbaběle prchnul. Ze starého sena a pro mě nového prostoru jsem byl jak zhypnotizovaný a ačkoviv jsem měl kožich neustále naježený tak, že jsem vypadal neskutečně mohutně a nebezpečně, nechal jsem se paničkou snést ze žebříku. Dole mi to došlo a na paničku jsem pěkně zasyčel. Hotový tygr! Uvědomil jsem si, že jsem to asi kapku přehnal a zalehl k jejím nohám absolutně vyčerpán. Však se panička klepala ještě pěkně dlouho. Kulky jsou opět v ohrožení...
17. června 2011 V pondělí 6. června 2011 o půlnoci jsem se stal poprvé otcem pěti koťátek. Maminkou je krémová kočička CH Maud Merry Cream Button z chovatelské stanice Velvet Avalanche. Dnes jsme dostali nové informace a fotky. Od druhého dne po narození se Meggie pyšní třemi koťátky - jednou obrovskou kočičkou, která se narodila jako první a po týdnu má 258g, jeden kluk váží po týdnu 222g a druhý 209g. Koťátka prý rostou před očima a jsou to pěkní buclíci. Gratulujeme Meggie ke krásně vyrovnanému vrhu
11. června 2011 To byla ale sobota! Pamatuju si, že podobné seskupení dvounožců se tu objevilo i loni. Letos jich bylo 17. Nejdřív jsem s některými byl venku a hlídal je, aby mi nepřeznačkovali moje teritorium, ale když se jich tu objevilo víc (zvlášť, když přijeli i ti mrňaví človíčci), zalezl jsem si do své odpočívárny nebo se zašil tam, kam nechodili. Sešlost se ale vydařila, ani jsme moc nezmokli...
6. června 2011 Jsem trochu vyhublý, línám, ale skoro neznačkuju! Panička přišla ráno z noční, šla se mnou ven a já si pak zalezl do své odpočívárny a zase jsem usnul. Když mi páníček otevřel, rozespalý jsem se vypotácel ven a slyšíc paničku v kuchyni, nelenil jsem a běžel jsem ji nejdřív do baráku přivítat. Však já vím, že je pro ni největší odměnou, když se dožaduju mazlení právě od ní a že je blahem bez sebe, když jí před průzkumem zahrady dám přednost ...A dneska se mi narodily moje první dětičky!
4. června 2011 Dneska jsem zažil pocit absolutního kočičího štěstí! Někdo se může podivit, že je toho kočičí šlechtic vůbec schopen, ale já jsem všem dokázal, že mám své jasné teritorum, kam se Mourek a už ani žádný sousedovic kocour neodváží vlézt. Přede mnou zcela jistě ne!!! Vrabčák měl ale smůlu... Jen jsme vyšli na zahradu, vřítil jsem se do své kočičí prolejzačky za tůjema u skleníku a vylezl s úlovkem Já, kocour milující lenošení, jsem se zabavil pohybem na další hodinku Panička mi zatím dovymalovala moji "kůlnu" (asi tomu budeme muset vymyslet vznešenější název) a nastěhovali mi tam velké odpočívadlo, protože v obýváku jsem ho už skoro nevyužíval. Nejraději ležím na kuchyňském okenním parapetu nebo u paniččiných nohou na parketách. Včera jsem dokonce zalehl na židli, kterou mi panička přisunula ke kuchyňské lince a něco si tam lidského vytvářela. Byl jsem zvědavý, co tam dělá, ale na linku nikdy neskáču... Prý mi časem ještě vymění střechu nad mou zahradní odpočívárnou a doladí detaily. Celé dny, když to jde, trávím totiž na zahradě s páníčkama a raději si zalezu do krásně přírodou provoněného venkovního domečku, než abych šel sám do baráku. Domů chodím až večer s dvounožcema a to se pak většinou stulím k paničce na peřinu.
Přehlásil jsem se do ZO Praha-západ, abych měl všechno potřebné blíž.
24. května 2011 Nemusím vždycky vyhrávat já! Byl jsem na ranním průzkumu druhé zahrady, když tu na mě začal dělat nálety jeden mrňavej čramčarák. Zalehl jsem k útoku, ale on si ze mne nic nedělal a nadával mi z plůtku kousek ode mne. Nejspíš bránil svoje mláďata, tak jsem se jen párkrát ozval a nechal se tím upípaným opeřencem vyhnat ze zahrady. Nedalo se to poslouchat!
18. května 2011 Od rána do večera bývám venku, jsem moc hodný, mazlivý, značkování si už zase držím pod kontrolou (musel jsem po výstavě dát najevo, že je to tu všechno moje!) Mourek se odmítá se mnou kamarádit, i když ho lákám ze střechy dolů. Většinou mě pozoruje s posměšným výrazem z výšin u své plné mističky... Ať jsem venku kdekoliv, Gaston s Dixem odpočívájí v tu dobu v jejich domečku. Smím občas chodit na druhou zahradu, kde mám svůj vyšlapaný okruh a jsem šťastný, když můžu zalehnout pod obrovské tůje. Vydržím pozorovat hnízdící ptáčky neskutečně dlouho. Zatím žádný nespadl... Pokud chce panička, abych v tak napínavou dobu přišel, musí si pro mě dojít. Ale když zrovna nedělám, že jsem splynul s prostředím, běžím k ní s "tlamičkou od ucha k uchu". Někdy ani neprotestuju, když mě zvedne, ale raději jsem, když padne na kolena, hladí mě a já se otírám se o ní Dneska je páníčkův Velký den! K narozeninám mu s paničkou, klukem, Mourkem a pesanama přeju jen to nejlepší, hodně zdráví, lásky, pohody a úspěchů na všech frontách!
14. května 2011 Zdá se, že když tu není panička, beru do tlapky starost o celý barák. Tzn., že jsem třeba označkoval jedinou barevnou stěnu v obýváku nad sedačkou, než přišla panička z noční. Asi to nebylo moc dobře načasovaný, i když já si myslím, že když měli ten den přijet kamarádi Monča a Péťa až z Moravy, bylo dobrý dát vědět, kdo je tady pánem. Nakonec ale byli všichni spokojeni. Paničce to šlo umýt, aniž by setřela barvu a já to stejně cítil, i když říkali, že je to v pohodě. A návštěva to byla tak příjemná, že jsem po pár desítkách minut vylezl zpoza gauče a lehl si k nim na škrabadlo a nechal se hladit. Druhý den už mě nezajímali. To jsem chtěl hned, co se páníkové probudili, pustit na zahradu, zkontrolovat, kdo nám courá po střeše a pak jsem si zalezl do své kůlny a koukal jak poprchává, až jsem z toho usnul...
12. května 2011 Hodně času trávím na zahradě. Dneska si přivezla babička svýho noťase v kárce, že si na něm prohlídne moje fotky z výstavy. Tak jsem hned hupnul do toho jejího dvoukoláku. Na chvilku jsem se uvelebil a užíval si netušený výhled. A jak se tak všichni divili, kam jsem se to nacpal, rozhodl jsem se kárku si přivlastnit a hned jsem si dečku v ní podepsal. Tak nevím, jestli si sem bábi chtěla přijít vyprat nebo koukat na ty fotky ...
9. května 2011 Tak prý, když jsem měl tak nečekaný úspěch na výstavě v Brně, můžu se už válet v hlíně... A mě to tedy až tak nebaví, když to mám povolený... Momentálně mě baví vyřvávat a sledovat Mourka na střeše A toho troufalce, co se tam s ním prochází!!! Prý abych přišel na jiné myšlenky, zajeli jsme s paničkou do druhé ulice k babičce a dědovi. Dostal jsem kšírky a choval jsem se, jak kdybych se s nima narodil. No, ono je docela jednoduché změnit můj směr, když mě jen nadzvednou pomocí vodítka a seřídí. Ale že koukali, když jsem během pár minut označkoval asi 6 rostlin. Legračně za mnou chodili s konví Nejsem si však jistý, jestli tam ještě budu smět... Každopádně jsem tam pak chodil i někde bez vodítka a ležel způsobně na travičce nebo pod lavičkou. Zajímalo by mě, co by na mě říkala jejich Minda, ale nebyla doma. Tak mě napadá, že ta označkovaná deka taky nebyl asi dobrý nápad...
7. května 2011 VÝSTAVA V BRNĚ - HOTEL AVANTI
Sobota... Přestože se mi doma moc nevěřilo, jel jsem zabodovat na výstavu do Brna. Cesta by trvala dvě hodiny, kdybychom nebloudili kolem hotelu v okruhu pár set metrů stále dokola rozkopaných silnic. Nejmíň třikrát jsme najeli na upravovaný okruh Brna Ubytovali jsme se přímo v hotelu Avanti, kde se všechno odehrávalo. Bylo to velmi fikané, protože se páníčkové mohli zašít na pokoj a odpočinout si. Jenže jim to moc nevyšlo. Panička potkala spooooustu svých známých a páníček hlídal, abych něco neprošvihnul. A když už se rozhodl jít si pospat, volala ho panička telefonem, že si jdu pro pohár Na posouzení jsem byl u pani Miry Forsén z Finska , které jsem se zamlouval úpně celý. Stihnul jsem i přehodit kožich během dvou měsíců, takže bodovala nejen moje kresba, ale i kvalita srsti. Získal jsem svůj první titul CACS a postoupil jsem do dalšího kola a zůčastnil se BIV (Best in variety) s dalšíma dvěma červenýma mramoráčkama. Vyhrál jsem a získal pohár Zúčastnil jsem se i výběru do nominace na BIS, kde jsem to projel díky svému teenagerskému věku. Byl jsem sice trochu nervózní, protože jsem se díky spoustě návštěvám vůbec nevyspal, ale přesto se mi dneska hodně zadařilo. I když jsem 2 měsíce nikde nebyl, hned jsem věděl, jak se mám na posuzovatelském stole chovat...
Neděle... Vzbudil jsem se před čtvrtou a čekal, že se půjdeme projít po balkoně, jako když jsem večer proklouzl páníčkovi a prošel se po celé délce jedné strany hotelu Jak jsem koukal do pokojů, většina lidí už spala... Díky naší oblíbené hře "Berany, berany, duc..." jsem se způsobně vrátil k páníčkům, takže jsem na p.delku nedostal. Ráno by mě prý ale nejradši zakroutili krkem, protože panička už dál po mém probuzení nespala a hlídala, abych někde neoznačkoval hotelový pokoj. Když se konečně pustila do ukládání mých fotek, rozhodl jsem se, že už si zase můžu dát šlofíka... Za to svítání to snad stálo, ne?!! Na výstavě jsme zase potkali spoustu kamarádů. Posouzení jsem absolvoval u pana Luigi Comorio z Itálie, dostal jsem druhý CACS, vyhrál jsem BIV v počtu 4 soutěžících a zúčastnil se rozstřelu do nominace do BIS, kde jsem měl opět velmi kvalitní moravskou konkurenci. Sestřička Alesska byla možná o chloupek krásnější než sestřička Aymmynka v sobotu, ale jen díky gramům navíc. Eleonorka Libora a Daniela z Vídně byla nejúžasnější, když se začala po pelíšku (kleci) kutálet radostí z dárečku od nás. Měla svoje první narozeniny a odvezla si za to domů svůj první pohár Domů jsme se dostali ještě za světla a tak jsem se hodinku probíhal na zahrádce a doháněl, co jsem za dva dny zameškal Pryč byl mírumilovný výraz a pomalý krok. Po tom, co jsem se rozběhl proti zdi a obrousil si drápky s doměním, že vyskočím na střechu, se Mourek rozhodl déle nesetrvávat v mé blízkosti. A to jen zrychlím pohyb, posera! Pořval jsem si v noci na parepetech, aby se znovu srovnala morálka okolních kocourů a ráno jsem byl zase roztomilý kocourek ploužící se po chodníčku a válející se na sluníčku.
5. května 2011 Tak jooo, můžu říct, že jsem konečně dobrovolně začal baštit syrové hovězí maso. Já vím, že mi vždycky kupovali lepší kousky jak juniorovi, ale když mě to nikdy moc nelákalo... Ale tenhle týden jsem zdláblul sám už třetí porci! Že by to bylo tím květnem, měsícem lásky? Každopádně mě čeká dnes večer zase chvilkové poleženíčko u paničky na klíně. Tenhle měsíc je tolikrát významný, že pro to musím něco udělat a trénovat Ale abych se honil za kosákama, kteří mě obestoupili z každé strany na trávníku ve vzdálenosti 2 metrů, na to jsem už rozumný. Páníček byl se mnou dneska celé odpoledne venku a říkal, že tohle velcí kluci už nedělaj...
1. května 2011 Země se otřásla... no, spíš zase moje vybaveníčko. Ještě že mě panička stále nechává vyzrávat Operace (kastrace) stále v nedohlednu. I když se u nás dneska zase pere peřina... Však jsem říkal, že bychom mohli jít ven! Jenže panička si přišla z noční, zalehla, nereagovala na moje pošlapání, páníček se nacpal na moje místo a nechtělo se mu vstávat. Tak jsem mu prostě počůral peřinu! A bez varování, heč! Neměl se na paničku tak mačkat! To jsme byli ale rychle venku, hihi... A za odměnu jsem byl ukázkově hodný, když se panička přece jen rozhodla mě vykoupat. Během čtvrt hodiny jsem byl vyfénovaný v teple své zimní zahrady. Odpoledne jsem se vyhříval na sluníčku a nehnul se od klimbající paničky na lehátku.
27. dubna 2011 Mám za sebou další a na rok poslední očkování. Dokonce proti vzteklině mi injekce platí 3 roky! Nechal jsem si dát i druhou injekci proti běžným kočičím nemocem spolu s FeLV a vůbec jsem nevyváděl, ani jsem nepípl. Choval jsem se úplně jinak, než když na zahradě proti mě letěl čmelák. To jsem se pelášil schovat, než ten bzučák zase odlétl. Jinak mi moje první námluvy opravdu pomohly a jsem klidnější a moc hodný. Značkuju do kočkolitu. Občas to má pěkný grády, nejpíš když jsem za ten den nebyl značkovat venku. Ale v noci nevyřvávám, spím po celém baráku, většinou si ale v noci vlezu k paničce. To na ní pokaždé stojím předníma packama tak dlouho, než se probudí a pak se stulím k levému boku a mazlíme se. Buď usneme oba nebo já pak odejdu a většinou v půl páté slabě zakníkám na okně, kde mám výhled na střechu k Mourkovi a tak o sobě dávám vědět. Hlídám si své teritorium. To mě pak většinou panička zavolá a když zrovna nejde do práce, tak spolu zase usneme až do rána...
24. dubna 2011 Včera jsem byl nejmíň 9 hodin venku. Buď jsem se zašel vyspat do klidu své kůlny nebo polehával u krbu. Nejradši bych se celý den vyvaloval na hlíně v bývalém-budoucím skleníku, ale to se paničce moc nelíbilo Taky jsme se na kšírkách šli projít za zeď podél pole, abychom viděli na páníčka, který si tam připravoval na svařování nějaká železa. Mimochodem, panička už umí i betonovat. Jsou oba už docela utahaní, ale já jsem je dneska nabil energií. Páník mě s sebou vzal ven už v půl devatý. Mourek nastoupil na střechu a čekal na svůj příděl granulek. Zároveň s ním dostal baštu i cizí kocour, který tam za ním chodí. Je ale plachý, tak když viděl paničku lezoucí po žebříku, odběhl ze střechy a seskočil na parapet skleníku zvenku od pole. Páníčkové se strašně pobavili, když jsem na kocoura zamňoukal a rozběhl se na něj. Odrazil jsem se skočil předníma tlapkama na prkno.... Samozřejmě, že kocour utekl, ale já se rozplácl na skle, které je v tom prkně zasazený a sesunul jsem se dolů s hurónským smíchem za zády. Prý by takový videozáběr vyhrál na plné čáře
22. dubna 2011 Je mi rok a čtvrt a vážím 6 kg.
V časopise "Naše Kočky" jsme se zúčastnili fotografické soutěže "Kočky v zimě" a byli jsme velice překvapeni, že jsme vyhráli první místo. Udělalo nám to velkou radost a považujeme to za náš největší kočičácký úspěch, kterého jsme kdy dosáhli. Dokonce jsme dostali krásnou cenu!
Překvapení! Zcela náhodou jsem se našel v časopise "Fauna" u článku pani Skopcové z naší dosavadní ZO. Fotka byla samozřejmě uveřejněna s mým dávným svolením
19. dubna 2011 Jednoznačně nádherný den! Dneska jsem zúročil všechny lekce výcviku pobytu na malé zahradě. Jak my říkáme "u krbu". Ráno jsem si opachoval a označkoval, co jsem musel a odpoledne jsem zabral lehátko. Panička si sázela muškáty a já hlídal Mourka, aby neslezl ze střechy nad krbem. Slézt se mu chtělo, ale stačilo, abych došel na kraj a mňouknul na něj a už si to pelášil zpátky na půdičku. No co, panička mu tam po žebříku donesla i svačinu... Celé odpoledne jsem pospával na svém novém místečku v rohu lavice, u sluncem vyhřáté zdi. Na rozdíl od paničky a Mourka raději vyhledávám stín, protože i když línám, tak mám stále pěkně huňatý kožich. Vydržel jsem venku až do večera, kdy páníček griloval a přišla i babička s dědou. Před cizíma lidma, co přijeli za páníkem, jsem se běžel schovat do "své kůlny" a nechtěl vylézt, ani když už dávno byli pryč. Ale babi a dědu jsem poznal po hlase a zůstal jsem ležet celou dobu se všema venku u večeře. Nic z lidských pochoutek mě neláká, tak jsem jen poslouchal a nechal se dlouho hladit od dědy. To všichni zírali! Doma jsem usnul jak špalek...
18. dubna 2011 Dneska jsem dostal do poštovní schránky svůj první opravdový velikonoční pohled a to od mé kočičí kamarádky Eleonorky a jejích páníčků Libora a Daniela z Vídně. Celý pohled byl posetý malovanými vajíčky a fotografiemi krásné Eleonorky
8. dubna 2011 Na zahradě jsem jako tygr, který si hájí své teritorium. Značkuju a snažím se zastrašit kocoury, co chodí v noci Mourkovi po střeše. Takže mě opravdu rozčílí, když se mě panička zrovna snaží zdržovat vyčesáváním... Doma jsem zase za mazlivého kocourka, který rád spí a občas si zazpívá na parapetu. Co na tom, když mě musí občas hlídat, abych si něco neoznačkoval! Důležitý je, že baštím granulky s takovou chutí a tak často, jak to tady ještě neviděli...
5. dubna 2011 Dnešek jsem začal vyřváváním na parapetech už ve 2 hodiny. Panička doufá, že mě to po čase zase přejde, protože prý není moc ideální chodit v noci každou čtvrthodinu hlásit, že Megiie odjela a že za oknem není jiná ženská... V půl pátý jsem ztichnul, až když mi byly odepřeny okenní parapety... Ale ráno jsem to dohnal! Rafinovaně jsem si kníkal za oknem, kde z druhé strany seděl Mourek a tak mě panička pustila ven už v půl osmé a že se mám jít pozdravit s kočičím kamarádem a opachovat si ty svoje místa na malé zahrádce... Moje kamarádství s Mourkem tímto dnem skončilo!!! Hnal jsem ho před sebou neskutečnou rychlostí a vyluzoval jsem při tom strašidelné zvuky. Mourek vylétl na střechu a já byl spokojený. Kožich jsem měl úžasně naježený, vrčel jsem a syčel dalších 5 minut. Pak jsem se všude spokojeně podepsal a šel domů. Večer jsme si to zopakovali. Mourek se ke mě řítil ... no, spíš asi k paničce... a jak viděl, že vylejzám i já, vzal nohy na ramena a běžel na půdu opačnou stranou než ráno. Ani tentokrát jsem ho nemohl následovat; než jsem si to promyslel, vzala mě panička na ruku. Bohužel mi to hned nedošlo a zahryznul jsem se jí přes mikinu do ruky tak, že viděla hvězdičky. Docela pozdě jsem si uvědomil svůj omyl, moc jsem jí nešetřil Takže celý večer jsem potichu dolejzal a dělal zraněné paničce společnost... I když co??? Prý je ze zahrady pokaždé tak otlučená, že nevím, proč by ji tohle mělo vykolejit! Tato zkušenost vede k tomu, že buď bude panička lézt na žebřík a krmit Mourka a další dva Vildovic kocoury na střeše nebo si bude chodit Mourek pro příděl, když já nepůjdu ven. Mimochodem, dneska byl Mourek na očkování a pesani dostali masového dorta k narozeninám. Jsem rád, že jsem se ani jedné záležitosti nemusel zúčastnit
1.- 4. dubna 2011 Není to Apríl! Opravdu to tak rychle uteklo a já dospěl v pořádného mužskýho. V pátek v 17 hodin za mnou přijela moje první nevěsta! Je to krémová kočička Maud Merry Cream Button z CHS Velvet Avalanche a má nádherné oči. Během hodiny jsme si na sebe zvykli, i když Meggie se snažila dělat drahoty a vypadalo to, že mě zmydlí. Já se ale nedal (nebudu přiznávat, že jsem se vždycky překvapením málem svalil na záda) a když se odstranila přepravka i kryt ze záchůdku, kam se moje nová kamarádka schovávala, tak vše probíhalo podle plánu. Docela jsem všechny překvapil svou rychlou adaptací na vzniklou situaci , něžností a galantností. Za 4 hodiny (ve 21:45 hod) od příjezdu kočičky jsem splnil, co se ode mne očekávalo. Druhý den jsme překvapili poloprázdnýma miskama. Dokonce jsem baštil konzervičku, kterou já nemusím. Meggie taky chutnalo Panička šla brzy ráno do práce a vstala dřív, aby si nás pomazlila. Ale jak já ji uviděl, začal jsem se chlubit svou nevěstou a tak nás raději nechala samotný. Sobota byla plná vášně a neděle plná sluníčka. Tak nás všichni páníčkové šli dát na čerstvý vzduch, aby i fotky vypadaly k světu. Naše komůrka lásky byla z daných důvodů poměrně malá, ale nám by úplně stačil prostor metr na metr Na bezpečné kočičí zahradě jsem si obešel své teritorium, očuchal, opachoval všechno jako obvykle a pak jsme se trošku prošli s Magginkou. Brzy jsme se utahali a vrátili domů do našich pelíšků. Pondělí ráno jsme se před paničkou nabaštili a pak užívali si pár posledních hodin, než Meggie odjela večer zpátky do St. Boleslavi. Všichni doufáme, že se povedou nádherný koťátka, když jsem se snažil do poslední chvíle... Držte všichni palce!
28. března 2011 Foukne se do mě a už to lítá... Chlupy jsou všude. Už to ani nikomu nevadí Občas se vyluxuje a to já raději přecházím do druhé místnosti, občas... vlastně dost často mě panička vyčesává. Ta hromada chlupů by mohla najít lepší uplatnění než v popelnici, ale co nadělám... Paničku dneska napadlo, když jsem se proběhl na zahrádce a označkoval si svoje teritorium, že by mohla postupovat tak, jako to dělá s Dixem a Gastonem, když jsou s línáním v nejlepším. Ale neřekla mi jak... Koukal jsem, jak napouští vanu. V koupelně jsem doma, na vodu se raději jen koukám. No a pak si panička zavolala kluka, aby fotil, že bude legrace. Jooo, legrace! Jak pro koho! Strčila mě do vany a že prý se mám cachtat... Já????? Nekoupal jsem se víc jak půl roku! Ale nakonec to docela legrace byla. Největší úspěch mělo vypouštění "špinavé" vody, kdy jsem naložený v teplé lázni v lavóru koukal, jak se točí vodní vír u odpadu. Pak jsem pocákal celou koupelnu a nechal se vyfénovat. Když nemám fén u hlavy, tak mi to nevadí. Následné česání bylo velmi účinné, takže musím konstatovat, že dnešní akce nebyla zbytečná...
23. března 2011 Každý, kdo mě osobně zná, ví, že jsem velice uvážlivý kocourek. Možná se neví, jak moc jsem mazlivý, ale to pro cizí lidi stejně není důležitý... Prostě jsem hodně klidný kocourek a hlídat mě na malé zahradě není pro páníčky problém. Hrozí snad jen to, že bych se rozběhl kvůli ptáčkům nebo mouchám... Páníčkové taky vědí, že jsem schopný vyskočit do hodně velké výšky, abych se dostal za Mourkem na střechu a tak dělají všechno možné, aby mi to znemožnili... Mourek si se mnou už ani hrát nechce. Dneska jsem jim předvedl, že do výšky z místa vyskočím i kvůli motýlkovi, který si sedl na vršek dřevěného plotu. Klasickými zvuky a grimasami jsem všechny upozornil, že jdu na lov. Panička tudíž vystartovala taky a když jsem vyskočil na plot a zabořil čumák do živého plotu nad ním (motýlek samozřejmě uletěl), tak mě sundala a položila potupně na lehátko. Škoda, že nikdo nenafilmoval moje divadelní představení!!! Oba páníčkové strnuli a dívali se, jak si sedám, zvedám levou přední nohu do výše očí, nakláním hlavu a zmateně zírám na svou plandající tlapku. Ano, plandal jsem s ní velmi věrohodně!!!Paničky by se krve nedořezal... myslela si, že jsem si ji přinejmenším při skoku do výšky zlomil No tak jsem ji dál netrápil, zaujmul číhací polohu a dělal jako by nic Kdyby to neviděl i chechtající se páníček, tak by jí to stejně nikdo nevěřil...
22. března 2011 Je mi 14 měsíců a vážím 5,8 kg. Zhubnul jsem... Asi by to chtělo nadlábnout se na vlastní svatební hostině
20. března 2011 Užíval jsem si odpočinkovou neděli, pospával, kde se dalo, když tu mě probudilo vrtání, řezání, svařování... Páníček pro mě a paničku vyráběl schůdky k oknu a moooc se mu to povedlo. Mourek se poslední dobou zdržuje nejraději na střeše nad krbem, nejspíš proto, že jsme si to nedávno vyjasnili, takže se paničce bude díky schůdkům u okna líp chodit ven s jeho granulkama. Co by chtěl víc, než servírování večeře přímo pod čumák! Už tak je dost vykutálenej! Když si běhám na zahradě, kouká na mě ze střechy a posmívá se mi, že já za ním nesmím
11. března 2011 Oba kocouři jsme odpoledne dohlíželi, jak páníčkům přibejvaj tvárnice, abych prý já nemohl skákat za Mourkem na střechu. Mám na to sice jiný názor, ale kolem je tolik povyražení, že plánuju držet se na své části zahrady. Asi mi ani nic jiného nezbyde... Že jsem stále pod dohledem mi nevadí... Prolejzal jsem si svým tůjovým bunkrem, odpočíval ve své kůlně, ale když Mourek nevěděl "co roupama" a začal na mě dělat nájezdy, rozbíhal se a dráždil mne, odpočívajícího kocourka, vystartoval jsem proti němu a to jste měli vidět, jak zdrhal. Panička musela zakročit. Nejdřív si tedy myslela, že mi při tom rychlém běhu zaskočilo a oba páníkové na mě zírali, co to dělám za grimasy. Rukavice raději nesundali a snažili se mě přesvědčit, že Mourkovi domluví, aby mi to už nikdy nedělal. Tak jsem přestal hučet, bučet, vrčet a dohlížel dál na stavbu. Mourek se sice přišel udobřit, ale pár chlupů mu už do kožichu nikdo nepřilepí
9. března 2011 Přišly výsledky krve. Mám krevní skupinu A, testy na FeLV (kočičí leukémie) a FIV (kočičí "AIDS") jsou negativní.
8. března 2011 Ode dneška můžu používat titul GIC jako Grandinterchampion.
7. března 2011 Dneska večer jsem byl na odběru krve. Panička mi dala kšírky, abych se prý lépe chytal a páníček plánoval rukavice a hodit na mě deku. No... je pravda, že jsem začal statečně ječet a bránit se, když se zapnul holící strojek, ale páníčkové mě zalehli a pan veterinář mi tlapku jen lehce ostříhal nůžkama, takže jsem ani nikoho nepokousal a nechal si nabrat krev na skupinu, FeLV a FIV. Pro všechny případy jsem si nechal udělat stěr na Streptococus canis z pindika, to mi skoro nevadilo. Přijeli jsme domů a Mourek mě hned litoval, že mám zalepenou tlapku. Nemohl jsem přece říkat, že to nic nebylo a že to bylo hned hotový...
5. a 6.března 2011 VÝSTAVA PRAHA - PYRAMIDA
Sobota... Dneska to bylo moc príma! Výstava se konala v hotelu Pyramida v Praze, kousek od nás. Na posouzení jsem byl u pani Dariny Tarabiny (CZ) a nejen díky štěstí, které nám přinesla pani Jana z MK, jsem zase dostal další titul CAGCIB. Uteklo nám to hodně rychle. Panička si smlsla na pizze s Janinkama od Boleslavi, přijela se podívat Gabča a obdivovali jsme úspěchy kočičáků našich přátel, velký první úspěch měla i Mína se svýma kočičkama. Páníček byl na volejbale, ale odvezl nás tam i pro nás přijel.
Neděle... Dneska jsem udělal všem velikou radost. Dokázal jsem ukončit serii získaných titulů CAGCIB a můžu si zažádat o titul MEZINÁRODNÍ GRANDCHAMPION (GIC). Na posouzení jsem byl u pani Jurgity Gustatiene z Litvy, dostal jsem titul, zúčastnil se BIV a se svou barvou kožíšku vyhrál. To je pro mě asi nejkrásnější odměna! V rozstřelu jsem i díky svým nádherným kukadlům postoupil do nominace na BIS. Panička byla ohromena! Svou plánovanou poslední (prozatimní) výstavu jsem si náležitě vychutnal. Zvlášť, když se na mě přijeli podívat obě babičky, teta Gábi s Maruškou H. a setkali jsme se zase se spoustou kamarádů z výstavy. Plánujeme si odpočinout a věnovat se zlepšovaní své fyzické kondice tím, že ještě dospěju... Svou dnešní výstavu jsem ukončil slovy pani posuzovatelky, že jsem mohutný, velmi slibný mladý kocour...
3. března 2011 Vypadá to, že mám další "uřvané" období za sebou. Po delší době jsem v noci nevyvolával nevěsty. Buď to jednoduše polevilo nebo to bylo tím, že jsem se vyřval včera na zahradě, kde jsem si s paničkou užíval dvě hodiny na sluníčku. Na dnešek jsem spal do půlnoci na škrabadle v obýváku a pak se šel stulit k levému boku paničky. Je zajímavé, že přes den se moc rád nemačkám, ale v noci mě panička obejmula a já předl jak malé kotě. Klasicky ve čtyři hodiny ráno jsem se protáhl a nechal se šimrat na bříšku. Dneska jsem byl poslední, komu se chtělo z postele. Panička musí na masáž a říká, že ji potřebuje určitě díky tomu, jak se musí kvůli mě omezovat v posteli
1. března 2011 Čekal jsem celý večer na Mourka, až sleze venku z půdičky a příjde se nabaštit. Roztomilým kníkáním jsem ho přivítal, celého očuchal a pak hlídal mezi dveřma, než spořádá granulky. Mourek mi nečekaně proběhl kuchyní do obýváku, ale já byl rychlejší. Předběhl jsem ho skokem na křeslo a měl jsem to zase vypočítaný tak, že jakmile se Mourek napřahoval ke skoku na MOJI prolejzačku, skočil jsem po něm, div jsem ho nerozplácnul. Sice ječel a syčel, ale vyhrabal se z té hromady a upaloval k oknu s tím, že spát bude dneska zase venku. Chvilku jsem ještě dokazoval ústně svoji domácí převahu, ale pak jsem zalehl na vrchní příčce odpočívadla a klidně usnul
Snídaně probíhá podobně.
27.února 2011 VÝSTAVA PLZEŇ
Ráno jsme si mohli přispat, protože Plzeň je od nás ani ne hodinku cesty, ale já jsem pro jistotu budil páníčky svým toužebným vyvoláváním průběžně po dvou hodinách, takže v šest ráno jsme se začali chystat na cestu. Vyrazili jsme v půl osmé. Trochu mě zaskočilo, že byl sál v Plzni tak malý a panička se divila, že dokáže někdo postavit kočku na tak neupravenou podlahu. Pořádně jsme si vydezinfikovali klec, kterou jsme si našli vzadu sálu, kde bylo víc volného místa kolem nás. Na posouzení jsem šel k pani Bertě Němcové. Moc se jí líbila moje červená barva kožíšku, ale zdál jsem se jí zatím stále dost mladý na své dosavadní úspěchy. Však plánujeme brzy pauzu a letní odpočinek. Přijela se za mnou podívat i Gabča s Irenkou a byly svědkem toho, že jsem na vlastní kůži vyzkoušel, jak je "čistá" podlaha. Na posouzení se nedařilo jedné kočičce, která si vyřvala odchod z posouzení takovým způsobem, že já vzal z náruče nohy na ramena. Nějak moc jsem ale pozornost okolí nepřilákal. Třeba páníček si toho vůbec nevšiml! Panička mě hledala pod klecema uprostřed a já byl místo toho pod svou klecí na konci sálu. Přece vím, kde mám výbavičku, ne!?! Domů jsme se dostali poměrně rychle a brzy. Mám další titul CAGCIB.
22. února 2011 Je mi 13 měsíců a vážím 6,20 kg.
15. února 2011 Dneska odpoledne jsem byl po delší pauze na zahrádce. Svítilo sluníčko, ale i tak mě přemlouvali, abych vyskočil ven z okna. Tedy Mourek mě od toho nejdřív zrazoval, ale pak jsem ho prokoukl. Nechtěl, abych přeznačkovával jeho teritorium. Vo co mu jde, vždyť je kastrovanej! Prozkoumal jsem i přestavovaný skleník a musím konstatovat, že mají dvounožci před sebou dooost práce, abych se na jaře mohl prohánět mezi zeleninou. Moje zahradní rezidence je na tom mnohem líp, stačilo by, kdyby nepršelo a střechou nezatýkalo. Dovolil jsem si i trošku držkovat a máchnout pacičkou, když už chtěla panička jít domů. Ale po té, co si se mnou zahrála mou oblíbenou hru "Schovej se, já tě najdu" jsem si sbalil saky paky a šel domů dobrovolně... Kdo tu hru nezná, vřele doporučuju. To se běží jeden dospělák - skoro vždycky je to u nás panička - schovat za roh nebo za dveře nebo za postel a já dělám, že ji nevidím. Páníček taky obvykle dělá, že ty naše blbosti nevidí Pak panička vykoukne a zase se schová. Já dělám straaašně překvapenýho (nebudu jí přece kazit radost tím, že ji řeknu, že je celá vidět tou prosklenou výplní dveří) a letím za ní. Obvykle se ducáme hlavičkama, než ji napadne nová schovka... To je možná jediná hra, kterou nehraju vleže
5.-6.února 2011 VÝSTAVA VINIČNÉ - SLOVENSKO
Čtvrtek…Ráno jsme vyrazili na Slovensko, abychom se o víkendu zúčastnili MVK ve Viničném u Bratislavy. Cestou svítilo sluníčko a já si lebedil v přepravce, chodil koukat z okýnek a klidně si za jízdy dal granulky ke svačině. Autem jezdím rád… Po 4 hodinách jsme projeli Viničné a pokračovali ještě přes hodinu dál do Radavy, kde jsme přespali jednu noc. Nejspíš už při objednávání penzionu Lagáň se rozkřiklo, že přijede český Interchampion a tak se při mém příjezdu schromáždil uvítací kočičí výbor, na který jsem z auta packou kýval (no, spíš zíral). Na pokoji jsem se hned zabydlel a začal si hrát. Tady je patrné, že při pravidelném tréninku je kočka schopná naučit se spoustě věcí… Páníčkové se pak vydali do termálních lázní Podhájska a já jsem se zatím trochu prospal na své vlastní posteli
Pátek… Přesunuli jsme se o 100 km blíž k Čechám a zabydleli se v penzionu Pod Kláštorom v Pezinoku nedaleko Bratislavy.
Sobota…Viničné, kde byla ve sportovní hale výstava, bylo jen co kamenem dohodil… Sám jsem si vybral klec a začal nacvičovat mazlící polohy. Na posouzení jsem šel k panu posuzovateli Martinovi Kabinovi (CZ). Poté, co mi pořádně prozkoumal ocásek a vyjádřil se kladně o jeho délce a šířce, jsem si vyslechl chválu na svou velkou svalnatou postavu s krátkýma pevnýma nohama, na hezký profil, na velké sytě oranžové oči, na skvělou kvalitu srsti (a to i přesto, že teď hodně línám) a samozřejmě chválu na výraznou kresbu. Nabyl dojmu, že jsem milý, klidný kocourek ve výborné kondici… Klidný, to já tedy jsem! Dokonce mě převalil na záda a šimral na bříšku. A jak všichni kolem mě ví, nemám takové omezování v náručí příliš v oblibě. Nechal si mě ještě do výběru na rozstřel. Na výstavě bylo hodně britských kocourků a jeden bikolorek se mnou poměřoval krásu před rozstřelem. Dál jsem nepostoupil, ale panička měla i tak radost z toho, jak jsem se vystavoval (zvlášť, když poryvy větru způsobovaly hluk připomínající projíždějící lokomotivu) a z dalšího zaslouženého titulu CAGCIB.
Neděle... Ráno jsem páníčky vzbudil klasicky před sedmou, abych se mazlil, hrál si, zkoumal pokoj, koukal z okna a pak po deváté usnul jako obvykle na celý den. Spát mi to ale nedalo. Raději jsem zabojoval na druhé slovenské výstavě. Posuzoval mě pan Dietmar Sagurski (AT) a soutěžil jsem i se dvěma kamarádkama červenýma mramoračkama v BIV (Best in variety), což jsem vyhrál. Zůčastnil jsem se i rozstřelu do nominace. Stále prý ještě potřebuju čas na syslovky… Ale mám další CAGCIB. Uteklo nám to jako voda, protože jsem potkal Ilonku, Martinu, Mirku, Katku, Libora, Daniela, Honzu, Eleonorku, Evitku… … … Čtyřhodinovou cestu jsem zvládl v pohodě a doma jsem si hned začal hrát s dárečkama, který jsem dostal od kamarádů. Děsně mě prý rozmazlujou… říká panička
29. ledna 2011 Můj kamarád 15ti letý stařeček Ferda činčilák usnul a už se neprobudil. Zvyknul jsem si chodit do patra za klukem a Ferdu pozorovat. Nebyl problém ani za ním vlézt do klece a ležet u něj. Přesto, když se Ferda po pokoji rozběhl proti mě, couval jsem, div jsem se nesvalil. Jak byl malý, tak jsem z něj měl o to větší respekt Když jdu do pokoje za klukem, jdu se nejdřív podívat za dveře, kde měl Ferda svou velkou klec. A on nikde... No ale kluk mi to vynahrazuje. Stále na mě útočí a lehce mi narušuje můj "garfieldovský život" kocoura, kterého nic nerozhází a nezvedne z gauče (nepočítám-li zvonek u dveří). Vždycky mě nakonec popadne do náruče (to já nemám rád) a tak přesvědčivě mě drží, že i když si se mnou sedne (no to já už vůbec nemám rád), tak držím jak Méďa Kulička. A vydržím to už proto, že ostatní závistivě přihlížejí. Jakmile ale kluka zaujme něco jiného, využiju jeho nepozornosti a metelím si to na zem. Poslední dobou jsem schopný spát od dopoledne do večera a hodně často u kluka v pokoji, protože má zkouškové období. Ale nedá se říct, že bych ostatní zanedbával...
26. ledna 2011 Tak jsem Vám nějak rychle dospěl, je ze mě mohutný, svalnatý roční kocour a i hlavička se mi začíná syslíkovat. To je u britky prý dobré znamení. Nejsem moc rád, když mě chtějí držet v náručí, ale zbožňuju se válet na zemi nebo v křesle. Rád se nechávám česat, hladit a mazlit, často vyvalím bříško a zůstanu tak, dokud to mazlení někoho neunaví. Moc už se značkováním a kvílením na parapetech nezlobím, začínám dobře baštit. Stále jsou u mě na prvním místě suché granulky Royalky, ale žvýkám si už speciální řadu pro bristké dospělé kočky a moc mi chutnají. Tedy ne že bych to s tím jídlem přeháněl... třeba z hovězího si asi dvounožci zase udělají guláš
Už vím, jakou mám "cenu"... nevyčíslitelnou... Panička mi předčítá komentáře pod mýma fotkama na MK a já jsem čím dál víc sebevědomější... Mám obrovskou podporu ve své rodině a u známých. Bereme to sice všechno s nadhledem a pro radost, ale myslím, že teď mám proč se snažit. Tak skvělý Fan Club jen tak někdo nemá...
21. - 23. ledna 2011 VÝSTAVA VE STOCKERAU U VÍDNĚ - RAKOUSKO
Pátek... Nemohl jsem ani dospat. Dneska jsem vyrazil na výlet, který panička dostala pod stromeček a já ho dostal jako k narozeninám. Zítra mi bude rok a oslavím ho v Rakousku. Vyjeli jsme už dopoledne, nespěchali jsme, jen páníčkové často řešili nezobrazující se zahraniční mapu na GPSce v autě. Když na to konečně přišli a naťukali tam něco, po čemž se objevila silnice až do Vídně, tak jsme profrčeli skrz Znojmo a hranice na Hatích a byli bez avizovaného oběda. Já se za jízdy kochal přírodou a koukal z okna nebo ležel v přepravce a neměl jsem čas jim radit. Před Vídní jsem se docela pobavil, když jsme dojeli díky navigaci k Dunaji a GPSka ohlásila: :"A nyní se naloďte na trajekt". Paničce povstaly vlasy hrůzou, když viděla ten svižný proud řeky, ale natěstí tam žádný převoz nebyl... funguje nejpíš až na jaře. Jeden pán nám posunky naznačoval, že naše cílové město je hned za řekou, ale vypadalo to spíš, jako že to máme přeskočit. Raději jsme to objeli Když jsme se ubytovali v hotelu v Klosteneuburgu (asi 14 km od Vídně), tak se páníčkové šli projít do městečka, najedli se a vrátili se ke mě. Večer se jeli podívat do Vídně. Po třech hodinách venčení se vrátili a panička se dožadovala na recepci opravy topení, které nefungovalo. Přišla se smíchem, že prý máme otevřít okno a pořádně ho zabouchnout. A ono to opravdu začalo topit Jinak na pokoji se mi moc líbí, v koupelně mám "ložnici" (kdyby mě napadlo značkovat), ta je taky přepychová... mazlím se, zkoumám to tady a koukám ze 4. patra ... někdo to naše autíčko hlídat musí
Sobota... Dneska mám narozeniny! Panička se prý moc nevyspala...asi jak se těšila na oslavu... ale říkala, že když zamňoukám v půl čtvrté ráno v koupelně, že jí to nedá a musí si mě pustit do postele. No a že pak spí prý jak s miminem, protože pak má celou dobu ruku na mém kožichu, prý kdyby mě napadlo se zvednout a jít označkovat peřiny. No já nevím, už mě to dlouho nenapadlo, jestli si ona jen nehřeje ruce... Celý den jsem slavil narozky na výstavě ve Stockerau u Vídně. Poprvé jsem byl v zahraničí... mám si toho vážit, prý to pro kočky až tak běžné není... Úspěšně jsme zdolali bez znalosti němčiny vstupní ceremoniál a všechno proběhlo nad očekávání dobře. Získal jsem od pani Ursuly Loose z Německa skvělý posudek, nejvíc ji zaujala moje kresba ... jak jinak Získal jsem svůj třetí CACIB a byl jsem i v rozstřelu do nominace. Konkurence byla obrovská, konalo se zároveň vyhlášení rakouské Kočky roku. Já jsem ale roční INTERCHAMPION !!! Takže na zítřejší den mě museli přehlásit do další třídy, což bude v mém nízkém věku docela velký oříšek ...
Neděle... Skvěle jsem se prospal v pokoji na křesle a v posteli u páníčků, skvěle jsem si v noci kutálel rolničkovou kuličkou, kterou jsem dostal jako dárek k narozeninám na sobotní výstavě od jedné členky tamní organizace. A že prý si s hračkama nehraju ... ! Na výstavu jsme nespěchali, takže jsem se uvelebil pod postel a zkoušel jsem, kdo má větší trpělivost. Miluju takové schovky, čím těsnější, tím lepší. Když mě tedy nakonec "vytáhli", mohli jsme opustit hotel. Na výstavě byla menší účast koček, ale větší zástup návštěvníků než v sobotu. Na posouzení jsem se dostal k německému posuzovateli panu Dietmarovi Sagurski, který na nás mluvil německy a nikdo z nás mu nerozuměl ani slovo. Ale dal mi titul CAGCIB do nové sbírky a nechal si nás tam do rozstřelu. Tam jsem měl docela i šanci, ale postoupil nakonec modrý briťáček Petry Š., což je hodně velká konkurence. Na výstavě jsme se sešli ještě s jednou mlaďonkou mramorandou Eleanorkou, která si na mě dovolila syčet. Však ona by si jednou třeba dala říct... Vystartovali jsme domů, jakmile ohlásili konec v 17 hodin. Cesta nebyla moc příjemná, začalo sněžit, u Jihlavy jsme jeli dost pomalu a těch 290 km jsme urazili za 3:45 hod. Ale všichni jsme byli s mojí účastí v zahraničí moc spokojeni...
22. ledna 2011 Dneska mi je 1 rok a vážím 6,10 kg.
16. ledna 2011 VÝSTAVA V PRAZE - HOTEL CLARION - VYSOČANY
Loňská výstava v hotelu Clarion byla první kočičí výstavou, kam se jeli moji páníčkové podívat. To mě ještě neměli, ale už na mě čekali. Tehdy ještě netušili, že se tam letos podívají se mnou. Páníček je šikulka, dal do auta záchůdek a když jsem se měl proběhnout v autě, tak jsem tam hned zahučel a pěkně si to označkoval. Bylo to rozhodně lepší, než minulou jízdu na podlahu V hotelu Clarion jsem se uvelebil v prostorné kleci a užíval si návštěv, jako byla Mína nebo Marcelka s kamarádkou. Objevili se akorát, když jsem byl na posouzení u pani Satu Hamalainen z Finska , které se kromě mohutné stavby těla moc líbila barva očí a kožíšku, hlavně moje sytá mramorovaná kresba. Prý jsem krásný mladý muž, který časem dospěje. Málem jsem soutěžil v BIV (Best in variety), ale nedorazila třetí kočička. Zůčastnil jsem se i rozstřelu do nominace (viz krátká ukázka v sekci Video) a doslova o kožich nás další tři chlupáče přehrál nahatý sfings Během dnešní výstavy jsem si zdokonaloval i držení v náručí mezi hodně cizíma lidma. Ani lidi, ani náruč jsem nikdy moc nemusel... Jde mi to čím dál líp a páníčkům jsem dělal velkou radost. Dostal jsem svůj druhý titul CACIB s medailí. Panička mi nakoupila spoustu dobrot, ale mě zase moc nenadchly. Dal jsem si jen rosůlek z kapsičky s Mourkem, který všechno zbaští po mě. Já si zůstanu u svých suchých granulek, i když panička by chtěla, abych trošku přibral, že prý jsem jen kost a kůže.. Objevila, že mi chutná jakýsi Snack (tekutá chuťovka s kuřetem nebo lososem) a tak budeme mít konečně co shánět za odměnu
NEJ FOTKA Díky skvělým fanouškům na MK jsem vyhrál fotku měsíce listopad. Všem moc děkuji za hlasy!
Mám to černé na bílém i s obrovskou žlutobílou kokardou... Od teď si můžu před jméno psát titul CH jako CHAMPION
1. ledna 2011 První den v novém roce jsem začal svým obvyklým rituálem. Když jsem uslyšel paničku, že vstala, tak jsem stál v pozoru na startovací čáře za dveřma koupelny a po otevření dveří jsme si dali náš závod o to, kdo bude dřív v posteli. Nechávám paničku vždycky vyhrát Skočí pod peřinu, já na ní a stulím se jí po levém boku a nechám se dlouho mazlit. Pak jako když do mě něco šťouchne, seskočím z postele a jdu zpívat na parapety. Že jsem označkoval kočičí záchůdek v zimní zahradě, zjistí vždycky, když jsem najednou zticha. Následuje obvyklé čekání na venkovního Mourka, který u nás doma zbaští, co vidí a společně pak spíme na škrabadle celé dlouhé hodiny. Dneska v poledne vykouklo sluníčko, tak nás panička vyhnala na čerstvý vzduch. To Vám bylo príma! Mohl jsem běhat i na druhé zahradě, aby si mě dvounožka mohla vyfotit v pohybu. Já byl ale nečekaně tak rychlý, že měla co dělat, aby mě vyblejskla... Taky se trochu bála, abych nenastydnul, ale to jí museli "trknout" až naši chlapi, aby jí došlo, že se na naší zahradě podepisuju
2011
22. prosince 2010 Dneska mi je 11 měsíců a vážím 6,40 kg.
20. prosince 2010 Musím se pochlubit... konečně jsem ukázal rychlý pohyb, když jsem si užíval svůj sobotní dáreček. Laserové červené světýlko mě donutilo i oči pořádně otevřít. Ale s tím pohybem jsem to dlouho nepřeháněl... dalo se to sledovat i vleže A můj nový nedělní záchůdek, který mi dala panička na zem do zimní zahrady (a troufla si zrušit lavor s kočkolitem na posteli), zatím používám na značkování... Ale že to moje podepisování začíná mít "grády"!
18.a 19. prosince 2010 VÝSTAVA PRAHA - STROMOVKA
Sobota... Když panička říkala, že si dnešní výstavu užijeme jen společensky, měla na mysli, že budu vyhublý a neoslním (díky mému dospívání). Nakonec to bylo úplně jinak. Oslňoval jsem každého, kdo šel kolem.... Ale abych začal od začátku. Celý den byl takový nějaký jiný. Panička jela do Prahy sama a bála se už týden předem, že někde zapadne nebo špatně zaparkuje. Vyrazili jsme s hodinovým předstihem a vyplatilo se to. Nesněžilo, jen to trochu klouzalo a parkovali jsme skoro u vchodu. Klec jsme našli lehce. Na posouzení jsem šel k Lindě Knýové. Posuzovatelce jsem se docela i líbil, ale prý to na titul nebylo. Tak jsem dostal jen EX 1. Ale kolem nás byli opět nádherní kočičáci, dokonce skoro vedle byla fešanda červená mramoranda. A zase jsem viděl svého kočičího taťuldu Villiho. Panička si skoro nesedla, jak se stále s někým vybavovala a tak nám to rychle uteklo. Dokonce se za mnou přijeli podívat až z Kolína Jindra s Karlem a jejich kluk David. A radost jsme měli i z Marcelky z Prahy, která si s námi taky dlouho povídala. I když jsem přímo neuspěl, panička mi dneska dala už vánoční dárek, že prý jsem byl neskutečně sladkej a šikovnej.
Neděle... Ne že by byla panička pověrčivá, ale pro jistotu si dneska raději vzala svoji obvyklou kočičí mikinu Na výstavu jsme vyrazili poměrně brzy, ale zaparkovali bychom asi v každém případě. Jeli s námi oba "kluci" a asi mi to přineslo štěstí. Cestou do Prahy mě pustila panička z přepravky, abych se uvelebil na klíně, ale mne zaujal na podlaze prázdný igelitový pytel od plastu a hned jsem si ho označkoval. Prý buď všichni hned utečou z auta nebo vyhodíme můj označkovaný předmět Takže když se to vyřešilo, všichni zúčastnění pokračovali v cestě až do Stromovky... Když jsem se zabydlel na místě, spustil se povyk. Na kočičí výstavu se bez placení vloudila obyčejná myš domácí. S nikým z nás vystavovaných kočičáků to ani nehlo, ale člověkové se honili po celé hale, jakoby to zvířátko viděli poprvé... Na posouzení jsem šel k pani Anne-Gro Edstrom (IS). Chválila moji krásnou barvu, jasnou kresbu a poprvé mi někdo pochválil i zoubky. Prohmátla mi ocásek a prý by mohl být kratší. Možná, že i tlapičky zmohutní ještě časem se zbytkem těla. Měli jsme z posudku radost, zvlášť, když končil slovy o tom, že jsem skvěle připraven na výstavu. Však jsem na stole před posuzovatelkou ležel sám klidně celou dobu, po kterou mi vymalovávala můj první titul CACIB. Dokonce si mě zavolala do rozstřelu do nominace, dál poslala krásného kocourka Egyptské Mau. Panička má pro kočky ze Starého Egypta slabost a přáli jsme mu to. Vypadá to, že se jako plnohodnotný kocour budu snažit dál, takže jsem dostal další značkovací záchůdek pro mou oblíbenou zimní zahradu. Krom toho, že se mnou na výstavě byli naši chlapi, tak se za mnou přijela podívat i teta Gabča a bylo to moc fajn.
11. prosince 2010 Panička to nechce zakřiknout, ale na značkování zabralo, že mi na mou "značkovací" postel v zimní zahradě dala misku s kočkolitem. Zatím se pokouším podepisovat tam... Hodně spinkám a moc nebaštím Prý vůbec nevadí, že si další výstavu jen společensky užijeme... Pokud přede mnou páníčkové dokážou schovávat jejich peřiny a kdyby se moje dospívání projevovalo i nadále takhle, tak by se o kastraci zatím neuvažovalo...
7. prosince 2010 Tak... a mám pěknej průšvih! Ale já je varoval. Mňoukal jsem na parapetech už pěkně dlouho, hodně spím a málo jím. Před dvěma dny jsem ze záchůdku vylezl speciálně vonící s mokrým ocáskem obaleným kočkolitem. A dneska v noci, když byla panička na noční a páníček tu nechal v obýváku na gauči spát Mourka na peřině mojí paničky, vyřvával jsem prý skoro celou noc. Když panička přijela z práce, zabavila Mourkovi svou peřinu a vyšoupla ho ven. No a já jsem si říkal, že bych měl taky něco udělat, tak když panička usnula, označkoval jsem jí tu její peřinu. Docela se divím, že ji to vzbudilo a všechno hned hodila do pračky i s peřinama... Označkoval jsem pak ještě přehoz v zimní zahradě na posteli, ale to mě panička pěkně podfoukla, měla pod tím igelit. Ale abyste věděli, krom toho, že dost šíleně řvu u oken, tak se teď rád mazlím a paničce i na povel skočím někdy na klín. To jsem dřív nedělal, tak mi dost lotrovin odpouští. Že spím v noci (a když nikdo není doma) v koupelně, nepovažuju za trest. Jsem tam zvyklý, někdy tam spávám i s otevřenýma dveřma a mám tam hračky, škrabadlo, lampičku, pelíšky, schovávačku, papání, bumbání a záchůdek.....
4. prosince 2010 VÝSTAVA OLOMOUC
Jestli pojedeme do Olomouce, rozhodlo se na poslední chvíli. U nás bylo 20-30 cm sněhu, ale už nesněžilo a dálnice už byla průjezdná. Vyrazili jsme v pátek 3.12.2010 v 16 hodin. Byl jsem si vědom vážnosti situace a v autě jsem ani nepípl. Jen paničce jsme z té nervozity stavěli skoro u každé benzínky v prvních stech kilometrech. To já šel na svůj záchůdek za jízdy. Jen jsem nepočítal s tím, že bude problém vylézt, neb moje wc lítačky neměly pro nahromaděné věci za sedačkou kam zpátky ven vylítnout... Střihnul jsem si předpremiéru výstavy, usadil se na předním sedadle auta a nechal se obdivovat kolemjdoucími, zatímco páníčkové baštili. Dálnice byla ze dvou třetin suchá, až kolem Brna to bylo namrzlé a lehce sněžilo. Cesta nám trvala 4,5 hodiny, než jsme se ubytovali v Olomouci v Best Hotelu Garni. Hned jsem si to tam oblíbil. Ve volných chvilkách jsem obdivoval procesí maličkatých mravenečků faraónů, kteří dokonale obkreslili moji misku s granulkama Pavilón "A" na Výstavišti Flora jsme našli hned. Konala se tam zároveň výstava morčat. Místa jsme měli spoustu, ale zima tam byla neskutečná! Na posouzení jsem byl přidělen ke stejnému posuzovateli jako minulý týden. Tudíž jsme si museli pohlídat, aby nám posudek podepsal i jiný posuzovatel. Takže pan Ad de Bruijn požádal pana Erica Reijerse, oba mě už dobře znají. Dostal jsem svůj třetí CAC s kokardou a byl jsem vybrán na rostřel do nominace. Tam jsem to zase projel s ruskou kočkou. Ale musím uznat, že za týden mi hlavička opravdu nevyrostla. Prý si ještě klidně půl roku až rok můžu počkat, protože briťáčci (na rozdíl od jiných koček) se svým vývojem nikterak nepospíchají. Výstava nám utekla strašně rychle, protože s paničkou tam byla pár hodin teta Maruška z Olomouce, která nás zásobila hromadou dárečků a teta Ilonka od Prostějova, se kterou jsem si nacvičoval chování v náruči cizích lidí. A že dělám pokroky! Abych nezapomněl... Na výstavě jsem zjistil, že tam mám svou červenou tečkovanou sestřičku Ammynku s chovatelkou Danou. Jen jednou jsem na ni zasyčel, ale jinak jsme vydrželi i chvilku vedle sebe. Ammy je nádherná, heboučká, lehoučká... V půl šesté jsme dostali diplom a mohli vyrazit zdolat 308 km. Silnice byla téměř suchá, bylo mínus 15 stupnů a domů jsme dorazili už ve 21 hodin po tří hodinové cestě. Byl to docela náročný den a tak doufám, že až v pondělí pošleme poštou žádost se třema titulama CAC, že se nevyskytne problém se třetím posudkem a že mi na Plemenné knize uznají titul ŠAMPIONA (CH).
1. prosince 2010 Je to príma pocit, když příjdou dvounožci domů a shánějí nejdřív moji maličkost Dneska na mě páníček šišlal v kuchyni při večeři. Slyšel jsem mnohem dřív, než se objevil, že si přivedl kamaráda, který tu musel počkat na odvoz, ale neutekl jsem jako obvykle a neschoval jsem se. Místo toho jsem seděl na židli pod stolem a vůbec mi nevadilo, že na druhé židli sedí řemeslník v montérkách. Neutekl jsem, ani když se ten člověk hýbal... Tak kvůli tomuhle jezdíme na výstavy! Ve stejné místnosti bych ještě před měsícem s nikým cizím nevydržel... A tituly??? To jsou moje zasloužené prémie
29.listopadu 2010 Dneska jsem viděl konečně hodně sněhu. Naši se bojí cesty do Olomouce tenhle pátek, ale určitě pojedou na výstavu pomalu, raději den předem a třeba ten sníh i roztaje. Už mi zbývá jen pár výstav a měl bych vystaráno... snad to stihnu, než nezačnu značkovat. A pak se rozhodnu, co dál... Zimu jsem si tedy neoblíbil, přestože jsem venku byl jen pár minut. Divím se Mourkovi, že se dožaduje pustit do té sloty.
A co mi daly výstavy??? Jsem sebevědomější, už nejsem tak bojácný a hlavně jsem o hodně mazlivější. Když se prospím, tak jdu hned hledat po celém baráku paničku. Mňoukám, dokud se mi neozve a klidně sejdu z prvního patra až do sklepa. Hrbím hřbet při pohlazení, tulím se, vyvaluju bříško a čumáčkuju se. A když má dvounožka práci, tak si jen tak lehnu blízko ní. Někdy si najdu páníčka nebo kluka. Občas chci jít za Ferdou činčilákem nebo naznačuju na okenním parapetu, že by se měl zavolat a vpustit dovnitř Mourek. Z toho se stal takový ranní rituál... Nejdřív Mourka dlouho voláme, tak ho pozoruju (přesně vím, kde se na střeše objeví) a pak ho radostí div nesvalím. Mourek sice míří za granulkama, ale už jsme velcí kamarádi. Vrcholem toho všeho snažení bylo, že jsem sám skočil v obýváku na peřinu k Mourkovi a oba jsme si to užívali
27. a 28. listopadu 2010 VÝSTAVA KLADNO
Sobota... Probudil jsem se a všude venku bylo bílo. Sníh a mráz jsem vůbec neznal, bylo 8 stupňů pod nulou. Na Kladně jsem rychle našel svou klec, protože to tam páníčkové dobře znají. Soutěžil jsem totiž na domácí půdě. A poprvé jako dospělý kocour v Otevřené třídě (nad 10 měsíců). A že mi bylo jen 10 měsíců a týden! Dost mi záleželo na tom, abych neudělal ostudu, ale moc jsem od toho dneska nečekal. Byl jsem moc hodný, nechal jsem se pohladit od spousty mých známých. Byli za mnou babi, teta Jana, strejda Mirek, Vítek s Eliškou, teta Hela a Iva, Radůzka a Romča s dětičkama. I ty děti jsem ustál Na posouzení jsem byl u Mudr. Marie Říhové a takovou chválu jsem v mém věku vůbec nečekal. A že nám do toho povídala jedna pani s konkurenčním kocourkem, který šel po nás. Nemůžu za to, že jsme je pak v rostřelu do nominace vyřadili a i další kocourky ... se slovy pani Mudr.Říhové, že jsem byl jejím favoritem hned od začátku. Výstava byla pro paničku docela náročná. Obvykle toho moc nenamluví, ale tady nezavřela pusu a neměla čas si sednout. Nevím proč si tedy ráno běžela koupit knížku, když ji ani neotevřela... A taky za mnou přijel taťka a náš kluk Kája, který mě skoro nespustí z očí, jako bych byl ňákej poklad či co... Dostal jsem se na posouzení do BIS až někdy po 18. hodině. Vítěz získal 4 hlasy ze sedmi a já dostal od posuzovatelů dokonce dva hlasy pro sebe. Skvělý pocit... být nejhezčím kocourem celé výstavy jsem měl na dosah. Domů jsme přijeli po 19. hodině a na oslavu získání mého prvního titulu CAC nám páníček uvařil skvělou večeři. Tedy já si na jatýrka s hranolkama nepotrpím, tak jsem si dal svoje a Mourkovy granulky. Fotky zde.
Neděle... Tak jsem dneska dostal svůj druhý titul CAC. Panička mě na druhou MVK do Kladna dovezla sama. Na posouzení jsem se dostal nečekaně brzy k panu posuzovateli Ad de Bruin z Holandska a jeho žákyni. Přede mnou posuzovali jednu mramorovou kočičku a po mém slibném předvedení jsme čekali, až najdou třetí mramoračku. Bohužel, ta na výstavu z neznámého důvodu nedorazila (osobně si myslím, že to byla ta fešanda, co seděla v přepravce u vet kontroly) a my tak přišli o možnost vyhrát BIV (Best in variety), protože na to musí být nejméně tři kočičky stejné barvy. Takže tahle soutěž se nekonala, ale v této oblasti já vím své... šance by asi byla Myslel jsem, že to pro mě skončilo, ale zase mě pak zavolali do výběru do nominace. Vybírali mezi mnou a jedním "whiskáskem". Byl moc hezký, ale kvůli mě dali dohromady tři posuzovatelské hlavy a dlouho jim trvalo, než poslali do nominace na BIS druhého kocoura. Ale i tak jim stálo za to mi vysvětlit, že rok a půl starý kocourek tam má větší šanci, protože je na mé prdelce vidět, že moje hlavička ještě poroste Mezi námi... i tak byl ten druhý kocourek drobnější než já A to hlavní jsem ještě nenapsal! Když jsem zjistil, že mám jít do výběru, tak se mnou panička poprvé poslala našeho kluka. Musím uznat, že to se mnou umí... Jinak se za mnou byl podívat dokonce i děda, kterému se nikdy nikam nechce. Taky Andrea z Kladna, co má mého vzdáleného bratránka Hanibala. Na výstavě tentokrát moc návštěvníků nebylo, řekl bych, že nejvíc lidí přišlo za mnou Na Kladně se rozsvěcoval vánoční stromeček... Počkali jsme do konce a já se bavil tím, jak se občas podařilo nějaké kočičce utéct, třeba i při vyhlášení BIS. Já byl ale celou výstavu v naprostém klidu, užíval jsem si to, takže zase pojedu na další. Panička se mnou začala trénovat další lekci a už dokážu chvíli sedět v náručí před klecí. Dělám opravdu velké pokroky a oceňuju vytrvalost svých dvounožců Dostal jsem za výstavu Cat-nip sprej a měl jsem z toho nečekaně velkou radost.
22. listopadu 2010 Začínám bojovat o titul!!! Dneškem se dostávám do Otevřené třídy mezi dospělé kocoury.
Dnes jsem poprvé sám skočil paničce na klín, když zatápěla ve sklepě v krbu. Udržet ji sedět v klidu je ale taky dost velký oříšek...
22. listopadu 2010 Dneska mi je 10 měsíců a vážím 6,20 kg.
5.- 7.listopadu 2010 VÝSTAVA V OSTRAVĚ - VÝSTAVIŠTĚ ČERNÁ LOUKA
Pátek... Výstava je v sobotu a v neděli, ale my jsme do Ostravy vyrazili už v pátek dopoledne. Cesta byla pohodová, malý provoz, skoro celou cestu po dálnici. Půl hodiny jsem v přepravce protestoval, ale pak mi páníček zlepšil výhled z auta a jelo se všem lépe. Chvilku před svou rodnou Třebíčí mne zmohla únava a usnul jsem. Spal jsem skoro do cíle, nebýt toho, že se řešilo, zda je možné dojet zbývajících 15 km na množství benzínu, které by mělo vystačit na pouhých 10 km. Pokračovali jsme totiž na dálnici novým úsekem, kde nebyly dvě čerpací stanice ještě v provozu. Myslím, že to bylo o fousek, když nás zachránil sjezd z dálnice na okraji Ostravy a vysněná benzínka. Do penzionu "U Kyblíků" jsme přijeli po 3,5 hodinách a že jsme vůbec nespěchali. Pokojíček v druhém patře s koupelnou na chodbě jsme si upravili tak, aby vyhovoval nám všem. Když se přestěhovalo, co se dalo, došli si dvounožci na večeři (prý do skvělé Myslivny u kostela). Vrátili se pro mě, abych se s nimi poprvé zúčastnil geocachingu a na kšírkách jim našel poklad u rozvalin Kunčického zámku. Bylo to pár metrů od naší skromné ubytovny a počasí bylo nádherně podzimní. Pak si dojeli páníčkové nakoupit ovoce a už byli celý večer se mnou na pokoji. Na patře s námi v pátek nikdo nebyl, měli jsme koupelnu sami pro sebe. Panička mi udělala pár pelíšků, ale já si nejvíc užíval rozvalení na posteli. Na rozdíl od paničky mne nechával v klidu i vlak, co s houkáním projížděl kousek za domem.
Sobota... Jedním slovem nádhera! Ráno jsme vyrazili na Výstaviště Černá louka, kde se konala ojedinělá mezinárodní výstava speciálně britských koček, ojedinělá v tom, že zatím se konala jen v Belgii a teď v Ostravě. Prosklenou klec mi připravili hned u vchodu do prostorného sálu, takže jsem měl skvělý přehled, nepočítaje to pohodlí z menšího počtu kočičáků, když tu výstavu pořádali jen pro nás briťáčky. Ale valil se znatelně velký počet návštěvníků . Dokonce si mě našla i delegace kočkomilek z Modrého Kocouřa, což mne tak potěšilo, že jsem se nechal bez problémů hladit. Vedle mne z každé strany byly kočičky a kocourek moc příjemných moravských páníčků a tak nám ten dlouhý den docela příjemně utíkal. Čtyři zahraniční posuzovatelé byli v Čechách prý poprvé a na posouzení jsem šel k panu Vladimiru Isakovi z Běloluska. Dostal jsem excelentví posudek s diplomem a kokardou V1 ve třídě 11 (6-10 měs.). Pana posuzovatele nadchla moje barva kožíšku, takže nás dal do rozstřelu 4 koček různé věkové kategorie se stejnou červenou barvou a mramorováním. Nebudete tomu věřit, ale vyhrál jsem medaili s titulem BIV (Best in variety - nejlepší v barvě). Poprvé jsem se setkal s opravdu velkou konkurencí své rasy a bojoval jsem jako tygr. Potom jsem byl na rozstřelu do BIS (Best in show - nejlepší kočka výstavy), kam ale postoupil jeden bikolorek z Německa, menší briťáček s "hotovější" hlavičkou a kulatějšíma ouškama. Mě nejspíš poroste ještě celé tělíčko, i když mám už 6 kg Já ale postoupil do speciální soutěže britských koček s kresbou. Pozor! Vyhrál jsem svůj první pohár s titulem BEST TABBY jako britská kočka s nejhezčí kresbou na této výstavě a že kolega, který nejspíš dělal reklamu Whiskaskám granulkám, byla velká konkurence
Neděle... Slavil jsem od 4 hodin ráno, s paničkou jsme si udělali "mejdlo". Baštil jsem, bumbal jsem, lovil jsem a mazlil se. A že celý víkend jsem byl neskutečně roztomilý!!! Oslavovali jsme včerejší úspěch a dnešní poslední výstavu ve třídě koťat. Dneska se mi taky stalo pár povedených kousků. Třeba když si páníček dával pastu na zubní kartáček, všeho jsem nechal a skoro panáčkoval u jeho nohou. Panička mi musela vysvětlit, že to není moje dobroučká pasta na bezoáry Nebo když odcházeli páníčkové na snídani, z legrace mi nakázali, abych si nehrál na puštěném počítači. Jak byli překvapeni, když se po snídani vrátili a já seděl na posteli a koukal se na pohádky v televizi, kterou jsem si pustil nejspíš šlápnutím na televizní ovladač A když jsme zabalili, všechny věci dali do auta i se mnou v přepravce, panička málem omdlela, když z kufru vyběhlo něco zrzavého. A ono se tam za tu chvilku navezlo droboučké zrzavo bílé koťátko Na výstavě bylo hned vidět, že jsem v dobré psychické kondici. Přerovnával jsem si pelíšek, koukal na lidi a syčel na otravnou kočičí sousedku. Bylo znát, že už mám něco za sebou. Nedělní výstava byla docela méně obléhána jak kočičáky, tak i návštěvníky, ale moje konkurence nechyběla, jen se vyměnil jeden červený mramoráček s červenou mramoračkou. Na posouzení u pani Ainy Hauge z Norska jsem se choval velice způsobně a líbil jsem se tak, že mě zařadila do rozstřelu na BIV. Samozřejmě, že jsem před tím získal EX 1 s diplomem a kokardou. Překvapivě jsem vyhrál opět BIV ze čtyř koček a dostal medaili za nejlepší v barvě. Takže jsem se zúčastnil i rozstřelu na BIS. A opět s německým bikolorkem, jehož majitel byl značně překvapen, když jsem nominaci do BIS dostal já s další medailí. Neskutečný úspěch být nominován na nejhezčí kočku výstavy! Soutěžil jsem v počtu tří kocourků a ze čtyř jsem dostal i já jeden hlas od posuzovatelů. Prostě paráda! Dokonce jsem se setkal poprvé se svým kočičím tatínkem, který se ale moc dlouho nezdržel, musel s paničkou Alenkou domů. Naše cesta domů bez zastavení trvala 3,5 hodiny (405 km), přestože před Prahou byla tma, mlha a pršelo. V autě jsem nevyváděl, naši mě pustili z přepravky jakoby na záchůdek (na výstavě nikdy nechodím a v autě jsem taky nešel) a pak vyměkli a nechali mě puštěného, protože jsem se díval z okýnka nebo spal na klíně paničky. To je vlastně jediná věc, kterou moc nedělám a mamina si to náležitě užívala. Sem tam jsem se šel podívat z okýnka, ale dvě třetiny cesty domů jsem prospal. Doma už mě vítal Kája a Mourek... no, Mourka spíš zajímaly moje ceny, většina jich bylo k nakousnutí Dá se říct, že to byly nečekaně úspěsné dvě mezinárodní výstavy, zvlášť, když se sem sjeli jen samí briťáčci. Kdysi jsem jeden pohár už dostal, když jsem soutěžil jako 3 měsíční koťátko spolu se sestřičkama ve vrzích v Příbrami, ale nečekal jsem, že někdy dostanu svůj vlastní pohár ve speciální soutěži za nejhezčí kresbu výstavy
NEJ FOTKA
Vyhrál jsem první místo v soutěži o nejlepší fotku měsíce září 2010 na Modrém Kocouřovi.
Díky všem za hlasy!
27. října 2010 Mám nové "pohyblivé" obrázky v sekci "Video"... Můžu lítat po baráku jako torpédo, hupsnout na křeslo a dorážet, ale jakmile se před mýma očima objeví kamera, způsobně se zklidním a sedím a koukám a sedím a koukám... Natočit mě v akci je docela oříšek a zmůže nás to většinou všechny
24. října 2010 Já myslím, že už je to tady... Stává se ze mě dospělák! Už tolik nelínám a srst už není tak dětsky heboučká. Před poslední výstavou v Praze se zdálo, že budu mít na své 9ti měsíční narozeniny rovných 6 kg. Po výstavě jsem ale snížil dávky jídla (chuť na granulky mi zůstala) a snažím se držet zdravý životní styl, ostatně jako to dělá spousta člověků, když se chtějí líbit druhému pohlaví. Hodně spinkám, hubnu tak, že už chodí náš kluk s obavami, jestli nejsem nemocný. Tak jsem toho před chvílí využil a ukecal jsem ho, aby mi zpestřil nedělní program, nechal toho šmrdlání kočičím mávátkem a šel se mnou na zahrádku. A opravdu mi to zvedlo náladu. Jsem totiž poslední 2 týdny poněkud zádumčivý, neklidný při sebemenším šustnutím ... co kdyby šla kolem nějaká nevěsta! (Řev vysavače, ani kompresoru mne nerozhází) Panička je lehce vyvedená z míry, že když mě někdy vezme na ruku, že zakňourám. Často bloumám po baráku, občas mňoukám jen tak, skáču na parapety a hodně smutně koukám z okna. Bojí se o mě... Ale nemusí, dospívám a budu brzy chlapák! Ještě jsem se ale nerozhodl, jestli si to tady všechno neoznačkuju... To by všechny už asi klepla pepka
22. října 2010 Dneska je mi 9 měsíců a vážím 5,70 kg.
17.října 2010 VÝSTAVA PRAHA - KONGRESOVÉ CENTRUM
Paničce se zdálo, že se příliš začínám vyžívat v uzavřené rodinné společnosti a tak nás dneska páníček zavezl na výstavu do Prahy do Kongresového centra. Celou cestu jsem v přepravce v autě nadával, ale přišlo se na mě podívat spousta známých i neznámých lidiček, jako třeba teta Hela, babička Béďa, páníčka vystřídal odpoledne náš Kája, že jsem to hned pustil z hlavy. Moc jsem se tentokrát na výstavě nevyspal, stále jsem někam chodil. Pani posuzovatelka Gina Grob (CH) mi dala excelentní posudek a diplom s V1 ve třídě 11 (6-10 měs.). Když si pak pro nás přišla stewardka, že se máme jít znovu ukázat, byl jsem tak překvapený, že jsem paničce strachy trošku pocuchal fasádu. Ale stálo to za to, poslali mě do nominace do speciální soutěže britských koček a do nominace na BIS. Pohár jsem nakonec nevyhrál, ale všichni jsou na mě moc pyšní. Možná i proto, že jsem si užíval zpáteční jízdu metrem
22. září 2010 Dneska je mi 8 měsíců a vážím 5,20 kg.
8. září 2010 Uteču před každou návštěvou... Jakmile zazvoní domovní zvonek, někam se schovám. Obvykle za pár minut vylezu a jdu obhlídnout situaci z bezpečné vzdálenosti. Ale od babičky Béďi se už nechám hladit. Nejspíš to bude i tím, že za rodičema mé paničky občas chodím na návštěvu. Poslední cesta od nich byla poněkud plná šrámů... Setkání s 10metry vzdálenou mluvící sousedkou nedopadlo moc ideálně. Ještě že jsem byl na kšírkách, jinak bych se tou švírkou ve vrátkách domů určitě procpal Panička se obavá diskvalifikace na kočičí výstavě, ostatně do Prahy jedeme právě kvůli tomu, abych nezapomněl na slušné vychování. No uvidíme...
22. srpna 2010 Dneska mi je 7 měsíců a vážím 4,70 kg.
18. srpna 2010 A je to! Poslední laťka překonána! Sám jsem skočil k ležící paničce na gauč, kde v klidu moc neposedím. Spíš mě to tam svádí k lovu palců člověčích nohou. Stulil jsem se vedle dvounožky a když se mi zdálo, že mazlení šidí, popolezl jsem výš, nacpal se jí do náruče, uvelebil se jak miminko a nechal se hladit, zatímco jsem na ni zbožně zíral. Tak snad už budou moji dvounožci spokojeni. Jak říká panička: "Trvalo to 4 měsíce, než jsem se úplně ochočil, ale vyplatilo se to!". Prý jsem ten nejmazlivější ušlechtilej kocourek, jakého potkala. Mezi námi... nevím, proč vždycky tak hekne, když na ní skočím celým svým 5ti kilovým tělem
Když je hezky, jsem hodně na zahradě. S Mourkem už jsme velcí kamarádi a držíme se blízko sebe. Přesto já jsem raději na noc doma s dvounožcema, zatímco Mourek běhá venku a loví myšky. Rád se válím se v trávě, popelím se v hlíně ve skleníku, lovím bělásky, koukám na ptáčky... Moc dobře už vím, kam sahá moje teritorium a už dlouhou dobu mě nenapadlo přeskakovat na druhou zahradu, kde mají výběh pejskové. Nesmím tam, ani když jsou zavřený v jejich prostorné kotci. Když jsem unavený, lehneme si s Mourkem pod lehátko dvounožců a odpočíváme. Vždycky je venku někdo s námi. Prý dospívám a to lítání na volno po venku mi brzy skončí. No, uvidíme...
1.srpna 2010 VÝSTAVA VE STROMOVCE - PRAHA
Dneska to byla paráda! Nemusel jsem moc brzy vstávat, i když panička se mnou jela na výstavu nevyspalá po noční. Naštěstí jí dělalo společnost dost dvounožců. V 9 hodin jsme byli na místě, v tenisové hale na okraji pražské Stromovky. Nejdřív jsem zjistil, že nemám v rozpisu napsané číslo své klece a že nebudu mít kde hajat, ale všechno se hned vyřešilo. Měl jsem kolem sebe moc krásné kočičáky a příjemné člověky. Hlídali mě moji starší páníčkové a střídali se s mlaďasema. Dokonce se za mnou přijeli podívat i babi a děda, které občas chodím navštěvovat do jejich domečku. Poprvé jsem šel na posouzení ve třídě 11 (už pro koťata 6-10 měsíců). Švýcarská pani posuzovatelka (Gina Grob) a ještě jedna její kolegyně - žákyně měly ze mě radost a udělily mi V1 s excelentním posudkem. Takže jsem si domů zase přivezl krásnou kokardu s diplomem. Dokonce mě chtěly vidět ještě jednou, ale do nominací na nejhezčí kotě výstavy poslaly to druhé barmské kotě. Tentokrát jsem si myslel, že už nad exotickou kočičkou mám navrch, že už nejsem tak příšerně vyčouhlý, ale když jsem zjistil, že to koťátko ze Švýcarska vyhrálo na výstavě den před tím BIS, tak mi sklaplo. Udělalo mi ale velkou radost, že při cestě domů jsem se mohl proběhnout na kšírkách v obrovském pražském parku Stromovka
30. července 2010 Sám jsem si odpoledne vlezl paničce na klín a usnul tam. Tuto zálibu jsem odkládal 3 měsíce. Dobrovolné tělesné mačkání jsem prováděl jen v posteli nad ránem. Teď jsem usoudil, že je na čase ukázat, jak mám všechny rád a tak už skáču na klín i páníčkovi
26. července 2010 Druhá zahrada se dneska sekala kvůli mě! Prý abych nešlápl na včeličku a abych poznal něco nového. Dostal jsem kšírky, které snáším docela dobře. Hůř se mi sice vysvětluje, že mám jít na opačnou stranu, než chci já, ale panička je trpělivá. Prozkoumávali jsme stromy. Vylezl bych i na ten velký ořech, ale prý mi stačí ťapat jen po pařezech. Mohl jsem aspoň na nízkou višeň a vrbu. Třikrát jsme obešli zahradu a pak jsem se ještě proběhl volně u krbu, kde můžu bez kšírek. Musím končit, jsem úplně na šrot...
Jsem velký mazel, ale jen se svou rodinkou. Moc rád se nechávám hladit, moji dvounožci ale ke mně musí většinou dojít, protože se vždycky plácnu na zem tak na metr od nich, vyvalím bříško a čekám. Rád se nechávám nosit, abych skouknul předměty ve velký výšce nebo tam, kam nesmím. Ležet na klíně se mi moc nezamlouvá, ještě tak někdy večer u paničky, ale dělám to spíš kvůli ní. Nejradši se válím na zemi. Spinkám rád na koberečku pod stolkem a v noci i na škrabadle úplně u stropu. Když páníčkové nechají otevřeno do ložnice, tak chodím ve 4 hodiny ráno zamňoukat paničce do ouška, že jsem byl na granulkách. Vždycky jí celou pošlapu. Ty moje čtyři kila jí vždycky probudí. Hladí mě a já se válím kolem ní a tulím se. Když začne usínat, tak se většinou seberu a jdu zase do obýváku. S obdivuhodnou přesností to opakuji v 7 hodin ráno, přidávám ale něžné lovení palců u nohy. Celý den se držím u paničky. Jen venku se špíš panička drží u mě. Mourek mi ukázal, jak se skáče na skleník a zval mě na půdu. Jen jsem to udělal po něm, už mě sundavali zpátky na mou zahrádku
22. července 2010 Dneska je mi 6 měsíců a vážím přesně 4 kg.
17. července 2010 VÝSTAVA V ÚSTÍ NAD LABEM
Za pár dní mi bude už půl roku. Jel jsem tedy naposledy soutěžit ve třídě 12 pro 3-6 měsíční koťata . Klec byla docela mrňavá, vzduch se dal krájet, ale naštěstí bylo po bouřce a teplota byla nižší než předchozí tropické dny. Do pelíšku po Mourkovi se už skoro nevejdu. Chtělo se mi nejdřív zalézt pod matračku, ale zjistil jsem, že se na ní můžu pohodlně natáhnout a není mi takové horko. Na posouzení jsem šel k pani Bertě Němcové, která mi udělila V1 jako nadějnému kocourkovi. Skoukla mě ještě jednou s malinkým modrým briťáčkem a do nominace poslala jeho. Zasloužil si to. Já bych tam dost vyčuhoval. Pani posuzovatelka správně řekla, že jsem typický adolescent ala puberťák, tudíž momentálně samá noha, dlouhý ocas...ale taky jsem se jí moc líbil a že prý asi ze mě bude pěkně velkej kocour. Ještě že mě nevybrali! Když jsem pak koukal na nominovaná koťata, tak já byl proti těm čtyřem mrňouskům jednou takovej! Nakonec to vyhrál nahatej drobeček bez chlupů. Já ale dostal diplom s medailí.
10. července 2010 Je příšerné vedro a ven chodím s paničkou většinou ráno a večer. Běhám za Mourkem, dorážím na něj, občas od něj dostanu pohlavek, ale jinak je na mě hodný. Nejraději skáču po mouchách a můrách. Nadšený jsem, když mi někdo přinese ptačí brko. S tím si dokážu hrát hodně dlouho. Dneska jsem koukal z okna kuchyně a divil jsem se, proč si v tom 40ti stupňovým vedru oblíká panička tepláky a mikinu. Asi hodinu něco tropila v tůjích před skleníkem. Byla pěkně popíchaná od jehličí, ale když jsem zjistil, že je to moje nová schovávačka, byl jsem nadšený. Dostanu se do toho roští mnohem dál než před tím a můžu tam i odpočívat. Pořád mi tam někdo nakukuje, asi by si nejradši vlezli ke mně
Jsem velice pořádný kocourek. Stalo se už zvykem, že pomáhám paničce s úklidem. Načechrávám peřiny při stlaní, kontroluju skříně při jejich zavírání, nechybím, když se skládá vyžehlené prádlo a kdykoliv, když se čistí můj záchůdek, tak tam skočím a doladím to. Panička kroutí očima, že musí zase čekat na to, co vytvořím, ale mě to přijde velice ohleduplné... přece nebude chodit dvakrát! Hrozí mi ale zašlápnutí. Kdykoliv se panička otočí, tak jsem rozpláclý na zemi a čekám na pochvalu.
27. června 2010 VÝSTAVA NA ZÁMKU VALTICE
Dneska jsem si přivstal. Mamina mě proháněla po baráku už v půl pátý, protože jsme věděli, že budu celý den odpočívat na výstavě v Zámecké jízdárně na zámku Valtice. Na Moravě jsme byli za necelé tři hodinky. Uvelebil jsem se ve vyzdobené kleci a čekal jsem na posouzení. Taky jsem se tam viděl s jednou mojí kočičí sestřičkou. Na řadu jsem přišel až odpoledne, ale stálo to za to. Dostal jsem V1 ve třídě koťat do 6 měsíců a moc hezké hodnocení. Pani posuzovatelka Mudr. Marie Říhová řekla, že prý jsem velmi nadějný kocourek. Dokonce mě vybrali do nominací BIS. Byla to pro mě čest, neboť jsem pak soutěžil mezi všema nejhezčíma koťatama celé výstavy. O fousek mi uniklo první místo, ale to druhé exotické mrně si to určitě zasloužilo...
22. června 2010 Dneska mi je 5 měsíců a vážím 3,30 kg.
20.června 2010 Úplně normálně chodím na zahradu sám. Tím mám na mysli, že mě panička už nenosí kolem celého baráku na kšírkách, ale že sám skáču ze zadního okna do ohraničeného prostoru. Obvykle lezeme oknem oba. Nejdřív se zavřou psi do kotce v jejich části zahrady na druhé straně domu, kam vůbec nechodím. Rád bych se tam juknul, ale furt mě někdo hlídá. Panička sice dělá, že nekouká, ale vždycky ji někde načapu. Tak chodím za Mourkem, válíme se ve stínu nebo běhám a lovím na trávníku mouchy a brouky. Většinou se tak utahám, že pak doma dlouho spinkám.
14. června 2010 Tak už jsem skoro velkej kluk! Panička dneska našla na zemi můj mléčný zub a hned mi koukala do tlamičky. Koho jiného by asi tak byl, ne???!!! Brzy mi bude 5 měsíců a už mi roste krásný dospělácký tesák! PS: 15.června 2010: Tak šem dneška našel žaše žub na dlaždiškách... Aši bude taky můůůj...
13. června 2010 Dneska jsem zjistil, že umím plavat. Jestli si někdo myslí, že jsem potupně spadl do bazénu na zahradě, tak je na omylu! Pomáhal jsem paničce ve skleníku a užil si spoustu legrace. Nejdřív jsem se protáhl dírou a panička musela obcházet celý skleník a přinést si mě zpátky. Dost jsem se tím pobavil. Potom se na mě přišel podívat i páníček a já mu ukazoval, jak mi žádná moucha neunikne. Chtěl jsem mu ulovit i mouchu z nádrže na zalévání, tak jsem do té teploučké vodičky skočil. Nikdo mi neřekl, že je tam metr hloubky... Hned mě tahali ven, abych se mohl vyválet v hlíně. Nechápu, proč mě tedy pak zase strkali do další vody a fénovali... Budu muset vymyslet nějakou jinou lumpárnu.
5.června 2010 MOJE PRVNÍ VÝSTAVA V PŘÍBRAMI
Ukecali mě! Jel jsem do Příbrami a předváděl se před úplně cizíma lidma! A přitom všichni kolem věděli, jak cizí člověky nesnáším! Když jsem ale po silných protestech v autě přijel na výstavu, uvědomil jsem si, že mám svůj oblíbený pelíšek a tak jsem se pod něj nejdřív schoval. Po chvilce jsem zjistil, že to nejsem já, kdo se předvádí, ale že se lidi producírujou před mou klecí a tak jsem se způsobně uvelebil a po očku si je začal prohlížet. Brzy mě to přestalo bavit a skoro celý den jsem prospal. Jen občas jsem si nechal do tlamičky dávat granulky, ani k vodičce jsem se nemusel zvedat :-) Takže když mě vytáhli, abych se šel ukázat nějakýmu Švýcarovi (Rolf Voehringer), tak to bylo docela fajn zpestření. Pozdě jsem si uvědomil, že ten barák je ňákej přeplněnej. Vibroval jsem paničce v náruči a všichni se tomu smáli. No tak jsem si řekl, že jim ještě ukážu! Od toho mužskýho jsem se nechal prohlídnout a on mi za to napsal V1. Potom jsem ještě šel uklidňovat ségry, když nás posuzovala pani z Finska (Satu Hamalainen) jako celý VRH. Musel jsem na holky pořádně zasyčet a zavrčet, aby taky nedělaly ostudu. Asi to zabralo, protože jsme nakonec vyhráli v nominacích BIS docela pěknej pohár. Mamča v Třebíči z nás má určitě velkou radost!
16. května 2010 Budou mi 4 měsíce a vážím 3 kg.
23. dubna 2010 Je mi 13 týdnů a začínám život se svou novou rodinou v Hostouni.
2010
Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku...